Vážené čtenářky a vážení čtenáři, chtěla bych se Vám předem omluvit, ale můj další text bude z vysokoškolského prostředí, které je pro mě plné inspirace k tvorbě, nebo mám vzít v úvahu, že mi dnes někteří z Vás mohou oponovat, protože zvolené téma je mnohem širší, a obsáhne i jiná neméně zajímavá prostředí? Aniž bych o to příliš usilovala, stala jsem se před několika lety recepční. Zdravotní komplikace a studium mě svedly na tuto pozici a já jsem tomuto okamžiku velice ráda. Mám vlastně náš život na malém jevišti, de facto na recepci, kde se mohu setkat s mnoha velmi zajímavými lidmi, ale také si utvářet budoucí kontakty, které mohu využít pro svojí následnou profesní kariéru. Ovšem nebuďme příliš vážní a pohovořme o tématu, který uvádí titulek článku.
Nemá to lehké
V současnosti není veřejného prostoru, kde by nebyl instalován automat, ať již na kávu či jiné pochutiny, jako sušenky, čokolády či plněné bagety. S automaty se setkáváme na vlakových nádražích, na státních úřadech, ve školách, zdravotních střediscích a samozřejmě i v ryze komerčních prostorech, jako jsou například banky, nákupní střediska, aj. Nicméně, jak se staly automaty součástí našeho života, stáváme se na nich závislými, stejně jako na cigaretách nebo sociálních sítích, které především představuje facebook. Bez automatu si nedovedeme běžný pracovní den ani představit a pokud přestane fungovat, jsme značně rozhořčeni a zlobíme se na celý svět, nebo přinejmenším na chudáka recepčního. Patálii s nefungujícím automatem odnáší především ti, kteří jsou na pozici recepčního, nebo vrátného, protože jsou prvními po ruce, kteří patří k personálu budovy. „Chtěl jsem si dát v automatu kávu, jak je možné, že Vám zase nefunguje, a to poslední dobou hodně často?“ „Nebojte se, zařídím, aby opět fungoval,“ odpoví klidně recepční a k uchu si bere telefonní sluchátko. Po chvíli rozladěnému pánovi sdělí, že pracovník, který za automat zodpovídá, tedy má ho na starosti, přijede do půl hodiny.
Z druhé strany
Ačkoliv jsem recepční, sama jsem uživatelkou automatu u nás ve škole. Jak mě dokáže rozlítit, pokud se na displeji objeví mimo provoz a já si nemohu dopřát kávu po dlouhé cestě do školy, která mi trvá bezmála půldruhé hodiny. Od této chvíle mám zkažený celý den a nemohu se na přednášce řádně soustředit a usínám. „Představ si, v hale zase nefunguje automat,“ s těmito slovy si ke mně přisedá moje spolužačka a kamarádka v jedné osobě. Již s klidem ji odpovím: „Já to vím.“ Po chvíli ale dodá: „Doma jsem neměla čas se ani nasnídat a automat na cukrovinky je prázdný, s tím by mělo studijní něco udělat“. Je ale zajímavé, jaké máme ve škole studentské priority. Pozdě vyvěšené informace o změně výuky nás tolik nenaštvou, jako nefungující automat na kávu.
Co dodat k závěru
Při užívání automatu na kávu bychom neměli myslet pouze na svoji chuťovou slast, ale rovněž na ekologii. Naše používání automatů na kávu je značnou zátěží pro životní prostředí, a to především prostřednictvím plastových kelímků.
Ivana Kryllová
Poslední články autorky:
