Objevují se výzvy, aby se běžný uživatel počítače vyzbrojil programem DDoS. Může pomoci zahltit ruský internetový systém. Současně však i varování; softwarové nástroje předávají údaje o odesilateli. Není jen tak, stát se hackerem.
Zde však chci upozornit na něco zásadnějšího. Nejednou se zveřejňovalo, jak byl před lety informatickým útokem poškozený íránský jaderný vývoj. Nyní se naznačuje, že přes internetovou síť lze zaútočit na různá zařízení na území Ruska. Způsobit odstavení například železniční tratě, a s tím i něco silnějšího – havárie. Nebo v průmyslu, a podobně.
Ukrajina je zaměstnaná zbraňovou obranou, a na takovou odvetu jistě nemá čas. Co kdyby však nepřátelský zásah do Ruska přišel z jiné země, například ze zámoří? Hackeři by způsobili zásadní škodu, třeba i na lidských životech.
To však v době války může být posouzeno jinak, mnohem hůř, než škodolibě škodlivé hackerské útoky na počítačovou paměť, na bankovní nebo nemocniční databázi v době míru.
Porovnám dvě odlišné možnosti útoků se stejnými výsledky.
Zasažená země by posuzovala osobní útok několika nenápadných špionů – záškodníků na poškození elektrárny stejně tak, jako možný dálkový útok přes internetovou síť. V prvním případě mohou být záškodníci chyceni a zle potrestáni.
Kdežto útok informatiků, vzdálených tisíce kilometrů, se stejně zničujícím výsledkem, by mohl být trestaný jinak. Nebezpečným vojenským způsobem. Například vysláním rakety s výbušninou. A tak dál?!
Popisuje se, jak oplácet Rusku útok na Ukrajinu. Vznícená situace, v mnoha zemích Evropy, jakoby připomínala nadšení některých národů roku 1914. Až později se ukázalo, že tehdy vznikala první světová válka. Nadšení z brzkého vítězství bylo plané – bída; hlad později přišel na chudý lid. Zanikly odvěké monarchie.
Napadení informatiky válčící země může být opláceno způsobem o stupeň horším. A to ke škodě nás všech. Nikoliv odvetným opět informatickým postupem, nýbrž dálkově řízenými střelami.
Raději nepomáhejme intenzivnímu rozjezdu třetí světové v podobnosti s nadšeným počátkem vzdálené světové první!
Co takhle hledat, jak zlou situaci uklidnit?
Bohumír Tichánek
Poslední články autora:
