Volně navazuji na svůj předchozí článek Radikální řez životem, neboť se domnívám, že jsem ve svém článku řádně nepřiblížila důvod, proč se někdo rozhodne změnit svůj dosavadní život. A pokud budeme stále hovořit v rovině vysokoškolského studia, potažmo života nás studentů, tak v mnoha ohledech je spousta zásadních otázek, které bychom měli začít řešit. Zajisté nehovořím za všechny studující, mnozí z nás již mají své životní a pracovní priority řádně odůvodněné.
Jak pohlížet na praxi
Jak jsem poznala při výkonu své odborné praxe, až nyní jsou někteří z nás schopni si řádně specifikovat zásadní otázku, kam by rádi směřovali svůj pracovní život. Jistě, každý z nás má svoji představu, ale rozdíl mezi obrazem teorie a skutečné praxe je v některých směrech značně veliký. Nicméně není tato otázka právě oním momentem, kdy je nezbytné, aby vysokoškolský student odešel, byť jen na pár dnů, do reality od stohu svých poznámek a odborných knih?
S povinností odborné praxe jsem slyšela spousty negativních ohlasů, ale není to pouze náš strach z nového a nepoznaného. Ano, škola je poskytovatelem vzdělání, ale jak zdaleka je schopna utvářet naši pracovní osobnost? I tak by mohla znít jedna z mnoha otázek našeho studia, protože na půdě školy se vždy křížilo mnoho myšlenkových a názorových proudů. Samozřejmě. A z toho vyplývá, že každý jedinec si v této spleti různorodých informací musí sám nalézt optimální cestu ke svému budoucímu úspěchu.
Jak s tím vším souvisí pohybové aktivity
Občas jsme my studenti jako lenochodi. Celé dny, a to obzvláště ve zkouškovém období, známe pouze jednu aktivitu. Ležíme nad odbornou literaturou a pokud se ozve naše základní lidská potřeba, jsme schopni vyvinout pouze několik málo kroků k lednici a uspokojit tak náš hlad coby přirozený zvířecí instinkt. Je nutné připomenout, že několika šťastnějším z nás přinese jídlo až pod nos přemíru starostlivá maminka, která by naopak sama potřebovala podat pomocnou ruku. Vést celou domácnost je jistě obtížnější úkol než některá naše studijní příprava.
Nemáte rovněž potřebu začít tento stereotyp měnit?
Studente, hýbej se, i tak by mohl znít slogan k tomu, abychom začali nad svým dosavadním životem přemýšlet. V okamžiku, kdy dokončíme svá vysokoškolská studia, jsme si všichni vědomi toho, že nás čeká skutečná realita, na kterou nás může velice dobře připravit odborná vysokoškolská praxe, ale samozřejmě i návyk na pohybové aktivity. Jistě se ptáte, proč zmiňuji pohyb jako jeden z faktorů našeho úspěchu. Během své odborné praxe jsem se musela hýbat a přiznám se, že lidské tělo, které pohybu pomalu studiem uvykalo, se jen s obtížemi vrací zpět do normálního stavu. Jedním z obrázků, který si o nás potencionální zaměstnavatelé učiní, je právě naše vitalita a zdravý způsob života.
Moje doporučení na závěr by mělo jistě znít: „Vstaňme od knih a pojďme si na chvíli protáhnout svůj hřbet procházkou byť jen po městském parku.“
S přáním hezkého dne
Ivana Kryllová, studentka Vysoké školy regionálního rozvoje v Praze
Poslední články autorky:
