„Ubývá míst, kam chodívala pro vodu, voda si na to vzpomíná, voda je krásná, voda má, voda má…“
Známý text jímavé písně „Modlitba za vodu“ jihomoravského Hradišťanu je jeden z mnoha, který opěvuje životodárný zdroj. Na zeměkouli je 1,4 miliardy km3 vodní plochy, ale 97,5 % této vody je příliš slané na to, aby se dala použít jako pitná nebo na zavlažování. Jen 0,26 % připadá na jezera a řeky, z kterých bereme vodu na zavlažování a pro naši potřebu.
Vysokou důležitost vody formulovala již Evropská vodní charta v roce 1968 v rámci svých dvanácti bodů: od „Bez vody není života“ až po „Voda nezná hranic, jako společný zdroj vyžaduje mezinárodní spolupráci“. O 24 let později byl světový den vody stanovený na 22. březen. Spojené národy toto datum navrhly v rámci Agendy 21 na jednání UNCED v Rio de Janeiru v Brazílii. Důvodem byla (a je) skutečnost, že na světě je 1,1 miliardy lidí (cca 18 % světové populace), kteří mají obtížný přístup k pitné vodě.
Zajištění pitné vody a základní hygieny pro obyvatele planety do roku 2015 je jeden z rozvojových cílů tisíciletí. Podle všeho se však nepovede naplnit. 2,6 miliardy lidí nemá kanalizaci. Každý týden umírá podle odhadů 42 000 lidí na nemoci způsobené nedostatkem vody k pití. Dostatečný přístup k pitné vodě se definuje jako dostupnost nejméně 20 litrů vody na osobu a den – ze zdroje vzdáleného do 1 km od místa bydliště. Podle odborníků bude v roce 2030 téměř polovina (47 %) populace obývat oblasti, kde je vody málo nebo je špatně dostupná.
V ČR nám připadá problém nedostatku vody mnohdy vzdálený. Kvalitní pitnou vodou je u nás zásobováno více než 87 % obyvatel, na kanalizace je napojeno 75 % populace. Podařilo se zásadním způsobem snížit znečištění vypouštěné do našich řek a prakticky eliminovat výskyt nejhorší třídy kvality vody. Od roku 1990 došlo ke snížení odběrů vody v zemědělství o 88 %, v průmyslu o 47 % a v energetice o 49 % a pro potřebu veřejných vodovodů o 35 %. Průměrná denní potřeba pitné vody v domácnostech na jednoho obyvatele poklesla jednak díky plošně zaváděnému měření a pak také díky ceně podložené skutečnými náklady na současnou úroveň 109 litrů (v Evropě se ustálila spotřeba vody na cca 150 l/os/den, v Severní Americe je spotřeba 300 l/os/den).
Jako dobrovolník obecně prospěšné společnosti MOST jezdím do oblasti, kde by uvedené čísla způsobily úžas. Vysokohorská poušť 3500 m n.m. – Ladak v severovýchodní Indii. Jedno z míst na světě, kde se usadili Tibeťané po svém útěku z okupované země. První generace uprchlíků zestárla a dožívá často ve velmi těžkých podmínkách. MOST o.p.s. zde pomáhá díky českým dárcům projektem „Adopce na dálku“. Sponzor podporuje částkou 5 500 Kč ročně nejdůležitější potřeby starého člověka. Tam, kde se dárce nenajde, dostávají staří lidé pomoc ze všeobecných darů. Probíhají však i jiné podpůrné projekty a jeden slaví v letošním roce pětileté trvání. Týká se právě vody.
Organizace MOST předala v roce 2010 90 000 indických rupií kemplídrovi (vedoucí tibetské vesničky složené z domečků z cihel pálených pouze sluncem). „Starosta“ kempu č. 6 zakoupil dieselový generátor a sehnal dalších 200 000 rupií na vyhloubení vrtu. Hladina pitné vody se nachází v hloubce 170 stop. Díky spojení těchto financí mohou obyvatelé kempu tři hodiny denně čerpat pitnou vodu – 88 rodin, 455 lidí. Rodina dostane 15 litrů vody na den. Pokud potřebuje více, musí si dojít ke staré ruční pumpě. Načerpat pár litrů vody z hloubky přes 55 metrů je velmi namáhavé a pro starší lidí fyzicky nemožné. O rok později dárci z Čech finančně podpořili v kempu č. 12 výstavbu dvou ekologických veřejných toalet a dvaceti vodních pump na rozvod vody po celé vesnici.
Správce, který má klíče od generátoru, zde dochází 1x denně. Omezení je nutné, s vodou se šetří. Provoz generátoru něco stojí. Navíc se čerpadlo opotřebovává a správa kempu neví, kdy seženeme peníze příště. Kdo chce vodu na mytí či praní, musí k řece. Prostředky tibetské exilové vlády jsou omezené.
Voda je nejen symbolem ekologie přírody, ale i ekologie duše. Každý dar pomůže lidem tady, v nejvyšších horách na zeměkouli, v jejich nelehkém údělu. Pomoci můžete i „kapkou“ – odesláním esemesky ve tvaru DMS PROTIBET na číslo 87777. Anebo finančním darem na účet veřejné sbírky č. 2800064052/2010 u FIO banky. V případě zájmu lze bližší informace o projektech české pomoci najít na www.protibet.cz.
Petr Ďásek, www.protibet.cz