mapa stránek || vyhledávání

Atlantida – ztracená civilizace

atlantida-ztracena-civilizaceÚryvek z knihy Atlantida – Ztracená civilizace od Shirley Andrews

Atlantida. Život v komunitě. Zvyky

Život v komunitě. Pokud člověk v komunitě stavil dům, ostatní mu pomáhali. Dávání a braní bylo v rovnováze. Cenili si druhých, byli tvořiví, štědří a respektovali se. Každý dělal to, co měl rád. Nebyly peníze. Výrobky byly dány na společné místo a každý si vzal, co potřeboval. Lidé žili pro komunitu, byl tu smysl pro fair-play. Všichni měli otevřené srdce, a proto tu nebyl žádný nedostatek. Pokud komunita pracovala pro jeden společný cíl, který byl vyšší než cíl jednotlivce, nikdo neměl důvod podvádět nebo zrazovat. Každý podporoval celek. Žili v klidu.

Rodiče a děti komunikovali telepaticky. Dospělí podporovali děti. Děti trávily část dne ve skupině, kterou vedl starý člověk, který se jim věnoval. Děti mu bedlivě naslouchaly, byly zaujaty tímto procesem učení. Atlanťané byli velmi tvořiví. Už odmalička byly jejich dary rozpoznány, rozvíjeny a ceněny. Každý věděl, co ho baví a pro co má vlohy. Věděli, že si sami vytváří svůj život a využívali k tomu svých schopností. Jednoduchost byla klíčem k udržení si čisté energie. Denní život byl kombinací práce, setkávaní s přáteli a rodinou, vnímáním, volným časem a vděčností. Atlanťané postupovali rychleji než zbytek světa v řešení nezodpovězených otázek, protože příznivé životní podmínky v jejich zemi rozšiřovaly jejich každodenní možnosti volného nakládání s časem a jejich způsob myšlení.

Každý dům měl zahradu s krbem, kde lidé vařili. Rodiny a přátelé rádi seděli venku pod hvězdami, vyprávěli si příběhy a zpívali. Byli společenští a často něco oslavovali, narozeniny, žně, úplněk atd. Jedli spolu a byli vděční za jídlo, které jedli. Na zahradách pěstovali divoké rostliny, nekultivovali je ani nesekli trávník, protože jej přirozeně jedli domácí zvířata. Opracovávali dřevo a kameny. Měli fontány a bazény, protože tekoucí voda byla pro ně velmi důležitá. Atlanťané byli rádi doma a žili v souladu se svým společenstvím. Jejich domy byly jednoduché, většinou kulaté, zřídka obdélníkové, postavené z přírodních materiálů. Pomáhali jim k tomu znalosti Feng shui a posvátné geometrie. Kulatý tvar je v souladu s duší a zajišťuje lepší průchod univerzální energie. Užívali jemné a jednoduché tvary. Pracovali v dané komunálně. Často se koupali a využívali sauny. I když užívali hodně techniky, život byl velmi jednoduchý, ekologický a přírodní.

Měli rádi vodu a rozuměli jejímu charakteru. Každý dům a chrám ve Zlatém Věku měl vodopád nebo rybník. Jejich domy byly stavěny v kruzích kolem hlavního chrámu, a kanály s vodou protékaly kolem domů. Tato voda byla čistá a žehnaná. Lidé plavali v potocích, řekách a lagunách, které spojovaly ostrovy, stavěly se loďky, na kterých rodiny pořádaly pikniky. Lidé plavali s delfíny. Každá komunita si postavila kamenný kruh v místech, kde se křížily podzemní prameny. Kameny přemísťovali pomocí teleportace a zvuku, a dávali je do úhlu směrem k planetě, kterou si vybrali. Například když chtěli požádat o léčivou energii, namířili kameny směrem k Plejádám, nebo směrem k Síriu, aby přinesli spirituální technologii. Mohli si takto přitáhnout určitou energii, která byla stahována kruhy do vody, která protékala celou Atlantidou.

Žili v jednotě a věděli, že vše pochází z jednoho zdroje a vše je výsledek božské materializace. Přijímali vše, protože vše má v životě nějakou roli. Mluvili se stromy, rostlinami, krystaly. Relaxovali a setkávali se s druhými. Rodiny se zvaly domů na jídlo, důležitá byla výměna energií. Hráli hudbu a tancovali. Společně sbírali jahody, sami se procházeli, dělali pikniky u řeky. Plachtili. Hráli fotbal. Ženy sedávaly v hloučku, dělaly hrnčířské práce, tkaly nebo šily. Vybudovali fontány s tekoucí vodou na určitých místech, což je uklidňovalo. Postavili budovy, kde se vzdělávali a shromažďovali.

Dekorace byla velmi jednoduchá. Malovali na zeď zvířata, přírodu nebo abstraktní obrazy s vysokou spirituální energií. Užívali různé barvy. Červenou pro pracovní dílny, pokoje určené pro tvoření byly oranžové – dětské pokoje. Pro každou věkovou skupinu byly užity jiné barvy. Chrámy byly pro klid a zvednutí energie malovány na modro, světle fialovou a zelenou barvu, a pokoje určené pro inspiraci byly magnetové, fialovočervené. Jedinou dekoraci zajišťovaly krystaly, které byly naprogramované, aby o večerech svítily, nebo žhavé kovy.

Všechen nábytek a domácí potřeby byly ručně dělané s láskou. Vše vyzařovalo vysoké vibrace. Lidé si většinou nezhmotňovali nábytek, rádi si ho ručně vyrobili. Postele byly vyráběny ze dřeva, trochu vyvýšené, s měkkou pokrývkou, utkané z bavlny. Uvnitř domu byl krb. Atlanťané nosili chladivé bílé lněné šaty nebo kalhoty s elegantní výšivkou v purpurové barvě. Na krku měli šňůru zářících perel a lastur. Paži obepínal jednoduchý náramek ve tvaru hada. Nohy chránily měkké sandály vyrobené z tkaných palmových listů. Měli dlouhé vlasy a byli ozdobeni zářícími krystaly zvyšující vědomí. Obecně jejich oblečení bylo jednoduché, užívali vlnu, bavlnu a hedvábí a barvili je v barvě z rostlin nebo z ulit. Často byli oblečeni v tunikách, většinou fialové barvy a na nich něco nabarvené.

Umění bylo velmi důležité. Atlanťané znali důležitost lásky a krásy pro lidský život. Muzikálně nadaní lidé skládali hudbu, vyráběli flétny, loutny, bubny, činely, zvony, jednoduché dechové nástroje, po nějaké době vyráběli i strunné nástroje, používali rákos i kosti ze zvířete. Lidé spolu zpívali, poslouchali hudbu a nechali vibrace procházet těly. Jeden člověk při poslechu hudby zažíval sílu, jiný se stával citlivějším, dalšího to uklidňovalo. Někteří lidé pořádali koncerty, které pozvedávaly vibraci a náladu ostatním. Také vytvářeli zvukové komory pro léčení. Umělecky nadaní lidé rozšiřovali svou energii, aby ji ostatní lidé mohli vidět a zažívat. Tvary, barvy a kompozice v obraze vyzařovaly specifickou vibraci. Galerie byly postaveny do několika podlaží, a každá z nich byla zasvěcena určité vibraci. Lidé, kteří se chtěli nabít určitou energií, navštívili dané patro galérie. Bylo to místo ke scházení se.

Lidé spolu sportovali, aby své tělo udržovali v kondici a aby se zdokonalovali. Soutěžení nepocházelo z ega, ale byl to prostředek pro zlepšení se. Pořádali události podobné našim olympijským hrám. Byl to čas oslav a přátelství a příležitost si rozšířit fyzické limity. Koně závodili bez jezdců. Provozovali turistiku, procházky po horách. Se zvířaty komunikovali telepaticky. Vždy je požádali, jestli je mohou použít. Zpívající kanáři, pěnkavy a drozdi poletovali mezi domy. Kozy, lvi a prasata se volně pohybovali mezi domy. Kočky, psi a hadi byli obzvláště oblíbenými domácími mazlíčky, protože tato zvířata vnímala zemské vibrace a náhlé zvýšení vulkanické aktivity předcházející zemětřesení nebo sopečnou činnost. Kněží poskytovali přístřeší lvům. Oblíbení byli delfíni a velryby, jednali s nimi jako se sobě rovnými. Rozuměli jejich řeči a znali jejich význam.

Zvyky. Žili ve vědomí tady a teď. Věděli o svém spojení se všemi lidmi a všemi svými aspekty, znali své spřízněné duše, i ty neinkarnované, věděli o svém dvojitém plamenu. Sex byl pro ně spojení dvou bytostí na jemné úrovni a setkání se se svou celistvostí. Byla to krásná, transcendentní zkušenost, která obohatila daný pár a přiblížila je. Pro manželství nepotřebovali žádný prstýnek, věděli, že nemohou nikoho vlastnit ani ho omezovat, ctili svobodnou vůli. Rodina byla založena pro vzájemnou péči, učení a pohodlí. Před svatbou prozkoumali své aury, jestli se k sobě hodí. Poté, co se pár rozhodl počít dítě, promluvil si a dohodl se na tom, jakou duši chtějí přivést na svět. Poté zkontaktovali duši dítěte a komunikovali s ní ještě předtím, než přišlo na svět. Každé dítě v Atlantidě bylo vybráno, pozváno, přivítáno a milováno. V dnešní době se tento proces děje nevědomě. Pokud se člověk chtěl věnovat spiritualitě, zavázal se k životu v celibátu. Homosexualita byla jako další forma lásky.

Chlapci a děvčata podstupovali rituály zasvěcení, což jim poskytlo příležitost rozšířit mysl a lépe si poradit s časem. Věděli, že každé zvíře, které jim přijde do cesty, má pro ně nějaké znamení a má účel. Rituály dospívání pomáhaly chlapcům poznat jejich sílu a jejich celoživotní vedení. U žen první zasvěcení sloužilo menstruaci, které se oslavovalo jako vstup dívky do ženství. Druhé zasvěcení bylo po narození dítěte. Ženina aura byla světle zeleně-modrá, která chránila narozené dítě. Tato aura u matky zůstala další 2 roky, pokud matka byla nějakou dobu od dítěte, představila si tuto barvu kolem dítěte. Třetí zasvěcení bylo v přechodu, žena se stala moudrou a ceněna pro její vědění a zkušenosti, které měla. Úplněk bylo období velkého ženského potenciálu. V tento den a noc se ženy scházely, povídaly si, sdílely svá tajemství a rozšiřovaly své vědění.

Znali tajemství početí a porodu, umírání a smrti. Věděli, že přímou i nepřímou účastí na těchto událostech se dostávají do spojení s věčností, že v tuto chvíli si více než kdy uvědomují své místo v božském plánu života, a proto si byli vědomi své účasti na osudu druhých a celé Země. Věděli, že ať už žijí nebo jsou mrtví, jsou součástí nekonečna, že Bůh je věčný.

V Atlantidě bylo 12 regionů, v každém z nich vládl moudrý vladař a skupina lidí, kteří měli za úkol vést svou zemi v souladu s univerzálními zákony. Členové vlády měli vysoce trénovanou mysl a byli zdatní politici. Vládli pro dobro všech zúčastněných. Měli takové schopnosti, že si ve své mysli představili určitou oblast, a tak se ve své mysli pomocí energie dostali na dané místo. Promluvili si s lidmi o dané oblasti, udělali rozhodnutí a jednali podle něj. K přesunu z jednoho místa na druhé také užívali vesmírných lodí. Členové vlády se pravidelně setkávali v Chrámu Poseidona a vzájemně hovořili o svých skutcích. Členové vlády a Veleknězi s Velekněžkami byli v úzkém spojení.

Při cestách po moři Atlanťané hovořili s lidmi svým jazykem jazyk – Atlantštinou (která mi připomíná jazyk elfů z filmu Pán Prstenů). Pochází z ní mnoho světových jazyků. O době jednoho jazyka píše bible, když hovoří o Babylonské věži, kdy celá země měla jeden jazyk.

První Atlanťané považovali písemné symboly za zbytečné. Jejich život byl spojen s přírodou, který jim poskytoval rozvoj a sílu i bez písma. Vyprávěli si raději příběhy. Postupně si začali tvořit symboly jako spirály a klikaté čáry, které se užívaly k popisu emocí toho, co se přihodilo nedávno, kam dosahovala voda v danou dobu, znamení zvěrokruhu k navigaci lodí pomocí hvězd, topografii řek, přesnému zaznamenávání pohybů Slunce, Měsíce a hvězd. Později se zaznamenávaly zákony Atlantidy na sloupy chrámů.
 

Převzato z: Nová Země 2010 (19.10.2014, Atlantida ztracená civilizace)
 

hodnocení: 5
hlasů: 4
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2019

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference