Husitství a reformace jsou projevem hroucení přesvědčivosti křesťanství

K prohlédnutí tohoto hodnocení je nutné si představit Ježíše Krista, jak přihlíží otázce dvou středověkých křesťanů: Pod „jednou“ nebo pod „obojí“? Katolík nebo protestant? Když dotázaný dá nevhodnou odpověď – buch rána cepem nebo mečem. Obojí jménem Ježíše Krista a zaručeně pravé víry! (Ač tento výslovně řekl páchajícím násilí jeho jménem: “Odstupte pachatelé nepravostí, neznám vás!“)

V Evropě se pomalu stávalo zřejmým, že gotické pojetí zbožnosti a nedostavení se druhého příchodu Krista činí výklad křesťanského poselství nepřesvědčivým. Stalo se to proto, že přes jeho nepochybné nadčasové etické základy církev ze strachu z herezí ustrnula ve výkladu světa a života člověka. Do povědomí Evropy se pomalu začalo vracet povědomí o antické moudrosti a začalo se rozvíjet rozumové poznání světa. Toto směrování duchovní Evropy se následně vyvinulo v renesanci.

papez-a-kardinaloveK neúplnému pochopení Ježíše neboli potlačením gnostického rozměru poznání stvoření došlo vedle působení světských vlivů i skrze ztrátu vedení církve s vyzařováním „principu Krista“. (Ač věděli, že On dal následovníkům slib: „Já jsem s vámi až do konce světa!“) Oni prostě o něj přestali usilovat. Papežové středověku se pozvolna stali vším jiným, než následovníky Krista. V důsledku pak místo toho, aby církevní elita poznáváním a žitím nadčasových pravd postupně vysvětlovala zdánlivé protiklady rozumového poznání, stabilizovala evangelijní zvěst zdůrazněním dogmat a opřením se o světskou moc. Tím se nedostatečnou mírou přesvědčivosti stalo oficiální učení církevních organizací – „solí, která přestala „solit“ život jednotlivce i společnosti“. (Činit život na zemi stravitelným.)

Následkem takového stavu věcí se z duchovního zákona automaticky odpojuje „přívod“ duchovní energie z Podstaty světa, Pravdy. Osobně hlavní příčinu tohoto odpojení spatřuji v tom, že se papežové a „konciloví otcové“ začali vydávat za zástupce boží na zemi. To je ostentativní faktické porušení prvních dvou přikázání z Desatera! V důsledku toho za správný postoj řadového křesťana v životě bylo vydáváno nikoliv jeho stálé úsilí o podřízenost Pravdě (Duchu svatému), ale duchovní „vrchnosti“! Jen v důsledku takového postoje vedení církve se mohlo stát, že Husův odpůrce Štěpán Páleč za souhlasu „koncilových otců“ na sněmu v Kostnici volal na Jana Husa: „ Když ti církev svatá řekne, že máš jedno oko, budeš to učit“! To fakticky znamená, že když se „zástupcům Boha“ na zemi dle jejich úsudku něco momentálně hodí, je povinen to pravověrný katolík považovat za Pravdu! Pravdou neboli vyzářením Ducha svatého nemá být objektivní zjištění o dění ve stvoření, neboli rozhodnutí Podstaty světa, ale jeho interpretace církví!!! (Ještě v katolickém zpovědním zrcadle za „Rakouska“ bylo: „Smrtelným hříchem je nadměrné hloubání o pravdách božích!“ Neboli přímé potření myšlení, smyslu života člověka na zemi!)

Z tohoto faktického „non plus ultra“ rouhání kněžstva církve vznikl tehdy stav, dodnes trvající, kdy je oslaben přívod energie Ducha svatého křesťanům. Hlavně z této a některých jiných chyb vůbec vznikl ateizmus jako projev vzpoury rozumu! Ateizmus nemá jinak jediný gnoseologický důvod k existenci, není možné jej doložit jediným poznatkem rozumu. Jen vzdorem a vzpourou vůči evidentně nelogické dogmatice autoritativní hierarchie. Z vyhnutí se této chybě pramení síla islámského výkladu světa. Na základě toho, že ji nedělá, může se pak v některých aspektech duchovního poznání dostat blíže Pravdě. Vždyť základním přístupem vyznavačů islámu vůči Alláhovi je: Řekneš-li člověče Alláh, padni na ústa a mlč!!! Ne pro ostatní učené nesmysly, ale právě pro tento přístup pokory vůči Živému Bohu mu tento dává energii přesvědčivosti.

Výše uvedené bylo nutné předeslat, abychom se mohli vcítit do situace v království českém ve 14. století, po smrti Karla IV. Lidé v české kotlině se tedy ocitly v tlaku těchto pomalu se vynořujících rozporů. Oproti ostatní Evropě s tím, že ač o tom nevěděli a neví, jsou vystaveni „ zářičům“ zesilujícím v člověku usilování o Pravdu. Proto Češi a zejména Pražané více cítili i skryté problémy výkladu věrouky.

V důsledku toho se stalo, že když „Boha zastupující papež“ začal prodávat odpustky jako vstupenky do nebe, jejich prodavači sklidili v celé Evropě úspěch. Ne tak mezi laickými Čechy s podněcovanou intuicí. Když pak „tušení lidu“ i s vědomím svého existenčního ohrožení potvrdil jeden z nich, Mistr Jan Hus, nastalo pozdvižení. Tato intuitivní vzpoura proti prodeji odpustků je onou stránkou husitství, která vyjevila Čechy jako přetrvávající střed duchovního vyciťování Evropy. Tento aspekt projevu intuice dělá z husitství nejslavnější éru českých dějin. Ostatní národy „svatokupectví“ neprohlédly. Bohužel do kontrastu s tímto odcítěním Pravdy vešla „nekompetentnost“ formy projevu a odporu vůči nepravdě. Rozumové a intuitivní nezpracování vzniklé duchovní a společenské situace udělalo naopak z husitské éry dobu největšího úpadku a rozkladu českého národa a království!

Původ kvalitního duchovního nezpracování nastalého schizmatu husitskými kritiky církve můžeme nalézt už u Mistra Jana Husa. Spočívá v akceptování tehdy obecného mylného učení církve „o sobě jako zástupcích Boha na zemi“.

Jan Hus sice intuitivně správně cítil onen nesoulad výkonu svátostí s odkazem Ježíšovým, neboli nežití Pravdy, ale vyvodil ze schizmatu praxe a ideje chybný závěr! Totiž ten, že „nehodný kněz“ nepodává platné svátosti! Proto v tomto článku ve sporu Husa s koncilem měl pravdu koncil! Ten zaujal správné stanovisko: „I při oprávněně etických „nekvalitách“ mnohých kněží jsou svátosti a mystéria víry jen zevními projevy komunikace mezi věřícím a Bohem!“ Rituál vykonávající kněz je tedy v aktu účasten pouze jako viditelný nástroj skrytých mystérií.

Ale Mistr Jan Hus měl zase pravdu v té stránce věci, kdy učil, že kněz jako etickou víru „tlumočící“ (neboli jako poradce neškolených), je povinen být jim příkladem žití hlásaných hodnot křesťanství! Jan Hus toto vyhlašoval proto, že nepochybně vnímal, jak právě u něj doma v Čechách nepříjemně cítí lidé rozpor mezi slovy a činy! Nevěděl ovšem, že je to v důsledku „zářičů, které aktivují schopnost vnímat věrohodnosti čehokoliv! Od vnímání rozporu činů a slov při žití křesťanství z bible vznikl i pro negramoty pochopitelný požadavek davu na „přijímání pod obojí“. Protože když se podle tohoto dogmatu „předkládaného k věření“, že skrze tento úkon víry se „jde do nebe“, při žitém českém rovnostářství chtějí „i kmáni“ jít jako kněží do plnohodnotného nebe.

Požadavek „přijímání pod obojí“ je ukazatelem „čehosi“ od Evropy odlišného. Jednak rovnostářstvím, jednak opravdovostí, ale také neochotou k akceptování nehodné autority. Někdy i užitečné. Jako v tomto případě, kdy církev zrušila pro obecný lid evangelijní symboliku společného pití vína, symbolicky s Ježíšem.

Satan prodává odpustky. Jenský kodex, 1490-1510

Satan v roli prodavače odpustků. Jenský kodex, 1490-1510

Je zajímavé, že si tuto otázku vzniku odlišného přístupu nikdo z historiků a teologů nepoložil a neanalyzoval? Nelze se divit, ostatně titíž si nepoložili ani otázku, proč v Čechách masově vadilo prodávání odpustků a jinde ne? Přitom odpovědi na ně jsou klíčem k chápání pozadí dějů a hodnocení husitské éry z hlediska věčnosti! Odpověď by je jistě musela napadnout, ale minulým a současným historikům a filozofům se odpovědi na tyto otázky jednoduše nehodí do jejich prizmatu nazírání na věc i svět. Ostatním evropským národům to ostatně nevadilo určitě proto, že církví vyučovaný povrchní a pohodlný názor ochotně přejaly. Totiž že člověk je nenapravitelně nedokonalý, že nemusí v životě o nic dalšího usilovat, než jen poslouchat duchovně představené a nechat se manipulovat. A nebádat, jestli správně nebo nesprávně! A to z toho důvodu, že to usilování o Pravdu za něj i za každého křesťana udělal Ježíš! A vydobyl mu spásu po smrti, k níž se věřící „teologickými odborníky“ zaručeně dostane jen plněním pokynů církve! Neboli nechá-li se bez odporu manipulovat. Do světlého záhrobí má tak vstoupit ne vlastním myšlením a konáním, ale vykonáváním předepsaných rituálů!!!

Jenže právě tento přístup k praktickému žití života jednotlivce je příčinou všeho úpadku a ztráty přívodu energie křesťanského poselství! Člověk má povinnost skrze život v těle za pomoci víry v Boha vyvíjet úsilí k přiblížení se k Pravdě, dokonalosti! Skrze to vlastně k Bohu, což je rovno získání na těle nezávislého věčného života vědomí (ducha)! K poznání toho mu pozemskou poutí dal návod Ježíš Kristus, poslaný Bohem. Rituály Ježíšem ustanovené mají být jeho následovníkům praktickou nápomocí k vzniku stavů duše, za nichž je v jakýchkoliv konkrétních okolnostech viděn správný přístup řešení životních dilemat. Kněží skrze jejich kvalifikované provedení a vysvětlení nevzdělaným laikům mají být pouze čistými poradci v hledání vidění zákonů Živého Boha.

To, že křesťané navzdory psanému Evangeliu akceptovali a dodnes často akceptují tento vadný přístup, je proto, že výše uvedený požadavek bylo a stále je velmi těžké uskutečňovat. (Ono „vcházejte úzkou branou…“) Daleko pohodlnější je přijmout názor, že člověk sice ve faktickém životě může žít jak chce, ale za nedělní návštěvu kostela, vyzpovídáním se a „pojezením“ oplatků se stane „Bohu milým“ a tím vejde do života věčného! Přesto, že ten fakticky žitý život není Bohu a Kristu milý. Jak je příjemné slyšet, že kněz živočišností žijícímu člověku jménem Krista (a Boha) zajistí odpustění!

Nevěrohodnost takového přístupu k duchovním zákonům by měla být jasná každému, „kdo z Boha je a slyší Ježíšův hlas“. Mne udivuje, jak tato duchovní zvrhlost mohla v Evropě přetrvat staletí? Já jsem hrdý na své předky právě proto, že „cosi shnilého v učení církve“ vlastně poprvé veřejně odhalili a pokusili se o lepší řešení. Lituji jen toho, že tak stalo formou lidových bouří a násilných revolucí. Předky však omlouvá to, že ke kvalifikovanému duchovnímu vzestupu nenastal tehdy ještě čas. Neměli k zaujetí neoddělitelnosti křesťanství a obecných etických (duchovních) principů ještě dostatečné vědecké a gnostické vědomosti. Neznali způsob průběhu hmotného stvoření (vědu); ani neměli vyhodnocovací poznatky z chodu dějin; ani poznatky ze stavů rozšířeného vědomí. Tento postup poznání přinesla až současná doba.

Proto také čekám, že impuls k novému duchovnímu vzestupu Evropy vzejde právě z Česka. Jako předehru k tomuto zvratu vnímám onen duchovní stav národa, který je možné charakterizovat jako žitý ateizmus, správněji agnosticizmus. (Něcizmus – něco je.) A to i u tzv. věřících a mnohých kněží. Za této situace faktického duchovního vakua však vstupuje do Evropy islám. Pokud současné křesťanství nevystoupí, a to velmi rychle, na vyšší úroveň, výsledek střetnutí islámu se skrytě i otevřeně žitým ateizmem je jistý. Na hlavu by jej porazil bez ohledu na „silové resorty“ ateistů!

* * *

Při velmi pro národ důležitém pochopení a hodnocení doby husitské, doby v něčem veliké, v jiném doby největšího úpadku národa, nemůžeme pominout rozbor dvou klíčových postav doby. Mistra Jana Husa a Jana Žižky z Trocnova.

Mistra Jana Husa charakterizuje jak jeho opravdovost, tj. snaha žít křesťanství v jeho tehdejším pojetí, tak i úsilí o přiblížení se k Pravdě. A to i za cenu osobních ztrát včetně života. Jsem přesvědčen, že milosrdný Bůh promíjí všem nenásilné omyly při opravdově chtěném směrování k Němu. Dokonale vidí i tlaky a malé možnosti ke kvalifikovanějšímu úsilí.

Přesto postava Mistra Jana Husa je nejen pro Čechy, ale i pro všechny Evropany významnou osobou. Jeho vystoupení předznamenalo příchod nové éry, doby moderní. Tu charakterizuje docenění individuality ve společnosti, neboť před Bohem vždy byl každý jednotlivý člověk nenahraditelnou hodnotou. A jako takový má právo vyjádřit svůj názor a postoj! Neboli je to požadavek svobody slova. To také začala Husovou zásluhou uznávat i křesťanská civilizace. Právě tuto změnu oznamuje symbolika Husova trvání na svém názoru před koncilem, neboli před evropskou křesťanskou komunitou.

Václav Brožík (1851-1901) - Mistr Jan Hus před kostnickým koncilem

Václav Brožík (1851-1901) – Mistr Jan Hus před kostnickým koncilem

Hus a husitství oznamují v Evropě konec „civilizace skupinových duší“, kdy právo na názor má pouze ve věcech duchovních papež, ve věcech světských král. Ostatní mají v civilizacích skupinových duší jen právo mlčet a poslouchat! Tento zvrat je zásadní změnou kvality civilizace, začátkem postupného přechodu k úrovním civilizací duchovních! Požadavkem práva na názor, veřejně Husem na kostnickém sněmu vzneseným, pohnuli Mistr Jan Hus a husitští myslitelé křesťanstvím a Evropu k pohybu.

Duchovní zákon, který učí člověka rozeznávat to, co z Boha je, podle přetrvání délky trvání, svědčí pro působení Ducha svatého skrze Husa. Stále platí jeho odkaz národu. Před smrtí upálením za svůj názor Čechům vzkázal:

„Miluj Pravdu (tj. Ducha svatého), braň Pravdu (nenásilně) a jiným přej Pravdu! (Neboli buď tolerantní a pokorný vůči Bohu.)

Tím Mistr Jan Hus natrvalo vstoupil mezi velké duchy Evropy a do skupiny duchovních vůdců národa.

Zcela jiné pozadí vidím za druhým hlavním aktérem husitské doby, Janem Žižkou z Trocnova. Abychom pozadí za ním spatřili, musíme se nejprve přenést do jižní Francie do doby křížových výprav proti katarům. Ti byli v podstatě etičtější a přesvědčivější při výkladu poselství Evangelií. To je ten důvod, proč při jejich přesvědčování o správnosti katolického výkladu křesťanství neuspěl ohnivý kazatel „svatý“ Dominik. (Zakladatel inkvizičního řádu dominikánů.) Když slovně neuspěl, rozhodla „svatá“ stolice poslat přesvědčovat katary o své pravosti víry křížovou výpravu. Za účast v ní obdržel každý žoldák odpustky za minulé zločiny a v případě smrti „za správnou věc“ víry jistý vstup do nebe. To za Boha rozhodl sám zástupce boží na zemi, papež.

Přitom se začala odehrávat podivná věc! Kdekoliv na sebe narazila křižácká a katarská vojska, nepochybně etičtější kataři byli vždy drtivě poraženi. U někoho by mohla vzniknout otázka, kde byla pomoc boží? Nakonec „křížového“ tažení dokonce došlo k plošné genocidě obyvatelstva, které kvůli přesvědčivosti katarského výkladu světa raději volilo smrt než katolicizmus. Jako kdysi první křesťané!
 

Papež Inocenc III. exkomunikuje katary z církve (vlevo). Vyvraždění katarů křížáckou výpravou (vpravo). Kroniky ze Saint-Denis (14. století).


Popis k obrázku: Exkomunikace katarů z církve papežem Inocencem III. a vyvraždění katarů křížáckou výpravou. Kroniky ze Saint-Denis, 14. stol.

Abychom porozuměli průběhu těchto a husitských vojenských dějů, musíme poznat, proč se kataři do té situace dostali? Odpověď nám nabízí nahlédnutí do prvotního axiomu katarské víry, do jejich vztahu k Bohu, podstatě světa. V katarském přístupu nalezneme kardinální duchovní lapsus. Kataři nazírali na hmotný svět jako na nedokonale stvořený zlým demiurgem satanem!!! Snižovali tím Stvořitele k nedokonalosti a bezmocnosti! Nikoliv poznáním světa, ve kterém žijí, ale překonáním utrpení života hodlali vstoupit do dimenze dokonalosti. Na druhé straně však o ní věděli od svých „čistých“ mnoho. Tito „čistí“ tam měli prostřednictvím gnostických vstupů za stavů rozšířeného vědomí vhled.

Kataři tímto přístupem k životu de facto posunuli těžiště jeho smyslu z hmotné dimenze do astrální (snové). Neboli negovali hodnotu daru života a smysl bytí lidského ducha na zemi. Věřili ve vládu satana na zemi a bezmocnost boží. Tím se jim dostalo to, v co věřili. (Jakou měrou měříte, takovou vám bude Bohem měřeno.) Proto se jim na rozdíl od husitů pomoci a síly od Boha dostat nemohlo!!!

Správné vnímání světa je takové, že hmotný svět byl učiněn jako dokonalý, jako prostor k seberealizaci a vývoji poznání lidských duchů. Jako utrpení jej vnímáme jen proto, že jsme my lidé odešli pádem do ega od přijímání informací ze Světla, od Boha. A tím z vnímání světa jako ráje! Jakmile se lidé opětovně začnou chovat podle vůle Stvořitele, ráj na zemi se jako odraz duchovního ráje ve hmotnosti opět objeví! Toto hledání cesty neboli poznávání stvoření je také jediným smyslem dějin lidstva.

Opět se přenesme do husitských Čech. Tam se vyhlášením křížové výpravy vytvořila situace, když žoldnéři, vrazi a lupiči z okolních zemí dostali podobný pokyn ke křížové výpravě, tentokrát do Čech. Národu hrozilo, že okolní rakouští, bavorští, sasští a pruští rabiáti provedou genocidu kacířského národa a sousední šlechta obsadí vylidněná území poslušnými osídlenci.

Neviditelné duchovní vedení českého národa je samozřejmě vedeno Prozřetelností. Ta jako taková předpokládá vždy všechny varianty možného vývoje při procesech zdokonalování víry. Tedy i tu nejhorší, onen vpád band vrahů pod záštitou kříže. Začalo tedy v předstihu s výchovou „možná potřebného“ geniálního vojenského vůdce. Poslalo jej „osudově“ nejprve jak mezi lapky, aby se naučil překvapujícím taktikám, tak do velké bitvy u Grünwaldu. Tam aby se naučil strategickému velení velkých bitev. Jeho vojenské zkušenosti pragmaticky pohnuly krále Václava IV., že dal bývalému lapkovi milost a navíc jej učinil velitelem posádky pražského hradu. Tím získal Žižka navíc vědomosti o logice opevnění a o možnostech překonávání opevnění.

Když obecná politická situace v království a Evropě nabrala ten nejhorší násilnický směr, nastala doba pro dějinné vynoření se Jana Žižky z Trocnova. Kázaní Jana Husa z něj mezitím udělala stoupence zkvalitnění pojetí křesťanství. Následně se stalo, že když se pak Jan Žižka kdekoliv objevil mezi husity, ihned vyzařováním své osoby získal nebývalý respekt. Ač neměl vlastně žádnou hodnost nebo pověření, slovo bratra Žižky se stalo u husitů zákonem! Jak známe i z dnešního života, děje to jen u těch osob, které silně vyzařují charismatem neboli duchem. Tím způsobem se stalo, že se na obranu národa mohl vynořil potřebný vůdce. A to je také ten rozdíl výsledků bojových výsledků katarů a husitů! Kdekoliv na sebe narazili husité a křižáci, byli křižáci biti jak žito! Bez ohledu na to, že je křižáci obvykle převyšovali počtem až čtyřikrát!!!

Slepý Jan Žižka v čele husitských vojsk. Jenský kodex, 1490-1510

Slepý Jan Žižka v čele husitských vojsk. Jenský kodex, 1490-1510

Zdůrazňuji připojit k úvaze i ten fakt, že nikdy v dějinách nevycvičení povstalci, od Spartaka, přes povstalé fanaticky bojující Izraelity v Jeruzalémě až po Pugačevovce v Rusku neporazili profesionální armádu! V kontrastu s těmito výsledky husité jasně vítězili kdekoliv a kdykoliv. Tato odlišnost si přímo žádá vysvětlení, protože děje a jevy kdekoliv ve stvoření nacházejí bez i neviditelné příčiny (jako náhody) jen stoupenci vývojové teorie a „skeptici“. Já vidím, že husité vítězili jen proto, že každý bojovník dostával v bitvě energii z duchovní dimenze. Agnostici říkají „z přesvědčení“. Tato energie jim dodávala sílu a mrštnost, kterou i dnes můžeme pozorovat také u šílenců. Navíc velitelům husitů (Žižka, Prokop) se aktivovala intuice a skrze to se stávali strategicky neporazitelnými.

O tom, jaká se vytvořila pověst o Janu Žižkovi svědčí třeba toto. Když se vydal s několika sty husity na pomoc severočeským husitům, tísněným deseti tisíci žoldnéři ze Saska, tito se po zvěsti, že na ně táhne Žižka, ihned uprchli z Čech. Ostatně jeho dějinná stopa je v okolí stále tak silná, že v Rakousku dodnes straší děti vedle Attily a Džingischána také Žižkou!

U přemýšlivých vzniká samozřejmě otázka, proč tak brzy umřel? Já cítím, že proto, že překročil své duchovní „pověření“! Ač se již nemusel zevním nájezdům bránit, táhl na Moravu „přesvědčovat“ místní katolíky. A to již nebyla obrana, na to již nedostal sílu. Pro dobro jeho duše byl u Přibyslavi „odvolán“ na věčnost. (Aby se nezatížil karmicky.) Proto i na bratra Žižku mohou Češi vzpomínat s vděčností.

Dalším vývojem událostí však prvotní úsilí českých reformátorů, směrované ke zkvalitnění víry, degenerovalo. Husitské jádro táboritů nepracovalo duchovně ani tělesně a pozvolna se stávalo bandou nábožensky se tvářících loupežníků. Tím se jejich intuitivní i osobní duchovní podpora vytratila a v důsledku toho byli méně do marasmu upadlými umírněnými kališníky u Lipan poraženi.

Na základě výše uvedeného je zřejmé, že mimořádná osobnost Jana Žižky z Trocnova není na rozdíl od Jana Husa evropského, ale pouze národního významu. Nutno ale pro jeho správné historické zařazení dodat, že ač Žižka nic slovně duchovního nepřinesl, připomněl národu poznání, že boj i za jen dobově spravedlivou věc přivádí národu pomoc z neviditelné strany stvoření. Ta mu pomáhá nejen k udržení odhodlanosti, ale i ke schopnosti odhadu chodu dějin. Žižka je pro národ prostě učitelem taktiky obrany a povzbuditelem k poznání, že obhajoba spravedlivé věci dodá Čechům překvapivý přívod energie jak k výdrži v obtížných obdobích, tak i k vynalézavosti při své obraně! To je zdůrazněno duchovním poučením na české zástavě: Pravda boží (objektivní) vítězí! A upozorňuji v této souvislosti na současný úpadek, vyvolaný ateisty, kteří z tohoto principu vypustili „boží“. A chtějí jej nahradit slovem „soukromá“.
 

Předchozí články:
Očišťování rodových a národních kořenů (18.8.2014)
Očišťování národních kořenů odstraněním deformací výkladu dějin (25.8.2014)
Příchod křesťanství k nám a kníže Václav (2.9.2014)
Úsilí císaře Karla IV. o udržení zbytku gnostického rozměru křesťanství (4.9.2014)
 

Josef Staněk
 

hodnocení: 5
hlasů: 4

38 komentářů

Přidat komentář
  1. Inu boj z přesvědčení se nedá porovnat s pouhým plněním povinností za mzdu….
    Proto také různí světovládci s nejmodernějšími zbraněmi, přílivem peněz a za jásotu lokajů nemohou nikdy zvítězit v boji s vnitřně motivovaným protivníkem, posilovaným „shůry“.

  2. Pane Staňku, snad dovolíte pár nekonfliktních glos, které ve mně vyvolal Váš článek. Obecně se bojím, že význam husitství a jejich boje za pravdu pro Čechy a Evropu jste přecenil. Na západ od nás znají tak leda Valdštejna a za reformátora církve považují Viklefa, Luthera a Kalvína. Islamisté se Vám jeví duchovně na výši, mně v tomto století ne, i když mají jednoho Alláha, vraždí se mezi sebou a proti rozvoji muslimů v Evropě roste odpor.
    Píšete:
    „Ateizmus nemá jinak jediný gnoseologický důvod k existenci, není možné jej doložit jediným poznatkem rozumu. “
    Atheizmus je důsledkem rozvoje vědy, která se dostala do sporu s církevním učením ( vznik světa, vývoj člověka, posmrtný život). Gnoseologie je nauka o poznávání, hledání pravdy a cest k ní. Víra v Boha existovala už v době, kdy o činnosti mozku a jevech při myšlení a poznávání se nevědělo vůbec nic.
    Naopak. Existenci Boha nelze doložit poznatkem rozumu, jde o víru, že existuje. Jestliže něco ( tedy i Bůh) neexistuje, nelze to ani vyvrátit.
    Což je logicky správné, ale v důsledcích proti atheizmu.
    Píšete :“ Od vnímání rozporu činů a slov při žití křesťanství z bible vznikl i pro negramoty pochopitelný požadavek davu na „přijímání pod obojí“.
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Pius_II.
    Pozdější papež Pius II ( dříve Eneas Silvia Piccolomini) navštívil roku 1451 Tábor, napsal ( asi v hojně v Evropě vydávané knize Historie česká), že husitské ženy uměly číst ( to je nebyly negramotné) a byly v bibli znalejší, jak někteří katoličtí faráři. Pius II. v době Jiříka z Poděbrad zrušil basilejská kompaktáta. V té době také byl nejvyšší autoritou koncil, nikoli papež.
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Basilejsk%C3%A1_kompakt%C3%A1ta
    Basilejská kompaktáta ( 1433-1435) potvrzovala možnost přijímat pod obojí, což mělo význam pro utrakvistická hnutí a později evangelické církve po celé Evropě.
    Představa husitství jako boje za ideály a za pravdu vzala brzy za své. Husitští hejtmané hromadili moc a majetek, vznikla husitská šlechta a bohatí měšťané ( tzv. umírnění husité) , zbytkům husitů později po Lipanech Jiřík z Poděbrad přiklepl takto privatizovaný majetek zápisem do zemských desek, kde falšoval i Řožmberk. Velitel katolíků u Lipan byl Diviš Bořek z Miletínka, dříve husitský hejtman. Husité radikální a umírnění bojovali i mezi sebou ( Bořek z Miletínka bojoval dokonce už proti Janu Žižkovi ). Přeběhlictví nebylo vzácností, setrvání u ideálů během 14 let dlouhé občanské války bylo nasáklé krví, husitští bojovníci neuměli za pár let let nic než bojovat a loupit. Po porážce husitství nevím, jestli i šli za pravdou, ale za žoldem v cizích armádách jistě.
    Křížové výpravy se vedly nejen proti katarům ( jak uvádíte) , ale i z Čech ( Jan Lucemburský 1328 do Litvy a proti Prusům, 1337 Jan Lucenburský a syn Karel – křížová výprava proti Litevcům). 1338-1340
    Povstání venkovského lidu na Jindřichohradecku, kde se rozšířilo valdenství; na konci roku 1339 uspořádána proti nim křížová výprava (šlo o první výpravu proti kacířům v našich zemích). http://www.edejiny.cz/udalosti-14stoleti/.
    Píšete :“Proto se jim na rozdíl od husitů pomoci a síly od Boha dostat nemohlo!!!“.
    Komentář: To byl Bůh hodně velkorysý, hustité zničili a vykradli spoustu kostelů a klášterů, Žižka nechal upalovat mnichy a dokonce i katolické ženy. Husité zdevastovali i klášter s hroby přemyslovských králů.
    Husité při spalilé jízdě na Vitorazsku dobyli a zničili klášter v dnešním rakouském Zwettlu ( Světlá), kde zabili údajně 4 000 lidí. To je opravdu hodně. Bitva u Lipan – velmi různé odhady, ale i jen 2 000 padlých a upálených radikálů, jiné přes 10 000. Některé vítězné bitvy husitů byl spíše šarvátkami ( bitva na Vítkově možná jen desítky a u Sudoměře stovky bojovníků). Žižka zvítězil v 7 bitvách a z osmé ( u Milešova) utekl, takže remíza.
    Něco málo o Žizkovi je na konci mého článku
    http://pardalnet.wz.cz/PDF/32-Bitva-u-Lomnice-nad-Luznici.pdf a http://pardalnet.wz.cz/PDF/1-ceske-myty-ve-svetle-vedy.pdf

    1. Píše Pardal:
      Naopak. Existenci Boha nelze doložit poznatkem rozumu, jde o víru, že existuje.
      Větu lze více rozvést. Někteří lidé nedoloží svými poznatky, že Bůh existuje, někteří doloží.
      K tomu pak navíc názor o fyzikálních veličinách, které průkazně existují, ale jejich výpočet sděluje, že neexistují. Rozpor má vést naše poznání dál, hlouběji…

      1. Pane Tichánku,
        http://www.buh.cz/Lze-Boha-dokazat
        „Rozhodně ne ve smyslu exaktních důkazních postupů a metod. Důkazy náleží věcnému světu. ..Tím spíše nelze poznat Boha prostřednictvím „důkazů Boha“. Ale existuje „zkušenost Boha“, a tu lze získávat v běžném životě. Důkazy se obracejí jen k rozumu, zatímco zkušenost zasahuje celého člověka se všemi jeho silami a schopnostmi, s rozumem i srdcem. Takovou zkušenost nelze samotným rozumem ani vyrobit, ani vyvrátit, protože za ní stojí veškerá životní moudrost. Na tomto místě vám můžeme jen pomoci zaostřit zrak a ukázat směr, v němž lze Boha nalézt.“
        http://cs.wikipedia.org/wiki/Ontologick%C3%BD_d%C5%AFkaz_existence_Boha
        Píšete:“Někteří lidé nedoloží svými poznatky, že Bůh existuje, někteří doloží. “
        Doloží existenci Boha a jiní zase vyvrátí. Kdo existenci Boha dokázal a hlavně proč? Můj názor: podstatné není Boha nalézt, ale hledat cestu k němu. Smyslem není konečná stanice ( všechny čeká stanice Hluboká pod Zemí) , ale sama jízda, aby přinesla trvalé hodnoty.
        Píšete :“K tomu pak navíc názor o fyzikálních veličinách, které průkazně existují, ale jejich výpočet sděluje, že neexistují.“
        Komentář: fyzikální veličiny, třeba délka existují nepochybně. Hodnoty fyzikálních veličin ( třeba délka úhlopříčky vypočtená ze strany čtverce) se vypočítat dají s určitou přesností, hodnota je číslo reálné ( délka je racionální nebo iracionální) , může však být desetinným rozvojem s konečným počtem míst nevyjádřitelné. Výpočet tedy sděluje, že délka uhlopříčky existuje a umíme ji velmi přesně určit, nikoli však zcela přesně. Jestliže číslo pí určíme byť jen na 300 desetinných míst // I když bylo π spočítáno na více než bilion (10^12) číslic//, znamená to , že obvod Země jako kružnice z poloměru (6 378 000 m = asi 6,378 E+6), výpočtem určíme s přesností řádu 6,378E-294 m. Velikost protonu je asi 10^-15 m a velikost kvarku asi 10^-18 m. Čili asi 1*10^-270 krát menší přesnost by znamenala rozdíl velikosti jednoho protonu. A proč to vlastně řešíte, k čemu to může být dobré?

        1. Díky za odpověď, a za otázku.
          Lidé můžou vybrat jeden či druhý výklad světa. Dosud vybíráme nepřesný výklad, a přesný opomíjíme.
          Nepřesný má úspěchy, dovedl astronauty i na Měsíc a zpět. Nevystihuje však náš svět – nejsoucí výsledky výpočtů neladí s konečnou velikostí fyzikální veličiny.
          Přesun pozornosti na smyslové zrakové poznání objeví odlišnou geometrii. Ta neposkytne iracionality; rozpor mezi matematikou a geometrií není.

          Proč to vlastně řeším, k čemu to může být dobré?
          Někteří lidé tento výklad existence světa vezmou za důležitý. Posoudí, zda matematika je královnou věd. Zda máme vykládat svět přibližnými nebo přesnými výsledky.
          Proč to vlastně řeším, k čemu to může být dobré?
          Matematika přesných výsledků vychází ze smyslových zážitků, a ne z lidmi předpokládané lineární geometrie. Následně se nabízí, že svět je daný jen smyslovými zážitky. Na hmotu usuzujeme až podle nich.
          Lze hledat, jakým způsobem nadřazená Civilizace ony smyslové zážitky připravuje. Pak se vyplatí dbát solidního jednání. Protože podle našeho myšlení a jednání s námi svět nakládá. Dost přesvědčivě se mohou jevit poznatky např. z knihy Foučková: „Jsem“. Nebo z knihy: „Já jsem“.
          Nebo důkazy o existenci karmy – Jiří Palka:
          http://media1.webgarden.cz/files/media1:5103867e44c1e.pdf.upl/Ji%C5%99%C3%AD%20Palka%20-%20D%C5%AFkazy%20o%20existenci%20p%C5%99evt%C4%9Blov%C3%A1n%C3%AD%20a%20karmy.pdf

          1. Pane Tichánku, píšete :“Nevystihuje však náš svět – nejsoucí výsledky výpočtů neladí s konečnou velikostí fyzikální veličiny.“
            To už je o málo lepší, nejde o veličinu a velikstt veličiny.Jak jsem Vám naznačil, chyba při nepřesném použití čísla pí pro výpočet obvodu Země by při jen 300 platných číslicích čísla pí byla 10^270 krát menší, než velikost protonu . A číslo pí je určeno na bilion míst. Co že tam neladí, když (1/10^270) je nečistá nula, kterou však experimentálně nebo snad smyslově odlišit od pravé nuly nelze. Rozpor mezi výpočtem a realitou není. Už jsem několikrát psal, že člověk nechápe velká čísla. Počet všech částic ve známém vesmíru má být řádově 10^89 částic. U můj velmi skromně pojatý výpočet s číslem pí na 300 míst má odlišnost od reality na 270 platném místě a vyjádřit ho lze i mnohem přesněji.

            Odkaz na karmu jsem zatím nečetl. Smyslová matematika je hodně mimo, dvě jsou dvě a sto je sto. Jak uchopíte smysly matematicky bilion nebo miliontinu? Svět není daný jen smyslovými zážitky. Jaké jsou prosím Vás smyslové zážitky ze srážek protonů v urychlovači LHC v Ženevě, když je výzkumník kilometr od srážky a v betonovém kruhovém tunelu?

            Nadřazená civilizace, pokud existuje, tak má jistě na starosti jiné technické problémy, než řešit iracionální údajné nepřesnosti třeba čísla pí, když ta nepřesnost je zcela mimo měřitelné nebo praktické důsledky miliony platných míst ve výpočtu. Velikost pozorovatelného vesmíru je údajně 90 miliard světelných let (http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=44&t=930), to je jeho obvod jakoby kružnice je
            2,7E+27 m. Při výpočtu obvodu po pomocí čísla pí na 300 platných míst bude chyba po vynásobením nepřesným pí stále ještě řádově 10^-270 m, což je 10^255 krát menší, než velikost protonu. Prostě přesný výpočet i vzhledem k celému vesmíru je přímo na dvě věci. Stejně jako pokusy to nějak vykreslovat na papíře.

          2. Výroky zjevně podkládá jedna z Podstatných částí, když čtu, že „něco je přímo na dvě věci“, Pardale.
            Pěkně působí věta: „Smyslová matematika je hodně mimo, dvě jsou dvě a sto je sto.“ Právě takhle se projeví smyslová matematika, jež je podložená počty. Kdežto 5,666666666666 = skoro 6; se mi nadále nelíbí.
            Uchopit skrz počty, tedy v souladu se smysly, číslo bilion či miliontinu, lze.
            Jiné otázky nezvedám – když to hlavní, péče o detail, o přesnost, je Vám lhostejná.
            Ale jeden dotaz bych měl: jak věda vysvětluje „Velikost pozorovatelného vesmíru je údajně 90 miliard světelných let“, když jeho stáří aktuálně předpokládá 14 mld let.
            Můžu jen tušit, že to vysvětlí tím, že rozpínání Vesmíru se zrychluje. Nejvzdálenější hmota se, dle měření, vzdaluje rychlostí až desetinásobnou proti rychlosti světla. Pak snad je výpočet vzdálenosti 90 mld světelných let podložený oním rozpínáním Vesmíru?

          3. Pane Tichánku, nevím odkud mají v uvedeném velikost vesmíru 90 miliard světelných let. Vzal jsem to jako největší někde uveřejněnou hodnotu, samozřejmě by mojí logice vyhovovalo 2x 14 miliard světelných let, což by mělo být ještě přes možnosti zvětšení vesmíru velkým třeskem za 14 miliard let.
            Vaše reakce ( 5,6666 je menší než 6) je trapná. Počítal jsem obvod vesmíru, a ukázal že využití výpočtu za pomoci čísla pí při využití jen na 300 míst ( což umí i Excel) je pořád ještě 10^250 přesnější, než potřebujeme, když se ptáme kolik protonů by se vešlo na obvod vesmíru. A můžu Vás uklidnit, zaokrouhlil jsem to o 2 řády dolů ( vyšlo původně 10^252), takže menší vesmír se tam vejde s velkou rezervou. Dokonce, když budete počítat, kolik protonů jako kuliček o poloměru r = 10^15 m by sešlo do objemu celého vesmíru, dostanete číslo 10^99. A pro Vás je číslo pí na 300 platných míst málo přesné. Odpověď nemáte, takže mlžíte s 5,6666 je menší než 6, což je jistě pravda a vůbec jsem to neřešil. Vyvracíte to, co jsem ani nenaznačil.
            Zkuste pár slovy popsat jak si nematematicky, ale smyslově představujete bilion a miliardtinu. Když jde do tuhého, tak šup na něco jiného.
            Jeden proton vychází asi na 140 dm3 objemu vesmíru.

          4. Zkuste pár slovy popsat jak si nematematicky, ale smyslově představujete bilion a miliardtinu. Když jde do tuhého, tak šup na něco jiného.

            Odpověď: Smyslově si představuji bilion při pohledu na kus hmoty. Najde se taková, co dle svého geometrického rozměru má bilion atomů.
            Odpověď: Smyslově si představuji miliardtinu, když promýšlím elektromagnetická záření různých vlnových délek. Je nepravděpodobné, že by elmg. záření délky právě miliardtina metru spadalo do viditelného spektra – nevzpomenu. Ale při velké intenzitě záření by byla lidská pokožka poškozená, při jakékoliv vlnové délce, předpokládám. Je ale nepříjemné „představovat“ si tohle.
            ***
            Pardale, uvádíte hodně příkladů k nepřesné velikosti veličin – že nám stačí stačí ke spokojenosti. Podobně jsem jejich důležitost zmínil v začátku diskuse, o cestě astronautů na Měsíc a zpět.

            Jenže, zásadním argumentem se mi jeví, že délka obvodu kružnice neexistuje, že úhlopříčka žádného čtverce neexistuje. To proto, že výsledek výpočtu neexistuje. Matematika zaručuje, že nebudou nikdy vypočítané.
            Z geometrie však vyplývá, že existují.
            Tento rozpor ponechává (běda) věda bez komentářů. Podceňujeme matematiku?

          5. Pane Tichánku, mýlíte se fest. Výsledek výpočtu s číslem pí nebo úhlopříčky existuje a učí ze od ZŠ. Výpočet je určen s určitou přesností, která odpovídá praktickému použití. Všechny hodnoty veličin (napětí, elektrického proudu, hmotnosti, délky) jsou určeny s přesností odpovídají technice měření a způsobu výpočtu. Zatím jste nepochopil, že zdaleka největší nepřesnost vnáší samo měření, nikoli výpočet s použitím čísla pí.
            Pane Tichánku, píšete :“Smyslově si představuji bilion při pohledu na kus hmoty. Najde se taková, co dle svého geometrického rozměru má bilion atomů.“
            Komentář : bilion atomů mědi je krychle o objemu 10,5 biliontiny cm3 (0,000 000 000 010 5 cm3), tedy hraně 0,000 22 cm, čili 0,0022 mm.
            Lidské oko je schopno z konvenční zrakové vzdálenosti 25 cm rozlišit vzdálenost bodů 0,072 mm, připusťme, zblízka těžko pod 0,01 mm ( 100 bodů na 1 mm). Což je asi 4,5 krát méně, než rozlišovací schopnost oka.
            Takže krychličku mědi s bilionem atomů okem neuvidíte. A takovými představami porážíte matematiku a technické aplikace jako je měření délek.
            Píšete :“délka obvodu kružnice neexistuje, že úhlopříčka žádného čtverce neexistuje..Podceňujeme matematiku?“
            Komentář: délka obvodu kružnice existuje, lze ji určit výpočtem s přesností převyšující přesnost rozměrů mikrosvěta (velikost protonu, což je reálně nejmenší částice hmoty, jakou si lze představit) i celého vesmíru. Při výpočtu počtu protonů vyplňujících přesně obvod vesmíru máme v rezervě stovky nadbytečných přesně určených desetinných míst čísla pí, zásadní nepřesnost je v určení hodnoty průměru. Nepodceňuji matematiku a fyziku už vůbec ne, naopak ji umím využít.
            Píšete : “ záření délky právě miliardtina metru “
            Komentář : http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromagnetick%C3%A9_spektrum
            Elektromagnetické spektrum vlnové délky miliardtina metru ( 1 nanometr = 10^-9 m) je rentgenové záření, které má obecně vlnové délky zhruba od 0,1 nm do 10 nm.
            Takže jednu miliardtinu si představujete jako určité přesně určené rentgenové záření. Když odhlédneme od toho, jak píšete z počátku, že nevíte, že jako druh si máte z elektromagnetického záření představovat právě rentgenové záření
            A k tomu už není co dodat.

          6. Připojuji se, Pardale (20.9.2014 (9:29)) – i ode mne jen poslední dodání.
            Výsledek výpočtu s číslem pí nebo úhlopříčky existuje a učí ze od ZŠ.
            Některý řešitel sdělí výsledek svého výpočtu, že obvod kružnice je 3,1 m.
            Jiný řešitel, téže kružnici, sdělí jinak: je to 3,1415 metru.
            Souhlasím s Vašim: Výpočet je určen s určitou přesností, která odpovídá praktickému použití. Vědě však prospívá hlubší poznání, než se kterým se spokojí technika. Hledám vysvětlení existence iracionalit a nacházím, jak výše popsáno. Zraková perspektiva.
            *
            Takže krychličku mědi s bilionem atomů okem neuvidíte. A takovými představami porážíte matematiku a technické aplikace jako je měření délek.
            Zakládáte-li si na počítání: Použijme drobnohled, a uvidíme Vaši krychličku :-)
            Ale vážněji. Zvolil jste krychličku, jenže jejích bilion atomů neuvidíme, ani kdyby každý jeden měl potřebný větší rozměr. To bychom museli být vybaveni 4D viděním a ne jen 3D, s oční sítnicí. Uviděli bychom např. jen jednu stěnu Vaší krychličky. Ostatní atomy jsou, v tomto využití, plonkové.
            Záměrně jsem psal:
            „Smyslově si představuji bilion při pohledu na kus hmoty. Najde se taková, co dle svého geometrického rozměru má bilion atomů.“
            Takže, vzhledem k Vašemu výpočtu, nutno zvolit jiný kus hmoty. Zrnko prachu vhodného rozměru, jež pak dovolí vidět celek rozložený např. do tvaru obdélníka.
            *
            S elektromagnetickým spektrem vlnové délky miliardtina metru souhlasíte. Já opravdu zpaměti neznám hodnoty vlnových délek různých druhů záření. Jsem ta starší generace, co není zvyklá všechno si vyhledat na internetu. Děkuji za dohledání.
            *
            Nepracuji s výpočty – nýbrž převádím známé matematické výsledky do mechanických modelů. My si sice málo rozumíme, jak jsem jinde uvedl, ale příspěvky můžou být sem tam zajímavé dalším čtenářům. Díky za diskusi.

          7. Pane Tichánku, píšete :“Takže, vzhledem k Vašemu výpočtu, nutno zvolit jiný kus hmoty. Zrnko prachu vhodného rozměru, jež pak dovolí vidět celek rozložený např. do tvaru obdélníka.“
            Komentář: to už je zoufalství. Samozřejmě, pod iontovým mikroskopem může vidět i velké atomy ( třeba wolframu, ale nevidíme jich bilion, jen pár, kolik se jich do obrázku vejde.
            Zrnko prachu do tvaru obdélníka ? To jako jednoatomová vrstva grafenu? Ten existuje a má mřížku šesterečnou. Vzdálenost spodní a horní řásdky atomů je 2*(odmocnina ze 3)/2, čili odmocnina ze tří*vzdálenost mezi atomy šestiúhelníku. A ničemu nevadí, že tuto vzdálenost je možno vyjádřit jako iracionální číslo. Třeba železo ( ocel) má krystalickou mřížku kubickou 9 atomovou ( tělesně centrovanou) nebo 14 atomovou ( plošně centrovanou). Pak leží atomy uprostřed stěn krychle na průsečíku úhlopříček. Píšete na jiném místě :“úhlopříčka žádného čtverce neexistuje.“
            Tak dobře úhlopříčka neexistuje, jen půl úhlopříčky, a tam právě leží atom železa. Už to raději nerozvíjejte, pokud je něco iracionální, tak takovéto diskuze.

          8. Pane Tichánku, píšete :“Matematika zaručuje, že nebudou nikdy vypočítané. Z geometrie však vyplývá, že existují. Tento rozpor ponechává (běda) věda bez komentářů.“
            Nejsem matematik, takže si komentář dovolím :
            Vaše geometrie = kreslení čar na papíře má přesnost rozlišitelnosti dvou bodů, což je z dáno zorným úhlem oka, který dává z 25 cm vzdálenost 0,072 mm, tento úhel pak odpovídá při vzdálenosti 3,5 cm ( na níž se ale už dívat nemůžeme) hodnotu rozlišení 0,001 mm. Tisíc čárek vedle sebe na 1 mm nikdo nenakreslí, a když tak to nikdo neuvidí. Ale dále. Kreslíme např. na plochu s délkou 1 m = 1000 mm, to je v hodně přehnaném a technicky neproveditelném schématu s přesnosti 1: 1 000 000. ( 1: 10^6). Přesnost čísla pí vyjádřená jen na 300 desetinných míst ( dostupná snadno na internetu) znamená nepřesnost výpočtu vlivem neúplného čísla pí 1:10^300, čili je to přesnost výpočtu 10^294 krát vyšší, než tzv. přesná geometrická konstrukce. A číslo pí známe na bilion desetinných míst, pak by byla nepřesnost dána vyjádřením pí jako 1: 10^1 000 000 000 000. Zorný úhel oka člověka (0,072 mm z 0,25 m) je 0,288 m na vzdálenost 1 km Jinak řečeno na vzdálenost 3 km vidíme asi 1 m vysoký předmět ( okna budovy). ještě jinak asi poměr 1:3 500.

  3. Změna mysli vědomí
    Chtělo tím mé srdce zazpívat,
    že boží tělo mužskou i ženskou energii
    v podobě rozumu a citu ukrývá,
    že u člověka nezáleží však,
    jestli je na něm mužský,či ženský šat.
    Že Bůh je vlastně „podobojí“,
    že Otec je Synem Matčiným,
    to když Otec s Matkou se spojí
    a tak z Otce Matčina Syna stvoří.
    Pravdu,kterou mé srdce již zná,
    rozhodně vzpouru vyvolá!
    „Kámen“ již dopadl a změní se v hřmění,
    což nezpůsobí v srdcích jen malé chvění.
    No v náboženstvích i systému přinejmenším
    jedno velké megacunami.

    —–
    Připomínka diskutujícího p.D.:
    „Tvrzeí, že Bůh je podobojí je snad ejvětší pitomost co jsem kdy slyšel. Podobojí přijímá poure Českobrtrská církev jako jedinna světě.“
    —–

    Kdyby jste se zeptal,tak byste i věděl.Kde nejsou otázky,nejsou ani odpovědi.
    Zareagoval jste,a tak alespoň něco:

    1.Lidé jedním Srdcem jsou,z Jednoho Srdce pocházejí,
    jen na to díky hmotě mnozí zapomněli.
    2.Pod Obojím i Bůh
    jakožto Jednota stojí.
    Bůh je Celek
    jehož jsou všechna srdce součástí
    a kde hlavní slovo mají
    naši Rodiče,
    pro množství jejich zkušeností,
    jež dovedly je k moudrosti.
    3.Pod Obojím vyrůstáme všichni,
    díky Otci moudří naše srdíčka,
    ve kterých se choulí naše Matička.
    4.Obojí člověk přijímá a
    nemusí přitom chodit do kostela.
    Tělo Kristovo (poznání)svým žitím ujídá,
    krev Kristovu(Lásku) si stále vyptává,
    aniž by si uvědomil,že již byla
    do srdcí lidí dávno vylita.
    Člověk zapomněl srdcem svým,
    pro co si zde s Otcem přišel,
    protože pyšnou chamtivostí sebe opil
    a mysl falešným egem obalil.
    5.Nelze jen brát a předstírat,
    že srdce skryté za „maskou“dává,
    jelikož pak dochází
    k destrukci a chybí rovnováha.
    6.Náhody neexistují a není ani náhodou,
    že Písmo Svaté Živého zkoumají
    čeští bratři pod Bratrskou Jednotou.
    7.A tak i největší pitomost,
    lze s Láskou v srdíčku
    proměnit na moudrost.:)
    ———————————————–

    cituji:
    „Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme a cokoliv se tu koná, všech se týče. Běh světa je komedií či divadelní hrou, kterou hraje s člověkem Boží moudrost v divadle světa. Život je škola Boží moudrosti. Vše ať plyne samo,nechť dalek věcí je nátlak.
    Moudrost je Světlo mysli, jasně svítící na cestu lidskému rozumu, aby všechno úplně prohlédl, lidské vůli, aby dobře volila dobro, a lidským silám, aby správně jednaly.

    Školou v obecném smyslu toho slova se nazývá buď dům, nebo společnost, kde se lidé učí v každém druhu umění věci znát, jim rozumět a jich užívat. Člověk se rodí schopný ke všemu, ale ve skutečnosti nezná nic, leda čemu zvykne, když mu byly jednotlivé úkony napřed ukázány a když se o ně sám často pokusí; proto se musí všemu učit a proto musí být posílán do dílny, kde se cvičí takové věci.

    Jest žádoucí,aby škola byla hrou.
    Život je proces v němž se musí duše naučit milovat“.(Jan Amos Komenský)

    Také jedna z „rolí“,kterou si mé srdce zde zahrálo.:))
    Dnes bych to napsala takto:
    „Život je proces v němž se musí duch naučit milovat a duše rozumovat.“

    PS:Katary Božský Otec omilostnil,nikoliv potrestal.Vždyť oni věděli a viděli,
    o co tu jde…Bůh je všemi a vším.Je jedno jestli je člověk katarem,křesťanem,
    muslimem,židem,černochem nebo indiánem.Otec s námi komunikuje nejen osobně,ale i
    prostřednictvím všech a všeho.Vždy nám něco sděluje a na něco ukazuje.:)

  4. Pane Staňku, historie se nemůže bránit. Může být jen různě vykládána. A víme při našem věku, že se vykládá tak, jak se to hodí.

    Dnes mají lidé mnoho informací a pokud se v nich dobře orientuji / je to ale obtížné /, nemusí již slepě věřit vládnoucím skupinám a nemusí být těmi ovládanými, tím stádem.

    Jsem rád, že cítíte a ctíte sílu češství /ač Moravan/. Někdy mám pocit, že je to až příliš nacionální. Poláci, Němci, Rakušané, Italové, a další, mají své dějiny. Nikdy jsem nečetl, neslyšel, že by někdo z nich po poučení z  II.sv.války věřil v nějaké vzedmutí se vlny Pravdy právě z jejich národa. Úpadek světa, morální, je zřejmý a je nejviditelnější v tzv.vyspělých civilizacích. Vyjímkou byl nedávný „vládce“ Bush, který se cítil od „Boha povolán“. Všichni tito, i z dávné historie, skončili, i se svými ideami a plány velmi špatně.

    Vaše zvýrazněné :“Já vidím, že husité vítězili jen proto, že každý bojovník dostával v bitvě energii z duchovní dimenze. “ Mýlíte se. Duchovní dimenze nedává energii k zabíjení. Vzpomeňte si na svoji knihu „Otevření duchovního oka“. Satan, nic než Satan a jeho agent mysl! Ti dávají a dávali / i husitům / myšlenku – bojujeme za Pravda, za Lásku…. . Ne a ne, husité si to mysleli, ale „jen“ a jen k radosti Satana. Každé zabíjení jsou pro něho žně. Bůh však nechává padat déšť na spravedlivé i lumpy, na mírumilovné i válečníky. Čas od času, při nashromáždění karmy v určitém národě, se tato může vybíjet i v tzv.spravedlivých válkách – to hlásají jejich původci. Sám ale jistě víte, že jediná válka, kterou lze ospravedlnit, je válka obranná.

    Osobně věřím Rusům, Slovanům, ale nejraději bych věřil lidstvu, jako jednotě. Satan však dobrovolně své království tzv.žité spravedlnosti nevydá.

    A také. Tato doba končí, a to v aspektu nadvlády rozumu. Pokud se má něco stát ve vývoji lidí, tak jedině pod nadvládou duchovnosti, ve smyslu poznání. Rozum, jako vůdčí, ten určitě dokáže lidstvo zničit.

    Venda

    1. Duchovní energie nedává energii k zabíjení? Vy jste maskovaný pravdoláskař. V článku je k záchraně národa a je tam popsáno proč. Tak jak k zabití medvěda, když jde o život.A podcenění výkladu historie je vás nehodno. Kdo vykládá historii, ovlivňuje chování národa a tím budoucnost. Pro nic za nic se ty dějiny tak rychle „nemění“. Ale ponechte si svůj výklad a uvidíme ty důsledky. Já jej píši jen proto, aby ti, kteří cítí, že jsou klamáni, dostali mezi tzv. normálními odvahu k tomu, co cítí uvnitř.Proto mi píší, že mají radost, že jsem to napsal, protože v tlaku temnot si nebyli jisti, že nejsou blázni. Protože jen kdo z Boha je, slyší reality hlas.tI, CO MAJÍ BOHA V SOBĚ SLYŠÍ HLAS TOHO BOHA V NICH. jDE O TO, JESTLI TA REALITA VÍ, ŽE JSOU BOHOVÉ.

      1. „Protože jen kdo z Boha je, slyší reality hlas.“

        To jste mi nenapsal z duše, ale přímo z pneumatiky!!! A nemíním to ironicky!

  5. Velmi zajímavá studie našich dějin, hodně ji oceňuji. Otevírá špehýrku světla k nahlédnutí do zákulisí záležitostí, které se tenkrát v Evropě děly a dnešnímu člověku už zřejmě nejsou časově pochopitelné..
    Naši předci pociťovali rozkol v tehdejším zřízení pozemské spravedlonosti na svém území a není divu, že rozkol vnímáme I dneska. Neboť princip a fungování temnot se za ty roky nějak zvlášť výrazně nezmněnil. Pouze se přeskupil. Dříve lidi chodili do kostela a vkládali svoje existence k církevním kněžím, kteří ve svém jednání za ně nepohnuli a ani nemohou pohnout ani prstem. Dnes pro změnu lidé chodí k obchodům kde si mohou koupit co se jim zamane. Avšak výsledek zůstává stejný.. ani odpuskty ani konzumní pojetí života nepřinesly a nenosí kýžený výsledek nalezení k receptu na šťastný život. Proto není překvapením, že toto husitské hnutí u nás vzniklo. Není tedy již dnes tajemstvím, že – vzorec touhy lidí po konzumním životě, lidí prodávajících odpustky a lidí vyvolávajících války jsou v jemnohmotné rovině vnímané jako obrazem naprosto identickým. Tedy zákeřnými pro rozvoj.
    Vaše články autore nadále zůstávají vcelku logické. Děkuji

    1. Venda Doporučuje psaní úchyla na někdy zajímavém Zvědavci.Ateista o duchovním rozměru, co v článku píše, nemá potuchy. Vidí ve všem duchovním manipulaci, kromě šíření svých názorů. Je dobře, že jste se přihlásil právě k tomuto pohledu. To vysvětluje vaše články a komentáře pod mými články na gnosis, která podle nazvu má usilovat o poznání transcendentního a jeho vliv na život společnosti.

      1. Pane doktore Staňku, nevím proč ten Váš popuzený tón. A odsuzování? Že by křesťanský projev.
        Odkaz na článek Radima Lhotáka jsem tam dal pro potvrzení, že existují i jiné zdroje informací.
        Nechápu, jak můžete zrovna Vy nazývat někoho úchylem? Znáte pana Lhotáka osobně?
        Někdy zajímavý Zvědavec – hmm, asi je zajímavý jen tehdy, když zveřejní Váš příspěvek? Pozor na možnost zbytnělého ega.

        A ještě. Hrozí Vám jedno možné nebezpečí. Možná to necítíte, ale takovou diskuzí se vzdalujete od zjemňování.

        Venda

        1. Husitský odkaz říká hájit svou nenásilně pravdu.Pana Lhotáka neznám, ale podle na Zvědavci napsaného je to úchyl typu paranoidní psychozy. Tato diagnoza vykládá všechny ideje (náboženství) jako spiknutí s cílem ovládnout lidi. Proto se to v diskuzi pod ním tak líbí podobným. Jestli jste tam tento výklad všech náboženství nenašel, je mi vás líto.

          1. Pane doktore, nemusíte mne litovat.
            V životě, určitě s tím máte zkušenosti, jste se nesetkával vždy jen se souhlasem s Vašimi názory.
            Pan Lhoták o Vás a Vašem článku na gnosis asi neví a zřejmě s ním nikdo o Vás a Vašich postojích nediskutuje.
            Jeho článek jsem tu umístil i právě proto, že se týká z širších souvislostí Vašeho tématu.

            A ještě k předmětu Vašeho politování – ono to tak „naozaj zvonku vyzerá“ – ten fakt, že světská moc využívala a využívá prostředky náboženství k ovládání lidí, a také naopak, že kněžstvo mnohých náboženství mnohokráte dokázalo jít se světskou mocí proti lidem, i když ti v něho věřili, a to právě pro jeho ovládání. Myslím, že i Vy byste našel příklady, že?

            A ten esoterický význam, to, co přinesl „zakladatel“ náboženství? / ty uvozovky proto, že často nešlo tzv.zakladateli o založení náboženství – to často jen jeho následovníci po jeho smrti zneužili myšlenky, často vůbec a nebo málo pochopené /

            Venda

          2. Omyl – omyl – předchozí příspěvek je pro pana MVDr.Staňka Josefa.

            Díky za pochopení mé chyby, která se vloudila.

            Venda

          3. A ještě čtení na dobrou noc, kde to časté ovládání…, až ničení lidu, je modré na bílém !

            Historie nám ukázala, že dobrých deset staletí byla církev nepřítelem jakékoli sebemenší lidské spravedlnosti a ani jeden z řady papežů od třináctého století nevyjádřil sebemenší nesouhlas s inkvizicí ani s ostatními krvavými praktikami církve v průběhu staletí, spíše naopak. Učinil tak až Jan Pavel II. vůči čarodejnicím a Husovi – a to ještě nedostatečně.

            Církev vždy vedla – naštěstí vždy neúspěšně – válku jak proti svobodě a všem demokratickým procesům, tak proti Darwinovi i Freudovi. Dnes vede válku proti homosexuálům, genetickému inženýrství, plánovanému rodičovství a rovnoprávnosti žen. Nevadí jí zločiny mocných, nevadí jí krev, bolest a a utrpení nevinných.

            Má vůbec tato organizace v dnešním světě právo na existenci?

            Předchozí řádky také leccos naznačují – jsou z úvodu – více na : http://blisty.cz/art/22867.html

            Venda

  6. Pane Staňku,
    po prečítaní Vášho článku a následnej diskúsie som Vás chcel pochváliť, ako aj diskutérov za hodnotné príspevky a postrehy, ale sa mi nepáčia tie rôzne znevažovania a ataky jedného voči druhým. Zrejme tušíme, kde sa v našej spoločnosti robí chyba a tiež asi tušíme, kde by sa mala tá chyba napraviť, ale nedokážeme vymyslieť nič rozumného, ako toho dosiahnuť. Niektorí tzv. „proroci“ odhadujú, že vy sa mal v našom pozemskom svete objaviť nový „druh človeka“ niekedy okolo roku 2050, ktorý bude obdarený schopnosťami vytvorenia „raja na zemi“. Toto ja považujem za zavádzanie a klamanie ľudí, lebo nijaký „raj“ v našom hrubohmotnom svete nie je možný! Ten je reálne možný iba v jemnohmotnosti, kde jestvuje väčšia nadvláda ducha nad hmotou a kde bude duch ožarovaný Božským Svetlom. Inak všetkým želám –
    Pekný deň!

  7. Píšete mj.:

    …..lebo nijaký /ráj/ v našom hrubohmotnom svete nie je možný! Ten je reálne možný iba v jemnohmotnosti, kde jestvuje väčšia nadvláda ducha nad hmotou a kde bude duch ožarovaný Božským Svetlom.

    Ano, Ráj v hrubohmotnosti, v tomto světě, není možný – souhlasím.

    Ale druhá věta, která připouští jemnohmotnost??? Tady prosím pozor. Jemnohmotnost patří ještě do sféry ovládání Kálem, Negativní silou, Satanem, Luciferem, Strážcem prahu….. /zeptejte se na to pana Staňka/, je jedno, jaké pojmenování pro tuto sílu si vyberete. Totiž, chce-li kdokoliv dosáhnout nebeského království / Ráje?/, nad sférou vlády a jejím dosahem Negativní síly, a navždy tak opustit hmotný svět, ať již hrubo či jemno hmotný, musí opustit lidské cesty a kráčet tam, ač to zní nepochopitelně, kde etika nemá již smysl. Nutno pro vysvětlení doplnit, že musí meze etiky překročit, neboť ta se zabývá jen vztahy mezi lidmi v této své úrovni stvoření, kde působí, navíc pod nadvládou zmíněného Satana, Lucifera….atp. . V oblastech světla / a to je ten zásadní rozdíl /, kde poznává naše duše Boha, není etika, není tam dobré ani špatné – není tam nic než čistá láska.

    Jeden Mistr měl žáka, který formuloval tuto myšlenku v jasných a krásných slovech: “ Dokonalý člověk používá svoji mysl jako zrcadlo. Ničeho se nezmocňuje; nic neodmítá. Přijímá, avšak neponechává si nic. Tak vítězí nad hmotou / pochopitelně i nad jemnohmotností/, aniž by se jemu samému dostalo příkoří“

    Vysvětlení je, zdá se, prosté. Tam, ve vítězství nad hmotou,ve sféře, kde již září jen Jeho Světlo, je předchozí vyvázání se z přání, tužeb nutné a to má pak důsledek ve vystoupení z opakujícího se kola zrozování do formy, kde se odžívá karmické zatížení. Pak, kde na nás již zmíněná negativní síla nemůže, lze teprve mluvit o počátku cesty do tzv.Ráje.

    Pro potěšení čtenářů – odsud se již duše nevrací. Je svobodná, jako byla na začátku – před svým sestupem.

    Venda

    1. Degon pre Vendu:
      Ďakujem Vám za Vašu reakciu a vyjadrenie Vášho názoru na súvzťažnosť duše, ducha a hmoty k Bohu. iem, že podobných hypotéz vo svete jestvuje veľké množstvo a reálne sa nad tým (nad podstatou hmoty) zamýšľajú aj seriozní veci, ako sú astrofyzici, ale aj keď využívajú ako nástroj matematiku, ktorá je uznávaná ako jediná logicky správna, nedokážu ju pochopiť, aby dokázali vytvoriť hoci aj len jedinú logickú hypotézu podstaty stvorenia. Tvrdia, že materiálnych svetov (a tým aj jemnohmotných) jestvuje asi nespočitaleľné množstvo v ktorom sa určite prejavuje ako duchovná, tak aj duševná (energetická) zložka bytia.
      To, čo ste vo svojej realcii napísal je dosť nejasné, aby sa to dalo označiť ako dajaká hypotéza, alebo dokonca teória. Pokiaľ viem aj Buddha tu svoju najvyššiu métu „nirvánu“ nedokázal bližšie špecifikovať čo vlastne obsahuje a čo nie.
      Etku je možno dosť dobre špwcifikovať ako morálne správanie v spoločnosti, ale čo je samotná morálka vo vzťahu k Bohu už je dosť nejasná. Taktiež aj otázka kam až siaha vplyv Satana ako duchovnej sily v jemnohmotnosti je dosť otázna.
      Pekný deň!

  8. Poučné a zajímavé hned několikrát. Myslím, že nelze soudit „církev“, „husitství“, „reformaci“, „komunismus“ … a další proudy. Souzeni mohou být jen lidé a i to velmi ztěžka, protože i většina jednotlivců klopýtá a zase povstává. Jak s oblibou říkám: Od zrady Tecumseha se v politice nic nového nevymyslelo -)). Obdobně platí i to, že u zrodu každého proudu, společenství či „ismu“ stojí myšlenky a to myšlenky dobré. Svět ještě není tak špatný, aby se nachytal na otevřené zlo. Co se děje dál, je otázka jiná. Pan Staněk tu píše o poklescích církve, pan Pardal o poklescích husitů a oba mají pravdu. Křiváci a vlezprdelkové neřeší myšlenky a proto jako rakovina prorůstají všemi proudy podle momentální situace … více těmi, kde je momentálně více příležitosti ke zneužití moci a to se v historii mění dost rychle. Kdyby tak bylo možné objevit to správné náboženství, ten dobrý filosofický směr pro život! Ale není. Každý proud se skládá z jeho nositelů, vybírat proto nesmíme proudy, ale odpovědi na otázky.
    A to rozumně. Ano, rozumně, tedy s použitím rozumu, toho „agenta Satana“, jak zde bylo uvedeno kdesi výše. Ani rozum, podobně jako socialismus, či kapitalismus, nemohou za to, co se děje ve světě. Agentem Satana se může stát ten, kdo rozum špatně používá, nikoliv rozum sám, to je jen popisný neosobní pojem bez vůle a odpovědnosti.

      1. ad: Ale já jsem jiný Honza, než ten co zve Věru … -)))))

        „Agentem Satana se může stát ten, kdo rozum špatně používá, nikoliv rozum sám, to je jen popisný neosobní pojem bez vůle a odpovědnosti.“

        Tomu se říká kouzlo nechtěného…:-))))))

  9. Autor pokřiveně vnímá první dva body desatera, nezná historii a má absurdní představy o kořenech ateismu.

    1. Když někdo uvede pokřivenost prvních dvou přikázání, je-li korektním diskutujícím, uvede ten pravý výklad. Jinak je spílač a ne diskutující.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Gnosis.cz - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů / provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016