Volám Tě, božská Matko, Země má,
Klenote zázraků, modravá Perlo vesmíru,
překrásná královno vznešená,
živoucí oázo lásky a míru.

Skláním se před Tvou nádherou a moudrostí,
Ty v plnosti vesmírnou jsi kráskou,
v Tobě snoubí se síla s křehkostí,
Ty žiješ pravdu a dýcháš láskou.

Na horách piji z Tvých čistých pramenů,
na skalách mě hladí paprsky Slunce hřejivé,
žasnu nad tajemným světem kamenů,
za noci poslouchám píseň Luny zářivé.

Stromy, mí moudří a vznešení přátelé,
šeptají ve větru, já rozmlouvám s nimi tiše,
hladím a dotýkám se jich nesměle,
jsou skuteční králové Tvé říše.

Překrásná Matko, za Tvou lásku Ti děkuji,
a že sytíš nás, neposlušné děti svoje,
s pokorou chválu Tobě vzdávám a Tebe miluji,
já, z Tebe zrozená, malička dcera Tvoje.