mapa stránek || vyhledávání

Milgramův experiment

V roce 1963 na Yaleově univerzitě uskutečnil americký psycholog Stanley Milgram experiment, jehož cílem bylo zjistit, jak daleko jsou lidé schopni zajít ve své poslušnosti vůči autoritě.

Experimentu se na základě inzerátu v tisku zúčasnili dobrovolníci za odměnu 4,5 dolaru. Bylo jim řečeno, že budou součástí výzkumu zintenzivnění výuky pomocí elektrických šoků. Dobrovolníci byli rozlosováni na učitele a žáky. Každý „učitel“ a „žák“ si byli navzájem představeni. Poté byl „žák“ za účasti „učitele“ odveden do vedlejší místnosti a připoután ke křeslu s elektrodami. „Učitel“ společně  s instruktorem pokusu seděli v sousední místnosti. „Učitel“ byl instruován, že bude „žákovi“ pomocí mikrofonu klást předem připravené otázky testu a „žák“ označí správnou odpověď tlačítkem, jež se zobrazí na panelu před „učitelem“. Ten za chybnou odpověď dá žákovi pomocí tlačítka elektrický šok, přičemž při každé další chybě šok o 15 voltů zvýší až do hranice 450 voltů. Instruktor „učiteli“ sdělil, že šoky mohou být velice bolestivé, ale že se nemusí ničeho obávat – intruktor že má celý test pod kontrolou. Při šoku 300 V „žák“ zakopal na společnou zeď obou místností, při 315 V se „žák“ odmlčel úplně. Instruktor „učiteli“ řekl, že žádná odpověď je klasifikována jako špatná a že je nutno v testu pokračovat až do konce.

Všichni účastníci pokračovali do hranice 300 voltů a 65% z nich došlo až na konec stupnice, přesto, že se někteří zdráhali a projevovali obavy o zdraví „žáka“, který ve vedlejší místnosti sténal bolestí a vykřikoval prosby i nadávky. „Žákovi“ opravdu nic nehrozilo. Byl to zaměstnanec univerzity. Počáteční rozlosování bylo falešné, stejně jako utrpení, výkřiky a nadávky byly jen předstírané. Po skončení experimentu byli „učitel“ a „žák“ konfrontováni a účastníci byli informováni, že byli oklamáni. Přesto se 84 % z nich později vyjádřilo, že přes veškerý stres, kterému byli vystaveni, byli nakonec rádi, že se experimentu zúčastnili. Organizátoři experimentu byli jeho výsledky šokováni. Test byl pak vícekrát v různých obměnách opakován a výsledky byly podobné.

Test ukázal, že většina lidí ani v dospělosti mentálně nevyroste z dětských střevíčků. Není ochotna nést odpovědnost a ráda ji přenechá nějaké „autoritě“. Odpovědnost je rubem svobody. Dokud byl takzvaný „obyčejný člověk“ otrokem či nevolníkem a neměl svobodu, nenesl ani odpovědnost. To bylo svým způsobem velmi pohodlné. Nemám-li svobodu, znamená to, že nemohu rozhodovat a nejsem pak vystaven riziku blamáže v případě, že se rozhodnu špatně. Mohu však neomezeně kritizovat mylné rozhodnutí toho druhého a povyšovat se nad něj. Správné rozhodnutí vyžaduje analýzu situace a ta může být pracná. Ano, lenost a zchytralost je tou příčinou, proč lidé touží mít nad sebou vůdce.

Adolf Eichmann na fotografii z roku 1942.

Světové dějiny jsou do velké míry dějinami válek. Opravdové „Satanovy žně“ však představovaly komunistická a nacistická totalita. Podle odhadu historiků komunismus má na svém kontě 100 milionů mrtvých a nacismus 60 milionů. Milgramův experiment osvětlil, na jaké bázi jsou totalitní systémy založeny. Původem totalitarismu se také zabývala židovská filozofka Hannah Arendtová. Její kniha ‚Eichmann v Jeruzalémě: zpráva o banalitě zla‘ vyvolala pobouření. Kniha byla reportáží z procesu s nacistickým „technolgem holokaustu“ Adolfem Eichmannem. Eichmann byl obecně považován za sadistického psychopata s hlubokou nenávistí k Židům, ale Arendtová jej na základě svých rozhovorů s ním a pozorování u soudu vykreslila úplně jinak. Eichmann byl podle ní docela obyčejný člověk a přes hrůzné činy, jež vykonal, nebyl žádné kruté monstrum, nýbrž spořádaný otec rodiny, nenápaditý a výkonný úředník. Eichmann totiž sám sebe chápal jako úředníka, který má důsledně plnit své povinnosti a rozkazy – a nic víc. Snad největším paradoxem je, že Eichmann byl vychován ve spirituálně založené rodině.
 

Pavel Vybíhal
20.9.2019

hodnocení: 2.1
hlasů: 9
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

218 komentářů

Přidat komentář
  1. K této myšlence autora:

    „Nemám-li svobodu, znamená to, že nemohu rozhodovat a nejsem pak vystaven riziku blamáže v případě, že se rozhodnu špatně. Mohu však neomezeně kritizovat mylné rozhodnutí toho druhého a povyšovat se nad něj.“

    Dotaz – když mohu však neomezeně kritizovat mylné rozhodnutí…..atd., nemám tu svobodu ?

    1. Máte pravdu, v totalitním systému svoboda kritizovat není neomezená. Protože jsem ale v takovém systému žil, vím, kolik kritiky se ozývalo po straně. A vím také, jak to mnoha lidem mentálně vyhovovalo, že někdo rozhodoval za ně a oni tím pádem neměli starosti.

  2. V článku mě zaujala mj. jedna jednoduchá věta – „Odpovědnost je rubem svobody. “

    Lze to otočit i tak, že kdo má svobodu, má /měl by mít / odpovědnost.

    Doporučuji: https://www.lidovky.cz/svet/zive-na-klimatickem-summitu-osn-v-new-yorku-vystupuje-aktivistka-greta-thunbergova.A190923_160223_ln_zahranici_rkj#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=ln_zahranici&utm_content=main

    Když čtu, co říká generální tajemník OSN a žákyně Gréta, říkám si, že u dnešních politiků asi neexistuje odpovědnost. A když nemají odpovědnost, nemají ani svobodu. Nabízí se otázka, kdo je nad těmi politiky, kdo je řídí, kdo jim dává peníze na kampaně, kdo jim vůbec umožňuje dělat politiku.

    Politici v NY žákyni Grétě tleskají. A co bude dál?

    A tak je na řadě další souvětí z článku – „Správné rozhodnutí vyžaduje analýzu situace a ta může být pracná.“

    Ti staří politici, kteří tleskají Grétě, nepředají té mladé generaci svobodu rozhodovat a tím nepředají ani odpovědnost. Přesto že mají k dispozici stovky analýz. Co by pak dělali? A navíc jim nehrozí žádný elektrošok jako v tom experimentu. Šok zcela jiný se již ale blíží.

    1. „Nabízí se otázka, kdo je nad těmi politiky, kdo je řídí, kdo jim dává peníze na kampaně, kdo jim vůbec umožňuje dělat politiku.“(konec citace)

      V demokratických zemích je nad těmi politiky Jeho Veličenstvo volič. On také nese odpovědnost za počínání politiků. Jací jsou voliči, tací politici. Příkladem může být výrok jednoho premiéra středoevropské země:„Proč máme řešit teď, 31 let dopředu, rok 2050, jenom proto, že je tu teď taková klima atmosféra,“ https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/andrej-babis-ochrana-zivotniho-prostredi-summit-eu-emise-zavery-prohlaseni_1906212107_cha

      Zmíněný premiér má stabilní podporu v průzkumech veřejného mínění. Jeho ekologické ignoranství tuto podporu ani v nejmenším nesnížilo. Pokud by onen premiér věděl, že jeho voličům na ekologii záleží, nikdy by se tak tupého výroku nedopustil. Lze podat lepší důkaz o odpovědnosti voliče?

      Co bude dál? Snad šestnáctiletá autistická záškolačka probudí svědomí ne politiků, ale voličů. Politiků, kteří s ní souzní, je dostatek. Nedostává se podobně naladěných voličů. Proč tomu tak je, nevím. Domnívám se, že příčinou je povýšenost voliče (nad politiky). Ten si myslí, že politici jsou bandou darebáků a že jsou všichni stejní – není koho volit. Vycházejíc z tohoto přesvědčení, o dění ve společnosti se nezajímnají. Traduje se citát Winstona Churchila: „Největší argument proti demokracii? Pětiminutový rozhovor s voličem.“

      Původem řecké slovo idiot bylo označením pro člověka, který se stará o své (nezapojuje se do veřejných záležitostí).

      1. ad.: Snad šestnáctiletá autistická záškolačka probudí svědomí ne politiků, ale voličů.

        Moje svědomí teda neprobudí. To chcete, aby nám vládla autistická puberťačka Gréta? Včera jsem ji viděl v TV. Je to Greténismus a klimaterorismus.

      2. Odpovím vám citátem z Vendy:“ Šok zcela jiný se již ale blíží.“

      3. ad/ „V demokratických zemích je nad těmi politiky Jeho Veličenstvo volič. On také nese odpovědnost za počínání politiků.“

        No, nevím to jistě, ale toto Ústava ČR neříká!? Nebo ano? Dejte odkaz, prosím.

        Politické strany a hnutí jdou do voleb, mají programy, nafukovací balonky, koblihy, rozdávají sliby…..pak někdo vyhraje a podle názoru nevoličů vítězů / ti jsou samozřejmě nespokojeni, že vyhrál někdo jiný/ pak jejich vláda nekoná podle nich dobře.

        Jak může ale volič nést odpovědnost za tyto politiky? Existuje snad instrument, že lze politika nějakými volbami, referendem /?/ odvolat? Dejte odkaz na nějaký zákon. Díky.

      4. Ústava ČR, článek 2: (1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.

        Vy jistě namítnete, že toto je pouhá teorie a že skutečná praxe tomu neodpovídá. Pokud ano, pak se shodujeme. Politici opravdu často ignorují předvolební sliby a dělají, co se jim zamane. Vycházejí z předpokladu, že volič je nesmírně pohodlný – po opuštění volební místnosti nekontroluje, co lidé, které zvolil, opravdu dělají. Příkladem budiž občanská iniciativa Rekonstrukce státu. Ta připravila nejméně 10 protikorupčních zákonů, obešla všechny potenciální poslance a dostala od nich písemný příslib, že tyto zákony budou podporovat. Někteří se toho drželi, jiní dělali pravý opak. Na stránkách https://www.rekonstrukcestatu.cz/cs si každý mohl přečíst, jak na tom ten který zákonodárce byl. Pro zajímavost: Nejhůře dopadli poslanci strany, o níž si mnoho lidí myslí, že je nejméně zkorumpovaná – KSČM. Troufám si tvrdit, že 9 z 10 voličů o bohulibé neziskovce Rekonstrukce státu ani neví. Každý druhý je však přesvědčen, že neziskovky jsou pijavice finančně vysávající stát (což je lež). Sókratés řekl, že demokracie je vládou lůzy a měl do značné míry pravdu.

        V ČR odvolat poslance v průběhu volebního období, jak požaduje Tomio, nelze. A to je dobře. I čtyřleté volební období je krátké, než aby se nějak projevily výsledky parlamentního rozhodování. Zákonodárci jsou nepřímo nuceni rozhodovat tak, aby dosáhli rychlého efektu. Je to dobře či špatně? Je dobré, když vláda naseká dluhy, aby nalitím peněz do ekonomiky (levnými úvěry) povzbudila růst HDP? Žijeme snad v bídě, abychom to museli dělat?

      5. Připomínáte mi Václava Klause, vynálezce pojmu „ekoterorista“ nebo „ekologista“. Lidé jeho typu nejprve tvrdili, že fluktuace počasí jsou v přírodě přirozené, že se nejedná o nic nového, že s nárůstem skleníkových plynů nesouvisejí. Později, vlivem překotného tání ledovců, připustili, že skleníkové plyny mohou mít vliv, ale není jisté, zda za nárůst skleníkových plynů může člověk. Dnes, po dlouhotrvajícím suchu a rapidním úbytku lesa zasaženého kůrovcem a ničivých klimatických jevech se zdá, že jejich sebevědomí je otřeseno. U některých nebude otřeseno nikdy, jelikož jsou a zůstanou nepolíbeni informacemi…

      6. Tak už dost – k tématu experimentu – článku jsem vše za sebe vyčerpal. Zastupitelský systém je mi jasný, ty orgány moci též.

        A najednou ještě státní dluh!!!
        Tady je odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_dluh_%C4%8Ceska

        Povšimněte si, jak za vlády těch demokratických stran, těch, které teď nevládnou /naštěstí/, šel dluh strmě nahoru. Posledních pár roků se již drží v celkem stejné úrovni.

        A ještě jednou – volič nenese žádnou odpovědnost za politiky.

        Některý volič /ten, jehož strana prohrála ve volbách/ by chtěl třeba i barevnou revoluci či humanitární bombardování své země. Jen aby ta vláda ukončila svoji práci. Ale to nejde, snad jen v krajinách typu banánových republik /třeba i ta Ukrajina/.

        Pane Vybíhale, už mi prosím neodpovídejte. Díky.

        Václav Žáček

      7. Vendo,

        byl jste to vy, kdo otevřel diskuzi výrokem: “ Nabízí se otázka, kdo je nad těmi politiky, kdo je řídí, kdo jim dává peníze na kampaně, kdo jim vůbec umožňuje dělat politiku.“ Já toliko reagoval na váš omyl, který jste ve svém posledním příspěvku řekl naplno: „A ještě jednou – volič nenese žádnou odpovědnost za politiky.“ Pokud by to, co říkáte, měla být pravda, znamenalo by to, že složení parlamentu a vlády na volbách nezávisí. Lze takový názor brát vážně?

        Ohledně vašeho odkazu na vývoj státního dluhu. Říkáte, že za vlády stran, které teď nevládnou, šel státní dluh strmě nahoru, ale nyní se drží na stejné úrovni. Jak falešné. Státní dluh prudce vzrostl v době celosvětové ekonomické recese, kdy nastal obrovský propad výběru daní. Vláda na něm neměla vinu. Příští vlády pak neměly žádnou zásluhu na celosvětovém hospodářském boomu. A je chyba, že v době růstu jen udržovaly státní dluh na stejné úrovni. Správné by bylo v době růstu hospodařit s přebytkem, dluh snižovat a připravovat se na další recesi, která dozajista přijde.

        ad „Pane Vybíhale, už mi prosím neodpovídejte.“
        Jestli jsem vás správně pochopil, vy si vyhrazujete právo mít poslední slovo. Není to od vás poněkud nefér? Proč bych nemohl svobodně říci své argumenty i já, když vy si také říkáte, co se vám zlíbí?

      8. ad.
        …Pane Vybíhale, už mi prosím neodpovídejte. Díky….

        Kdysi někdo reagoval na můj komentář „Ach jo“.

        Zrovna jsem pochopila proč.

      9. Volič nese odpovědnost?
        Jenže jen menší část voličů vybrala vítěze. Ostatní vybírali jiné. A k tomu – rodič odpovídá za dítě, rok od roku méně, ale v dospělosti už nikoliv. Jak by tedy měl mít volič odpovědnost za cizí lidi, politiky?

        Vláda v ČR neměla vinu na vývoji státního dluhu?
        Jenže narozdíl od Polska i dalších států naše vláda ODS reagovala zpožděně, šetřila na státních výdajích – hledat na ekonomických stránkách www.
        Vyskytují se také náznaky, že politik neodpovídá veřejnosti, kdežto česká politika že je již po léta prolezlá odpovědností k…

  3. → Zastupitelský systém je mi jasný

    Fakt jo, vopravdu? V tom případě přijměte můj hluboký obdiv…:-)) Už Platón věděl, že se jedná „o „pomýlené státní zřízení“, krétenismus nejhlubšího zrna, dodávám já.

    Největší slabinou demokracie je to, že hlavní slovo a moc získává skupina demagogů – trubců. Ti totiž prezentují vůdčí elitu každé demokracie:

    …její dravější část řeční a jedná, kdežto zbytek sedí kolem řečnických tribun, bzučí a nesnese, mluví-li někdo něco jiného, takže v takovém ústavním zřízení je všechno, s výjimkou něčeho mála, spravováno právě takovými lidmi.
    — Platón, Ústava

    1. Honzo, četl jsem Ústavu ČR.
      Že je to ve skutečnosti jinak, jiná praxe, že máme výhrady, to nemá nic společného s hlubokým obdivem, jak píšete.

  4. → Dnes, po dlouhotrvajícím….a ničivých klimatických jevech se zdá, že jejich sebevědomí je otřeseno.

    Vám se něco zdá? Vůbec mě to nepřekvapuje. A nepřejte si ten OTŘES a „facku“ až se probudíte. Že dříve nebo později přijde, tak na to vemte jed.

      1. – Jde o to, jestli nový svět nebude ještě horší, než ten, který má zhynout.

        – „…jak daleko jsou lidé schopni zajít ve své poslušnosti vůči autoritě….“
        * hodně daleko. Pokud se nechají zblbnout a nereagují velmi rychle a velmi správně, a třeba i velmi drsně, hrubě,…tak mohou velmi rychle ztratit vlastní vůli, svobodu.

        Příklad? V pondělí se mi to na chvilku stalo a není lehké si ujasnit, co se stalo a rychle z toho vybřednout.

      2. Pavle, na tohle téma je dobré si přečíst taky tohleto. Potom porozumíme podstatě mnohých utajovaných věcí.
        https://cs.wikipedia.org/wiki/Kolektivní_chování
        https://wikisofia.cz/wiki/Hromadné_chování,_masové_psychické_jevy
        https://psychologie.cz/sedm-triku-novych-manipulatoru/
        = psychologie davu, davová sugesce, kde se lidé mění na zvířata a pod.
        Rozum a svědomí má pouze jednotlivec, ale ne kolektiv lidí. V davu ztrácíme svou individualitu a osobní zodpovědnost.

  5. „… plnit své povinnosti a rozkazy – a nic víc….“
    Ano, jde o to, že se z člověka občas dobrovolně stane loutka, aniž si to ihned uvědomí.

  6. ad „Pane Vybíhale, už mi prosím neodpovídejte.“ – Reakce pana Vybíhala: „Jestli jsem vás správně pochopil, vy si vyhrazujete právo mít poslední slovo. Není to od vás poněkud nefér? Proč bych nemohl svobodně říci své argumenty i já, když vy si také říkáte, co se vám zlíbí?“
    Kde nemluví lidé, tam mluví zbraně! Lidé spolu musí mluvit, i když mají rozdílné názory! A možno právě proto, že mají rozdílné názory! Diskuzí se názory sjednocují a nastává pokoj a harmonie, což je pro společenství lidí bezpodmíněčně nutný předpoklad. Ale ty demonstrace různých aktivistů na náměstích není diskuse, ale veřejné štvaní a proto jsou škodlivé! Měli by se v zájmu celku zakázat! Ohánět se demokracii a svobodou je scestné a zvrácené!

    1. „Kde nemluví lidé, tam mluví zbraně!“ – Ano, mluvíte mi z duše.

      Zakázat demonstrace? Pokud se demonstranti dopouštějí nevyprovokovaného násilí (Žluté vesty), pak ano. Netuším však, proč by měly být zakazovány pokojné demonstrace. Mohl byste mi to objasnit?

      O demokracii řekl Winston Churchil:„Liberální demokracie je ten nejhorší způsob vlády, jaký znám. Až na to, že neexistuje žádný lepší.“ Podle mého se nejedná o laciný bonmot, ale o přesný popis skutečnosti.

      „Ohánět se demokracii a svobodou je scestné a zvrácené!“ – Proč?

      1. Pro Pavla Vybíhala: Otázka: „Netuším však, proč by měly být zakazovány pokojné demonstrace. Mohl byste mi to objasnit?“ – Rozum, cit a morální odpovědnost mají jenom individuální lidé, ale ne dav lidí, který koná spontánně pod psychickým vplyvem manipulátorů. Nastává zde davová psychóza a psychická manipoulace, kde se jednotlivci podřizují cizímu vplyvu. Tumu se učí už i děti v školce poslouchat autoritu, která vše řídí a ovládá. Pokud je to k dobru věci, tak se to může hodnotit pozitivně, ale když je to k bezpráví a násilí, tak je to čisté zlo a satanizmus. Ja víme z Bible i proti Ježišovi použili v jeho inscenovaném procesu davy nevědomých lidí, kteří vytvářeli nátlak na Piláta k odsouzení nevinného Ježiše. Davy se vždy zneužívají ke zlu.
        Otázka č.2: Demokracie a svoboda jsou prázdné a bezobsažné pojmy, které mohou vézt k dobru, právě tak jako i ke zlu. Ke konání dobra nikdo nepotřebuje svobodu, tu může konat vždy a všude, protože dobro nikdo nepostihuje. Jen ten, kdo má špatné úmysli se domáhá svobody…

      2. Musím vám dát za pravdu – demokracie může být velice nebezpečná. Protože lidé mohou zvolit tyrana, který pak demokracii zruší a zavede totalitu (Hitler, Gottwald). Takový tyran má mnohem větší moc, než monarcha, jež získal trůn jako dědictví. Kdo se odváží oponovat demokraticky zvolenému tyranu, je okamžitě napaden jako někdo, kdo se nedokáže smířit s výsledky voleb nebo jako ten, kdo chce, aby vládla menšina (elita, establishment).

        V demokracii se rozhoduje kolektivně. Když někteří hlasují pro a jiní proti, kdo je odpovědný za rozhodnutí, které se posléze ukáže jako chybné? Odpovědnost se drolí – nikdo se necítí za nic odpovědný.

        Zkuste říci otrokovi, že svoboda je „bezobsažný pojem“. Se svobodou je to stejné, jako se zdravím. Člověk si jí začne vážit, až o ni přijde.

    2. přesně, Návštěvníků. Jenže to by museli být k dialogu přístupni všechny strany, ne aby jedna do té druhé kopala jak do onuce.
      Konkrétně? No dobrá: V pondělí někdo zvoní a ona sousedka, která již kolik let nezdraví, přes plot nám nadávala i s manželem do dobytků, debilů, idiotů, soused šmíroval na každém kroku. No, otevřela jsem a co slyším? Strčila mi obálku s tím: „Dej to J. (můj manžel)“
      A zas šla. Tím způsobem bylo sděleno, že jí zemřel manžel. A včíl co s takovým člověkem, který opět a zase kopl? Jako že bych ji šla politovat na pohřeb? A zítra si kopne zase?
      Bohužel, dialog nefunguje tam, kde se někteří lidé cítí být nejspravedlivějšími a do druhých kopou.

      1. Paní matko,

        zcela se ztotožňuji s vaším postojem. Milovat bližního neznamená nechat se od něj ponižovat.

        Komunikace má smysl jen tehdy, jestliže mezi diskutujícími panuje vzájemná úcta. Výrazem neúcty jsou urážky nebo taky když si před vámi ten druhý zacpe uši (nepustí vás ke slovu, vypne mikrofon atd.).

        Kdyby nějací vědci na sympoziu nedovolili vystoupit svému kolegovi, úplně by se před vědeckou komunitou znemožnili. Berme si z nich příklad.

        Existuje jediný případ, kdy je správné nedovolit diskutujícímu svobodně mluvit – když předmětem jeho řeči je popírání svobody slova.

  7. Kdyby ten pan Vybíhal byl zcela korektní, tak by necitoval jen část Ústavy ČR tak, jak ji citoval :

    Ústava ČR, článek 2: (1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.

    Ale doplnil by i článek 5:

    Článek 5

    Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.

    Takhle „přehrál“ na voliče, že oni mají odpovědnost. Volič nikde neskládá slib, že bude konat /při volbách/ podle svého nejlepšího svědomí a vědomí…….. . A i za takové sliby a pak i jejich nedodržování po zvolení nejsou politici odpovědni. Natož volič. Když vidím meritum věci, základ toho sporu, tak si pokládám otázku – kdo je asi blíž pravdě?

    Čistě za sebe, i když někteří si řeknou, vždyť jsem jeho člověk. Nedivím se Vendovi, že s manipulativními výroky, s neúplností, nechce mít nic společného. Já ho varoval, ať nepíše, že mu autor již nemá odpovídat. Ale všichni tu víme, že takové přání můžeme na jedné straně tvrdě odsoudit, ale na druhé straně autor může odpovídat dál a dál a hledat i pochopení u jiných a nazvat ten Vendův přístup jako nefér. Tak to je. A hlavně; oba pánové diskutovali celkem seriózně, bez emocí až do samého závěru diskuze.

    Ahoj všem. Až se vrátí Venda z nákupu, jdeme na houby. Jsou teď prý houbařské žně. Někdo mi říkal, že je to po té katastrofě s nějakým jaderným výbuchem v Rusku. Ale to bude asi kravina, že?

    Alois

    1. Kdyby kdyby, vždycky chybí.
      Čisté by bylo, kdyby ….
      tož prej se má odpouštět.
      Navíc nevědomost prý hříchu nečiní.
      Takže že by ono nefér přání
      napsané (o neodpovídání)
      bylo díky nevědomosti čisté?
      Někdy si říkám,
      kdyby hloupost nadnášela,
      poletuju jak holubička.
      Ovšem když létají ostatní….
      kdyby kdyby, vždycky chybí,
      zas reaguji.
      To je ale kravina, že
      i bez houbiček.

    2. Aloisi,

      je článek 2 Ústavy v rozporu s jejím článkem 5? Zdá se vám, že nevládne lid, ale politické strany? Pokud vládnou strany, kdo o nich rozhoduje? Zase je to jen a jen volič. Stačí jedny volby a zavedená politická strana je po smrti. A naopak jiná politická strana povstane přes noc „z ničeho“ (viz. Zelenskyj a jeho Sluha lidu). Nemáte pravdu, moje vyjádření nebylo ani neúplné, ani manipulativní. O tom, kteří politici budou vládnout, rozhoduje jen a jen volič. Pokud vládnou špatně, je to voličova chyba, že jim dal moc. Podobně i ředitel firmy nese odpovědnost za chyby svých zaměstnanců i přesto, že každý z nich může jednat autonomně a udělat věc, s níž by ředitel nesouhlasil. Ředitel je na prvém místě odpovědný za výběr svých podřízených a je na něm, aby to byli spolehliví lidé.

      Pokud lidé (u piva) nadávají na politiky, zakrývají tím jen vlastní lenost pátrat, kdo z politiků je poctivý. Pak se může stát, že zvolí člověka, který byl odsouzen za lhaní (pomluvu). Dokážete to pochopit?

  8. Autor článku nepochopil, proč se ten experiment konal a co bylo důležité pro zjištění – použitelnost na holocaust
    https://en.wikipedia.org/wiki/Milgram_experiment

    Vědecká komunita vyvodila závěr, že experimenty Milgramu neodpovídají událostem kupř. holocaustu, účasti lidí na něm. Tam byla napřena snaha těch, co test vymysleli a realizovali. Autor článku to pak celé dost zevšeobecnil a jak je vidět, hledal i pro srovnání zkušenost u sebe, jeho prožitek, možná až velmi krutý /kriminál, snad uranové doly….?/, na jeho vlastní život v totalitním systému. Viz. odkaz č. 19, kde je shrnutí v myšlence – Stát se zlem: Jak obyčejní lidé páchají genocidu a hromadné zabíjení . Oxford University Press . str. 111–113. Myšleno na fašistický režim v Německu!

    A z toho experimentu se pak různými „můstky“ dostávají autor a i diskutující Venda k české ústavě a hledají něco, co vůbec nebylo účelem experimentu. Autor článku jde ke Klausovi, ke KSČ, k ekoteroristům….. .

    Jak by řekl velikán Cimrman – pánové, nepouštějte se samostatně do vyšších projektů a hledejte na tom poli, kterému rozumíte.

    1. V žádném kriminále ani v uranových dolech jsem nebyl. Totalitním systém mi nějak zvlášť neublížil. Ublížil lidem, kteří mi byli blízcí a proto to vnímám, jako by bylo ublíženo mě. Ti lidé, kteří mi byli blízcí, nebyli moji příbuzní ani známí. Byli mi blízcí svými myšlenkami.

      Ač jsem prožíval jen „měkkou“ totalitu, velice dobře jsem vnímal ono slepé podřizování se autoritě. Například každý věděl, že volby jsou pouhou fraškou, přesto tam lidé šli a nechali se ponižovat.

  9. No, je to zaujímavé čítanie! Často si kladiem otázku či má ľudstvo s tými svojimi ľudskými vlastnosťami nádej na prežitie v budúcnosti. Uvažujem, aké vlastnosti by musel mať človek, ktorý by bol schopný vytvoriť mierovú a prosperujúcu civilizáciu harmonickej budúcnosti? Domnievam sa, že také niečo ani nie je možné, keďže človek je formovaný prírodnými zákonmi, ktoré sú charakteristické polaritou. A polarita v psychike človeka vyvoláva všetky tie negatíva, ktoré sprevádzajú a vytvárajú jeho osud. Nad osudom takéhoto „prírodného“ človeka sa zamýšľal vo svojom diele „Tao-Te-ťing“ Lao-ć a prišiel k záveru, že je to beznádejné a tak sadol na buvola a odišiel do ústrania – preč od ľudí…

    1. Dobrý den, Degone,
      odpustil člověku onen Lao-č ?
      No, možná odpustil v ústraní.
      Zapálil vonnou tyčinku a odevzdal to, co o lidech zjistil.
      Zapaluji občas vonnou tyčinku na zahrádce, v domě,…
      pro úlevu těch, kdo tyčinku ucítí, aby našli klid,
      pro úlevu mou.
      A že úleva s prosbou o pomoc přišla.
      Hezký den.

  10. Jsem nenapavitelný optimista a proto si myslím, že člověk přežít může. Ježíšovým cílem bylo, aby si člověk uvědomil svou osobní odpovědnost (za společenství, za svět). Podle jeho učení se bude každý člověk při posledním soudu zodpovídat samostatně. Tam nebude platit výmluva: Já jsem pouze plnil příkazy. Nebo: Dělal jsem jen to, co všichni ostatní. Tam se budou posuzovat činy. Až Ježíšovo učení o individuální odpovědnosti člověka ve světě převládne, nastane vámi očekávaná harmonie. Člověk uvědomující si svou osobní odpovědnost není tak snadno manipulovatelný.

    Odejít do ústraní je „útěkem z boje“ (za lepší svět). Je to zbabělost. Slovenský výraz pro poctivost je statočnost. Ano, být poctivý vyžaduje statečnost (například být jiný než ti, co se vezou s většinou).

  11. Pre matku: Matka, Starý majster Lao-ć sa na ľudstvo nehneval (odpustit je lepšie nahradiť slovom zanevrel). Lao-ć učí, že skutočná láska sa neupína ku vlastnej bytosti, lebo nesleduje vlastný prospech, ale iba prospech toho druhého. Človek má svojou láskou ako jasným lúčom zapaľovať a rozplameňovať oheň lásky vo svojej rodine, v obci, štáte a vôbec v celom svete. Do akej miery sa to komu podarí, do tej miery aj on prezrie vo večnosti.

    Pre Pavla V: „Čínsky spisovateľ a filozof Ko-Chung /284 – 363/ o Lao-ćovi napísal, že to bol nesmrteľník, ktorý zostúpil z výsosti nebies do nízkosti zeme, aby jej priniesol nebeský pokoj a mier. Zriekol sa vraj čistej nebeskej priezračnosti a prijal na seba pozemský prach a hlinu. Opustil dôstojnú vznešenosť nebies, aby sa na zemi trmácal v obyčajných ľudských povolaniach. Takže je a bol hodnotený a oslavovaný podobne ako Ježiš superlatívy. Taoizmu a Konfucionizmu vďačí Čína za to, že táto najstaršia civilizácia prežila až do súčasnosti a dnes je vzorom a nádejou pre celé ľudstvo.
    A ďakujem za komentáre!

    1. Degone, ano, vyzařovat lásku je třeba.
      Pokud ji však ani nejbližší okolí nepřijímá,
      může člověk začít pracovat v ústraní.
      Ani o posílání heilstromu nikdo nemusí nic tušit.
      Někdy může být to ústraní, či bezdomoví, léčivé.

    2. Pane Degone,

      rovněž i já děkuji za vaši repliku. Věřím, že taoismus a konfucianismus se snaží udělat člověka lepším, ale nevěřím, že Čína je nadějí pro lidstvo. Jedním z důvodů je čínský nacionalismus, tedy kolektivismus. Každý kolektivismus potlačuje individuální odpovědnost člověka. Milgramův experiment ukázal, kam rezignace na vlastní odpovědnost vede. Právě kvůli čínské kolektivnosti se v Číně tak snadno ujal (ateistickký) marxismus. Mao skončil, ale totalita je v Číně dodnes. Komunistická strana využila čínský ekonomický zázrak k jejímu utužení. Zavádí takzvaný kreditní systém. Každý obyvatel je nebo brzy bude sledován. Kdo nesplní určitá kritéria nedosáhne požadovaného skóre, tomu například neprodají jízdenku na vlak. Ulice jsou sledovány kamerami. Umělá inteligence dokáže pomocí nich identifikovat člověka (rozeznat obličej) a zanamenat jeho případný přestupek. Číňané tak uvádějí v život buzeraci popsanou George Orwellem v románu 1984.https://www.lupa.cz/clanky/nekoupite-jizdenku-neporidite-byt-kamery-jsou-vsude-cina-testuje-dystopicke-socialni-skore/

      Čínská komunistická vláda vězní bez soudu téměř milion Ujgurů v „převýchovných táborech“ https://sinopsis.cz/represe-ujguru-a-dalsich-mensin-v-cine-nabyva-katastrofalnich-rozmeru/

      V Číně jsou odebírány orgány na transplantace vězňům z hnutí Fa-lun-kung. https://cs.wikipedia.org/wiki/Odeb%C3%ADr%C3%A1n%C3%AD_org%C3%A1n%C5%AF_praktikuj%C3%ADc%C3%ADm_Fa-lun-kung_v_%C4%8C%C3%ADn%C4%9B

      Pane Degone, napište mi, prosím, jak na vás tyto informace zapůsobily. Díky.

      S úctou

      Pavel Vybíhal

      1. Není poznat, že by snad Čína chystala světovou válku, to spíš jiní. Takové poničení světa současnými zbraněmi by nám bylo nenapravitelné.
        Kdežto různé nedostatky v chodu států lze napravovat, pokud…

      2. Pane Pavle V.: Som už vekom starý človek a tak sa pamätám na rôzne režimy v našom prostredí a vo svete a tiež sa zaoberám humanitnou vedou a tak na mňa nemôže zapôsobiť súčasná propaganda nech už je odkiaľkoľvek. Čo sa týka dejín Číny mám ju celkom dobre preštudovanú a obdobie s pred 70 rokmi poznám z priameho rozprávania účastníka bratskej pomoci Číne, ktorí tam bol a videl, čo sa tam deje. Ako vždy, je pravda niekde celkom inde, ako sa to popisuje v masmédiách. Masírovanie hláv naivných obyčajných ľudí nie je súčasný vynález, ale je starý, ako samotné ľudstvo. Takže som už voči podobným praktikám imúnny. Moje názory nemôže zmeniť dajaký jednostranný propagandistický materiál uverejnený na internete, lebo mám svoje životom overené skúsenosti a viem, že vojny, zlo, nepravosti a zločiny sa páchajú v celom svete, ale účelovo sa využívajú iba voči oponentom a odporcom.
        Želám pekný slnečný deň!

      3. Pane Degone,

        já jsem ještě mlád, ale už hodně dlouho – je mi 66. Takže jakés takés zkušenosti mám také. Po řadě hloupostí, kterých jsem se v životě dopustil, jsem dnes dnes podstatně skromnější, než v minulosti – podle hesla: Nejsem tak mladý, abych všechno věděl.

        Vidím, že jsem vás nepřesvědčil, že to, co jsem zde zveřejnil o Číně, považujete za lživou propagandu. Byl jsem na tom kdysi stejně jako vy. Před rokem 89 jsem si byl vědom, že informace v Rudém právu jsou jednostranně podané, (poloviční pravda je celá lež). Poslouchal jsem tehdy Svobodnou Evropu, ale nevěřil jsem ani jí – myslel jsem si, že i její informace jsou pouhou propagandou a nejsou pravdivé. Nevěřil jsem například informaci o masové vraždě 22 tisíc Poláků Sovětským svazem v Katyni. Když se karta obrátila, s překvapením jsem zjistil, že Svobodná Evropa mluvila pravdu. Proč? Protože na Západě byla svoboda slova a pokud by Svobodná Evropa falšovala informace, západní novináři sympatizující se Sovětským svazem by na její lži upozornili a sovětská propaganda by to využila. Jestli si tedy myslíte, že informace o Číně na webu Sinopsis a na Wikipedii jsou falešné, podejte svědectví, které to vyvrací.

        S pozdravem

        Pavel

      4. Degon28.9.2019 (10:15)

        Dovolím si pár drobných poznámek
        – ptala jsem se dcerky, jak např. o Číně mluví její známé studentky, které tam odjely s podporou stipendia studovat. Ta, o ním hovořila, byla pobytem v Číně nadšena. Zřejmě byla převážně jen v jednom větším universitním městě. Lidé byli vůči ní vstřícní, ochotni pomoci.
        – Viděla jsem snímky z jedné fabriky tam, s níž spolupracovala zdejší , tedy asi brněnská firma,….Totiž lidé u pásů musí pracovat v každém státu i režimu tak, jak je firmou normami dáno.
        – Zde v republice může člověk z jemu nevyhovující fabriky odejít a najít práci jinde. Jestli to takto jde v Číně, netuším. Ale výkon tam rozhodně musí lidé podávat nemalý.
        – Historie Číny – no jistě, byly tam masakry, chystají jakési to číslování lidí dle výkonů a čeho všeho ještě,….
        – ale kdysi byl vychvalován Stalin, jenže všechno není jen jednostranné, a někteří lidé měli již v době kultu osobnosti odvahu říci, že to byl i tyran.
        – Někdy mi i současné chování některých lidí u nás v republice připadá, že se snažili, či snaží, vybudovat jakýsi kult osobnosti Havla. Naštěstí nikoliv za podpory flintiček, jejichž použití mnozí neváhali podpořit (říkalo se tomu tuším preventivní, či humanitární bombardování.)
        – Ano, nejsme odkázáni jen na sdělení masmédií.
        – A také co je třeba u nás na Moravě, nemusí být v Čechách, Praze,…
        Tedy různost skutečností, chápání, …

  12. → demokracie může být velice nebezpečná.

    Pro ty kteří opravdu rozhodují a vládnou je velice bezpečná. Dát ovcím pocit, iluzi, že o něčem rozhodují, přičemž ve skutečnosti nerozhodují lautr o ničem, pánové, no řekněte sami, kdo z vás to má…:-)

  13. → Ježíšovým cílem bylo, aby si člověk uvědomil svou osobní odpovědnost (za společenství, za svět).

    Jo? Fakt, jo? No já nevím, ale žádné náboženské a společenské požadavky doby, nesmějí být větší než nároky Boží.

    „Učiteli, budu tě následovat kamkoli půjdeš.“ A Ježíš mu řekl: „Lišky mají doupata a nebeští ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“ Jiný z jeho učedníků mu řekl: „Pane, dovol mi nejprve odejít a pohřbít svého otce.“ Ježíš mu však řekl: „Pojď za mnou a nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé.“

    → Slovenský výraz pro poctivost je statočnost. Ano, být poctivý vyžaduje statečnost (například být jiný než ti, co se vezou s většinou).

    Nejdůležitější je odvaha. Odvaha k Pravdě. Ale tu od mozku vymytého demokracií nelze očekavát.

    1. Jsem přesvědčen, že odpovědnost za společenství, tedy za svět, patří mezi „nároky Boží“. Je to dáno to dáno přikázáním: „Miluj bližního svého jako sám sebe.“ Člověk, který se nezajímá o to, co se děje ve společnosti, kdo se nesnaží pomoci trpícím, toto přikázání neplní.

      Nevím, zda to mám být já, kdo má mozek vymytý demokracií. Tím by byl spíše volič Miloše Zemana, který si myslí, že kdo vyhraje volby, může jménem lidu dělat, co se mu zlíbí. Já si myslím pravý opak. I ten, kdo vyhraje volby, musí dodržovat pravidla: ústavu, zákony, ale také pravidla morálky. Základním pravidlem je, že nesmí zneužít svoji moc. Nesmí například přijmout zákon, který by ho zvýhodňoval vůči opozici. Může takový zákon přijmout až pro příští volební období. Morálním příkazem je i to, že vítěz voleb se nesmí ovládnout klíčová média, jak se to stalo v Polsku a Maďarsku. Divoká demokracie nesešněrovaná zákony a etikou je nejkratší cestou k totalitě.

      1. ad. Honza 28.9.2019 (18:12)
        Nohavica tam na závěr mimo jiné zpívá: „…aby ses a tu cítil fakt jak doma…“
        Ano, snaha nás předělat k obrazu svému.
        Jenže zůstává tam slůvko „jak.“
        Jak doma.
        to neznamená skutečně doma.

    2. Člověče, Honzo – absolutně nic k tomu nelze přidat.
      Naprosto přesně.
      Protože demokraté ( třeba i „já svůj/svá“) chtějí jako že nejspravedlivější určovat, co a jak, koho smazat, koho nechat žít, čí jméno zveřejnit, koho odeslat do věčných lovišť…
      A slunce svítí dál a ještě nějakou dobu bude i bez nás, ale i bez nich :-)

  14. občas se však z ústraní (bezdomoví) lidé vracejí zpět mezi lidi. :-)

    Říkání o bezdomoví

    V bezdomoví kráčí poutník tiše,
    pouze s malou miskou na rýži,
    obuv prostá, snad jen pantofle.
    Oděv přes rameno barvy pomerančové,
    barvy lásky bezpodmínečné.

    Usedni chvíli poutníče,
    hle kámen při cestě.
    Klid vnímám,
    mraky na obloze tiše plynou,
    jak mé myšlenky.

    Náhle co to,
    jaký zvuk?
    Jiného poutníka potkal tygr,
    nyní tiší támhle za křovím svůj hlad.

    Dále poutníče,
    kam Tvá cesta nyní povede?
    Rekapituluj svůj život minulý

    Trhali jste jedno léto meruňky,
    kde v tom množství,
    dřině, radost nacházet?

    Přítelkyně píše, tak ráda bych Ti pomohla,
    však kruté bolesti mne sužují,
    přijet nemohu.

    Zrak se zvedne trochu výš,
    pár posledních meruněk
    mezi zelenými listy,
    září jako malá sluníčka.
    Co to švitoří?
    Vlaštovičky kolem létají.
    Některé jen nízko při zemi,
    Jiné míří vysoko do oblak,
    ke sluníčku, ke hvězdám.

    Tutéž svobodu mi prosím dejte.
    Pak v bezdomoví tiše spočinu,
    síly naberu,
    pak snad zase půjdu dál.
    Návrat mezi lidi,
    bezdomoví umožní.

  15. → Je to pozoruhodné čtení!

    Ano, a je to dvojnásob pozoruhodné čtení, konfrontujete-li to s realitou v které žijem. Márná sláva, gojímové jsou hloupí.

  16. Vážení diskutujúci, spomenul som tu Čínu, ktorá má pradávnu históriu a úspešne sa rozvíja dodnes, čomu podľa mňa vďačí predovšetkým svojím dvom filozofickým a humanistickým školám – taoizmu a konfucionizmu, ktoré boli pre jej ľud oporou v tých najťažších obdobiach svojich dejín, kedy iné civilizácie sveta v chaose zanikali. Niečo podobné je možné povedať aj o Indii, ktorá mala tiež vždy svoje duchovné vzory, ako bol napr. Buddha, alebo nedávny Mahátma Gándhi. Ostatný svet sa ako v horúčke zmietal v nepokojoch, pohromách, revolúciach a zničujúcich vojnách, lebo tam nebol taký zjednocujúci duchovný princíp, ktorého by sa ľud pridŕžal. Vždy sa podarilo obyvateľstvo niečim, alebo niekym rozdeliť podľa hesla „rozdeľ a panuj“ ako sa to naznačuje v tom spise „Protokoly“. A tak je tomu dodnes.
    Uvedomujem si, že nie vždy bolo a je v Číne všetko OK, lebo nie je jednoduché vytvoriť taký model správania jednotlivca a spoločnosti, ktorý by poskytoval dlhodobú istotu rozvoja, ktorý by akceptoval ľudskú rozdelenú psychiku. Kresťanská dogmatická náuka sa ukazuje byť na tento účel nevyhovujúca, lebo oslovuje iba malú skupinku obyvateľstva.
    Pekný deň všetkým a ďakujem za pripomienky!

    1. Degone,
      ano, je to i o různosti chápání, jak jsem psala.
      Kamarádka byla v Indii v jednom z duchovních center.
      Minulý týden mne vzala k sobě,
      abych s ní sledovala přímý přenos z tohoto duchovního centra.
      Důležité bylo, že jsme si mohly něco dát vzájemně.
      Já díky tomu přenosu pochopila dávný prožitek,
      ona pochopila další sdělení, která jsem jí zas vysvětlila já :-)
      A tak to bylo o klidu, vzájemné úctě, obdarování…. :-)

    2. Pane Degone,

      Mao Ce-tung je zodpovědný za smrt 40 až 70 milionů lidí v důsledku hladu, nucených prací a poprav. Přesto se však dosud v Číně těší úctě. Například jeho portrét je dosud na čínských bankovkách. Představte si, že by Němci měli ještě dnes na bankovkách Adolfa Hitlera. Co byste si o nich pomyslel?

      Taoismus a konfucianismus neznám. Podle všeho nejsou překážkou života ve lži.

      Pavel

  17. matka – 29.9.2019 (16:01)

    Matičko, velice rád bych Vám odpověděl, ale tady se mažou (nepouštějí, neprojdou) příspěvky. Snaha nás předělat či převychovat k obrazu svému má tisíce podob. Všechno už tu bylo…

    1. Ano, Honzo, začíná to od prvního lidského nadechnutí, možná i dříve, způsobem stravování matky, způsobem zplození dítěte,….
      Ale možné je, pokud existuje reinkarnace, že si bytost vybírá, kdy a komu se narodí. Pak by to bylo v pořádku, jde o pouhou hru prožitků.
      A tak je tedy máme i ve formě blokování, mazání. To bylo ostatně již i na blozích na Novinkách a opakuje se to stále znova a znova, nejen na Seznamu, či zde.
      Ale to není náš problém, to není naše ochuzení. Kdo zůstane déle v lidské paměti? Různí zdánlivě slušně píšící, nebo chovající se lidé, nebo ti, kteří se do stáda zařadit nechtějí, ani nemohou? I na diskutnících docházelo k častému banování a i po několika letech někteří z nich ostatním chybí, to znamená chybí jim jeho přínos, ať již bylo jeho vyjadřování jakékoliv.
      proč chybí? Třeba i pro toto říkání:

  18. Dovolím si to říkání o jedné formě zrady na diskutnicích zabanovaného zkopírovat, snad to není nic proti ničemu, že ano:

    „Houda“
    BALADA HORNICKÁ

    Byl jak strom vprostřed v lese
    co všechnu tíhu času nese
    co čeká na svůj hrom
    a pak ho pošle k zemi
    byl první štajgr mezi všemi
    a každý ho tam znal
    přes den rubal, večer pil
    uhlí jed i na něm spal
    a když se opil, tak se rval
    však rovný byl, i čest svou měl
    a každý by s ním přítel byl, kdyby směl.

    Jednou mu ta jeho řekla:
    „už nečekávám
    více jak půl roku po mém boku jiný spává
    a rozbij si co chceš, tak mě zřež
    však lépe, kdybys šel!“
    Život rázem pozbyl cenu
    nešlo dál
    co vichřice nestačila,dokonala jeho milá
    neměl nic
    vždyť ztratil ženu
    kterou tolik miloval!

    V srdci smutek, v duši žal
    vzal si v pátek dvojtou směnu
    ještě cigarety rozdával
    pak výtahem sjel do hlubin
    a večer zahoukali pro zával.

    Plazili se po patru
    „do pěruna, zaťukej či zakašli
    u všech hromů!“
    šepot padá z vyschlých rtů
    „kamarádi, jděte domů
    řekněte, že jste mě nenašli“

    Dodnes zůstal v černém hrobě
    schoulený tam vzadu
    vše do pěstí bys uchopil
    však nepobereš zradu!

  19. Iba pár slov: Matka tu vystihla podstatu problému, ktorá je v chápaní. Áno, je treba sa snažiť predovšetkým problém pochopiť, až potom je možno k nemu zaujať správne stanovisko.

    Pre Pavla je Mao Ce-tung a jeho kultúrna revolúcia zločinecká, ale pre samotných strádajúcich a hladových číňanov je to správny vodca – hrdina, lebo im dal obživu a nádej do budúcnosti.

    No a Honzovi sa nepáči, že admin maže niektoré príspevky, ktoré nekorešpondujú s jeho predstavami o charaktere jeho webovej stránky, ktorá je duchovná. Myslím, že je dostatočne tolerantný, ak pripúšťa dokonca aj politickú a spoločenskú tematiku.

    Pekný deň všetkým!

    1. Adolf Eichmann měl výčitky svědomí, že několikrát selhal. To když několika Židům umožnil, aby utekli z transportu do vyhlazovacího tábora.

      Reinhard Heydrich byl údajně velice citlivý člověk. Jednou, když dorazil do práce, měl slzy na krajíčku, že jeho dva psi stůňou. Přitom s úšklebkem podepsal několik rozsudků smrti.

      40 až 60 milionů obětí Mao Ce-tunga s panem Degonem nehne – on je v pohodě a stále zdvořilý.

      Podle R. A. Moodyho, který se zabýval prožitky lidí během klinické smrti, když člověk umře, promítne se mu zrychlený film jeho života. Vidí svůj život, ale OČIMA TĚCH DRUHÝCH. Pro člověka bez soucitu to „promítání“ asi nebude příjemné.

    2. Degone,
      no a protože někteří nechápou a požadují mazání, tak se částečně maže. Máme částečnou svobodu. Jé, my se máme. Ale svoboda to není, pokud jiní striktně určují, co ano a co nikoliv.
      He, sousedka si také myslela, že mi hodí parte jak psovi a půjdu jí kondolovat.
      To by sice pro mne nebyl problém, ale jít dalšímu ponížení vstříc, když jako truchlící vdova tvoří to, co tvoří? Odřekla jsem si to, jít kondolovat, nebo vůbec na pohřeb.
      Prý kdysi jejich dcerka nesměla chodit s našimi dětmi do školy s tím, že s lůzou jejich dcera do školy chodit nebude. Tož když lůza, tak – nikdy nic nepochopí, samozvaně nejspravedlivější děvčica.

      Teda přiznejte se vy mazaní, či smazaní, že jste tu dávali porno, nebo vybízeli k vraždění,… To jediné by mohl být důvod k odstranění komentáře. Dle mého chápání ovšem.

      Proč tedy odsud neodejdu? No, třeba že by mi chyběli zrovna ti mazáním ponižovaní.

      1. Ježíše se učedníci ptali, kolikráte se má odpustit – Matouš 18-21….., také pro Vás může být zajímavé Ježíšovo….O odplatě, Matouš 5-38…..; a O lásce k nepřátelům – Matouš 5- 43…… . I prokázat dobrodiní je aktem důvěrným a očistným – Matouš 6-1… Inu, tak.

      2. ad. Alois30.9.2019 (18:24)
        Až dozraje, spadne jablko odpuštění naplno.
        Jak jsem psala – nemíním zde psát o tom, co se dělo např. při zapalování vonné tyčinky. To je příliš intimní.
        Prokázat dobrodiní – tak jo, neostříhám jedinou větvičku ibišku, oleandrů, jabloní, třešňového stromu ani plevele, který k nám přepadá, semení, vyrůstá, stíní,. Naopak jako vždy ostříhám větvičky cedru, které by mohly k nim přerůstat, aby k nim mohlo jít dostatek světla na kosodřevinu, která k nám prorůstá,…
        Ještě jiné dobrodiní ? Pohár přetekl, jablko bylo mnohokrát pošlapáno, stal se z něj jablečný mošt a pohár přetekl….Ukopat, ani utopit se již nenechám.
        Kdybyste znal Bruna, věděl byste, co vlastně činím, když zapaluji vonnou tyčinku…

      3. Je mi to jedno, ale vidím to trochu jinak, ale v něčem stejně jako Alois. Možná jste dostala šanci kondolovat a něco si uvědomit. Kdo má udělat první krok? Být zarputilý, zatrpklý, pamatovat si všechno, co se mi nelíbilo v minulosti a co z ní přetrvává? Jak pomíjivé. Jistý akt ale může nastat a nikdo, ani tady na diskuzním fóru o něm nemusí vědět, že jste konala, pokusila se konat. Proč vyprávět o přírodě, která k Vám zasahuje a prorůstá, stíní a dává semena pro další život? Proč se holedbat, že Vy cedr stříháte? Já stříhám, já, já, mé ego je na výši! Bůh to ale vše vidí a dává každé duši šanci. A ta jedna to nechá být a utěšuje se přístupem – „Až dozraje, spadne jablko odpuštění naplno.“ Kdo však udělá, kdo může udělat první krok? Kdo hodil parte a možná tím činem ani nevěděl, že tomu druhému bylo naznačeno, že je to již zralé? Ten jeden zná Bruna, ten první asi ne. Ten druhý leccos ví, co ten druhý ne, alespoň myslí si to. Povyšuje se tím? Vykládá to zde, možná i jiným sousedům, kdo ví? A využije té hřivny, rozmnoží ji?

        Ježíš na počátku sdělil zástupům i toto:
        ………
        Blaze milosrdným,
        neboť dojdou milosrdenství.
        Blaze čistým v srdci,
        neboť uvidí Boha.
        Blaze těm, kdo působí pokoj,
        neboť budou nazváni Božími dětmi.

        Šance na jedné straně, ego podporované Brunem. Možná je ta podpora ale špatně vyložena? Nebylo by lepší, aby byl u Pána v nebi jásot nad jedním napraveným hříšníkem. Jaká nádhera být tím, kdo by k tomu pomohl.

        V Janovi se píše: „Proto jsem vám pravil, že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce“ / a nedává Otec právě teď přes tu možná prozatím sebe nevědomou duši novou šanci?/

        A také tam Ježíš říká: „„Kdybyste byli slepí, neměli byste hřích,“ odpověděl jim Ježíš. „Vy ale říkáte: ‚Vidíme,‘ a tak váš hřích trvá.“

        Píšete: „Ještě jiné dobrodiní ? Pohár přetekl, jablko bylo mnohokrát pošlapáno, stal se z něj jablečný mošt a pohár přetekl…“

        Z Matouše: „Tehdy k němu přistoupil Petr a řekl: „Pane, kolikrát proti mně může můj bratr zhřešit a já mu mám odpustit? Sedmkrát?“
        Ježíš mu odpověděl: „Neříkám ti, že sedmkrát, ale sedmasedmdesátkrát.“

        Matko, mějte se. Snad necítíte vůči mně nic negativního za můj vstup. Často jsem o Vašem sousedském problému od Vás zde četl. A proto s malou úpravou: „Neříkám ti, že sedmkrát, sedmasedmdesátkrát, ale sedm set sedmasedmdesátkrát.“ / když je to možné/

        Pěkný den.

      4. ad. Venda1.10.2019 (9:28)
        No dobrá:
        Nedostala jsem šanci kondolovat, protože obálka mi byla daná do ruky bez pozdravu s rozkazem „Dej to Jindrovi“. Následoval okamžitý odchod.
        Z toho bylo jasné, že su neviditelná a na pohřbu nevítaná, stejně tak tam nebyli vítaní jejich příbuzní. Proč narušovat klid obřadu svou přítomností?
        A že mé reakce jsou takové, jaké jsou, nestihla jsem kondolovat. A kde nejsem vítaná, tam se navíc po mnohonásobných kopancích necpu. To jsem si naplno uvědomila díky té obálce, že mám tlouci na její kamenné srdce jinak, pouze a jen duchovní cestou. A odezva, že je to tak správné, přišla okamžitě.
        Že já stříhám …. Člověče, myslíte, že bych stříhala sama od sebe a psala o tom, jako že se holedbám? Stojí mne to dost bolesti. A toho, že stříhám,si stejně nikdo ani nevšimne. Proč taky. A vysvětlovat, proč jsem o tom stříhání psala? Ne. To by bylo naprosto zbytečné, bludný kruh.
        První krok k odpuštění – ručím Vám za to, že tyto mé kroky nikdo, kdo do srdce skutečně nevidí, také neuvidí. A podávat ruku jde i jinak, než fyzicky.
        A ještě – píši o Brunovi – nevím, jestli znáte jeho učení. On jí může poslat ochranné křídlo andělské, pokud prosím.
        Ale o tom dalším, podstatném nepíši nikdy. To je příliš intimní záležitost.

        Něco negativního vůči Vám? Proč? Kdybyste bral má sdělení jako pouhé informace, možnost pochopit, co se děje, jaké jsou cesty druhých – též byste cítil něco negativního? Pak čtete na druhé straně obrazovky něco jiného, než o čem píši, i když píši tak, jak píši.
        Nemíním Vám vyvracet Váš styl cesty tu na zemi. Ale má cesta to není.
        Lysohlávky nebrat. A střízlivě počítat? Proč? Až pohár přeteče, jablko spadne, vše přijde tak, jak má.
        A hotovo.

Napsat komentář: Pavel Vybíhal Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2019

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference