V soustavě naměříme konstantní rychlost světla; jenže ta může být v rozporu se skutečností. Pozorovatel sleduje přibližování korábu rychlostí 100.000 km/s. V korábu by tedy měli zjistit rychlost unikajícího světla, k pozorovateli, jen 200.000 km/s. Ne, zjistí obvyklou c. K tomu se vyjádřil předchozí článek, jenž obhajuje svět jako virtuální realitu. Obsažené modely nabídly vysvětlení v bodovém prostoru – při respektování speciální teorie relativity.
Úvod
Hypotetický Zdroj ať neustále vytváří obrovské množství pulsů k vytvoření 1 sekundy času nebo k překonání 1 metru délky při pohybu hmoty.
Obr. 1. Bodový prostor. Koráb v rychlosti 1/3 c a pozorovatel bez pohybu
Zdrojové pulsy [PE] koráb buďto využívá ve svůj let [PL], anebo se nevyužijí [PT]. Tyto nevyužité pulsy (1., 2., 4. a 5. PT) pak mohou zužitkovat kosmonauti nebo mechanismy k různým pohybům (obr. 1). Svou činností by měnili něco časových pulsů [PT] na pohybové [PL].
Kosmonauti rozhodně necítí nějaký cukavý pohyb, jakým by snad pulsace hrozila. Fyzika již dávno vypočítala nejkratší možný čas našeho světa (Planckův čas) asi 10-43 s. Takže 1 sekundu ať tvoří ~ 1043 pulsů; přetržitost našeho času a pohybu naprosto nevnímáme.
Modelový popis časových souvislostí
Pozorovatele uvažuji bez pohybu v absolutních pozicích prostoru. Proto je jeho čas nejrychlejší. Z 6 zdrojových pulsů PE (0. až 5.) mu vznikne 6 PT. Kdežto koráb, ve svém letu, rozdělí 6 PE na 2 pohybové PL a 4 časové PT (obr. 1).
Kosmonaut nevnímá pulsy délky PL, v ustáleném rychlosti letu se mu zprůměrují dohromady s časovými PT. Výsledkem je pohyb při zpomaleném čase, aniž by to lidé na palubě vnímali (obr. 2).
Obr. 2. Zprůměrování bodového času a pohybu. Koráb má pomalejší čas
Hranaté závorky v obrázku obsahují sekundy; každá je sestavená z obrovského množství nevyužitých – časových pulsů PT. Ze všech zdrojových pulsů PE se korábu, jejich část, přemění na pohyb, a to v poměru „3 PE → 2 PT : 1 PL“. Proto na něm vládne zpomalený čas. Kdežto pozorovatel přemění „3 PE → 3 PT“. Na sekundu korábovou nebo pozorovatelovu se spotřebuje stejný počet časových pulsů PT. Pozorovatelovy 4 s proběhnou dřív než korábové 4 s.
Spojitá teorie relativity neobsahuje takovou spojující součást, jakou má tato hypotéza virtuální reality. Dokonce uvažovala, zda má smysl pojem prostoru, či zda jsou jen vzdálenosti mezi kusy hmoty.
Zde myšlenka vesmírné virtuální reality užívá prostorovou bodovou síť a k ní Zdroj pulsů, jenž podkládá časy a pohyby bodů hmoty. Síť se Zdrojem jsou sjednocujícím prostředkem uvažovaného celku. Ať už Sluneční soustavy, jedné galaxie, nebo celého Vesmíru.
Přepočet do našeho světa
Rozumíme našemu světu v tom nejzákladnějším? Snad sděluje jeho konstrukci zrakový smysl? Vždyť perspektivní geometrie je matematizovatelná beze zbytku; ta neobsahuje bezvýsledné výpočty.
Souvislosti nemusí být jednoduché, prvoplánové. Krajinou jdeme kroky stejné délky, ta ubíhá rovnoměrným tempem, a z toho příliš snadno usuzujeme na světový lineární Euklidův prostor. Matematika nesouhlasí svými iracionalitami.
Závěr
Zdroj tvoří pulsy stále, nám rovnoměrně. Ovšem naše vnímání není lineární. Tato práce nepředložila shodu s Lorentzovými přepočty rychlostí a časů. Takže dál na pulsní obrázky navazuje nutný přepočet. Ať už řešený přibližně do spojitého Euklidova prostoru nebo do perspektivy.
Bohumír Tichánek
Poslední články autora:
