Jisté je, že chystaná stávka nikoho obzvlášť netěší. V každém případě znamená ztráty a také destabilizaci. V časech, kdy se této zemi relativně dařilo a to jak ekonomicky, tak ideově (90. léta), jsem nátlak a požadavky odborů odsuzoval, sám přitom jsa zaměstnancem. Připadaly mi politické, levicově a nikoli pracovně motivované a ze spojení odborů se sociální demokracií mi naskakovala husí kůže. Tento názor jsem vyjadřoval poctivou účastí ve všech volbách, i komunálních. Plýtvání levicových vlád mě děsilo a odpuzovalo zároveň. Stále jsem ten souboj na naší politické scéně vnímal jako levicové rozhazovaní a pravicové hospodaření a snad tomu tak dříve i bylo v reálu?! Když se ohlédnu zpět, nejsem si už tak jistý…
Navzdory volební a předvolební rétorice je zřejmé, že je to opravdu malý rozdíl, jestli sedí ve vládních křeslech zrovna ČSSD nebo ODS. Pominu-li hrůzu z Paroubka, což byl asi hlavní důvod vítězství pravice v posledních parlamentních volbách, projevovalo se a stále víc se projevuje, že česká politická scéna je loutkové divadlo. Politici jsou zde především proto, aby dokázali přesvědčit občany, že to, co je pro ně špatné, je vlastně dobré. Tato komedie se stala docela průhlednou a zřetelnou, když padly ideologické rozdíly mezi východem a západem. Vstupem do Evropské unie se rozpoutal Kocourkov nevídaných rozměrů. Snad byla myšlenka dobrá, ale nyní je to jen ideologicky pochybná pretotalitní platforma pro anonymní ovládání jednotlivých států formou přerozdělování peněz, byrokratického nátlaku a absurdního řešení skutečných problémů. Píšu to záměrně, protože podle mě to nelze oddělovat od dění u nás a ani jinde ve světě.
Postupem doby se ukazuje, že nynější hospodářské a ekonomické uspořádání je vším jiným, jen ne demokracií a liberalismem, na kterých se původně EU snad vytvářela. Válečné konflikty za účasti USA a jeho spojenců opět vše posunuly k postupné deziluzi, ztrátě ideálů a vzniku nové byrokraticko korporátní formě totality, kde volby, osobní svoboda jednotlivce, svoboda vyznání a volné podnikání jsou jen krásná hesla na papíře, sloužící k ovládání mas prostřednictvím iluze svobody. Všichni ví, nebo alespoň většina ví, že jediné oč jde, je vytáhnout z obyvatelstva co nejvíce peněz, znemožnit jim šetřit na horší časy, generovat dluh, jehož prostřednictvím se rodí nová masa moderních otroků a jejich pánů.
Ukazuje se, že drtivá většina novodobých konspiračních teorií má zcela reálný základ, jakkoli chybuje v jednotlivostech. Jak lze mluvit o svobodě v době technologického ovládání? Dnes je slídění, kontrola, zneužívání osobních dat a informací a dohled nad každou částí života občana na takové úrovni, že STB by mohla jen závidět. Na téměř všech formách hospodářství je vidět ne neviditelná ruka trhu (kéž by byla), ale neviditelná ruka mafií tvořených zástupci vlivných nadnárodních konsorcií a bank, které technologii moci dovedly k přímému řízení politiky. To se děje propojením ekonomických zájmů politických stran napříč pravolevým politickým spektrem, takže dnes je to už jen technologie výměny osob v čele těchto divadelních ansámblů. Proto se vždy schválí a projdou jen takové zákony, které zabezpečí stálý odliv finančních prostředků směrem od občana (platce daní, poplatků) a státem (zatím) kontrolovaných energií a konečné příjemce takto odlitých prostředků trvale právně a ekonomicky ochrání, zatímco z občanů se stává bezmezný zdroj vysávání. Kdo tedy vládne? Občané prostřednictvím svých řádně zvolených zástupců, nebo různé ekonomické kliky prostřednictvím svých vypěstovaných politických loutek? Ať si na tuto otázku odpoví každý sám podle svého vědomí a svědomí, má-li nějaké. Nicméně otázka zní, proč hrát tuto komedii a tvářit se, že je to jinak? Tohle mi už po těch 20 letech pozorování všeho kolem opravdu nejde.
Co se potvrdilo a co věděl už Adam Smith je, že nejhorším despotou, tyranem a hospodářem je zbytnělý stát a politici, kteří neslouží občanům, ale pouze sami sobě, respektive někomu jinému. V tomto kontextu mám po všech diletantských, bezzásadových a arogantních projevech současné politické reprezentace celkem značné pochopení pro protesty odborářů. Ukazuje se totiž, že v kolabujícím politickém systému, vydáni v plen demagogům a loupežníkům všeho druhu, mají občané už jen tuto malou možnost vyjádřit svůj názor a svou nespokojenost. Pokud to vzbudí nějakou pozitivní odezvu (o čemž pochybuji, protože už nejsem nejmladší) bude to jen dobře a podaří se tak poněkud odvrátit období sociální a společenské destabilizace, do níž nyní padáme volným pádem. Jak říkal už sv. Augustin: „Státy, kde neplatí spravedlnost se mění v peleše lotrovské.“ Do jedné takové peleše jsme se svou leností a nedostatkem opravdového lidství již dostali. Mír všem! /weissbach/
Zoufalství těch, co se nechtějí stát součástí nového ráje-nejvýkonější ekonomiky světa. Otrokáři všech zemí spojte se!…
https://www.youtube.com/watch?v=SGG65ZhxPEE
Hubert Bruss, 13.6.2011
Zdroj: http://svetlykruh.webnode.cz/news/spolecenska-glosa-politice-se-venovat-nechci-ale-vse-souvisi-se-vsim-iluze-a-deziluze-souchotiny-liberalismu-zrod-socialniho-neklidu-/
Poslední články autora:
