mapa stránek || vyhledávání

Ľudia! Odkiaľ pochádzajú a prečo prišli na svet?

Ľudské bytosti nie sú z tohto sveta! Nie sú zo sveta hmotného a materiálneho, v ktorom žijú v súčasnosti. Sú zo sveta nehmotného a nemateriálneho! Sú z ríše Ducha! Tam je ich pôvod! Tam je ich domovina! Tam je ich pravá vlasť! Tam sa raz majú vrátiť!

Prečo ale ľudské bytosti opustili svoju domovinu, svoju pravú vlasť a vstúpili do sveta materiálneho?

Skúsme sa preniesť do ríše Ducha, do ríše Svetla, nachádzajúcej sa vysoko nad všetkou hmotou, v ktorej blčí jasný plameň veľkého Ducha Božieho. A v obrovskej intenzite jeho žiary môže obstáť jedine to, čo sa bezvýhradne zachvieva vo Vôli Pána a v jeho zákonoch.

Lebo práve kvôli tomuto bezvýhradnému zachvievaniu sa všetkých bytostí vo Vôli Najvyššieho je raj rajom. Jedine kvôli tomu je kráľovstvo nebeské ríšou Svetla, šťastia, harmónie, mieru a večného, radostného tvorenia.

No a na najspodnejšom okraji tejto ríše Svetla sa nachádzajú drobné iskričky vedomia. Drobné, nepatrné iskričky ducha, ktoré však v obrovskom tlaku, sile a žiare plameňa večne blčiaceho, veľkého Ducha Božieho nie sú schopné dôjsť k vlastnému seba uvedomeniu.

Ale hoci to v tomto tlaku nedokážu, predsa len prejavujú túžbu po seba uvedomení. Túžbu, ktorá sa formuje do podoby akejsi trvalej prosby.

Aby mohli drobné iskričky ducha začať svoju púť k nadobudnutiu sebauvedomenia plne rozvinutej, duchovnej osobnosti, bolo im dovolené vykročiť jediným možným smerom. Smerom nadol, do hmotnosti. Do hmotnosti, ktorá v porovnaní s ríšou Ducha predstavuje výrazný stupeň ochladenia a zmierenia tlaku.

Tými drobnými zárodkami svetla a ducha sme my ľudia. Vo svojej túžbe po seba uvedomení vstupujeme do hmotného sveta, aby sme sa prostredníctvom dobra a ušľachtilých cností postupne zmenili v zrelú duchovnú osobnosť. Aby sme prostredníctvom poznávania Vôle Najvyššieho, jeho zákonov a života v súlade s jeho zákonmi postupne nadobúdali schopnosť odolávať sile tlaku blčiaceho Ducha a vo večnej ríši Svetla. Tam totiž môže obstáť len bytosť s najvyššou mierou dobra a ušľachtilých cností, ktoré získala a plne rozvinula počas svojho pobytu v hmotnosti.

Ale skúsme sa ešte raz vrátiť na začiatok, čiže k momentu, kedy duchovný zárodok vstupuje do hmotnosti. Najskôr vstupuje do hmotnosti,ktorá je duchovnej ríši najbližšie, do takzvanej jemnohmotnosti. Tam si na seba berie jemnohmotný šat, vo všeobecnosti nazývaný dušou. Duchovný zárodok si teda svojim vstupom do jemnohmotnosti oblieka jemnohmotné telo asi tak, ako si trebárs my obliekame košeľu a nohavice.

No a v tomto svojom duševnom zahalení sa čoraz viac približuje k najhrubšej hmotnosti, až sa nakoniec do nej fyzicky zrodí, čím si na predchádzajúcu jemnohmotnú košeľu a nohavice oblečie materiálny kabát, ktorým je naše fyzické a hrubohmotné telo.

Pozemský človek v sebe teda obsahuje všetky časti, alebo úrovne, ktorými sem na Zem smerom zhora prišiel. Samotným jadrom a podstatou ľudskej bytosti je iskrička ducha, pochádzajúca z duchovnej ríše. Ďalej je to jemnomotné telo, ktoré nazývame dušou a nakoniec telo hrubohmotné, v ktorom žijeme v hmotnom svete.

Skutočným účelom nášho života na Zemi je jedine to, aby sme prostredníctvom svojho úsilia o dobro a plné rozvinutie všetkých vysokých a ušľachtilých cností postupne dozrievali v plne duchovne seba vedomou a zrelú osobnosť. A keďže náš pozemský čas je veľmi krátky, mali by sme ho rozhodne využiť týmto jediným správnym spôsobom.

Naše duchovné jadro sa teda nachádza v hmotnom svete na Zemi zahalené vo dvoch obaloch. V obale hrubohmotného tela, ktoré môžeme pripodobniť ku kabátu a v obale jemnohmotného tela, ktoré môžeme pripodobniť ku košeli a nohaviciam.

No a tieto dva hmotné obaly kladú značný odpor pri presadzovaní záujmov duchovného jadra v hmotnom svete. Avšak práve našim prekonávaním toho odporu, našim prekonávaním protitlaku hmoty dozrieva a silnie náš pôvodne nezrelý duchovný zárodok, čím sa postupne stáva schopným ustáť silu tlaku, nachádzajúcu sa v duchovnej ríši.

Podstata duchovného vývoja teda spočíva v tom, že v protitlaku hmoty máme dokázať presadzovať záujmy ducha. Záujmy dobra, cti, spravodlivosti, ušľachtilosti a života v rešpektovaní Vôle Najvyššieho. Ak sa ako ľudia namáhame v tomto smere, našou námahou rastie, silnie, mohutnie a dozrieva naše duchovné jadro.

Až napokon, prostredníctvom nášho nepretržitého konania dobra a ušľachtilosti zosilnie natoľko, že bude schopné vstúpiť ako plne si seba vedomé do ríše Ducha, pretože už dokáže odolať tlaku Božieho Ducha, vynucujúceho bezvýhradné zachvievanie sa každej bytosti vo Vôli Najvyššieho. To bude znamenať konečné zavŕšenie duchovného vývoja v hmotnosti. To bude znamenať začiatok novej, nádhernej časti nášho bytia vo večnej ríši Svetla kráľovstva nebeského.

Smrť každého človeka na Zemi, intenzívne usilujúceho o dobro, teda znamená zahájenie cesty späť. Fyzickou smrťou totiž odkladá len vonkajší kabát svojho hrubohmotného tela a ocitne sa ako duša v jemnohmotnosti. Tam začne okamžite stúpať do najvyšších sfér jemnohmotnosti, kde sa napokon ešte zdokonalí a dozrie tak, že bude schopný odložiť aj svoj jemnohmotný obal a ako čistý, zrelý a ľudský dokonalý duch vstúpiť do nádhery ríše kráľovstva nebeského.

Tou istou cestou, ktorou sme teda kedysi prišli z ríše Ducha do hmotnosti, sa musíme do ríše Ducha vrátiť naspäť. Len z jediným veľkým a zásadným rozdielom! Z ríše Ducha sme vyšli ako nevedomí a nezrelí, avšak nazad sa máme vrátiť ako plne i seba vedomí a duchovne zrelí.

A na záver ešte jedna mimoriadne dôležitá vec. Čas, určený na to, aby sme toho dosiahli, nie je nekonečný. Je totiž vymedzený dobou trvania hmotného sveta. A hoci táto doba je obrovská, nie je nekonečná, pretože napokon predsa len dôjde k zániku okolitého hmotného vesmíru, a to ako jeho jemnohmotnej, tak aj hrubohmotnej časti.

Osobnosť každého človeka, ktorý sa neusiloval o dobro, nerozvíjal cnosti a nesnažil sa žiť podľa Vôle Najvyššieho, však zostane spojená s hmotou, pretože práve hmota a hmotné záujmy boli pre neho všetkým. A preto musí aj jeho postihúť osud všetkého, čo je hmotné, čiže osud zániku hmotného sveta, od ktorého sa nedokázal včas odpútať, pretože sa o to vôbec nesnažil, alebo sa snažil iba nedostatočne.

Ak si ale niekto myslí, že doba zániku hmotného sveta je ešte ďaleko, nemal by žiť v omyle!

My ľudia totiž prežívame najväčšiu časť svojho bytia práve v prostredí jemnohmotného sveta, kde vládne prísna zásada rovnorodosti. Kde sú ľudské duše prísne rozdelené do rovnorodých jemnohmotných úrovní, presne zodpovedajúcich všetkým ich chybám a nedostatkom.

No a v tomto prostredí, kde má každý rovnaké chyby a necnosti, sa ľudské duše len veľmi pomaly posúvajú nahor vo svojom vývoji. Niet tu totiž pozitívnych vzorov, ktoré by mohli nasledovať tak, ako je to na Zemi. V jemnohmotnosti musia prísť k pochopeniu svojho vlastného nesprávneho jednania a zmýšľania ľudské duše samé od seba a samé od seba musia zatúžiť byť lepšími. A to môže trvať z nášho pozemského pohľadu aj celé stáročia, či dokonca tisícročia.

Až teda vlastným poznaním určitej svojej chyby a úprimnou snahou o jej odstránenie môže duša postúpiť ďalej, aby sa v novom rovnorodom prostredí začala zbavovať a zbavila ďalšej zo svojich chýb. Ale pretože mnohé z našich chýb sú v nás veľmi pevne zakorenené, treba pri tom nevyhnutne počítať s veľkým časovým rozmedzím. Preto sa v Novom Zákone naliehavo upozorňuje, že „času je málo“, čím je myslená práve obrovská časová náročnosť nášho pobytu v jemnohmotnosti, kde sa vzhľadom k prísne rovnorodému prostrediu, bez pozitívnych vzorov, posúvajú ľudské duše duchovne nahor len veľmi pozvoľna.

Naše fyzické zrodenie na zemi je preto obrovskou milosťou! Milosťou, spočívajúcou v tom, že sa dostávame do rôznorodého prostredia, kde môžeme nájsť veľa pozitívnych vzorov a veľa duchovných inšpirácií, ktorých nasledovaním môžeme urobiť obrovský duchovný posun nahor. Ba dokonca, v tom najideálnejšom prípade, sa môžeme dostať až celkom na dosah kráľovstva nebeského.

V tomto spočíva obrovská príležitosť, ktorú sme dostali svojim zrodením na Zemi! A preto by ju nikto nemal premárniť! Preto by sme ju nemali premárniť našou orientáciou iba na hmotné tak, ako sa to žiaľ bežne deje.

Ak sa totiž nesnažíme práve tu a teraz odkladať svoje chyby a duchovne napredovať, pretože uznávame iba veci hmotné a v takomto stave zomrieme, odídeme do jemnohmotnosti zaťažení mnohými chybami a tam, v prísne rovnorodom prostredí bez pozitívnych vzorov uviazneme na celé tisícročia. A v pasci najrozličnejších nízkych jemnohotných úrovní môžeme uviaznuť tak výrazne, že sa ani nenazdáme a zastihne nás tam nevyhnutný rozklad hmoty. A tento rozklad sa potom stane aj osudom našej vlastnej osobnosti, ktorá sa nestihla včas oslobodiť z hmoty, pretože sa o to vôbec neusilovala.

Využime teda drahocenného času svojho súčasného pozemského bytia k duchovnému vzostupu! Lebo vzhľadom k tomu, koľko ešte máme chýb, ako aj vzhľadom k tomu, akými ľudsky dokonalými sa máme stať, aby sme mohli vstúpiť do bezpečia ríše Ducha, nemá nikto z nás času nazvyš.

A preto človeče, usiluj zo všetkých svojich síl k Svetlu Ducha Božieho! Usiluj o dobro, spravodlivosť, čestnosť, ušľachtilosť a ľudskosť!Usiluj o poznanie Vôle Najvyššieho a život v súlade s jeho Vôľou. Nič iného nesmie byť momentálne pre nikoho na Zemi dôležitejšie!

Človeče spamätaj sa! Lebo čas je už naozaj blízko!
 

Milan Šupa
http://kusvetlu.blog.cz/
 

Poslední články autora:


hodnocení: 2.3
hlasů: 7
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

23 komentářů

Přidat komentář
  1. Amen!Amen!3x Amen!
    O pravdě se nediskutuje, ta se jenom hlásá! Proto Šupa nediskutuje, ale pravdu hlásá. I Ježiš odmítl polemizovat s Pilátem o tom, „Co je pravda?“.
    Líbí se mi Šupova slova: „Naše duchovné jadro sa teda nachádza v hmotnom svete na Zemi zahalené vo dvoch obaloch. V obale hrubohmotného tela, ktoré môžeme pripodobniť ku kabátu a v obale jemnohmotného tela, ktoré môžeme pripodobniť ku košeli a nohaviciam“. Je to výstižné!

    1. Pod jemnohmotnou duší (nohavicemi) mám ještě trenky, kde občas probíhají ty uvedené tlaky.

    2. Ano, ano, pardale, a trencle máte proto, abyste si jemnohmotnou duši nezahňusil. Ponivadž když onen tlak neudržíte a vznikne tím pádem bláto na hřišti, trencle vám mamina vypere, žejo?

      Ale zalejnit si duši, no to byste mohl zrovínka fičet do pekla. A to zase tedy nééé, na to máte ještě času dost…i když se tam na vás možná již moooc těší..:-)

  2. Anonyme, znám jednoho blbce, který jako Anonym bydlí v našem městě a tak se ptám jestli jsou všichni takoví blbci, kteří mají stejné bydliště s oním blbcem?
    – To není urážka, ale pouhé konstatování…

  3. Při čtení článků pana Šupi nabývám dojmu, že autor žije představou možnosti zajistit si plusové body pro jeho duchovní vzestup a spásu a proto se tak náramně snaží ve svém veřejném počínání.
    Myslím si, že se velmi mýlí nejen v tom co hlásá, ale i v tom co mu to přinese.

  4. Pan Šupa je veriaci človek starej generácie, ktorý za si ešte myslí, že zmyslom nášho pozemského života je konanie dobra a služba blížnemu a verí, že práve takáto činnosť mu otvorí dvere do nebeskej blaženosti. Tí moderní súčasní kresťania to už takto neberú a väčšinou to svoje kresťanstvo berú ako súčasť kultúrnej tradície.
    Poznám viacero kresťanských intelektuálov, ktorí slúžia v cirkevnej sfére a tí si vytvorili tiež svoj vlastný duchovný prístup k viere a vierouke s ktorým sa už verejne neprezentujú a nie sú ochotní o ňom polemizovať ani s najlepšími kamarátmi…
    Ale, taká je už tá dnešná doba…

    1. Pan Degon posuzuje pana Šupu a ví, co si myslí. Inu, domněnky asi podložené jeho pocity.

      Trochu jsem ten článek pročítal; pan Šupa píše:
      „Smrť každého človeka na Zemi, intenzívne usilujúceho o dobro, teda znamená zahájenie cesty späť. Fyzickou smrťou totiž odkladá len vonkajší kabát svojho hrubohmotného tela a ocitne sa ako duša v jemnohmotnosti. Tam začne okamžite stúpať do najvyšších sfér jemnohmotnosti, kde sa napokon ešte zdokonalí a dozrie tak, že bude schopný odložiť aj svoj jemnohmotný obal a ako čistý, zrelý a ľudský dokonalý duch vstúpiť do nádhery ríše kráľovstva nebeského.“

      Mnohokráte tu bylo řečeno, že každého čeká poslední soud, kterému se nejde vyhnout. A že karma se buduje i pozemským konáním, na jehož konci jsou možné i tzv. zlaté okovy; tedy Negativní síla za vykonané dobré činy a skutky pro bližního a takového dobře konajícího člověka obdaruje odměnou – pobytem v jednom z nebí, které je ale ještě v ovládání tohoto Satana. A pak se znovu vrátí podle své karmy. On ten Satan má svoji moc a své působení v hmotném světě, kde působí mysl a vášně člověka, pak astrální oblast, která „nabízí“ očistce i nebe a kauzální oblast. Až teprve po jejím projití odkládá duše mysl. Ale pozor, ta Negativní síla koná v rámci spravedlnosti /setba úrody a sklízeň…./, a to je zákon pro oblast jejího působení tak silný, že pouze vlastním přičiněním zde, ve hmotě, se mu nedá vyhnout. Tedy dobrá karma a špatná karma. Obé pak přináší duši nové zrození.

    2. Aloisi, pročetl jsem pár článků pana Šupy o vzniku částic, vesmíru, života. A žasnu.
      http://kusvetlu.blog.cz/1904/predkvarkovy-kvarkovy-a-vedou-zachytitelny-vesmir-uvod
      „Hovoříme zde tak o předkvarkových částicích vesmírné úrovně hmoty, kterou můžeme nazvat výchozí magneto-éterickou úrovní, z níž následoval vznik vesmíru magneto-kvarkového, jenž opět byl zformován ještě před samotným časo-prostorovým vznikem zdejšího elektromagnetického vesmíru nejhrubší hmoty.“
      Pro lepší pochopení čtenářům přinášíme zde základní popis těchto tří úrovní hrubohmotnosti, úrovní, jež se trvale protínají a spojují skrze stejnorodá záření, a to navzdory tomu, že první dvě úrovně, magneto-éterická a magneto-kvarková, vyformovaly se v úrovních vlnění, jež se nachází nad vlastní světelnou rychlostí zachytitelné hmoty.“
      Komentář: tři úrovně hribohmotnosti a nadsvětelné rychlosti, to tu ještě nebylo
      http://kusvetlu.blog.cz/1904/predkvarkovy-kvarkovy-a-vedou-zachytitelny-vesmir-i
      „2. Magneto-kvarkový vesmír
      Dalším stupněm při vznikání vesmíru byl okamžik vzniku kvarkových částic. Tyto částice se zformovaly z časového hlediska téměř před hranicí nulté vteřiny – tedy cca minus 0,7 až minus 0,0 sek. z pohledu dnešního časového měření vzniku nám hmatatelného vesmíru.“
      Komentář : částice se formovaly od mínus 0,7 sekundy, to tu ještě nebylo
      http://kusvetlu.blog.cz/1905/predkvarkovy-kvarkovy-a-vedou-zachytitelny-vesmir-ii
      „Je tomu skutečně tak. Zabýváním se myšlenkami posiluje, ba dokonce „vykrmuje“ lidstvo nesčetné myšlenkové útvary, přebývající v magneto-éterickém světě natolik, že tyto žijíce z této lidsky duchovní síly intenzivním životem, současně také ovlivňují další a další z lidí svým působením na nervstvo jejich mozku.
      Magneto-éterický vesmír byl přitom prvním, který vznikl a zformoval se do prostoru a času v místech, kde předtím nebylo nic než bytostné vyčkávající chvění. Toto chvění jevilo by se nám obrazně přibližně jako klidná, tmavá, zelenomodrá hladina. V bibli je tento děj vystižen při popisování vzniku Stvoření slovy: „Duch Boží vznášel se nad vodami“. Ve skutečnosti to však nebyl Duch Boží, jako samotná bytost Boží, nýbrž jednalo se o stupeň Tvůrčí Vůle, jakožto dílčí části projevu mocné Síly samotné Boží Vůle. Pozdější Stvoření samo o sobě je také zformováno na prosby Prastvořených duchů, kteří pobývají v Prvotní části Stvoření. Tato Prvotní část Stvoření je přitom úplně jinorodá – je čistě duchovní částí, která existovala již určitý čas před tím, než vzniklo námi popisované Pozdější Stvoření s bytostnou úrovní i se všemi úrovněmi hmotností.“
      Komentář : „předtím nebylo nic než bytostné vyčkávající chvění.“
      Myslel jsem, že je to sexu, ale ne, je to stvoření světa.
      Kromě takovéto cesty Ku světlu, by to chtělo cestu Ku zdravému rozumu.

  5. On ten Satan má svoji moc a své působení v hmotném světě, kde působí mysl a vášně člověka, pak astrální oblast, která „nabízí“ očistce i nebe a kauzální oblast.“

    Toto nedává významově smysl. Asi tam má být „pak v astrální oblasti“
    satan má svoji moc a působí i v astrální oblasti, myslel jste to tak?

    Jinak si nedovedu představit, že má duše mysl. Podle mě má duše vědomí a vědění.
    Mysl a myšlenky vnímám jako nerozlučně spojené s mozkem a tedy hmotou. Pokud by měla mít duše mysl a myšlenky, pak by tu musela mysl fungovat i po smrti těla a odpoutání se duše od něj.

  6. Aloisi, u človeka sa prelínajú tri celkom odlišné prirodzenosti, hrubohmotne, jemnohmotne a duchovne, ktore nie sú voči sebe kompatibilné, preto nemožno na človeka uplatniť jeden univerzalny zákon. To je celá tá záhada…

  7. Lenka strukturu člověka popisuje velmi dobře, ale dopouští se (převzetím z literatury) jenom a právě té chyby, že zaměňuje termíny duše a duch, což se, jak upozornil Oracle, v západní literatuře děje setrvale od dob novozákonního zmatení.

    Takže, jak píše Lenka, člověk se skládá: 1) vedle hrubohmotného těla z 2) obalů (jemnohmotných energetických těl), které nějakou dobu ještě mohou strašit na hřbitově, ale jsou smrtelné, takže nakonec nějakou dobu po smrti člověka také zaniknou a z 3) božské jiskry, která je nesmrtelná.

    Obaly (jemnohmotná těla) nazývali a nazývají Helénci/gnostici psýché; brahmáni/budhisté dživa; C.G.Jung ego – a je to tedy duše čili kadlub našich myšlenek a emocí, ego, které se nás vytrvale snaží přesvědčit o naší vlastní důležitosti a samostatné existenci nezávislé na ostatním světě a Bohu (což samozřejmě naráží na naši smrtelnou realitu a je zdrojem duševního utrpení).

    Božskou jiskru nazývali a nazývají Helénci/gnostici pneuma; brahmáni/budhisté átman; C.G.Jung self – a je to tedy duch čili to nesmrtelné v nás, co nám dává život a spojuje nás s Bohem i se světem, se kterým skutečně tvoříme jednotný celek (čemuž se ego vytrvale brání).

    1. ego:
      Od starověkého řeckého “ Já ” , od Proto-Indo-evropský * éhh2 .
      1. Já
      2.( psychologie ) ego

      1.Já , zvláště se smyslem pro sebevědomí .
      2.( psychologie , Freudian ) Nejcentrální část mysli , která zprostředkovává okolí.

      Pojmy ego, superego a id jsou v psychoanalýze, tedy psychologické teorii Sigmunda Freuda základní složky osobnosti člověka.
      *Id->“to“->zastupuje nevědomí->pudová rovina
      *ego->“já“->vyrovnává Id a Superego->citová rovina
      *Superego->“Nadjá“->vzniká působením výchovy,působí vědomě i nevědomě,
      prahne po dokonalosti,..->duchovní rovina

      Freudovský pojem „ego“ není zcela totožný s obecným významem slova „já“, které je chápáno jako označení lidské jedinečnosti a odlišnosti od ostatních lidí.

      Příklad:
      Karavanu, se kterou se přes poušť vypravil mocný šáh, stihla písečná bouře, která umořila všechny kromě šáha samotného. Ten se nakonec, zbídačený a otrhaný, po několika dnech strádání dostal do nejbližší vesnice na trh, kde vidí prodavače s mlékem.
      *Jeho id mu velí na nic se neohlížet, vrhnout se ke kádi s mlékem a pít, dokud neuhasí žízeň a neřeší, že prodavač asi bude odporovat a dožadovat se toho, aby mu za mléko zaplatil.
      *Jeho ego ho uklidňuje v tom, že z nejhoršího je venku, a radí mu ovládnout se, pokusit se využít své sociální inteligence a zkusit dát na zažité konvence ve společnosti (jako třeba pomoc bližnímu) – snad pokud vysvětlí, co se mu stalo, je pravděpodobné, že se mu dostane pomoci.
      *Jeho superego ho i přes urputnou potřebu okamžitě ukojit žízeň odrazuje vůbec ukázat se před ostatními lidmi v takto zuboženém stavu – něco takového je pro šáha jeho postavení naprosto nevhodné.
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Ego,_superego_a_id

      *duše
      -Od ψῡ́χω ( psū́khō , “ já foukám ” ) + -η ( -ē ) , ale nikdy měl význam “dech”, dokonce v Homerovi.
      -Od Proto-slovanský * duša->доуша->douška-> doušek->srkati->srk->crkati->církev
      -soul->od Proto-germánský * saiwalō ( “ duše ” )->“duše , životní síla“,Někdy hypotéza znamenat původně “pocházet z nebo patřit k moři,” s mořem být předpokládané zastávkové místo duše před narozením nebo po smrti. V takovém případě by slovo bylo odvozeno z proto-germánského „saiwizu“ ->“moře , oceán“.->podstata osoby

      *self
      From Proto-Indo-European *selbʰ- (“one’s own”), from *swé (“separate, apart”).
      ->“vlastnit,sám,na vlastní pěst;oddělené,samostatný,oddělovat,rozdělit“

      *duch
      -od Proto-slovanský * duchja ->duch+ja
      -From Proto-Semitic *rūḥ- (“to blow, breathe; spirit”); cognate with Arabic رُوح‎ (rūḥ), Hebrew רוּחַ‎ (rûaḥ).-> vítr,dech,duch
      -spirit->duch osoby nebo jiného stvoření->From Middle English spirit, from Old French espirit (“spirit”), from Latin spīritus (“breath; spirit”), from Proto-Indo-European *(s)peys- (“to blow, breathe”). Compare inspire, respire, transpire, all ultimately from Latin spīrō (“I breathe, blow, respire”).


      Možná se to zdá složité,ale je to jednoduché:
      Bůh= Já jsem = Duše a Duch = např.“Anunnaki“
      *Já = Duch = Rozum,Mysl=Otec
      *Jsem= Duše=Život,Milosrdensví/láska/= Matka

      No a my jsme jejich kombinacemi,dětmi.

    1. ad.: Nezdá. se vám milý pane, že je v tom velikej bordel?

      Nevím, jestli to patřilo k „Převzato odjinud“, ale není v tom bordel. Už i studenti KSB v tom mají větší jasno, než zdejší věční „hledači světla“ a čističi duší.

    2. Pouze konstatování, nikoli výčitka.
      To zmatení pojmů přinesl abdrushin. Ten, jako první zaměnil pojmy duše a duch.
      Čily, kdo jakkoli přišel do styku s jeho učením, má oproti zbytku světa otočené pojmosloví.
      Fakt, je to, co píše Převzato odjinud

    3. Leo,
      díky, alespoň někdo to správně chápe, nejen studenti KSB. To Převzato odjinud jsem psal já.
      Bodem 2/
      ad.: obalů (jemnohmotných energetických těl), které nějakou dobu ještě mohou strašit na hřbitově, ale jsou smrtelné, takže nakonec nějakou dobu po smrti člověka také zaniknou.

      jsem si chtěl rýpnout do Vendy, ale ten je asi na cestách:-))

    4. To zmatení pojmů … pojmy duše a duch.

      Jako by to nebylo jedno? Řekne mi někdo fundovaný? :) na kterou stranu se točí naše Galaxie Mléčná dráha?

    5. Někdo tu zapnul pravou polovinu mozku a představil tím svého nesmrtelného ducha. Že by Lojza? Nevím a je mi to jedno. Pod články pana Šupu nechodím diskutovat.
      Václav

  8. Bůh nechce aby jeho tajemství a tedy i tajemství života a lidí bylo rychle odhalené. Proto zařídil mimo jiné i to, že lidé nepoužívají jednotný popisný slovník a proto si nemohou rozumět a dohadují se.
    Je tu Duch, duše, ego, nadjá…… a nepanuje k těmto pojmům stejná představa.
    Ale za mě je důležité si uvědomit hlavně to, že jsem ta trvalá a nesmrtelná část z člověka a neupínat se k tomu ostatnímu, nelpět na hmotě a nenechat se ovládat brbláním ega v podobě neustálých myšlenek.

    1. Jestli máte nějaké vtíravé myšlenky, které vás vyloženě obtěžují „brblání ega“ tak nejlepší je na to práce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2019

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference