mapa stránek || vyhledávání

Čtvrté střípky pro prázdninové rozjímání…

O „obyčejném životě“

V něm se nepravidelně, pod vlivem okolností, střídají různé subjektivní pocity. Dají se též označit jako střídání štěstí a neštěstí. Vše v životě se neustále ve víru změny a působení polarit přeměňuje a věci, které člověk vidí, dění, které prožívá, tak nezůstává nikdy stejné. Proto bychom si měli umět osvojit, s trpělivostí a statečností, schopnost odolávat různým vlivům, které na nás ve vývoji působí a čelit i chvílím, kdy jsme zkoušeni. Není to jednoduché, ale za pokus vždy stojí to, abychom si nezoufali, naopak, abychom kráčeli v životě s pevnou vírou a odhodláním. Víra v Jeho spravedlnost nám pomůže za všech, i těch zcela mimořádných okolností.

Amency - Cesta životem

Cesta životem

Náš osud je předurčen, ať již na něj věříme či nevěříme, a to vždy našimi minulými činy a v každém případě je nepsaným Zákonem, že se musí naplnit. Jak říkal Ježíš, že z tohoto života neodejdeme, pokud nezaplatíme do posledního haléře…! Je naší základní povinností neustále usilovat o překonávání potíží a řešení problémů. Je to ten hlavní úkol a současně i požadavek na naplnění spravedlivého způsobu života, který nám pro tento svět a náš život dal samotný Nejvyšší a Svrchovaný Stvořitel, Bůh Otec. Od něj můžeme pro tento úkol čerpat moudrost svým citem s limity svědomí; dal nám také rozum, který by měl být pro totéž naplno využit.

Naše vědomé vynaložení co největšího úsilí, to je základní přístup. Výsledky? Jsou v našich rukou? Jak moc se o ně starat?

Stane se, že někdy naše poctivé úsilí selže a nám nezbývá, než se naučit žít i se svými chybami. Vždy je nám dán čas zkoušek i metodou omylů, vždy však máme naději, kterou nám On dává. Neztrácejme proto svoji rovnováhu a nalaďme se s pokorou a trpělivostí na snášení všeho, co je naším údělem. Nakonec, není lepší věřit upřímně tomu, že přece to vše, co se nám děje, je vůle našeho Pána? On ví, proč máme tu či onu zkoušku absolvovat. Proto i ta zmíněná a nezbytná pokora. Nikdo totiž neví, zda by věci nemohly být ještě mnohem horší. A také nikdy, za žádných okolností, nesmíme ztrácet pocit vděčnosti k Bohu. Bůh dává i bere, vždy tomu tak bylo. Dokonce snad i toho, koho miluje, zkouší více, i sesláním více utrpení. Vždyť kdo to ví nejlépe, co je pro nás dobré a nejlepší, než právě On, náš Stvořitel?

Modlitba

Modlitba

Žijme naplno, jak se dnes moderně říká, ale s každou sekundou jen a jen v Jeho vůli. Oddejme se mu, vždyť je to náš Otec. Zná nás, zná naše potřeby a ví, co je pro nás nejlepší ve všech momentech vývoje našeho ne vždy lehkého pozemského života. Vzpomeňme na Něho při našem ranním probuzení a děkujme za každý den při našem usínání. Posílejme mu vděk a úsměv a přizvěme Ho k našemu rozhodování do svého nitra. On nás totiž nikdy nezklame a pomůže nám rozlišovat především dobré od zlého. Konejme, jednejme a čiňme tak, jak nejlépe dovedeme, s důvěrou a láskou, abychom se stali těmi, kteří nebudou vyhnáni, které On dává ke vzkříšení v poslední den.

V Janově evangeliu říká Ježíš /6:37-39/:

Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven, neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal; a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den.

V svaté knize Sikhů, Ádi Granth, se uvádí :

„Vzácné lidské zrození je výsledkem chvályhodných skutků minulosti. Ty však vyzní zcela naprázdno vzhledem k nedostatku rozlišení. Jen řekněte, k čemu je palác nebo trůn podobný tomu krále Indry, bez oddanosti k Bohu?“

 

Smrt je jen branou?!

Čas smrti je rozhodujícím okamžikem našeho života. Čas nového zrodu a čas ukončení života, jaká to každodenní, byť zcela odlišná, ale přirozená událost. Ta první se radostně oslavuje, ta druhá zpravidla značí pro mnoho lidí smutek a žal. Z pohledu věčnosti lze však zrod, přechod do hmotného světa možné brát jako smrt a naopak, úmrtí v hmotném světě je nový zrod do světa věčnosti. I to je úhel pohledu, byť se může jevit až nesmyslným.

Každý den vidíme a slyšíme o smrti dost, někdy i doslova v přímém přenosu a někdy je to i velmi blízko nás. Smrt je přítomná všude a je blíž, ač se nám to tak i nejeví. Sedíte v autě, ukolébání zdánlivě plynulou jízdou a stačí jen malá nepozornost, po které přichází krutý následek; rána, kolotoč obrazů, zvuk tříštícího se skla…, a byla to poslední jízda tohoto života.

Opravdu lze vidět, jak lidé umírají každý den. U vitrínky pohřební služby vždy někdo stojí a čte, kdo svět opustil. Přesto žijeme, jako kdybychom tu měli žít navěky. Je to podivné, když na takový jedinečný a důležitý moment nemyslíme. Namísto toho se jaksi i často ztrácíme, až po uši se topíme v každodenních činnostech našich životů a dovolujeme, abychom jimi byli plně zaměstnáváni. Doslova dvacet čtyři hodin denně! Naše některé tzv. povinnosti nás nenechávají v žádném klidu, i když při objektivním posouzení a s pravdivým přístupem to mohou být i méně důležitá konání. Býváme, jak často říkáme a sami sobě zdůrazňujeme, v jednom kole, ale často to jsou jen zvyky, kterými naše mysl zaměstnává sama sebe a plní tisíce přání smyslů. Zaobíráme se tolika malými věcmi, že nakonec nezbývá místo pro tu velikou!

Giovanni Martinelli (1600-1659) - Memento Mori, detail z obrazu

Giovanni Martinelli (1600-1659) – Memento Mori, detail z obrazu

Jednoho dne zemřeme – nevíme kdy, nevíme jak, nevíme kde – ale co víme, je fakt, že to přijde. Většina lidí na smrt nemyslí, zrovna tak jako ten „sedlák“, který nemohl usnout pro samé plánování si toho, co všechno si zařídí z výnosných tržeb za úrodu…, a to nevěděl, že rána se již živ nedočká. Tento svět není trvalý a tudíž, je-li skutečný jen na přechodnou dobu, musíme k fenoménu smrti přistupovat zodpovědně. MEMENTO MORI.

Možná je to, co napíši, způsob alibistický či velmi povrchní anebo jen pohodlnější, byť si můžeme lhát do vlastní kapsy a nakonec i sami sobě si ubližovat. Postavit se totiž k některým věcem čelem, je subjektivně velmi nepříjemné. Již také pravděpodobně proto, že pokud bychom si nenalezli duchovní cestu, většina z nás by si nikdy nedodala odvahu, aby se na smysl života a smrti podívala hlouběji, doslova bez růžových brýlí. Bojujme svůj boj každý den a nehledejme alibi, nedbejme na své vlastní pohodlí.

Jedna moudrá kniha Východu mj. říká:

„To, čím jsme dnes, pochází z našich včerejších myšlenek,
a naše současné myšlenky tvoří náš zítřek.
Náš život je dílo naší mysli.
Jestliže člověk mluví nebo jedná s nečistou myslí,
utrpení ho bude následovat,
tak jako povoz následuje zvíře, jež jej za sebou táhne.
Jestliže však člověk mluví a jedná s čistou myslí,
radost jej následuje jako jeho vlastní stín.“

V žádném případě bychom neměli smrt hledat, ale měli bychom se na ni důsledně připravit. Co si pod tím představit?

Být připravený na smrt znamená, že když nadejde čas odchodu z tohoto světa, my jsme připravení, šťastní, nemáme strach a není pro nás žádný problém tento svět opustit. Tento stav však nedosáhneme pouze tím, že si jej budeme jen usilovně přát, ale naopak, dosáhneme jej tím, že se především naučíme, jak žít.

Co asi myslel Pavel ve svém jednom listu, když psal: “denně umírám“. Lapidárním by mohlo být vyslovení myšlenky, že se na smrt připravoval, a to kupříkladu meditací, která znamená stažení pozornosti dovnitř, do jednoho bodu, ohniska, které je vstupní branou do jiných, ne hmotných světů. Jinak řečeno, být mrtev pro svět, ale být při plném vědomí a žít život ve svém nitru.

Cokoli tedy, co prohlubuje naši meditaci, co nás přivádí k samé podstatě našeho života, je tak i přípravou na smrt – ať jsme si toho vědomi či nikoli. Když totiž umíráme, jdeme tam, kde jsou naše závislosti. Na tento svět se rodíme znovu a znovu jen proto, že naši pozornost intenzivně věnujeme přáním a nesplněná přání přivedou pozornost zpět. Když však toužíme jen po Otci a nikoli po pomíjivých věcech a prožitcích tohoto světa, není důvod, abychom se sem po smrti vraceli zpět. Naše pozornost nás povede automaticky již jen nahoru.

V Bibli se říká o nutnosti mít své oko čisté. Mystici východních nauk říkají, že ti, kteří ovládli cestu pozornosti a stažení vědomí do toho jediného oka, se tak dostali, při naprosto vědomém stavu, do přirozeného centra naší duše a mysli, což znamená, že se po fyzické smrti již nikdy zpět nevrátí; pro ně návrat neexistuje. A je dobré a žádoucí rozdávat lásku všem, celému stvoření. Jen tak se ztratí vlastní identita, ztratí se ego, ztratí se závislosti.

„…pouze až se napiješ z řeky ticha,
začneš doopravdy zpívat.
A když jsi již dosáhl vrcholu hory,
pak teprve začni stoupat ke skutečným výšinám.
A teprve až si Země vyžádá tvé končetiny,
pak začneš skutečně tančit.“

Nemějme strach z neznáma. Dáváme-li sebe, rozdáváme-li lásku a máme-li neotřesitelnou víru, pak musíme vědět, že On na nás vždy čeká. Že On nás provede všemi nástrahami. Tam, kde povede pro dva úzká cesta, ponese nás dokonce v náručí. A jedině s ním máme naději na Milost Otce. Je nesrovnatelně lepší jít po smrti a opravdu zpívat, jít za ještě vyšším a jasnějším světlem a ještě při tom tančit!
 

Václav Žáček /Venda/
 

hodnocení: 3.8
hlasů: 6
Tisk Tisk

145 komentářů

  1. Náš osud je předurčen, ať již na něj věříme či nevěříme, a to vždy našimi minulými činy a v každém případě je nepsaným Zákonem, že se musí naplnit.
    Článek je důkladně propracovaný. Staženou větu bych doplnil – nabídky do našeho života jsou předurčené; člověk s nimi pak zachází různými způsoby. Obvykle bývá předem srozumitelné, jak se zachová. Pak – obvykle bývá osud předurčen.

    1. Zdravím do Letovic.

      V rovině teoretické lze doplnění přijmout.

      Zcela však nerozumím větě „Obvykle bývá předem srozumitelné, jak se zachová“ ??? V praktickém životě přece nevíme, co nás čeká a tak nelze vědět, jak se zachováme.

      Pěkný den.
      Venda

      1. Díky za odpověď.
        Jestliže víme, že klukovi přijde do cesty cizí opuštěná peněženka, tušíme i my lidé, co udělá. Známe-li dosavadní klukovo chování.
        Svou větou: „Obvykle bývá předem srozumitelné, jak se zachová.“ jsem však sledoval spíš ony bytosti, které nás sledují, různě ovlivňují, aniž bychom je viděli či nahmatali. Jsou to duchové?
        Nevím, nevím. Matematika prokazuje, že náš svět je Mája, zdánlivá skutečnost. Pak těmi duchy jsme spíš my – z tohoto přístupu. Sledujeme toliko smyslové zážitky. Kdežto bytosti z jiných světů jsou ve Vesmíru pevněji zakotvené. V jiných geometrických rozměrech, řekněme. Když ony na nás mají přístup a my na ně běžně ne.

  2. Autor píše :

    Tento svět není trvalý a tudíž, je-li skutečný jen na přechodnou dobu, musíme k fenoménu smrti přistupovat zodpovědně. MEMENTO MORI.

    Ano, súhlasím, že na smrť treba myslieť, ale nič viac, nič menej .Premýľať a o nej len tak pokecávať, hrať sa s tou myšlienkou je choré, až perfídne. Nemusíme sa o ňu vôbec starať, zaujímať, ONA príde SAMA , v hociktorú dobu a hlavne vtedy, ked na ňu budeme najmenej myslieť a samozrejme z nášho pohladu v najnemožnejšiu chvílu. Ako inak?

    Boli aj civilizácie, ktoré smrť oslavovali, ale háčik bol v tom, že ju aj predvádzali hlavne na iných. Nikdy nie na sebe, lebo ten čo sa smrtou oháňa, je v skutočniostri zbabelec. a bojí sa jej.
    Možno ako povedal klasik ,, smrti sa nebojím, ale umierania áno“. A vtom je ten obrovský rozdiel.

    Najťažšie umieranie majú asi tí, čo sú zaťažení náboženskými predstavami, od čertov, anjelov , po prevozníkoch a iných hovadinách. Smrť je biologiockou kategóriou, ale aj fyzikálnou. Umiera človek, zviera, ale aj Slnko. Takže ako povedal další klasik, nič nové pod Slnkom. A načo riešiť , čo bude po tom?
    My, čo si predstavujeme, že po smrti bude len prd makový, to máme jednoduchšie.

    Dospeli sme k bodu, že už nás tu na Zemi ,,bolo dosť“ a hotovo. Že prečo Ja a TERAZ je v podstate blbosť, lebo to ,,neovplyvníme“. Nemáme totiž na to ,,certifikát“, bumážku…

    A ešte detail, možno je smrť len bodka za neyslovenou, alebo nenapísanou vetou a to je na tom to ,,krásné“..

    1. Ad.
      My, čo si predstavujeme, že po smrti bude len prd makový, to máme jednoduchšie.

      Ano, to jste za sebe popsal naprosto přesně!!

      Děkuji.

      Venda

  3. Tak jsem nakoukla do článku, Vendo, a co tam vidím, hned na začátku:

    „Náš osud je předurčen, ať již na něj věříme či nevěříme, a to vždy našimi minulými činy a v každém případě je nepsaným Zákonem, že se musí naplnit. “

    BUM! Náš osud je předurčen, ať na něj věříme nebo nevěříme, naplnění nepsaného zákona a hotovka.
    Vendo, že Vás to baví, takhle kecat a blbnout lidem hlavy.

    Šrouby a matice…………….:-)))))))
    http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/mandrage/srouby-a-matice-276079

    1. Pani Věro,
      myslím, že pán Venda tu chce diskutujúcich upozorniť na daľšiu demagógiu rozšírenú medzi ľuďmi – „osudovosť“ inak povedané „predestináciu“. Som mu za to vďačný. Tak ako si zaslúži pozornosť viera, že „po smrti už nie je nič“, tak si zalúži pozornosť aj viera, že „náš život je určovaný a vymedzený karmou“. Môj názor určite poznáte (sú to bludy). A o bludoch rozumný človek nediskutuje, máme predsa slobodnú vôľu, nie?
      Pekný deň!

      1. Víte, mě fascinuje jedna věc:
        Lidé jsou velmi nedůvěřiví k prostým výrokům, ke střízlivé racionalitě, suchá, jednoduchou cestou ověřitelná fakta přijímají velmi neochotně nebo vůbec.
        Ale sebevětší smyšlenou pitomost jsou ochotní bez prověření nekriticky přijmout okamžitě, a co je nejhorší, oni tyhle bláboly ještě šíří dál jako neochvějné pravdy (viz např. ono prapodivné NZPJK).
        Hodně se zde mluvilo o citu, intuici ….. ale kde tedy ta intuice prosím pěkně zůstala?
        Jak je možné, že ti, co se nejvíc ohánění citem a intuicí, produkují ty největší, s odpuštěním, „výkaly“….?…..Oni to vážně necítí, jak to smrdí?

        Cit.:
        „To je blbý, to se bude líbit“.
        /J.Werich/

        ad – A o bludoch rozumný človek nediskutuje, máme predsa slobodnú vôľu, nie?
        Ale ovšem…..jen je dobré krátce upozornit. Nic víc se s tím stejně dělat nedá.

  4. Nekecám a hlavu nikomu neblbnu. Dal jsem sem článek pro letní – prázdninové rozjímání.

    Paní Věro, Vy jste mi sdělila vícekrát, na co věříte a tak jiné sdělení k osudu bych od Vás ani neočekával.

    Je nějaký důvod se o tom přít, přesvědčovat Vás, sebe, či někoho jiného? Pokud jej vidíte, uveďte ho, prosím.

    Jak jednoduše to vyjádřil pan anonymní :“My, čo si predstavujeme, že po smrti bude len prd makový, to máme jednoduchšie.“

    A opravdu to mají tito lidé jednodušší.

    Pěkný den.

    Venda

    1. ad – Je nějaký důvod se o tom přít, přesvědčovat Vás, sebe, či někoho jiného? Pokud jej vidíte, uveďte ho, prosím.
      _____________________________________

      Není třeba se přít, ani přesvědčovat kohokoliv. Jen je dobré upozornit na věci, které nejsou pravda, to mi – doufám – nechcete zakazovat.
      Napsal jste:

      „Náš osud je předurčen, ať již na něj věříme či nevěříme,…“

      čímž předem jakoukoliv diskusi a-priori vylučujete, tohle je dogmatický výrok.
      Podle Vaší teorie by nikdo neměl možnost ovlivnit svůj žitý život, ale jenom ten „budoucí“, podle Vás vlastně všichni žijeme jen ze splácení jednoho dluhu a současně z vytváření dalšího. Jenže duchovní nauky hovoří o uvědomění si bytí v PŘÍTOMNOSTI.
      Ta Vaše reinkarnační teorie je ve skutečnosti teorií otroctví mysli, přítomný okamžik je úplně degradován jen na kalkul, na splátky, na obchod.

      Mimochodem: kdybyste sám UPŘÍMNĚ A NEOCHVĚJNĚ věřil tomu, co píšete, nechoval byste se tak, jak se chováte. Vrstvíte si docela solidní karmický dluh.

      1. Začnu od konce.

        Když nevěříte na karmu, a to dáváte dost najevo, jak můžete vědět, co si vrstvím? Věříte snad na solidní karmický dluh – co to podle Vás je? Jaké vrstvy karmického dluhu Vy vidíte?

        Svůj život si ovlivňujeme každý sám, ale osudové karma, stručně osud, nám předem neznámý, nám připravuje zásadní osudové události v našem životě. Jestli si po obědě uděláte kávu a vyjímečně si dáte o kostku cukru více, je celkem jedno, ale jestli zítra spadnete ze žebříku a přihodí se Vám vážné zranění páteře,po kterém zůstanete do konce života na vozíčku, to by byla, říká se tomu tak, osudová rána. Změnilo by to Váš život docela zásadně, ne? Někdo by řekl, Bůh dal, Bůh vzal. On však ví, jakou lekcí si má kdo projít.

        Karma je trojího druhu – ta, kterou prožíváme, která nám byla pro současný život „přidělena“, tu kterou vytváříme nyní, ale nemusíme /leč můžeme/ ji ihned splácet a ta, která je tzv.zásobní, kam se ukládají ty „nevyplacené“ dluhy. Věřit si můžeme každý čemu chceme a dokonce se můžeme o své víře i přesvědčovat. Že Vy a pan Degon tomu nevěříte stejně na tom nic nezmění. Ještě nedávno by Vás upálili, kdybyste tvrdila, že Země obíhá kolem Slunce. Dnes je to dokázaný fakt, ale přesto tomu nemusíte věřit. Zrovna tak náš osud. Prochází si ním každý sám a má dopady především pro každého a zrovna tak i pro své nejbližší okolí.

        Diskuzi nevylučuji. Jestliže však na osud nevěříte, tak nemáte téměř o čem diskutovat. Můžete buď jen třeba stokráte opakovat – já na karmu, na osud nevěřím. Anebo, můžete všem říci – život se má takto a takto, protože to tak cítím a nebo jsem to četla tam a tam. Nepodáte důkaz, zrovna tak jej nepodávám já. Je to otázka víry. Tvrdit o něčem, že je něco blud /p.Degon/ je jednoduché. Ale ať dokáže, že je to blud. Jestli si to jen myslí, dokonce, jestli je o tom / i Vy / přesvědčen, může být. Ale pak je potřeba sdělit, jak to podle Vás je. Nevyvracet to jen slovy, že je něco blud nebo dogmatický výrok. Vysvětlete jednoznačnou pravdu.

        A již jsem na konci.

        Ad.
        Jen je dobré upozornit na věci, které nejsou pravda, to mi – doufám – nechcete zakazovat.

        Co je to prosím pravda? Které věci jsou a které nejsou pravda?

        Jsme tu na diskuzním fóru a svobodně vyjadřujeme své názory. Napsal jsem svůj článek a vy jste si svobodně vybrala to, co Vás v něm zaujalo. Tak je to v pořádku.

        Pěkný den.

        Venda

        1. dovolím si poznámku:
          ke karmě a osudu –
          je zajisté ještě celá řada možností, na bázi víry samozřejmě, protože vědci zdravého rozumu to neodsouhlasí:
          – co když se na Zemi rodí (inkarnují) i bytosti bez karmy, ze své svobodné vůle se stávají lidmi
          – co když se pobytem zde zatíží a
          1. budou se muset snažit své chyby odčinit
          2. karmické zatížení se jich netýká
          atd.,…bludy, demagogie, výmysly? Kdo ví. :-)

        2. ad – Když nevěříte na karmu, a to dáváte dost najevo, jak můžete vědět, co si vrstvím? Věříte snad na solidní karmický dluh – co to podle Vás je? Jaké vrstvy karmického dluhu Vy vidíte?

          Vendo, mně nedělá nejmenší problém vstoupit do myšlení druhého člověka. Obleču si jakýkoliv „kabát“, obrazně řečeno, ať se jedná o nevinné dítě nebo psychopatického vraha. Naladit se na Vaše vlny – to je opravdu maličkost. Váš (údajný) karmický dluh spočívá v nepoctivosti k sobě i k druhým.

          ad – ale jestli zítra spadnete ze žebříku a přihodí se Vám vážné zranění páteře, po kterém zůstanete do konce života na vozíčku, to by byla, říká se tomu tak, osudová rána. Změnilo by to Váš život docela zásadně, ne?

          Ale jistě, jistě že ano. A můžeme tomu klidně říkat s povzdechem – to je „osud“. Podstatné je ale vědomí, že nic takového nám nebylo PŘEDURČENO, k ničemu takovému jsme nebyli předem odsouzeni. Ty věci se staly a my na ně reagujeme. V tom spočívá náš „osud“, který si vytváříme reakcemi na situace, se kterými se setkáváme. Náš vlastní „osud“ je provázán s „osudem“ našeho okolí, v podstatě s „osudem“ celého Vesmíru.

          ad – Diskuzi nevylučuji. Jestliže však na osud nevěříte, tak nemáte téměř o čem diskutovat.

          Vendo, to nebylo pozvání k diskusi. Jen jsem Vás upozornila, že Vaše slova nejsou pravdivá. To, čemu VY věříte, vydáváte za prokazatelná fakta. O bludech a iluzích opravdu nemá smysl diskutovat.

          ad – Co je to prosím pravda? Které věci jsou a které nejsou pravda?

          Ptáte se posměšně jako Pilát.
          Pro účely debat na tomto „fórku“ plně postačí tato definice pravdy:
          „Pravda je shoda slov se skutečností“.
          Nebo Vy snad spoléháte na to, že nikdo nedokáže spolehlivě rozeznat pravdu od výmyslu, a tudíž si můžete vymýšlet co chcete (tzv. právo na „názor“) a spoléhat se, že Vám to jen tak bez povšimnutí projde (viz „ať si to každý přebere“) ?

        3. Paní Věro,
          a co by jste řekla k tomuto?
          Je to z knihy „Kdo jsi a proč jsi zde“.

          JSTE ZDE ZE SVÉ VLASTNÍ VOLBY A SVOBODNÉ VŮLE. NEJSOU ŽÁDNÉ NÁHODY ČI NEHODY

          Nejdůležitějším, nejzávažnějším a nejkritičtějším závěrem je, že JSME ZDE ZE SVÉ VLASTNÍ SVOBODNÉ VŮLE a VOLBY VČETNĚ VOLBY NEPAMATOVAT SI, ŽE JSME SI ZVOLILI SEM PŘIJÍT. Tato volba není jen obecným souhlasem k tomu, abychom sem přišli. Namísto toho jsme si zvolili každý jednotlivý detail našeho pozemského života, včetně svých problémů, trápení, strádání, nehod, příhod, typu rodičů, dědičnosti, místa, životního stylu a všeho, co máme. Z tohoto pravidla neexistuje výjimka či výluka. Cokoli se nám v kterémkoli okamžiku našeho života stane, se může stát jen proto, že jsme si to zvolili kvůli různým důležitým DUCHOVNÍM DŮVODŮM. Tyto důležité duchovní důvody si vědomě neuvědomujeme, ani si vědomě neuvědomujeme skutečnost, že jsme si to zvolili, aby se tak stalo.

          S ohledem na tento fakt je zřejmé, že neexistují žádné náhody či nehody, žádné statistické pravděpodobnosti, které by nebyly výsledkem nějakého druhu svobodné volby. Statistická pravděpodobnost se objevuje jen tehdy, když si někteří lidé zvolí být účastníky týchž takzvaných náhodných událostí. (Například si mohou zvolit být oběťmi hromadných leteckých neštěstí, nebo hromadných automobilových nehod na dálnicích, nebo zničujících hurikánů a podobných situací.)

          Jestliže by mohly nastat jakékoli náhody, nehody, incidenty a podobné záležitosti, úplně by narušovaly hlavní princip života, vaši svobodu volby. Stali byste se jen ubohou loutkou v rukou krutého osudu náhod a pravděpodobnosti. Ve Stvoření Nejvyššího takové věci neexistují. Dokonce i v negativním stavu je vždy přítomna svobodná volba, protože především negativní stav byl aktivován na základě něčího rozhodnutí.

          Z tohoto závěru také velmi jasně plyne, že jste plně odpovědni za to, co se ve vašem životě stane, ať si toho jste, či nejste vědomi.

          Ze slova volba také plyne, že každý výběr vám dává věčnou příležitost učinit jiný, který vás může VYVÉST z negativního stavu.

        4. Pro Věru :

          ad.
          To, čemu VY věříte, vydáváte za prokazatelná fakta.

          Děkuji. PROKAZATELNÁ, ne ale PROKÁZANÁ. To je již pak o víře každého jednoho z nás a jaké si najde důkazy, třeba v nitru. Jakou víru máte Vy, jste zase neřekla.
          ——-

          ad.
          Vendo, mně nedělá nejmenší problém vstoupit do myšlení druhého člověka. Obleču si jakýkoliv „kabát“, obrazně řečeno, ať se jedná o nevinné dítě nebo psychopatického vraha. Naladit se na Vaše vlny – to je opravdu maličkost. Váš (údajný) karmický dluh spočívá v nepoctivosti k sobě i k druhým.

          No ano, Vy nevěříte na karmu a v tom je ten rozdíl ! Jak můžete hodnotit můj údajný karmický dluh, když na karmu nevěříte. A k Vaší nadpřirozené schopnosti Vám upřímně gratuluji.
          ———–

          ad.
          Ale jistě, jistě že ano. A můžeme tomu klidně říkat s povzdechem – to je „osud“. Podstatné je ale vědomí, že nic takového nám nebylo PŘEDURČENO, k ničemu takovému jsme nebyli předem odsouzeni. Ty věci se staly a my na ně reagujeme. V tom spočívá náš „osud“, který si vytváříme reakcemi na situace, se kterými se setkáváme. Náš vlastní „osud“ je provázán s „osudem“ našeho okolí, v podstatě s „osudem“ celého Vesmíru.

          Paní Věro, nic o mne nevíte. Jen to Vaše myšlení a konstrukt Vaší mysli, která Vám nabídla, že umíte vstoupit do myšlení jiného člověka. Vaše ekvilibristika je příkladná. Vaše ego tu září příkladně – JÁ JSEM VĚRA! Přeji Vám to, užijte si to.
          ————–

          ad.
          „Pravda je shoda slov se skutečností“.

          Další perla, která mne má přesvědčit? Proč? Máme svobodu vyznání, mohu si věřit čemu chci, čemu věřím. Navíc, tyto stránky návštěvníkům umožňují sem vstupovat. A Vaše „shoda slov se skutečností“. Jakých slov, Vašich, a jaké skutečnosti. Jak ji tady, ve hmotném světě odlišíte od iluzí? Vždyť Vy tady nic nepíšete, jste zrovna taková „iluze“, jako já, pomíjivá. Účty však skládáme někde jinde, ne na tomto světě. Tak již se vzpamatujte a nechte na těchto stránkách zaznívat názory, víry, i jiných. Vaše bušení je na nesprávném místě. Ztrácíte se mnou energii. Míjíte se s klepáním u správných dveří, jen si všímáte tzv.“slov“ jiných. Opravdu Vám osobně to k něčemu pomáhá. Ego se cítí dobře ?
          ———-

          Přeji Vám, aby Vaše víra byla pevná a vedla Vás k Bohu, aby jste nevytvářela karmické dluhy /když je tak často citujete / a Vaše další zrození spěla ke konečnému osvobození se ze zrození do kola osmdesáti čtyř / že o tom čísle 84 nic nevíte? Však Vy si to najdete a patřičně mi to dáte vědět /. S láskou k Bohu, který má mnohá pojmenování, ale je jediný, k Ježíši a všem Mistrům a Prorokům a Velkým duším minulosti i současnosti. Mnoho zdaru na Vaší pravé cestě životem.

          Venda

        5. ad – No ano, Vy nevěříte na karmu a v tom je ten rozdíl ! Jak můžete hodnotit můj údajný karmický dluh, když na karmu nevěříte. A k Vaší nadpřirozené schopnosti Vám upřímně gratuluji.

          Vendo, to není nadpřirozená schopnost, ale přirozená schopnost empatie, dlouholetou praxí vypilovaná a vytrénovaná. Nehledejte složitosti.

          ad – Další perla, která mne má přesvědčit? Proč? Máme svobodu vyznání, mohu si věřit čemu chci, čemu věřím. Navíc, tyto stránky návštěvníkům umožňují sem vstupovat. A Vaše „shoda slov se skutečností“. Jakých slov, Vašich, a jaké skutečnosti. Jak ji tady, ve hmotném světě odlišíte od iluzí? Vždyť Vy tady nic nepíšete, jste zrovna taková „iluze“, jako já, pomíjivá. Účty však skládáme někde jinde, ne na tomto světě. Tak již se vzpamatujte a nechte na těchto stránkách zaznívat názory, víry, i jiných. Vaše bušení je na nesprávném místě. Ztrácíte se mnou energii. Míjíte se s klepáním u správných dveří, jen si všímáte tzv.“slov“ jiných. Opravdu Vám osobně to k něčemu pomáhá. Ego se cítí dobře ?

          Moje EGO je jako v bavlnce, ale to Vaše se řádí jak vteklý pes.
          Jste při smyslech? :-))
          Věřte si čemu chcete :-))))))
          Ale pravda je SHODA slov se SKUTEČNOSTÍ. Tečka. Opravdu není jedno, co píšete. Jste za svoje slova odpovědný, a dvojnásob to platí, když jimi chcete někoho poučit.

          ad – Mnoho zdaru na Vaší pravé cestě životem.

          Tak se staň.

          Mějte se.

        6. ad: Jakých slov, Vašich, a jaké skutečnosti. Jak ji tady, ve hmotném světě odlišíte od iluzí?

          Šílenec po vodě pátrá, i když je uprostřed vln. (Sextus Propertius)

        7. Paní Věro,
          potřeboval bych nějaké informace. Píšete, že „to není nadpřirozená schopnost, ale přirozená schopnost empatie, dlouholetou praxí vypilovaná a vytrénovaná“.

          Věřím Vám.

          K té potřebě mých informací.

          Prezident středoamerické republiky Salvadoru Sánchez Cerén, zvolený 1. června 2014 – mohla byste mi k němu něco, díky Vaší empatii, napsat. Jaké byste potřebovala podklady. Nějaké jeho projevy, přeložené ze španělštiny, fotografii – budou stačit? Teď stačí, když jen potvrdíte, že ano a pak bychom se domluvili na ceně a mém vlastním zadání.

          A ještě. Kolektiv, kde cvičím jógu, cca 70 lidí, by jistě Vaše schopnost zajímala. Byla byste ochotna k nám někdy na podzim přijet a my bychom pro Vás zorganizovali přednášku / i pro širší veřejnost / na toto téma. Zaplatili bychom cestovné, nocleh, bohatou večeři a honorář, pokud byste ho požadovala. Na textu plakátu a upoutávky pro okresní noviny a náš radniční zpravodaj bychom se dohodli. Vidím to tak na listopad. A také vidím, že byste měla úspěch, zvláště v praktických ukázkách.

          Děkuji za informace a nehledejte v mých návrzích žádnou kulišárnu. S člověkem, který ovládá tyto schopnosti jsem se ještě nesetkal.

          Děkuji za pochopení.

          Venda

        8. Milý Venoušku…..:-))
          Vy jste vážně jak nesvéprávné děcko, na Vás se člověk nemůže zlobit.

          ad – Nějaké jeho projevy, přeložené ze španělštiny, fotografii – budou stačit?

          Ne, nebudou. Až s ním budu nějaký čas on-line komunikovat, pak se cesta otevře. Vy si Vendo vážně „myslíte“, že Vám budu dělat špióna? :-)))))))))
          Znovu říkám…: vyměňte Mistra….:-)))))))

          ad – Vidím to tak na listopad. A také vidím, že byste měla úspěch, zvláště v praktických ukázkách.

          To nepochybně, Vy mlsoune….ale můj diář je zcela zaplněn až do příští reinkarnace. Doufám jen, že se za trest nenarodím jako VENDA…
          :-))))))))))))
          :-))))))))))))))))

        9. ad – Kolektiv, kde cvičím jógu, cca 70 lidí,
          _____________________________

          ……představa „kolektivu“ sedmdesáti „jogínů“ a-la Venda mě upřímně vyděsila…..

        10. Ale že Vás ta Věra nadzvedla..:-)))))))))

        11. Honzo, vážím 80 kg. Nevím, jestli by mne nadzvedla. Asi na to nemá.

          Venda

        12. ad: Co je to prosím pravda? Které věci jsou a které nejsou pravda?
          Vendo, Vy to fakt nevíte. Nebo se jenom jako idiot ptáte? Protože jenom idiot se ptá: Co je to prosím pravda? Které věci jsou a které nejsou pravda?
          Říká Vám něco (princip) „1 + 1 = 2“?

          Pravda je řeč, která vyjadřuje, co je všeobecně platné.

          – Antoine de Saint-Exupéry –

          Pravda je soulad mezi pojmem a skutečností.

          – G. W. F. Hegel –

          Dvě pravdy si nikdy nemohou odporovat.

          – Galileo Galilei –

          Pro mne je pravda nezávisle vládnoucím principem. Tato pravda se nevztahuje k relativní pravdě našich vlastních představ, nýbrž k absolutní pravdě, věčnému principu, kterým je Bůh.

          – Mahatma Gandhi –

          a včil mudruj pískomile………..

        13. Pro Honzu.

          Tyto Vaše komentáře, pane Honzo, se tu opakují. 1+1…..mám je staženy z minulých Vašich příspěvků, ještě jste tam přidával….a mluvil a mluvil / tedy psal /. Nebýt těch citátů opravdu slavných lidí, tak jste tady zase nic neřekl.

          Můžete např. napsat něco Vy o Vaší víře?

          Tak s Vaším oblíbeným zakončením svých prázdných slov ….v blázinci je všechno možné!

          Venda

        14. ad: Můžete např. napsat něco Vy o Vaší víře?

          Odhlédnu-li od prostého faktu, že ve skutečnosti nic takového jako je „moje víra“ neexistuje, ne, nemůžu, resp. nechci a nepotřebuju. Nesmyslama se nezabývám. Vendo, kontrolní otázka: VNÍMÁTE SKUTEČNOST?

          ad: Nebýt těch citátů opravdu slavných lidí, tak jste tady zase nic neřekl.

          Ono bohatě stačí co tady všechno nažvaníte Vy…:-))Ano Vendo, v blázinci je všechno možné.

          …Mám obavy z bezbřehé mnohosti, nikoli z lapidárnosti zpráv, z éry žvástu, z křeče řeči, jíž dosud setrvačně považujeme za komunikaci. Mám obavy, že z bezbřehé, tekuté webové povodně stále rozplizlejších a anonymnějších projevů globální grafomanie (co uživatel netu, to někým čtený grafoman, co „bloger“, to literární titan ve vlastních očích) už jen tak nevybředneme, že jsme se v ní nenaučili plavat, odněkud někam směřovat, že jsme jí (doslova i obrazně) unášeni…(Vladimír Just)

          Zatímco se dělali moudrými, stali se z nich blázni. (Římanům 1:22)

        15. Pane Honzo, díky za reakci. Vladimíra Justa znám. V mladých /mých/ létech nám přednášel. Již tenkráte bylo cítit, že je to špičkový – inteligentní člověk.

          A zase jste musel někoho citovat.
          Sám opravdu nevypotíte nic?

          Venda

        16. ad: A zase jste musel někoho citovat.

          Nemusel jsem nic, Vendo. Ale chápu, že – nevytvářet si domněnky – je absolutně mimo vaše rozlišovací schopnosti. A máte-li snad „něco“ proti citacím, resp. citátům, to je Váš problém, nikoli můj. To dá rozum.

        17. ad – Co je to prosím pravda? Které věci jsou a které nejsou pravda?
          _____________

          Svěřím Vám jedno velké tajemství, Vendo, a bude to tentokrát zadarmo.
          Pravda se vyjevuje proséváním. To se vezme veliké síto, do něj se nasype všechno, co lidi nakecají a vymyslí. A pomalými krouživými pohyby proséváme.
          Lež a výmysly jsou snadněji identifikovatelné než pravda, často nedokážeme pravdu spolehlivě určit, ale kupodivu – intuitivně dobře poznáme, co pravda není. Takže proséváme a proséváme….lži a výmysly propadávají a propadávají….a to, co nakonec zůstane nahoře – je Pravda.

          Pozor – neplést s Pradou! protože:
          http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://nd01.jxs.cz/842/767/9585b024f0_41410898_o2.jpg&imgrefurl=http://zivotsknihami.cz/recenze-lauren-weisberger-dabel-nosi-pradu/&h=269&w=188&tbnid=MsaGOtr04lONWM:&zoom=1&tbnh=186&tbnw=129&usg=__IYMkk_ICz_qu6lj_JYMBgCUYz2Q=&docid=mlhfC9w5JqE-yM&itg=1&sa=X&ei=rO7fU-m4O4Xe7AbZ3IDIDA&sqi=2&ved=0CH4Q_B0wCg

        18. Paní Věro, ještě k Vašemu prosévání.

          ad.
          A pomalými krouživými pohyby proséváme.
          ……..
          Takže proséváme a proséváme….lži a výmysly propadávají a propadávají….a to, co nakonec zůstane nahoře – je Pravda.

          —————

          Paní Věro, píšete v první osobě čísla množného – My proséváme.

          Kdo je to MY? Vy, pan Degon, Honza? A nebo celá Vaše vesnice? A nebo Češi a nebo lidstvo ?

          Opět Vaše ego! Nic víc v tom necítím. Vydáváte se za MY.

          Paní Věro, toto mne nepřesvědčilo. Vzmužte se. Ale jinak, miluji Vaše repliky. Paní kněžna z Babičky by o Vás jistě řekla.“ Vzácná to žena“

          Já jen dodám, škoda, že Vás nemohu poznat více.

          Venda

        19. ad – Kdo je to MY? Vy, pan Degon, Honza? A nebo celá Vaše vesnice? A nebo Češi a nebo lidstvo ?

          Opět Vaše ego! Nic víc v tom necítím. Vydáváte se za MY.
          __________________________________

          Berte to jako návod v kuchařce.
          A nebo prostě jenom obecně – „my, kterým to pálí…“…….:-)))
          Jestli se mezi ně počítáte taky, toť otázka…….:-))))))))))))))

          ad – Já jen dodám, škoda, že Vás nemohu poznat více.

          To už byste snad ani nemoh přežít……..:-)))))))))))

        20. Ano, cítil jsem dnes nějaký smrad. Něco se pálilo. Tak to jste byla Vy? Vlastně MY?

          Venda

        21. ad – Tak to jste byla Vy? Vlastně MY?
          _________________________

          No vida….najednou byste se mezi NÁS – paliče – hrnul, co?
          :-))))))))

          Bez nároku, Vendo. Vaše „vedení“ je přímo excelentní, na konec člověk nedohlédne……:-)))))))))))

  5. Podtitulek článku je:
    O „obyčejném životě“

    A tak jediný rozdíl mezi lidmi, či plevami je,
    že jedni žijí a uznávají „obyčejný život“
    a druzí obyčejný život.
    Jde o to, jsou-li si vědomi a žijí „správně zařazeni“ v „kategorii“, kam patří. Neboť ve skutečné a „své“ správné „kategorii“ by byli šťastni.

    1. „A je jasno! Já toho psa vidím.“ (Werich, Horníček)

      1. pro Míru
        No to su ráda.
        Ono totiž kdybych si myslela, že jsem Míra a přesto byla Zdena, byla bych nešťastná. Ale že jsem Zdena a jsem s ní na tomto světě ztotožněná, jsem ….. no vida ….su fakt jen a pouze Zdena? Co když su i Zde-na….?
        Že ten Werich a Horníček viděli dokonce i toho psa, to je úžasný, vidět za zrcadlo.

        Sranda, že. Nemohla by být vážnější, abych ji i já mohla rozumět? Míra je nějak tou srandou přeplněna.

        1. No právě. Vážnější srandu, suchou vodu, studený oheň… Srandy není nikdy dost. Je to nejlepší zbraň proti blbosti. I vlastní. Kolikrát se můžu uchechtat. :-))))))))))

        2. Ale jinak – poručíme dešti větru? Jak si mám něco takového, jako je sranda poručit, když jsem byla vedena: „Smích? Přejde.“ No tak mne přešel a dodnes mnohdy přchází.
          Eh, víš, že cítím, kdo tu nese radost?

        3. Buď to v sobě máš nebo ne. Nemáš-li, co se dá dělat? Nikdo ti nemůže zakázat smysl pro humor ani cit a už vůbec ne používat hlavu jinak než třeba k rozbíjení ořechů nebo k vzývání božstev tlučením o zem. Jen můžeš svým projevem lézt na nervy. Zvykni si. Já už si zvykl. Ale nechám se vyhecovat. :-)))))

        4. Míro, nemohu vyhecovat něco, co v tobě není. A hecovat něco, co v tobě je, není přece vůbec potřeba.
          Ale popřemejšlet když tak můžu.
          Hlavu používat k vzývání božstev tlučením o zem? Člověče a zadek nahoru, k tomu „vonět“ k cizím nevoňavým ponožkám? Ježkovy voči, má fantazie pracuje na plný obrátky….

  6. Pane Vendo,
    Je to zase jeden z těch Vašich článků, kdy hledáte všemožně ospravedlní pro své hinduistické postoje v Bibli.
    Pane Vendo, křesťanská kultura je jiná a na reinkarnaci nevěří, byť věří zase na jiné bludy,
    jako např. na věčné zatracení v pekle. Pekla jsou, to ano, ale ne navěky, je to dočasný stav.
    Byli tady mnozí před Vámi, kteří se pokusili tímto kontaminovat křesťanství a často i uspěli,
    není nic snazšího než prohlásit, že na koncilu XY byly zmínky o reinkarnaci vyškrtnuty z Bible nebo tak něco. A najít oporu pro svá tvrzení ve slovech Ježíše Krista zahrnutých v evangeliích je zavádějící, neboť Ježíš mluvil duchovně a nikdo z naší planety tomu pořádně nerozumí.
    Pane Vendo, na čem se myslím shodneme, že Bůh (pro mě Pán Ježíš Kristus) je Absolutní Láska
    a Moudrost. Přijde Vám láskyplné a moudré trestat někoho za nějaké prohřešky v minulém životě
    aniž by si byl vědom, za co to má? Takhle Absolutní Láska a Moudrost nejedná, tam je vše otevřené a zcela jasné. Máte tam nějakého Trojského koně, v těch hinduistických pojetích.

    1. ad – neboť Ježíš mluvil duchovně a nikdo z naší planety tomu pořádně nerozumí.
      ___________________________

      Buďte tak hodný, pane Karle, a neskloňujte lidi podle vzoru „Karel“.
      Oni opravdu nejsou všichni tak cáklí jako Karel.

    2. ale jinak – tohle

      „Přijde Vám láskyplné a moudré trestat někoho za nějaké prohřešky v minulém životě
      aniž by si byl vědom, za co to má? Takhle Absolutní Láska a Moudrost nejedná, tam je vše otevřené a zcela jasné. Máte tam nějakého Trojského koně, v těch hinduistických pojetích.“

      se Vám povedlo, to je dobré…..:-)

    3. Karle, co asi bylo všechno z přijatých evangelií / po cca 3,5 stoletích / vyškrtáno, změněno, tak, aby se to hodilo světské, ale i církevní moci. Bylo o tom tady napsáno mnoho a původní texty evangelií, ať již synoptických nebo apokryfních, to nikdo tady v původním originále nezná.

      Např. v r. 553 n. l. svolal římský císař Justinián do Konstantinopolu 5. ekumenický koncil, který měl k řešení mj. i zásadní otázku jedné křesťanské doktríny, která již staletí trápila mnoho světských i církevních vládců a hodnostářů. Je ještě opravdu nutné zdůraznit, že Nový Zákon byl vytvářen po více než pět století od Ježíšova ukřižování a vše, co se světské vládě, římským císařům i církevní moci nelíbilo a nehodilo, bylo postupně změněno, upraveno a popř. i z Ježíšova učení a Bible vyloučeno. Kolik myšlenek, kolik slov? Výsledkem zmíněného koncilu bylo vydání mnoha anatén, což je učené pojmenování pro klatby!

      Nejen v té době znamenala klatba velmi zásadní krok a tehdejší církevní i světská moc by považovala za velikou špatnost a protivenství toho, kdo by se ji protivil, šel proti ní. Hned první anaténa byla namířena proti víře v preexistenci duše a v reinkarnaci a doslova zněla: „Pokud někdo hlásá bájnou preexistenci duší a bude hlásat i jejich nehoráznou obnovu, která z toho vyplývá – nechť je prokletý!“ Těch klateb bylo k tomuto zásadnímu tématu vydáno více a kdo dnes ví, co všechno bylo z učení Ježišova vyloučeno.

      Ale přesto zůstalo v Matoušovi Ježíšovo : …..neodejdeš z tohoto světa, dokud nezaplatíš do posledního haléře ? Chápete tu jasnou souvztažnost k reinkarnaci, k nutnosti se znovu a znovu vtělovat, dokud nebudou vývojem ve světě vymazány všechny dluhy konkrétní duše, nastřádané za mnohá zrození.

      A Vy sám byste mohl vědět, jak instituce, církev svatá, jednala s těmi, kdo šel proti ní a jakou silou prosazovala upravené učení Ježíše.

      A pane Karle, nejsem žádný hinduista. Ne jednou jsem přečetl Bhagavatgítu, seznámil jsem se s některými myšlenkami véd. Nemám žádné bůžky indického ani jiného panteonu. Jsem křesťan, proto i v Bibli stále hledám poučení. Jsem příznivcem univerzálního učení Mistrů, těch vzácných duší, jejichž příchod do různých kultur v různém čase znamenal vždy hlásání stejných morálních a etických hodnot, stejného učení a duchovní cestě.

      Pěkný den.
      Venda

      A proč koncil, myslím že v 6 století, vyhlásil

      1. Pane Vendo,

        Tenhle svět není dílo pravého Boha. Je to dílo pseudotvůrců, chcete-li Lucifera.
        Je to mimořádná situace a vyžádala si dokonce inkarnaci Boha do lidského těla Ježíše
        Krista, aby se s tím dalo něco dělat. Pokuď vezmete v úvahu, že stvoření je obrazem a odrazem svého Stvořitele, myslíte že tenhle svět je obrazem Absolutní Lásky a Moudrosti?

        Bible je přesně taková jaká má být, to už si Božská Prozřetelnost zajistí, například
        pomocí svých agentů pozitivního stavu, kteří jsou mezi námi.

        1. Že jste to Vy,pane Karle, tak Vám sdělím jedno malé tajemství z Indie.

          Tam se traduje, že Satan, Negativní síla, Lucifer, padlý anděl, Ďábel, ten zlý…..nazvěte si ho jak chcete, stál tisíc jug na jedné noze bez pohnutí, aby dokázal, jak moc stojí o to, aby materiální svět byl svěřen právě jen jemu. Dostal ho. Je jeho správcem a přesně plní zadané úkoly od Nejvyššího Stvořitele. Je správcem „času, smrti, zrození, karmy“, je tím, které plní duším v lidských tělech jejich nesčetná přání. Od Boha má slíbeno, že duše si v novém zrození nebudou pamatovat své předchozí chyby, budou spokojeny v životě, který jim byl pro zrození přidělen a Synové, které sem posílá Bůh-Otec, tedy posílá sebe sama ve formě vtěleného Slova – Ducha Svatého, nebude odvádět duše působením jejich /Synů/ nadpřirozených schopností. To by tady měl brzy prázdno a všichni by takového Syna následovali. A on, Satan, tu duše, jako oživující princip svého stvoření silně potřebuje.

          Ale raději to berte jako vtip. Jinak se o tom mnoho rozepíšete.

          Pěkný den a věnujte si do zrcadla, chcete-li pro sebe svůj úsměv. Nic to nestojí a úsměv vždy potěší.

          Venda

        2. Pane Vendo,
          je to hezký konstrukt ten indický a je v něm i něco pravdy, co se týče zainteresovaných bytostí. Jinak to nedává vůbec žádný logický smysl. Bůh, Absolutně pozitivní bytost dal Luciferovi hmotné světy aby tam trápil duše, protože jsou ještě mladé a nezkušené a tak si to zajisté zaslouží.
          Nepřijde Vám to nějaké divné? Mě tedy jo.

        3. Divné, nedivné, ten náš subjektivní pocit je přece nepodstatný.

          Co třeba čistá duše Adama – nezasloužil se spolu s pramáti Evou o „pád“ lidí, tedy duší, do světa hmoty?

          Venda

        4. Pane Vendo,
          používáme sic rozdílné pojmy, ale myslím, že při troše dobré vůle se dokážeme domluvit. Myslím, že mě správně nechápete, když říkám pozitivní a negativní stav. To není tak, že duchovní světy jsou pozitivní a hmotné negativní. Adam a Eva, tedy druhé člověčenstvo na planetě Zemi žili v zahradě Eden. Zahrada Eden označuje hmotný svět pravého stvoření, neboli pozitivního stavu.
          Na stromě poznání si v poklidu rostlo to jablko, které představuje ideu negativního stavu, neboli otočení se zády k Bohu. Jablko bylo utrženo, což značí, že ta idea byla aktivována a důsledky a následky té ideje se musí zcela naplnit. My jsme součástí naplňování té ideje, někde v průběhu jejího hmotného nastávání, neboli konkrétní odpovědi na to, jak vypadá život, když se otočí zády k Bohu.

        5. ad: ten náš subjektivní pocit je přece nepodstatný.

          Hm, tak „náš subjektivní pocit“. No to se to pak mele a žvaní, až se za kočárem práší, co, Vendo…-)) Vendo, prozradím vám tajemství. Od té doby, co lidé rozdělili svět na „subjektivní“ a „objektivní“, jsou ochotni věřit každé pitomosti.

          A citát pro Vás:

          „Rozdělujeme realitu a zapomínáme, že jsme ji rozdělili a poté zapomínáme, že jsme to zapomněli“ (Ken Wilberg)

          Spěte dál…

        6. Pane Vendo, nechci rušit indické kruhy, které se tu šíří. Někdo ( možná Vy) tady psal, že nemůže za to, že indická civilizace je o 3 000 let starší než křesťanství.
          Z toho ale primárně nic neplyne. Před 3 000 roky byl v Mezopotámii vynález dvoukolého ( válečného) vozu taženého koněm. Dnes máme místo několika dvoukoláků miliardu aut.
          Uchování informací ( dat) a jejich přenos je taky na jiné úrovni. Počátky civilizace se tvořily pod vlivem náboženství. Já úlohu křesťanství pro rozvoj lidstva chápu velmi kladně. Dnešní svět je pod vlivem vědy. Obojí- náboženství i vědu je třeba brát s rozumem. Duchovní rozvoj člověka neomezuje ani jedno ani druhé. Překážky vnitřního rozvoje si vytváříme sami – pohodlí, pocit výjimečnosti, manipulace s fakty, nesnášenlivost, agrese.
          Léta jsem cvičil jógu, ale nyní dávám přednost pohybu v přírodě s nejlepším přítelem člověka. A to je jen kus mého života. Prostě myslím, že s univerzálními pravdami platnými pořád po mnoho tisíciletí je třeba nakládat obezřetně, nebýt pod jejich trvalým tlakem. Většina lidí chápe, co je dobro, ale ne každý ho opravdu koná. Velikost člověka se posuzuje podle překážek, které překonal.
          No a těm překážkám bych karma neříkal.
          Já mám asi karmu lovce mamutů, býval jsem školním rekordmanem v hodu skoro čímkoliv.

        7. Díky pane Pardale, inspiroval jste mne k dalšímu příspěvku. Mám jej již rozpracovaný, ale jeden směr mi tam chyběl.

          Ten údaj 3000 let měl být asi správně asi 4.000 let a nešlo o křesťanství, ale o společnost na území dnešní České republiky, zdejší vědu, matematiku, jazyky v roce kolem začátku našeho letopočtu a staré civilizace Indie, používání jazyku sanskrtu….. .

          Souhlasím, že křesťanství pomohlo vývoji. Ale přece jedno ale. Jak a kdo může vědět, když by Řím nepřijal křesťanství a nevnutil ho Evropě, co by vzniklo a jak by se vše vyvíjelo. Zda k lepšímu nebo k horšímu? Nechci, aby to evokovalo ovládnutí islámem, ten vznikl až o pár století později.

          A ta Indie má i dnes špičkovou vědu, létá do vesmíru….., samozřejmě, že při miliardě lidí je ten vývoj obtížnější. Ale to by bylo na jiné povídání.

          Ad.:
          “ Překážky vnitřního rozvoje si vytváříme sami – pohodlí, pocit výjimečnosti, manipulace s fakty, nesnášenlivost, agrese.“

          Zase to přenesu na práci mysli. Přesně to jsem popisoval v příspěvku pana Degona. Doufám, že v tom Vy nevidíte žádný fanatismus. Snad i byste mohl uznat, že obzvláště člověk vědecký používá mysl a není proto fanatikem.

          Ad.:
          „Velikost člověka se posuzuje podle překážek, které překonal.
          No a těm překážkám bych karma neříkal.“

          A je zcela logická myšlenka či až dotaz. Kdo posuzuje velikost člověka? Pokud je to sám člověk, může to být značně ovlivněno třeba předsudky a dalšími okolnostmi, které právě nemusí ctít ty univerzální pravdy – to posuzování může být velmi subjektivní, podplacené, vnucené…..?

          Pěkný večer.

          Venda

        8. Pardale, mnohdy jde zřejmě jenom o vyjasnění pojmů. Někdo vnímá např.pojem karma jako dlouhý „sled trestů za hříchy“, já ji např. vnímám jako zákon, který je zároveň cestu protkanou zkušenostmi, které vedou k poznávání.
          Zkušenosti mohou být příjemné i nepříjemné, ale všechny mají člověka nakonec obohatit. A Vaše cesta přírodou se čtyřnohým přítelem je také nádherná příležitost k poznávání.
          Jenom k Vašim slovům: “ Velikost člověka se posuzuje podle překážek, které překonal. No a těm překážkám bych karma neříkal.“
          Ono je asi jedno, jestli překážky vnímáte jako součást karmy nebo jenom jako překážky. Důležité je, že se na nich člověk nakonec něco naučí, pozná, posílí. I když to bolí.
          A pokud jde o Adama a Evu, o kterých se zmiňuje Venda – pro mě je to obraz, jak lidská duše nastupuje cestu za poznáním. Tedy dar.

        9. Honzo a Věro, zdravím vás a posílám voňavou kávu…

        10. Mílo! Dlouho jsem Vás neviděla, zdravím též a posílám pozdrav z Vysočiny:-)

        11. No ježiš..:-) Míla! Rád Vás opět vidím a taky zdravím…-)

        12. V létě bývám často mimo internet, ale nezapomínám…

        13. Pro Mílu.
          Na významu slova karma se neshodnou hinduisté (= zhruba osud a dědictví z reinkarnace) a budhisté (= zhruba čin a následek přímo na toho, kdo čin provedl). Samozřejmě, že příští generace trpí díky předchozí, pokud si zhuntuje zdraví (kouření, alkohol, drogy) a pak má děti, chudák bude často mít děti zas chudé. Filosofii této karmy – teď si protrpím život a děti budou mít karmu lepší, je spíše jen útěcha. Život je bude šrotovat podobně jako mě, protože výchozí podmínky jsou špatné.
          http://cs.wikipedia.org/wiki/Karma_(hinduismus)
          http://cs.wikipedia.org/wiki/Karma_(buddhismus)
          Budhistické chápání karmy vypadá rozumně.
          „zákon příčiny a následku, čin vykonaný se záměrem nebo vědomým motivem a odpovídající následek tohoto činu, postihující zpětně aktéra samotného. Zjednodušeně řečeno podle této doktríny egoistické jednání způsobuje utrpení, zatímco nesobecké jednání přináší štěstí. Z buddhistického pohledu neznamená karma „osud”, ale může být přeložena jako „čin” nebo „příčina a následek”.
          Je to s takovouto filosofií těžké na domluvu. Asi jako kdyby košíkem jablek myslela jiná skupina pytel brambor.

        14. Pane Pardale, dovolím si pár informací z mého druhého článku v pořadí tady na těchto stránkách „Karma….2.díl“ :

          „Proč se některý člověk rodí nějak poškozen? Malé nevinné novorozeně si přináší do života např. vrozenou tělesnou nebo duševní vadu, nebo se rodí do rodiny, kde na něho nečeká nic příjemného – výprasky, tresty, nenávist, alkoholismus rodičů, hlad. A nebo naopak, jiné dítě obdrží dar dokonalého zdraví, má láskyplné rodiče, zabezpečenou rodinu, od narození je řádně vychováváno, dostává postupně kompletní vzdělání, okolí se na ně směje a v životě je provázeno pochopením. Je nasnadě, že tyto okolnosti je mohou formovat zcela pozitivně.

          Proč však připustil Stvořitel-Bůh jednomu problémy a druhého zabezpečil pro zcela odlišný vývoj života? Bůh je přece ve své podstatě manifestací Dobra, Ideálem stoprocentní Lásky, Blaženosti, Jednoty, Řádu a Harmonie. A nás si přece stvořil k obrazu svému! Kde je ta nejvyšší Spravedlnost? Proč se tak diametrálně liší startovací čára po narození se do života?? ODPOVĚĎ na tyto otázky může být jen jedna jediná a hledejme ji právě v zákonu Karmického vyrovnání, Zákonu příčiny a následku, který ovládá tento svět a drží jej i pohromadě!

          Sanskrtské slovo KARMA má kořen v částici KR což značí ČIN, a blíže to znamená, že: „každý, kdo koná, obdrží přesně takový výsledek či odměnu, jaká jeho činům odpovídá!“ Karma ve svém zpětném působení vytváří pouta nebo řetězy, a to dobré či špatné, zlaté nebo železné. Proč zrovna pouta a řetězy? Satan, ta vládnoucí Negativní síla, má daný od Stvořitele zásadní úkol; držet duše pro oživování všech bytostí hmotného Stvoření v tomto fyzickém světě. A maximálně se snažit nedovolit jim se z tohoto světa vyvázat. Nutné zdůraznit. Pokud neabsolvují tu nutnou a Stvořitelem zaručenou školu života poznání reálií hmotného světa a pokud si ten odchod z něho nezaslouží!“

          – – – – – –

          Upřímně, nechápu, proč se mnozí tomuto konceptu a hlavně zákonu Stvořitele pro hmotný svět brání. Duše se nemůže navrátit ke svému Stvořiteli, pokud „neabsolvuje“ školu života, nevyváže se z něho svým konáním, činy, skutky, myšlením tak, že je čistá k návratu.

          Pěkný den přeje

          Venda

        15. Pane Vendo,

          Re: Bůh je přece ve své podstatě manifestací Dobra, Ideálem stoprocentní Lásky, Blaženosti, Jednoty, Řádu a Harmonie. A nás si přece stvořil k obrazu svému!

          Vaše definice Boha je správná, ovšem to, že nás stvořil ke svému obrazu tam poněkud NEPASUJE.
          Co si budem povídat, všichni moc dobře víme, jací jsme. Rozhodně ne obraz lásky, dobra, blaženosti, jednoty, řádu, harmonie atd. Pane Vendo, Vaše víra je nelogická, říká se
          tomu SLEPÁ VÍRA.

        16. Toto je odpověď p.Karlovi :

          Ad.
          Pane Vendo,

          Re: Bůh je přece ve své podstatě manifestací Dobra, Ideálem stoprocentní Lásky, Blaženosti, Jednoty, Řádu a Harmonie. A nás si přece stvořil k obrazu svému!

          Vaše definice Boha je správná, ovšem to, že nás stvořil ke svému obrazu tam poněkud NEPASUJE.
          Co si budem povídat, všichni moc dobře víme, jací jsme. Rozhodně ne obraz lásky, dobra, blaženosti, jednoty, řádu, harmonie atd. Pane Vendo, Vaše víra je nelogická, říká se
          tomu SLEPÁ VÍRA.
          – – – – – – – – – –

          Podívejte se, co napsala paní Míla p.Degonovi. Opravdu tu duše „musí něco poznat – je to pro ni škola života!“ A k tomu ideálu lásky, dobra, blaženosti, jednoty, řádu, harmonie atd. se musí teprve propracovat. Lépe bych to nenapsal, jak paní Míla, a hlavně nemám čas. Procházím stěhováním nábytku do opraveného bytu a kdo ví, kdy tu zase budu / odpoledne i odpojuji počítač /.

          Mějte se hezky.

          Venda

        17. Vendo, já se karmou jako přenosu z minulých životů zabývat nechci. Pokud mi druhý (budhistický) výklad karmy říká, že se mám chovat dobře k ostatním, tak to máme i v Bibli. A už vůbec nechci rozbory neštěstí, že si někdo při narození přináší do života větší trable, než jiný. Vezmu mírně jen to, že zdravé a chytré dítě se ve škole nesoustředí, nebaví ho to a má průměrné výsledky.
          Blízké je mi sdělení Míly :“nepociťuji žádné hrůzy ani strach z nějakých minulých hříchů a zlé karmy…A čeho bych se měla bát, když věřím, že Bůh je láska? “
          Chytří rodiče mají větší šanci mít chytré dítě, sportovci dalšího sportovce. To je dáno genetikou. Tu ovšem nelze uplaňovat se 100% účinností, platí jaksi statsticky ve velkých souborech. Zjednodušeně řeknu kopírování částí genů od obou rodičů závisí na mnoha podmínkách, nejpodstatnější je, že nukleové báze v dvojité šroubovnici drží pomocí vodíkových můstků, jejich pevnost je řádově 1/10 pevnosti vazby kovalentní, které jsou mezi ostatními atomy v molekule DNA. Lze to vpodstatě zachytit i elektronovým ( iontovým) mikroskopem, takže něco na to bude. Lidský genom má 3 miliardy znaků , jejich pořadí je známo zhruba od roku 2000. Mysleme si jakoby 3 miliardy písmen textu, ale nevíme, co jsou slova, věty ani v jakém jazyce to je. Prostě víme toho hodně, ale méně víme o čem. Při replice genů vznikají chyby, ale jsou i velmi úspěšné opravné systémy.
          Takže to, že někdo má při narození na zádech pihu, bílé skvrnky na nehtech nebo kdesi mateřské znamení nebo sklony být tak trochu lajdák, tak to není karmou, ale tím, že některé nové znaky náhodně vznikly, což je dáno vpodstatě statistikou při obrovském počtu znaků (3 miliardy).
          Biochemicky je vznik nového života jiného savce ( třeba psa) velmi blízký tomu, co jsem popsal u člověka, jen řetězec znaků člověka je delší, pokročilejší. Formální vzhled vývoje zárodku a plodu člověka v těle ženy schmaticky řečeno kopíruje zrychleně vývoj života na Zemi.
          Ve fyzickém životě na Zemi nás drží biochemické děje v těle a v mozku v tomto fyzickém světě.
          Vendo píšete :“Satan, ta vládnoucí Negativní síla, má daný od Stvořitele zásadní úkol; držet duše pro oživování všech bytostí hmotného Stvoření v tomto fyzickém světě.“
          No snad tomu někdo rozumí, já ne. A ani nevím, k čemu by mi to bylo dobré.

        18. Poznámka
          Vzhledem k tomu, že mne kdysi někdo nazval Světlonošem, dovolím si říci – je to princip – Strážce hmoty.

        19. Pane Pardale, díky za inspirativní materiál.

          Opravdu lze již na 100% vysvětlit podstatu života až do těch nejsubtilnějších energií, vibrací a nebo se stále při studování a vědeckém pátrání pohybuje věda v tzv.“hrubé materiálnosti“. Co ví věda o duchovních Zákonech, o vyšších úrovních stvoření, kde nepomohou žádné dalekohledy či mikroskopy? Samozřejmě, že to já neumím posoudit. Jde zpracovat nějaké resumé, zahrnující současný stav úrovně poznání vědy. Samozřejmě, že to nebude konečné, zrovna jako to, že vývoj člověka a Vesmíru vůbec také pokračuje. Pohyb, čas, prostor – stále se vyvíjíme.

          K mému vyjádření, kterému nerozumíte :“Satan, ta vládnoucí Negativní síla, má daný od Stvořitele zásadní úkol; držet duše pro oživování všech bytostí hmotného Stvoření v tomto fyzickém světě.“

          Jestliže přijmu myšlenku /víru/, že Bůh-Otec-Stvořitel-Duch Svatý – vytvořil celý Vesmír, s nespočetnými galaxiemi v hmotné úrovní a s ještě více nespočetnými úrovněmi zcela jiných dimenzí a Duch Svatý, působící v tomto celém Stvoření jako udržující Síla, pak je, alespoň pro mne srozumitelné, že fenomén Života, a teď jen pro ilustraci na naší planetě, tu působí tak, že vše oživuje a v Životě a jeho projevech udržuje. Od nejmenšího kamínku, kde působí v pohybu těch nejmenších částic na úrovní atomů, od nejdrobnější rostlinky až po člověka…., a také spoluvytváří další vývoj. Evolucí duše a jejím vývojem do stále vyšších stádií tohoto života přichází vrchol, kdy pak jedině v lidském těle dokáže duše / může/ nastoupit vědomou Cestu návratu zpět do místa svého pravého Domova. Pokud by se duše, opravdu toužící po Návratu, ale „dočasně“ uvězněné právě sem, aby tu mohl existovat Život, dokázali z tohoto světa vymanit, Život by tu přestal existovat. Zrovna tak, jako opustí-li duše jakékoliv tělo, to umírá a následuje proces jeho přeměny. A právě za tím vším je i ta skrývačka, finta; Bůh sám sebe umístil do nitra nejvíce vyvinutého „živočicha“ na této planetě, do člověka, dal mu smysly, touhy, mysl, inteligenci, rozum, paměť, cítění, emoce….. nástroje pro tento svět a „nechává“ na něm, zda pochopí, co je nutné k Cestě návratu do Domova – ne těla, ne mysli, ale právě té jeho oživující podstaty, Duše. Ustanovil tu pro jediný účel správce, hlídače, nazval jsem jej Satanem…., /má mnoho názvů /, který tuto úroveň Stvoření – nepatří sem jen hmotná, nám známá pozemská úroveň, ale i další – astrální, kauzální /mentální /, region Univerzální mysli – z hlediska pobytu duší „hlídá“. Plní jim, aby je tu udržel, nesčetná přání, spravuje jim karmické zátěže a odžívání dluhů, rozhoduje o umístění do těl, kde si nejlépe duše odžije právě tyto zátěže; je správcem zrození a smrti, je správcem Světa iluzí, Máji, který je pomíjivý, leč z pohledu trvání lidského věku, téměř nekonečný.

          To je v hrubých nástinech Cesta, důvod, proč Satan.

          Všem, kteří to přečtou. Je to mnou nedokonale interpretovaný základ z učení Mistrů všech věků, které je stejné, vychází ze stejných hodnot a principů.

          Pěkný den, pane Pardale a díky za Vaši účast v diskuzi.

          Venda

        20. Pro Vendu z 7.8. ráno.
          Vendo, píšete:“fenomén Života.. Od nejmenšího kamínku, kde působí v pohybu těch nejmenších částic na úrovní atomů, od nejdrobnější rostlinky až po člověka.“
          Asi ne. Život se vyznačuje např. látkovou výměnou (která udržuje jeho složitý a tedy statisticky nepravděpodobný stav) a rozmnožováním.
          Tyto vlastnosti kamnky a atomární částice nemají. Život je ve vesmíru vzácný, potřebuje svoje podmínky, které nejsou ve vesmíru naprostou většinou splněny ( teplota mírně nad nulou a kapalná voda).
          Přestávám číst příspěvky, kde se pojmům dávají velká počáteční písmena nebo slova do uvozovek ( Život, Cesta , Domov, Stvoření). Slova slouží k dorozumění. Vyjímku s velkým písmenem bych viděl u slova Bůh, značící jeho všemocnost a pesonifikaci. Pokud slovo nestačí a je třeba upřesnit, tvoříme věty. Použít slovo s velkým písmenem a pak odstavec definovat, co to slovo zrovna tady má znamenat, to je kroužení kolem horké kaše.
          Bůh stvořil člověka a jeho duši, o tolik na vyšší úrovni, jak u zvířat.
          Video- první setkání s civilzací indiáni z pralesa

          http://technet.idnes.cz/video-prvni-setkani-s-civilizaci-jak-neznami-indiani-vysli-z-pralesa-1in-/veda.aspx?c=A130828_182219_vojenstvi_mla

          Mají duši od Boha brazilští domorodci, kteří poprvé vyšli z pralesa na úrovni doby kamenné, komunikovali se skupinou s jakýmsi překladatelem a ukradli železnou sekeru? Mají. Jenže duchovní hodnoty tvoří ti, kteří jsou zařazeni v civilizaci a společnosti, vstřebají její dlouhodobý vývoj a sami se museli mnoho učit.
          Takže závěr : duše od Boha je hodně jednoduchá, musíme na ní pořádně makat a možná méně o ní diskutovat.

        21. ad – Satan, ta vládnoucí Negativní síla, má daný od Stvořitele zásadní úkol; držet duše pro oživování všech bytostí hmotného Stvoření v tomto fyzickém světě. A maximálně se snažit nedovolit jim se z tohoto světa vyvázat.
          _____________

          Poněkud perverzní výklad existence.

  7. k
    „….A najít oporu pro svá tvrzení ve slovech Ježíše Krista zahrnutých v evangeliích je zavádějící, neboť Ježíš mluvil duchovně a nikdo z naší planety tomu pořádně nerozumí. ….“

    Ale těch různých vykladačů, kteří si na tom vykládání vybudovali slušnou živnost, že ano…..

    1. Někteří si na tom vykládání založili živnost, jiní vykládají zdarma.

      1. Kde já to už jen slyšela, že nejlepší věci (nejen) jsou zadarmo.
        Mám v jednom případě záhal vědomí, takže nemohu vykládat.
        Fantastická záležitost, záhal vědomí. :-))))))))))))
        Snad chápeš, jaká je to úleva, nemuset ani nemoci vykládat, jestli se narodí staronová „pleva“….

        1. Míro, nechceš, abych ti přesně vypsala, co to vlastně znamená, ten záhal vědomí, že ano :-)))))))))))))))))))
          Jó, Chinasky? Jo, byl ten člověk částečně inspirován jimi. :-)

  8. Karel píše:

    Je to zase jeden z těch Vašich článků, kdy hledáte všemožně ospravedlní pro své hinduistické postoje v Bibli.

    Musím sa p. Vendu zastať. V tejto veci nepoznám Otca, mater. Kresťanstvo šliapa vedla, hlavný nositeľ Kresťanstva, Ježiško je akosi historicky ,,nedonosená“ osôbka, reálne na rovnakom levely pravdepodobnosti výskytu akým je aj J. Cimrman. Ten J.C. aspoň podla jeho ,,Stvoritelov“ chcel ludstvu doniesť nové vynálezy, prišiel však vždy o pár hodín neslôr, ako originálny tvorcovia. Ale chcel… A čo tým básnik “ chcel povedať?
    Je mi sympatický názor p. Vendu, že hladá, akoby našiel nejaké východisko pre spojenie napohlad ,,nespojitelného“. Kresťanské dogmy, okorenené východnými učeniami. Na tom niečo musí byť, pretože už v minulosti viacerí ,,bádatelia“ poukazovali na to, že Ježško sa ,,stratil“ cca na týchto 20 rokov a niekde musel byť, ak nebol ako medveď , na tieto roky Hybernátom . Jedna z týchto teórií hovorí, že sa zatúlal do Južnej Ameriky, však vedel kráčať po vode, a druhá, že sa motal v Indii , Japonsku a tak. Prečo by tieto cesty nemohli Ježiša ovplyvniť, alebo ON nemohol ovplyvniť iné populácie? Zoberme si poznanie, že Hitler našiel spopjenca v Japonsku a obaja si tak ,,nejak“ rozdelili svet. Hitler úradoval v Európe, cisár v Ázii. Jablkom sváru by sa pre oboch trotlov stala Amerika, ktorá bola ICH hlavným sústom. Takže vidím teóriu o ovplyvňovaní kultúr ,,Ježiša a východných učení za možnú“. Skuste si prečítať zaujímavú knihu Kód 1, od p. Banáša.Je to tam čierne na bielom, alebo biele na čiernom, už ani neviem, lebo bývalý slovenský tajtrlík Gašparovič ma už naozaj doplietol.On ako prvý na svete videl , že písmená sú v bielom prevedení na čiernom pozadí. Sodoma, Gomora..

  9. Jak tak sleduji diskuze, poslední dobou je je tu v módě druhého zesměšnit a vychválit sebe a svoje názory. Bhagavatgíta popisuje povahy dvou druhů lidí. Kdo se v kterém popisu najde ?
    KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ: Božská a démonská povaha
    Bg 16.1-3 — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Nepřítomnost strachu, očišťování se, rozvíjení duchovního poznání, dávání milodarů, sebeovládání, konání oběti, studium Ved, askeze, přímost, nenásilí, věrnost pravdě, nepodléhání hněvu, odříkání, klid, nechuť k vyhledávání chyb, soucit se všemi živými bytostmi, oproštěnost od chamtivosti, mírnost, zdrženlivost, stálé odhodlání, síla, schopnost odpouštět, neochvějnost, čistota a oproštěnost od zášti a od prahnutí po úctě — tyto transcendentální rysy patří k lidem s božskou povahou, synu Bharaty.
    Bg 16.4 — Ó synu Pṛthy! Pýcha, povýšenost, ješitnost, hněv, hrubost a nevědomost jsou rysy osob s démonskou povahou.
    Bg 16.5 — Transcendentální vlastnosti vedou k osvobození, zatímco démonské vedou ke spoutanosti. Neznepokojuj se, synu Pāṇḍua, ty jsi se narodil s božskými vlastnostmi.
    Bg 16.6 — Ó synu Pṛthy, v tomto světě jsou dva druhy stvořených bytostí. Jeden se nazývá božský a druhý démonský. Božské vlastnosti jsem ti již podrobně popsal. Nyní ode Mě slyš o démonských.
    Bg 16.7 — Démoni nevědí, co se má a co nemá dělat. Nenajdeme u nich čistotu, náležité chování ani pravdu.
    Bg 16.8 — Říkají, že tento svět je neskutečný, nemá žádný základ a nevládne mu žádný Bůh. Vznikl prý z pohlavní touhy a nemá jinou příčinu než tento chtíč.
    Bg 16.9 — Na základě těchto závěrů se démoni, kteří ztratili sami sebe a postrádají veškerou inteligenci, zabývají neprospěšnými, strašnými činnostmi, určenými ke zničení světa.
    Bg 16.10 — Odevzdávají se neukojitelnému chtíči a jsou pohrouženi v samolibosti tvořené pýchou a falešnou slávou. Takto ovlivnění iluzí jsou stále oddáni nečisté práci a přitahují je pomíjivé věci.
    Bg 16.11-12 — Věří, že uspokojovat smysly je prvořadou nutností lidské civilizace, a proto je až do konce života sužuje nezměrná úzkost. Spoutáni sítí statisíců tužeb a propadající chtíči a hněvu si nezákonnými prostředky opatřují peníze na smyslový požitek.
    Bg 16.13-15 — Démon uvažuje: “Toto bohatství mám dnes a podle mých plánů získám ještě víc. Tolik mi patří nyní a v budoucnu toho bude stále přibývat. On je můj nepřítel a já jsem ho zabil — a své další nepřátele také zabiji. Jsem pán všeho, jsem poživatel, jsem dokonalý, mocný a šťastný. Jsem nejbohatší a mám příbuzné vznešeného původu. Nikdo není tak mocný a šťastný jako já. Budu konat oběti, dávat milodary a díky tomu se budu radovat.” Tak jsou tyto osoby ošálené nevědomostí.
    Bg 16.16 — Když jsou takto zmateni různými starostmi a spoutáni sítí iluzí, příliš ulpí na smyslovém požitku a klesají do pekla.

    1. Pane Jaromíre, díky za citace a tím i za doložení univerzálních pravd.

      Venda

      1. Tak sme Husa upálili a tým sme celému svetu jasne ukázali, kde je pravda!

  10. … a svět přesto tu pravdu i nadále hloupě hledá.

    1. Míla,
      dovolím si malú opravu. Nie svet hľadá pravdu, ale „ľudia sveta“, na rozdiel od „ľudí Boha“, ktorí ju už nehľadajú, lebo ju majú v Otcovi. Vo svete si každý tú svoju pravdu vyhlasuje za univerzálne platnú a tí, ktorí si uzurpuvali aj svetskú a duchovnú moc ju uplatňujú mocensky za pomoci strachu. Je smutné, že strach vo svete šíria aj tí, ktorí nijakú moc nemajú. Tzv. „karmický zákon“ nie je nič iné ako životná filozofia (ako dogma)strachu (z tzv. zlej karmy z predošlého života). Strach sa takto linie celým ich životom. Sú otrokmi strachu!
      Tí, ktorí spoznali svoje synovstvo v Bohu strach nemajú (Ježiš – nebojte sa!), lebo ich motivuje nie strach, ale láska. V Ježišovom učení „lásky“ preto nenájdeme prvky strachu, ani posmrtného prevtelovania. Je to celkom iná Pravda, ako tá svetská…
      Pekný deň!

      1. Děkuji za odpověď a také přeji pěkný den.

      2. Degone, autorem předchozího příspěvku o hledání pravdy jsem nebyla já (Míla), ale Míra.
        Nicméně o tom, jak vnímám karmu, jsem se zde zmínila také, a tak odpovídám.
        Slovo karma pochází z východní filozofie a její vnímání může být u různých lidí různé. Vy ji vnímáte jako filozofii strachu, pro mne je to prostě zákon a řád. Vnímám to tak, že Ježíš ho nepřišel zrušit, ale naplnit ho duchem, jak sám řekl. A kde je přítomen duch, tam není přítomen strach. On přišel probudit ducha. Kdo je duchem „živý“, strach ze zákona nemá. Ale to neznamená, že ten zákon (chcete li „oko za oko, zub za zub“)není funkční. Pouze pomáhá si něco uvědomit, možná přivádí k životu svědomí a cit. Jakmile je v člověku probuzeno svědomí, cit, soucit, odpovědnost… chcete li „láska“, pak stojí mimo zákon, je „probuzený“.
        Já tedy stále probuzená nejsem, hledám správnou míru a ptám se, ale strach ze zákona (oko za oko, zub za zub, nebo karma, jak chcete)nemám a nepociťuji žádné hrůzy ani strach z nějakých minulých hříchů a zlé karmy. Mně toto vše spíše pomáhá přijmout život, přijmout překážky, budí ve mně otázky „proč se to stalo, proč je to tak, co se mám naučit, co jsem špatně pochopila…“ A čeho bych se měla bát, když věřím, že Bůh je láska?

        1. Mimochodem, potíže nemusí být jenom proto, že člově něco kdysi „udělal špatně“. Prostě máte jenom zkušenost, která vede k nějakému pochopení. To je důležité. Nic víc.

        2. Zdravím Míru, ako aj Mílu.
          Myslel som je tu jedná o jedinú osobu a tú rozdielnosť som prisudzoval preklepu, čo sa stáva. Zdá sa, že je tu snaha spájať karmický zákon s učením Ježiša, alebo kresťanstva. To preto, aby tá indická filozofia lepšie zapustila svoje korene v kresťanskej civilizácii a kultúre Európy. Ale pre kresťana je toto učenie celkom cudzie a nesúrodé (neharmonické). Pre kresťana je základom jeho viery spása z Ježišovej (Kristovej) obete na kríži a nie kolobeh nových zrodení spôsobených karmou. Ježiš nehlásal starožidovský zákon „oko za oko a zub za zub“, lebo to bol starožidovský pojem zákona odplaty, ktorý Ježiš nahradil (vyplnil) zákonom lásky k Bohu a blížnemu a ako každý právnik vie, ustanovením nového zákona, ten starý zaniká a stráca platnosť, takže je už neúčinný, preto sa nikdo na neho nemôže odvolávať. Preto tu v Biblii máme dva oddelené Zákony, ten starý sa nazýva „Zákon Starej zmluvy“ a nový je „Zákonom Lásky a Spásy“. Sú to dva celkom nesúrodé Zákony viery. Karmický zákon je pre každého znalého kresťana niečo celkom neprijateľného, lebo by búral základy kresťanskej viery v spásu človeka. To by si mal jasne uvedomiť aj „eskamotér“, podpísaný pod úvodný článok…
          Pekný deň!

        3. Pane Degone, vím, že mne ignorujete pod Vaším článkem.
          Nebudu zdržovat, ale co znamená novozákonní – „sklidíme úrodu, jakou jsme si zaseli“.

          Je to zahradnická poučka, mimochodem by byla celkem zbytečná a nebo to je něco, co sděluje Ježíš a co je tou sklizní úrody – plody z našeho chování, jednání, skutků i myšlenek?

          Jak si to Vy vysvětlujete?

          Nebuďte takový fanatik a opravdu si važte i jiných směrů, víry, náboženství – nemusíte jim věřit a propagovat je. Byly tu dříve než ty mladší. Za to Vy nemůžete, ani já.

          Venda

        4. Pane Vendo: Nikoho neignorujem, ale reagujem na to, čo považujem za dôležité.
          Položil ste mi otázku:“co znamená novozákonní – „sklidíme úrodu, jakou jsme si zaseli“. – Bolo by potreba tú interpretáciu trochu viac upresniť a hlavne jednu vetu nevytrhávať z celkového kontextu.
          V Gal.6.7. je tento citát „Člověk sklídí to, co zasel“. U Jer. 12.13 je iný citát „zasejí pšenici a sklidí trní“.
          Vy asi vychádzate z iných zdrojov, ako napr. http:// vodyzivota.cz/clanky(lammas-jak jsme zaseli, tak sklidíme.
          V rôznych písmach a na internete sa možno dočítať množstvo rôznych výkladov hocičoho, ale nemali by sme brať všetko tak, ako sa nám to ponúka, ale mali by sme využívať logiku, rozum a tiež aj svoju emočnú inteligenciu (EQ), ak ňou disponujeme. Nemusí byť všetko staré aj dobré, lebo pokrok v ľudskom poznaní stále napreduje (napr. genetika). Nechceme predsa ustrnúť na úrovni doby kamennej. Netreba zabúdať, že svet sa mení a s ním aj človek!
          Pekný deň!

        5. Píšete: „Ježiš nehlásal starožidovský zákon „oko za oko a zub za zub“, lebo to bol starožidovský pojem zákona odplaty, ktorý Ježiš nahradil (vyplnil) zákonom lásky k Bohu a blížnemu a ako každý právnik vie, ustanovením nového zákona, ten starý zaniká a stráca platnosť, takže je už neúčinný, preto sa nikdo na neho nemôže odvolávať.“

          Ano, Ježíš nehlásal, že člověk má něco oplácet. Naopak. Ten zákon neplatí pro člověka, právo má pouze Bůh. Je psáno: Pomstu ponech Bohu. Ale řekl:
          Matouš – 5/14 – 17: „Vy jste světlo světa.Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře. A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen, a svítí všem v domě. Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.
          Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.“

        6. Ještě ke slovům „Pomstu ponech Bohu“. Samozřejmě leccos učinit můžete nebo nemusíte… Nicméně věřím, že člověk může činit, co chce, ale nemůže za to nenést zodpovědnost.

        7. Milá Míla:
          Tieto, Vami spomenuté otázky sa v dostatočnej miere spomínajú a rozoberajú v Listoch Apoštolov, najmä v Liste Galaťanom. Je to celkom zaujímavé a poučné čítanie…
          Pekný deň!

        8. Míla píše:
          „Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.“
          – V súčasnej odbornej terminológii (práva) sa pri zmene (novelizícii zákona) nepoužívajú pojmy „zrušiť“, ani „naplnit“, ale „nahradiť“. Starý zákon je preto „nahradený“ novým znením zákona a to celé sa nazýva „novelizácia zákona“.
          Nechápem, prečo židovskí a karmickí zástanci tak radi používajú tieto zastaralé formy vyjadrovania, keď tu máme už nové a výstižnejšie formy, ktoré dovoľujú lepšie chápať tieto zmeny, alebo premeny…

        9. poznámka
          „….máme už nové a výstižnejšie formy….“

          vzpomněla jsem si na nové geniální formy jazyka v zákonu o dani z příjmů. Jsou stejně nic neříkající, jakož i další nové geniální formy :-) Tedy stejně jako původní :-) Vlastně :-( ?

          Zdravím :-)

        10. Ad.:
          „Nechápem, prečo židovskí a karmickí zástanci tak radi používajú tieto zastaralé formy vyjadrovania, keď tu máme už nové a výstižnejšie formy, ktoré dovoľujú lepšie chápať tieto zmeny, alebo premeny…“

          Odpovím otázkou a možná Vám pomohu k pochopení.
          Pane Degone, proč se učí na současných VŠ právnického směru tzv.Římské právo, která sahá až téměř 500 let před náš letopočet?

          Venda

        11. Pane Vendo:
          Odpoveď na vašu otázku je jednoduchá. Rímské právo sa učia preto, aby pochopili význam poriadku (zákona) v spoločnosti. Ale sa ho neučia preto, aby sa tým Rímskym právom v súčasnosti riadili a uznávali jeho platnosť aj v modernej dobe. Je treba žiť prítomnosťou a nie minulosťou.
          Vážim si Vašu snahu zlepšiť moje chápanie, ale niekedy je užitočné sa zamerať aj k vlastnej osobe…
          Pekný deň!

        12. Díky za odpověď.
          Ať žije implementace novelizovaného překladu Nového zákona a dalších svatých knih dle pana L.Degona.

          Slovo v něm bude možná explicitní a Ježíš pragmatický a svým učedníkům přinese anotaci všech jeho metafor. Farizeové budou rigidní a Ježíš je bude iritovat a mezi Mistrem a jeho žáky bude probíhat interakce a Ježíš jim dá edukaci a bude je učit afinitě k Otci. Budou mít jen trochu chleba a ryb, ale k saturaci zástupů dojde. Korelace mezi Otcem a Synem bude extravertní. Panny, které nezrealizují přípravu svých ručních svítilen budou označeny jako infantilní. Učedníka Petra označí Ježíš jako cholerika. Najatí dělníci na vinici označí Pána jako cynika. A Ježíš bude radit učedníkům, aby se chovali jako filantropové a udržovali týmovou kohezi. A konečně, bliss point Ježíše bude láska.

          ……. Takový moderní překlad by mohl přinést potencionální konsolidaci víry a tak i nové příznivce křesťanství.

          K panu Degonovi a jeho vyjádření :“V súčasnej odbornej terminológii (práva) sa pri zmene (novelizícii zákona) nepoužívajú pojmy „zrušiť“, ani „naplnit“, ale „nahradiť“. Starý zákon je preto „nahradený“ novým znením zákona a to celé sa nazýva „novelizácia zákona“.
          Nechápem, prečo židovskí a karmickí zástanci tak radi používajú tieto zastaralé formy vyjadrovania, keď tu máme už nové a výstižnejšie formy, ktoré dovoľujú lepšie chápať tieto zmeny, alebo premeny…“
          – – – – – – – –

          Dodám jen, že tyto knihy /Nový zákon např./ byly přeloženy co nejsrozumitelnějším jazykem a za sebe říkám, že nevidím důvod toto měnit. Pokud by v tom ale mělo být zdůrazněno něčí ego, světovost a originalita, tak vzhůru do toho.

          Venda

        13. Pane Vendo:
          Žasnem, ako veľmi sa človek dokáže zmeniť, ak sa drží učenia Sant Mat. Alebo, že by to bola iba komédia? – Ozaj, môže byť učedník SM komediantom?
          Želám Vám veľa skvelých inšpirácií vo Vašich duchovných meditáciach a v reálnom živote aj s tým „pieskom a cementom a tak“…
          Pekný slnečný deň!

        14. Tedy docela by mě zajímal vítěz případné zdejší soutěže o akční prosazující se ego. Vypadá to, že o vítězství by tu hodnotně bojovala celá řada lidí. Mělo by to tu být ještě mnohem více drsnější, nepřátelštější a hnusnější, aby Vás to už konečně přestalo bavit a uviděli jste, že vzlet ducha takovou cestou opravdu nevede.

        15. Nechápu…..
          Nedávno jste zde někoho upozorňoval na vytrhávání biblických veršů z kontextu, a teď tohle…..?…….?…….?

          Ale možná je chyba na mé straně, vysvětlíte mi to, prosím?

          Matouš 5:
          7Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.
          18Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane.
          19Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by je však zachovával a učil, ten bude v království nebeském vyhlášen velkým.

          Proč by se podle Vás měl tenhle text vykládat jinak, než je jasně psáno?
          Co je nahrazeno, novelizováno, zrušeno?

          Odvoláváte se na současnost, na právo….ale i současné právo/zákon nesmí být bezduché. Když není zákon NAPLNĚNÝ DUCHEM, není spravedlivý.

        16. ………..no tak nic, no………….holt „rozpouštění v lásce“ má mnoho podob, a jednou z nich je i uražená ješitnost.
          Tak pěkný víkend přeji………….:-)

        17. Degon pre Věru:
          Nie je slovo ako slovo a nie je zákon ako zákon. Božie zákony (platné pre stvorenie, ako zákony prírody) nikto rušiť, alebo meniť nemôže, aj keď ich definíciu upresňovať možno. Ale ľudské zákony (dané svetskou mocou – panovníkmi) je možné meniť a dokonca aj rušiť. Čo človek ustanoví, to môže aj zrušiť.
          V Biblii je množsto rôznych „zákonov“ príkazov, nariadení a doporučení, ktoré sa týkajú ľudského spoločenstva a mnohé z nich sa vydávajú za „Božie zákony“, a podľa toho, ako Boha charakterizujú, také sú aj tie „jeho“ zákony. A tak tam máme napr. zákon „nezabiješ!“, ale súčasne aj „zabi!“ , alebo „vykynož celé ono hriešne pokolenie!“. Preto nemožno brať Bibliu doslovne, ale ako texty k poučeniu.
          Pekný deň!

        18. ad – Ale ľudské zákony (dané svetskou mocou – panovníkmi) je možné meniť a dokonca aj rušiť.

          Jistě. Jenomže základ, Zákon, Desatero, vychází z tzv. přirozeného zákona. Je mnohem starší než judaismus, počátek je vlastně nedohledatelný, ale jeho prazáklad je možné vnímat v celé živočišné říši.
          Bibli nelze brát doslovně, ale ani toto neplatí doslovně…:-), jsou pasáže, které jsou myšleny velmi konkrétně a jednoznačně.

          Vaše reakce bohužel není odpovědí na moji otázku „Co je nahrazeno, novelizováno, zrušeno?“

        19. Degon pre Věru:
          Píšete: „Desatero, vychází z tzv. přirozeného zákona“. – Čo je ten „prirodzený zákon? Zákon prírody? Ak by to bol zákon prírody, prečo sa potom v prírode nedodržiava a zabíjanie je bežnou súčasťou biologického procesu života?
          Vaša otázka: „Co je nahrazeno, novelizováno, zrušeno?“ je veľmi obecná a nemožno na ňu konkrétne odpovedať.
          Z Vašich posledných príspevkov mám dojem, že sa Věra vydala na bojovú výpravu amazoniek proti mužskému pokoleniu. Ale, to môže byť iba môj osobný dojem. Inak Vám želám –
          Pekný deň!

        20. ad – Ale to neznamená, že ten zákon (chcete li „oko za oko, zub za zub“)není funkční.
          _____________________________

          Mílo, reciproční zákon, zákon o VYROVNÁNÍ, zákon o splacení, je ve své době obrovským pokrokem, vnáší do soužití lidské smečky řád. Je to oko za oko, nikoliv např. život za oko. Znamená to splacení stejnou mírou. Reciprocitou (spravedlivým trestem, který má svoje přesné vymezení, každému dané na vědomí PŘEDEM, tedy každý provinilec ví, s jakým trestem může počítat) se nahrazuje MSTA, vendeta, naprosto nekontrolovatelná a živelná.
          Reciproční zákon má ale taky svůj háček: Musí být za každou cenu naplněn? Je každé provinění vedeno zlou vůlí? Jak vystoupit z kolotoče vin, trestů a křivd…? Ježíš (určitě nebyl první, ale jemu připisujeme „autorství“) roztíná tento gordický uzel jednoduše: ODPUŠTĚNÍM viny, neboli MILOSTÍ. Tímhle aktem se uzavírá mír navždy.
          „Nepřišel jsem zákon ZRUŠIT, ale NA-PL-NIT“.
          Způsob odpuštění je dvojí.

          ad – Jakmile je v člověku probuzeno svědomí, cit, soucit, odpovědnost… chcete li „láska“, pak stojí mimo zákon, je „probuzený“.
          Já tedy stále probuzená nejsem, hledám správnou míru a ptám se..
          ____________

          Tak to je zlé, Mílo. Nejste probuzená, pak tedy ve Vás není probuzeno svědomí, cit, soucit, odpovědnost, chcete li – láska.
          To je velmi zlé……nechcete to posouzení sebe samé ještě jednou promyslet a ….ehm….přehodnotit?
          Nebo jste jenom přijala DOHODU o povinné „pokoře“ a sebekritice?
          A ještě maličkost: proč by probuzený člověk měl stát mimo zákon?
          Nikdo nestojí mimo zákon….rozdíl je jen v tom, že probuzený člověk jej vědomě respektuje.

        21. Věro, ten pojem „probuzený“ vnímám možná ve spojení s Buddhou a různými mystiky, tedy s těmi, kdo „vědí“. Jsou moudří a už vědí. To jsem měla objasnit, slovo „probuzený“ jsem tedy popsala nedostatečně. (Vidíte, zase odlišné vnímání jednoho pojmu). Já se stále ještě ptám, mnohdy přemýšlím, jestli jsem to či ono řekla nebo udělala nebo rozhodla správně…Na druhé straně – rozhoduji se tak, jak to v dané chvíli nejlépe umím, více stejně dělat nemohu.
          Ale leckdy „ujíždím“, rozčílim se apod. Předpokládám, že tohle už osvícení a vědoucí „probuzení“ nedělají, nenechají se unášet emocemi, zkrátka už vědí. Proto se mezi ně neřadím.

          Ad: „Proč by probuzený člověk měl stát mimo zákon?“ Opět jsem se asi nepřesně vyjádřila. Nechtěla jsem říct, že je z něj vyčleněn, ale je s ním v souladu, tudíž se ho nijak nedotýká, nevadí mu,bolestivě na něj nedopadá. Nebo lépe jste to řekla Vy – vědomě jej respektuje. Zkrátka je s ním v přirozeném souladu. (Možná by sem šlo použít Ježíšovo – Já a Otec jedno jsme).
          Věro, teď tu zase několik dní nebudu, doufám, že zde tu diskusi ještě nějak najdu, někdy se v tom ztrácím. Zkusím to dát do záložek, snad to pomůže.

        22. Omlouvám se, Degone, předchozí příspěvek je pro Věru.

        23. ad – Věro, ten pojem „probuzený“ vnímám možná ve spojení s Buddhou a různými mystiky, tedy s těmi, kdo „vědí“. Jsou moudří a už vědí. To jsem měla objasnit, slovo „probuzený“ jsem tedy popsala nedostatečně
          ___________________

          Proč nedostatečně? Napsala jste:

          Jakmile je v člověku probuzeno svědomí, cit, soucit, odpovědnost… chcete li „láska“, pak……….. je „probuzený“.

          Vynechala jsem tu vsuvku, že stojí mimo zákon, protože jste sama uznala, že to nevyjadřuje to, co jste tím myslela.
          Proč by se toto všechno mělo týkat jen Buddhy a mystiků?
          Když o sobě řeknete, že probuzená nejste, pak se vědomě zříkáte ctností, které jste popsala.
          Proč by se moudrý člověk nemohl ptát a pochybovat? Proč by se moudrý člověk nemohl rozčílit a „ujet“? Mnohem důležitější je – v sobě to emotivní neživit a nearchivovat, od-pouštět to od sebe. V téhle souvislosti např. dost dobře nechápu ty Vendovy archivace různých příspěvků, které pak používá jako munici v pozdějších diskusích. Kopírovat a skladovat příspěvky, ve kterých jsem někoho praštěného poslala do prdele, mi přijde poněkud bizarní……..:-))))))))))

          ad – Věro, teď tu zase několik dní nebudu, doufám, že zde tu diskusi ještě nějak najdu, někdy se v tom ztrácím. Zkusím to dát do záložek, snad to pomůže.
          ______________

          OK.
          :-)

        24. Věro, ještě to budu muset upřesnit. Slovo „probuzený“ se mi propojilo s Buddhou a některými dalšími mystiky pravděpodobně proto, že jsem kdysi četla o tom, že Buddha znamená „Probuzený“. To slovo se pak pro mne stalo zkrátka pojmem (nebo spíše termínem), který označuje spíše výjimečné jedince – kromě Buddhy např. Františka z Assisi a jim podobné. Vnímala jsem to tak, že to bezpochyby byli moudří lidé, ale slovo moudrý bych mohla použít i pro nějakou babičku, nebo třeba i mladého člověka, který má vlastnosti, o nichž jsem se zmiňovala. Ale vnímám to tak, že ne každý moudrý člověk dosahuje kvalit např. Františka z Assisi. On byl v nádherném přirozeném souladu se Zákonem (Řádem), i přes těžkosti v životě byl šťastný. Podle toho, co o něm vím, to bylo zřejmě proto, že miloval vše živé, vše kolem sebe, prožíval jakousi jednotu. Už se nemusel zabývat žádnými knihami, žádnou jógou, žádným hledáním. On už „našel“ a miloval. Tím slovem „našel“ myslím „probudil se“.
          Proto si představuji, že on už neprožíval hněv ani se nerozčílil.
          Proto se neřadím k probuzeným i přesto, že v sobě cítím svědomí i soucit. Ale nemám v sobě onu radost lásky jako např.František, a proto se nepočítám mezi probuzené.

          Díky za slovo odpouštět – tedy od-pouštět- pustit to od sebe. Ta čeština je opravdu úžasná!

          PS: Jsem tu opět jen na otočku, tak to bude zase v záložkách (smajlík).

        25. Dobrý večer Mílo,

          rozumím, jak to myslíte. Víte, nechci se smiřovat s DOHODOU, že tzv. probuzení se týká jen několika vyvolených. Ano, slovo Buddha vyjadřuje obsah probuzený, osvícený…ale my víme, že evangelia učí slovy Ježíše: probuďte se! a tahle slova jsou určena úplně obyčejným a prostým lidem. Nikdo není vyloučen ze hry – ani Míla, ani Věra, ani XY…je velikým omylem a chybou vylučovat kohokoliv ze hry.

          ad – Už se nemusel zabývat žádnými knihami, žádnou jógou, žádným hledáním.

          Rozumím. Je v tom veliká úleva, když pochopíte, že nic nemusíte. Že si všechno potřebné nesete v sobě.

          ad – Ale nemám v sobě onu radost lásky jako např.František, a proto se nepočítám mezi probuzené.

          Proč se srovnáváte zrovna s Františkem z Assisi? Není to přehnaně vysoko posazená laťka? Každý máme svůj příběh, František, i Míla. Proč jste smutná?

          ad – Díky za slovo odpouštět – tedy od-pouštět- pustit to od sebe. Ta čeština je opravdu úžasná!

          Odpouštění se děje dvěma cestami. Odpustit vinu, zlý skutek lze jen tomu, kdo o odpuštění s pokorou a upřímně poprosí. To se vztahuje k onomu tolik vysmívanému milování a odpouštění svým nepřátelům. Nelze odpustit vinu tomu, kdo o to nestojí, to se zkrátka míjí účelem, protože vina je uložená a archivovaná jen a pouze ve svědomí provinilce. Kdo vinu necítí, není mu taky co odpouštět, byť nám ublížil jakkoliv, to je logické.

          Ale ještě jedno odpouštění existuje, a to je odpouštění zlých a sebelítostných myšlenek od sebe sama. Je to v jistém smyslu rozvazování pout, od-poutávání se od tématu/parazita, který nám zaměstnává a žere mysl. Všechno je v hlavě….:-)

        26. Věro, Františka z Assisi jsem použila pouze jako příklad pro radost ze života, protože je mi velmi sympatický. Věřím ale, že žádné „kopie“ po této zemi nechodí ani chodit nebudou, takže srovnávat se s ním nemám v úmyslu.

          Ad: „Proč jste smutná?“ Vidíte, to mě nenapadlo. Ale otázka je to dobrá – teď si uvědomuji, jak dlouho už jsem se vlastně nezasmála. Říkáte, že „všechno je v hlavě“. Asi ano, protože se mi v ní skutečně stále něco „převrací“. Zřejmě v tom opravdu hrají roli sebelítostné myšlenky a měla bych se od – poutat od tématu (parazita). Zkusím si to v té hlavě trochu srovnat. Díky.

        27. ad – Vidíte, to mě nenapadlo. Ale otázka je to dobrá – teď si uvědomuji, jak dlouho už jsem se vlastně nezasmála.
          ___________________

          Z vašich slov čouhá smutek, melancholie, pošmourno v duši. Dá se to nějak pojmenovat? Nemyslím tady, veřejně, ale jen tak pro sebe a v sobě…..má ten smutek nějakou hmatatelnou identifikaci?

          PS – Parazit potřebuje energetické zdroje, potravu, jinak usychá….neživte parazita…..:-)

        28. Honzo, tuhle větu už jsem vícekrát slyšela, a nic. Ale teď mě najednou skoro rozbrečela. Asi jsem ji právě teď měla vidět.
          Díky.

        29. Mělo být nadepsáno Míla pro Honzu, zmatkuji.

        30. ad – Mělo být nadepsáno Míla pro Honzu, zmatkuji.
          _______________

          To je jedno, Mílo….Honza + Věra = androgyn.
          :-))

          Klidně se vybrečte….ať to jde pryč a ven…..
          Nespočítala bych slzy, které jsem vybulila, když jsem začala číst „Všechno má své místo“……

        31. Za málo, Mílo.:-) Zadarmo jsem dostal, zadarmo dávám dál…

          Ještě nikdy nikdo nikoho nevyléčil. Každý se léčí sám. Na podnět kohokoliv nebo čehokoliv. (J. Lengyel)

  11. „…pouze až se napiješ z řeky ticha,
    začneš doopravdy zpívat.
    A když jsi již dosáhl vrcholu hory,
    pak teprve začni stoupat ke skutečným výšinám.
    A teprve až si Země vyžádá tvé končetiny,
    pak začneš skutečně tančit.“

  12. Všechno to, (tedy občas piji z řeky ticha, občas doopravdy zpívám,…atd.) ale nikomu to neříkej :-))))))))))))
    A „…do té doby?…“ Nó, měním čas z tady a teď na vždy :-)))))))))))))) samozřejmě s rizikem, že nezměním nic :-)

  13. SLOVO NA DEN

    Kdo nemá rozum, bližním opovrhuje, rozumný člověk raději pomlčí. (Přísloví 11:12)

    (Bible21)

  14. Zdejší dnešní citát:

    Ne ze souhlasu, ale z pochybnosti se rodí pokrok.

    1. Prdlajs, Dano..:-) Jak známo, matkou pokroku je lenost.

      1. případný nesouhlas (případnou potřebu změny) nesměrujte na mě, ale na zdejšího provozovatele, z mé strany šlo o pouhý opis citátu, který dnes umístil na titulní stranu

  15. Tak jak se máte, milé děti? Copak tady dneska máme nového k zakousnutí…..?…:-)))

  16. Naučíte se naslouchat přímo svému srdci, říká o Páté dohodě Jose Ruiz. Kniha vás dovede k tomu, kým opravdu jste. Je nástrojem, který z Vašeho života vytvoří umělecké dílo – vybroušený diamant. Pátá dohoda přinese lidem na celém světě svobodu – být sám sebou.

  17. Jedna neduchovní rada pro zahrádkáře zadarmo:

    Kdo si neví rady se španělskými slimáky, a nechce používat jedovaté zbraně hromadného ničení, zkuste jim nabídnout pivo. Funguje to skvěle.
    PS – Nevím co to udělá s karmou, takže – na vlastní nebezpečí….:-)

  18. „STŘÍPKY“ po IV článku přečtení >

    Tu ne quaesieris, scire nefas, quem mihi, quem tibi
    finem di dederint, Leuconoe, nec Babylonios
    temptaris numeros. ut melius, quidquid erit, pati.
    seu pluris hiemes seu tribuit Iuppiter ultimam,
    quae nunc oppositis debilitat pumicibus mare
    Tyrrhenum: sapias, vina liques et spatio brevi
    spem longam reseces. dum loquimur, fugerit invida
    aetas: carpe diem quam minimum credula postero.

    Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět
    jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou
    věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá.
    Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední
    která teď omývá skály na pobřeží vlnami
    Tyrhénského moře — buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání
    na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas
    nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost.

    http://cs.wikipedia.org/wiki/Carpe_diem „Užívej dne“.

    +

    Reklamace v čekárně smrti
    (Marek Wollner)

    Vždycky chtěl být spisovatelem, ale aby si splnil svůj sen, musel napřed umřít. Když se znovu probral k životu, zjistil, že mu chybí ruce a nohy, ale podle svých slov se stejně cítil šťastný. Možná je to tím, že je Američan, ale Steve Fisher se může stát inspirací pro každého, kdo si stýská na osud. V životě byl kdečím – stand up komikem, hercem vedlejších rolí v Hollywoodu, manažerem agentury public relation. Ovšem svůj osud potkal až v Praze, kde žije už více než dvacet let – a od své překonané smrti o nás píše každý týden humorné povídky. „Když mi napsal, abych natočil jeho příběh, ani minutu jsem neváhal,“ dodává Marek Wollner. Podívejte se na jeho reportáž.

    http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/214452801240030/obsah/342428-reklamace-v-cekarne-smrti

  19. Degon pre Věru:
    Píšete: „Desatero, vychází z tzv. přirozeného zákona“. – Čo je ten „prirodzený zákon? Zákon prírody? Ak by to bol zákon prírody, prečo sa potom v prírode nedodržiava a zabíjanie je bežnou súčasťou biologického procesu života?
    Vaša otázka: „Co je nahrazeno, novelizováno, zrušeno?“ je veľmi obecná a nemožno na ňu konkrétne odpovedať.
    Z Vašich posledných príspevkov mám dojem, že sa Věra vydala na bojovú výpravu amazoniek proti mužskému pokoleniu. Ale, to môže byť iba môj osobný dojem. Inak Vám želám –
    Pekný deň!
    _________________________

    ad ženy versus muži => Váš genderový přístup je mi znám, není tedy třeba blíže upřesňovat a rozebírat, to je Váš boj.

    Přirozený zákon, správněji řečeno přirozené právo je termínus technikus.
    Zkuste http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99irozen%C3%A9_pr%C3%A1vo

    ad – „Co je nahrazeno, novelizováno, zrušeno?“ je veľmi obecná a nemožno na ňu konkrétne odpovedať.

    Degone, Vy přece píšete o nahrazování a změně zákona. Oponujete Míle v jejím příspěvku o „naplnění“, toto slovo považujete za zavádějící, o Mt5:17-20 říkáte, že Bibli nelze brát doslovně….
    Proto se – již potřetí – ptám, co je tedy podle Vás v Zákoně Ježíšem změněno a nahrazeno.

Diskuse byla ukončena.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2021

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference