Opět se vracím k tématu studia, a v mém případě vysokoškolského. Zimní semestr 2016/2017 byl pro mě výjimečným obdobím, kdy na jeho závěru bilancuji svůj postoj nejen ke studiu, ale také k životu samému. Ve svém životě musíme mnohé obětovat, abychom docílili laťky, kterou jsme si již předem stanovili. V mém případě je prioritou vzdělání, a jako vysokoškolský student chci docílit mety nejvyšší, a to vysokoškolského titulu. Jistě si pamatujete na můj článek Magie vysokoškolského studia, kde se zabývám myšlenkou, de facto důvodem, proč podstupujeme studentskou řeholi. Ve své analýze jsem nás studenty zaškatulkovala do tří základních skupin, nás, kteří jsme fanoušky poznatků a vědomostí, a doufáme, že se studovanému oboru budeme po studiích plně věnovat. Poté následuje skupina studentů, kteří ač neradi, leč dobrovolně podstupují strasti studia z přání svých rodičů. Třetí skupina studentů sní pouze o zápisu do občanského průkazu. Moje rada na závěr ale zněla: „Nikdy nepodléhejme přesvědčení, že náš vysokoškolský titul je něčím, co nám otevírá všechny dveře k našemu úspěchu.“
Jak to vidím dnes
Ano, možná jsem na začátku zimního semestru napsala pěkná a upřímná slova, ale pravdou stále zůstává, že jsem ve svém článku nezohlednila podstatu vysokoškolského studia, čili naši snahu a píli, kterou všichni musíme vyvinout, bez ohledu na důvod, proč vysokou školu studujeme. Vysokoškolské studium je velice náročné, nejen z pohledu jeho financování, ale především ze strany nabývání nových poznatků a vědomostí. Samozřejmě i z fyzické podstaty studujícího jedince.
Prosím, zavolejte Chocholouška, nebo se zblázním
Je těžké si přiznat, že má člověk psychický problém, a v případě vysokoškolského studenta je téměř jisté, že stres bude jeho stálým spolucestujícím na trati za vyšším vzděláním. Ovšem nyní nastává otázka, jak tento negativní faktor zvládat. Způsobů je velice mnoho, a každý z nás jistě nalezne onu optimální cestu za úspěchem bez sebemenších zdravotních obtíží, které mohou naši tělesnou schránku, ale i životně důležité orgány poškodit.
Je psycholog tím správným řešením?
Když hledáme způsob, jak své utrpení zmírnit, nikdy nevyhledáme své blízké, kteří nám jsou vždy na blízku, ale hledáme jiné alternativy, jen z toho důvodu, abychom se nejbližším nesvěřili s tím, že máme psychický problém. V případě studenta se jedná o stres, který má různé podoby a rozsah svého působení. Nikdy bychom ho ale neměli mírnit konzumací alkoholu, neboť toto řešení je cestou do věčných pekel. Jistě někteří mi dají za pravdu, že nejlepším řešením je konzultace problému s psychologem. Možná jsou i tací, kteří se svěřili do péče odborníků prostřednictvím anonymní poradny. Věřte, že ač si vyberete jakékoliv řešení, jednáte vždy správně a zodpovědně k sobě i k svému tělu, za předpokladu, že řešením není alkohol a drogy.
S přáním hezkého dne Ivana Kryllová, studentka VŠRR
Poslední články autorky:
