mapa stránek || vyhledávání

Co je čas. Máme ještě čas?

1. Čas a otázky

Po tisíce let se nám jevilo, že čas posouvá děje ve hmotě rovnoměrně.

Jenže ve 20. století prokázala fyzikální teorie relativity – a po ní i technika, že čas běží nerovnoměrně. Závisí na stavu hmoty – nepatrně mění rychlost ať lidskému životu, ať hodinám. Tím vznikla možnost čas definovat – když už máme jeho matematický popis [1].

Něco otázek:

  • Jedno z dvojčat letí obrovskou rychlostí Vesmírem, bude po návratu mladší oproti sourozenci na Zemi?
  • Čas patří jen světu, kdežto na onom světě neplatí?
  • Budeme cestovat do záznamu minulosti, nebo dokonce do skutečné, živě probíhající minulosti? [2]
  • Lze cestovat do budoucnosti, kterou si nyní připravujeme – a přitom žádná z bytostí neví, která rozhodnutí vybereme? Ta jsou připravená, ale jejich posouzení záleží na nás. Jaké vlastnosti máme, bývá srozumitelné, takže mnohdy lze předpokládat, jak se rozhodneme a co nejspíš bude.

2. Lineární fyzika

Newtonova doba až do začátku 20. století nepotřebovala pochybovat o spolehlivosti běžícího času. Hodiny jej ukazují a sluneční soustava seřizuje.

Koncem 19. století bylo nutné vysvětlit stálou rychlost světla. K řešení přispěl poznatek o zpomalování času hmoty, která je v pohybu. Později Minkowského graf zdůrazňoval, že nelze letět rychleji než světlo. Takže hmota v čase a v prostoru (stojící člověk, kosmoplán, foton) se pohybuje jen skrz vybarvenou plochu, dle teorie relativity.

Obr.1. Minkowského graf

Tento staletý obrázek však nezdůraznil, že čas a pohyb prostorem jsou rovnocenné. Jsou na sobě závislé – propojují se v časoprostor. Tentýž časoprostor nakreslím souměrně. Svisle nanáším čas a vodorovně dráhu pohybu. A namísto stoupající přímky vznikne kružnice rostoucího průměru.

Obr. 2. Souměrný graf časoprostoru

Oba grafy však zobrazují lineární prostor – a ten není matematizovatelný. Nelze v něm vypočítat ani délku úhlopříčky čtverce.

3. Perspektivní čas

Proto opustím Euklidovo-Minkowský časoprostor. Nezbývá, než vrátit se do zrakového vnímání. Tamní perspektivu vystihnu kvadratickým cejchováním vodorovné osy.

Pak překvapení! Grafu nutno kvadraticky přepočítat i souřadnice svislé osy, časové. Nijak jinak. Chci dodržet souměrný graf.

Je opravdu náš čas nelineární, nerovnoměrný? I při ustálené rychlosti pohybu? Je perspektivní, tak jako prostorový zrakový zážitek?
Mám za to, že ano.


Obr. 3. Zdroj pulsů určuje pohyb ve spojitém perspektivním časoprostoru. Svisle ubíhá čas objektu bez pohybu, maximální rychlost pohybu má foton na vodorovné ose. Minulost by směřovala na svislé ose dospodu, do záporných hodnot.

4. Einstein: budoucnost – současnost – minulost

A. Einstein: „Rozlišovat mezi minulostí a budoucností je jen iluze, ovšem velmi tvrdošíjná.“

Jistě, v lineárním časoprostoru se snáze posuneme po grafu tam či zpět. Do budoucnosti a minulosti.

Ovšem perspektivní čas řeší tři etapy času jinak. Vždyť okamžiky přítomnosti (0-1), v blízkosti časové nuly, jsou délkově zdůrazněné oproti vzdálenějším zážitkům předchozím a budoucím (1-2). Nabízí se fyzikální příčina k posouzení, zda je nám tvorům tímto oddělená minulost a budoucnost – skrz přítomnost.

5. Náš nelineární čas

Duchovní poznání docela jednoznačně sděluje, že na onom světě neplatí čas. Není tam čas. Zde uvažovaná hypotéza – stlačování našeho času (perspektivní čas) – o to víc zdůrazní tuto odlišnost. Nemají tam čas alespoň lineární?

Jak je tomu u nás? Budík snad prokazuje lineární čas? Na ručkových hodinkách je pohyb rovnoměrný?

Ne, odvozuji jinak. Při pochodu krajinou soudíme, že ta je lineárně rozložená – vždyť děláme kroky stejné délky. A přece matematika prokazuje jen perspektivní délkové rozložení, zrakový zážitek. Kdežto lineární prostor poskytuje převážně bezvýsledné výpočty, často v Pythagorově větě. [3]

Podobně ručka skáče vždy o stejný délkový a tím i časový okamžik? Jenže každý další první časový okamžik je stejně dlouhý – a tohle je v podobnosti s délkovou zrakovou perspektivou. I náš každý další první krok na cestě je stejně dlouhý, ač vidíme perspektivu. V ní nikdy neuděláme kratší druhý krok. Podobně dbám i časové perspektivy. Vzdálenější časové okamžiky se zkracují, což vyžaduje souměrný časoprostor.

6. Čas našeho světa, čas filmový

V nadsvětě má být stálé teď, dozvídají se zájemci [4]. Snad i u nás, na světě, se má vše odehrávat jedině v teď? Podobné rigidní názory dokonce usuzují, že Duše nemá vývoj, že opakovaná vtělení jí nic takového nedávají – jsme-li v neustálém teď. Na jedné straně je pravda, že jsme stále v současnosti, ale ta je doplněná nezastavitelným časem. Ten nás hned hrne do následného stavu. K tomu však bylo předloženo mnoho myšlenek a podložených filosofujících názorů – zde se trochu víc opírám o fyziku.

U nás čas máme. Řídíme se jím, prožíváme-li náš svět. Vždyť nasednout na nádraží do vlaku, odjetého ve 12, nemůžeme ve 12:10.

Kontaktérka Božena Cibulková předala sdělení:

„Také já se podřizuji času a střežím jej, protože čas je pro dílo stvoření nepostradatelný. Kdyby nebyl, nikdo by si neuvědomoval, že má s prací pospíchat, že ji nelze dělat podle své vlastní libosti, ale podle řádu věcí.“ [5]

Jak tedy chápat nadsvět, kde není čas?

Problém přirovnáním k filmovému představení. Starý, dnes už překonaný filmový kotouč, měl na navinutém pásu tisíce políček s jednotlivými obrázky. Ty se divákovi při rychlém promítání na plátno slévaly ve spojitý zrakový vjem. Podobně chápu posouzení našeho času při hodnocení světa z nadsvěta. Tam mají možnost kdykoliv nahlédnout do záznamu, co se kdy u nás dřív odehrálo. Do rozlišených časových okamžiků, jež zůstávají zaznamenané ve prospěch možná všech pěti smyslů. Do časového proudu. Oni tedy nepodléhají času.

A podobně s filmem v našem světě. Který divák se vpije do děje filmu, ví, že dívenka vyrostla v ženu a ten minulý děj se už nevrátí. Nyní už dosáhla svého, vysoko vystudovala, je úřednicí. Kdežto skeptici vědí, že nic z toho není skutečností, je to jen děj filmu, nejjednodušší virtuální realita, podobně jako náš svět. Promítání filmu lze doslova zopakovat. Podobně bytosti v nadsvětě prý mají možnost prožívat, zažívat minulý život některého z lidí. Jakoby šly do kina, spíš tedy do virtuální reality – aniž by to pro ně mělo budoucí osudové následky.

Jenže naše realita mívá zdejší pokračování a bývá i bolestivá.

Usuzuji, že i v bezčasí se projevuje pořadí dějů.

7. Jiné prostory

Dočítám se, že ti odešlí mají v nebi možnost třeba postavit si dům k bydlení, a to velmi rychle. Pouhé přání, myšlenka – a už dům mají. Uvěřím, že podobně můžou dům nahradit stanem, ale pak zase si postavit předchozí dům se vším všudy. Pak kde je čas? Nikde.

Jsou-li mimo naši Virtuální realitu, mimo náš svět, zřejmě si mohou nabrat na sebe libovolnou podobu svého minulého života. Přece nebudou kulhat, tak jak se na světě pohybovali chvíli před svým posledním odchodem. Opět – žádný čas se jich tam netýká.

Ovšem některé názory sdělují, že v onom světě je odlišnost proti tomu našemu. U nás sňatkový či společenský podvodník vypadá velmi pěkně. Kdežto tam jinak. Prý tam povahová výbava člověka zformuje jeho tělo. Takže jsou tam hezcí, urostlí, ale i hrbatí, kulhaví.

Z jiného soudku:

Když jsem si chtěla prohlédnout podoby andělů zblízka, začal mne přecházet zrak. Jakmile jsem se upřela na jednoho, spatřovala jsem lehounký obláček zářící jemné barvy, téměř průsvitný, průhledný jako křišťálová koule. Takových jemných obláčků vznášelo se kolem dokola, splývaly v sebe a zase se oddělovaly jako samostatné bytosti.

Tento živý pohyblivý obraz krásný, že si takový člověk nedovede představit, pojednou se zastavil. Opět to byla překrásná, harmonicky sladěná stuha barev, duha nadpozemské krásy.

Jak jsem začala děkovat, krásný obraz se mi počal rozplývat. Nikoho jsem již neviděla u sebe, vše zmizelo jako luzný, krásný sen. [6]

Někde jinde Božena Cibulková napsala, že viděla také i Ježíše, a byl mimořádně krásný svým vzhledem.

Problematika času je zajisté složitá, právě z hlediska prozatím ponejvíc jen duchovního poznávání.

Jen heslovitě, co se někdy také uvažuje:

čas je v kruhu ~ čas je iluze ~ roztrhali jste své já, abyste se mohli dívat na jeho části – Walsch (může jít o trhání hmoty na časové dílky, které „já“ stále dál vnímá) ~ lze měnit minulost ~ jeskyňář se vynořil po týdnech, aniž by věděl, kde tak dlouho ztrácel čas ~ uzdravení může spočívat ve vrácení času – před vznik nemoci, při práci v Akáše, (snad nevysvětlený argument proti očkování?) ~ původně se na Zemi žilo bez času ~ na korábech UFO se žije s obyčejným časem, kdy se čas nemění podle rychlosti pohybu ~ dvojrozměrný čas.

 

Literatura, odkazy

[1] Čas (lineární) – B. Tichánek

[2] Poselství Plejáďanů. Původ a vývoj lidstva na Zemi – Billy Meier. Fontána, Olomouc rok neudán. Překlad: Ing Miroslav Hubáček, Dana Rašínova, DiS. @ (Orig. Germany, s předmluvou Hessemanna z r. 1996)

[3] Matematizovat zrakový perspektivní prostor – B. Tichánek

[4] www.transformace.info

[5] Slovo Kristovo – podle duchovního poznání napsala Božena Cibulková v letech 1955 – 1965. Nakl. GEMMA89, Praha 1995, s.165

[6] Doslov k původní Knize modliteb – Božena Cibulková
 

Bohumír Tichánek
 

Poslední články autora:


hodnocení: 5
hlasů: 1
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

51 komentářů

Přidat komentář
  1. ad.: Tam mají možnost kdykoliv nahlédnout do záznamu, co se kdy u nás dřív odehrálo.

    Pane Tichánku,
    přirovnáváte to k filmovému kotouči. Chtěl jsem se Vás zeptat, na jakém „médiu“ a kde je toto zaznamenáno?

    1. Někdy málo chápeme pojem virtuální reality. Není to pouhé prohlížení například architektonického plánu, jejž zedníci uskuteční. Kde obrázky se řídí pohybem myši, a podobně.
      Virtuální realita (VR) je sestavená záměrně tak, aby předstírala skutečný svět. Aby člověka co možná nejvíc ošálila.
      Tak důkladnou VR si představuji s obrazovkou či brýlemi s obrovským počtem obrazových bodů, s propojením hmatových, sluchových a čichových zážitků, atd. Přitom člověk by neměl mít žádné povědomí o skutečném světě. Snad člověk po ztrátě paměti by – podrobený VR – chápal, že VR je jediný skutečný svět.
      Kdyby mu někdo tvrdil, že co mu předkládá obrazovka, je prakticky nic ve srovnání se skutečným světem, možná by nevěřil. Počet paměťových bodů v jeho světě by byl přece obrovský, myslel by si, jak by mohl existovat nadsvět (naše Zeměkoule), kde by bylo neuvěřitelně víc bodů hmoty.
      (Moje představa o chodu VR, v prvních odstavcích: http://www.tichanek.cz/g4v/virtualni-realita-vnimame.html )
      *
      K Vašemu dotazu na užité “médium“ nadsvěta (nebe, věčného loviště) – udává se, že vše je v „paměti“ Stvořitele. Tedy Podstaty, z níž je vytvořena jak hmota, tak i naše vědomí sama sebe. Díky za dotaz.

  2. Pane Tichánku, obrázky č.2 a č.3 vyjadřují stejnou skutečnost, že dráha rovnoměrného pohybu ( zde konstanní rychlostí světla) je úměrná času. Tím, že jste v obr. 3 změnil měřítko os na kvadratické, jste nedosáhl vůbec ničeho, znázornění spojitého perspektivního časoprostoru a zdroje pulzů- určitě ne.
    Opět Vám vadí, že se něco vyjadřuje iracionálními čísly, píšete:
    „Pak překvapení! Grafu nutno kvadraticky přepočítat i souřadnice svislé osy, časové. Nijak jinak. Chci dodržet souměrný graf.“
    Převedeno do češtiny, údajně problematické iracionální vyjádření času umocníte a hurá je to racionální číslo. A když bude chtít s tím časem něco dělat, tak to číslo třeba 2 musíte odmocnit ( nebo měříte kvadratický čas ??), kalkulačka mi ukázala asi 30 platných místo odmocniny ze 2.
    1,414 213 562 373 095 048 801 688 724 209 7
    K čemu je Vám naprostá přesnost racionální veličiny , když čas měříme pomocí jednostky sekunda, která je definována na 10 platných míst.
    Sekunda je podle soustavy SI definována jako doba trvání 9 192 631 770 period záření, které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu 133Cs.
    Jednotky SI budou předefinovány
    http://www.npl.co.uk/news/international-system-of-units-overhauled-in-historic-vote
    „Kilogram – bude definován konstantou Planckovou (h)
    Ampér – bude definován elementárním elektrickým nábojem (e)
    Kelvin – bude definován Boltzmannovou konstantou (k)
    Mol – bude definován konstantou Avogadrovou (NA)“ // moje poznámka : což už je tak definován i nyní//

  3. obrázky č.2 a č.3 vyjadřují stejnou skutečnost, že dráha rovnoměrného pohybu ( zde konstanní rychlostí světla) je úměrná času. Pardale, takovou Vaši myšlenku snadno vyjádří obrázek newtonovské fyziky.
    Kdežto obrázky 2 a 3 sledují relativistickou fyziku.
    Kosmoplán urazil 300.000 km za 2,8 s, nenakreslený kosmoplán č2 by urazil 600.000 km odhadem za 2,3 s. Víc to je smyslem těch obrázků, nikoliv přímá úměra.
    Pro neznalé: diagram Minkowského (obr. 1). Navíc připomenutí, že čas a dráha tvoří časoprostor (obr. 2), kde je vhodné na obou osách vyjadřovat stejné veličiny – jak psal např. V. Ullmann („Gravitace, černé díry a fyzika prostoročasu“). To vyjadřují právě pulsy diskrétního časoprostoru – což v předchozích svých příspěvcích jsem zavedl: PE, rozdělované na PT nebo PL, zde nikoliv.
    Obrázek 3. není spojitý, jak správně podotýkáte. Odhaduji, že specialista znalý dnešních zobrazovacích metod pro www by – na rozdíl ode mne – snadno 3. obrázek zakreslil spojitým znázorněním pohybu. Spojitým jsem ho nepřesně nazval proto, že mám také obdobný, který navíc obsahuje i diskrétní časoprostorovou síť:
    http://www.tichanek.cz/g7v/7obr27@-perspektiv-casoprostor-sit.gif

    1. No, Ullmann má obrázky časoprostoru hodně jinak:
      http://astronuklfyzika.cz/Gravit3-7.gif
      http://astronuklfyzika.cz/Gravitace3-2.htm
      Píšete :“Kosmoplán urazil 300.000 km za 2,8 s, nenakreslený kosmoplán č2 by urazil 600.000 km odhadem za 2,3 s.“
      To je hezké, ale v obr.2 by nenakreslený kosmoplán č.3 by urazil 750 000 km za méně, než 2 s, čili rychlostí větší, jak rychlost světla. Takže obrázek relativistický určitě není, je to nějaký obrázek. Ještě zůstal volný pojem virtuální, do toho se vejde cokoliv.
      Díval jsem se na obrázky, které nachází Google k Minkovského grafu, skoro všechno jsou Vaše obrázky typu
      http://www.tichanek.cz/g7v/7obr4@.gif
      který říká Newtonovsky, co jsem uvedl na začátku, za 1 sekundu 300 OOO km, za 2 sekundy 600 000 km atd.
      Píšete :“Proto opustím Euklidovo-Minkowský časoprostor. Nezbývá, než vrátit se do zrakového vnímání. Tamní perspektivu vystihnu kvadratickým cejchováním vodorovné osy.“
      Takže dílo dokonáno, opustil jste Minkovského časoprostor a jste ve zrakovém (virtuálním ) světě.
      Já ne. A nevím jak to může pak souviset s relativitou, když jste ji právě opustil.

    2. Pardale, Vaše znalosti fyziky jsou značné, ale není srozumitelné, proč neuvažujete TR. Přece i Váš nezakreslený kosmoplán č.3 urazí 750.000 km za méně než 2s. Copak nevnímáte, že jde o vlastní čas letounu? Neustále rostoucí kružnice časoprostoru určuje, kam až se který objekt dostane. Každý stále zůstává na jejím rostoucím obvodu. Tedy na Zemi čas 3 s, a na č.3 čas <2 s (tak jak píšete), přičemž kosmonauti chápou, že na Zemi už uběhly 3 s.
      https://hledani.gnosis.cz/wp-content/uploads/obr-2-7obr5.png
      To je výhodou souměrného modelu, že se snadno znázorní vlastní časy objektů. Což Minkowského obrázek neudělá.
      *
      "Ullmann má obrázky hodně jinak" – snad nečekáte, že budu kopírovat jeho práci?
      *
      E. Mach byl velmi rozumný – psal – máme smyslové zážitky, ale co je za nimi, nevíme. Pohříchu jeho názor věda dosud nepřipomínaná.

    3. Minkowského metrika ve speciální relativitě
      https://www.aldebaran.cz/astrofyzika/gravitace/metriky.php
      Aldebaran jsou astronomové, kteří realtivitě a souřadnicím rozumí.
      „Jedním ze základních postulátů speciální teorie relativity je experimentálně mnohokrát ověření tvrzení, že světlo se ve všech soustavách šíří se stejnou rychlostí. Míjejí-li se dvě souřadnicové soustavy a bliknu-li baterkou v počátku soustav právě když jsou počátky na stejném místě, bude se světlo v obou soustavách šířit v kulových vlnoplochách z počátku: dl^2 = c^2dt^2, dl‘ ^2 = c^2dt’^ 2. V obou soustavách tedy platí dx^2 + dy^2 + dz^2 = c^2dt^2, neboli −c^2 dt2+ dx2 + dy2 + dz2 = 0. Právě kombinace na levé straně je vždy ve všech souřadnicových soustavách stejná a nazývá se interval. Přejímá význam vzdálenosti, resp. kvadrátu velikosti vektoru ve čtyřrozměrném časoprostoru. Čas budeme klást na nulté místo v pořadí souřadnic (časoprostor). Bylo by možné ho také klást na čtvrté pořadí (prostoročas). Minkowského metriku lze zapsat jak v kartézských, tak ve sférických souřadnicích. I ve sférických souřadnicích jde stále o zápis metriky plochého časoprostoru:
      Kartézské souřadnice
      ds^2 = −c^2 dt^2+ dx^2 + dy^2 + dz^2,
      gij = diag {−c^2 , 1, 1, 1}. “
      Závěr : Minkovského prostor lze vyjádřit v kartézských souřadnicích, nejsou třeba virtuální pulsy diskrétního časoprostoru, které zavádíte.

    4. Pane Tichánku.
      Dobře, nekopírujete Ullmanna. Divím se, že ho citujete, když jste s ním v grafickém znázornění v zásadním sporu.
      Grafy klasické mechaniky vyjadřují závislost dráhy na čase při dané rychlosti u lineárního rovnoměrného pohybu. Prabola u přím. rovn. zrychleného (http://radek.jandora.sweb.cz/f01_soubory/image041.gif)
      Jde o závislost dráhy na čase.
      Váš obr. č.2 obsahuje závislost času ( dle Vás relativisticky zpomaleného ) na dráze ve vodorové ose. Když se kosmolet položí úplně do vodorovné osy, dosáhne hypoteticky ryhlosti světla a jeho vlastní čas se relativisticky zpomalí nekonečně.
      https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4f/Time_dilation.svg/480px-Time_dilation.svg.png

      Vaše kružnice nahrazuje realtivistický vztah pro dilataci času.
      https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/8122ba716712ee32035e3c837224a716f3171de8
      Přepíšu vzorec delta t = delta t0/( odmocnina(1-v^2/c^2))
      Rovnice kružnice
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Kru%C5%BEnice
      x^2 + y^2 = r^2.
      Tedy y = odmocnina (r^2-x^2)
      Grafem rovnice kružnice je podle očekávání kružnice.
      Grafem zpomalení času při dané rychlosti v je parabola, jak jsem uvedl:
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Dilatace_%C4%8Dasu
      https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4f/Time_dilation.svg/480px-Time_dilation.svg.png
      Zjednodušeně : v relativistickém vzorci
      delta t = delta t0/( odmocnina(1-v^2/c^2))
      není žádná dráha, ale rychlost.
      Zkoušel jste převést rovnici dilatace času na rovnici kružnice? Snad, ale stále tam visí rychlost v místo délky x. Rychlost v nějak souvisí s se směrnicí přímky v obr.2, ale je to pro mě zatím nepřehledné.

    5. Když vezmu v obr.2 úhel 45 °, čemuž snad odpovídá rychlost c/2, TEDY 150 000 km/s, pak delta t má koeficient= 1,1547 v souhlase s grafem dilatace času ( řekněmne 15%)
      https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4f/Time_dilation.svg/480px-Time_dilation.svg.png.
      Vám v obr.č.2 vychází pro 45° asi čas = 2 sekundy, což je proti nulové rychlosti kosmoletu pro t = 3 sekundy docela jinak. Řekněme 150 %, lépe řečeno zmenšení místo prodloužení času na 2/3.
      Nechápu, co ten graf vyjadřuje.

    6. Díky za odpovědi.
      *
      Příspěvek Pardal 19.11.2018 (9:37) sděluje Závěr : Minkovského prostor lze vyjádřit v kartézských souřadnicích, nejsou třeba virtuální pulsy diskrétního časoprostoru, které zavádíte.
      Ano, chápu Vás. Přesto namítám, že uznávám matematické výsledky a méně iracionality (bezvýsledné výpočty). Proto ke kartézským souřadnicím, všeobecně známým, alternativně přidávám odlišná řešení – z perspektivního (kvadraticky cejchovaného) prostoru.
      *
      Příspěvek Pardal 19.11.2018 (12:02)
      Obr. 2 je velmi jednoduchý, odvozený z Minkowského. Napište prosím, zda jej považujete za chybný, pak bych něco dál prokazoval, zdůvodňoval, ale spíš jen pro sebe. Tohle písemné domlouvání je zdlouhavé…
      *
      Příspěvek Pardal 19.11.2018 (13:03)
      Pardale, 2. obrázek lze využít pro zjištění vlastního času pohyblivého objektu. Např. vlastní (zpomalený) čas 2 s má ten letoun, jenž urazil ~650.000 km za 3 pozemské sekundy.
      Nelze souhlasit, že Když vezmu v obr.2 úhel 45 °, čemuž snad odpovídá rychlost c/2, TEDY 150 000 km/s, —.
      Rychlosti c/2 odpovídá v modelu urazit za 3 s (pozemské) celkovou dráhu 450.000km. To není úhel 45°.
      Pohlédněte také na model: http://www.tichanek.cz/g7v/7obr12.GIF
      V něm je podstatná tabulka vpravo nahoře, která porovnává iracionality a racionality.
      Nevím nic o tom, že by inženýři měli přecházet na výpočty v perspektivní matematice, dle perspektivní geometrie.
      Ale při studiu, jak je asi Vesmír zkonstruovaný, nabízí se právě postup dle lidského vnímání. A za ním tak není hmota rozložená v Euklidově prostoru. Chápu, že odmítáte.
      Díky za názory.

    7. Pane Tichánku, obr. č.2 považuji za chybný, čili o obrázkem č.3 z něho odvozeným s kvadratickými osami se nemá cenu bavit.
      Co to je zpomalený čas? Relativita pracuje s dilatací času, to je čas se zpomaluje, vlastní čas se prodlužuje. Miony letí skoro rychlostí světla, vlastní čas se velmi zpomalí a tím prodlouží a místo 300 m urazí 300 km v atmosféře.
      Když místo 3 s v obr.č.2 se zpomalí čas, tak ne na 2,8 sekundy, to je zrychlení času. Nebo snad zpomalené hodiny jsou rychleji?
      Nerozumím ničemu z toho, co píšete. neříkám, že je to Vaše vina, ale evidentně to nikam rozumně nevede.

    8. Pane Tichánku, Vaše grafy se ničím nepodobají prostoročasovým diagramům MinkoWskiho.
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Prostoro%C4%8Dasov%C3%BD_diagram
      MinkoWskiho diagram
      https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b6/Minkowski_diagram_-_asymmetric.svg/800px-Minkowski_diagram_-_asymmetric.svg.png
      a text k tomu :
      V teorii relativity jsou jedné události A přiřazeny různými pozorovateli různé časy.
      https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/Minkowski_diagram_-_Newtonian_physics.svg/800px-Minkowski_diagram_-_Newtonian_physics.svg.png
      V klasické fyzice je jedné události A přiřazen různými pozorovateli stejný čas.

      Ne, že bych tomu úplně rozuměl, ale když máte dva pozorovatele ( jeden spojený s počátkem a druhý s kosmoletem), tak musíte mít dvě časové osy. Takže ve Vašem obrázku č.2 je zmatek, jedna časová osa a dva časy. Kružnice se snaží vyjádřit, že světlo za 3 vteřiny urazí 900 000 km, což je jistě dobře. A jinak nic.
      Obr.2 :Čas 2,8 sekundy je vyznačen u hvězdoletu, který za tu dobu (nejspíš ve vlastním čase hvězdoletu) urazil 300 000 km. Hvězdolet letěl zhruba rychlostí 100 000 000 m/s.
      Udělal jsem si tabulku pro rychlost hvězdoletu 100 000 000 m/s , 200 000 000 m/s a 250 000 000 m/s.
      v [m/s] odmocnina (1-v2/c2) gama = 1/odmocnina (1-v2/c2)
      100 000 000 0,942809 1,0606602
      200 000 000 0,755356 1,3416408
      250 000 000 0,552771 1,8090681
      Když dobu 3 sekundy vynásobím faktorem 0,942809, tak dostanu zhruba Vaše 2,8 sekundy vlastního času hvězdoletu ( pro rychlost 100 000 000 m/s)
      Když dobu 3 sekundy vynásobím faktorem 0,755356, tak dostanu zhruba 2,226 sekundy vlastního času hvězdoletu ( pro rychlost 200 000 000 m/s), což snad taky odpovídá na ose vlastního času.

      Závěr : Pro uvedené hodnoty graf vcelku odpovídá zpomalení času ve smyslu, že čas běží pomaleji, uběhne tedy méně sekund na hvězdoletu , než pozemských ( spojených s počátkem).
      Když dobu 3 sekundy vynásobím faktorem 0,552771, tak dostanu zhruba 1,658 sekundy vlastního času hvězdoletu ( pro rychlost 250 000 000 m/s), což snad taky odpovídá na ose vlastního času.

      Problém vidím :
      V označování jedné časové osy, když jde o osy dvě.
      Podobně vodorovná osa délek je současně jaksi osou rychlostí, když známe celkový čas světla. Počítat lze něco jen pro konkrétní případ, uvedl jsem Váš případ 3 sekundy a dráha světla 900 000 000 m.

      Víc asi nedám. Zdá se, analytická rovnice kružnice ( viz jeden z mých příspěvků) za určitých podmínek vyhovuje za určitých podmínek převrácené hodnotě gama ( 1/gama) Lorentzova faktoru gama..

    9. Souměrný diagram se podobá Minkowskému tím, že sleduje čas a prostor v TR. V jiném se samozřejmě liší, zbytečně bych ho netvořil. Fyzika ho nesleduje, dbá Minkowského.
      *
      když máte dva pozorovatele ( jeden spojený s počátkem a druhý s kosmoletem), tak musíte mít dvě časové osy.
      Snad posuzujete příliš rigidně, či co v tom je.
      Na svislé časové ose lze jednoduše vyhledávat vlastní časy, jež patří objektům v jiných relativistických rychlostech. K tomu není potřeba dvou os. (Osa by mohla být pojmenována: Vlastní časy objektů v odlišných relativistických rychlostech)
      V příspěvku „Pardal 20.11.2018 (19:28)“ jste zvolil potřebný postup a v grafu ověřil, že čtvrtkružnice správně poskytuje časy. (Graf je naukový, přibližný, jak oba víme.)
      Navážu i pro 250.000 km/s, to je 750.000 km/3 s. Protože obr.2 sleduje vlastní čas t=3 sekund nepohyblivého objektu (lidské postavy).
      km/s…..vlastní čas objektu (VČO)vypočtený…… VČO odměřen z grafu pravítkem :-)
      100.000 ….. 0,94 s * 3 = 2,82 s ………. 2,8 s
      200.000 ….. 0,75 s * 3 = 2,15 s ………. 2,2 s
      250.000 ….. 0,55 s * 3 = 1,65 s ………. 1,6 s
      *
      Váš závěr z • Pardal 19.11.2018 (22:38) o chybnosti obr. 2 nebyl výstižný. Jak jsme zjistili ověřením výpočty a měřením pravítkem z obrazovky. Pochopitelně, než jsem před lety tento postup nachystal, ledacos jsem ověřoval. Shoduje se výpočetní a grafické řešení, což je k obhájení mého obrázku 2. podstatné.
      *
      Vlastní čas se mění: postava 3 s, hvězdolet 2,8 s.
      Je to ve shodě s paradoxem dvojčat, například
      pozemšťan 40 let, dvojče kosmonaut při návratu 35 let.
      *
      Mion – popisuji mými přístupy – v odstavci 5.1.2. Mion ~ http://www.tichanek.cz/g7v/STR-VIIv.html

    10. Pane Tichánku.
      Píšete :“Souměrný diagram se podobá Minkowskému tím, že sleduje čas a prostor v TR“
      Nevidím tam prostor, ale jednu osu x délkovou.

      No dobře, osa svislá je nějaký čas, v podstatě vlastní čas letícího kosmoletu, který běží pomaleji, jeho vlastní jakoby sekundy jsou delší, tedy sekund tohoto času je méně. A za určitých podmínek realtivistická dilatace času (u Vás nejde o Lorentzův faktor gama, ale o faktor 1/gama) je splněna rovnice analytické geometrii pro kružnici se středem v počátku souřadnic. Nechápal jsem zkrácení času na ose času, když se vlastní čas prodlužuje. Z pohledu pozemského pozorovatele se zkracuje ve smyslu paradoxu dvojčat. Takže je to sotva pro lepší srouzumitelnost pěkně zamotané do sebe.
      Nevím, co jsme tím získali, řekl bych , že nic.
      Asi tak za 10 minut si každý může udělat tabulku v Excelu časové dilatace vzhledem k rychlosti a z ní graf. Moc moudrý z toho nejsem, když dilatace času a klasický graf s Loretzovým faktorem gama, to vyjadřují srozumitelně a Váš graf jsem zkoumal několik hodin a má být srozumitelnější.
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Dilatace_%C4%8Dasu
      https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4f/Time_dilation.svg/220px-Time_dilation.svg.png
      vynáší na ose x podíl rychlosti a rychlosti světla. Na ose y má relativní prodloužení času ( řekněme prodloužení délky časového úseku, třeba sekundy..)
      Hledat rychlost kosmoletu, která je pro dilataci času podstatná, ve Vašem grafu, to je detektivka. Jak už jsem jednou psal, je to nejspíš směrnice přímky.
      Jestli snad budete své stránky upravovat, tak se přimlouvám za to moje připomínky k tomu, co je na osách zabudovat, jinak to mlčící většina čtenářů brzy odhodí z monitoru a mysli.

    11. No dobře, osa svislá je nějaký čas, v podstatě vlastní čas letícího kosmoletu, který běží pomaleji, jeho vlastní jakoby sekundy jsou delší, tedy sekund tohoto času je méně.
      Díky za úvodní větu, právě ta vystihla, o co v mém souměrném grafu se jedná.
      Hledat rychlost kosmoletu, která je pro dilataci času podstatná, ve Vašem grafu, to je detektivka atd. – nejlépe jinak – hledat právě to, co tam je explicitně.
      Například z Minkowského diagramu nelze přímo odečítat zpomalený čas, což právě v souměrném lze.
      Jestli snad budete své stránky upravovat, tak se přimlouvám za to moje připomínky k tomu, co je na osách zabudovat — Stránky časem upravuji, ale Vašemu pokynu moc nerozumím. Jsem rád za názory, nakonec došlo k lepšímu porozumění, i když forma diskuse k tomu byla zdlouhavá.

    12. Pane Tichánku, vyrobil hodně narychlo graf k paradoxu dvojčat. Udělal jsem to tak, aby vznikla čtvrtkružnice jako máte Vy. Váš obrázek č. 2 se mi stále nezdá. Především graf vůbec nemusí být kružnice a stále bude vyjadřovat toptéž, když se byť jen primitivně popotáhne jeho šířka. Můj graf má na ose x rychlost v zdroje k pozorovateli.
      Pokuste se mi ještě jednou vysvětlit, co máte na ose x. Když máme graf ( u mě modrý) stejný a veličiny na ose různé, tak bude někde chyba.

      http://pardalnet.wz.cz/dilatace-casu.pdf
      http://pardalnet.wz.cz/dilatace-casu.xlsx

    13. Pardale, píšete na svých stránkách:
      Svislá osa neukazuje čas v sekundách pozemských, ale v časových jednotkách kosmonauta, které běží pomaleji, bude jich tedy za určitou pozemskou dobu méně. Svislá osa tedy souvisí s vlastním časem kosmonauta. Není tedy správné tuto osu označovat pozemskou jednotkou sekunda [s], jak je v obr.5.

      Vidím to jinak.
      1) Sekundy platí v každé soustavě. Je v ní naměřen hodinami. Nerozlišuje se, který by měl být nadřazený.
      2) Svislá osa ukazuje vlastní čas každé soustavy, jež vzešla z počátku časoprostoru 0. Tedy i čas nehybné postavy lze nazývat „vlastní čas postavy“. (S tím, že je to tedy nejpomalejší možný čas). Principiálně totéž, jako „vlastní čas kosmonauta“. Není tedy svislá osa v mých grafech určena právě jen kosmonautovi.
      *
      Ullmannův „Obrázek 3.6. Prostoročasový diagram Minkowskiho prostoročasu“ je ve shodě s mým podáním Minkowského obrázků, (Tichánek, zde v gnosis: Obr.1. Minkowského graf). Vždyť foton je kreslen v obou grafech pod 45° a na osách je svisle čas a vodorovně délka.

      I v obrázku „3.7. Konformní (Penroseův) prostoročasový diagram Minkowskiho prostoročasu —“ je foton pod 45°, jinak je to ovšem diagram náročný, to by bylo mnoho vysvětlování od autora, než by…
      *
      Ovšem beru vážně Vaši námitku, že na vodorovné ose mých diagramů je rychlost a ne délka. Nahlédnu na to, v čem, proč se lišíme.
      *
      Píšete Když máme graf ( u mě modrý) stejný a veličiny na ose různé, tak bude někde chyba. Jen odhaduji, že má jít o Váš obrázek č.1 v pdf.

    14. Pokuste se mi ještě jednou vysvětlit, co máte na ose x.
      Uvažuji ve směru své práce o světě jinak (= alternativně). Svět uměle promyšleně vytvořený, virtuální realita, má prostorovou síť, kterou tvorové přímo nevnímají. Při pohybu rychlostmi do c se délka okolí nikomu nemění, jen její vnímání. Proto jsem na obrázek snadno zařadil délku. Dva důvody:
      1) V mé práci – podložit STR Zdrojem impulsů a podložit vnímaný svět prostorovou sítí – prostřídávám pulsy délkové a časové. Viz http://www.tichanek.cz/g7v/7obr12.GIF
      Obrázky spojitého prostoru tedy vycházejí z diskrétního. Proto je vhodné a snadné vodorovnou osu uvažovat jako délkovou, a ne rychlostní.
      2) Souměrný diagram jsem uvažoval jako alternativu Minkowského diagramu, proto jsem na vodorovné ose ponechal délky.
      Jinak Váš názor, uvažovat na vodorovné ose rychlosti, by byl také použitelný.

    15. Pane Tichánku, cig-zag obrázek
      http://www.tichanek.cz/g7v/7obr12.GIF
      je jen jedna délková osa, takže čtyřrozměrný protoročas to těžko bude. Umocněním os na druhou jste nezískal nic, vizuálního určitě ne. Leda ztratil. Vy snad vidíte čtvereční sekundy?
      Ještě jednou opakuji Minkowského metrika ve speciální relativitě
      −c^2 dt2+ dx2 + dy2 + dz2 = 0 souřadnicemi.
      pracuje se všemi
      https://www.aldebaran.cz/astrofyzika/gravitace/metriky.php
      Aldebaran jsou astronomové, kteří realtivitě a souřadnicím rozumí.
      “Jedním ze základních postulátů speciální teorie relativity je experimentálně mnohokrát ověření tvrzení, že světlo se ve všech soustavách šíří se stejnou rychlostí. Míjejí-li se dvě souřadnicové soustavy a bliknu-li baterkou v počátku soustav právě když jsou počátky na stejném místě, bude se světlo v obou soustavách šířit v kulových vlnoplochách z počátku: dl^2 = c^2dt^2, dl’ ^2 = c^2dt’^ 2. V obou soustavách tedy platí dx^2 + dy^2 + dz^2 = c^2dt^2, neboli −c^2 dt2+ dx2 + dy2 + dz2 = 0. Právě kombinace na levé straně je vždy ve všech souřadnicových soustavách stejná a nazývá se interval. Přejímá význam vzdálenosti, resp. kvadrátu velikosti vektoru ve čtyřrozměrném časoprostoru.“

      http://astronuklfyzika.cz/Gravitace3-2.htm
      Píšete :“Ullmannův „Obrázek 3.6. Prostoročasový diagram Minkowskiho prostoročasu“ je ve shodě s mým podáním Minkowského obrázků“
      Pane Tichánku.
      Vůbec ne. Ullmann má sférické souřadnice a Vy ne.
      Jistě že se jedná o můj ( modrý graf na obr.1 v 
      http://pardalnet.wz.cz/dilatace-casu.pdf
      ), Všechny tři modré křivky v obr.1, obr.3 a obr.4 vyjadřujeí stejnou závislost vycházející z uvedené tabulky. Tvar křivky může být výjimečně kružnice, záleží na měřítku os. Je to graf inverzní ke klasickému grafu dilatace času
      https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4f/Time_dilation.svg/480px-Time_dilation.svg.png
      Snad je lépe vidět závislost relativistického času na poměru v/c, graf nejde prudce k nekonečnu, ale klesá k nule.
      Což je asi jediný rozumný výdobytek našeho bádání.
      Virzuální dojmy v relativitě odmítám, stejně jako kvadtatické osy, které mají vyrušit iracionální čísla. A proč?

      Ullmann je někde jinde, než Vy.
      http://astronuklfyzika.cz/Gravit3-6.gif
      „Obr.3.6. Prostoročasový diagram Minkowskiho prostoročasu ve sférických souřadnicích t,r,J,j s vypuštěnými J a j. Šipky směřují do jednotlivých typů nekonečna.“
      více na http://astronuklfyzika.cz/Gravitace3-2.htm
      a Vy máte graf se souřadnice x a y, navíc jen pro čas do 3 sekund. Ullmann dále nemá označení času rozměrem sekundy, což je další předmět našeho sporu.
      Dále jeho graf 3.7 je úplně jiný.
      http://astronuklfyzika.cz/Gravit3-7.gif
      Definice sekundy je na Zemi jednoznačnájako doba trvání 9 192 631 770 period záření…..133Cs.
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Vlastn%C3%AD_%C4%8Das
      Vlastní čas je veličina vyskytující se v teorii relativity, jedná se o čas v soustavě spojené vždy s pohybujícím tělesem. Tato veličina je invariantní vůči Lorentzově transformaci. Proto je i sekunda v soustavě SI definována jako jednotka vlastního času.
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Sou%C5%99adnicov%C3%BD_%C4%8Das
      „Souřadnicový čas je podle teorie relativity čas vztažený k jisté souřadné soustavě (například na potenciál rotujícího geoidu).[1] Tedy odlišný oproti vlastnímu času, který je lokálním časem vůči danému objektu v klidu. “
      Vlastní čas je k danému objektu v KLIDU.

      Jinak řečeno. Z hlediska kosmonauta budou jeho hodiny běžet normálně, ale pozemské vůči němu se budou zpomalovat ( pozemské vteřiny budou delší, naměří se tĚchto zpomalených veteřin méně.)
      http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/673-svetelne-hodiny-a-odvozeni-vztahu-pro-dilataci-casu
      „Čas tau´, který na svých hodinách měří pozorovatel, jenž je vůči hodinám V KLIDU, se nazývá vlastní čas. V literatuře bývá někdy značen tau…HODINY, KTERÉ SE VZHLEDEM K POZOROVATELI POHYBUJÍ, JDOU POMALEJI NEŽ HODINY, KTERÉ JSOU VZHLEDEM K POZOROVATELI V KLIDU.“
      Odhaduji, že si nerozumíme ani v pojmu vlastní čas.

    16. Píšete: Jinak řečeno. Z hlediska kosmonauta budou jeho hodiny běžet normálně, ale pozemské vůči němu se budou zpomalovat ( pozemské vteřiny budou delší, naměří se tĚchto zpomalených veteřin méně.)
      Podmínka: Uvažujeme STR, tedy vliv letu kosmonauta na chod jeho hodin. Bez vlivu menší gravitace v kosmu.
      Vycházíte z relativity.
      Jenže to není skutečnost. Po přistání se ukáže, že kosmonautovi se zpožďovaly za letu hodiny, a ty pozemské šly přitom rychleji. —
      (Vliv OTR se udává opačný, jak oba víme).
      Témat nabízíte mnoho.

    17. Ne. Jestliže budeme považovat kosmonauta za pevný bod souřadnic a Země se proti měnu pohybuje ( pohyb je relativní), tak se bude v této soustavě zpomalovat běh pozemského času.
      Váš případ návratu kosmonauta na Zem je systém, kdy výchozí bod souřadnic je pořád Země, tedy kosmonaut letěl tam a zpátky, hodiny mu běží pomaleji a bude mladší vzhledem k dvojčeti trvale na Zemi.
      Platí, co jsem psal :
      HODINY, KTERÉ SE VZHLEDEM K POZOROVATELI POHYBUJÍ, JDOU POMALEJI NEŽ HODINY, KTERÉ JSOU VZHLEDEM K POZOROVATELI V KLIDU.”
      Jestliže na ose Vy máte ve svém grafu zpomalený čas, tak to znamená, že jde o soustavu s počátkem na Zemi, vůči níž se kosmonaut pohybuje.
      Takže který čas to je? Vlastní čas kosmonauta nebo souřadnicový?
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Sou%C5%99adnicov%C3%BD_%C4%8Das
      “Souřadnicový čas je podle teorie relativity čas vztažený k jisté souřadné soustavě (například na potenciál rotujícího geoidu).[1] Tedy odlišný oproti vlastnímu času, který je lokálním časem vůči danému objektu v klidu. ”
      Na jedné ose nemůže být obecně současně čas vlastní i souřadnicový (leda v jednom výchozím bodě při rychlosti v=0).

    18. Pardale, vkládáte do diskuse odstavce stažené z jiných zdrojů – není-li zde minimum čtenářů, na to zvědavých? Vesměs ty zdroje známe oba.
      *
      Psal jste: cig-zag obrázek http://www.tichanek.cz/g7v/7obr12.GIF je jen jedna délková osa, takže čtyřrozměrný protoročas to těžko bude. Tuším, že byste vůbec stěží kde našel diagram pro 4D časoprostor, tedy se 3 délkovými osami.
      Kdo ví, co jste tím myslel. Diagram časoprostoru se nejčastěji kreslí pro 1D geometrický prostor. A tím se přece nevylučuje existence 4D časoprostoru. Jsou to mé stránky www, které nabízejí 3D časoprostor – tedy 2D geometrický prostor + čas, alespoň pro prvotní jednoduchou představu: http://www.tichanek.cz/g7v/zakriveni-casoprostoru.html
      *
      Ne. Jestliže budeme považovat kosmonauta za pevný bod souřadnic a Země se proti měnu pohybuje ( pohyb je relativní), tak se bude v této soustavě zpomalovat běh pozemského času.
      (1) Tyto přístupy používá teorie relativity, snad to souvisí i s obvyklou představou spojitého prostoru. Umísťuje do našeho Vesmíru 2 soustavy, základ kosmonaut nebo Země, jak uvádíte.
      (2) Není žádná taková soustava, ve které by byl kosmonaut základem a Země by letěla od něho pryč a pak zase k němu!!
      Kosmonaut a Země jsou v jediné společné souřadné soustavě.
      Fyzika používá STR s minimem změn, i když budoucí hledání si lze představovat.
      Díky za diskusi.

    19. Pane Tichánku.
      Ano vkládám odstavce z jiných zdrojů, odkazy zjevně nečtete, ani ty vybrané odstavce.
      Opakuji asi po třetí, že graf prostoročasu je hodně jiný a ten vpravo v Garvit3-7.gif je ve sférických souřadnicích, takže plochý není .
      http://astronuklfyzika.cz/Gravit3-7.gif
      Psal jsem : „Jestliže budeme považovat kosmonauta za pevný bod souřadnic a Země se proti měnu pohybuje ( pohyb je relativní), tak se bude v této soustavě zpomalovat běh pozemského času.“
      Takže marně. Nemáme k dispozici ani kosmonauta s relativistickou rychlostí, který se vrátí na Zem. Proč se asi paradox dvojčat jmenuje paradox.
      Chtěl jsem, abyste se vyjádřil k vlastnímu a souřadnicovému času. Jestliže na ose y jsou opravdu pozemské sekundy a současně čas zpomalený, tak je to divné. A zase nic.
      Takže máme závěr jako na začátku. Na ose y je nějaký čas v sekundách. Na ose x jsou nějaké délky do 900 000 km. A o čem to je netuším.
      Moje odkazy nečtete. Takže naposledy.
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Prostoro%C4%8Dasov%C3%BD_diagram
      https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b6/Minkowski_diagram_-_asymmetric.svg/800px-Minkowski_diagram_-_asymmetric.svg.png
      V teorii relativity jsou jedné události A přiřazeny různými pozorovateli různé časy. Já tam vidím dvě časové osy a dvě délkové. Což říkáte, že není k nalezení.
      https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Minkowski_diagram_-_simultaneity.svg/800px-Minkowski_diagram_-_simultaneity.svg.png
      https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/Minkowski_diagram_-_time_dilation.svg/800px-Minkowski_diagram_-_time_dilation.svg.png
      „Na prostoročasovém diagramu lze zobrazit dilataci času. Oba pozorovatelé zjistí, že hodiny opačného pozorovatele běží pomaleji.“
      https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4f/Minkowski_diagram_-_length_contraction.svg/800px-Minkowski_diagram_-_length_contraction.svg.png
      „Na prostoročasovém diagramu lze zobrazit kontrakci délek. Oba pozorovatelé zjistí, že objekty pohybující se s opačným pozorovatelem jsou zkráceny“

      Takže končím, Vás nepřesvědčí nikdo.
      Pokud chce si někdo chce relativitu po létech osvěžit, tak nebyly marné moje úvahy vyvracející Vaše názory. Doplnil jsem to ověřenými odkazy a obrázky z relativity.

    20. Co když je problém této diskuse Pardalova potřeba – převést mne, autora, k pravé víře, k názorům i mně známým, souvisejícím se zaokrouhlovanými výpočty Euklidova lineárního prostoru?
      Přejete si, aby autor reagoval na Vaše vložené odkazy nebo vložené kopie. Což jsem i někde udělal.
      Zatímco smyslem diskuse je – předložit možné chyby v autorově práci. Najdete někde chybné postupy, zda snad je na mých stránkách něco jako 2*50 = 99?
      Základní paradigma sleduji jiné, než dnes platí. Proti tomu protestujete překládáním zavedených názorů. To je ovšem pod článek s odlišnými názory málo potřebné.
      *
      Co jsem vložil do článku z fyziky nového, vědou stěží kde sledovaného, je „Obr. 2. Souměrný graf časoprostoru“.
      I když je to anonymní diskuse, přece potěší, když fyzikův – Váš výpočet pro 3 Vámi vybrané rychlosti ověřil smysl souměrného grafu. Graf a výpočet v souladu.

    21. Mam pocit, že ti co jsou zde schopni být intelektuálně a technicky použitelní jsou příliš sešněrováni dogmaty a i když se považují za věřící, tak věří jen po mez současně uznávaných pravd a teorií. A ti co nejsou takto svázáni, ty zase nemají to potřebné technické myšlení.
      Tím chci říci, že jste tu pane Tichánku unikátního nastavení, a podobně smýšlejícího parťáka, který by mohl pomoci s vašimi představami zde nevidím. A pokud není záměrem nejvyššího v tento čas lidstvu předat nějaká nová pochopení, tak se Vám samotnému, a ani s případnou pomocí nemůže podařit odkrýt nějaké tajemství. Ale protože to jako lidé nemůžeme vědět, nemůžeme znát záměry Boha, tak není na místě ve svém bádání ustat, protože můžete být ten, přes kterého se máme něco dozvědět. A pokud vás to dokonce baví, tak jste na správném místě ať to dopadne jakkoli.

    22. Pro AuM – díky na názor.
      Nejvyšší záměry má, ovšem…
      *
      Smysl Pardalových výhrad respektuji. A ti znalí, kteří tolerují hledání úplně jinými způsoby, v jiném směru, mají za lubem – nic nenamítají: zřejmě nesmysly nenacházejí.
      *
      Pardalovi:
      Své neanonymní práci, ale i diskusi, se věnuji naplno, snad mívám minimum překlepů – když stěží co víc uznáte.
      *
      Chtěl jsem, abyste se vyjádřil k vlastnímu a souřadnicovému času. Jestliže na ose y jsou opravdu pozemské sekundy a současně čas zpomalený, tak je to divné. A zase nic.
      Takže máme závěr jako na začátku. Na ose y je nějaký čas v sekundách.

      Sleduji Pardale, že jste dvakrát přehlédl moje vyjádření k Vašemu požadavku:

      Tichánek 22.11.2018 (22:23)
      „1) Sekundy platí v každé soustavě. Je v ní naměřen hodinami. Nerozlišuje se, který by měl být nadřazený.
      2) Svislá osa ukazuje vlastní čas každé soustavy, jež vzešla z počátku časoprostoru 0. Tedy i čas nehybné postavy lze nazývat „vlastní čas postavy“. (S tím, že je to tedy nejpomalejší možný čas). Principiálně totéž, jako „vlastní čas kosmonauta“. Není tedy svislá osa v mých grafech určena právě jen kosmonautovi.“

      Předtím B. Tichánek 21.11.2018 (19:08):
      Svislá (Osa by mohla být pojmenována: Vlastní časy objektů v odlišných relativistických rychlostech)
      *
      Na ose x jsou nějaké délky do 900 000 km. A o čem to je netuším.
      Snad uvažujete relativistické změny délek při pohybu, takže v pojmu délky hledáte nějaké složitosti? Ne, délka cejchovaná v km, kterou objekt urazí v čase 3 sekund. Váš postřeh, že na vodorovné ose je vhodné uvažovat rychlost, je výstižný – proč jsem zvolil jinak, bylo v: B. Tichánek 23.11.2018 (9:13).

    23. Pane Tichánku, píšete :“Zatímco smyslem diskuse je – předložit možné chyby v autorově práci. “
      1) Vytvořil jsem celý článek s grafy a tabulkou, který ukazuje, že Váš graf č.2 je chybný celý. Psal jsem opoakovaně. Jestliže na ose y je relativistická změna času ( vycházející z Lorentzovy transformace), pak na ose x musí být realtivistická rychlost ( nebo poměr v/c). Což není Váš případ.
      2) Můj graf č.1
      http://pardalnet.wz.cz/dilatace-casu.pdf
      nevyjadřuje totéž, co Váš obr.2. I když říkáte, že ano. Můj má na vodorovné osy x relativistickou rychlost v , Vy tam máte dráhu 100 000 km, 200 000 km a 300 000 km.
      Píšete :“Co jsem vložil do článku z fyziky nového, vědou stěží kde sledovaného, je “Obr. 2. Souměrný graf časoprostoru.I když je to anonymní diskuse, přece potěší, když fyzikův – Váš výpočet pro 3 Vámi vybrané rychlosti ověřil smysl souměrného grafu. Graf a výpočet v souladu.“
      Těžko. Už jsem psal. Vás souměrný graf časoprostoru nevyjadřuje časoprostor a souměrný už vůbec ne, ale závislost reativisticou za určitý čas (nakresleno pro 3 sekundy).
      Závislost realtivistické koefieceinetu změny času na realtivistické rychlosti ukazuje můj graf č.1. Může vypadat jako čtvrtkružnice, ale nemusí ( záleží na měřítku os), není na něm tedy principiálně nic souměrného ani prostoročasového, leda časového.( viz
      http://pardalnet.wz.cz/dilatace-casu.pdf
      graf č.3 a č.4.)
      Podstatou je na stránkách
      http://pardalnet.wz.cz/dilatace-casu.pdf
      uvedená tabulka, graf z ní vytvoří kdokoli za pár minut. Ta tabulka ani graf nejsou žádný světoborný objev. Plynou z Lorentzovy transformace. Hodnoty změny ( koeficient gama) při v blízké rychlosti světla c tam vypadají rozumněji, klesají k nule místo aby rotly k nekonečnu pro koeficient 1/gama. Když ale uvážíme, ža tabulka končí rychlostí v = 295 000 km/s, tak vidíme, že změny času pro rychlosti blízké rychlosti světla stejně z grafu nevyčteme.
      Dělal jsem zkoušku z relativity asi před 45 lety a relativitu jsem nikdy nepotřeboval. Diskuzí s Vámi jsem si některé zapomenuté věci ( čili většinu) znovu ujasnil. Nelíbí se Vám vložené odstavce relativistické fyziky, na něž nemáte odpověď. Vaše trvalé problémy s infinitizimálními čísly si hýčkejte dál, je to Váš problém, ne můj.

    24. „tak se Vám samotnému, a ani s případnou pomocí nemůže podařit odkrýt nějaké tajemství. Ale protože to jako lidé nemůžeme vědět, nemůžeme znát záměry Boha, tak není na místě ve svém bádání ustat, protože můžete být ten, přes kterého se máme něco dozvědět.“

      To je zase „moudrost“ z 5. pavilonu…

    25. „To je zase “moudrost” z 5. pavilonu…“

      No vida, 3D už se začíná orientovat :o)

    26. ad.
      “ AuM 26.11.2018 (11:05)
      “To je zase “moudrost” z 5. pavilonu…”

      No vida, 3D už se začíná orientovat :o) “

      * No vida, začínáte se k parťákovi přibližovat…..Jen nezakopněte. To víte, v 3D je tma a v 5. pavilonu bolest.
      Třeba Vám parťák pomůže do „chrámu“….. někdy je bez Déček či pavilonů lépe.

    27. „3D je tma a v 5. pavilonu bolest.“
      se symbolickou tmou-nevědomostí ve 3D souhlasím, ale o jaké bolesti v 5D matka píše netuším.

    28. P.S.
      Ale když se podíváte v článku na obr. 3
      Jak je Vám, když se ocitnete z pozice (nebo chcete-li dimenze) 3 na pozici 5?
      A jak je Vám, když se ocitnete z pozice 5 na pozici 6, nebo 7?
      A jak je Vám, když se ocitnete z pozice 5 na pozici 3?
      Totéž – jak je Vám, když se ocitnete z pozice 6, či 7 na pozici 5.
      Kapiš to? Ne, no třeba jindy Vám ty abstrakce srozumitelné „přijdou.“

    29. Matičko, obrázek 3 je obrázková názornost prostoročasového průběhu, a ta čísla označují ubíhající čas po sekundách. To není o přechodu mezi dimenzemi.

    30. AuM, nechte matičku v její dimenzi. Tam je ji nejlíp. není liž pravda?

    31. Chtělo by to fundovaný obrázek přechodu mezi dimenzemi od AuM.

    32. Ačka, psala jsem o abstrakcích….. vymyslete si své :-)))))))))

    33. ad.
      „Anonym 27.11.2018 (13:18)
      Chtělo by to fundovaný obrázek přechodu mezi dimenzemi od AuM.“

      :-)))

  4. Pár dnů jsem tu nebyl. Diskuze pod článkem Aloise jen kvete. Pan Tichánek pokládá na úvod otázky. Tyto příspěvky / charakteru vědecké/ ani nečtu, ani jim nerozumím, ale otázky mne, protože jsou na úvod, ještě zaujaly:
    Něco otázek:

    Jedno z dvojčat letí obrovskou rychlostí Vesmírem, bude po návratu mladší oproti sourozenci na Zemi?

    Můj komentář: to je sci-fi. Odpovím proti otázkou – kdy se tak stane a kam to dvojče vlastně poletí? Co je to obrovská rychlost a jaký stroj ji vyvine?

    Čas patří jen světu, kdežto na onom světě neplatí?

    Můj názor: Onen svět nemá smrt v tom našem pojetí hmotného těla. Ta je tady opravdu spjata s časem.

    Budeme cestovat do záznamu minulosti, nebo dokonce do skutečné, živě probíhající minulosti? [2]

    Moje stanovisko: kdo my by tam chtěl cestovat, vždyť minulost již byla. Co by tam měl dělat, něco snad měnit?

    Lze cestovat do budoucnosti, kterou si nyní připravujeme – a přitom žádná z bytostí neví, která rozhodnutí vybereme? Ta jsou připravená, ale jejich posouzení záleží na nás. Jaké vlastnosti máme, bývá srozumitelné, takže mnohdy lze předpokládat, jak se rozhodneme a co nejspíš bude.

    Můj názor – proč cestovat do budoucnosti nějak jinak, než jak je přirozené, to jest, že každé teď se mění jednak v historii a po každém teď následuje budoucnost, jako nové teď. Máte pravdu, lidé nevědí nic. Víte co je nejlepší? Vůbec se nenarodit.

    Zdar všem diskutujícím s novým sněhem i v našich nížinách !

    Václav Žáček

    1. Sci-fi – ano, naše technika takové rychlosti neuskuteční – jak píšete: kdy se tak stane a kam poletí a jaký stroj ji vyvine?
      Odpovědi nejsou, to proto, že se jedná o velmi známý starý fyzikální myšlenkový pokus. Taková promýšlení prosazoval A. Einstein: uvažovat o záležitostech, které sice neuskutečníme, ale z hlediska vývoje fyziky jsou potřebné.
      *
      Co je to obrovská rychlost? Ve fyzice se používá pojem „podsvětelná rychlost“. Tím se rozumí ta rychlost, při níž už se na hmotě podstatně projevují relativistické jevy. Totéž jsem mínil slovem „obrovská“.
      *
      — vždyť minulost již byla. Co by tam měl dělat, něco snad měnit? Důvodně připomínám ve svém článku knihu [2].
      *
      proč cestovat do budoucnosti. Srozumitelnější, obhajitelnější, je cestování do minulosti. Protože se také píše o cestování do budoucího, pak jsem to také zmínil.
      K tomu jsou zajímavé zážitky Čecha Máchy – v začátku 19. století poznal situaci, kdy kolem něho projela jakási hrozná rachotící obluda – zřejmě Regio-ČD. Viděl obrovské kostlivce -> dle mne větrné elektrárny jsou krásné, kdežto kostlivci nehezky spoutali-y ocelově-měděnými lany krajiny světa. Také: Tajemství hradu Houska – (ls), Spirit 16/2017/s.

      Máchův živý sen
      Můžeme věřit vyprávění Karla Hynka Máchy, romantického básníka, který záhady na českých hradech přímo vyhledával?
      Při svých poutích českou krajinou se prý dostal až na Housku, kde, dle svého zvyku, přespal. „O půlnoci se mi zjevila krásná dívka a ukázala mi krabičku s pohyblivými obrázky,“ svěřuje se v dopise svému příteli Eduardovi. Co byla ona krabička? Kamera? To Mácha samozřejmě nemohl vědět, vždyť v první třetině 19. století neexistovalo nic, co by se byť jen vzdáleně podobalo fotoaparátu či kameře. Dívka mu řekla, že jsou to obrázky návštěvníků hradu a pocházejí z roku 2006. Na hrad je vozí příšery se svítícíma očima. Mohly to být auta a autobusy? Možná, ale každé vidění se dá vyložit několika způsoby.9

      *
      Víte co je nejlepší? Vůbec se nenarodit. Velké téma.

  5. ad.
    „….AuM 25.11.2018 (15:25)
    Mam pocit, že ti co jsou zde schopni být intelektuálně a technicky použitelní jsou příliš sešněrováni dogmaty a i když se považují za věřící, tak věří jen po mez současně uznávaných pravd a teorií. A ti co nejsou takto svázáni, ty zase nemají to potřebné technické myšlení.
    Tím chci říci, že jste tu pane Tichánku unikátního nastavení, a podobně smýšlejícího parťáka, který by mohl pomoci s vašimi představami zde nevidím. A pokud není záměrem nejvyššího v tento čas lidstvu předat nějaká nová pochopení, tak se Vám samotnému, a ani s případnou pomocí nemůže podařit odkrýt nějaké tajemství. Ale protože to jako lidé nemůžeme vědět, nemůžeme znát záměry Boha, tak není na místě ve svém bádání ustat, protože můžete být ten, přes kterého se máme něco dozvědět. A pokud vás to dokonce baví, tak jste na správném místě ať to dopadne jakkoli……“

    * He, mám otextovat hudbu beze slov. A protože dogmata straší všude okolo, mou touhou je, řídit se v článku znázorněnými křivkami, či dokonce přímo pulsací. Tak nějak mne to baví a to Vám Ti bude to nádhera, pokud se podaří a že se toho posluchači při zpěvu dozví,…. he …

  6. Tý-jo, slova mi v hlavě zní a to si pište, že budou o parťákovi. Ne že by bylo nutné míti parťáka, ale pokud se dva na „jedné lodi“ sejdou, je to pak něco mezi nebem a zemí. Zřejmě mnozí po tom touží. Ale opatrně, touhy se mnohdy plní a člověk splnění pro velikou touhu ani nemusí postřehnout, mine ho,… Lépe je neupínat se k převeliké touze.

  7. ad/
    čas je v kruhu ~ čas je iluze ~ roztrhali jste své já, abyste se mohli dívat na jeho části – Walsch (může jít o trhání hmoty na časové dílky, které „já“ stále dál vnímá) ~ lze měnit minulost ~ jeskyňář se vynořil po týdnech, aniž by věděl, kde tak dlouho ztrácel čas ~ uzdravení může spočívat ve vrácení času – před vznik nemoci, při práci v Akáše, (snad nevysvětlený argument proti očkování?) ~ původně se na Zemi žilo bez času ~ na korábech UFO se žije s obyčejným časem, kdy se čas nemění podle rychlosti pohybu ~ dvojrozměrný čas.

    A co až přijde do toho všeho toto :
    Převratný objev v matematice: Slovák rozluštil reverzní Fibonacciho posloupnost, která bude mít zásadní dopad na pohled, kterým se díváme na vývoj civilizace a lidstva! Reverzní sekvence 24 čísel potvrzuje, že Fibonacciho řada má skrytý obsah, systém vysvětluje umírání lidí ve 3. pokolení v rodové linii a další souvislosti! Stojíme blíže k odhalení, že žijeme v matrixu stroje, který je matematicky odvoditelný?

    hleďte sem v němém úžasu – https://aeronet.cz/news/prevratny-objev-v-matematice-slovak-rozlustil-reverzni-fibonacciho-posloupnost-ktera-bude-mit-zasadni-dopad-na-pohled-kterym-se-divame-na-vyvoj-civilizace-a-lidstva-reverzni-sekvence-24-cisel/

  8. Pardal napsal Vaše trvalé problémy s infinitizimálními čísly si hýčkejte dál, je to Váš problém, ne můj
    Souhlas.
    Geometrie přizná úsečce její různé kvantity, ale kvalitu jedinou. Matematika souhlasí s různými délkami, avšak kvality uznává dvojí – racionální a jindy iracionální. Pomoc přišla již v začátku novověku – Stevin v 16. století prohlásil iracionality za čísla. Přesto, proč délka některých úseček je nevypočitatelná? Dvě výpočetní kvality, když geometrická kvalita úsečky je jediná.

    1. Pane Tichánku, diskutovat o iracionálních číslech nemá smysl. Prostě jsou a mají smysl, tak proč je něčím nahrazovat.
      Něco mě napadlo při procházce se psem, takže žádný fyzikální výdobytek to není.
      Řešíme tu STR ( speciální teorii relativity) , která ovšem platí pro INERCIÁLNÍ soustavu ( v klidu nebo pohybu rovnoměrné PŘÍMOČARÉM). Tedy rychlost v relativistická má vektor po přímce, tedy k jejímu vztahu k času stačí souřadnice XY. Samozřejmě si lze vybrat souřadnice tak, že vektor rychlosti bude do všech souřadnic prostoru ( ve smyslu třeba tělesové úhlopříčky krychle) pak to vypadá, že kontrakce délek zasahuje do všech souřadnic XYZ. Ale proč vybírat takové souřadnice, když jde o pohyb po přímce, kterému stačí jedna osa X.
      Čtyřrozměrný prostoročas a jeho zakřivení v gravitačním poli je záležitost obecné teorie relativity ( OTR).
      Naše trvalé nedorozumění je v tom, že klid a pohyb je relativní,
      Vy považujete za samozřejmé, že souřadnice jsou pevně spjaty se Zemí.
      Což nejde přesně vzhledem k vesmíru ani teoreticky, protože Země rotuje a obíhá atd. Žádný privilegovaný souřadnicový systém neexistuje. Soustava může být spojena s rovnoměrně se pohybujícím kosmoletem, při relativistické rychlosti k Zemi bude z jeho pohledu zpomalený čas na Zemi a zkrácená délka. Jestliže tedy na kosmoletu bude definována 1 sekunda stejná jako jsme zvyklí na Zemi, na Zemi v soustavě kosmoletu bude prodloužena. Vteřina tedy při vzájemném pohybu v obou soustavách stejná nebude. Záleží vzhledem k čemu tu rychlost posuzujeme.

    2. Pane Tichánku, diskutovat o iracionálních číslech nemá smysl. Prostě jsou a mají smysl, tak proč je něčím nahrazovat.
      Je to jednoduché, ona platí pro popis světa v Euklidově prostoru. Bezvýsledné výpočty pak prokazují, že tento lineární prostor není našim světem.
      Jelikož lze najít jiný náš prostor – nelineární zrakovou perspektivu, kde iracionality ve výpočtech nenacházím …
      http://www.tichanek.cz/g2v/perspektivni-zrakovy-prostor.pdf

  9. Tedy pane autore, fakt je, že Vašemu článečku nerozumím, ale onen obrázek č. 3 mne tak nějak fascinuje :-) Samozřejmě nejspíš jinak, než bylo Vámi dáno. Ale mi to až tak nevadí. Doufám, že Vás příliš nevyrušuji svými hloupými nápady a komentáři.
    Když tak se omlouvám.

  10. A ještě musím dodat – vše na grafu směřuje od 0 k 7.
    „Šla“ jsem naopak od „7 přes 6,5,…“ pak jsem se lekla a nevím více o tom nic….

    Netuším, jestli by to tak mohlo jít v kontextu Vašeho obrázku a článku, …. nu, to je již mimo mne…

    1. Dík matce za diskusi.
      Nahlédl jsem, co by patřilo k zmíněným číslům (7 – 6,5) z mých www, snad v úryvku z knihy tohle (ale jinak je v něm o vědě)
      *
      Je uznávaným rozhodčím při soutěžích jazzových orchestrů. Má takový smysl pro rytmus, že může pravou rukou zaklepat do stolu, kolikrát si budete přát, a přitom levou vyklepávat libovolný jiný rytmus. A to všechno v intervalu od 1 do 20. Například pravou rukou bude vyťukávat 19 a levou 13; nebo 7 a 10. Kolik úderů si pro pravou a levou ruku řeknete, tolik jich vyťuká. A přitom první a poslední úder zazní ve stejný okamžik.
      „Je to génius,“ šeptali si všude, kde se Feynman objevil.

      „On je velice zajímavý člověk,“ spustila najednou. „Je v něm mnoho dětinského. Taky má moc rád děti: jednou byl pozván na návštěvu a celý večer si jenom hrál na koberci s dětmi – dospělých si ani nevšiml. A má úžasný smysl pro rytmus a hudbu! Celé dny dokáže ťukat na bubínky, má jich doma celou kupu nejrůznějších druhů, z Indie, z Japonska, z Jižní Ameriky a bůhvíodkud.“
      Jeden přes druhého začali vyprávět, jak Feynman hned ráno, prý ještě v posteli, tluče na buben. Když se oblékne, hraje na trubku, znovu bubnuje a přitom už třeba řeší nějaké rovnice, ale to jen tak, jako mimochodem. A tak dál až do večera; i do vany si bere bubínek.
      Nevím, co je pravda a co jen legenda. Ale všichni se shodují v tom, že Feynman pociťuje nějaký vnitřní rytmus, který musí vyjádřit tím, co dělá. s. 289 – 291

      http://www.tichanek.cz/odjinud/Richard-Phillips-Feynman-%28Andronikasvili%29.html

  11. Já děkuji.

    * „Snažil jsem se přinutit kapalinu, aby vytvořila víry, aby vytvořila nějaké potenciální proudění.“
    * „Feynman pociťuje nějaký vnitřní rytmus, který musí vyjádřit tím, co dělá.“

    * “Neomezujme Vesmír tak, aby odpovídal hranicím naší představivosti!
    Rozšiřujme naše vědění, aby co nejlépe pokrývalo obraz Vesmíru.”

    Zvláštní. Podpořila jsem rytmus hudby slovy. Stal se z toho celek :-) Tedy zajistné dětinský, nevědecký celek :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2018

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference