Snad jste se již zastavili v srdci lesa, u zurčícího vodopádu nebo na vrcholcích hor a v tichosti si pomysleli, že jste došli do pohádky a zpoza kamene Vás právě pozoruje nějaká postava z příběhů, které jste v dětství milovali. Rakouská autorka Margot Ruis Vás vezme zcela bezprostředně za ruku a donutí Vás pochybovat o hranicích fikce. Po několika úspěšných přednáškách v Brně zavítá v dubnu 2016 také do Prahy. Svou oblibu mezi českými čtenáři si získala již svou první knihou, jejíž třetí vydání je již téměř rozprodané. Také druhá kniha vyšla v tomto roce v druhém vydání.
 

Samotné knihy

Ve své první knize „Bytosti přírody“ (v češtině dříve vycházela prozatím pod jménem „Bytosti přírody – setkání s přáteli člověka“), vydané nově v nakladatelství Václav Kazda, přinesla věrohodný obraz dimenze našeho světa, která je jemnější než ta naše – světa bytostí přírody: elfů, víl, vodních žínek, skřítků, gnómů a řady dalších. Protože je již nevidí ani nevnímá tolik lidí jako dříve, byly tyto bytosti – především v Evropě – postupem času v lidských myšlenkách vytěsněny do říše příběhů a pohádek. Stále jsou však mezi námi lidé, a je jich podle všeho stále více, kteří o kontakt s těmito bytostmi opět usilují.
Ve své druhé knize „Bytosti přírody a léčení Země“ vypráví Margot Ruis poutavě a vytříbeným jazykem o mnoha dojemných setkáních v různých končinách světa. Přináší zážitky z rakouských Alp, italské hory La Verna (spojované se životem světce Františka z Assisi), přírodním parku Torcal der Antequerra ve španělské Andalusii, ale obsahují i „reportáž“ z nitra havajské sopky a setkání s tamější „bohyní“ Pellé.
 

Kdo jsou bytosti přírody

Elfové, víly, žínky a všechny další bytosti jsou na Zemi odpradávna, prakticky od jejího vzniku. Ony jsou tím životem, který pozorujeme v přírodě. Oživují vodu, zúrodňují půdu, vzdušné bytosti řídí počasí, jsou vědomím stromů i kamenů. Bytostí je mnoho druhů, stejně jako forem života ve fyzické přírodě. Vedle vzhledu se liší také stupněm svého vědomí. Vedle rozpustilých vodních žínek, jejichž zurčivý smích dříve mohly u potoků a řek zaslechnout malé děti, existují i vznešení velcí bytostní. Někteří vládnou horám. I každý národ má svého vůdčího bytostného, včetně Čech, Moravy a Slezska.

Bytosti přírody nikdy nebyly lidmi, a přesto mají do jisté míry lidskou podobu. Na rozdíl od nás nemají svobodnou vůli, nemohou se rozhodnout pro dobro či zlo. Slouží pouze dobru, jsou v jeho službách. Za měřítko dobra však nepovažují sebe sama. Jsou poslušni jisté vyšší a tvůrčí vůle, vyjádřené i v přírodních zákonech. Smysl pro humor však tomuto „jinému“ světu rozhodně nechybí.
 

Prolínání světů a pomocná ruka

Jak jsme již zmínili, s bytostmi lze navázat kontakt. Vznešené bytostné v dávných dobách považovali za bohy, protože jsou mnohem moudřejší než nejmoudřejší z lidí. Vzájemné prolínání obou světů se projevilo kromě mnoha pověstí a příběhů také v lidové hudbě, která mnohdy nacházela inspiraci právě u těchto bytostí.

Kromě mnoha krásných setkání jde však o mnohem více. Bytostem přírody v současnosti obzvláště leží na srdci osud nás lidí, protože vidí, kam vedou naše cesty. Volají po změně našeho bytí orientovaného na shromažďování majetku a na konzum. Vidí totiž, jak moc nás zdržuje od prožívání naší vlastní duchovní podstaty, i jak do velké míry také ničí práci bytostí přírody. Jako obzvláště škodlivé vnímají elektromagnetické záření spojené s bezdrátovým přenosem informací. Tato technika znemožňuje jejich po miliony let fungující komunikaci, a jak Ruis opakovaně dokládá, způsobuje jim i fyzickou bolest.

Svět bytostí přírody je pro nás i po stovkách tisíc let společného soužití světem polozapomenutým a prakticky neprobádaným. Margot Ruis nenapsala jakýsi nevěrohodný zábavný atlas bytostí. Zcela otevřeně a poctivě popisuje svou cestu, po které jde příkladem. Jde o cestu, jak nalézt s tímto světem spojení a snažit se s ním žít v oboustranně prospěšné harmonii. Tyto bytosti není třeba uctívat, ale máme za co jim být vděční a proč si jich vážit, protože bez jejich práce bychom na zemi nepřišli a také bychom tu nikdy nemohli žít. Vědění o těchto bytostech doplňuje mozaiku duchovního zrání a vnitřního duševního klidu, zároveň ale budí hlad po poznání skutečné hranice našeho skutečna.

Obě knihy, „Bytosti přírody“ i „Bytosti přírody a léčení Země“ (knihy se obsahově nekryjí, nýbrž na sebe volně, ale přesto navazují) popisují skutečné prožitky. Jejich četba může být obohacením i pro Vás.

Knihy lze koupit u nakladatele na www.knihykazda.cz nebo v knihkupectvích.
 

P.S. Kdo se chce vědět více o podstatě bytostí přírody, proč mají lidskou podobu a jaký je rozdíl mezi nimi i lidmi, dozví se více v knize „Ve světle Pravdy“ od Abd-ru-shina. Více o knize na: www.poselstvigralu.cz.
 

Václav Kazda