Tohle téma nebylo nejspíše dosud nikdy zpracováno. Většina kartářů/kartářek jen konstatuje, že tyhle věci fungují – ale nedokáží říci a vysvětlit proč a jak. Prostě, jde o souhrn empirických zkušeností, chybí zde vysvětlení těhle zákonitostí. Přitom právě pochopením principů bychom se mohli dostat v práci s kartami mnohem dále. Jistě, jsme jen lidé – a naše pochopení může být pouze lidské = tzn. omezené a nedokonalé.
Přesto se můžeme pokusit alespoň trochu poodhrnout ten tajemný závoj. Na základě mých dlouholetých zkušeností práce s Tarotem a výkladem karet, s přihlédnutím k duchovním zákonům které nám dal poslední přinašeč (www.dub.cz) i dle vyjádření samotného Tarotu jsem dospěl k teroretické představě, kterou se dále pokusím popsat.
Předně, je třeba pochopit, že vše je jen myšlenka. Náš život je prohlížením, procházením a postupným vnímáním již hotového díla, které na nás působí svými předurčenými událostmi – a my jej svým prožívání naplňujeme. Základním principem je dualita, rozčlenění díla na ducha a hmotu, na základní principy tvůrčí čtyřky. Rozčleněním vzniká i čas a prostor. Jedině tak (rozděleně a v průběhu času) můžeme dílo poznávat a procházet (viz www.dub.cz).
Práce kartářů (i dalších esoteriků) by nemohla fungovat bez existence obrovského informačního pole. Z něho můžeme čerpat informace o lidech a událostech. Kartář se v principu při položení dotazu na tohle pole napojuje – a z něj přijímané informace se pak projeví ve „zvolených“ kartách. Ty pak dobrý kartář dokáže – dle svých zkušeností i intuice – vyložit ku prospěchu druhým. Jak toto pole vzniká? Je zřejmě neustále samovolně vytvářeno průnikem obsahu vědomí všech žijících bytostí (vtělených i nevtělených) v daném časovém okamžiku s nezávisle stojícím duchem = tedy pevně danými osudy všeho a všech.
Pole samo o sobě má opět duální charakter. Jinak to dle základních zákonů naší reality ani nejde. Tedy má v sobě jak přesný a jasný řád, pořádek, smysl a pravidla (kdo má k poli přístup a jaký, které informace si může brát, komu mohou být sděleny…) – tak i naprostý, nepopsatelný chaos, ve kterém se může vyskytnout jednoduše cokoliv (inu jeho obsahem jsou přece informace o našich životech). Všichni kartáři také potvrdí, že odpovědi z karet jsou často napohled dost nejasné = pro výklad je nutno zapojovat intuici. Formy napojení také mohou být nesmírně pestré, vůbec nemusí jít jen o karty (důležité věci přicházejí i formou snů, vnuknutí, od tzv. andělů, náhod, apod).
Kartář si při napojení „stáhne“ tam obsaženou informaci. Tím dojde ke změně – pole funguje tak, že informaci již stáhl a tedy ji má k dispozici. Dotazovat se pak znovu na totéž nemá smysl, pole mu může eventuelně donabídnout další aspekty již zodpovězeného – jakmile je však staženo vše co je v poli k daném tématu v konkrétním časovém okamžiku obsaženo, není možno se dozvědět více… Dalšími událostmi se může v postupu času dotyčná záležitost vyvíjet, vybarvovat, a tedy se zároveň pro příslušného vykladače novými aspekty znovu zpřístupňuje – a dotyčný se může opět dotazovat.
Znázornit tohle je jednoduché – představte si mysl vykladače, kartáře vzhledem k dané záležitosti před prvním dotazem jako „prázdný“ pohár = informace tam může volně přitéct, a také tam, do volného prostoru, „ráda“ přiteče (v poli na ni působí určitý přetlak). Jakmile tam již ale jednou je (ať již plně pochopená či pouze latentně), pohár je naplněný, prostor není prázdný = informace již nemá kam „téci“ znovu.
A jaká je role nevtělených bytostí v tomhle procesu? A je vůbec nějaká? Inu, bez práce a námahy nejde nic – to platí naprosto stejně jak pro vtělený, tak pro nevtělený svět. Pole by bez práce a opečovávání správně nefungovalo. Vyspělí nevtělenci tak pracují jako správci pole, řídí přístup do něj (kdo tam smí a co si může vzít), utřiďují informace tak aby přinášely maximální užitek, napomáhají aby se důležité zprávy dostaly na správná místa – prostě dělají (zcela dobrovolně a rádi) tuhle duchovní práci ku prospěchu všem. Za to jim právem patří náš dík.
Vladislav Šíma
www.tarot-osud.cz
Další články autora:
