mapa stránek || vyhledávání

Naše vláda, područí, přísaha věrnosti jiným kruhům…, co si o tom myslet?

Můj stručný příspěvek vznikl na základě vlastní zkušenosti. Ale od počátku. Na pozadí aktuálních problémů, které zavánějí až válečným nebezpečím – Ukrajina + otázka imigrace z islámských zemí a Afriky – zůstává k řešení i opačný trend. Tvůrčí SPOLUPRÁCE států a národů, která by měla vše nebezpečné zmírnit a vytyčit si zcela jiné cíly, než je konfrontace.

První otázka, proč tomu tak není – cítí se někdo ohrožen, že by „nějaký“ světový mír a spolupráce lidí na zachování a zkvalitnění života přinesla některým omezení zisků? Asi ano.

AIIBNedávno pronikl do podvědomí lidí takový nový náznak opačného trendu, než jakým je válčení, nový až grandiózní projekt. Předesílám, že mírový. Je jim tzv. HEDVÁBNÁ STEZKA a s ní související dobrovolná účast státu i ve finančním propojení, v tzv. AIIB – Asijská banka pro infrastrukturní investice.

Mnoho lidí se nad tím určitě zamýšlí, víc je však těch, kteří tzv. řeší válečné konflikty. Mimochodem, přemýšlejí nad následky a příčiny jsou jim zcela jedno – hlavně je to tak u politiků, kteří se snaží „dožít“ své volební období. Ale zpět k tomu velkému projektu.

Jsem již jen pasivním členem KDU-ČSL, ale zcela jasně jsem se přes Parlamentní listy optal místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka, mimochodem, předsedy této strany, na objasnění, na jeho názor:

http://www.parlamentnilisty.cz/profily/MVDr-Pavel-Belobradek-Ph-D-MPA-3051/otazka/jak-se-v-tom-orientovat-83304

Kopíruji:

Jak se v tom orientovat?

Místopředsedo vlády,

jsi vzdělaný muž. Prosím o pomoc při orientaci v zahraniční politice. Jeden americký novinář a publicista napsal: „Příklad Velké Británie, která jako jedna z prvních oznámila, že se připojuje k Asijské bance pro infrastrukturní investice (AIIB), následovala Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemí a Německo. Dokonce i poslední bašta amerického neokonservativismu v Asijsko-tichooceánském regionu, Austrálie, jak předpokládá novinář, bude získána Čínou.“

Může ČR, a má na to vůbec finance, udělat tentýž krok? Uvažuje se o tom v naší vládě a nebo jsme s některými státy střední a východní Evropy takovými chudáky, že nemáme vůbec šanci?
A nebo nám stačí, že tam budou např. evropské státy, které vlastní = mají banky na našem území /Nizozemsko, Francie, Německo…./?

Děkuji za odpověď a příjemné svátky v kruhu rodinném.
Václav Žáček, člen KDU-ČSL

Odpověď

7. 4. 2015 14:46:04 – MVDr. Pavel Bělobrádek Ph.D., MPA

Ahoj Václave, o tom nic nevím, to ti asi spíše zodpoví ministr financí.

Bělobrádek

(Malé objasnění – s tímto dnes vlivným člověkem se znám již několik roků, byl mým nadřízeným – proto to vzájemné tykání)

Přiznám se, že mi tato odpověď od člena vlády nestačila a zeptal jsem se ještě jednou, již konkrétněji:

http://www.parlamentnilisty.cz/profily/MVDr-Pavel-Belobradek-Ph-D-MPA-3051/otazka/AIIB-Asijska-banka-pro-infrastrukturni-investice-83552

AIIB-Asijská banka pro infrastrukturní investice

Díky bratře předsedo za odpověď. Jako člen strany jsem chtěl znát tvůj názor. Bohužel, budu se muset, podle tvého doporučení, obracet mimo naši stranu. Zvykl jsem si, že ani na vnitřní diskuzi KDU-ČSL jsi neodpovídal. Já ti položil celkem 24 dotazů, které zůstaly bez odpovědi.

Víš, které státy se přihlásily k AIIB? Aby ses nemusel ptát ministra Babiše, tu je máš. Austrálie, Rakousko, Ázerbajdžán, Brazílie, Dánsko, Egypt, Finsko, Gruzie, Maďarsko, Island, Izrael, Kyrgystán, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rusko, Jižní Korea, Španělsko, Švédsko, Tchaj-wan, Turecko, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Švýcarsko, Spojené Království /UK/.

Dovolím si ještě dva dotazy.

Myslíš si, z názvu této banky, že tam nebudou žádné prostředky pro vědu a inovace, tedy pro tvůj rezort?

Znáš, ve svém omezeném vnímání světa, jaké významné mírové infrastrukturní projekty, ten přívlastek mírový zdůrazňuji, se v rámci AIIB chystají?

Václav Žáček, člen KDU-ČSL 

Odpověď

15. 4. 2015 11:27:47 – MVDr. Pavel Bělobrádek Ph.D., MPA

Nazdar Václave, jak vidíš, na dotazy reaguji zde, emaily, FB a twittrem, což považuji za dostatečné. To nevím. To nevím, neznám.

A opět můj údiv, možná i pochopitelný. Místopředseda vlády, který má ve svém referátě výzkum, vědu, inovace, neví, nezná. Tento grandiózní projekt bude přece zaměstnávat i vědecké kapacity, projekční a výzkumné ústavy… atd.

Pro ilustraci tu dávám odkaz na více informací ze dvou článků – jen krátký úvod do problému. Samozřejmě, že si každý dokáže najít další a další zdroje.

Hedvábná stezka – gigantický projekt

Čína je zemí jiného řádu čísel – její finanční rezervy se blíží hranici čtyř bilionů dolarů. Když jsem řekl, že by se Evropská unie měla podílet na pekingské vizi hedvábné cesty, měl jsem na mysli podílet se na plánovaných investicích. Změnit přístup dřív, než nám opět ujede vlak. Oněch 60 miliard dolarů je jen startovací investice. Čína zažívá zlaté ekonomické období. Její HDP od zavedení prvních ekonomických reforem v roce 1978 vzrostlo třicetinásobně a z poměrně zaostalé Říše Středu se během dvou generací stala největší ekonomika světa. Aby si Čína tuto pozici světového lídra udržela i v budoucnu, oživuje bájnou Hedvábnou stezku, která spojovala Čínu s Evropou.   

Dle nedávno zveřejněného akčního plánu si Peking od tohoto projektu slibuje, že „díky rozvoji států ležících na obou stezkách, suchozemské a mořské, dojde ke změně světového politického a ekonomického prostředí“. A nejen to, Si Ťin-pching na ‚Boao Forum for Asia‘ prohlásil, že jeho země očekává, že během pouhých deseti let roční objem přepraveného zboží přesáhne 2,5 bilionu dolarů.

Velké mlčení

Tak už opravdu nevím co si mám myslet. Mainstreamová média zarytě mlčí o největším gigantickém projektu všech dob a místo něj nám oznamují, že schodek státního rozpočtu ke konci května vzrostl na 22 miliard korun a je dvakrát vyšší než vloni. Jak jej snížit to už neříká nikdo.

Přitom to chce pouze jedno. Stačí se zapojit do čínského projektu AIIB a vstoupit na obchodní Hedvábnou stezku.

V ČR se nad vstupem do gigantického čínského projektu rozprostírá zlověstné mlčení.
Mnoho Západních zemí pochopilo význam spolupráce na tomto mírovém projektu a stali se zakládajícími členy AIIB.

My se členy AIIB nestali a připravili jsme se tak o možnost spolurozhodovat o pravidlech, projektech a zvýhodněných investicích za miliardy USD.

Vzorní vazalové a chytré Západní zeměhttp://www.czechfreepress.cz/emil-kalabus/hedvabna-stezka-giganticky-projekt.html

A ještě další zdroj (mimochodem, pan Emil Kalabus píše velmi kvalitně):

Zakládající členové AIIB budou ovládat investice na Hedvábné stezce

Půjde Evropa po čínské Hedvábné stezce, nebo se smíří s podřízeností USA?

Čínská banka úspěšně rozkládá transatlantické spojenectví.

Hedvábná stezka byla dlouhá síť obchodních tras, které procházely napříč celou Asií ze Středomoří do Číny a Indie, představovala také informační a kulturní most mezi Evropou a Dálným východem.

Přestože v češtině se pro tuto obchodní trasu více vžil termín Hedvábná stezka, správnější označení by asi mělo znít Hedvábná cesta, protože jednotlivé karavany, které se po ní pohybovaly, čítaly obvykle stovky i tisíce lidí. Navíc také v ostatních jazycích se používají ekvivalenty slova „cesta“ (něm. die Seidenstrasse, angl. Silk Road, rus. Шёлковый Путь, šp. la Ruta de la Seda).

Do AIIB se hlásí národy, které chtějí kráčet po Hedvábné stezce

Proti vůli USA se mnoho zemí EU přidalo mezi zakládající členy asijské investiční banky AIIB. Zájem po Maďarsku vyjádřilo i Polsko, Česko zatím možnost zvažuje. V očích Washingtonu je nová instituce pákou Pekingu pro rozšiřování jeho hospodářského vlivu ve světě a konkurence Světové banky a Asijské rozvojové banky (ADB), kterou vede Japonsko. AIIB je nástupní stanice na Hedvábnou stezku. Kdo je členem AIIB bude spolurozhodovat o obřích investicích.

Nevyhovující podmínky MMF

V r. 2010 byl za podpory administrativy prezidenta USA Baracka Obamy rozpracován balík reforem struktury vedení MMF. Předpokládalo se, že zástupci skupiny BRICS dostanou takový počet kvót hlasů, který by spravedlivě odrážel jejich přínos do světové ekonomiky. Tento návrh reforem Kongres USA zamítl, protože většina republikánů pochybuje o nutnosti mezinárodní finanční spolupráce, a kromě toho, by tyto opravy posílily pozice Číny a oslabily pozice Washingtonu.

Tento příklad je příznačný, protože odpovídá pozici, kterou vypracovaly USA vůči Číně: od r. 2005 vyvíjel Washington na Peking neustálý nátlak, vyzýval „k odpovědnosti“ a dokonce označil Čínu za „globálního bezhlavého jezdce“. Odmítnutí reformovat MMF prohloubilo rozpory, a stalo se jasné, že USA si nechtějí rozdělit moc s ČLR.

Čína je unavena čekáním na to, že ji bude poskytnuta větší pravomoc v mezinárodních bankách, takže si vytváří vlastní příležitosti po celém světě. Je zapojena do vytváření rozvojové banky BRICS, alternativy SWIFTu, budování kanálu v Nikaragui konkurujícímu Panamskému kanálu, a nyní vévodí nové Asijské infrastrukturní rozvojové bance (AIIB).

Na slavnostním zakládacím ceremoniálu v Pekingu 24. října 2014 bylo 21 zemí, které podepsaly společné memorandum o vstupu do AIIB: Čína, Indie, Thajsko, Malajsie, Singapur, Filipíny, Pákistán, Bangladéš, Brunej, Kambodža, Kazachstán, Kuvajt, Laos, Myanmar (Barma), Mongolsko, Nepal, Omán, Katar, Srí Lanka, Uzbekistán a Vietnam. S malým zpožděním přistoupila k memorandu Indonésie – v prosinci 2014. Austrálie a Jižní Korea ustály extrémní tlak ze strany USA a v březnu oficiálně také přistoupily k AIIB. Přihlášku podal i Hongkong a ukázalo se, že členem bude i Tchaj-wan, ovšem jako Čínský Taipei.

Velký průlom nastal na počátku března, kdy George Osborne, britský ministr financí, oznámil, že Velká Británie je připravena půjčit peníze bance AIIB. Americká administrativa si tehdy posteskla, že tento krok „nebyl konzultován s USA“. Velkou Británii následovalo rychle Německo, Francie a Itálie.

Uzávěrka pro přijímání zakládajících členů byla 31. března. Spousta států to stihla: Egypt i Finsko, Maďarsko i Polsko, Rusko i Izrael… K dnešnímu dni má AIIB 57 zakládajících členů.

http://www.czechfreepress.cz/emil-kalabus/zakladajici-clenove-aiib-budou-ovladat-investice-na-hedvabne-stezce.html

 

Ještě jeden můj všeobecně pojatý dodatek, který považuji za důležitý. Jedná, lépe, mělo by se jednat na naší planetě o mír, o řešení problémů lidstva domluvou, projekty, která zaměstnají lidi, odstraní hlad, dají lidem zdroje pitné vody? A nebo se svěřit „jestřábům“, obchodníkům s válkou, kterým záleží jen na zisku? A co naše vláda? Kam nás vede?

 

Václav Žáček /Venda/
 

hodnocení: 4.9
hlasů: 14
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

271 komentářů

Přidat komentář
    1. Číňané jednají ve vzájemném obchodu krajně nefér. Číňan si může na Západě koupit továrnu, ale náš člověk v Číně nikoliv. Pokud tam chce podnikat, musí založit společný podnik s Číňanem, který mu ukradne know-how a začne vyrábět totéž pod vlastním jménem. Výjimkou je Elon Musk, jediný člověk, kterému bylo povoleno postavit v Číně továrnu na elektromobily, v níž bude mít 100% majoritu.

      Číňané prodávají své zboží na Západ za dumpingové ceny. To se na první pohled zdá být výhodné, ale z dlouhodobého hlediska nás to poškozuje – dostáváme se do závislosti. Časem si už některé zboží nebudeme umět vyrobit. S Čínou máme vysoký schodek platební bilance. Dovoz z Číny je 9x vyšší, než náš vývoz tam. To je krajně nezdravé. My máme zboží, o něž mají Číňané zájem, ale čínská vláda vytváří překážky jeho dovozu (různé místní vyhlášky atd.).

      Itálie je hluboce zadlužená, podobně jako Řecko. Spolupráce s Čínou ji pravděpodobně uvrhne do závislosti, jak se to stalo jiným zemím, které ztratily schopnost splácet velkolepé projekty Pásu a stezky.

      Čína je totalitní stát a jako taková je nebezpečím pro svět. Když se totalitním státem stalo Německo, jen málo lidí pochopilo, co je Hitler za zrůdu. My bychom neměli opakovat stejné chyby jako naši předkové. Necháme-li zesílit, nedokážeme se mu pak ubránit.

  1. Bedlivě sledovat vývoj a chování Číny a psát pak o ní, to lze a i cokoliv.

    Teď pronikla zpráva, že Čína ve Francii nakoupí 100 ks jejich airbusů – zakázka jako hrom. To není o 100 autech. To je práce a zisk pro Francii na dlouhou dobu.

    Kritizovat Čínu lze. Ale že patří i díky své politice mezi světovou špičku /ne-li že již je na čele/ do je fakt.

    Na malém českém písečku pak zbude některým politikům jen vyvěšovat ty vlaječky Tibetu. Že s Činou neumíme jednat a nebo naopak, že Čína díky našim praktikám nejedná s námi, to je fakt. Ale zato máme dobré vztahy s Amerikou, která si nás sice plete s Čečenskem, ale to nevadí.

    Čína vede bitvu na poli ekonomickém a tam s ní zbytek světa spíše prohrává.

    Pane Pavle, doporučuji Vám, sundejte si ty staré brýle pro posuzování světa. Buďte víc realista.

    1. A ještě další větší zapojení se = přiblížení se k Číně je popsáno tady :
      „Čína zahájila výstavbu řady strategických objektů, které, jak se ukázalo, překážejí Američanům, například, Haifský přístav. Domnívám se, že budou muset zrušit některé projekty v případě velkého amerického nátlaku. Izrael má dobré vztahy s Čínou, avšak bude-li Čína chtít koupit tu nebo jinou izraelskou společnost, kontrola nad koupí aktiv bude zpřísněna. Vláda a samotný Netanjahu mají za to, že spolupráce s Čínou velmi pomáhá izraelské ekonomice. Některým politikům se ale nelíbí, že Čína začala kupovat velké továrny, jako, například, hlavního výrobce potravin, společnost Tnuva. Mají za to, že nelze pouštět čínský kapitál příliš hluboko na izraelský trh,“ míní expert.

      V letech 1992-2017 stoupl obchodní obrat mezi Čínou a Izraelem z 50 milionů dolarů na 13,1 miliardy. To udělalo Čínu největším izraelským obchodním partnerem v Asii a třetím největším ve světě po EU a USA. V první polovině roku 2018 dosáhl dovoz Číny z Izraele 2,77 miliardy dolarů. Což je o 47 % více oproti stejnému období předcházejícího roku. Hlavní tažnou sílou izraelské ekonomiky jsou vysoké technologie. V roce 2018 bylo 12 % všech investic do izraelských startupů čínských. Přitom 25 % velkých investic, 25 milionů dolarů a víc, do izraelských startupů mělo čínský původ.

      A ještě tady – pouze již odkaz, a zase ta spolupráce.

      https://cz.sputniknews.com/svet/201812258800939-Cina-Izrael-USA-pristav/

  2. Kdybychom z nějakých důvodů byli donuceni odejít ze své země, nikdo by se asi nechtěl stěhovat do Číny. Je všeobecně známo, že Čína je dnes digitální velmocí a díky tomu začíná uskutečňovat projekt tak jasnozřivě popsaný George Orwellem v románu 1984, totiž fízlování občanů státem. Čínská vláda chce do roku 2020 vybudovat komplexní digitální systém, pomocí kterého bude možné sledovat aktivity všech svých občanů, hodnotit je a přidělovat jim určité skóre. Toto číslo pak má ovlivňovat to, jak bude mít daný občan příjemný život a k čemu bude a nebude mít přístup. Dystopický systém prozatím funguje v různých oddělených silech a pokusných zónách. Vláda se ovšem snaží sjednotit databáze a zavést jedno centrální vševidoucí a vše hodnotící oko. Kamery jsou v Číně v podstatě všude. V současné době jich je v zemi instalovaných asi 200 milionů s tím, že jejich počet má do roku 2020 narůst na 450 milionů. Jejich účelem je zvýšit bezpečnost, zlepšit řízení měst a objektů, ale také stát se důležitou součástí sociálního kreditního systému. V oblastech, kde se kreditní systém zkouší, se občané setkávají například s tím, že si nemohou objednat jízdenku či leteku – systém hlásí, že mají nízké sociální skóre. Více zde: https://www.lupa.cz/clanky/nekoupite-jizdenku-neporidite-byt-kamery-jsou-vsude-cina-testuje-dystopicke-socialni-skore/

    Jinou tváří Číny je potlačování jistých sociálních skupin – křesťanů, budhistů, Fa-lun-kung, Tibeťanů, Ujgurů. Někdo si možná řekne: To mi nevadí, mě se to netýká. Opak je pravdou:

    Nejdřív přišli pro komunisty,
    a já jsem se neozval, protože jsem nebyl komunista.

    Pak přišli pro Židy,
    a já jsem se neozval, protože jsem nebyl Žid.

    Pak přišli pro odboráře,
    a já jsem se neozval, protože jsem nebyl odborář.

    Pak přišli pro katolíky,
    a já jsem se neozval, protože jsem byl protestant.

    Pak přišli pro mě

    a tehdy už nezbýval nikdo, kdo by se mohl ozvat.

    Martin Niemöller

    V knize Karla Čapka Válka s mloky popisuje její autor, jak se původně zaostalí mloci rozšířili z Tichého oceánu po celém světě, získali na síle a začali lidstvu vyhrožovat a klást si různé podmínky. Charakteristické bylo, že Evropa byla ve vysokém ohrožení, ale příslušné politické autority nechtěly dovolit, aby byla mlokům zastavena dodávka strategického zboží, protože by to poškodilo ekonomiku států.

    Podobně i my (Západ) se musíme rozhodnout, zda je pro nás přednější bezpečnost státu nebo kšeft. Nerad bych se dožil okamžiku, že se i u nás bude zavádět sociální skóre.

    1. ad.: Nerad bych se dožil okamžiku, že se i u nás bude zavádět sociální skóre.

      Já klidně. Aspoň by někdo v tomto bordelu udělal pořádek:-))

    2. Pavle v., ty kamery budou u nás již brzy všude. Nejen Praha, Brno, Ostrava… . Jen malá venkovská sídla jsou z toho zatím vyloučena. U nás to je problém, že to stojí velké peníze. Kupříkladu, moje malé město Moravská Třebová jich má již desítky. Policie ani nemusí chodit ven a doufám, že kouká alespoň na ty obrazovky a snímané obrazy dění – z nádraží ČD, nádraží autobusového, z náměstí, před muzeem…. . Tento systém nevymyslela ale Čína. Vše v tom světě IT se zdokonaluje. Brzy bude i číslo šelmy, že? Nebo na to nevěříte? Ten komplexní systém by jistě rádi vybudovali i jiné státy. Každý by chtěl mít své lidi pod kontrolou, to nebyl výmysl Orwella. Stane se problém, najdeme si to na záznamu kamery. V metru, na náměstí, v obchoďáku před školou za školou, před soudní budovou, před Hradem…. . S tím sem tak moc nechoďte, jako argument je to slabé. Čína totiž jede v tom proudu, který sem dávno před ní zavedli jiní. Že má teď možná v něčem náskok? To je problém obchodní pro ty, co pokulhávají a ty to i pěkně štve.

      Válka s mloky je fajn a Čapek ví, co popisoval. Z Číny strach ale nemám. Západ se musí rozhodnout, zda je dobré mít bezpečnost – zafízlováno pro státní / i jiné / kšefty.

      Čas od času sem pod starý článek dám nějakou aktuální informaci. Teď Itálie, Francie a Izrael. Kdo by jen trochu věřil, že za dob Maa a jeho rudých knížek a problémů zaostalé agrární země nastane jednou doba, kdy svět /USA kupř./ si bude od Číňanů půjčovat, že?

      USA mají jednu z posledních šancí setrvat v pozici vůdce. Hroutí se jim to, to ale nepřizná ten, kdo má jejich růžové brýle „Made in USA“.

      Zkuste najít jistou symboliku ve velké čínské zdi. To je můj tip pro Vaše víkendové rozjímání.

      Václav Žáček

    3. Pánové,

      ani skutečnost, že Čína „rozebírá vězně na součástky“ na vás žádný dojem nedělá? Možná se totéž děje i někde jinde (v menším měřítku), byla by to však pro Čínu omluva? Jak silná je hroší kůže? Vám by nevadil Orwellův totalitní systém v Česku? Četli jste tu knihu vůbec?

      Pavel

    4. Orwellův totalitní systém sledování sem reálně přichází až v posledních létech jako ryzí „zisk“ z nového uspořádání společnosti a jejího vedení po roce 1989 a je stále více sofistikovanější.

      Za komunistů ještě nebylo nic takového, že ano, pane Pavle. Byl jsem u výslechu za jeden vtip v hospodě – bez následků.

      Za nacismu – okupace, mnozí žalovali na své spoluobčany /zabíjačka na černo/, ale s Orwellem to nemělo nic společného.

      Teď je to jiný tabák. Teď nám sledovačka leze až do ložnice. A možná brzy i do našich hlav.

      Vaše dotazy. Jak je silná hroší kůže? Nevím.
      Knihu Orwella jsem četl.
      Rozebírání lidí na součástky, tato skutečnost, tu je dávno před Čínou. Někde ti mocní musí brát nové orgány pro výměnu za ty své staré.

      Pane Pavle v., klid. Čína pracuje, zrovna jako Rusko , Západ a USA na všem možném. Nic nelze utajit. Ovládání lidí se blíží !! Co si třeba představit pod rozšířením sítí 5G? Co je za termínem – rozšiřování chytrých domácností, o kterém se mluví ?

  3. V mém článku před léty jsi si všímal aspektu nabídky hospodářské spolupráce Číny nejen pro okolní svět této velmoci. Jsem proto i rád, že se zapojují i jiné státy naší staré Evropy. Možná jsem naivní, ale vidím za tím mírovou spolupráci, i když ten mocnější z toho bude mít zisky ekonomického charakteru. Zdá se to být logické, když více investuje – proč ne? Teď jsem objevil článek / pro někoho asi lživý, konspirativní či alespoň z nedůvěryhodného zdroje…./, kde se popisuje účast Číny v současné Venezuele. Jsem rád, že Čína i Rusko se vzchopily a dokazují, že investice, které do tohoto státu vložily, a ještě i vloží, chtějí ohlídat. A samozřejmě pomoc lidem Venezuely není druhořadá.

    Tady je více:

    https://ac24.cz/-/americane-se-nestaci-divit-po-rusech-do-venezuely-priletela-cinska-letadla?redirect=%2Fweb%2Fac24%2Fuvod%3Fp_p_id%3Dcom_liferay_asset_publisher_web_portlet_AssetPublisherPortlet_INSTANCE_6LN4ieZ8eFrT%26p_p_lifecycle%3D2%26p_p_state%3Dnor

  4. Zajímavé povídání Václava Klause o jeho návštěvě Číny.

    http://www.protiproud.cz/politika/4430-vaclav-klaus-cina-urazila-kus-cesty-utopie-nebo-socialni-kontrakt-evropa-neni-pupek-sveta-cinane-maji-dobrou-naladu-mame-co-nabidnout-rivalita-neni-nepratelstvi-spokojime-se-s-roli-skanzenu-co-mnich-neprozradil.htm

    ( Kdybych byl mladší, tak se do Číny vypravím ).

    Ještě dodám to, co jsem uvedl v mém článku, k té bance:
    „Asijská infrastrukturní investiční banka (AIIB) je mnohostranná rozvojová banka s posláním ke zlepšení sociálních a ekonomických výsledků v Asii. S centrálou v Pekingu jsme zahájili provoz v lednu 2016 a nyní jsme rozrostli na 97 schválených členů po celém světě. Investováním do udržitelné infrastruktury a dalších výrobních odvětví v Asii i mimo ni lépe propojíme lidi, služby a trhy, které časem ovlivní životy miliard a budují lepší budoucnost.“

    A my, ČR,tam nejsme ! ! ! Na rozdíl od našich evropských „sousedů“, jako je Rakousko, Finsko, Francie, Německo, Maďarsko, Irsko,Itálie, Lucembursko, Malta, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Rusko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a UK!
    Viz.: https://www.aiib.org/en/about-aiib/governance/members-of-bank/index.html

    Zda-li pak je to prozíravé? Zda-li bude pro nás výhodné, když budeme zastávat negativní postoj k Číně, která je / a bude / na vzestupu?

    1. Na moji otázku lze najít dost různých odpovědí v článku z PL:

      https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Znalec-cesko-cinskych-vztahu-Jan-Kohout-Kdo-tvrdi-ze-Cinane-chteji-ovladnout-nasi-zemi-ten-nechape-realitu-581254

      Kousek kopíruji:
      Otázka:

      Jako v případě minulých návštěv, i teď zněla na prezidenta ostrá kritika od jeho odpůrců, že je opět v Číně. Asi netřeba zdůrazňovat, kolikrát tam byla německá kancléřka Merkelová. Platí stále, i přes kauzu Huawei apod., to, že Čína bude pro náš civilizační okruh i pro udržení vlastního růstu, stále důležitější?

      Odpověď:

      Čína žije svůj sen i realitu o své velikosti a významu. Životní úroveň obyvatel Číny se neustále zlepšuje. Pro ilustraci, za minulý rok jich vyjelo za hranice 120 milionů, růst HDP stále pokračuje přes významné potenciálně rizikové faktory v ekonomice a bude podle všech předpokladů růst i nadále. Z toho plyne velice jednoduchý závěr, Čína je a bude významným faktorem globální ekonomiky a s tím je třeba se vyrovnat a racionálně, nikoli ideologicky, si definovat tento vztah. Evropská unie už takto činí s ohledem na zájmy celku a my jako členská země bychom měli mít v definování směrů i intenzity spolupráce jasno. Neděláme nic jiného než ostatní země EU, a to i stejné velikosti, např. Rakousko.

  5. A ještě jeden článek, který má vazbu na údajně slabou Čínu. Ponechám ho s malým komentářem- USA nezačaly obchodní válkou s Čínou stavět most k porozumění. Asi naopak. Jak se to bude vyvíjet dál ?

    Btw, Čínu mám rád. Dala světu mj. i učení TAO.

    http://www.protiproud.cz/politika/4457-narodni-valka-za-huawei-cinane-se-masove-bouri-fanaticky-bojkot-americkeho-zbozi-vyoke-pokuty-za-vlastnictvi-iphone-nebo-rovnou-padaka-cesta-k-urovnani-sporu-se-zuzuje-peking-nemuze-manevrovat.htm

  6. Tak si zase přidám příspěvek. Za ta léta / více jak čtyři / se tu vytváří pro mne takový dokument s mnoha odkazy.

    Analytička T.Spencerová dostala dnes dotaz – a ten se týká v kontextu i Číny. A prpoto kousek kopíruji a dávám i odkaz na zdroj.

    Tak začal summit NATO. A nebude to zrovna nějaké „soudružské“ poklepávání po rameni. Klíčovým problémem je Turecko, které odmítá schválit další vojenskou strategii Aliance, pokud do ní nepropašuje ošklivé řeči o Kurdech. Co přesně toto všechno znamená? Je to pro Erdogana opravdu tak důležité, nebo jen testuje, co ostatní vydrží? A ohrozil by turecký nesouhlas třeba další nasazení aliančních vojáků v Pobaltí či něco podobného?

    Nejsem si jistá, že by Turecko bylo klíčovým problémem NATO. Nezapomínejte, že se na summitu kromě Turecka prosazoval i Macron se svým odmítáním povinného nákupu amerických zbraní, že Trump po členech NATO vlastně ani nechce nic jiného než peníze, a pokud odmítnou, je připraven je začít trestat… Čili tři důležité státy Aliance se střetávají se svými vizemi. A když k tomu přičtete ještě fakt, že hostitelská země summitu je v krizi a motá se v nejistotách ohledně budoucnosti. A k tomu si přičtěte ještě třeba fakt, že NATO sice jednomyslně přidalo na svůj seznam nepřátel – k Rusku a terorismu – také ještě Čínu, ale Macron nebo Merkelová do Pekingu jezdí častěji než do Washingtonu. Británie, pokud se nepletu, Číňany vpustila i do své jaderné energetiky a její obchodování s Ruskem láme rekordy, Itálie podepisuje memoranda o účasti na Nové Hedvábné stezce… Jinými slovy, na jednu stranu povinně, na americké přání, označují Peking za hrozbu, a současně s ním vesele prohlubují ekonomické, a tím pádem i politické vztahy. Jak potom celé to NATO ale vnímat? A jak rozpoznat, že myslí nějaké své „zásadní prohlášení“ vůbec vážně? Takže bych zkrátka řekla, že těch „klíčových problémů“ má NATO spoustu.

    A k tomu Turecku. Mám dojem, že Erdogan svou nepředvídatelností vyvolává v Evropě stejné obavy jako Trump. Turecký deník Sabah přitom před pár dny poznamenal, že turecká politika je svým dopadem na Evropu srovnatelná s tsunami, čínská politika je prý jako změna klimatu a ta ruská jako uragán. Je to sice hodně barvité přirovnání, ale svým způsobem jasně ilustruje, jak v Ankaře vnímají svou politiku – to není žádné „testování“, kam až mohou zajít a co všechno si ještě mohou dovolit, ale potvrzení skutečnosti, že se Turecko stalo „jedním z určujících pólů globálního systému“, slovy komentátora Sabahu. Čili žádné banální handlování se Západem, ale uchopení nové reality světa. Můžeme se tomu posmívat, ohrnovat nad tím nos, ale Turecko se pohnulo kupředu a nám hrozí, že bazírováním na „starých pravdách“ o naší nadřazenosti a výjimečnosti zůstaneme stát opodál. A je přitom vcelku jedno, že nakonec Ankara formálně odkývala plán NATO na obranu Polska a Pobaltí. Stoltenberg se teď aspoň může tvářit, jako že má pod sebou jednotnou partu a různé Evropské hodnoty zase můžou mávat svými tradičními hesly o tom, že „patříme na Západ“. Ale o skutečné jednotě už si troufnou mluvit jen ti nejotrlejší propagandisté. Na rozhrkanosti Aliance konec summitu totiž nic nemění. Spíš je otázkou, do jaké míry je Aliance ještě skutečnou aliancí. Úplná havárka to sice ještě nebyla, ale „crash test“ – a nejspíš i „cash test“ – už ano.

    A celé je to tady : https://www.parlamentnilisty.cz/arena/politologove/Tereza-Spencerova-Mladez-bude-vzhlizet-k-nacistum-Silne-kafe-A-zpravy-o-stavu-NATO-605879

    Čínu je dobré sledovat. Mnoho vyspělých demokracií se ji totiž drží zuby nehty. Proč asi?

    A moje manželka chce nový telefon a chce zn.Huawei. : https://www.alza.cz/telefony-huawei/18859418.htm?layoutAutoChange=1

    Ach ten Ježíšek, snad bude mít alespoň on rozum.

Napsat komentář: Alois Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2019

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference