mapa stránek || vyhledávání

Voláme po Jednotě – proč ne? Jóga a křesťanství – mají něco společného?

Jeden významný člověk minulosti vyslovil myšlenku, jejíž dodržování v případě chtění co největší míry objektivního poznávání skutečnosti by mohlo být téměř nezbytné:

„Ten, kdo chce studovat fakta, musí k nim přicházet s nezatíženou myslí malého dítěte; teprve potom je může začít skutečně zkoumat.“ (Alexander Agassiz)

Lze tu uvést i známý výrok, který ač stár téměř dva tisíce let, je stejným vyjádřením nezbytné čistoty jako podmínky k přijímání faktů, ale i víry či lásky jako atributů duchovního vzestupu – z Evangelia Matouše:

„Ježíš zavolal dítě, postavil je doprostřed a řekl: „Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského.“

jezis-a-detiČasto se hovoří o jednotě všeho a všech ve stvoření. Ta Jednota v názvu článku je myšlena jako vyšší aspekt, něco takového, co nás přesahuje a kdy v ní vidíme konečný efekt celého Stvoření jako nějaký ideál souznějící i se vznešenými stavy Harmonie a Řádu, které ji na stejné úrovni neustále doplňují a tvoří tak jeden ideální celek. Že je toto těžké v praktickém životě akceptovat, je téměř jisté. Často stačí opravdu jen málo a lidé se nedohodnou na něčem, co je ryze obyčejným lidským problémem a na často proklamovanou jednotu s harmonií a řádem velmi rychle a lehce zapomínají?! Samozřejmě, že je k tomu mohou vést zcela zištné důvody s prosazováním ega, což nemá nic společného s ideálem.

Mnoho konfliktů ve světě vzniklo a stále ještě vzniká právě s existencí mnoha mantinelů a limitů i v rozdílných náboženstvích. A i když se různí věřící mohou shodnout na tom, že Bůh je pro všechny Jediný a stále tentýž, projeví se pak často negativní dopad různých rituálů a ceremonií, které byly již lidmi pro to které náboženství dodatečně vymyšleny pro snad hlavní účel; ukázat výhradně svým věřícím jedinečnost a odlišnost právě tohoto jejich směru před jiným vyznáváním Boha. Kdyby šlo jen o to ukázat, nic by se až tak nedělo, ale často to vede k mezilidským konfliktům až válkám.

Proto si dnes dovolím, předesílám jako naprostý laik, srovnat v některých směrech působení duchovního hledání a na znacích či projevech tzv. cesty jógy a cesty na světě nejrozšířenějšího náboženství – křesťanství nacházet to, co je jim společné.

Narodil jsem se v rodině, kde jsem byl veden k římskokatolickému vyznání víry, jsem pokřtěn i biřmován. V dospělém věku jsem prošel a dosud ctím i cestu indické jógy, tedy směru, který možná někdo zásadně zatracuje a brání se hledat jakýkoliv náznak něčeho, co by ji mohlo například s křesťanstvím nějak spojovat. Mám-li však dostát volání po Jednotě, které věřím jako přirozenému vrcholu, protože Ona je skutečně Tam, nemohu zavírat oči před minulostí lidstva a ne vždy jeho jednoduchým vývojem, před jinými kulturami, před lidmi s jinou barvou kůže. Jinak řečeno musím – k faktům tedy přicházet s nezatíženou myslí toho malého, dosud nezatíženého dítěte!

Anglické slovo „religion“ – náboženství – pochází z latinského slova znamenajícího ve své podstatě i mj. „znovu spojení“, tedy opětovně spojit, svázat duši, božský oživující princip se svým Stvořitelem. Slovo jóga je z indického sanskrtu a má základ v kořenu slova „judž“ a jeho hlavní význam je znovu s jednocení, spojení… s čím? Opět jde o stejné spojení duše se Stvořitelem celého Universa, s Božím prazákladem, který je pro oba směry totožný, stát se Jediným v Bohu.

Takže významný základ a určitá první shoda byla tímto drobným objasněním možná nastolena. Jak i pro srovnání zvolené náboženství, tak i jóga jsou cestou ke společnému cíli a již jen stručně a mírně jinými slovy: „Náboženství znamená spojení individuální duše s jejím zdrojem. Ve skutečné praxi plnohodnotné Cesty návratu je náboženství uskutečňováno následováním Slova, jinak Ducha Svatého,“ – nutno dodat, že ten byl, je a bude vždy u Boha. A ten, když mírně předběhnu, je v každém z nás, a to je velmi důležité! I když si to většina lidí neuvědomuje.

Učení jógy nabízí mnoho směrů. Zrovna tak i křesťanství ve svém vývoji prodělalo rozdělení, nejméně na východní či západní směry. Není se však třeba lekat nějaké různorodosti a roztříštěnosti na té či oné straně. I v křesťanství i v cestě jógy lze při troše dobré vůle najít s dále uvedeným druhy jógy významnou shodu.
 

Bhakti-jóga, nebo-li jóga oddanosti. Nepotřebuje žádné rituály a spojení s Bohem hledá pouze a jenom pomocí síly vnitřní lásky! Oddanost, láska na cestě k Bohu-Otci, Bohu-Synu Ježíši Kristu, z jehož učení se vychází a k Bohu-Duchu svatému a nakonec i k bližnímu svému je v křesťanství tím jedním z nejdůležitějších konání na pravé Cestě. Na otázku, jaké přikázání je největší, odpověděl Ježíš:

On mu řekl: „‚Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.'“ /Matouš, kap.22/

A v jiném verši mohou ti, co milují cestu oddanosti, to prokázat, když Ježíš řekl:

„Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.“

A dokonce na adresu tzv. nepřátel lidí Ježíš Kristus nabádá:

„Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.‘ Já však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé.“

Je zřejmé, že laskavý a milující syn Marie donesl světu Lásku, Zákon, který platí v duchovním světě a přes něj je vše posuzováno. Zřejmě nikdy nebyl praktikující křesťan či jogín, který by na cestě duchovnosti neuznával určitý stupeň etiky a morálky, a to jako výchozí předpoklad své cesty. Jak Bible, tak i svaté knihy Východu připomínají důležitost konání ve smyslu vytváření, zachovávání a žití dobra. V józe najdete podobná přikázání vztahující se k lidským slabostem a důraz na správné konání člověka, jak je to uvedeno i v biblickém Desateru, které přišel Syn – Ježíš naplnit: Neubližování, nezabíjení, žití v pravdě, v čestném a spravedlivém způsobu života, stejně jako platnost zákazu nepokradeš či doporučení k zdrženlivosti, známé co by ochrana před nespoutanou smyslností člověka.

Bhakti-jóga tak klade důraz, ve shodě s křesťanstvím, na nalezení vyššího životního smyslu, kterým je cesta upřímného uctívání Boha, a to svým příkladným životem. Bhagavadgíta, dílo, které je ceněno na celém světě, říká v kapitole dvanácté, která má příznačný název „Zpěv lásky a oddanosti“ ve verších 13 až 20:

„Kdo nezná nenávist, kdo je přátelský ke všem bytostem, soucitný a nesobecký, kdo netouží po bohatství, kdo je klidný ve štěstí i v neštěstí, kdo odpouští a má pevný cíl, kdo své myšlení a vědění zasvěcuje jen Mně – kdo je Mi takto oddán, je milovaným druhem Mým. Kdo neruší své okolí a ani svým okolím se nedá rušit, kdo je zbaven strachu, závisti, palčivé touhy a žádostivosti – kdo je Mi takto oddán, je milovaným druhem Mým. Kdo je nezávislý, čistý, bdělý, odpoutaný od všeho marného počínání a lhostejný ke strastem – kdo je Mi takto oddán, je milovaným druhem Mým. Kdo nechválí sebe ani nehaní jiné, kdo je povznesen nad smutek a radost, nad dobro a zlo – kdo je Mi takto oddán, je milovaným druhem Mým. Kdo je stejně vlídný k příteli jako k nepříteli, stejně klidný ve cti jako v potupě, kdo nedbá horka ani chladu, radosti ani bolesti, kdo je věrný, ale ode všeho odpoutaný, kdo rovnovážně přijímá chválu i hanu, kdo je mlčenlivý, spokojený, pevné mysli a kdo nalezl domov ve Mně – kdo je Mi takto oddán, je vskutku milovaným druhem Mým. Ale nade vše milí jsou Mi ti věrní, kteří neustále žízní po nápoji Mé nesmrtelnosti a ve Mně hledají pramen nevysychající!“

 

Karma-jóga, která předepisuje svým stoupencům to, aby konali své povinnosti, ať jsou jakkoliv obtížné, aniž by si stěžovali nebo očekávali odměnu či plat. Tedy, karma jogín jako člověk důsledně plnící své povinnosti vůči světu, neutíkající před ním, nevzdávající se ho a navíc nezávislý k výsledkům své činnosti. Jak krásně v tomto ducha nepřipoutanosti k věcem světa nabádal své učedníky Ježíš. Evangelium dle Matouše, kapitola 6, verše 19-34 (uvádím jen část):

„Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce. Světlem těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít světlo. Je-li však tvé oko špatné, celé tvé tělo bude ve tmě. Jestliže i světlo v tobě je temné, jak velká bude potom tma?“

… a úplně na závěr je věta z karma-jógy jako vystřižená:

„Nedělejte si tedy starosti o zítřek; zítřek bude mít své starosti.“

Chtělo by se jen dodat – pracujete na svém díle, žijte své vztahy, žijte podle přikázání.

Dílo Indie, které jako kánon etiky a morálky přerostlo také do celého světa, slovutná Bhagavadgíta neboli Zpěv Vznešeného, říká v kapitole související s karma-jógou tuto univerzální poučku Kršny svému žáku Ardžunovi: zpěv osmnáctý – cesta odříkání, verš 62-66:

„Hledej proto, královský princi, celým srdcem útočiště v Něm a Jeho milostí dojdeš Nejvyššího Míru a Věčného Klidu! Takto jsem ti vyjevil moudrost, hlubší všech hlubin. Uvažuj o ní cele a jednej, jak usoudíš! Vyslechni však ještě jednou Má nejdůvěrnější slova, Slova Slov, která ti pro tvoje dobro sdělím, protože jsi milovaným druhem Mým. Mysli na Mne, služ Mně, obětuj Mně, uctívej Mě a dojdeš ke Mně! Závazně ti to slibuji, neboť jsi Mi drahý. Zanech všech jiných povinností a přikázání, zcela se mi odevzdej a následuj Mne! Chci tě vysvobodit z hříchu. Buď proto dobré mysli!“

Někdo by mohl namítnout, že tato pasáž patří k oddanosti. Ale pro cestu duchovního snažení nabádá jak jóga, tak křesťanství k odříkání či nevázání se ke světu. Cílem je oproštění se i od tohoto hříchu.
 

Jnana-jóga (také v jiném přepisu jako gjána či džňána) – je cestou či formou, která se snaží dosáhnout poznání Boha pomocí vědění. Nejde však v žádném případě o poznání, které se dá vyčíst v knihách. Jde o koncentraci a zastavení činnosti mysli zcela přirozenou metodou mentální disciplíny. Klade tak hlavní důraz na ovládnutí mysli a její činnosti. Sám Ježíš říká hned na počátku evangelia Jana:

„Amen, amen, pravím vám, uzříte nebesa otevřená a anděly Boží vystupovat a sestupovat na Syna člověka.“???

Copak lze pro nás, obyčejné smrtelníky zařídit, a jeho tehdejším učedníkům, kterým toto sděluje a kteří byli také jen obyčejní lidé, ukázat, aby bylo toto spatřeno někde v našem hmotném světě… otevřená nebesa, Andělé boží…?! Toto poznání a vidění se dostává jen na Cestě s Duchem svatým, s vedením Jeho Syna. V dalším verši přirovnává Ježíš pravé vědění k pokrmu, který nabízí:

„Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm zůstávající pro život věčný; ten vám dá Syn člověka, jemuž jeho Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť.“

A opět citace nesmrtelné Bhagavadgíty, která v sedmém zpěvu, „Cesta pravého poznání“ říká mj. o cestě tohoto nutného vědění:

„Avšak nepřijdou ke Mně lidé zlí, nevědomí a nízcí, kteří oklamáni zevnějškem věcí neumějí rozlišovat a ubírají se cestou krutosti a násilí. Je čtvero druhů dobrých lidí, kteří po Mně dychtí, Ardžuno: ti, kteří jsou sklíčeni žalem, kteří hledají vědění, kteří touží po zdaru, a ti, kteří hledají Absolutní pravdu. Nade všechny tyto lidi vyniká člověk moudrý, obdařený dokonalým poznáním, zanícený pro jediný cíl. Nade vše drahý jsem moudrým lidem a moudří lidé jsou drazí i Mně.“

Je jisté, že cesta pravého poznání není nikterak jednoduchou. Vyžaduje trpělivost, určitou a ne malou dávku oddanosti a pokory a silnou vůli. Ale výsledek se dostaví. Jako zlatý poklad či vzácná perla, je v učení Ježíše Krista, všech Mistrů a Proroků ukryto velké tajemství – pokorný hledač duchovní cesty návratu, znovu spojení – potřebuje Mistra a silné pouto vzájemné lásky a důvěry. A to jak na cestě jógy, tak i křesťanství. Ježíš v Janově evangeliu mluví o přijetí jeho přikázání a jeho učení jako počátku naplnění velkého příslibu:

„Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám mu to poznat.“

Plodem tohoto poznání bude to pravé vědění, mohu-li, nazvu to Pravdou!

Uvedl jsem pouze tři základní cesty jógy. Někomu mohou chybět třeba ještě další – jako je mantra jóga, lája jóga či pro mne osobně velmi blízká sahadža jóga. I tyto mají v praxi křesťanů obdoby a je možné je v jednotlivostech srovnávat. Někdo si o józe může myslet, že je to jen nějaká sestava cvičení pro tělesné zdraví (hathajóga) a ti pokročilejší snad něco ví i o technikách řízeného dechu jako o nějaké práci s energií, s pránou, nazvanou prána jóga. Jóga je skutečně něčím, jak možná vyplývá z uvedeného, podstatně rozsáhlejším a zahrnujícím vše, s čím se i věřící člověk – křesťan setkává; platí to však také pro vyznavače taoismu, muslimského či židovského náboženství či buddhismu!

Ve shodě s křesťanstvím zná také cesta jógy kde hledat, tlouci a prosit. Obě nauky staví na Bohu, jediném Tvůrci a obě hledají cestu k Němu. Znají od svých Učitelů popis světa, i toho nehmotného, o kterém Ježíš říká, že u jeho Otce jsou příbytkové mnozí. Mají stejný názor o původu a vzniku věcí, které povstaly skrze Něj. Ví o Synovi (Mistrovi) a uznávají Ducha svatého jako Boha-Otce-Tvůrce či Matku Moudrost; ví o cestě ke spáse přes nitro člověka, kde se nachází království Boží. Jak jóga, tak i upřímní vyznavači křesťanství vědí a rozumí zákonu příčiny a následku, znají působení Negativní síly, jako Satana či Kála, kteří drží duše ve zrození, ale na druhé straně i o té velké naději, která říká, že vše je narozeno z Ducha v Jednotě, Harmonii a Řádu. Kladou důraz na modlitbu, rozjímání, zklidnění a meditaci. Uznávají zrození ze smrti (tělesného života) do nového zrození, duchovního života. Obě nauky nabádají k duchovní práci za života v těle člověka, kdy lze křtem či zasvěcením poznat vzácné Světlo, které přivádí do tohoto nového života.

Pokusím se na úplný závěr mé stručné sondy v hledání souladu poskytnout některá fakta k zamyšlení i formou otázek, jejichž upřímné zodpovězení má pro cestu spirituality značný smysl. Dalo by se například konstatovat, že všechna náboženství, víry a kulty existují pouze v mysli? Mohlo by se říci, že rituální části všech náboženství (ale i jógy) jsou temné a zavádějící? Přicházíme (my lidé) na svět ze své vůle? Jak porozumět zajímavé myšlence, která má vztah k cestě poznání, že jíst sladké zákusky je jedna věc a vyprávět si, jak sladkosti chutnají, aniž bychom je kdy ochutnali, naprosto jiná? Lze dosáhnout spásu ještě během svého života? A čím? Anebo spoléhat na spásu výlučně až po smrti? Je nutné k tomu, aby byl ukončen koloběh přicházení na svět a odcházení z něho, poznat Lásku Ducha svatého v nás? Má nějaký význam hledat zakladatele náboženství a pak vystopovat jeho další vývoj, který nastal po odchodu tohoto člověka?

Otázky, otázky a zase jen otázky. Je to přirozenost člověka, ptát se a hledat odpovědi. Pokud se duše vtělují v mnoha vtěleních, je téměř jistá pravdivost konstatování, že duše může být různě vyspělá. Jinak řečeno, některé duše mají více zkušeností, jiné méně. Jsou mezi námi i nám blízcí lidé, kteří buď nechtějí pochopit, lépe řečeno, vůbec se zaobírat textem nějakého evangelia či učení véd. V jejich životě totiž hledání duchovnosti postrádá (zatím) pro ně jakýkoliv smysl. Jsou okouzleni světem jevů, uspokojováním smyslů. A naopak, jsou jiní lidé, kteří se dokáží zahloubat nad sdělením, které říká zásadní myšlenky a jejich svět jde již mimo „kouzlo“ pomíjivého světa. Například Jan ve svém mystickém evangeliu vysvětluje „SLOVO“, jako:

  • totožné s Bohem
  • Stvořitele všech věcí
  • život
  • Světlo lidí

Na jedné straně je tedy Slovo Bohem, na druhé straně je naším životem a Světlem, což ve svých temnotách nelze jednoduše pochopit. Ti, kdo pochopili a poznali Slovo jako Světlo, Život, Stvořitele všech věcí, dává jim všem sílu k Němu (Slovu, ale současně i Bohu) dojít a stát se skutečnými Syny božími. A tak Bůh, Slovo a Syn tvoří podobu trojice – tři aspekty jednoho a téhož.

Duchovní cesta přináší nové poznatky. Sám se zajímám o cestu jógy již třicet roků a je pro mne velmi potěšitelné, že je totožná v hlavních směrech s křesťanstvím. Na závěr předám jedno staré moudro:

„Jen vytrvalí vyhrávají závod. Ten závod má jen jednoho účastníka. Jsem jim já sám!“

 

Václav Žáček, /Venda/ – inspirace z vlastní duchovní cesty a z učení Mistrů Sant Mat.
 

hodnocení: 3.7
hlasů: 9
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

364 komentářů

Přidat komentář
  1. http://www.zemavek.sk/articles/view/o-muzi-ktery-chtel-vedet-vsechno
    Thomas byl mrtvý.
    Nedokázal si vybavit, v kterém okamžiku k tomu došlo. Poslední, na co si vzpomínal, bylo, že vkročil do silnice – a pak už se jen shora díval na to, co zbylo z jeho fyzické schránky, na auto, které ho zabilo, a na hlouček zvědavců, kteří se vždycky odněkud vynoří, všechno pozorují a libují si, že budou mít zase doma o čem vyprávět.
    Nedá se říci, že by ho stav, v němž se nyní nacházel, děsil – byl sice překvapený a trochu zaskočený tou nenadálostí, ale nic víc. Zaživa o tomto jevu přečetl dost knih a měl docela přesnou představu, co se teď bude dít. Vydá se temným tunelem, na jeho konci uvidí jasné světlo, vstoupí do nádherné krajiny, kde ho budou vítat příbuzní a známí, kteří ho už na této cestě předešli, a hlavně se setká se Světelnou bytostí, o níž je známo, že je plná vlídnosti a lásky.
    Nuže – nic z toho se nestalo.

  2. p. milan píše:

    …..hlavně se setká se Světelnou bytostí, o níž je známo, že je plná vlídnosti a lásky.
    Nuže – nic z toho se nestalo.

    Nerozomiem a čo sa potom vlastne stalo ? Bol tunel, či nie, bolo svetlo na konci tunela, či nie ? Bola tma , ticho , žiadni andelíčkovia, ktorí ho chytili za virtuáne rúčky a a tisli ho pred Stvoritela? Nič také, ,,prieser jak hovado“.
    A kde je poučenie z krízového vývoja.. Toto súdruhovi virtuálnemu Bilakovi nerobte, poučenie musí byť, ani rozprávka nekončí bez záverečného poučenia…

  3. Dotaz:
    Prosím znalé textů evangelií Nového zákona o radu. Mám matný dojem, že jsem někdy v textu narazila na to, jak Ježíš říká něco v tom smyslu „jste bohové“. Je tam nějaký text v tomto smyslu, a pokud ano, tak kde? Mockrát děkuji.

      1. A jaký význam podle Vás a ostatních měl ten výrok ze zákona, který Ježíš zmiňoval: Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
        35. Poněvadž ty nazval bohy, k nimž řeč Boží stala se, a nemůže zrušeno býti písmo… „?

        Byl to poukaz na velikou tvořivou moc ukrytou v každém člověku, v jeho myšlenkách a slovech? Anebo jde o jiný význam, který mi uniknul? (Starý zákon téměř neznám.) Mockrát děkuji.

      2. Děkuji, na Žalm 82 jsem se podívala, ale popravdě přiznám, že nejspíš je to stále příliš málo na to, abych byla schopna porozumět tomu, co tím měl Ježíš na mysli. Pokud se tedy člověk nechce věnovat studiu všech žalmů a Starého zákona, není nejspíš v jeho silách smyslu tohoto Ježíšova výroku v Janově evangeliu přesně porozumět.

      3. Ono spíš asi záleží na tom, co v tom výroku hledá Vaše podvědomí. Jestli je Vaše podvědomí naočkované romantickými „EZO“vizemi o „božské tvořivé moci ukryté v každém člověku“, tak pak ten smysl nenajdete.

        „Moje ovce slyší můj hlas, já [Ježíš Kristus] je znám, jdou za mnou a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve. Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky. Já a Otec jsme jedno.“ Židé se opět chopili kamenů, aby ho ukamenovali. Ježíš jim řekl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Pro který z nich mne chcete kamenovat?“ Židé mu odpověděli: „Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání: jsi člověk a tvrdíš, že jsi Bůh.“ (Jan 10:27-33)

        Vidíte ten spor, který vyvstal mezi Ježíšem a Židy(farizei)? Jádro sporu tkví v chápání výroku „Já a Otec jsme jedno“. Zkuste ten výrok trochu promyslet.

      4. Tomu paní Věro rozumím, v tom nevidím žádný problém.

        Otázka mne napadla při letmém nahlédnutí do Páté dohody od Miguela Ruize, kde jsem sousloví „jste bohové“. To mi připomnělo, že jsem podobné četla v NZ a napadlo mne, zda mezi „toltéckou moudrostí“ sdělovanou v Dohodách a kořeny křesťanské spirituality jsou společné paralely anebo ne.

        Podle mého soudu pravdivé jádro musí být obsaženo ve všech duchovních naukách a tradicích, byť lépe či hůře vystižené a postupem času i více či méně zdeformované.

      5. Duchovní nauky mají korespondující základ, ale ne vždycky mívají korespondující interprety. Někdy v té interpretaci hraje klíčovou roli spíš romantický, jásavý optimismus, a to je vždycky na škodu, ubírá to hloubku a smysl.
        Starověké „jste bohové“ není totéž co „jste bohové“ ve dvacátém století. Ten výrok evokuje už jiné chápání, je potřeba k němu přistupovat z pozice starověku, jinak nás to poplete.

        Takže – jestli chápete Ježíšovo „já a Otec jsme jedno“, pak porozumíte i tomu ostatnímu, v kontextu s Kristovým Horským kázáním, viz pasáž o nikoliv porušení, ale naplnění Zákona a Proroků.

        Mějte se hezky a držím palce při hledání Světla…..:-)…..

      6. Děkuji paní Věro za reakci i za přání.

        Nemám ani teologické či filozofické vzdělání, a tak by mě docela zajímalo, více se dozvědět o tom jak byl výraz „jste bohové“ chápán ve starověku. Pokud by Vás to tedy neobtěžovalo a je to možné na malém prostoru nějak přiblížit, byla bych vděčná za rozšíření obzoru.

        A mějte se také pěkně! :-)

      7. Když se necháte inspirovat vším, s čím jste se třeba jen za dnešek setkala, máte práce na roky. Podotýkám – velmi zajímavé a obohacující práce.
        Skrze SZ se dostanete do starověku, k Sumerům, odkud hebrejská bible vychází. Mnohé i překvapí, možná budete nucená pozměnit vzorce myšlení (viz Čtyři dohody…)

        http://www.myty.cz/view.php?cisloclanku=2006030003

        Hebrejský nejvyšší bůh Yahweh byl tedy synem boha El.

        Hierarchii
        El (Elyon) >> Yahweh >> ostatní bohové
        názorně ukazuje např. verš Deuteronomium 32:8-9 :
        Když Elyon přiděloval národům,
        když rozsazoval lidstvo,
        stanovil hranice lidu podle počtu bohů/synů boha.

        Yahweho (Pánovým) podílem je jeho lid,
        Jákob jeho vyměřeným dílem.
        V hebrejském podání Yahweh vládnul ostatním dětem boha El. Jeho vedoucí postavení je mnohokrát připomínáno v další knize Hebrejské Bible – Žalmy (Psalms), např. ve verši Žalm 86:8 či Žalm 89.

      8. Paní Věro,

        upřímně děkuji za odkaz, který mi umožnil udělat si představu o tom, jak výraz „jste bohové“ byl vnímán ve starověku. Teď už mi zbývá nahlédnout, v jakém smyslu je výraz „jste bohové“ používán v Páté dohodě.
        Odkaz jsem si uložila, a pokud budu mít někdy v budoucnu potřebu se k němu vrátit, či se více podívat na další zajímavá témata tam uvedená, učiním tak. Ale rozhodně se k nějakému letitému a rozsáhlému studiu Bible či jiných duchovních textů nechystám. (Proto jsem se ptala zde u odborníků, abych se tomu mohla vyhnout)

        Jsem jednoduchý člověk a minimalista zaměřený hlavně na duchovní praxi v každodenním životě a pro mne se dá podstatné sdělení z celé Bible, které člověk skutečně potřebuje znát, shrnout do těchto pár vět:

        „Mistře, které přikázání je v zákoně největší?“

        On mu řekl: „‚Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘

        To je největší a první přikázání.

        Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘

        Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“

        a Matouš 18:3 a řekl: „Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského.

        To mně osobně pro duchovní praxi, o kterou se zajímám, zcela postačuje. Méně bývá většinou více.Rámcový obsah Čtyř dohod znám, byť jsem knihu nečetla, mj. je relativně pěkně zpracovaný na http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cty%C5%99i_dohody

        Ale Pátá dohoda tam není, a právě ta mi přijde z letmého prolistování jako velmi podnětná pro duchovní praxi, ve které by člověk zcela přirozeně naplňoval a v každém okamžiku žil výše uvedená Ježíšova slova. Proto se jí chystám věnovat svůj jinak omezený čas (posouvá obsah Čtyř dohod o notný kus dál).

        Co závěrem? Stejný výraz ve zmíněných textech nese jiný obsah. Přesto oba výrazy mohou zachycovat duchovní skutečnosti, byť jiné.

        Děkuji Vám za Váš čas a inspiraci.

      9. Paní Hanko,

        Koukal jsem na Váš problém.
        Řekl bych, že to byla od Ježíše ironie.
        V tom smyslu, proč se nad ním pohoršují, že se prohlašuje Synem Božím, když mají ve svém písmu, že jsou Bohové.

        Bohové skutečně nejsme a nikdy nebudeme. Ježíš Kristus byl, protože On a Otec jsou jeden. Tři a přece jeden: 1.PÁN 2.JEŽÍŠ 3.KRISTUS, neboli Bůh
        jediný nerozdílný jehož jméno je Pán Ježíš Kristus.

        Proč je ve Starém Zákonu napsané, že jsme Bohové si můžete odvodit z této informace, která pochází z knih Nového zjevení:
        Bible svatá – 35 knih prý má duchovní smysl (jsou psány jazykem souvztažností) a jsou inspirovány Bohem. Epištoly ho nemají, jsou to dopisy a ve Starém zákonu je prý pár knih falešných. (čísla si neověřuji a může to být lehce jinak).

        Čtyři dohody jsem četl a je to dobrá kniha. Jestli je tam psáno, že jsme
        Bohové (já si toho nevšiml), tak to není pravda.

      10. JHVH
        Řekl jsem, vy jste Elohim,
        všichni jste synové Nejvyššího;
        zemřete však jako lidé,
        padnete tak jako každý vladař. (Žalm 82:6-7)

        Ten žalm je ze sumerské doby. Kdy tu měli být nějací anunnaki. Takže kdo se chce něčeho dopátrat, musí do sumeru :)

      11. Pane Matrix,

        přečtěte si ode mne , kdo jsou anunaki. Je to z této diskuze s paní Danou:

        Naše planeta a život na ní je jevištěm, na kterém se zobrazí, co si sentientní bytosti nikdy nemají volit.

        A co že si to nemají volit? V nejniternější duchovní mysli všech sentietních bytostí, v její druhé části jsou uloženy všechny možnosti voleb. Je tam i volba ODMÍTNOUT pravého
        NEJVYŠŠÍHO za zdroj svého života.

        Normálně si tuto volbu bytosti nevolí, tuto ideu odhazují, ta vypadne z pravého stvoření a zformuje opačné jsoucno ke stvoření , ZÓNU VYMÍSTĚNÍ (vesmír který vidíme – pseudohmotná dimenze, má i pseudoduchovní a pseudoduševní dimenzi). Bývala prázdná, bez jakéhokoli života. Je to odpad pravého stvoření.

        Na planetě Zemi (v hmotné dimenzi pravého stvoření – ráj) sentientní bytosti přijali tu ideu. Našeptal jim to had (zevní mysl). Experimentovali tak dlouho (miliony let) až vypadli do zóny vymístění. Je to popsáno v duchovním smyslu v Bibli ve Starém Zákoně (pád člověka).

        Zde se zařídili a začali duchovní válku proti Nejvyššímu. Mají mnoho jmen (Anunaki, všechny polytheistická božstva – Egyptská, Keltská, Slovanská, Řecká, Římská atd.). Máme je nazývat pseudotvůrci. Takže pseudotvůrce můžete v nejzazším smyslu pojmout jako Adama a Evu. Mají pro nás nepředstavitelné znalosti a měli i znalost cestování v čase.

        Život na naší planetě zfabrikovali oni, genetickými manipulacemi a magickými prostředky.
        Bylo a je to jejich vrcholné dílo v boji proti Nejvyššímu.
        Naše planeta je jediná spojnice mezi pozitivním a negativním stavem, tedy mezi pravým stvořením Nejvyššího a pseudostvořením pseudotvůrců, kteří obydleli zónu vymístění. Její pozice souvztaží s matematickou nulou a je úplně vyjímečná v porovnání se vším ostatním.

        Ještě bych k tomu dodal:
        Pseudotvůrci – Anunaki
        – „ďábel a satan“
        – „ten dávný had“
        – „DRAVÁ ŠELMA Z MOŘE“ (která brzy přijde).

      12. ad.polytheistická božstva – Egyptská, Keltská, Slovanská, Řecká, Římská atd.

        Žádná polytheistická božstva,pane Karle,nýbrž hlubinný
        psychologický rozbor Úplnosti Vědomí Otce-Matky,Boha.

        ad.Bylo a je to jejich vrcholné dílo v boji proti Nejvyššímu.

        Znáte význam jména Izrael?“Bůh bojuje sám se sebou.“
        Nepřipomíná Vám to to známé:Vyhrát sám nad sebou?:))

        Výklady Daniela a Janova zjevení v Novém zjevení jsou
        zavádějící.Starý Zákon je DUCHOVNÍ NAUKOU,nikoliv
        popisem historie nebo budoucnosti.Nauka je aktuální
        pro každého a každou dobu,je cestou k probuzení,
        návodem k dobrému spolunažívání,je naukou o „rodícím se“ duchu srdce.

        Říkám si velmi často,jak asi budou lidé popisovat a
        hovořit o Járu Cimrmanovi za nějakých 500 let,pokud z Prahy ještě něco zůstane?:))

        Bůh je vším a všemi.

      13. Paní Hvězdičko,

        Je mi ctí po delším klidu mezi námi opět zkřížit naše duchovní meče.

        Polytheistická božstva :
        Pseudotvůrci jsou relativní vůči Bohu – Pánu Ježíši Kristu, Který/Která je jediný absolutní. Jsou to aktivátoři negativního stavu a bývali vládci pseudoduchovní dimenze zvané peklo.Ježíš Kristus je před
        cca 2000 lety zavřel do „basy“. Nyní On /Ona má klíče
        podsvětí a smrti, jak nám řekl ve svém zjevení přes Jana (apokalypse) 1/18.
        Až uzná za vhodné, tak je propustí.

        Proč je jich víc a ne jeden?
        Každý relativní má pouze určitou část Toho/Té jediného Absolutního – Pána Ježíše Krista.
        Pseudotvůrci se prohlásili za Bohy, jenže každý z nich má
        jen něco a ne všechno. Proto je jich víc a ne jeden. Navíc tím, že každý z nich je nosičem určitých vlastností
        Boha – Pána Ježíše Krista Jenž /Jež je Absolutně pozitivní (má všechno pozitivní), když vypadli do zóny vymístění, jsou nosiči všeho opačného k Jeho/Jejím atributům. Ta která měla nést lásku, nese nenávist, ten který měl nést moudrost nese bláznovství. Ta která měla nést dobro nese zlo, a ten který měl nést pravdu nese lež.

        V závěru dáváte otázku: pokud z Prahy ještě něco zůstane?
        Četl jsem několik proroctví.
        Jako nejvíc shodující se s Novým zjevením je proroctví slepého mládence z nějaké Německé kroniky, ne to od Jiráska.
        V Novém zjevení se o Praze nic neříká, v tomhle proroctví
        ano. Zkuste si ho najít na internetu.

      14. Promiňte, Karle, ale v citaci uvedené Věrou bylo napsáno, že
        Bůh řekl…bohové jste. Bůh je tedy něco jiného než bohové, proč by tam bylo jednou písmeno velké, a podruhé malé?

      15. Nejsem Karel, ale není to tak, že bohové značí, že jsme z Jeho podstaty, ale Bohem budeme, až se zase s ním, a to je vlastně cílem putování duše, spojíme návratem do Jediného, do Boha?

        Dokud nedojde k naplnění Jednoty, platí „jen“ ten potenciál. A nebo ne?

        Venda

      16. Vendo, já vnímám problém v tom, že není jisté, jestli všichni vnímáme to stejné pod pojmem „spojíme se návratem do Jediného, do Boha“. Co to podle Vás přesně je?

      17. Omlouvám se, večer po 20:00 již cvičím a nejsem na netu.

        Ad. “ Vendo, já vnímám problém v tom, že není jisté, jestli všichni vnímáme to stejné pod pojmem „spojíme se návratem do Jediného, do Boha“. Co to podle Vás přesně je?“

        Především je nutné si uvědomit a vnímat to „my spojíme“? Nemá to nic společného s člověkem jako viditelným „obalem“ duše, ale jeho podstatou, právě tou duší, která je samotným Bohem v nás. Myslím tím tu hlavní sílu, to Vyšší Já, které dělá člověka člověkem. Doufám, že si nikdo nepředstavuje, že „spojíme se návratem do Jediného, do Boha“ znamená, že se tam dostane naprosto pomíjející hmotná tělesná schránka.

        Venda

      18. pro Marielu Ad.: “ Takže opakuji, že vnímám problém v tom, že si pod pojmem „spojíme se návratem do Jediného, do Boha“ zřejmě všichni zde přítomní nebudou představovat to samé. Zřejmě se to řeší i v části diskuse „Bůh – bohové“.

        Nejde tady o představu – to je práce mysli. Ta s tím návratem má jen to společného, že ji musíme na úrovni vědomí ovládnout tak, aby především ona chtěla jít k návratu a nebyla nám překážkou.

        A jde především o ztotožnění se s Jednotou-Harmonií a Řádem / Dharma /.

        Král má tři syny, prince, všichni jsou potencionální budoucí králové. Všichni se králem v jejich právě probíhajícím životě však nestanou. Čekají je velké zkoušky a bude to ten, který obstojí / to k tomu Bůh-bohové/.

        Venda

      19. Paní Mílo,

        Pokud ti s malým „b“ jsou míň (a to logicky ano), než ten
        s velkým „B“, který/která je jen ten jeden Absolutní a vyjadřuje to závislou (relativní) pozici těch s malým „b“, potom by se s tím dalo souhlasit. Je to však takové zákeřné a skryté, jako ta malá písmenka na úvěrových smlouvách.

        Pro mě Bůh vždy s velkým „B“ (můžu to někdy nevědomě poplést).
        Vhodnější pojmenování pro všechny relativní bych viděl jako děti
        Boží.
        Potíž s těmi Božími dětmi je v tom, že se v současném časovém cyklu rozštěpily na bílé a černé.

      20. Mílo, velké „B“ v českých překladech odlišuje ve starozákonním božstvu boha Hospodina, JHWH. Jednak jako výraz úcty /Bůh, Pán, Otec, Hospodin/, jednak v podstatě namísto jména. Starý zákon vyrůstá z polyteismu, nemá smysl vymýšlet konstrukty o plurálu majestiku a pod. Dokladů je v textech víc než dost.

        Ve SZ textech, ve starých překladech Bible kralické se můžeme setkat s krásným obratem „k nimž stalo se“.
        KOnkrétně i zde:
        33. Odpověděli jemu Židé, řkouce. Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
        34. Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
        35. Poněvadž ty nazval bohy, k nimž řeč Boží stala se, a nemůže zrušeno býti písmo,

        K nimž řeč Boží stala se = jsou zplnomocněni Bohem, dostali od Boha „oprávnění“ soudit = přinášet spravedlnost = slovo Boží.
        Tak jako v onom 82 Žalmu, tak zde v Janovi jde o SOUDCE, kteří se zpronevěřují tomu, co jim bylo PROPŮJČENO, neboť skutečným a jediným soudcem je jen a pouze Bůh.

        Proto tedy Bůh vykoná soud mezi bohy(mezi zástupci Nejvyšší spravedlnosti na zemi):

        Žalm pro Asafa. V shromáždění bohů postavil se Bůh, vykoná soud mezi bohy: „Dlouho ještě chcete soudit proti právu, stranit svévolníkům? Dopomozte nuznému a sirotkovi k právu, poníženému a chudému zjednejte spravedlnost, pomozte vyváznout nuznému ubožáku, svévolným ho vytrhněte z rukou!“ Nic nevědí, nic nechápou, chodí v tmách, a celá země v základech se hroutí. „Ač jsem řekl: ‚Jste bohové, všichni jste synové Nejvyššího‘, zemřete též jako jiní lidé, padnete tak jako každý vladař.“ Bože, povstaň, rozsuď zemi, dědičně ti patří všechny pronárody!

        „…Jak bych mohl sám unést vaše těžkosti, břemena a spory! Přiveďte ze svých kmenů moudré, rozumné a zkušené muže a já je učiním vašimi náčelníky.“ Odpověděli jste mi: „Ta věc, kterou navrhuješ učinit, je dobrá.“ Vzal jsem tedy představitele vašich kmenů, moudré a zkušené muže, a ustanovil jsem je za vaše náčelníky, za velitele nad tisíci, nad sty, padesáti a deseti a za správce vašich kmenů. V oné době jsem také přikázal vašim soudcům: „Vyslechněte své bratry a suďte každého v rozepři s jeho bratrem i s bezdomovcem spravedlivě. Při soudu nebuďte straničtí, vyslechněte jak malého, tak velkého a nikoho se nelekejte; soud je věcí Boží. Záležitost, která bude pro vás obtížná, předložte mně a já ji vyslechnu.“ (Deuteronomium 1:12-17)

        V zemi ustanovil soudce, ve všech opevněných městech judských, v každém z nich. Soudcům nařídil: „Dbejte na to, co děláte, vždyť nevykonáváte soud lidský, ale soud Hospodinův. On je s vámi, když vynášíte rozsudek. Ať je nyní nad vámi strach z Hospodina; konejte všechno bedlivě. U Hospodina, našeho Boha, neobstojí žádné bezpráví ani stranění osobám ani úplatkářství.“ Také v Jeruzalémě ustanovil Jóšafat některé lévijce, kněze a představené izraelských rodů, aby vykonávali Hospodinův soud a rozhodovali ve sporech těch, kteří by se s nimi obraceli do Jeruzaléma. Král jim přikázal: „Konejte všechno v Hospodinově bázni, věrně a z celého srdce, a to při každém sporu, se kterým by k vám přišli vaši bratří bydlící ve svých městech; ať to bude spor o krevní zločin nebo o zákon a přikázání či o nařízení a řády. Varujte je, aby se neproviňovali proti Hospodinu, ať vás a vaše bratry nepostihne jeho rozlícení. Tak čiňte a budete bez viny!…“ (2Pa 19:5-10)

        Zdůrazním:
        Soudcům nařídil: „Dbejte na to, co děláte, vždyť nevykonáváte soud lidský, ale soud Hospodinův. On je s vámi, když vynášíte rozsudek.
        _________________

        PS – no řekněte sama, Mílo…není to opravdová KRÁSA? Co víc hledat…..když tady je úplně všechno.

      21. Děkuji, Věro. Zaujala mě slova „On je s vámi, když vynášíte rozsudek“.
        Hospodin nekoná místo nich, říká soudcům, jak mají konat. Přitom ale „nevykonávají soud lidský, ale soud Hospodinův“. Je psáno oznamovacím způsobem „nevykonáváte soud lidský, ale soud Hospodinův.On j e s vámi, když vynášíte rozsudek.“ Chápu to tak, že je stále přítomen, nic před ním nezůstaně skryto, vše patří jemu – i soud. Je pokaždé s nimi, ať si to přejí nebo ne, mají tedy neustálou zodpovědnost. Alespoň tak jsem to pochopila.

      22. ad – Je psáno oznamovacím způsobem „nevykonáváte soud lidský, ale soud Hospodinův.On j e s vámi, když vynášíte rozsudek.“

        Soud /jakýkoliv/ nikdy nesmí být veden svévolí. Vždy musí být podřízený nejvyšším principům mravním a etickým – pravdě a spravedlnosti. Ale pravda a spravedlnost musí být naplněná Duchem, jinak je zákon mrtvý. A to je obsaženo ve slovech „on je s vámi, když vynášíte rozsudek“.

      23. Dobrý den pane Karle,

        skoro jsem Vaši reakci k mému dotazu přehlédla, děkuji za ni, občas je sledování diskuze zde nepřehledné. :-)

        Souhlasím s tím, že Bible nese duchovní sdělení (smysl) i s tím, že se ve Starém zákonu nacházejí některé texty, které jsou od Pravdy odchýlené. Epištoly také vnímám jako texty se specifickým charakterem a zároveň s nižší výpovědní hodnotou než evangelia – kanonická i nekanonická.

        Já jsem Čtyří dohody nečetla, ale plánuji to v rámci doplnění si všeobecného vzdělání, ke kterému dnes již tato kniha bezesporu patří. Spolu s touto knihou jsem však zakoupila od stejného autora i Pátou dohodu, což je text, který vyšel v roce 2010, a zde jsem při letmém listování narazila na ono „jste bohové“ (s malým b).

      24. Paní Hanko,
        Pátou dohodu jsem nečetl. Chtěl jsem ji číst.
        Mám to tu v knihovně s knihami od Eduarda Tomáše a už to asi číst nebudu.
        Narazil jsem totiž na knihy Nového zjevení a to tak trošku změnilo
        můj kurz.
        Co bych si ještě rád přečetl je „Nebe a Peklo“ od Emanuela Swedenborga v novém vydání.

        K tomu malému „b“ odpovím paní Míle.

      25. Věro, odpovídám sem, nebylo okénko na odpověď. Souhlasím a vnímám to tak: Pravda a spravedlnost musí být naplněna duchem – a to je právě to, o co se snažím a kde tápu. Naplnit duchem pro mne znamená i naplnit láskou – všechno je to provázané – v lásce je obsažena pravda i spravedlnost, bez nich by to nebyla láska. A spravedlnost bez lásky by nebyla skutečnou spravedlností. Duch je pro mne v podstatě ekvivalentem pro lásku a z ní logicky vyplývající i spravedlnost, pravdu.

  4. Paní Hanko, dovolím si vstoupit.

    Ten Žalm 82 a jeho verše 6 a 7 nelze brát nijak odděleně a nějak zcela samostatně. Již ve verši 1 je napsáno, mezi koho Bůh přišel. K mocným.
    Již od Žalmu 78 je však popsán celý vývoj, vrcholící v Žalmu 82. O protivenství se Bohu, o neúctě k němu, o Božích trestech a znovu o Jeho Lásce. Bůh Hospodin vyvedl lid z Egypta, pomáhal, vděku se nedočkal, a právem trestal svůj lid aby znovu a znovu pomáhal.

    To vše je potřeba pročíst.

    Ježíš Kristus v kapitole 10 evangelia Jana „O dobrém pastýři“ vysvětluje Židům, jaké je jeho poslání, s čím přišel od Otce, jak miluje své ovce a jak se jich nevzdá, protože nepracuje pro mzdu, ale plní úkol svého Otce.

    A stejná kapitola s názvem „Rozmluva ve svátek posvěcení chrámu“ znovu přivádí Ježíše mezi Židy, farizeje, mezi lid, který mu není /ještě / nikterak nakloněn. Opět mluví v podobenstvích o ovcích, které jdou za svým pastýřem, za ním, za Synem. Ne tak ale chápání Židů, kteří jsou v moci staré víry, Zákonů, které Ježíš přišel naplnit. Dokonce chtějí Ježíše ukamenovat, protože jim o sobě tvrdil, že je Bůh, podle nich se rouhal. Ani připomínka „jejich“ zákona / Žalmu /, že oni jsou ve své podstatě Bohové, mu nepomohla, opět se ho chtěli zmocnit a patrně, kdyby neunikl, by mohl být i zabit. Tak silně nevěřili v příchod Mesiáše.

    V samotném verši 34 kap.10 říká Ježíš lidem, že v jejich posvátných knihách, v jejich Zákoně je psáno, že každý, kdo hledá, může se stát Bohem. jen ten však, kdo zrealizuje Boha ve svém nitru je skutečným Bohem. Duše, která pozná Boha se s ním opětovně spojí a stane se Ním. Proto je každý z nás pouze tím, kdo se Bohem může stát /každý má skrytý potenciál a může ho v sobě objevit a realizovat/. Ale dokud se jím nestane, Bohem /nikdo jiný/ není!

    Neméně důležité a vše dovysvětlující jsou verše 35 až 38 kapitoly desáté.

    Kdyby Vám to nebylo jasné, paní Hanko, mohu Vám nabídnout další výklad, kde hraje pak již významnou roli Ježíš svým učením, kterým vede ty, kteří mu chtějí naslouchat a které spojí se Slovem Božím neboli Duchem Svatým. Jímž je pastýřem a oni jsou ovcemi, které ho znají. V té době jich však bylo velmi málo.

    Napsala jste otázku : „Byl to poukaz na velikou tvořivou moc ukrytou v každém člověku, v jeho myšlenkách a slovech?“

    Ano, ale nedoufejte v nějaké skryté síly nadpřirozených vlastností člověka. O tom to není; naopak přijetí nějakých sil sráží duchovního člověka opět zpět. I ty myšlenky a slova mohou být kruté, zlé, sobecké….., i to je potenciál a bohužel jej většina lidí dnes využívá, žije jím. Je tedy samozřejmě opačný. Je-li v nás Bůh a my v něm, a my si to i pomocí učení Ježíše uvědomíme, můžeme opravdu dojít na cestu poznání, na cestu oddanosti a lásky a ten skrytý potenciál přivést na Světlo a ke Světlu.

    Ještě jednou se omlouvám za tento ne stručný vstup a za nabídku výkladu. Dosud jste obdržela jen určité odkazy a vím z vlastní zkušenosti, jak obtížné je tyto „staré“ myšlenky / byť skvostné a plné naděje / pochopit.

    Pěkný den a díky za Váš vstup.

    Václav Žáček /Venda /

    1. „Napsala jste otázku : „Byl to poukaz na velikou tvořivou moc ukrytou v každém člověku, v jeho myšlenkách a slovech?“ Ano, ale nedoufejte v nějaké skryté síly nadpřirozených vlastností člověka.“

      Teď vidím, jak nepřesně jsem v chvatu formulovala to, co jsem měla na mysli,omlouvám se. Neměla jsem na mysli „skryté síly nadpřirozených vlastností“ člověka, ale tu skutečnost, že člověk skutečně může svými myšlenkami, slovy a vnitřním nastavením mnohé – tvořit i bořit. Že má ve svém nitru k dispozici sílu, se kterou by se měl naučit zodpovědně zacházet, neboť skrze ni ovlivňuje i to, co se dříve či později projeví viditelně i ve hmotě. Viz. Ježíšovo: „Kdybyste měli víru jako zrnko hořčice, řekli byste této moruši: ‚Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře,‘ a ona by vás poslechla.“ Lukáš 17:6

      I já Vám pane Vendo děkuji za Vaši reakci a obsáhlý komentář.

  5. Venda napsal: 19.6.2014 (6:21) Především je nutné si uvědomit a vnímat to „my spojíme“? Nemá to nic společného s člověkem jako viditelným „obalem“ duše, ale jeho podstatou … Myslím tím tu hlavní sílu, … která dělá člověka člověkem. Doufám, že si nikdo nepředstavuje, že … znamená, že se tam dostane naprosto pomíjející hmotná tělesná schránka.

    O pomíjející tělesnou schránku v žádném případě nejde a nic takového tu nikdo nenaznačoval ani sebemenším náznakem. Takže opakuji, že vnímám problém v tom, že si pod pojmem „spojíme se návratem do Jediného, do Boha“ zřejmě všichni zde přítomní nebudou představovat to samé.

    Zřejmě se to řeší i v části diskuse „Bůh – bohové“.

    1. Paní Marielo, s dovolením vstoupím, možná jste měla na mysli (pokud ne, tak se omlouvám) často opomíjený rozdíl mezi křesťanstvím a vých.naukami, tedy mezi dosažením Individuality v rámci Jednoty (=“synovství“ dle křesťanství) a rozplynutí individuality v Bohu (=mnoho vých.nauk, nikoliv všechny!). Každý z nás ve své nejniternější podstatě ztělesňuje určitou jedinečnou ideu (jedinečný paprsek Krista) a každá osobnost je latentní „dítě Boží“. Pokud někdo tak moc touží o vyváznutí ze Stvoření a rozplývat se ve věčném světle, věřím, že mu to bude jednou umožněno. Nicméně mi to přijde jako vrácení se ve vývoji zpět a popření celé vlastní neuvěřielně dlouhé evoluce.

      1. Ano, protože to tu nesleduji dlouho, tak nevím, zda ve svých příspěvcích Venda zastává zachování individuality i v cíli cesty, či její rozplynutí. Mně jeho jasný postoj k tomuto z jeho článků a příspěvků nevyplynul. Proto jsem ho vyzvala, ať přesně a stručně a především jednoduše vyjasní používané pojmy. Jinak je to přesně to, co tu před chvílí někdo zmínil – stejné pojmy se mohou používat pro úplně jiné významy. Jak potom člověk může vyjádřit svůj souhlas či nesouhlas, když není zcela zřejmý přesný obsah toho, na co by bylo možné reagovat? Venda často klade otázky, ale i kdyby mu na ně chtěl někdo odpovědět, tak by musel být nezaměnitelně zřejmý jejich obsah, což podle mě mnohdy kvůli používání východních pojmů nebývá.

      2. Paní Marielo,

        především díky za Vaše otázky. Ještě zareaguji na Vaše psaní panu LM. Vaše otázky jsou pod mým článkem, jsou k tématu a s radostí na ně odpovídám, jak nejlépe umím. A potom, vůbec nechci a není to pro mne důležité, abyste vyjadřovala svůj souhlas či nesouhlas.

        Že se mi na nějakou otázku nepodaří odpovědět tak, že je to ihned druhé straně jasné, není až tak o mé nějaké neschopnosti, ale o tom, že téma je to složité.

        A také není záměrem, abyste věřila tomu, co tu nabízím.
        Každý máme svoji cestu. Příklad – chcete-li navštívit a poznat Káhiru v Egyptě, můžete jet přímo, ale dostanete se tam i přes severní pól, přes západní či východní směr. Jen je ta cesta potom delší.

        A ještě k tomu zachování individuality či rozplynutí se.
        Tady, na Zemi, v hmotném světě, jsme sice součástí Boha, ale jsme, jako duše v různých tělech. Někdo ve Francii, někdo jako Naděžda v Rusku, či Jack v Austrálii. U Boha jsme však v jeho dokonalosti, bez té tzv.individuality, k čemu by nám byla, když se stáváme samotným Bohem s Jeho všeobsahujícím Vědomím.

        Oceán ztrácí každým okamžikem mnoho vody, své podstaty. Odparem, kapkami, které při bouři čí jen přílivu se dostanou na pevninu. Každým okamžikem se však do oceánu dostává mnoho vody zpět, lijáky, vtoky řek i odpadním potrubím.

        Cest je opravdu mnoho. Nejsem ten, který by tvrdil, jedině ta moje! Nechť si každý vybere, proto i někteří dávají informace, druzí diskutují třeba jen o formě.

        Venda

      3. Vše dobré. Ani já Vás nebudu o ničem přesvědčovat. Myslala jsem si, že jste rád, když někdo komunikuje, a i to mě přimělo sem relativně krátce vstoupit.
        Já nevnímám, že se stáváme přímo samotným Bohem s Jeho všeobsahujím Vědomím ani po odložení všech obalů jednotlivých sfér. Rozlišuji Boha od Jeho tvorby (stvoření).
        Prostě jiný názor. Nic ve zlém. Každý má právo na ten svůj. Já jenom nemohla v té podstatě rozpoznat ten Váš a když už jsem si Váš článek i diskusi přečetla, tak jsem ho chtěla zjistit. Nic více, nic méně.

        Pěkné dny přeji.

    2. Nějak se ta diskuze oddělila, asi jste dala „napsat nový komentář“.

      Nevím, na jakou otázku jsem Vám neodpověděl. Poslední byla od Vás v tomto textu :
      „Vendo, já vnímám problém v tom, že není jisté, jestli všichni vnímáme to stejné pod pojmem „spojíme se návratem do Jediného, do Boha“. Co to podle Vás přesně je?“

      A já odpověděl toto:
      „Především je nutné si uvědomit a vnímat to „my spojíme“? Nemá to nic společného s člověkem jako viditelným „obalem“ duše, ale jeho podstatou, právě tou duší, která je samotným Bohem v nás. Myslím tím tu hlavní sílu, to Vyšší Já, které dělá člověka člověkem. Doufám, že si nikdo nepředstavuje, že „se spojíme návratem do Jediného, do Boha“ znamená, že se tam dostane naprosto pomíjející hmotná tělesná schránka.“

      Jde o návrat duše, která je dočasně uvězněna v těle, která často podléhá mysli, smyslům a které se v prach obrátí.

      To skutečné, reálné Já je tak naše duše. Tělo, ať Vaše, moje, někoho, neznamená nic. Jen jeden z obalů duše, který je naprosto pomíjivý. K Bohu se navrací po milionech vtěleních duše, podstata samotného Boha, jeho součást, věčná a nezničitelná. Naznačil jsem to stručně; ne tělo, ale duše a myslel jsem, že to stačilo.

      Pro představu. U Otce se sejdou duše /neberte to doslova/, ty, které se v něm již spojili, jsou opět Jím samým, tak, jako byli před „odchodem do světa hmoty a plnění úkolů v poznávání, získávání zkušeností a postupně k poznání sebe sama“. Vypráví si, kde která v oddělenosti od Boha-Otce-Stvořitele, jako oživující princip, byla. Nevzpomínají na postupné dozrávání a vývoj v živočišné říši. Vzpomínají na vtělení se do těl lidí. A jedna říká, já byla římským občanem. Po duchovní stránce pro mne nic neudělal. Celý život jsme byla uvězněna v jeho požitkářském těle. Podruhé jsem byla v těle manželky námořníka velrybářské lodi. Manžel při rybolovu zahynul, neměla jsem se třemi dětmi vůbec čas věnovat se Bohu, návratu, protože hlavní smysl bylo vychování dětí, jejich výživa…prostě krušný život chudé ženy – však jsem také zemřela ještě velmi mladá při morové epidemii. Pak jsem se zrodila v těle syna sedláka, ale brzy, dříve než vůbec si mne mohl uvědomit, byl naverbován do války a tam jeho tělo v bitvě zemřelo. A pak jsem byla středověkým vědcem, pátrala po elixíru života a panovník chtěl výsledky. Na Boha nebyl čas!? Chodila jsem sice do kostela, chodili všichni z králova dvora, ale mým hlavním smyslem bylo to, jak uživit svoji rodinu. Při nějakém pokusu moje tělo uhořelo. Pak jsme se dostala do další války, a zase jsem zemřela mnohem dříve. Ale v zákopech jsme již s mými druhy prosili o přežití, věřili jsme, že se z té hrůzy dostaneme, obraceli jsme se k Bohu. Poté jsem se vtělila do těla ženy, která si již všímala skutečně duchovního života. Učila se poznávat, chtěla znát pravdu, často se modlila, pomáhala druhým zcela nezištně, svět ji moc nezajímal, zůstala sama a starala se o svoji nemocnou matku. A poslední vtělení mne přivedlo do člověka, který si mne konečně uvědomil, žil v lásce k jiným, setrvával ve zklidnění a jednou mne poznal. Mé vědomí obrátilo jeho mysl ke mně, k mému úkolu a směřování, k touze k návratu z tohoto světa. Prožil dlouhý život, nikomu nikdy neublížil. Měl rád přírodu, včely, netoužil po majetku.Vychoval děti, byl vzorem pro ně i své vnuky. Po smrti jeho těla má pouť po světě skončila.

      V článku, pod kterým vedeme tuto diskuzi, jsem to popsal takto:

      Ta Jednota v názvu článku je myšlena jako vyšší aspekt, něco takového, co nás přesahuje a kdy v ní vidíme konečný efekt celého Stvoření jako nějaký ideál souznějící i se vznešenými stavy Harmonie a Řádu, které ji na stejné úrovni neustále doplňují a tvoří tak jeden ideální celek. Že je toto těžké v praktickém životě akceptovat, je téměř jisté.

      Do Jednoty – Harmonie – Řádu se vstupuje po dozrání. Ta cesta ale není vůbec jednoduchá.

      Venda.

      1. Pane Vendo, položím Vám jednu, pro mě naprosto zásadní, otázku. Jaký má – podle Vás – smysl toto uvěznění duše v tělech? Děkuji.

      2. Vážený pane LM,

        jestli mne paměť neklame, nejste tu na diskuzi dlouho. Do konce loňského roku tu existovaly články různých autorů a pod nimi mnoho a mnoho příspěvků desítek diskutujících. Ale k nějakému datu se to celé smazalo, diskuze i články. Něco sem pan vydavatel vrátil, ale diskuzi již ne.

        Podobné otázky zásadního významu i pro mne jsem položil ve svých dvou příspěvcích – viz.:
        Rok 2012 :
        http://hledani.gnosis.cz/ne-jednoduche-otazky-pro-prazdninove-rozjimani/
        Rok 2013 :
        http://hledani.gnosis.cz/ne-jednoduche-otazky-pro-prazdninove-rozjimani-2/

        Myslel jsem si, že z diskuze pod nimi, a byla celkem bohatá, najdu základní směry odpovědí a v letošních otázkách č.3 již některé odpovědi zohledním. nejde to – jak jsem vzpomenul, diskuze byla smazána.

        Nemusíte si ty příspěvky číst celé, z jednoho ocituji ty otázky, které jsem položil :
        „Kdo a co jsme? Co je to vše, co vidíme okolo sebe? Co je důvodem tohoto stvoření? Jaké je naše poslání v tomto stvoření? Existovali jsme před svým narozením? Jestliže ano, v jaké podobě a v jakých podmínkách? Budeme „existovat“ po smrti? Pokud ano, v jakém stavu se budeme nacházet? Co je realitou nebo základní esencí našeho bytí? Co je lidský život? Byli jsme sem posláni? Jestliže ano, kdo nás sem poslal a proč? Co jsou všechny jevy našeho univerza? Proč je vše takové, jaké je, proč to není jiné? Co je hlubokou realitou či významem všeho? Bylo toto vše stvořeno? Jestliže ano, kým? Kdo je Stvořitel? Co je jeho přirozeností a bytím? Skutečně existuje Bůh? Jestliže ano, jaké jsou jeho vztahy k nám? Co je to čas? Co je to prostor? Bude celý tento výtvor přírody nakonec zničen? Jestliže ano, proč a kdy? Co nastane po tomto zničení? Co je to smrt? Co je po smrti? Je smrt skutečně bolestivá? Jestliže ano, jak můžeme tuto bolest odvrátit a rozluštit tajemství smrti?“

        Když si je pročtete, může Vám být jasné, že také hledám mnoho odpovědí.

        O některých otázkách si může někdo myslet, že zná odpověď, některé jsou však tak složité, že není v lidských možnostech na ně odpovědět.

        Vaši otázku zásadního významu se pokusím zodpovědět po mém návratu – koupili jsme na stará kolena byt, se synem jdeme bourat příčku a staré obklady, a tak můj pokus, podle mého poznání, bude uskutečněn až v podvečer.

        Zkuste se zamyslet nad těmi, které jsem již tady položil před dvěma léty?

        Zatím se mějte hezky.

        Venda

      3. Drobná odpověď pro pana LM – více nestíhám :

        – jaký je smysl stvoření%proč? ……ví jen Bůh.
        – že má život vztah ke Stvořiteli, žije-existuje jako následek jeho pro lidi nepochopitelné příčiny, může být také nezodpovězenou otázkou.
        – pokud věřím na existenci duše, jako oživujícího principu všeho, co se projevuje v biosféře svým zrozením, konáním a smrtí, mohu přemýšlet o smyslu.
        – tzv.vězení pro duši v těle, její umístění a dosud zcela nepoznané její funkce, je jakoby metaforou pro snadnější pochopení. Ale je zřejmým faktem, že duše se, pokud tělo žije, z něho sama nevymaní, je k němu mnoha okolnostmi / např.karmickými / vázáno.
        – duše je prvotní oživující činitel. Pomocí dalších nástrojů, mysli, jemnohmotných obalů duše a nakonec hmotného, výkonného jednacího a pohybového nástroje prožívá svůj život v prostředí, které není jejím pravým domovem.
        – duše se po smrti fyzického těla dostane do nižších duchovních oblastí, kde je však vázána právě těmi zákony karmy a vtěluje se tak dlouho do tohoto „vězení“, dokud člověk / v jiné formě to nejde / nepozná svoji pravou podstatu a Pravdu. Pak již koná vědomá mysl a duše v souladu s Božími zákony a na konci jejího usilování je ten fakt, že její pouť v nám známém světě končí, nemusí se znovu zrodit.

        Smysl uvěznění spočívá v osvobození – děje se tak vedením života s cílem takové jeho čistoty, která pak zajistí návrat k Otci.

        Pěkný den.
        Venda

      4. Pane Vendo, děkuji za odpověď. Nabídnu Vám svoji verzi, tu o které jsem přesvědčen já. Vezmu to velmi stručně a snad jednoduše.

        Smysl „věznění“ duše v těle je vývoj. Vývoj z bodu A do bodu B. Bod A je neindividualizovaná částečka boží (snad tím nikoho nepopudím) která zná jen pocit Jednoty, tedy pocit kdy se cítí spíše jako celkem, ale neví, že je částečkou. Bod B je individualizovaná bytost, která současně zažívá pocit Jednoty jako v bodě A, ale navíc (!!) – díky vývoji v těle – umí prožívat i pocit oddělenosti – to je ta získaná jedinečná individualita každého z nás, tedy pokud ji jednou každý z nás opravdu získá.

        Vaše pojetí mi nedává smysl v jedné věci. Jdete z bodu A do bodu A a to mi naznačuje, že jsme tu pouze „za trest“ a musíme se „osvobodit“ a to mi k milujícímu Bohu nesedí.

        Ví Bůh jak to skutečně je, já jím nejsem, ale vím, že je podstatné čemu věříme a co šíříme.

      5. „spadl“ mi počítač v momentě odesílání příspěvku. Tak teď již jen stručně.
        Z Vašich vstupů mi nebylo a není jasné, zda zastáváte ono zachování individuality po návratu k Bohu, čili pokračující konání konkrétního jádra člověka majícího konkrétní duchovní jméno, či nikoliv (jak na to upozornil pan LM).
        Po přečtení Vašeho příspěvku to vypadá, že ano, zastáváte, protože rozpuštěné individuality by si tam „nepovídali o svých zážitcích“.

        Já pojem jednota-harmonie-řád chápu jako harmonické vřazení se do působení Božích principů a zákonitostí, vždy, v každém okamžiku, tedy i v tomto. Není mi zřejmé, zda Vy také.
        Možná to je jen můj problém, ale mně nebývá jasné, co přesně si pod Vámi používanými pojmy představujete. Stává se totiž, že různé směry používají stejné pojmy pro různé významy.

        A ještě drobnost – žádnou diskusi jsem neoddělila, jen již nebyla technická možnost odpovědět na daný příspěvek. Zřejmě je zde nastaven určitý konkrétní omezený počet možných odpovědí pod konkrétní vlákno.

        A to, že jsem napsala, že dle mého jste mi neodpověděl, neznamenalo, že jste nic nenapsal, ale že já nevyrozuměla věcný obsah Vaší odpovědi.

      6. Ne, ne,a nikdy. S tím povídáním duší to byl jen příklad a Vy jste to brala doslova. Duše, po vystoupení z hmotné úrovně – z těla a dalších obalů, po jejich „odložení“ jako již pro vyšší region nepotřebných; vždy odkládá to tělo v té úrovni, nad kterou již není potřeba / fyzické tělo ve fyzickém světě /, astrální v astrálním….. .

        Nad určitou úrovní svého výstupu= návratu vnímá duše bez smyslů /nemá je /, bez mysli / nemá ji /, je přímo ve Vědomí Boha, je Jím a protože je Jím, je vševědoucí. Vše je pak Vědomím, které prostupuje neustále celým stvořením spolu s Tvůrčí Silou Boha-Otce, jako tvořivým proudem = Duchem Svatým či novozákonním Slovem..

        Ad.“Já pojem jednota-harmonie-řád chápu jako harmonické vřazení se do působení Božích principů a zákonitostí, vždy, v každém okamžiku, tedy i v tomto.“

        Ano, souhlasím, ale není to vůbec jednoduché. K tomuto vstupu se ale dozrává a není to jen o vůli člověka. Podívám-li se do např. denního zpravodajství – tam válka, tam výbuchy násilí, tam loupeže, nemoci, lži politiků, aféry herců, požáry, exploze plynu, podvody, exekuce, povodně, hurikány, hlad……-vše, co „připravuje“ karmický zákon. J + H + Ř je opravdovým vrcholem.

        Že jsme v Jednotě Boha, jsme Ním v Jeho Stvoření je jisté, ale kdo a jak si to uvědomuje a koná podle toho?
        Že bychom měli žít harmonickým životem – viz.platí závěr předešlé věty.
        Že působí Řád, kde platí Zákon Lásky, jak si to kdo umí představit?

        A bez poznání sebe sama, jako prvního stupně, se k ničemu dalšímu nedostaneme. A i to je obtížné. Nedá se o tom jen mluvit či číst, to poznání se musí prožít.

        Venda

      7. Konečně jste se jasně vyjádřil. Děkuji. V tom podstatném s Vámi nemohu souhlasit. Podle mě byť se jádro člověka vrátí k Bohu, tak ne do Boha samotného. Je totiž tvorem Božím, nikolim Bohem samotným. Je tedy stvořeno „pouze“ Jeho zářením. Proto z mého pohledu nikdy ta jednotlivá individualita není vševědoucí.
        Takže se mohu konečně vyjádřit. Vámi psané ve své podstatě není dle mého v souladu s křesťanstvím a ani s tím, co vnímám já, a to i přesto, že v dílčích jednotlivostech se s tím, co prezentujete, neliším.
        To není žádný apel na Vás, jen moje osobní vyjádření za sebe.

      8. Ad.“Vámi psané ve své podstatě není dle mého v souladu s křesťanstvím ……“

        Mohu mít dotaz nyní zase já přímo na Vás?

        V čem je dle Vás ten nesoulad s křesťanstvím?

        Díky za případnou odpověď.

        Venda

      9. Musím rychle, budu odteď několik dní bez PC. Stručně tedy můj pohled na ten nesoulad – dobře to vystihl pan LM v dnešním příspěvku z 9:40 hod.
        tedy: „opomíjený rozdíl mezi křesťanstvím a vých.naukami, tedy mezi dosažením Individuality v rámci Jednoty (=“synovství“ dle křesťanství) a rozplynutí individuality v Bohu (=mnoho vých.nauk, nikoliv všechny!)“

        A protože pro mě bylo úplně nové, že rozplynutí individuality v Bohu nezastávají všechny východní nauky, což jsem si dosud myslela, o to víc mě zajímalo, k čemu se kloníte Vy, Vendo.

        Tímto prosím LM, zda by zde nesdělil (poprosím kolegyni, aby to pro mě zkopírovala) např. která východní nauka rozplynutí duše v Bohu nevyznává. Děkuji.

      10. Paní Marielo,
        tak já to Vaše „musím rychle“ zklidním. Zítra brzy ráno odjíždím na Slovensko a na netu budu až v pondělí ráno.
        Večer Vám ještě něco malého napíši a pak, pokud budete mít zájem, můžeme po neděli v diskuzi pokračovat.

        Pěkný víkend.
        Venda

      11. Paní Marielo, neznám všechny vých.nauky a proto jsem napsal, že ne všechny vých.nauky vedou k tomuto rozplynutí – to by bylo krátkozraké o nich tvrdit. Ono i v rámci buddhismu je tolik odnoží, které se velmi liší, že je to téma na samostatnou dipl.práci. Vím, že je i větev buddhismu, která je silně ovlivněna příchodem Krista, ale teď si nemůžu vzpomenout na název.

        Co je podstatné a už se to tu řeší (paní Věra to zde zmiňuje). Bůh je Duch, a když je daná nauka v duchu Kristově, i když paradoxně se nezmiňuje o Kristu samém, pak si myslím, že i to je v pořádku. Za nejbezpečnější a nejjistější cestu však považuji přímé každodenní následování Krista (a poznávání cesty k jeho správnému následování je vlastně součástí tohoto následování). Kdo s tím má potíže, viz.to, co tu zmiňuje stále p.Muladi a v tomto vlákně třeba p.Hanka: 1) Miluj Boha NADE VŠE 2)miluj své bližní jako sebe sama.

      12. Paní Mariela nebude několik dní k dispozici, ale pověřila mě uložením Vaší odpovědi, neodpoví Vám tak rozhodně zatím sama a já Vám za ni děkuji za odpověď. Kdybyste si ještě vzpomněl na název té větve buddhismu, která je silně ovlivněna Kristem, prosím, napište ji sem ještě.

        Jinak za sebe mohu říci, že souhlasím s Vaším názorem na nauky v duchu Kristově.

      13. Zdravím Vás paní Filozofko, už vím – mahájanový buddhismus je tou větví, která je ovanuta Kristovým impulsem. Nejsem v tomto ale žádný znalec, proto posuďte sama co jsem v rychlosti o něm našel (je tam mírný posun od pouhého útěku, vysvobození a vymazání): „Mahájanový buddhismus zná postavu bódhisattvy. Můžeme ho přirovnat ke světici. Oddaluje svoje osvobození, svůj přechod do nirvány. A to především proto, aby byl na této cestě nápomocen jiným živým bytostem. Bódhisattové jsou mnichy i laiky uctívani především jako bohové. Mahajánový buddhismus zná také takovýto způsob uctívání osobnosti buddhy. ten vzešel v raných dobách buddhismu z kultu relikvií zakladatele náboženství ( které předchůdci malého vozu striktně odmítli). Aby byl odstraněn rozpor mezi vstupem buddhy do nirvány a kultem jeho osobnosti ( nebo´t v nirváně je vymazán, již neexistuje) se vyvinulo v ideologii ,,velkého vozu“ učení o třech tělech buddhy. Těle zjevném(historický člověk buddha) , těle potěšení, které může nybývat různých podob a je kultovně uctíváno, a transcendentálního těla, pravé buddhovy podstaty mimo všechny pojmy. Mahajánový buddhismus je rozšířen v Nepálu, Vietnamu, Číně, Korey, Japonsku.“

        Jinak se odvolávám na to, co zmiňuji v příspěvku nad Vámi.

      14. Pane LM, děkuji za Vaši ochotu. Na první pohled mi ten mahájanový buddhismus příliš odlišný od jiných východních nauk nepřipadá. Ale to bych se do toho musela víc ponořit. Nevím, jestli to s kolegyní po jejím návratu z dovolené učiníme. Spíše ne, nejsme stoupenkyněmi východních směrů. Každopádně Vám ale děkuji za nás obě.

      15. Paní Filozofko, když si čtu ještě jednou ten vytažený popis tak s Vámi musím vlastně souhlasit :-) Každopádně pro nějaké hodnocení bychom museli ten daný směr skutečně prozkoumat blíže a to já a zřejmě asi Vy dělat nebudeme. Pokud je Vám blízké křesťanství, myslím, že už ono samo o sobě nabízí vše podstatné a kdo jej chce studovat do hloubky je to na celý život (tím nechci tvrdit, že k následování Krista je takovéto studium nezbytné).

      16. ad – Co je podstatné a už se to tu řeší (paní Věra to zde zmiňuje). Bůh je Duch, a když je daná nauka v duchu Kristově, i když paradoxně se nezmiňuje o Kristu samém
        ___________________________________

        Pozor – nepsala jsem, že Bůh = Duch.
        To, že je něco (Zákon) naplněný (D)duchem, neznamená že je naplněný Bohem….to by nedávalo smysl.

      17. Paní Věro, omlouvám se Vám, chtěl jsem napsat, že to podobně zmiňovala paní Míla, se kterou jste o tom diskutovala! Ta v této diskuzi píše, cituji: „Naplnit duchem pro mne znamená i naplnit láskou – všechno je to provázané – v lásce je obsažena pravda i spravedlnost, bez nich by to nebyla láska. A spravedlnost bez lásky by nebyla skutečnou spravedlností. Duch je pro mne v podstatě ekvivalentem pro lásku a z ní logicky vyplývající i spravedlnost, pravdu.“

      18. OK, ale ani paní Míla nepíše nic o tom, že Bůh = Duch.
        Míla napsala:

        „Duch je pro mne v podstatě ekvivalentem pro lásku a z ní logicky vyplývající i spravedlnost, pravdu.“

        Chtěla jsem k tomu něco dodat, ale už nestíhám takže třeba příště….

      19. Pane LM,

        Bůh = Absolutní Duch, Absolutní Duševnost a teprve nedávno
        též Absolutní Tělo. Jediný ryzí zdroj života všeho a všech, Absolutně pozitivní.

        Absolutní Duch = Pán = Absolutní láska a moudrost

        Absolutní Duševnost = Ježíš = Absolutní dobro a pravda

        Absolutní Tělo = Kristus = Absolutní pozitivní skutky
        a víra.

        Jediný Bůh nedělitelný = Pán Ježíš Kristus

        „Nejdůležitější duchovní věcí v jsoucnu a bytí je NÁLEŽITÉ CHÁPÁNÍ A PŘIJETÍ PRAVÉ PŘIROZENOSTI PÁNA JEŽÍŠE KRISTA. Na SPRÁVNOSTI tohoto chápání a přijetí závisí ŽIVOT veškerého Stvoření a všech jeho obyvatel.

      20. Paní Věro a pane Karle, teď mě – asi mou vinou – chytáte za slovo a jdeme od tématu. Chtěl jsem sdělit tento svůj názor: „Když je daná nauka v duchu Kristově, i když paradoxně se nezmiňuje o Kristu samém, pak si myslím, že i to je v pořádku. Za nejbezpečnější a nejjistější cestu však považuji přímé každodenní následování Krista (a poznávání cesty k jeho správnému následování je vlastně součástí tohoto následování). Kdo s tím má potíže, viz.to, co tu zmiňuje stále p.Muladi a v tomto vlákně třeba p.Hanka: 1) Miluj Boha NADE VŠE 2)miluj své bližní jako sebe sama.“

      21. Pane LM,

        za slovo Vás nechytám. Píšu Vám, co je nejdůležitější.
        Málokdo si to uvědomuje.

        Samozřejmě, že máte pravdu, že když je něco v Duchu Kristově, neboli podle mé předchozí definice Boha v Pánu, aniž by to bylo konkrétně zmíněno je to pravdou.

        Potíž je v tom, zda jste schopný to rozpoznat.

        Podle slov nelze poznat pravdu. Musíte to posoudit ze všech možných úhlů pohledu, s nezatíženou myslí a i tak se můžete splést. Je to způsobeno zdejší duchovní situací.
        Pravdu poznáte podle toho, že je neprůstřelná ze všech možných směrů. Vždycky má logický argument.

        V praxi to funguje tak, že naprostá většina nauk předhodí
        nějaké pravdy a následně Vás chytí do pasti. Je to jako rybolov, když na háčku je návnada – pravda a když nejste opatrný tak Vás zaseknou. Chytrá ryba návnadu stáhne nepozorovaně, nebo rybář zasekne do prázdna – dávno budete pryč.

        Pane LM, dejte si pozor na hezká slovíčka, ty dokáže na naší planetě napsat téměř každý.

      22. Pane Karle, děkuji za upozornění, ale já skutečně nejsem příznivcem ani hlubokým znalcem žádné z nauk (a z toho i mé hodnocení vých.nauk, že vedou k vymazání individuality berte prosím jako mnou přejatý názor), přál bych si pouze šířit Krista a samozřejmě, že křesťanství je mi skutečně jako jediné to blízké. Také mi trvalo nějaký čas se k němu dopracovat, zvláště k jeho esoterní podobě. Vaše varování však chápu jako v lásce myšlené a rád jej přijímám. Doufám tedy, že si jej uvědomujete i Vy ve vztahu k Novému zjevení, které je pro Vás zřejmě tím správným (možná i jediným?) zdrojem.

      23. Pane LM,

        Píšete, že křesťanství je Vám nejblíže.
        Křesťanství vychází z Nového zákona a má být církví Ježíše Krista.
        Když se nad tím zamyslíte, jak je možné, že má tolik odnoží, neboli sekt.
        Je to tím, že není jednotný názor na výklad Bible a Nového zákona.
        Sám za sebe můžu říct, že z těch odnoží co znám mě přijdou
        nejblíž odkazu Ježíše Krista protestantské církve, které
        mají svůj počátek v odkazu Jana Husa a dotáhli to Martin Luther a Jan Kalvín. Ta naše nejznámější je Českobratrská církev evangelická.
        Posuzuji to „po ovoci“. Jsou skromnější, méně okázalé, lidštější, je tam vidět větší rovnost mezi všemi.
        Ani protestantské církve nejsou jednotné a mají spoustu odnoží, když jde někdy opravdu o maličkosti. Určitý posun
        je vidět alespoń v tom, že se kvůli tomu nevraždí. Co se tu dělo ve středověku si v ničem nezadá s tím, co se děje dnes v islámských zemích a jejich sektářských válkách.

        Jak to bylo s křesťanstvím a důvod té současné situace, osvětlil osobně Pán Ježíš Kristus v Novém zjevení ve třetí
        kapitole která se jmenuje: Zrada křesťanství.
        Přečtěte si to. Je to velice zajímavé.

        http://www.pomoc-lidem.cz/nove_zjeveni_pana_jezise_krista_03.htm

      24. Pane Karle, já vůbec nechci spojovat křesťanství s viditelnými pozemskými církvemi, také píši o snaze o esoterní výklad křesťanství… Pokud jste ale vnesl téma církví, mě osobně byla dříve blízká Jednota Bratrská, která spadá pod ty protestantské(evangelické) církve, dokonce i Komenský byl dříve zde biskupem. Nicméně pokud se nepletu, tak i tam se nějak pohádalo „vedení“ a zas se rozštěpila, takže všude je to to samé dokola… K žádné viditelné církvi se osobně nehlásím.

        K Vašemu odkazu – nemohu si pomoci, ale vždy když čtu kousek Nového zjevení, tak tam cítím pravdu smíchanou s výmysly/lží (něco podobného musím říci i o Poselství grálu od Abdrushina). Já Vám tady nebudu vyvracet jednotlivosti, určitě je v daném textu mnoho moudra, ale musím toto dílo s díkem odmítnout.

      25. „Že jsme v Jednotě Boha, jsme Ním v Jeho Stvoření je jisté, ale kdo a jak si to uvědomuje a koná podle toho?“

        „Budete mě hledat, ale nenajdete; a tam, kde já budu, vy nemůžete přijít.“
        Jan, 7,34

  6. Venda napsal: 19.6.2014 (8:22)“Nejde tady o představu – to je práce mysli. … A jde především o ztotožnění se s Jednotou-Harmonií a Řádem / Dharma /.“

    Vendo, já to vnímám tak, že jste mi neodpověděl. Ale nutit Vás nebudu. Já abych mohla souhlasit s tím, co ve svých článcích a komentářích píšete, musela bych přesně vědět, co naprosto konkrétně podle Vás znamená to ztotožnění se s Jednotou-Harmonií a Řádem. Slovo dharma neznám, východní nauky mě neoslovují. Protože jsou zdejší účastníci očividně ovlivněni různými směry, proto pro vyjasnění pojmů je třeba používat ta nejjednodušší všeobecně známá slova pro jasný popis jevu.

  7. ad – Paní Věro,

    upřímně děkuji za odkaz, který mi umožnil udělat si představu o tom, jak výraz „jste bohové“ byl vnímán ve starověku. Teď už mi zbývá nahlédnout, v jakém smyslu je výraz „jste bohové“ používán v Páté dohodě.
    Odkaz jsem si uložila, a pokud budu mít někdy v budoucnu potřebu se k němu vrátit, či se více podívat na další zajímavá témata tam uvedená, učiním tak. Ale rozhodně se k nějakému letitému a rozsáhlému studiu Bible či jiných duchovních textů nechystám. (Proto jsem se ptala zde u odborníků, abych se tomu mohla vyhnout)

    Jsem jednoduchý člověk a minimalista zaměřený hlavně na duchovní praxi v každodenním životě a pro mne se dá podstatné sdělení z celé Bible, které člověk skutečně potřebuje znát, shrnout do těchto pár vět:

    „Mistře, které přikázání je v zákoně největší?“

    On mu řekl: „‚Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘

    To je největší a první přikázání.

    Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘

    Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“

    a Matouš 18:3 a řekl: „Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského.

    To mně osobně pro duchovní praxi, o kterou se zajímám, zcela postačuje. Méně bývá většinou více.Rámcový obsah Čtyř dohod znám, byť jsem knihu nečetla, mj. je relativně pěkně zpracovaný na http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cty%C5%99i_dohody

    Ale Pátá dohoda tam není, a právě ta mi přijde z letmého prolistování jako velmi podnětná pro duchovní praxi, ve které by člověk zcela přirozeně naplňoval a v každém okamžiku žil výše uvedená Ježíšova slova. Proto se jí chystám věnovat svůj jinak omezený čas (posouvá obsah Čtyř dohod o notný kus dál).

    Co závěrem? Stejný výraz ve zmíněných textech nese jiný obsah. Přesto oba výrazy mohou zachycovat duchovní skutečnosti, byť jiné.

    Děkuji Vám za Váš čas a inspiraci.
    __________________________________________________________

    Není za co, mě to baví a obohacuju tím především sebe, takže potěšení je na mé straně. Člověk se obohacuje a inspiruje setkáváním. Taky jsem si kdysi říkala, že Bibli nikdy studovat, resp. zkoumat nebudu…jenže postupem času mě do sebe vtáhla sama a díky za to. Když se totiž začnete SETKÁVAT, zjistíte, že se té knize prostě nevyhnete, ani kdybyste se o to snažila sebevíc. Prolíná se úplně vším. Bůh Starého zákona nespadl odnikud z kulturního/duchovního vakua, byl součástí božského starověkého panteonu. Bohové tehdy „žili“ s lidmi, nebyli oddělení tak, jako to vnímáme dneska. Je dobré si uvědomit, že každé náboženství je „jen“ cesta, je důležité nepodlehnout „hře na svatost“. Když ale člověk nechá působit inspirujícího ducha, pečlivě sleduje „co tím chtěl básník říci“ a vyvaruje se svých vlastních reinterpretací, to se pak dějí věci…..:-)

    ____________________

    Ježíš řekl:
    Když ti, co vás vedou, vám řeknou:
    „Pohleďte, království je v nebi“,
    tak vás předejdou ptáci nebeští.
    Když vám řeknou: „Je v moři“,
    předejdou vás ryby.
    Ale království je ve vás a mimo vás.
    Když poznáte sebe, budete poznáni
    a uvědomíte si, že jste dětmi živého Boha.
    Jestliže však sami sebe nepoznáte,
    pak přebýváte v chudobě a jste chudobou.

    /z Tomášova evangelia/

    Výrobci model jsou všichni k ničemu; modly, které mají za žádoucí, jim nijak neprospějí. Jejich svědkové, ti nic nevidí a nic nevědí, jsou jen pro ostudu. Kdo si boha vyrábí, jen modlu si odlévá; nebude z toho mít žádný prospěch. A všechny jeho společníky poleje stud. Řemeslníci jsou pouzí lidé. Ať se sem všichni shromáždí, ať se tu postaví; propadnou strachu a zastydí se spolu. Kovář kuje modlu, pracuje při žhoucím uhlí, kladivem jí dává tvar, zhotovuje ji silou své paže; přitom hladoví do vysílení, nemůže se ani napít, ač umdlévá. Tesař natahuje šňůru, rudkou načrtává modlu, opracovává ji dláty, rozměřuje kružidlem, až jí dá podobu muže, honosný vzhled člověka, a usadí ji v domě. Dá si porazit cedry nebo vezme dub, drnák či křemelák, vypěstoval si je mezi lesními stromy. Zasadil jasan a déšť mu dal vzrůst. Pro člověka je to na topení, něco z toho vezme a ohřeje se. Buď zatopí a upeče chleba, nebo zhotoví boha a klaní se mu, udělá z toho modlu a hrbí se před ní. Polovinu spálí pod masem, které bude jíst, upeče pečeni a nasytí se. Přitom se ohřeje a zvolá: „To jsem se zahřál, je mi teplo!“ Z toho, co zůstalo, si udělá boha, modlu, před kterou se hrbí a jíž se klaní a k níž se modlí a žadoní: „Vysvoboď mě, jsi přece můj bůh!“ Nevědí nic a nechápou, mají oči zalepené a nevidí, jejich srdce nevnímá. Ale on si to nebere k srdci, chybí mu poznání a rozum, aby si řekl: „Polovinu jsem spálil, na žhavém uhlí jsem napekl chleba a upekl maso a jedl jsem, ze zbytku jsem udělal tuhle ohavnost a hrbím se před špalkem.“
    Izajáš 44,9nn

    Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá? Kdo ničí chrám Boží, toho zničí Bůh; neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy.
    1Korintským 3,16

  8. 1.Běda pyšné koruně efrajimských opilců, nádherné ozdobě, květu vadnoucímu, městu ležícímu na vrchu nad žírným údolím; jsou zmoženi vínem.

    2Hle, Panovníkův silný a udatný přijde jako příval krupobití, jako zhoubná bouře; jako příval vod, jak dravé proudy je srazí pěstí k zemi.

    3Nohama bude pošlapána pyšná koruna efrajimských opilců,
    4nádherná ozdoba, vadnoucí květ, město ležící na vrchu nad žírným údolím. Bude jako raný fík, než nastane léto: jen ho někdo uvidí, už jej má v hrsti a zhltne jej.
    5V onen den se Hospodin zástupů stane ozdobnou korunou a nádherným věncem pozůstatku svého lidu

    6a duchem práva tomu, kdo zasedá na soudu, i zmužilostí těm, kdo vracejí boj k bráně.

    7Také tito blouzní z vína, po opojném nápoji se potácejí: kněz i prorok blouzní z opojného nápoje, jsou pomateni vínem, po opojném nápoji se potácejí, blouzní při viděních, při rozhodování kolísají.

    8Všechny stoly jsou plné zvratků, samý výkal, místa není.

    9Koho vyučit poznání? Komu vyložit zvěst? Odkojeným dětem, od prsů odstaveným?

    10 Stále jenom: žvást na žvást, žvást na žvást, tlach na tlach, tlach na tlach, trošku sem, trošku tam.

    11Proto nesrozumitelnou řečí a cizím jazykem promluví k tomuto lidu ten,
    12který mu říkal: „Zde je místo odpočinutí, nechte odpočinout znaveného, zde je místo míru!“ Nechtěli však slyšet.

    13Slovo Hospodinovo jim bude: „Žvást na žvást, žvást na žvást, tlach na tlach, tlach na tlach, trošku sem, trošku tam.“ Jen ať jdou, však klesnou zpět a ztroskotají, padnou do léčky a uvíznou v ní .

    14Proto slyšte slovo Hospodinovo, chvastouni, vládnoucí nad tímto lidem v Jeruzalémě!

    15Říkáte: „Uzavřeli jsme smlouvu se smrtí a sjednali jsme úmluvu s podsvětím. Valí se bičující příval? Však se přežene, nás nezasáhne, vždyť jsme si svým útočištěm učinili lež a skryli jsme se v klamu.“

    16Proto praví toto Panovník Hospodin: „Já to jsem, kdo za základ položil na Sijónu kámen, kámen osvědčený, úhelný a drahý, základ nejpevnější; kdo věří, nemusí spěchat.

    17Za měřicí šňůru beru právo, za olovnici spravedlnost. Lživé útočiště smete krupobití a skrýši zaplaví vody.

    18Vaše smlouva se smrtí bude zrušena a vaše úmluva s podsvětím neobstojí. Valí se bičující příval! Až se přežene, budete po něm jak zdupaná země .

    19Kdykoli se přižene, sebere vás. Jitro co jitro se přežene, dnem i nocí. Hrůza ochromí ty, kdo pochopí tu zvěst.“

    20Lůžko bude krátké, nebude možno narovnat se, a přikrývka úzká, že se do ní nezavineš.

    ——————————————-
    např.
    ad.19.Kdykoli se přižene, sebere vás. Jitro co jitro se přežene, dnem i nocí. Hrůza ochromí ty, kdo pochopí tu zvěst.“

    jitro-zrození za zrozením
    dnem i nocí-v životě i smrti
    příval-prudký nárust citů,jež přináší konflikty a nedorozumění
    Efraim-zabalený do masky falešného ega(nezná sebe vpravdě)
    ————————
    Starý Zákon obsahuje písemnosti,předávané(přepisované) z pokolení na pokolení.
    Aby se zabránilo zneužití a Pravda vyšla najevo,až přijde čas,Písmo je v nich
    zašifrováno do textů.No ten čas již nastal.
    Není tak problém odhalit úmyslné překrucování nebo špatné
    překlady slov,byť i neúmyslné.Při odkrývání pravé Podstaty textů tak vychází
    najevo Lež,přesněji řečeno zrůdnost manipulace tzv.rozumářů.A ačkoliv hledání
    historie ve Starém Zákoně je hloupost,přesto všechno přece jen nakonec vydává
    Svědectví o historii,která se mnohým líbit nebude.
    Např.:Papež je stále považován za zástupce Boha na Zemi,ale sám Otce-Matku
    nezná vpravdě.Církev si nárokuje na nálezy Kumránských svitků nebo i svitku
    Měděného.Hledači hledají poklady nesmírné hodnoty v podobě zlata,a tak sami sebe
    usvědčují nejen z nevědomosti,ale i ze strachu,že Pravda vyjde najevo.
    Hledají zbytečně chamtivci.:)
    Neznají Slovo Učitele Spravedlnosti:
    „Každičká lež vyjde najevo,dřív nebo později.“

  9. Zdravím Vás pane Karle,

    ad.Je mi ctí po delším klidu mezi námi opět zkřížit naše duchovní meče.

    „Meč“ je nástrojem ducha.Učím se s ním zacházet.
    “ Království Otce se podobá muži, který chtěl zabít jednoho mocného muže. U sebe doma vytáhl meč a vrazil do stěny, aby poznal, zda je jeho ruka [dost] silná. Potom zabil toho mocného.“
    (chcete-li:mocný= mysl falešného ega,tzv.pseudotvůrce,iluze)

    Je však dobré míti na paměti velmi dobrou radu:
    “ Nikdo nemůže vniknout do domu Silného a násilím ho vzít, aniž by mu svázal ruce. Pak ale jeho dům obrátí.“
    ————-
    ad.Polytheistická božstva :
    Pseudotvůrci jsou relativní vůči Bohu – Pánu Ježíši Kristu, Který/Která je jediný absolutní. Jsou to aktivátoři negativního stavu a bývali vládci pseudoduchovní dimenze zvané peklo.Ježíš Kristus je před
    cca 2000 lety zavřel do „basy“. Nyní On /Ona má klíče
    podsvětí a smrti, jak nám řekl ve svém zjevení přes Jana (apokalypse) 1/18.
    Až uzná za vhodné, tak je propustí.

    Znovu Vám zopakuji:Nejsou žádná polytheistická božstva,nýbrž jde o hlubinný
    psychologický rozbor Úplnosti Vědomí Otce-Matky,Boha,kdy různé energie mají
    svou specifickou „povahu“.Přesto jsou součástí Jednoho Vědomí.

    ON/ONA je Jedním Vědomím.Otec/Matka,Žralok/Ovce.
    Oni Dva v Jednom,jsou jako nejnižší a nejvyšší tóny klaviatury,všechny ostatní tóny jsou jejich kombinacemi,kdy jejich vzájemným působením tak vzniká třetí tón,
    dítě.Přesto je jedna „oktáva“,kde jsou jejich tóny vyvážené.“Zahrát“ Píseň,
    Píseň Života,si žádá zapojit různé tóny celé klaviatury.Pro člověka je nejtěžší
    „období“,kdy se dostává z „a“ přes „ais=his“ na „h“,aby se pak posunul
    o „oktávu“ výše.Potřebuje v sobě,ve svém duchovním srdci,nalézt dar od Matky,
    Hudby srdcí.Bez něj stěží bude moci odpustit sobě samému a proměnit své zkušenosti,i ty nejhorší, na moudrost svého srdce.To žádá hodně Síly,hodně
    tolerance,pochopení a hodně milosrdenství,Lásky bez podmínek.
    —————-
    ad.Janovo Zj.18:
    6 Odplaťte po zásluze té nevěstce, dvojnásob jí odplaťte za její činy! V poháru, který připravovala, připravte pro ni dvojnásob;
    7 kolik si užila slávy a hýření, tolik jí dejte teď trýzně a žalu. Protože si namlouvá: Trůním jako královna, vdovou nejsem a neokusím smutku –
    8 proto v jediném dni dopadnou na ni pohromy: smrt i žal a hlad, a bude zničena ohněm. Neboť mocný je Hospodin, Bůh, který ji odsoudil.“

    Tou nevěstkou je MYSL FALEŠNÉHO EGA,jehož věrnými kamarády jsou PÝCHA a STRACH.
    Apokalypsou je „vylévání“ pohárů(číší),tedy všech dosavadně naučených iluzí
    o sobě samém i světě okolo.Hodně bolestivá záležitost,tuhý boj,pro který si sem,
    do tzv.Nicoty falešné mysli,přišlo spolu s Božským Otcem spousta srdcí.

    v Novém zjevení je napsáno,že Ježíš obsahuje všechny feminní principy a Kristus
    všechny maskulinní principy.Jelikož se jedná o tzv.dvojplamen nemělo by tomu
    být naopak?:

    cit.:
    * Maskulinní chování si asi dovedeme představit. Je přímočaré a tím se může jevit i agresivnější. Spíše ale jde jasně k cíli, takže méně zohledňuje souvislosti, zejména pak ty „soft“ – vztahy, nálady, … Pokud člověk takto hodnotově založený potřebuje něčeho dosáhnout, často jde formou prosazení se, přetlačení druhého. To může mít i podobu tzv. asertivního jednání, které ostatní popisují jako: „mele si stále svou“. Základní hodnoty pro maskulinní chování jsou úspěch, orientace na cíl, výkon, možnost vyniknout, …

    * Chování feminní vychází z jiných hodnot. Zejména pak sdílení a starost o druhé, cíle zohledňující prostředí, smysl života, sounáležitost. Chování by se pak dalo charakterizovat, jako otevřenější, lidé více naslouchají, dávají důležitost vztahům. Navenek se pak chování jeví jako méně průbojné, až citlivé a jemné. K dosahování cílů ve skupině se volí častěji konsensus (nebo aspoň kompromis), lidé dlouho vyjednávají a nerozhodují se pouze podle exaktně měřitelných cílů.

    Mnoho příkladů toho, že lidé se nechovají podle vzorce feminní = ženy a maskulinní = muži najdete okolo sebe každý den. Na schůzce v práci, ve frontě v obchodě, na silnici, …
    (Ani nemohou,protože jsou kombinacemi obou,ovce a žralok v jednom.Je-li
    některá v převaze,trpí vědomí tzv.chudobou,chudobou srdce.)

    ad.Proč je jich víc a ne jeden?
    Každý relativní má pouze určitou část Toho/Té jediného Absolutního – Pána Ježíše Krista.

    Dá se to tak vyjádřit.To,co lidé nazývají anděly a archanděly,to jsou všechno
    vědomé energie Boha.Když chci Boha o něco požádat,měl bych se obrátit na konkrétní energii.Proto také dostaly i názvy(tóny).Když si zlomíte nohu,tak
    jdete přece na chirurgii,nikoliv na oční oddělení nebo na poštu.Takže je zde
    určitá „rodinná hierarchie“,nikoliv však z důvodu nějaké pyšné nadřazenosti,ale
    skrze rychlé a účinné pomoci.
    Přesto je každé srdce(vědomí)podstatou Úplností,ze které pochází a od které je
    jen zdánlivě odpojeno díky mysli falešného já,jenž je pod vlivem genetiky a daného prostředí a samozřejmě i Zdroje.
    Když rozbijete např.křišťál třeba i na miliardy kousků,ponesou stále stejné
    informace.Ba co víc,dokáží spolu i „komunikovat“.
    —————-
    ad. každý z nich je nosičem určitých vlastností
    Boha – Pána Ježíše Krista Jenž /Jež je Absolutně pozitivní

    Absolutně pozitivní se může odrazit jen v absolutně negativním a naopak.Zrovna
    jako i Pravdu můžete uzřít jen díky Lži,nebo naopak.Jdou ruku v ruce Pravda a Lež.Oba „póly“ jsou obsahem každého vědomí,zrovna tak i bod nula(nesmírně důležitý,jelikož je to místo i ve fyzickém těle v podobě „chrámu setkávání“), negativní,pozitivní i ta zóna vymístění(falešné já a jeho falešná mysl).
    Genetické manipulace běží od počátku a týkají se fyzického těla,tedy lidských
    šatů,takže tady jde o tvořivost.Člověk pod vedením Zdroje se na té tvorbě podílí
    také,jen si toho ke své škodě není vědom.Tvoření je boření a boření je tvoření.

    Lze-li cokoliv zbořit,pak to nemá pevné základy.Lze-li zbořit představy a iluze,
    tak proč potom zbytečně vést marný boj za jejich uchování?Je dobré naučit se být
    neulpívajícím.Je dobré naučit se používat „oči“ i „uši“ k vidění a slyšení.

    „Blažený je lev, kterého pozře člověk, takže se lev stane člověkem, ale zavržený je člověk, kterého pozře lev, takže se člověk stane lvem.“
    Blažená je Pravda,kterou pozře vědomí člověka,takže se Pravda stane Člověkem,ale
    zavržený je člověk,kterého pozře Lež,takže se člověk stane Lží.
    —————-
    ad. V závěru dáváte otázku: pokud z Prahy ještě něco zůstane?

    Napsala jsem:Říkám si velmi často,jak asi budou lidé popisovat a
    hovořit o Járu Cimrmanovi za nějakých 500 let,pokud z Prahy ještě něco zůstane?:))
    Praha je součástí,srdcem,jedné velké skládačky.Domy,atd.zmizet mohou i zítra,
    no srdce nikoliv.

    I mému srdci je ctí,pane Karle, a děkuji Vám za příležitost.

    PS:
    „Bílý Lev sám vyhledal Černou Lvici,
    spolu nyní kráčí k Jordánu,
    aby mohli v jeho vodách spojit Síly,
    základy Nového Jeruzalému
    na jeho březích společně postavili.“

    Hezký víkend.

    1. ad – Za nejbezpečnější a nejjistější cestu však považuji přímé každodenní následování Krista (a poznávání cesty k jeho správnému následování je vlastně součástí tohoto následování). Kdo s tím má potíže, viz.to, co tu zmiňuje stále p.Muladi a v tomto vlákně třeba p.Hanka: 1) Miluj Boha NADE VŠE 2)miluj své bližní jako sebe sama.“
      ________________________

      Rozhodně tím ničemu neuškodíte, pane LM.

    2. Paní Hvězdičko,
      omlouvám se, že reaguji až dnes, ale Vašeho příspěvku jsem si jednoduše nevšiml, až dnes.

      Já Vás mám za hodně duchovní bytost (je těžké Vám rozumět) s tím, že Vás někdo tahá za nos. Vždyť víte.
      Co je pravdou, je to, že i toho co Vás tahá za nos můžete obrátit do pozitivního stavu. Čtěte
      si dál někdy v Novém zjevení, je v něm Duch pravdy a pravda mění stav, Váš i Vašich duchovních poradců.

      Souhlasím s tím, co jste napsala o mužských a ženských principech i s tím, že jsou oba přítomny v každém jedinci. Ten který však dominuje, určuje pohlaví jedince i když to někdy fakt nejde poznat.

      Vaším příspěvkem jste mi opravdu udělala radost a to se mi moc často nestává.

    3. Paní Hvězdičko,
      nevím odkud je Váš citát, nebo jestli je to Vaše myšlenka:

      „Blažený je lev, kterého pozře člověk, takže se lev stane člověkem, ale zavržený je člověk, kterého pozře lev, takže se člověk stane lvem.“

      Váš překlad:

      Blažená je Pravda,kterou pozře vědomí člověka,takže se Pravda stane Člověkem,ale
      zavržený je člověk,kterého pozře Lež,takže se člověk stane Lží.

      Takhle to funguje na naší planetě, úplně obráceně:
      Blažená je Lež, kterou pozře vědomí člověka, takže se Lež stane stane Člověkem, ale zavržený
      je člověk, kterého pozře Pravda, takže člověk se stane Pravdou.

  10. Douška………….:

    nelze nevidět, jak se v poslední době množí různá „zaručená poselství“ o tzv. novém příchodu Ježíše Krista….tristní a tragické zároveň…..a chci se zeptat:
    Když už Vás to tolik pohltilo, zkusil jste se někdy zamyslet nad Janem 14? Zkusil jste to evangelium POCHOPIT?

  11. Paní Věro,

    Celkem to Evangelium chápu. Co nechápu je to, proč ho zmiňujete v souvislosti s ne novým (jak
    Vy píšete), ale druhým příchodem a ne Ježíše Krista ale Pána Ježíše Krista. Je to trošku někdo jiný, neboli Otec a Syn v jednom a je s tím potíž to pochopit. Nebudu se snažit to znova vysvětlovat, už jsem to zkoušel několikrát a bez zřejmého efektu. Jinak to máte v 2. kapitole Nového zjevení Pána Ježíše Krista.

    Druhý příchod je v běhu a započal v tom nejniternějším, v Bohu samotném, změnou jeho Absolutní přirozenosti, když se stal Pánem Ježíšem Kristem. Šíří se postupně z toho
    nejniternějšího, přes všechny tři, duchovní, duševní, a hmotný svět pravého stvoření až k tomu nejzevnějšímu nejzevnějšího, což je naše planeta. Popis toho, až se to na naší planetě úplně fyzicky projeví máte v Evangeliu dle Matouše, kapitola 24, verš 27: „Neboť jak blesk přichází od východu a objeví se i na západě, takový bude příchod Syna člověka“. To znamená, že PŘIJDE NÁHLE V DOBĚ, KDYBYCHOM NEJMÉNĚ OČEKÁVALI, ŽE SE TAK STANE.

    To je ve stručnosti druhý příchod Pána Ježíše Krista. Co tomu však bude předcházet, je fyzický druhý příchod pseudotvůrců, neboli příchod dravé šelmy z moře. Jejich příchod se nejprve také projevuje z nitra v opačném smyslu, neboli intenzivnější zlo. Planeta se na to musí postupně připravit, jinak by to nevydržela. Jako zásadní informaci považuji to, že ten
    dravec z moře bude mít tlamu lví. Lev = Pán Ježíš Kristus.
    Je mi celkem jasné, že zase většinu lidí oblafnou, jak jinak. Konec konců, vždyť život vezdejší je jejich dílo.

    Pro Vás nejspíš pěkná pohádka, pro mě pravda. Ale to už jsme si doufám ujasnili.

  12. ad – Celkem to Evangelium chápu. Co nechápu je to, proč ho zmiňujete v souvislosti s ne novým (jak
    Vy píšete), ale druhým příchodem a ne Ježíše Krista ale Pána Ježíše Krista.
    ________________________

    Pane Karle, tak „s druhým“ to je jedno.
    Když to evangelium celkem chápete, tak proč se zabýváte něčím tak obludným, jako je ten web o novém zjevení?
    Mohl byste alespoń naznačit….???

    1. Paní Věro,

      Re:Pane Karle, tak „s druhým“ to je jedno.

      Souhlasím, vnitřní smysl je stejný. Dominantní negativní stav na naší planetě vyžaduje
      nazývat věci pravým jménem. Jinak to použijí proti Vám.

      Tím zmíněným webem se vůbec nezabývám, pouze snad v tom smyslu, že tam mají některé knihy
      Nového zjevení vystaveny a nejspíš je přeložili do češtiny, za což jim patří velký dík.
      Napsal je úplně někdo jiný, Petr D.F. a to anglicky(ačkoliv byl zakarpatský rus) a napsal to v USA.
      Jinak mě vesmírní lidé, nebo jak si říkají nezajímají, co však u nich vidím je opravdová touha po pravé lásce. Neberou podle mě v úvahu, v jakém se to ocitli světě a tak se ostatním nejspíš jeví jako silně naivní. Musím říct, že i mě a řekl bych, že podlehli nějakým nepravdám. Kdo však ne? „ať hodí kamenem“.

      Knihy Nového zjevení jsou úplně jiné než naivní, spíš čeká čtenáře těžký duchovní šok. Pravda
      o nás je mnohem horší, než si běžný lidský tvor dokáže připustit.

      Paní Věro, na závěr citát pro dnešní den zde na Gnosis, který se k tomu náramně hodí:
      Dnes je 24. 06. 2014, svátek má Jan
      citát pro dnešní den: Nedívej se na džbán, ale co je v něm.

      1. Pane Karle, kdo netouží po pravé lásce……ale lze hledat pravou lásku v barevném romantickém kýči? Proti gustu žádný dišputát, ale vidíte sám, jakou to má odezvu….proč se tedy nezamyslet nad obsahem džbánu?
        Už ta podstata: „druhý příchod“….:

        Co myslel /co je skryto ve slovech/ Ježíš tím svým „druhým příchodem“, který prorokuje? CO slyšíte, CO zní v Janovi 14? Zkusíte mi odpovědět?

      2. Paní Věro,

        1. Zásadní věc vidím v tom, že jste ze džbánu neochutnala. A je ho třeba vypít
        do dna, abyste byla schopna seriozně posoudit celý jeho obsah. Váš postoj přirovnám k tomuto: Jak to může někomu chutnat, když je to v tak kýčovitém džbánu.

        2.V Janovi 14 je o druhém příchodu pouze v souvislosti s Přímluvcem. Těžko říct , jestli Přímluvce = Duch pravdy = Duch Svatý je zprostředkovatel Nového zjevení, nebo Nové zjevení samo. Podle mě je obojí správně.

        Jinak je z toho textu patrné, že Ježíš Kristus (Syn) je hmotným obrazem (inkarnací) Boha (Otce). Například z tohoto: „Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho již znáte, neboť jste ho viděli“.

        Potom se tam ještě mluví o vládci tohoto světa, což jsou pseudotvůrci a že proti
        němu nic nezmůžou. A NEZMOHLI.

  13. Pane Karle, ochutnáme ze džbánu společně, co říkáte? Jste pro? S láskou a čistou myslí.

    1. Jan 14:

      1. Nermutiž se srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte.
      2. V domě Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám.
      3. Jduť, abych vám připravil místo. A když odejdu, a připravím vám místo, zase přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.
      4. A kam já jdu, víte, i cestu víte.
      5. Dí jemu Tomáš: Pane, nevíme, kam jdeš. A kterak můžeme cestu věděti?
      6. Dí jemu Ježíš: Já jsem ta cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.
      7. Byste znali mne, také i Otce mého znali byste; a již nyní jej znáte, a viděli jste ho.
      8. Řekl jemu Filip: Pane, ukaž nám Otce, a dostiť jest nám.
      9. Dí jemu Ježíš: Tak dlouhý čas s vámi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, kdož vidí mne, vidí Otce, a kterakž ty pravíš: Ukaž nám Otce?
      10. Nevěříš, že já v Otci a Otec ve mně jest? Slova, kteráž já mluvím vám, sám od sebe nemluvím, ale Otec ve mně přebývaje, onť činí skutky.
      11. Věřtež mi, že jsem já v Otci a Otec ve mně; aneb aspoň pro ty samy skutky věřte mi.
      12. Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, skutky, kteréž já činím, i on činiti bude, a větší nad ty činiti bude; nebo já jdu k Otci svému.
      13. A jestliže byste co prosili ve jménu mém, toť učiním, aby oslaven byl Otec v Synu.
      14. Budete-li zač prositi ve jménu mém, jáť učiním.
      15. Milujete-li mne, přikázaní mých ostříhejte.
      16. A jáť prositi budu Otce, a jiného Utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky,
      17. Toho Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijíti. Nebo nevidí ho, aniž ho zná, ale vy znáte jej, neboť u vás přebývá, a v vás bude.
      18. Neopustímť vás sirotků, přijduť k vám.
      19. Ještě maličko, a svět mne více neuzří, ale vy uzříte mne; nebo já živ jsem, i vy živi budete.
      20. V ten den vy poznáte, že já jsem v Otci svém, a vy ve mně, a já v vás.
      21. Kdož by měl přikázaní má, a ostříhal jich, onť jest ten, kterýž mne miluje. A kdož mne miluje, milován bude od Otce mého, a jáť jej budu milovati, a zjevím jemu samého sebe.
      22. Řekl jemu Judas, ne onen Iškariotský: Pane, jakž jest to, že sebe nám zjeviti chceš, a ne světu?
      23. Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Miluje-li mne kdo, slova mého ostříhati bude, a Otec můj bude jej milovati, a k němu přijdeme, a příbytek u něho učiníme.
      24. Kdožť nemiluje mne, slov mých neostříhá; a slovo, kteréž slyšíte, neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal, Otcovo.
      25. Toto mluvil jsem vám, u vás přebývaje.
      26. Utěšitel pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, onť vás naučí všemu, a připomeneť vám všecko, což jsem koli mluvil vám.
      27. Pokoj zůstavuji vám, pokoj svůj dávám vám; ne jako svět dává, já dávám vám. Nermutiž se srdce vaše, ani strachuj.
      28. Slyšeli jste, že já řekl jsem vám: Jdu, a zase přijdu k vám. Kdybyste mne milovali, radovali byste se jistě, že jsem řekl: Jdu k Otci; nebo Otec větší jest nežli já.
      29. A nyní pověděl jsem vám, prvé než by se stalo, abyste, když se stane, uvěřili.
      30. Již nemnoho mluviti budu s vámi; neboť jde kníže tohoto světa, ale nemáť nic na mně.
      31. Ale aby poznal svět, že miluji Otce, a jakož mi přikázal Otec, tak činím. Vstaňte, poďme odtud.

      1. 1. Nermutiž se srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte.
        2. V domě Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám.
        3. Jduť, abych vám připravil místo. A když odejdu, a připravím vám místo, zase přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.
        4. A kam já jdu, víte, i cestu víte.
        5. Dí jemu Tomáš: Pane, nevíme, kam jdeš. A kterak můžeme cestu věděti?
        6. Dí jemu Ježíš: Já jsem ta cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.
        ____________________________

        Pane Karle, Ježíšovi nejbližší učedníci, apoštolové, setrvávali v jeho blízkosti až do samého konce, přesto v Getsemane nikdo z nich nechápe…ptají se – „nevíme kam jdeš, kterak můžeme cestu věděti….“…..
        Evangelia /a duchoovní nauky obecně/ nemluví tzv. „polopatě“, ale v OBRAZECH. Duchovní svět nemá svůj slovník, takže nahrazuje obrazy, podobenstvím. To je nezbytné mít na paměti. Na jiných místech Ježíš mluví o Božím království, které není „z tohoto světa“. Jinde se mluví o Božím chrámu. Atd atd.
        „V domě Otce mého příbytkové mnozí jsou…..“- co myslíte, čeho je to OBRAZ?

      2. Paní Věro,
        Nechápu o co Vám jde. O tom, že Bible Svatá má vnitřní, neboli duchovní smysl a je psána jazykem souvztažností (jak Vy píšete obrazy = souvztažnosti), tak to jsem zde psal několikrát. Nikdo na naší planetě ani v negativním stavu kromě pseudotvůrců nemá nějakou velkou znalost souvztažností, tudíž nejsme schopni Bibli úplně správně pochopit. V pozitivním stavu znalost souvztažností mají a proto Bibli plně rozumí.

        Příklad souvztažnosti:
        láska = teplo
        moudrost = světlo
        žena = stav; čistá žena, panna = pozitivní stav; nečistá žena,nevěstka = negativní
        stav; někdy duše nebo církev.
        dobro = chléb, dřevo
        pravda = krev, víno, skála
        Docela dost souvztažností je ve Swedenborgově knize „Nebe a peklo“.

        „V domě Otce mého příbytkové mnozí jsou…..“
        Dům otce = pravé stvoření, pozitivní stav, ten „dům“ je obrazem Pána Ježíše Krista,
        nic negativního v tom „domě“ není ( my v tom „domě “ nejsme, to je jasné).

        Příbytkové mnozí = tři základní světy (dimenze) pozitivního stavu, duchovní, duševní, hmotné, navzájem propojené sentientní myslí a jsoucí v jednotě.
        Hmotné světy pozitivního stavu = všechny planety živé, krásné, jedním slovem RÁJ.
        Např.Mars který vidíme my (mrtvý) = zóna vymístění pravé planety Mars, která je v 
        pravém stvoření a je živá, krásná, atd.

      3. Pane Karle, vzpamatujte se proboha, proberte se z těch naočkovaných nesmyslů. Proč do toho krásného a čirého textu plácáte takové hovadiny, to opravdu nechápu. Moc čtete.

        Zkusíte to ještě jednou? Odložte na chvíli „nový příchod“ a otevřete srdce i mysl. Všechno tam je jaKO NA PODNOSE.
        Obrazy a podobenství nejsou souvztažnosti, kde jste tohle strašné slovo vyhrabali, vy podivní hledači mystérií a pokladů? Obrazy jsou celé příběhy, celá Kristova nauka je obraz….
        Přemýšlíte o tom, co Vám píšu, nebo jen pyšně překročíte jako Venda?

      4. Paní Věro,
        nemá smysl, abychom jeden druhého přesvědčovali o tom, že ten druhý se mýlí. Vy se mě ptáte a já Vám sděluji svůj postoj k dané otázce. Můžete ho přijmout nebo odhodit, dle libosti.
        Vaše odpovědi, třeba ke zde Vámi nadnesenému Janovi 14, ve smyslu, že je to obraz, je opravdu hodně obecná odpověď. Rozveďte ten obraz do detailu a logického popisu.
        Nejsem ženská, abych ze slov „celá Kristova nauka je obraz“ všechno vycítil (to je vtip a také mé poznání, že ženy toho vycítí víc). Dejte mi konkrétní a logické argumenty, o co tam jde, tak jako já předkládám ty své.
        Ohánět se obecnými frázemi umí téměř každý. Budou-li Vaše argumenty opravdu
        silné, věřte že je uznám. Paní Věro, nechci Vás podceňovat, ale je nemožné
        přeargumentovat Nové zjevení, neboli slovo Pána Ježíše Krista.

      5. Pane Karle,

        evangelium Jana, kapitola 14, nabízí pohled na mystické učení Ježíše Krista. V jednom z mých příspěvků k mystice si právě některých veršů této kapitoly všímám víc. Jsou opravdu stěžejní pro pochopení mystiky.

        Je velmi jednoduché sem kapitolu 14 překopírovat, nic než pár kliknutí. Ale pochopit je? To může být velmi těžký oříšek.

        Paní Věro, to neplatí na Vás a Vaše obrazy.

        Pěkný večer a díky vám oběma za vaši podnětnou diskuzi.
        Venda

      6. Karle, píšete: „ohánět se obecnými frázemi umí téměř každý“. V tom případě byste měl ovšem vědět, že cosi jako „sděluji svůj postoj k dané otázce“, je fráze nejfrázovitější a plk na entou. Ať žijou souvztažnosti…:-)))

      7. Pane Honzo,
        Ty nejdůležitější sdělení z Jana 14, jak je chápu já, máte v mém příspěvku z  24.6.2014 (20:48).
        Můžu se mýlit.
        Nepíšu ale, že je to obraz.

      8. ad – Rozveďte ten obraz do detailu a logického popisu.
        ad – Dejte mi konkrétní a logické argumenty, o co tam jde, tak jako já předkládám ty své.

        Karlíčku, zlatíčko……….:-))))))))
        Teď se fakt směju nahlas……:-))))

        Tak logických argumentů se Vám zachtělo, když duchovní nauky jsou postavené na koanech, paradoxech? Pane Karle, instantního Boha ve špajzu nemám. Budiž Vám omluvou, že ani nejbližší Kristovi společníci nechápali, a to s ním chodili celý čas a byli mu nejblíž.
        Horské kázání a loučení v Getsemane – to jsou pilíře Kristova poselství a v podstatě nic víc nepotřebujete znát.
        Getsemane – to je esence Poznání, završení celého putování, to je VŠECHNO. A apoštolové tam stojí bezradní, dezorientovaní, a ptají se –
        „…nevíme kam jdeš, kterak můžeme CESTU věděti….“

        A Kristus odpovídá: JÁ jsem ta CESTA, pravda a život……
        Není náhoda, že jediný, kdo mu rozuměl, byla žena, jeho milovaná Marie z Magdaly. Ženy nepotřebují /přisleplé/ třetí oko, když mají otevřený šestý smysl, že….no, berte to taky jako vtip (že, Václave…).

        ad – Paní Věro, nechci Vás podceňovat, ale je nemožné
        přeargumentovat Nové zjevení, neboli slovo Pána Ježíše Krista.

        Pane Karle, žádné tzv. „Nové zjevení“ se nekoná tudíž není co přeargumentovávat, protože pro tzv. Nové zjevení žádné argumenty nejsou. Nechal jste se zblbnout. Útěchou Vám budiž, že nejste ani první, ani poslední. Ale nic není ztraceno, mnohé lze vrátit na svoje místo.

        Tak popojedem….:

        1. Nermutiž se srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte.
        2. V domě Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám.
        3. Jduť, abych vám připravil místo. A když odejdu, a připravím vám místo, zase přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.
        4. A kam já jdu, víte, i cestu víte.
        5. Dí jemu Tomáš: Pane, nevíme, kam jdeš. A kterak můžeme cestu věděti?
        6. Dí jemu Ježíš: Já jsem ta cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.

        Celé Ježíšovo učení má víc vrstev. Jednak PROBOUZÍ a zbavuje strachu, učí navazovat vztah – > milující Otec a děti, a jednak ukazuje, KDE Boha hledat. KDE je Boží království. Nemá smysl zde kopírovat a skládat leporelo z jednotlivých veršů, nedělám to ráda, takže jen z tak z hlavy – Boží království je v nás, každý je neseme ve svém srdci. Tvůj poklad je tam, kde je tvé srdce. Bůh je Láska, a zároveň podstata existence všeho. Ježíš je Syn Člověka ale taky je Syn Otce. Zkuste ty pojmy chápat úplně abstraktně, jako principy. Čím je Kristus v Bohu, tím je v Bohu každý z nás.

        Evangelium je sice mystickým obrazem, ale zase ne tak komplikovaným, aby je nemohl pochopit prostý vnímavý člověk, protože právě pro něho je napsané. Nehledejte zbytečné složitosti.

        – V domě Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám.
        Bůh Otec, kterého nám Kristus zjevuje, má ve svém srdci -> v domě – místo pro každého člověka, bez rozdílu.

        – Jduť, abych vám připravil místo. A když odejdu, a připravím vám místo, zase přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.
        Obraz misie. Ježíš jako vyvolený prorokovaný Mesiáš z rodu krále Davida přichází, aby Duchem naplnil Zákon a Proroky.
        Přišel rozorat zem a zasít zrno. Přišel otevřít lidem srdce, naučit je lásce. Křesťanská etika je artikulovaná v Horském kázání. V Getsemane se vše završuje, Ježíš se připravuje na smrt a odchází ke svému Otci, kterého nenosí nikde jinde než ve svém srdci.

        Ta slova „zase přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli“, ze kterých někdo mylně vyvozuje příslib jakéhosi „druhého příchodu“ ve fyzickém smyslu, znamenají toto:
        Přijmete mě do svého srdce, „zase přijdu“ = vstoupím, pochopíte moje poselství, budeme jednotou v lásce, tak jako já a Otec jsme jedno, tak budete i vy. Kde jsem já, i vy budete, budete v domě svého Otce.

        – 5. Dí jemu Tomáš: Pane, nevíme, kam jdeš. A kterak můžeme cestu věděti?
        6. Dí jemu Ježíš: Já jsem ta cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.

        Opět obraz. Apoštolové stále nerozumí, Ježíš naposledy říká JÁ jsem ta pravda, cesta i život. JÁ = tak i TY, Karel, Věra, Venda….JÁ jsem ta cesta…protože nikudy jinudy k Bohu NIKDO nedojde. Srdce každého člověka je Božím chrámem, kde se setkává s Otcem. Tohle Ježíš ukazuje, proto nikdo nepřichází k Otci než skrze toto poznání.
        ______________________________

        Pane Karle, snažila jsem se jak to šlo, nejsem mistr slova a těžko je hledám, možná to někdo řekne jinak a lépe, rozumitelněji…ale snad z toho lze aspoň rámcově porozumět co jsem chtěla říct.

      9. Stím se da i souhlasit. Jen mi nepasuje Nové Zjevení ve kterém se o druhem příchodu a apokalypse píše. I Bůh od začátku oznamuje konec.

      10. ad – Stím se da i souhlasit. Jen mi nepasuje Nové Zjevení ve kterém se o druhem příchodu a apokalypse píše. I Bůh od začátku oznamuje konec.

        Nevím, Matrixi. Každopádně – Zjevení Janovo se považuje za nejsložitější novozákonní text. Zatím jsem ho nečetla, podvědomě se mu asi vyhýbám. Až přijde správný čas, sednu si a ponořím se…
        Dobrým průvodcem jistě bude Jan Heller a Jiří Mrázek.

      11. Pane udo, z každého dialogu člověk vyjde bohatší, než do něj vstoupil.

      12. Paní Věro,
        oceňuji Vaši snahu a říkám, že to máte napsané pěkně a srozumitelně.
        Víte, já Vás chápu a rozumím tomu. Tímto, nebo podobným způsobem, jako Vy, to pojímá naprostá většina poctivých křesťanů.

        Osobně vidím potíž v tom, že to prostě nefunguje. A to dost často ani u těch poctivých křesťanů. Lidská láska = velice často prázdný pojem, a když už, tak často z nízkých, egoistických důvodů.
        Pravá láska = konání pozitivních skutků pro druhé, aniž by se něco čekalo na oplátku.
        Paní Věro, čím si vysvětlujete, že to nefunguje?

        Dám Vám příklad z naší diskuze:
        Já píšu: Souhlasím s panem Vendou, že je lepší vést diskuze ve „slušných kolejích“. Na některé lidi to nemusí mít příznivý dopad a mohou se odsud znechuceně odvrátit.
        A Vy odpovídáte: Ale ano, jistě že to je „lepší“. Ale mě vůbec nejde o to, být „lepší“, pane Karle, víte, mně je úplně ukradené, co si o mně kdo myslí. A svým způsobem je to takový test.

        A tady bych k tomu řekl: Já mluvím o ostatních a Vy jste to vztáhla plně na sebe. Na ty druhé, kterým neslušná slova vadí, jste
        ani nepomyslela. Je tohle Láska? Paní Věro, tohle je sebeláska,
        přesněji řečeno egoistická láska.

        Ještě něco k tomu druhému příchodu. Znovu Vám opakuji, že v Janovi 14 toho o tom moc není, pouze nepřímo souvisí s příchodem Přímluvce. Nové zjevení je tím Přímluvcem a odstartovalo druhý příchod.
        První příchod započal kolem roku „0“ inkarnací Boha na naší planetě,do lidského těla ve formě Ježíše Krista. Skončil v roce
        1987 vpojením těla JK v Absolutní přirozenost Boží a Bůh se stal
        Pánem Ježíšem Kristem. Tím také započal druhý příchod. Kdy skončí,
        toť otázka, je ale jisté, že skončí na naší planetě. Pak bude soud. Z mnoha zdrojů je známo, že ke konci se bude zrychlovat čas.
        Samozřejmě že vnímání času.

        O druhém příchodu máte v Matošovi 24, přečtěte si to. V Novém zjevení Pána Ježíše Krista o tom máte celou kapitolu 4 a souvislosti všude jinde.

      13. ad – Tímto, nebo podobným způsobem, jako Vy, to pojímá naprostá většina poctivých křesťanů.

        Ach, pane Karle….co to je – poctivý křesťan?
        Tady přece vůbec nejde o to, jak „to“ pojímají poctiví křesťané, ale jde o nalezení smyslu Ježíšova učení.

        ad – Paní Věro, čím si vysvětlujete, že to nefunguje?

        „Pozitivní“ skutky nefungují, láska funguje.
        No – vidím, že naše myšlení je nekompatibilní, a protože se mám opravdu ráda, uzavřu dialog s přáním všeho dobrého, čekejte dál na „druhý příhod“ Pána Ježíše Krista ve světle nebeského ohňostroje a andělského halali…a já si budu v tom mezičase tiše šeptat………..:-)…a děkuji, díky našemu dialogu jsem se podívala do prostoru, který bych možná za jiných okolností minula.

        PS:
        ad – Na ty druhé, kterým neslušná slova vadí, jste
        ani nepomyslela.

        Všechno má své místo, milý Karle. Hovno zůstane za všech okolností /i po Druhém Příchodu Pána Ježíše Krista/ hovnem, a mně je opravdu jedno, jestli to nějakým pokrytcům vadí.
        :-)

        PS 2 :
        ad Matouš 24 – je v tom hodně symboliky, které (zatím) nerozumím. Ale já na to příjdu, o to se nebojím. Někdo se objeví, kdo mi pomůže, tak tomu bylo, je, a bude….
        :-)

      14. Pár dní mimo živou diskuzi a pomalu zjišťuji, že mi ujíždí i pod mým článkem „vlak“. Synovi se narodila před třemi dny dcera /první jeho dítě /, naše ale již šesté vnouče. První, které však bude v naší blízkosti. Do toho renovace bytu, zahrádka, docela všední starosti.

        Událo se ale i tady mnoho. Probírá se tu Láska,náš bližní,jak milovat, sebeláska, Vůle, naše vůle, poctivost, ego, Jan, kapitola 14…. . Vše má svůj důvod a žádné náhody. Buďme však jako to malé dítě, jak píšu v úvodu článku. Posuzujme, neodsuzujme. Na „onom“ světě však poznáme i naše omyly, když se nám toho pravého poznání nedostane teď, za našeho života. Pak ale bude pozdě toho tzv.bycha honit.

        Jde o nalezení smyslu Ježíšova učení, píše paní Věra. Copak v té rovině etických a morálních principů, tam nemusí být problém. I když, dodržovat přikázání Ježíše, je, jak vidíme i dnes kolem sebe, velký problém. Líbilo by se mi např., kdybych měl zabíjet křesťana / i „jen“ jiného člověka /, když bych pochopil, že co nechci, aby bylo činěno mně – být zabit, neměl bych činit jinému? A že tisíce žoldáků i křesťanské víry zabíjejí….. . Ale On byl tím, co učil své učedníky /pouze je, jako „své Otcem vybrané – označené ovce“ /mystické cestě do nitra, kde se s ním i za života, ale hlavně po Jeho smrti mají – mohou setkávat a nakonec být s ním. Toto pravé učení není v evangeliích popsáno. Toto učení, zasvěcení bylo předáváno pouze mezi Ním, jeho lidskou podobou, jinak to nejde, a nimi,učedníky, v utajení. / viz.perle házené těm, kdo si to nezaslouží – těm, kteří k tomu ještě nedospěli tak, aby z toho měli duchovní užitek/ Do evangelií, obzvláště Janova, pojmenovaného mystickým, se dostaly náznaky, alegorie, metafory…., kterým porozumět je i dnes stále ještě obtížné, viz.,za ta staletí existuje mnoho výkladů teologů, filosofů… . Samozřejmě, že ten který „obyčejný“ člověk si vybere v nabídce to, které mu takříkajíc „sedí“ a kterému sám rozumí.

        Porozumět jazyku mystiků je ale opravdu obtížné, a to ze dvou základních důvodů. Jednak proto, že běžně známá slova jsou používána v jistém jiném specifickém smyslu a jednak proto, že jazyk, který vznikl pro potřebu tohoto světa jevů, není odpovídajícím nástrojem, který by měl být dostatečný k vyjádření mystických pravd vyšší transcendentní reality. Evangelista např. sdělil velký prožitek, doslova mystický transport Ježíše a učedníků, popsal mystický „výlet“, Jeho proměnu na hoře,kdy poskytl žákům společný mystický prožitek. A tak, i když se to nebude asi všem líbit, sdělím jen, že když se mystici pokusí vyjádřit své poznání slovy lidské mluvy, uspějí jen zčásti; jejich slova mají jasný význam pro ostatní mystiky, ale nejsou pochopitelná pro nezasvěcené. „Chyba“ je na naší straně, protože my jsme duchovně slepí. Učedníci byli posláni Ježíšem, aby uzdravovali nemocné – nemocní, slepí, hluší, nechodící /k Bohu/, malomocní…., jsou však drtivou většinou označení pro duchovní nemoci lidí – platilo to pro tehdejší, platí to i pro lidi dnešní doby.

        Kapitola 14 Janova evangelia je plná obrazů, ale v podstatě těch alegorií, kterým rozumí málokdo. / jezte mého těla, pijte moji krev…./ I Ježíšovi učedníci, kteří s Ním v podstatě nebyli nikterak dlouhou dobu – od Jeho křtu Janem v řece Jordánu doslova pár stovek dnů, ještě nepoznali a hlavně nepochopili vše, co jim Ježíš v praktické stránce učení předával.

        A tak i zde prezentovaná Karlova důvěra v poznání / NZ, kterému důvěřuje/ a dalších mnoha učení z nových zdrojů je právě důkazem, kdy i lidé dneška hledají pravý smysl a význam učení Ježíše Krista, potažmo Pána Ježíše Krista, potažmo Boha. Stačilo by jen málo, zeptat se Ho! Dodám jen, že i poctivý hledač duchovních pravd může být sveden – těch, jednoduše řečeno zlých, potměšilých, bloudících duchů je opravdu mnoho. / spiritismus- dnes chanelling /

        Bůh – Syn se rodí do fyzického těla člověka stále. Jedině ve této formě může s námi, lidmi, komunikovat. Jeho hlavním úkolem, který mu byl dán Otcem, a to od počátku existence lidí, je přivést připravené duše / ty zmíněné ovce / k Otci. Naučit je jak! Jak se spojit absolvováním – praxí duchovní cestou ve svém nitru se zářivou formou Syna, který pak již tuto duši žáka vede nástrahami vyšších světů. S nástrahami tohoto světa si však musí každý poradit sám – proto ta moudrá slova v učení etiky a morálky i Ježíše Krista / i jiných, např. Kršny /.

        Je zcela přirozené, že víra lidí může-je-bude vždy jiná, a to ve smyslu, přijetí toho kterého učení / a že jich je mnoho/ . Dávní zřeci tisíce let před Kristem nevěděli o Jeho učení. To je pochopitelné. Ale tak jako je pravdou a fyzikálními zákony potvrzeno střídání dne a noci, ročních období, působení gravitace….atd., tak i základy učení jsou v průběhu věků stejné. Především, vyrovnat dluhy karmického zákona, nevytvářet nové, stát se čistými pro Slovo. Jsme zrozeni do Slova / Boha-Ducha Svatého /, Slovo je však i v nás – i o tom mluvil Ježíš a jak nebyl pochopen – ale drtivá většina lidí o tom ani dnes všem neví. Jsme totiž v zajetí iluzí, Máji, pod vlivem mysli a smyslů a naše Cesta je zahalena opravdu těžkými závoji, které je však nutné pro pravé poznání za právě probíhajícího života odstraňovat. Jak říkal Ježíš, bude-li tvé oko /třetí! místo pro vstup do nitra/ čisté, bude i tvá cesta čistá.

        Hledejme proto Mistra, žijícího Syna. Nespoléhejme na náš intelekt – je to nástroj mysli, spolu s egem nás nevede duchovně správně. Ukládejme si své poklady v nebi, kde nám je nikdo a nic neničí, neukradne. Cesta, jako návrat domů není tou širokou, pohodlnou, i o té mluví mystici, která vede do záhuby. Naše cesta je úzkou,jako na ostří nože, v tom je její nebezpečí po případném uklouznutí. I ti „správní“ princové v pohádkách se vydávají těžkou cestou a mají-li uspět v hledání princezny či pokladu, musí jim pomáhat následky jejich předchozích dobrých skutků – k lidem, k životu jako takovému /mravenečci, ryby, včelky…./. Nic nedostali zadarmo; co je zdánlivě zadarmo, to nás tady v životě poutá. Poutají nás tady i naše nesčíslná přání. Buďme však v Jeho Vůli; naše vůle nás vede do tohoto světa. Buďme připraveni, mějme v lampě dosti oleje, vyčistěme „své“ poháry. Buďme bdělí, nikdy nevíme, kdy může přijít zloděj – zlá myšlenky, nové přání směřované do světského prostředí. Buďme bdělí i proto, že nikdy nevíme, kdy On přijde.

        Pěkný den s průzračnou oblohou přeje Venda.

      15. Dovolím si zde ještě vstoupit s tímto výtažkem z díla Karla Makoně – Umění následovat Krista (ke stažení na makon.cz):

        „Někdo z vás si možná řekne, že je nepochopitelné, proč se namáhám dále vám vysvětlovat jedno a totéž z různých stran, když přece Ježíšovi šlo zřejmě o to, aby se lidé vzájemně měli rádi, nezištně si pomáhali a dokonce milovali své nepřátele, i když je to velmi nepříjemné a mnohdy to nevede k pochopení s druhé
        strany, ze strany nepřítele nebo nemocného, a tím méně k odplatě z jeho strany.

        Kdyby si byl Ježíš přál „jen“ toto, opravdu bych se dále nenamáhal, ale z ducha jeho učení je zřejmé, že mu šlo ještě o mnohem více, co vyjádřil mnoha dalšími pokyny, jako: nestarejte se, neseďte na dvou židlích atd., pokyny, jimiž upravoval cestu ke splnění základního požadavku, který v těch pokynech není obsažen, nýbrž v symbolice jeho života, a ta nás poučuje, rozluštíme-li ji, že se nás snažil přimět k tomu, abychom sjednotili všechny své síly za jediným cílem: k dosažení věčného života během pozemského života, abychom přestali kouskovat život tak
        výrazně do jednotlivých činů a myšlenek, že by se z něho buď na čas nebo úplně vytratil jeho nejvyšší smysl, ke kterému má být brán zřetel i při nejnepatrnější činnosti i myšlence. Přitom chtěl
        ukázat, že toho nelze dokázat tím, že bychom si neustále připomínali tento nejvyšší cíl, nýbrž prostě tím, že bychom jednali a myslili, jako bychom všechno činili pro věčnost, čili, že bychom aspoň předpokládali, že všechno má věčnostní dopad, i
        nejsvětštější činnost a myšlení a nepodceňovali nic z toho, naopak osvědčovali se v tom lépe, než kdybychom nevěděli, že všechno má tento věčný dosah.“

      16. „Obrazy jsou celé příběhy, celá Kristova nauka je obraz….“

        Bravo….

  14. Pozoruhodný mi připadá ve všech případech přezíravý postoj k ženám, který v případě islámu dosahuje až obludného vrcholu. Diskriminace žen v křesťanství, byť je mírnější, také není jeho dobrou vizitkou.

  15. Pane udo,

    ono nejde primárně o přezírání, ale o strach z žen. Do klece zavíráme (spoutáváme) to, čeho se bojíme.

    1. Pí Věro, dobře nechápu proč je tomu tak – čeho se všechna náboženství bojí. Copak snad autentický Bůh rozlišuje mezi mužem a ženou? Pro judaizmus a islám je žena jenom kus hadru na čištění bot. U křesťanství je tento pokřivený vztah k ženám jeho největší slabinou, kterou neodstraňuje ani kult Panny Marie (spíše je to taková strategie od pankejtu k pankejtu). Ale to je výsledek předsudků a pomatené horlivosti církevních činovníků všech dob, protože dle NZ vztah Ježíše k ženám byl prostý jakékoliv diskriminace nebo přezírání.

      PS Zaznamenal jsem v diskusi Vaše sdělení stran Apokalypsy (Zjevení sv. Jana), že jste jej nečetla a podvědomě se mu asi vyhýbáte. Zaujalo mě to, protože se mnou je to stejné. Vysvětluji si to tak, že se s ním vnitřně neztotožňuji (což se – připouštím – může časem změnit). Příčí se mi nejvíce představa takového lidského utrpení, protože pro mě je Bůh opravdu ryzí Láska. Představa trestajícího Boha je proto pro mně už dlouhou dobu naprosto nepřijatelná – člověk se ve smyslu karmy přece trestá sám. Stvořitel miluje své děti a „sesílá déšť na dobré i špatné“. Myslím si, že v této části je Bible vysloveně manipulativní (jako často v dějinách církve dle hesla „účel světí prostředky“) – chce pomocí strachu docílit napravení hříšníků, resp. určité chování lidí. V jisté době to mohlo být efektivní, ale dneska jsme přece jenom někde dál. Také bych upozornil na psychologické pozadí: staří lidé na sklonku života rádi zatracují vše nové (již z Mezopotámie jsou známa sdělení, jak je mládež zkažená, jak neposlouchá, jak se staví proti autoritám atd. atd.) a mluví o zkaženosti lidí a jejich brzkém potrestání/konci. Život sv. Jana na Padmosu byl asi plný všelikého strádání, stresu a tudíž plný pesimizmu. Mohlo se mu zdát tedy něco povznášejícího, radostného, optimistického? Stěží.

      1. Neřekla bych, že duchovní nauky reflektují ženu jako kus hadru.
        Ten pokřivený vztah je důsledkem strachu mužů z žen v obecném smyslu. Ženy mají jiný mechanismus kontaktu s transcendentnem než muži, a svoji nezpochybnitelnou roli hraje somatika, hormony, testosteron. Muž musí vynaložit mnohem víc sebeovládání než žena. Má mnohem víc práce sám se sebou. Je křehčí, zranitelnější, ale současně silnější co do hrubé svalové síly a myšlení, je od přírody agresivnější. Je tedy pro něj mnohem jednodušší použít hrubou sílu, než přistoupit na spolupráci.
        Strach z ženské sexuality, z ženského orgasmu, z menstruace, ze schopnosti počít, donosit plod, porodit…strach z ženské intuice…je mnohem snazší to spoutat, než to zabít, než to přijmout a pochopit. Nota bene když to ani dost dobře pochopit nejde.

        ad Panna Marie:
        Mystik Weinfurter vysvětluje symboliku Mariina panenství takto:
        Každá duše, která „porodí“ Krista, se stává matkou/rodičkou, ale zároveň zůstává pannou. Ve světle toho pak celý tento NZ mýtus dává dobrý smysl.

      2. Paní Věro, zajisté s Vámi souhlasím. Nicméně nechápu, proč zrovna u toho judaizmu a islámu je to tak vyhrocené. Vždyť z předešlé historie známe i matriarchát, resp. kulty různých bohyň. Jinak je zajímavé, že v různých náboženstvích/kultech, které nezakazují Jeho zobrazení je Bůh mužského rodu, ačkoliv Bůh jako duch reprezentuje jak mužskou, tak i ženskou složku (bojím se napsat bezpohlavní).

      3. To je jednoduché, milý udo. Když Bůh stvořila muže, v podstatě jen žertovala. No a pak se to kapánek vymklo z ruky…..

      4. Vrátím se k té apokalypse…:

        Píšete, že s Vámi je to stejné. Asi není, píšete dále, že se s ní vnitřně neztotožňujete, představa lidského utrpení atd atd….ale já vůbec její obsah neznám. Jistě, tuším význam slova „apokalypsa“, ale Zjevení jsem prostě vynechala, nečetla. Zkusila jsem pár prvních veršů, ale nešlo to.

        Vybrat si z Bible jen to co se nám LÍBÍ…toť otázka. Má pak vůbec smysl vnímat Bibli jako posvátný text, jako duchovní nauku? Je vůbec život jen o tom, co se nám LÍBÍ? Prožil jste svoji apokalypsu? Svoji smrt? Svoje znovuzrození?

        Proč je pro Vás představa trestajícího Boha nepřijatelná a milující Bůh pro Vás přijatelný je? Obojí je přece stejná personifikace.

      5. Paní Věro, Apokalypsa je tak profláknutý fenomén, že každý trochu sečtělý člověk se s ním setká nejen na Wikipedii, ale i v běžných odkazech, ve výtvarném umění (např. Bosch), ve filmu (amer. Apokalypsa now!) atd.

        Zjevení sv. Jana jsem nestudoval a každý pokus ztroskotal. Jsou zkrátka díla, které – ač snad umím číst – číst nedokážu. Všechno se ve mně zpříčí, zasekne jako PC, mám k tomu odpor jako senátor Štětina ke komunistům. Pro sebe si to vysvětluji intuicí. I ta nepřijatelnost představy Boha jako trestajícího soudce je čistě má intuice (na rozdíl od řady zdejších diskutérů jsem Bohu v tváří tvář nestál.

      6. Pane udo,

        pochopila jsem se při studiu duchovních nauk důležitou věc:
        Když něčemu nerozumím, není chyba na „vysílači“, ale na „přijímači“.
        Ten, kdo text psal, věděl o čem mluví.

        ad nepřijatelnost Boha jako trestajícího soudce…:

        Bible zobrazuje personifikovaného Hospodina. Trestajícího i milujícího. Přijmete-li jednoho, nezbývá než přijmout i druhého, pokud jste zakotvil u té personifikace.

      7. Paní Věro, nejde o rozum (tedy něčemu rozumět nebo nerozumět), ale o vnitřní pocity, intuici. To s tím vysílačem a přijímačem je oblíbené klišé, tudíž nemá obecnou platnost zákona. To, že „nerozumím“ (přesněji nepřijímám) například obětování zvířat v SZ (natož lidí u Inků, Aztéků apod.), nebo „nerozumím“ Koránu apod. je chyba přijímače? Opravdu si to myslíte, že to „přijímač“ bude akceptovat až dostane rozum?

      8. Pane udo, ROZUMĚT přece není totéž co PŘIJÍMAT či AKCEPTOVAT…..:-)
        Vy opravdu nerozumíte smyslu zvířecí oběti ve SZ? Tomu se mi nechce věřit…..
        Nerozumíte obětování Inků a Aztéků? Ale jděte…..:-)
        http://www.iencyklopedie.cz/slunce/

        Mnohdy lidé snadno PŘIJÍMAJÍ to, čemu vůbec NEROZUMÍ……

      9. Pane udo,
        tím Amen říkáte „tak se staň“.
        Možná tím chcete naznačit, že je konec diskuse, což akceptuji, i tak mi bylo potěšením s Vámi krátce pohovořit.

        Co se týká SZ zápalných obětí, starověká víra byla běžně vykupovaná lidskými obětmi, často prvorozenými dětmi, pannami apod. Zkrátka tím nejcennějším.
        Když nahlédnete do OBRAZU o Abrahamovi a Izákovi, vidíte tato slova:

        7Tu Izák svého otce Abrahama oslovil: „Otče!“ Ten odvětil: „Copak, můj synu?“ Izák se otázal: „Hle, oheň a dříví je zde. Kde však je beránek k zápalné oběti?“
        8Nato Abraham řekl: „Můj synu, Bůh sám si vyhlédne beránka k oběti zápalné.“ A šli oba spolu dál .

        Zdůrazním:

        „….Bůh sám si vyhlédne beránka k oběti zápalné.“

        Příběh o Izákovi je průlomový, kdy Bůh uzavře jinou „smlouvu“ se svým vyvoleným lidem – SZ je plný různých „smluv“, a říká: Ne, Abraháme, nežádám po tobě tvého milovaného syna, přijmu od tebe zápalnou oběť v podobě beránka.
        Od této chvíle Izraelité neobětují svoje bližní, ale zvířata. Sice trvalo ještě dlouho, než se tak reálně stalo, ale cesta byla prošlápnutá.

        Ježíš v NZ jde dál : Bůh nežádá žádných živých obětí, oběť zápalnou nahrazuje modlitba – pokání.
        Bez pochopení SZ není možné pochopit NZ.

        Oběti Aztéků mají svůj důvod: bez obětování tlukoucího srdce by následující den nevyšlo Slunce a jejich bůh. Jak prosté. Není možné posuzovat historii prizmatem současnosti, to je zásaní omyl při posuzování událostí, proto je třeba historii ROZUMĚT.

        Mějte se pěkně a děkuji za Váš čas…:-)

      10. Pro uda snad jen

        Izajáš 55

        8
        „Mé úmysly nejsou úmysly vaše a vaše cesty nejsou cesty moje, je výrok Hospodinův.

        9
        Jako jsou nebesa vyšší než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše a úmysly mé úmysly vaše.

      11. Pane Udo, dovolím si malý vstup, a to k tématu Janova zjevení.
        Janovo zjevení je o ničení, o smrti o světě, který je pomíjivý a nic v něm není věčné. Ale je i o nové naději.

        Nový zákon v uznaných evangeliích to neuvádí, ale mnohá jiná učení, náboženství, filosofie s tím pracují.

        SMRT, té se každý obává, i když, málokdo si to přizná. Ego nechce smrt, ego by chtělo být věčné. Ale přiznat si zánik té „hliněné nádoby“, těla, to málokdo umí. Jsme k němu připoutáni – mnoha skutky, činy, přáními, karmickými dluhy. Smrti se člověk bojí. Obzvláště ten se bojí, kdo žije světským životem, plní si přání mysli a smyslů, žije jen „pro sebe“, je paradoxně k pomíjivému životu silně připoután.

        Stará poznání sdělují, že existují dvě zničení.To větší / v sanskrtu Mahá pralája / ničí úrovně pod nejvyšším duchovním světem. Jsou cyklická a jsou mezi nimi téměř nekonečná období relativního klidu a vývoje.
        Je a existuje tedy zrod, je růst a je také přirozený zánik. I to je zákon.

        Nadějí ale je, že duše jsou nezničitelné. Pokusme se však vymanit z tohoto ničení dříve, než k němu dojde. Uvolněme vědomě, s láskou a pokorou, svoji duši, dočasně umístěnou v okovech hmoty.

        Janovo zjevení je tedy o smrti, o potocích krve, o utrpení, o odplatě a o trestu.

        Je ale také o nové zemi, o novém nebi, o Novém Jeruzalémě, o čisté a živé vodě, o novém životě a zrození,o stromu života.

        To byl jen stručný popis JZ – není třeba se ničeho bát. Věčný život je u Boha. O ten vědomě usilujme, ten je odměnou. Tady, v hmotných plánech, podléhajících zkáze, vládne smrt a čas. V opačném pólu je věčnost.

        Venda

      12. Pane Vendo, vše podstatné o svém předběžném názoru na Apokalypsu jsem napsal výše (doporučuji opět přečíst – je to jenom pár řádků). Takže jenom telegraficky. Doporučuji všem si něco o Zjevení sv. Jana přečíst třeba na Wikipedii než budou reagovat.

        Apokalypsa je synonymem pro největší zvěrstva, utrpení, odplaty, ničení, zmar apod., které člověk může v pozemském životě podstoupit. A 144 000 spravedlivých vykoupených z miliard lidí, kteří na Zemi kdy žili mi přijde opravdu jako děsivá smyšlenka.
        Poukazujete na Nový Jeruzalém, naděje atd. atd. Nikomu nebudu nic vymlouvat. Každý ať si z Apokalypsy vezme, co rezonuje s jeho duší. Když se člověk bude zabývat s negativními myšlenkami, klepat se v očekávání odplaty za každý přešlap (přece jsme na Zemi proto, abychom se učili a to předpokládá i dělání chyb) bude mít peklo již na Zemi. S mojí duší však Apokalypsa nerezonuje. Pro mě je Bůh ztělesněním Lásky, Milosti, chápajícího Otce a nikoliv nesmiřitelného soudce a kata. Já o vztahu syna/dcery a Otce tak krásně popsaný v NZ, potažmo v úvodním oslovení Otčenáše vůbec nepochybuji. To jenom lidé dokáží takové věci jako je otco- nebo syno-/dcero-vražda.

      13. Pane Udo,
        zaujalo mne, jak jste souzněl s paní Věrou viz. k Vašemu sdělení, na které jsem chtě nechtě musel trošku zareagovat mou informací k JZ :

        Pro úplnost Vás kopíruji:
        „PS Zaznamenal jsem v diskusi Vaše sdělení stran Apokalypsy (Zjevení sv. Jana), že jste jej nečetla a podvědomě se mu asi vyhýbáte. Zaujalo mě to, protože se mnou je to stejné. Vysvětluji si to tak, že se s ním vnitřně neztotožňuji (což se – připouštím – může časem změnit). “

        Vyplývá z toho, že jste ho nečetl a vyhýbáte se mu = píšete paní Věře, se mnou je to stejné.

        A teď odkazujete na wikipedii.

        Samozřejmě, že máme-li tu „originál“ v Novém Zákonu, tak není potřeba číst něčí komentář ve wikipedii,i když, proč ne = svobodná volba. Lidé, mám tu zkušenost, hledají zkratku.

        Dovolil jsem si Vám napsat svůj názor na JZ. Jan, který má tuto vizi píše na sklonku života a v jeho „Zjevení“ popisuje i nedávnou židovskou historii, války, královnu Jezabel a její modloslužebnictví, namísto službě Bohu.

        V naší přítomnosti je modloslužebnictví dokonalé – třeba cíl většiny lidí v  modlení se a touze k penězům. kde je dnes pro velké procento lidí Bůh? A bez velkých obrazů, které v JZ beze sporu jsou, bez opravdového tam popsaného hororu – není i v naší době možný jaderný, termonukleární, biologický, chemický a kdoví jaký / použití zbraní / konflikt, který doslova může zničit vše živé?

        Ta moje předchozí reakce souzní s názvem mého článku – jak v křesťanství, tak v józe jsou uvedeny ty okolnosti zničení či obrovské devastace populace. Kdy k tomu dojde, kdo ví?

        V jednom románu Dostojevského je popsáno, jak znakem pro apokalypsu je tehdejší vlak, nestvůra na kolejích, chrlící oheň, dým a hřmot. Co je to proti dnešnímu startu kosmické rakety, proti explozím atomových elektráren…. ? Ano, lidé si apokalypsu mohou přivodit sami – i to může být karma.

        Pěkný, zatím ještě mírový den bez známky apokalypsy přeje
        Venda

      14. Milý Vendo, mně opravdu nastartovalo na tohle téma sdělení pí Věry – ani se mi nechtělo věřit, že jsme na tom stejně.

        Pokud jde o Apokalypsu, tak tohle téma je obecně známo z novinových článků, TV, různých filmů, knih. Člověk nemusí číst Bibli a hned ví, co toto slovo reprezentuje. Apokalypsa je také vděčným námětem mnoha generací malířů již od středověku. Sám jsem viděl několik krátkých dokumentů a i v češtině vydaných knih. Dobré zprávy lidi nikdy tak nezaujmou, jako předpovědi různých katastrof. Konec světa permanentně předpovídají Jehovisté (v minulém století prý měl být konec světa hned 3 x), obavy z konce světa byla při přelomu tisíciletí, zatmění Slunce, „skončení“ Mayského kalendáře apod. Tento fenomén přitahuje lidi jako světlo můry. Sám dobře víte, že z hlediska védské časové periodicity žijeme ve věku kalijugy. Naštěstí Nostradamus datuje konec světa na rok 3400 (nepamatuji si to přesně, přece je to jenom pro mě daleko). Osobně si nemyslím, že lidstvo žije v úplném morálním, kulturním, ekonomickém atd. marasmu, za který by si nic jiného než Apokalypsu nezasloužilo. Věřím v prozření lidí, ale bude to ještě za mnoho let. Hleďme, jak se lidstvo poučilo z 2 světových válek a další celosvětový konflikt není přes časté sýčkování na obzoru. Zjevení sv. Jana podle mně sledovalo určitý cíl v době svého vzniku, ale po 2 tisících letech je již jiná situace. Je to jako s dalšími částmi konkrétně SZ (např. Leviticus). Dalo by se o tom psát mnoho, ale jsem limitován časem. Abych to nějak smysluplně shrnul: Jsme tady na Zemi každý za sebe, takže dle toho ať se každý v této oblasti řídí svou intuicí. Moje duše se Zjevením sv. Jana rozhodně nerezonuje (vysvětlil jsem v předešlém komentáři proč – zejména jde o „charakteristiku““ Boha – soudce versus Milosrdný Otec Stvořitel), nicméně respektuji, že pro jiného to může být plnohodnotná část svatého písma.

      15. Jak říkají bratři Slováci; z vonku to tak naozaj vyzeralo….., že jste reagoval na paní Věru. Viz Váš příspěvek tu : udo 27.6.2014 (6:56)

        Tak říkám AHA, spletl jsem se, pochopil jsem. A díky za stručné objasnění.

        Venda

      16. au, au, toto bolí. Pane udo, reagoval jsem na Vaši odpověď z RSS komentářů a přehlédl jsem se. Až teď čtu správně, že Vás nastartovalo sdělení paní Věry. A já hlupaňa to přečetl jako nenastartovalo. proto jsem se podivil.

        Moji předchozí reakci tedy neberte vážně – můj omyl – spěch= omlouvám se.

        Venda

      17. Ve zkratce, pro všechny co neslyšeli o Zjevení Janově. Křesťanství bez druhého příchodu Ježíše by nemělo smysl, Nový Zákon by byl jen cár papírů. Apokalypsa je ukončení toho starého, aby mohlo začít něco nové, lepší, bez utrpení, kde Bůh utře každému slzu. To je přece pěkné zvěstování. Jak můžete tu jahodu na dortu přehlížet a vidět v tom utrpení.

      18. Nemluvím o utrpení. Říkám jen, že jsem Zjevení nečetla, několika prvním řádkům nerozuměla. Možná nastal čas se jím začít zabývat.
        Co se týká druhého příchodu Ježíše, ten se přece uskutečňuje v každém člověku, který Krista do svého srdce přijal. Jaký jiný „druhý příchod“ by se měl odehrát? Smrt a znovuzrození….konec starého a příchod nového.

  16. oprava:

    ad – je mnohem snazší to spoutat, než to zabít, než to přijmout a pochopit.

    je mnohem snazší to spoutat, zabít, než to přijmout a pochopit.

    1. Paní Věro,

      Proces Druhého příchodu a to, co vyvolá v zóně vymístění, je vylíčen v kapitolách 12-22 Zjevení Ježíše Krista.

      Zjevení Ježíše Krista = Zjevení Janovo = Apokalypsa
      Apokalypsa = zjevení (z řečtiny), vžilo se jako označení pohromy, devastace a podobně.

      Proces Druhého příchodu Pána Ježíše Krista bude a může být dovršen jen tehdy, kdy dojde k úplnému vymýcení negativního stavu v jsoucnu a bytí a až všichni dobrovolní účastníci v jeho životě budou spaseni. Je nutno varovat zas a znova všechny, aby neočekávali Druhý příchod Pána Ježíše Krista jako událost, k jaké by došlo takřka přes noc. Jeho konečná fáze však může tak vypadat.

      Co k tomu dodat. Vypíchl bych DOBROVOLNÍ ÚČASTNÍCI, takže si neztěžujme a neobviňujme Pána
      Ježíše Krista.

      1. – co vyvolá v zóně vymístění,
        – kdy dojde k úplnému vymýcení negativního stavu v jsoucnu a bytí
        – až všichni dobrovolní účastníci v jeho životě budou spaseni

        Pane Karle, omlouvám se, ale já vůbec nechápu, o čem mluvíte. Nerozumím jazyku Vašeho kmene. Promiňte mi to. Děkuji.

      2. Paní Věro,

        Teď jste to celkem vystihla. Důvod proč sem píši je přiblížit „jazyk“ mého kmene těm,
        kteří mu nerozumí. A těm, kteří mu rozumět nechtějí, dát alespoň zprávu o tom, že
        existuje.

        Díky za inspiraci.

      3. Pane Karle, pořád nerozumím co píšete: „Proces Druhého příchodu Pána Ježíše Krista bude a může být dovršen jen tehdy, kdy dojde k úplnému vymýcení negativního stavu v jsoucnu a bytí a až všichni dobrovolní účastníci v jeho životě budou spaseni. Je nutno varovat zas a znova všechny, aby neočekávali Druhý příchod Pána Ježíše Krista jako událost, k jaké by došlo takřka přes noc. Jeho konečná fáze však může tak vypadat.“
        1) Jak se bude mýtit negativní jsoucno a kdy? Zatím to vyznívá neurčitě- mýtit se bude samo a někdy. Jestli je Druhý příchod na desetiletí tak se může stát, že starší tzv. dobrovolní účastníci mezitím zemřou. Což je asi třeba, když mají být spaseni, nebo ne?
        2) Josif Vissarionovič vstoupil v 16 letech do pravoslavného semináře a mýtil později negativní jsoucno podle hesla: Když se kácí les, tak lítají třísky.
        3) Nevím jak si vykládat, že to nebude takřka přes noc, ale může to tak vypadat. Asi někdy při zatmění Slunce, prostě sdělení typu pohádky o chytré horákyni.
        4) Kolik těch dobrovolných účastníků s povolením mýtit zlo za léta diskuzí a tmelení máte už stmeleno, kolik těch dobrovolníků je už spaseno? Chápu, že Vám odtud nepíšou e-maily a nevolají na mobil.
        5)Píšete :“takže si neztěžujme a neobviňujme Pána..“
        Snad to mělo být nestěžujme si. Prostě je třeba jít s zvesela do té Apokalypsy = zjevení (z řečtiny), pohromy, devastace a nebrblat.

      4. Pane Karle, bible je hodně stará a už jsme měli v dávné minulosti dvě data apokalypsy. První byl rok 1000, kdy se čekal konec světa a oddělení hříšníků od spasených. Nastala inflace dobrých skutků, lidé se zříkali majetku atd. Druhý termín byl 14.2.1420 ( součet číslic dne je 7 a roku taky 7, zachráněno mělo být 7 měst, mezi nimi Plzeň). Žižka v Plzni očekával, že Bůh vymýtí hříšníky, nestalo se, tak se rozhodl, že je vymýtí sám, táhl na jih, svedl bitvu u Sudoměře a pak založil Tábor.
        V posledních desetiletích je apokalypsa předvídaná zhruba na každý třetí rok.
        Nyní máme nový zákon o dědictví s všemohoucí závětí, takže může pár zmanipulovaných lidí poslat milion grálistům nebo nějakým vykladačům apokalypsy.

      5. doplnil bych nesměle p. Pardála – revolučnost a nesmiřitelný odpor Mistra Jana Husa proti církevním autoritám prý pramenila také z toho, že očekával brzký konec světa ve smyslu Apokalypsy, takže neměl co ztratit

      6. Pane Pardal,
        že jste to Vy, tak znovu:

        1. Pozitivní stav = pravý život pravého stvoření. Týká se všech sentientních bytostí, včetně lidí, kteří mají správný vztah k Pánu Ježíši Kristu.
        pozitivní – kladný
        stav – stát vůči svému stvořiteli a zdroji života
        Ten základní, pravý duchovní svět pozitivního stavu, z kterého se odvozuje úplně všechno ve světě zprostředkujicím (duševním) a následně hmotném je znám jako NEBE.

        2. Negativní stav = mrtvý život zóny vymístění. Týká se všech sentientních bytostí, včetně lidí, kteří nemají správný vztah k Pánu Ježíši Kristu.
        negativní – záporný
        stav – stát vůči svému stvořiteli a zdroji života
        Ten základní, falešný duchovní svět negativního stavu, z kterého se odvozuje úplně všechno ve světě zprostředkujicím (duševním) a následně hmotném je znám jako PEKLO.

        3. Planeta Nula – naše planeta, má zvláštní neutrální postavení mezi těmito stavy,
        které se mezi sebou nijak nemísí. Jejich interakce je možná pouze na naší planetě.
        Zápas DOBRA a ZLA se odehrává a bude odehrávat na naší planetě. Naše planeta je zrnko písku v moři proti tomu ostatnímu, je to pro nás nepředstavitelné velikosti,
        má však mimořádnou důležitost. Vše co se děje jinde, především to, co se děje v pekle se následně zobrazí na naší planetě. Např. ten Vámi uváděný Josif Vissarionovič byl nejspíš ztělesněním nějaké pekelné ideje, která v pekle vítězila, a ti co jí podlehli museli na naší planetě fyzicky zemřít.
        Pochopte, že všichni jsme svou myslí částečně v pekle a částečně v nebi. Je potřeba se naučit rozeznávat, co odkud přichází.

        4. K tomu druhému příchodu kopíruji moji dřívější odpověď paní Věře:
        Druhý příchod je v běhu a započal v tom nejniternějším, v Bohu samotném, změnou jeho Absolutní přirozenosti (před vánoci 1987), když se stal Pánem Ježíšem Kristem. Šíří se postupně z toho nejniternějšího, přes všechny tři, duchovní, duševní, a hmotný svět pravého stvoření až k tomu nejzevnějšímu nejzevnějšího, což je naše planeta. Popis toho, až se to na naší planetě úplně fyzicky projeví máte v Evangeliu dle Matouše, kapitola 24, verš 27: „Neboť jak blesk přichází od východu a objeví se i na západě, takový bude příchod Syna člověka“. To znamená, že PŘIJDE NÁHLE V DOBĚ, KDYBYCHOM NEJMÉNĚ OČEKÁVALI, ŽE SE TAK STANE.

        5. Nechápu, proč si myslíte, že se to musí týkat naší generace. Po nás přeci přicházejí jiní. Můžeme být dávno někde jinde, buď v pozitivním nebo negativním
        stavu, podle toho co si zvolíme.
        První příchod ukončil svou užitečnost téměř po 2000 letech. Záleží i na Vás a na mě,
        jak to bude dlouho trvat, než budou všichni spaseni od negativního stavu.

        6. Omlouvám se za pravopisné chyby. Kdyby se na to zaměřilo, určitě by se toho našlo víc.

      7. Pane Karle, Nové Zjevení neznám. Bez jakékoli ironie mě ale zajímá, co to znamená „první příchod ukončil svou užitečnost téměř po 2000 letech“. Já se domnívám, že užitečnost prvního příchodu Krista je věčná. Co jste chtěl říci tím ukončením užitečnosti?

      8. Paní/slečno Anone,

        Všechno, co se vztahuje k existenci negativního stavu, se týká nejistoty všech v pozitivním stavu ohledně otázky, jestli je Pán Ježíš Kristus (dříve Pán Bůh) jediným stvořitelem a zdrojem života.

        Negativní stav (to pověstné jablko ze zahrady Eden) má dovoleno uzrát za účelem odpovědi na tuto otázku.

        Před inkarnací Boha ve formě Ježíše Krista ani v pozitivním stavu nevěděli pořádně, o co vlastně jde. To bylo smyslem prvního příchodu. Zastavit pseudotvůrce a oznámit všem v pozitivním stavu, o co se zde jedná.
        Je logické, že vyvstalo spousta otázek v pozitivním stavu, ve smyslu co by, kdyby.
        Dokud se plně neodpovědělo plným zobrazením všech jejich otázek děním na naší planetě, nemohl začít druhý krok, což je eliminace negativního stavu u jeho dobrovolných účastníků (herců), což představuje Druhý příchod Pána Ježíše Krista.
        Pokuď si představíte celý pozitivní stav jako Pána Ježíše Krista a to je Pravda, pak každý jedinec představuje buňku jeho těla. Když poslední buňka jeho těla si udělala jasno v této záležitosti, teprve
        tehdy se mohl Pán Bůh stát Pánem Ježíšem Kristem a začít s eliminací negativního stavu, neboli navrácením herců zpět. Mnoho herců se se svojí rolí plně ztotožnilo a tak bude hodně bolesti při vracení se zpět. Jsou dobrovolníky a věděli do čeho jdou. Prokazují neocenitelnou službu pravému
        stvoření a i z tohoto pohledu je třeba chápat pekla.

        Doufám že je Vám to jasné. Je to jako schody. Následující stupeň vždycky spočívá na tom předcházejícím. Dokud nevylezeme VŠICHNI na další schod, nejde se dál.
        To co je před námi, je to, že i všichni v negativním stavu uznají a poznají, kdo je jediný stvořitel a zdroj života = Pán Ježíš Kristus. V pravém stvoření, neboli v pozitivním stavu to všichni poznali a
        uznali právě před vánocemi 1987.

        Takhle nějak to chápu já.

      9. Nechci zde zabředávat do nějakých diskusí o výše uvedeném, ale je pro mě minimálně zvláštní to, že já nemám žádnou nejistotu v tom, že Bůh (podle Vás po novu Pán Ježíš Kristus) je jediným stvořitelem a zdrojem života.
        Proč pak ale mluvíte o tom, že v každém člověku je v současnosti zastoupeno to pozitivní (přesvědčení o výše uvedeném) či negativní (odmítnutí tohoto). Negativní stav tedy musí být něco jiného než to základní přesvědčení. Co všechno je tedy podle NZ ten negativní stav v člověku?

      10. Paní/slečno Anone,

        Máte- li opravdovou jistotu v této záležitosti, potom pro Vás jedině dobře. Ono to není zas tak jednoznačné, jak to vypadá na „papíře“. To že si to o sobě myslíte, nemusí být ono. Většina lidí si myslí, že jsou pravdivý a dobří a v negativním stavu tomu není jinak.
        V tom bude spočívat podstata druhého příchodu, tma bude prosvícena světlem. Pravda pod tím světlem zůstane pravdou, lež odhalí svou hnusnou tvář.

        Jan 3:20,21
        Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly nejevo.
        Kdo však činí pravdu, přichází k světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.

        Ptáte se, co je negativní stav v člověku. Určitě to nebude všechno.
        Předem upozorňuji, že prvotně to jde z nitra, neboli se to objevuje
        v mysli člověka a následně všude kolem, ve vnějšku.

        1. Všechny falešné ideje, myšlenky a pojetí.

        2. Přesvědčování, namlouvání, obviňování, vytváření pocitu nesprávného konání a vkládání pocitu viny.

        3. vlévání a vkládání do lidí pochybností, podezření, zmatků, rozpaků, neurčitostí, nejistoty, váhavosti , otálení, obav, pocitů nebezpečí atd.

        4. neustálý pokus kumulativním způsobem zaplavovat lidského ducha, duši a tělo touhami, přáními, chtěními a záměry negativní povahy, jako je např. chtění učinit něco zraňujícího a škodlivého sobě samému či ostatním.

        5. produkce, vštěpování a udržování negativních emocí, jako strachu, úzkosti, starosti, zlosti, nepřátelství a násilí v lidském duchu, duši a těle.

        Asi by se dalo pokračovat, záleží na každém, jak se s tou nepříznivou situací popere.

      11. Děkuji. Byť skutečně mám naprostou jistotu v tom základním (Bůh je stvořitel všeho a zdroj života), tak samozřejmě vnímám svou nedokonalost v řadě jiných běžných jevů, rozhodnutí, událostí …

        Po pravdě mě zajímala Vaše odpověď, Vaše reakce.
        Člověk s Vámi a informacemi, které přinášíte, nemusí souhlasit, ale nedá se Vám upřít skutečně upřímná snaha, moderně by jí odpovídal termín „jistý a pevný, neohrožený tah na branku“.

      12. Pane Karle, neodpověděl jste na nic. Před vánocemi 1987 údajně obrovské ho stalo, neprojevuje se to zatím nijak. Pilně tady propagujete Nové zjevení Krista (NZK) a nevíte, kdy ta apokalypsa a mýcení zla nastane, jak píšete záleží i mně a na Vás, nejspíš to bude v příštích generacích. Počet atheistů roste a při Vámi nastíněných perspektivách NZK se tomu ani nedivím.

        Takže závěr, pokud internet bude trvat, tak budete mít díky této diskuzi osvědčení o vědomé spolupráci s NZK, čímž budete jak píšete dávno jinde v pozitivním stavu.

      13. Svůj článek jsem nazval „voláme po jednotě-proč ne?“ A druhá část názvu článku napovídá, kde je možno hledat. Všude. V buddhismu, lamaismu, učení Tao, v muslimském vyznání, u Dona Juana…… .

        I z toho, co tu pan Karel dosud napsal, a nejen tu, pro mne vyplývá, že hledá – Jednotu a s ní Harmonii i Řád. Hledá poznání.

        Vím, pane Pardale, že mu to nemáte za zlé. Tuším, že ho v jeho snaze objasňovat NZK nijak nepodporujete, a také proč? Je to ale jeho cesta. I Vy máte svoji, i když k ní nepotřebuje žádné praktiky třeba okultismu, metafyziky, náboženské rituály.

        Sám víte, že vývoj neustále pokračuje – v prostoru i v čase. Potkám se s člověkem, kterého ho nepochopím, on třeba ani mě…..a život jde dál.

        Osobně jsem rád, že tu pan Karel píše. Kdyby vycítil, že o jeho názory není žádný zájem, odmlčí se. Ale lidi s ním diskutují. Chtějí si na jeho „obrazech“ možná vyzkoušet i kvalitu těch svých. tento server se jmenuje Gnosis.cz – Hledání světla – Příspěvky čtenářů. A o tom to je.

        Pěkný den.

        Venda

      14. Karle, muslimští radikálové jsou hrozbou západní civilizaci celá desetiletí. Nový chalifát ( ISIL případně jen IS)a válka mezi muslimy se nelíbí ani rozumným muslimům.
        http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/340878-islamsky-stat-je-hrozbou-pro-cely-svet-varuje-irak-mapa-chalifatu-zahrnuje-i-evropu.html
        Nehodlám NZK studovat, mám jen dotaz- platí NZK jen pro křesťany, a když tak jaké. Křesťanství jako celek má být nepočetnějším náboženstvím, myslím 1,7 miliardy lidí. A Nové zjevení Krista je v něm pidisektička, která se snaží zaujmout, a na víc nemá. Diskutovat o tom můžete do Alejujá, a k čemu to bude dobré?
        A co se stane se zbytkem ( asi 5,3 miliardy lidí)? Svět se mění stále. Mongolové zničili Kyjev, 1241 spálili Krakov, zničili Uhry ( asi 1/3 lidí zabita nebo odvlečena). Západní svět byl už od východu ( jak nás údajně čeká podle Apokalysy z písma), ohrožen vícekrát vícekrát. Attlia byl poražen 451 na Katalaunských polích ( severovýchodní Francie). Roku 732 v bitvě u Poitiers ( bitva u Tours, je to v blízkosti Paříže) byla zastavena muslimská expanze v Evropě. Takže Váš termín celosvětové změny díky NZK ( z ničeho nic od vánoc 1987) mě nechává klidným.
        Už jsem Vám psát nechtěl, ale Venda mě mírně napomíná, že mám dát šanci Hledat světlo všude.
        Plete se mi to s učením Pavla Kartepy, Hledal jsem a nenašel nic rozumného ani tam.
        Rozebírat Vaše argumenty nemá cenu, NZK je otázka víry, když tomu věříte vaše věc. Když jste se pusti do agitace, tak jsem odpověděl a víc nám to nepřinese.

      15. ad.A Nové zjevení Krista je v něm pidisektička, která se snaží zaujmout, a na víc nemá.

        A copak křeťanství,islám,…nejsou sektami?
        Jen jejím přívržencům jaksi dávno ušla podstata jejich
        filosofie.A tak si na základě svých falešných představ
        o sobě samém i Bohu,místo sebepoznávání se v pravdě,
        budují okolo sebe jen „kulisy“ v podobě nedobytných hradeb,namísto budování „chrámu“ ve svém nitru.Chrámu,
        který nemůže být nikým ani ničím zničen.Zato jejich kulisy
        kdykoliv.

        ad.A co se stane se zbytkem ( asi 5,3 miliardy lidí)? Svět se mění stále.

        Není žáden zbytek.Hrát si na křesťana nebo muslima,atd.
        přece nikomu nezaručuje iluzi,že by měl být spasen nebo
        že je něco víc,než ten zbytek.:)
        Ano,svět se mění stále.Ono se naštěstí mění i myšlení
        lidí(díky vědám a jejich poznatkům),coby malých součástí
        toho světa.

        „Hodil jsem na svět oheň a udržuji jej, dokud neshoří.“
        „Jeden vinný keř byl zasazen mimo Otce a protože nebyl upevněn, bude se svými kořeny vyvrácen a zahyne.“
        ——-
        Křesťanství je filosofií o KŘTU.Pravý význam křtu spočívá
        v sebepoznání se vpravdě,nikoliv v rituálním vypočítavém
        konání knězi v kostelech.Falešné představy a rituály,navíc
        vnucované násilím,pod hrozbou věčného zatracení nebo
        s příslibem spasení,jsou jen Iluzí a zároveň vězením
        otroků,aby otrokářům sloužily k udržení falešné představy
        moci a mastění si kapes.
        Učí se však otroci i otrokáři.Za stovky a tisíce let však
        lidé již zapoměli na svou podstatu.Rozdělily je PŘEDSTAVY,
        RITUÁLY,tradice a SLEPÁ ZÁVISLOST na nich.
        A důsledky?Všude,v člověku i okolo něj.
        —-
        Nové zjevení má co nabídnout.Jsou v něm i důležité informace,
        které jsou zabaleny do slámy právě díky těm představám
        nejen příjemce channelu.To dokazuje odvolávání se na Janovo zjevení nebo Matouše.Příjemce nemohl tušit,že Janovo zjevení je starší než první biblické záznamy.
        Nemohl tušit,že evangelia tzv.Nového Zákona jsou postavena
        na nepochopení tzv.Tomášova evanglia,jehož autorem není
        Ježíš,o kterém evangelia píší,ale Živý Otec,jež má Jméno.

        Vždy zde záleželo na přístupu jednotlivců,na tom,kolik
        lásky bezpodmínečné je v jejich duchovních srdcích,na tom,
        jak zvládají své zkoušky ze samostatnosti a důsledné zodpovědnosti.Každou informaci je si třeba ověřit,nikoliv ji hned prezentovat jako dogmu.

        „Co uslyšíš jedním „uchem“ – i jiným „uchem“, vyhlašujte to na svých střechách. Nikdo totiž nerozsvěcuje lampu a neklade ji pod nádobu ani ji nedává na skryté místo, ale staví ji na svícen, aby každý, kdo vchází dovnitř a kdo vychází ven, viděl její světlo.“

        „Nepřestávat se svým hledáním má ten, kdo hledá, dokud nenalezne. A až nalezne, bude otřesen a když bude otřesen, bude se divit a stane se „pánem“ nade vším, co jest.“

      16. Paní Hvězdičko,
        tak tentokráte klobouk dolů.
        Vaše myšlenky souzní s duchem mého článku. Jednota – proč ne? I přes rozdílnost, a to tedy určitě. A samozřejmě k tomu patří zcela nedílně Harmonie a Řád. A to z Vašich slov také vyplývá.

        Díky
        Venda

      17. Pane Pardal,
        Re:Karle, muslimští radikálové jsou hrozbou západní civilizaci celá desetiletí.

        No, že byli hrozbou bych zrovna neřekl, spíš vystrkovali růžky. Jeví se mi to jako seznámení s tím, co jsou zač.

        Ze současné situace nemám dobrý pocit a řekl bych, že ta ve videích zmiňovaná islámská revoluce začala a ten jeden velký vojevůdce, co je všechny sjednotí by mohl být Bagdádí. To, že ho
        vyhlásili Chalífou, chápu jako hodně mimořádnou situaci. Ta jejich
        černá mapa je celkem děsivá a může být i hůř, když vezmete v úvahu
        jejich „pátou kolonu v celé Evropě“
        A Bagdádí volá po „svaté válce“, zrovna dnes to píšou na Novinkách.
        No, uvidíme.

        Nové zjevení by se mělo správně nazývat „Nové zjevení Pána Ježíše Krista“, se zkratkou NZPJK a ne NZK a ne jak já někdy píšu NZ. Již to neudělám, může se to chápat jako Nový Zákon. Já to psal ve smyslu „knihy Nového zjevení“, protože je jich několik. Tou nejdůležitější je právě NZPJK. Ty knihy jsou Nové Slovo Boží pro dnešní dobu. Tyhle knihy jsou určeny pro všechny, kdo upřímně hledají pravdu, nezáleží na rasách, náboženststvích, sektách, kulturách, tradicích. Kdo chce ať vezme, kdo ne ať ponechá. Je to svobodná volba.
        Na co se však upozorňuje, že každá volba má sobě odpovídající následky (ale to my moc dobře víme, že ano). Když se jeden poučí, vždycky může volbu změnit.

      18. Islámští radikálové jsou produktem neustálých intervencí světových mocností, které zde sto let kradou přírodní zdroje. Když vám berou to poslední co máte, stává se z vás radikál.
        Říká se tomu politika a s náboženstvím to má společného jen sjednocující ideu, která ovšem nemusí sloužit zrovna ušlechtilým cílům. Drobení existujících státních celků je dlouhodobá strategie, protože zůstavší „vítěz“ je vždy slabší a slabší….

      19. https://www.google.cz/?gws_rd=ssl#q=Kuvajt++HDP
        http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_HDP_na_obyvatele
        Ono to s tou muslimskou chudobou nebude tak hrozné, mezi 10 státy s nejvyšším HDP jsou 4 arabské vyvážející ropu ( Katar je na 2. místě za Lucemburskem) a i ten Irák je na tom líp jak Indie nebo Vietnam. A Libanon stejně jako Bulharsko. Nebo Írán jako Brazilie. Omán, Izrael a Saudská Arábie jsou na tom zhruba stejně jako Česko nebo Řecko.
        Když přísně islámské ženy se nevzdělávají nepracují a muži válčí, tak se hospodářství moc nerozvíjí. Vývoz surovin ( snad kromě té ropy a plynu) je neefektivní, lépe je vyvážet výrobky, což vyneslo Čínu. Singapur nevyváží cín, k němuž má přístup má nejvíc na světě, ale elektroniku. Po válce nás SSSR obralo o tehdy nesmírně drahý uran a teroristi nejsme.
        Válčí se tam protože válčit chtějí, padnout za Aláha je přímá cesta do jejich nebe.

      20. Nezlobte se, ale to je čirá demagogie… Proč? Ať se každý zamyslí nad statistikami a reálným rozdělením bohatství.
        Katar,Omán,Saudská Arábie, Katar, Vesměs tyranie na úrovni otrokářství, které mají zajištěnu ochranu a jaký taký klid za odevzdání ropy a financování džihádistů..
        Vámi uváděný Katar jako příklad: http://zpravy.ihned.cz/c1-60888370-katar-ms-ve-fotbale-2022-vykoristovani-nepalskych-delniku

        http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10316155327-horizont-ct24/213411058051118/obsah/291932-katarske-otroctvi-84-hodin-prace-tydne/

        -„Po válce nás SSSR obralo o tehdy nesmírně drahý uran a teroristi nejsme.“
        Netuším souvislost…

        „Válčí se tam protože válčit chtějí, padnout za Aláha je přímá cesta do jejich nebe.“

        Ne, válčí se tam jako všude jinde z důvodu prozaických: zdroje, izraelsko-arabský konflikt, zájmy velmocí, válčení jako skvělý kšeft a know how…
        Viz můj příspěvek výše…

      21. Původní diskuze ( od Karla) byla o nebezpečí světu kvůli vzniku islámského státu ISIL. Vy jste doplnil, že se válčí kvůli bídě, způsobené vývozem surovin. Bída nejchudších lidí není kvůli vývozu ropy, ale v totálně nespravedlivém rozdělování. Šejkové si staví sjezdovky v poušti atd. V Saudské Arábii vlastní všechno rod Saudové.
        Ale Omán a myslím i Kuvajt např. má školní vzdělání zdarma včetně knih. A studují i dívky. Prozápadní orientace je jedna z mála možností se přiblížit demokracii. V těchto státech je vysoká bezpečnost lidí na ulici.
        http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0kolstv%C3%AD_v_Om%C3%A1nu
        Ano, v Kataru mají otrockou práci Nepálců, kteří si přišli vydělat. Nemusíme chodit tak daleko. My využíváme Ukrajince a mafíci zotročují ženy v bordelech, v pohraničí a velkých městech je přeprostitutkováno.
        Píšete :“Ne, válčí se tam jako všude jinde z důvodu prozaických: zdroje, izraelsko-arabský konflikt, zájmy velmocí, válčení jako skvělý kšeft a know how“.
        Skvělý kšeft možná pro zbrojařské firmy a možnost zkoušet zbraně. Ale pro vyspělý stát nesmírně drahá válka. Padlý nebo zraněný americký voják je nesrovnatelně dražší od vybavení, přes pojištění , zdravotnictví a penze, než nějaký islámský terorista, který zamíří zdarma rovnou do nebe. Proč Obama ukončil přítomnost armády v Zálivu? Protože byla drahá. A taky zbytečná. USA budou před rokem 2020 největším těžitelem ropy ( roste tam těžba břidličné ropy).
        Váš odkaz na server,
        http://www.nwoo.org/
        kde se bojuje proti očipování a otrokářství. Jiní nás zase zachraňují před Apokalypsou po Novém zjevení Krista, prostě internet je třeba pořád doplňovat a lidi, kteří žijou a pracují normálně je třeba nabudit, jinak budou pracovat dál a večer se budou dívat s dětmi na zvířátka na Prima Zoom a žít spokojeně.
        Stačí si přečíst
        http://www.nwoo.org/o-nas/
        :“Nedopustit dokončení absolutní nadvlády světa několika jedincům, které nyní nazýváme: The Bildeberg Group, Council on Foreign Relations (Cfr),Trilateral commision, NATO, OSN, MMF (IMF), CIA, Illuminati, Svobodní Zednáři (FreeMason), či vlády zemí za jejímiž zády tyto spolky stojí a řídí je. (rodiny bankéřů, finančníků, královské rodiny, politické klany) a ty, kteří chtějí z naší planety vytvořit otrokářský Nový Světový Řád (NWO). Ten má v budoucnu udělat z lidí roboty/otroky, očipované bezduché stroje, které bez otázek budou sloužit svým pánům. Pánům, kteří budou díky vyspělé a již nyní utajené technologii žít téměř věčně a již nikdy neumožní svobodnou civilizaci. Takový svět nás čeká, ač to nyní ještě stále zní jako sci-fi.“

      22. „Jiní nás zase zachraňují před Apokalypsou po Novém zjevení Krista, prostě internet je třeba pořád doplňovat a lidi, kteří žijou a pracují normálně je třeba nabudit, jinak budou pracovat dál a večer se budou dívat s dětmi na zvířátka na Prima Zoom a žít spokojeně.“

        Z některých věcí také radost nemám, ale to není důvod strkat hlavu do písku. A pokud to někoho dráždí, nebo ruší, doporučuji nečíst.
        Realita je bohužel odlišná od vytvořeného obrazu a dostihne postupně každého. Na tom nic nezmění ani hlava v písku.

        „Skvělý kšeft možná pro zbrojařské firmy a možnost zkoušet zbraně. Ale pro vyspělý stát nesmírně drahá válka. Padlý nebo zraněný americký voják je nesrovnatelně dražší od vybavení, přes pojištění , zdravotnictví a penze, než nějaký islámský terorista, který zamíří zdarma rovnou do nebe. Proč Obama ukončil přítomnost armády v Zálivu? Protože byla drahá. A taky zbytečná. USA budou před rokem 2020 největším těžitelem ropy ( roste tam těžba břidličné ropy).“
        Obama o ničem nerozhoduje, je to jen loutka. Celá ta válka je nesmysl, ale velmi se vyplácí těm, kteří mají v hrsti politický systém v USA.
        1% bohatne a zbytek to platí. Jednoduchá logika.
        Ano, USA potřebuje prodávat svůj břidlicový plyn a ropu do kolonií v Evropě. Proto je také ten cirkus na Ukrajině…

      23. Ad: „no, USA potřebuje prodávat svůj břidlicový plyn a ropu do kolonií v Evropě. Proto je také ten cirkus na Ukrajině…“

        Opravdu?:) Je zajímavé, že na webech na které tady celkom často postujete odkazy pane weissbach je uváděn důvod ukrajinské války přesně opačný, tedy jako že ty američtí plynosajové chtějí vytěžit břidličný plyn na Ukrajině pod Donbasem :)

        Každá válka je nesmysl a je jedno

      24. Errata:
        .. že ti američtí .. :(

        Doplnění:

        Každá taková válka je nesmysl a je jedno jestli je to americká válka třeba v Íráku, evropská v Lybii nebo Ruskem rozfoukávaná na Donbassu ..

      25. Lubko:
        Opravdu?:) Je zajímavé, že na webech na které tady celkom často postujete odkazy pane weissbach je uváděn důvod ukrajinské války přesně opačný, tedy jako že ty američtí plynosajové chtějí vytěžit břidličný plyn na Ukrajině pod Donbasem :)

        Inu, „plynosajové“ /jak je nazýváte/ budou ovládat i tamní zdroje, takže je to celkem jedno jestli těží v USA, nebo na Ukrajině, nebo na Středním východě. Jde tady o monopol a diktování ceny, navíc je na tento obchod vázána měna-dolar. Plyn z Ruska je konkurence. V každém případě je mistrovským kouskem na Ukrajině vytvořen počátek odříznutí Evropy od ruského plynu.
        Proč myslíte, že tak bojují proti dostavbě South streamu? Tedy pokud jste to zaregistroval….
        Takže Vás zklamu, ale žádný přesně „opačný důvod“ se nekoná. Jen je třeba na události nahlížet v kontextu toho, co se děje. Upřímně, dost dobře nechápu, že to dělá problémy pochopit…

        Abych uzavřel toto odbočení od tématu článku, dovolte, abych to už zde nemusel vysvětlovat a odvádět diskusi mimo dané téma.
        Děkuji za pochopení….

      26. Nepředpokládám, že dva diametrálně odlišné důvody – a tím vysávání surovin ze země nebo naopak vnucování vlastních surovin téže zemi zajisté jsou – jsou pod vaši rozlišovací schopnost, tož to od vás beru jen jako okecávačku:))

        Pokud jste to myslel jak obsáhle dovysvětlujete, měl jste to napsat původně lépe, třeba že jde o energetické zdroje Ruska a výrobní zdroje Ukrajiny, což je ten pravý důvod US/EU vměšování na straně jedné a putiniády na straně druhé.

        „Počátek odříznutí Evropy od ruského plynu“ třeba já naopak vítám, neboť považuji přílišnou závislost Evropy na ruském plynu jako problematickou, zvláště za situace, kdy Rusko používá tuto závislost vůči Ukrajině jako zbraň. Je jen otázka času (a dobudování plynovodu do Číny:) kdy by ji Rusko použilo jako zbraň i proti Evropě.

        Že jde o „monopol a diktování ceny“ jste trefil dobře, jen jaksi selektivně vynecháváte, že jediný kdo má téměř monopol a diktuje (vysoké) ceny plynu v Evropě je Rusko a ne USA :)

        Pane weissbach, pokud dobře čtu tak právě Vy jste byl jedním z těch, kdo diskusi na téma článku „odvedl“ jinam. A pokud si chcete nekomentovat tož nekomentujte a neptejte na dovolení, ето ваше дело:)

      27. Pro čtveráka…
        —„Počátek odříznutí Evropy od ruského plynu“ třeba já naopak vítám, neboť považuji přílišnou závislost Evropy na ruském plynu jako problematickou, zvláště za situace, kdy Rusko používá tuto závislost vůči Ukrajině jako zbraň. Je jen otázka času (a dobudování plynovodu do Číny:) kdy by ji Rusko použilo jako zbraň i proti Evropě.

        Že jde o „monopol a diktování ceny“ jste trefil dobře, jen jaksi selektivně vynecháváte, že jediný kdo má téměř monopol a diktuje (vysoké) ceny plynu v Evropě je Rusko a ne USA :)“———

        Ruský prezident Vladimir Putin podepsal v Rakousku dohodu o stavbě plynovodu South Stream. Současně naznačil, že USA chtějí blokovat jeho stavbu, aby mohly dovážet do Evropy svůj břidlicový plyn. Prohlásil též, že ruský plyn bude vždy levnější než ten břidlicový z USA. Kde je v tomto případě pravda?

        Tato dohoda je pro EU nesmírně výhodná. Evropa momentálně potřebuje diverzifikované ne zdroje, ale trasy. To je taktický úkol. Je to Evropská komise, která blokuje jižní část trasy v Bulharsku. Evropská komise se musí zmátořit, přestat hrát geopolitické hry a říci: Tohle je pro nás alternativa v případě, že Ukrajina bude vydírat Evropskou unii a Rusko svými vlastními nezodpovědnými požadavky. Co se týče břidlicového plynu – když se podíváte na jeho křivku spotřeby v USA, uvidíte, že dokáží spotřebovat veškerý břidlicový plyn, který vytěží, a ještě ho dováží. Museli by si ho tedy sami kus utrhnout, aby ho mohli vyvážet do Evropy. A musí se vytvořit technologické podmínky. Aby se nahradila podstatná část dovozu plynu z Ruska. To je technicky a ekonomicky momentálně nereálné…

        http://www.ac24.cz/zpravy-z-domova/4316-profesor-oskar-krejci-usa-jsou-na-ustupu-ale-neradujte-se-hrozi-obrovska-valka

      28. Pane weissbach mýlíte se. Diverzifikace tras je sice dobrá, ale v současnosti, díky Nord Streamu, cesty do Evropy v zásadě diverzifikované jsou. Takže to není problém, který by Evropu pálil.

        Tady si přečtěte pěkný článek o tom jaká je plynová cenová politika Ruska v jednotlivých zemích Evropy.

        http://www.rferl.org/content/russian-gas-how-much-gazprom/25442003.html?fb_action_ids=10154244671515018&fb_action_types=og.recommends

        A jak je cena plynu z Ruska třeba pro nás opravdu „výhodná“. Z něho je evidentní, že Rusko tvrdě ždíme prachy z plynu (mimo politické vstřícnosti) podle toho jestli má daný stát možnost dovážet odjinud, neboli jestli má diverzifikované zdroje. Tedy pěkně podle hesla rozděl a panuj:) A když se podíváte na ceny, za kterou Rusko dodává plyn do Anglie a k nám, tak si snadno spočítáte kolik Česko doplácí na to, že zdroje má diverzifikované jen minimálně. Z toho je také jasné, že společný nákup plynu EU (= jednotná energetická politika vůči Rusku) by se minimálně východním státům Evropy bohatě vyplatila. Takže to je klíčové, nikoliv výstavba South Streamu, která má jen za cíl prohloubit status quo výhodný pro Rusko.

        Co se týče břidlicového plynu – USA nemá vybudované žádné terminály na východním pobřeží a dokonce ani žádné zatím ani nestaví. Vývoz plynu z USA je v nejbližších desítkách let naprosto iluzorní, natož aby byl reálnou možností pro UA .. Takže uvádět jako důvod války na UA, vývoz břidlicového plynu z USA do UA je jen řádná pitomost nic více (ostatně konspirátorům všeho druhu nikdy nejde o realitu:).

      29. „Co se týče břidlicového plynu – USA nemá vybudované žádné terminály na východním pobřeží a dokonce ani žádné zatím ani nestaví. Vývoz plynu z USA je v nejbližších desítkách let naprosto iluzorní, natož aby byl reálnou možností pro UA .. Takže uvádět jako důvod války na UA, vývoz břidlicového plynu z USA do UA je jen řádná pitomost nic více (ostatně konspirátorům všeho druhu nikdy nejde o realitu:).“

      30. Zjistěte si laskavě, pane lubko, komu byly prodány zdroje břídlicového plynu na Ukrajině. To znamená kdo ho bude těžit a komu budu patřit.
        Žijete v kleci, budiž, je to Vaše věc. Jen se divím, že ztrácíte čas křečovitým vyvracením jednoduchých počtů.
        Vaše perly typu:
        „Počátek odříznutí Evropy od ruského plynu“ třeba já naopak vítám, neboť považuji přílišnou závislost Evropy na ruském plynu jako problematickou, zvláště za situace, kdy Rusko používá tuto závislost vůči Ukrajině jako zbraň. Je jen otázka času (a dobudování plynovodu do Číny:) kdy by ji Rusko použilo jako zbraň i proti Evropě.“
        jsou opravdu bláboly epických rozměrů.

      31. Pokud považujete realitu (ruská zbraň jménem Gazprom) za blábol epických rozměrů pak to svědčí jen a pouze o vaší totální ideologické zaslepenosti.

        Stavět zbožná přání – iluzorní těžbu břidlicového plynu na UA – proti realitě – téměř totální závislost UA na ruském plynu (umocněnou navíc značnou závislostí UA na Rusku v elektroenergetice) to chce značnou porci „alternativního“ myšlení. A v tom opravdu vynikáte, pane weissbachu:)

      32. „Pokud považujete realitu (ruská zbraň jménem Gazprom) za blábol epických rozměrů pak to svědčí jen a pouze o vaší totální ideologické zaslepenosti.“

        Tak ještě jednou zopakuji váš blábol epických rozměrů, k němuž ještě přibyl další /viz výše/, neboť o mé ideologické zaslepenosti víte houby…
        Na rozdíl od vás jsem ideologické zaslepenosti dal vale již dávno, takže si uchovávám zdravý rozum, což mne zbavuje předsudkům a zášti k nejrůznějším skupinám obyvatel a zemí včetně Ruska:
        „„Počátek odříznutí Evropy od ruského plynu“ třeba já naopak vítám, neboť považuji přílišnou závislost Evropy na ruském plynu jako problematickou, zvláště za situace, kdy Rusko používá tuto závislost vůči Ukrajině jako zbraň. Je jen otázka času (a dobudování plynovodu do Číny:) kdy by ji Rusko použilo jako zbraň i proti Evropě.“
        Tuto perlu vám doporučuji někde publikovat v době, až k odříznutí Evropy od ruského plynu skutečně dojde. Jistě se dočkáte chvály a pochopení, protože ono vámi vítané odříznutí by bylo ekonomickou katastrofou pro celou Evropu a to dlouhodobě. Je celkem snadné si spočítat, že spolupráce Evropy s Ruskem byla a je výhodná pro obě strany, což někteří evropští představitelé začínají chápat, zatímco situace na Ukrajině je zdrojem dlouhodobých a neufinancovatelných problémů /viz poslední čísla o stavu zadlužení Ukrajiny tunelované celá léta oligarchy typu Tymošenkové, Porošenka, Kolomojského a mnoha dalších/. Pro samotné Ukrajince, kteří přicházejí postupně nejen své sice malé ale přece jistoty to je tragédie, protože nic z toho, co se jim slibovalo na Majdanu se nestane. Nyní jsou na dně, budou morálně decimováni vražděním a kromě onoho břidlicového plynu přijdou i o své životy. Prospěch z toho bude mít pouze bankomafie a její chapadla Shell, Chevron a další /https://www.youtube.com/watch?v=JJo_pWQFMjI/.
        A ideologicky nezaslepeně to můžete vysvětlit těmto lidem: http://www.youtube.com/watch?v=avc-8TnHjGw

      33. Při diskuzi, která sem přinesla i islám a jeho praktiky vč. stavu a nebezpečí pro současný svět, jsem si vzpomněl na nedávná moudrá / a přímá / slova jednoho diskutujícího.

        Pan Weissbach napsal a rozvedl v prvním příspěvku pod posledním článkem pana Staňka „Ztráta legitimity vlád je markantem rozkladu západní civilizace“ tuto velmi zajímavou /ale i deprimující / myšlenku: za několika vykřičníky zdůrazňuji tu zásadní část jako možnou příčinu, která má souvztažnost k Novému zákonu Bible svaté

        „Už nyní je populace kontrolována od kolébky do hrobu, krmena jedy a očkována, aby se snížila její reprodukční schopnost, imunita a inteligenční kapacita. Společnost se rozděluje, třídí a atomizuje skrze nejrůznější politické ideologie, náboženství, kulty, pseudoduchovní učení, ezoteriku. Vše je zaměřeno na honbu za sobeckou realizací sebe sama, zatímco láska k bližnímu, sounáležitost, bratrství, úcta k starším je systematicky vymazávána z povědomí člověka. !!!!!! Ženy jsou stavěny proti mužům, děti proti rodičům, mladí proti starým, všichni proti všem. V těchto zakalených vodách krouží dravci, aby si ze společenství oslepených vzali co největší díl kořisti“.

        Ta souvztažnost v myšlence p.Weissbacha by se mohla jevit k evangeliu Matouše, kapitola 10., kde Ježíš mluví o postavení se člověka proti člověku pro Ježíše: verše 34-39
        „Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. Neboť jsem přišel postavit syna proti otci, dceru proti matce, snachu proti tchyni; a ‚nepřítelem člověka bude jeho vlastní rodina‘. Kdo miluje otce a matku více nežli mne, není mne hoden. Kdo nenese svůj kříž a nenásleduje mne, není mne hoden. Kdo nalezne svůj život, ztratí jej; kdo ztratí svůj život pro mne, nalezne jej.“

        Někdo by mohl mít jasno – muslimové při svém konání, kde jim hrozí reálně smrt, mají příslib setkání se v nebi s Alláhem, proto tak často páchají činy, kdy i sami dobrovolně, právě v jménu Alláha umírají a smrt jim nevadí. I Ježíš říká jakoby něco podobného „kdo ztratí svůj život pro mne, nalezne jej“. A jakoby toho nebylo dost, celý vývoj civilizace po Kristu, obzvláště v křesťanských zemích a v „jejich armádách“ je veden boj /to uvedení meče/, přinášený v utrpení různým skupinám lidí a národům, a to jako nástroj k ovládání, získávání moci, světského bohatství. Platí to i dnes. Pan Weissbach to přesně nazývá jako „V těchto zakalených vodách krouží dravci, aby si ze společenství oslepených vzali co největší díl kořisti“.

        Upozorňuji na to v souvislosti s diskuzí v tématu „Hledání Jednoty….“. Výklad uvedených veršů evangelia by mohl vysvětlovat i čím je vedena světská moc i nyní, co je v pozadí, tedy k čemu vede křesťanství. Nechci vzbudit pohoršení. Sám mám jiné a dostatečné vysvětlení z univerzálního Učení Mistrů. Zajímalo by mne, zda v tom vidí někdo rozpor či soulad s praktikami islámu / podle wikipedie – islám znamená „podrobení se“ či odevzdání se Bohu, arabsky Alláhu/, jak si někteří zdejší vykladači Bible toto vysvětlují na válkách, vedených křesťany. Ještě jednou však zdůrazňuji motto – Jednota-Harmonie-Řád. Tím vším je Bůh ve své neskonalé lásce.

        Pěkný den
        Venda

      34. Vendo, píšete „Jednota-Harmonie-Řád – tím vším je Bůh ve své neskonalé lásce.“

        Mohu se zeptat, co učí univerzální Učení Mistrů o těch, kteří se vědomě ze své vlastní volby té Jednotě-Harmonii-Řádu nechtějí podřídit? Jaký je jejich další osud, vývoj?

      35. Pro Anone.

        Můžete se zeptat.

        Jen v rychlosti, snad ne na úkor kvality / čeká mne totiž zedník /.

        Především, těch lidí, kteří ne, že by se nechtěli podřídit se ve vlastní volbě Jednotě-Harmonii-Řádu, je drtivá většina. Jsme to ti lidé, kteří žijí pro tento svět – někdo říká svět iluzí, někdo svět jevů – svět neskutečnosti – Mája. Jednota je pro ně jednota, Harmonie je pro ně harmonie, Řád je pro ně řád. Vysvětlují si tyto termíny zcela po svém, bez vyššího aspektu – bez působení Boha.

        Žijí plně v podřízenosti mysli a uspokojování např. jen smyslových přání, které fyzickému člověku /egu/ dělají dobře.

        Moje odpověď.
        Nečeká je, z jejich pohledu nic hrůzostrašného a když to teď sdělím, tak mnozí nad tím dokonce mávnou rukou.
        Čeká je znovuzrození, stálé čištění karmy, jako zákona co zaseješ, to sklidíš. Jinak řečeno, čeká je osud, který si sami připravují / samozřejmě, že to každého, ale jak dále přečtete, může být v tomto pojetí rozdíl /.

        A opak? Ti, co jsou na cestě opačné, spějící k dokonalosti, budou /?/ připraveni pro Cestu návratu duše. Jak jistě víte, fyzické tělo je velmi a velmi pomíjivé.

        Anone, vybral jste si jen malou část z mozaiky všech souvztažností. Pokud však člověk neakceptuje J+H+Ř, je stále ještě zajetí temných stránek života.

        Na oplátku otázka na Vás. Jak si vysvětlujete Ježíšův meč v mezilidských vztazích.

        Děkuji.

        Venda

      36. Jde mi čistě o posouzení nauky, kterou jste si vybral, nic jiného.
        Pokud tedy již nebude existovat např. Země (neboť žádná hmota není věčná), tak dle Vaší nauky je čeká inkarnace na nějaké jiné „mladší“ planetě? Kdekoliv ve stvoření?

        Výraz Ježíšův meč v mezilidských vztazích slyším nyní naprosto prvně, takže si ho nevysvětluji nijak, neznám ten pojem.

      37. Pro Anone :

        Ad.: Jde mi čistě o posouzení nauky, kterou jste si vybral, nic jiného. Pokud tedy již nebude existovat např. Země (neboť žádná hmota není věčná), tak dle Vaší nauky je čeká inkarnace na nějaké mladší planetě? Kdekoliv ve stvoření?

        Moje odpověď. Myslím si, že k posouzení nauky je to celkem velmi málo. Proč hledět takhle nějak „dopředu“. Kdy nebude Země existovat? Opravdu to není podstatné, protože jak Ježíš, tak i můj současný žijící Mistr mluví vždy v přítomném čase. Ježíš ke svým tehdejším učedníkům. V podstatě shodně říkají – teď, právě nyní, ve fyzické formě člověka, ve vrcholu, do kterého jsi se zrodil, po mnoha a mnoha inkarnacích, teď máš šanci nastoupit Cestu poznání sebe sama, cestu pokání / směřování k Bohu /, cestu k dobru. Odklonit se od pomíjejících věcí světa, nehromadit věci, zážitky, nežít pro svět, směřovat vzhůru. K tomu je dávána učedníkům nauka, rady…… .

        Ježíš říká v souladu s učením Mistrů Sant Mat: kapitola 11, evangelium Janovo – verše např. 25 a 26 – Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“

        Proč se zaobírat přemýšlením i jiné planetě, o zániku Země, kde budu, když každý může jít po Cestě návratu. O to jde.

        A k Vaší odpovědi na moji otázku.

        Ad.: Výraz Ježíšův meč v mezilidských vztazích slyším nyní naprosto prvně, takže si ho nevysvětluji nijak, neznám ten pojem.

        Moje dovysvětlení – ten Ježíšův meč jsem měl dát do uvozovek. Jinak v mém předchozím příspěvku z dneška v 7:19 uvádím přesnou citaci evangelia Matouše, kap.10 verš 34, kde Ježíš říká: Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč.

        Nazval jsem to jako „Ježíšův meč“ ? Snad tomu rozumíte? Díky za případnou odpověď – bylo to v kontextu diskuzního příspěvku pana Weissbacha.

        Pěkný den.

        Venda

      38. Pro Anone.

        vaše poslední odpověď je již tady v RSS, ale píšu pod mé staré tlačítko odpovědět.

        Lituji, odpověděl jsem na všechny Vaše tři postupně položené otázky.

        Nejsem Bůh a věřte mi, že nikdo Vám neodpoví, co bude, až tady nic nebude – tedy Země. Jasně, mohou tady různí diskutující sdělovat informace o zónách vymístění, spekulovat a bavit se o tom, jako o housce či chlebu…., atd.. Proč bych si vymýšlel a nebo „šel až daleko“, jako mimo Zemi na ještě jiné planety.

        Takové učení bych opravdu ani nechtěl. Nevím jak Vy, ale já žiji tímto životem, jen a jen právě teď. Jaký bude vývoj za sto, za milion, za miliardu let….., kdo Vám to poví a kdo bude mít důkaz, že je to pravda?

        Ježíš říkal : „Nedělejte si tedy starosti o zítřek; zítřek bude mít své starosti.“

        Chtělo by se jen dodat – pracujete na svém díle /možná/, žijte své vztahy, žijte podle přikázání. A nebo nežijte- tady máte i svoji volbu.

        Pěkný den.

        Venda

  17. Pane Karle,
    přesně, dokonalý obraz. Něco tak agresivního, militantního, HNUSNÉHO, se nemůže nikdy stát jazykem, kterým jsem ochotná komunikovat.
    Díky Bohu – dokážu vycítit zlo a hovna, věřím svojí intuici.
    Mějte se, každému co jeho jest.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2021

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference