mapa stránek || vyhledávání

Ne, že bychom žili jen jednou. Rodíme se znovu a znovu

Proč se celý život strašit, že existuje jen jeden život, po kterém nic není, když autoritativní Védy to nepotvrzují? Proč se těmito otázkami vážně nezabývat, když i kvantoví fyzici se existencí Boha a existencí paralelních vesmírů také vážně zabývají – a dochází k zajímavým výsledkům?

reinkarnaceVédy do otázek kolem minulých i posmrtných životů vnáší jasné světlo. Tato písma se v Indii považují za důvěryhodná a autoritativní.

Zatímco lidé mají strach ze smrti, různými příčinami a předsudky vyvolaný, tak podle védské filozofie ve skutečnosti je ten život, který žijeme nyní, jen částečkou v celé šňůře po sobě jdoucích životů. Štěstí, neštěstí, radost a bolest, kterou v životech prožíváme, jsou výsledky našich vlastních činů v našich minulých životech. A to, jak se budeme chovat v životě současném, je určující pro kvalitu života příštího. Tomuto se říká zákon karmy, ve společnosti více či méně známý pojem. A právě toto je způsob, kterým se podle oněch autoritativních Véd řídí Nejvyšší Bůh, Višnu (který má nicméně mnoho dalších jmen a inkarnací). Pod Ním spočívá celý vesmír a polobozi Mu slouží.

Co se týče „Šrímad Bhágavatamu“, což je, jak už jsem se v minulosti vícekrát zmiňoval, jeden rozsáhlejší dílek Véd, tam je tento princip karmy vysvětlený mnohokrát a zcela různými způsoby. Vždy je však výsledek jeden – není nutné ulpívat na hmotných majetcích, bolestech a strastech (ani na současném jednom životě), protože hmota i hmotný život s jeho zákony je pomíjivý. Vše hmotné jednou zanikne. Mrtvá hmota jednou vlivem času nebo vlivem sil „živých bytostí“ podlehne zkáze a mrtvé hmotné tělo také, když zemře. Duše je však duchovní povahy a je věčná, takže putuje po smrti z jednoho těla do druhého. A v těch dalších životech si užívá nebo trpí následky své vlastní „karmy“, kterou si způsobila v předchozích životech.

Šrímad Bhágavatam také odpovídá na otázku, zda lze tento koloběh ukončit. A odpovídá, že ukončit lze.

Tím, že duše bude oddána Bohu, Nejvyšší Osobnosti Božství a bude Mu sloužit a milovat Jej jako svého Pána (nebo i jako svého přítele), uspokojí Nejvyššího Pána, a tak se stane způsobilá k tomu, aby v dalším životě mohla žít duchovní život na některých z tak zvaně „vyšších“ planet, kde neexistuje nářek a bolest, ani hmotné štěstí a neštěstí. Zákony na těchto planetách, říkají Védy, jsou úplně jiné než ty hmotné, kterým podléháme nyní. Jestliže duše neboli „živá bytost“ uspokojí svou službou a láskou Nejvyššího Boha Višnua (Kršnu) více, slibuje Kršna pobyt přímo na jeho planetě, kde je Absolutním vládcem (Jeho moc je však Absolutní v celém vesmíru, protože stojí nad všemi ostatními bohy a polobohy).

Skutečně tedy není nutné se obávat smrti, protože ona jednou přijde, i když se jí budete bát sebevíc. Je to nevyhnutelné v našem životě. Místo strachu ze smrti a rozvíjení všelijakého hmotného požitku, který je stejně pomíjivý, bychom se měli jako DUŠE zaměřit na to, proč žijeme tento život a snažit se, abychom v průběhu tohoto života co nejvíce naplnili touhy své duše vírou v Boha, kterého budeme milovat a budeme i Jeho služebníkem. Neboť když jsme Bohu podřízení i tím nejdůležitějším – že nás stvořil a že nás udržuje, zásobuje nás potravou a tak dále – je naší povinností Mu skládat úctu a sloužit Mu tak, jak doporučují Védy a s nimi PRAVÍ duchovní učitelé. Nemůžeme čekat, že když jsme celý život nevěřili nebo se oddávali něčemu klamnému, že po tom všem za námi Bůh sám přijde a bude tak vlastně sloužit On nám. Védy, a nakonec i Bible potvrzuje, že tak to nechodí.

Bhagavadgíta, 7.25,26:

„Nikdy se nezjevuji pošetilým a hloupým lidem. Pro ně jsem zahalen svou vnitřní silou, a proto nechápou, že jsem nezrozený a věčný. Ó Ardžuno (válečníku), jako Nejvyšší Osobnost Božství znám vše, co se stalo v minulosti, co se děje v přítomnosti, a vše, co se teprve přihodí. Znám také všechny živé bytosti; Mne však nezná nikdo.“

Bhágavata Purána (Šrímad Bhágavatam), Indie, Kašmír, konec 18. stol.

Bhágavata Purána (Šrímad Bhágavatam), Indie, Kašmír, konec 18. stol.

A abych (jako jen autor tohoto článku) potvrdil to, co zde říkám, mohu opět jen citovat další kapitolu z posvátného spisu „Šrímad Bhágavatamu“. O zákonech karmy, a tedy o minulých a následujících životech (o nesmrtelnosti naší duše) je zde řečeno mnoho. Mnohokrát se při čtení Šrímad Bhágavatamu k těmto tématům vracíme, protože filozofie posmrtných životů je podstatnou složkou hinduistického náboženství, a tedy i tématem Šrímad Bhágavatamu a jiných Véd.

Šrímad Bhágavatam, zpěv 5, kapitoly 10 a 11:

KAPITOLA 10

1. Šukadeva Gosvámí pokračoval: Můj milý králi, král Rahúgana, vládce států Sindhu a Sauvíry, cestoval krátce poté do Kapilášramu. Když dospěl k břehům řeky Ikšumatí, hlavní nosiči jeho královských nosítek potřebovali dalšího nosiče. Vydali se proto někoho najít a shodou okolností narazili na Jada Bharatu. Vzali v úvahu, že je mladý, silný a má pevné údy, a proto usoudili, že je zcela schopný nosit náklady jako krávy a osli. Nezdráhali se ho tedy donutit, aby nesl nosítka, přestože se Jada Bharata, velká duše, na takovou práci vůbec nehodil.

2. Kvůli svému sklonu k nenásilí však Jada Bharata nesl královská nosítka velmi nerovnoměrně. Při každém kroku se podíval metr dopředu, aby nešlápl na mravence, a nebyl schopný držet krok s ostatními nosiči. Nosítka se začala kymácet a král Rahúgana se okamžitě zeptal: „Proč s těmi nosítky tak házíte? Neste je normálně!“

3. Když nosiči slyšeli výhružná slova Maháráje Rahúgany, začali se velice obávat trestu a promluvili k němu následujícím způsobem.

4. Ó pane, prosím věz, že vykonávání svých povinností ani v nejmenším nezanedbáváme. Svědomitě neseme nosítka podle tvého přání, ale tento muž, kterého jsme nedávno přivedli, aby s námi pracoval, neumí chodit rychle. Nemůžeme s ním proto nosítka nést.

5. Král Rahúgana rozuměl slovům nosičů, kteří se báli, že budou potrestáni. Bylo mu také jasné, že se nosítka kymácela vinou jen jednoho z nich. S tímto vědomím a po vyslechnutí jejich stížnosti se mírně rozhněval, a to i přesto, že měl hluboké znalosti politické vědy a velké zkušenosti. Hněv se v něm probudil kvůli jeho vrozené povaze krále. Mysl krále Rahúgany zahalovala kvalita vášně, a proto promluvil k Jada Bharatovi, jehož záři Brahmanu nebylo zřetelně vidět, jelikož byla zakrytá jako oheň popelem.

6. Král Rahúgana řekl Jada Bharatovi: Jak je to těžké, můj milý bratře! Jsi jistě velice unavený, neboť již dlouhou dobu a dalekou cestu neseš tato nosítka sám, bez cizí pomoci. Kromě toho jsi již starý a máš velké potíže. Můj milý příteli, vidím, že tvé tělo není příliš odolné, a nejsi ani silný a zdatný. Což s tebou ostatní nosiči nespolupracují? Takto ho král kritizoval jízlivými slovy, ale Jada Bharata bez ohledu na kritiku nehodnotil situaci na základě tělesného pojetí. Věděl, že není toto tělo, neboť již dosáhl své duchovní totožnosti. Nebyl tlustý ani hubený a neměl nic společného s kusem hmoty, který je kombinací pěti hrubých a tří jemných prvků. S hmotným tělem a jeho dvěma rukama a nohama ho nic nepojilo, neboť již plně realizoval svou duchovní totožnost. Králova jízlivá kritika se ho proto nedotkla. Aniž by cokoliv řekl, nesl nosítka jako předtím.

7. Když král poté viděl, že nosiči jeho nosítky i nadále kymácejí, velice se rozhněval a řekl: Ty darebáku, co to děláš? Jsi mrtvý, přestože máš život v těle? Ty nevíš, že jsem tvůj pán? Nebereš mě na vědomí a neplníš můj příkaz; za tuto neposlušnost tě nyní potrestám stejně, jako Yamarája, vládce smrti, trestá hříšné lidi. Udělím ti náležitou lekci, abys přišel k rozumu a jednal, jak se patří.

8. Král Rahúgana, který se považoval za krále, žil v tělesném pojetí a byl pod vlivem hmotných kvalit vášně a nevědomosti. Ve svém šílenství tedy káral Jada Bharatu nemístnými a rozporuplnými slovy. Jada Bharata byl prvotřídním oddaným a milovaným sídlem Nejvyšší Osobnosti Božství. Přestože se král považoval za velice učeného, neznal postavení ani vlastnosti pokročilého oddaného, zaměstnaného oddanou službou. Jada Bharata byl sídlem Nejvyšší Osobnosti Božství, neboť ve svém srdci neustále nosil podobu Pána. Byl drahým přítelem všech živých bytostí a neměl žádné tělesné pojetí. Usmál se tedy a pronesl následující slova.

9. Velký bráhmaņa Jada Bharata pravil: Můj milý králi a hrdino, vše, co jsi tak sarkasticky řekl, je bezpochyby pravda. Nejedná se o pouhá káravá slova, neboť nosičem je ve skutečnosti tělo. Náklad, který nese tělo, nepatří mně, protože já jsem duše. Tvé výroky si neodporují, jelikož se liším od těla. Já nejsem nosičem těchto nosítek; je jím tělo. Nenamáhal jsem se nosit královská nosítka, jak jsi naznačil, protože jsem od těla odpoutaný. Řekl jsi, že jsem zdatný a silný, a z těchto slov vyplývá, že ten, kdo je vyslovil, nezná rozdíl mezi tělem a duší. Tělo může být tlusté či tenké, ale žádný učený člověk by takové věci neřekl o duši. Co se týče duše, nejsem tlustý ani hubený; proto máš pravdu, když říkáš, že nejsem příliš zdatný. Kdyby cíl této výpravy a cesta, která k němu vede, byly mé, měl bych mnoho problémů; jelikož však nemají vztah ke mně, ale k mému tělu, žádný problém zde nenastává.

10. Otylost, hubenost, tělesné a mentální utrpení, žízeň, hlad, strach, neshody, touhy po hmotném štěstí, stáří, spánek, připoutanost k hmotnému vlastnictví, hněv, nářek, iluze a ztotožňování těla s vlastním já – to vše jsou proměny hmotného obalu duše. Na toho, kdo je pohroužený v hmotném tělesném pojetí, mají tyto věci vliv, ale já jsem od všech tělesných pojetí osvobozený. Nejsem proto ani tlustý, ani hubený, ani nic dalšího z toho, o čem jsi hovořil.

11. Můj milý králi, zbytečně jsi mě nařkl, že jsem mrtvý zaživa. K tomu mohu jen říci, že tak tomu je se vším, protože vše hmotné má svůj počátek a konec. Tvá představa, že jsi král a pán, na základě které se mi snažíš rozkazovat, je také nesprávná, protože tato postavení jsou dočasná. Dnes jsi král a já tvůj služebník, ale zítra se mohou naše pozice vyměnit a ty můžeš být můj služebník a já tvůj pán. Jedná se o dočasné okolnosti, které jsou dílem osudu.

12. Můj milý králi, jestli si i přesto stále myslíš, že jsi král a já tvůj služebník, měl bys mi dát nějaký příkaz, který bych měl vykonat. V takovém případě mohu říci, že tento rozdíl je dočasný a vychází jen ze zvyku či konvence. Žádnou jinou příčinu nevidím. Kdo je tedy pánem a kdo služebníkem? Každého ovládají zákony hmotné přírody; nikdo proto není pán a nikdo není ani služebník. Pokud však přesto považuješ sebe za pána a mě za služebníka, přijímám to. Prosím, rozkaž mi – co pro tebe mohu udělat?

13. Můj milý králi, řekl jsi: „Ty darebáku, ty tupý blázne! Potrestám tě, abys přišel k rozumu.“ V této souvislosti mi dovol, abych ti oznámil, že i když žiji jako tupý, hluchý a němý člověk, jsem ve skutečnosti seberealizovanou osobou. Co získáš tím, když mě potrestáš? Je-li tvá domněnka správná a já jsem skutečně blázen, pak tvůj trest bude připomínat bití mrtvého koně. Nebude mít žádné účinky. Trest blázna z jeho šílenství nevyléčí.

14. Šukadeva Gosvámí řekl: Ó Maháráji Paríkšite, když král Rahúgana káral vznešeného oddaného Jada Bharatu hrubými slovy, tento mírumilovný světec vše toleroval a náležitě mu odpověděl. Nevědomost pochází z tělesného pojetí a Jada Bharata nebyl tímto falešným pojetím ovlivněný. Ze své přirozené pokory se nikdy nepovažoval za velkého oddaného a souhlasil, že si vytrpí výsledky své minulé karmy. Jako obyčejný člověk si myslel, že nese-li nosítka, ničí tím reakce za své minulé špatné jednání. S těmito myšlenkami se chopil králových nosítek a nesl je dál jako předtím.

15. Šukadeva Gosvámí pokračoval: Ó nejlepší z pánduovské dynastie (Maháráji Paríkšite), král států Sindhu a Sauvíry (Mahárája Rahúgana) měl velkou víru v rozhovory o Absolutní Pravdě. Jelikož byl takto kvalifikovaný, vyslechl si od Jada Bharaty onen filozofický výklad, jehož pravdivost potvrzují všechna písma týkající se procesu mystické yogy a který povoluje uzel v srdci. Jeho hmotné pojetí sebe sama jako krále tak bylo zničeno. Okamžitě sestoupil ze svých nosítek a padl na zem, s hlavou u lotosových nohou Jada Bharaty, aby tak požádal o odpuštění za svá urážlivá slova proti velkému bráhmaņovi. Poté se k němu začal modlit.

16. Král Rahúgana řekl: Ó bráhmano, vypadá to, že se pohybuješ tímto světem skrytý a druhými nepoznán. Kdo jsi? Jsi učený bráhmana a světec? Vidím, že nosíš posvátnou šňůru. Jsi jeden z těch vznešených, osvobozených světců, jako je Dattátreya a další, vysoce pokročilí učenci? Mohu se tě zeptat, či jsi žák? Kde žiješ? Proč jsi přišel na toto místo? Je tvým posláním přinést nám prospěch? Prozraď mi prosím, kdo jsi.

17. Můj drahý pane, vůbec se nebojím blesku krále Indry ani hadovitého, ostrého trojzubce Pána Šivy. Nedělám si starosti ohledně trestu od Yamaráje, vládce smrti, a nebojím se ani ohně, palčivého slunce, měsíce, větru či zbraní Kuvery. Bojím se však urazit bráhmanu. Z toho mám velký strach.

18. Můj drahý pane, zdá se, že vliv tvého velkého duchovního poznání je skrytý. Ve skutečnosti nemáš žádné styky s hmotným světem a jsi plně pohroužený v myšlenkách na Nejvyššího; proto jsi neomezeně pokročilý v duchovním poznání. Řekni mi prosím, proč se touláš po kraji jako blázen. Ó velký světče, pronesl jsi slova, jejichž pravdivost potvrzuje jógový proces, ale my je nedokážeme pochopit. Podej nám proto laskavě jejich vysvětlení.

19. Mám za to, že jsi tím nejvznešenějším vládcem mystických sil. Dokonale znáš duchovní vědu. Jsi nejlepší ze všech učených mudrců, který sestoupil pro dobro celé lidské společnosti. Přicházíš udílet duchovní poznání a jsi přímým zástupcem Kapiladeva, inkarnace Boha a úplné části poznání. Proto se tě ptám, ó duchovní mistře, co je nejbezpečnějším útočištěm v tomto světě?

20. Není to tak, že jsi přímým zástupcem Kapiladeva, inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství? Vydáváš se za hluchou a němou osobu, abys zkoumal lidi a viděl, kdo je skutečně člověkem a kdo nikoliv. Necestuješ snad takto po povrchu světa? Já velice lpím na rodinném životě a světských činnostech a jsem slepý k duchovnímu poznání; nicméně nyní tu stojím před tebou a žádám tě, abys mě osvítil. Jak mohu pokročit v duchovním životě?

21. Řekl jsi: „Nejsem unavený z práce.“ I když se duše liší od těla, tělesná práce způsobuje únavu, a ta se zdá být únavou duše. Když neseš nosítka, jistě to pro duši znamená práci. To je má domněnka. Řekl jsi také, že vnější chování projevené mezi pánem a služebníkem není skutečné, ale přestože ve světě jevů není skutečné, výtvory tohoto světa mohou různé věci skutečně ovlivnit. To vidíme a prožíváme. Proto i když nejsou hmotné činnosti trvalé, nemůžeme říci, že jsou nepravdivé.

22. Král Rahúgana pokračoval: Můj drahý pane, řekl jsi, že označení, jako je otylost a hubenost těla, nejsou charakteristiky duše. To nemůže být pravda, protože duše nepochybně vnímá označení, jako je bolest a radost. Když postavíme hrnec s mlékem a rýží na oheň, zahřeje se automaticky mléko a po něm i rýže. Podobně jsou smysly, mysl a duše ovlivněny tělesnými bolestmi a radostmi. Duše se nemůže od tohoto podmínění zcela odpoutat.

23. Můj drahý pane, řekl jsi, že vztah mezi králem a poddaným nebo mezi pánem a služebníkem není věčný, ale i přes pomíjivost těchto vztahů je povinností toho, kdo zaujme postavení krále, vládnout občanům a trestat ty, kdo se neřídí zákony státu. Tím, že je trestá, učí občany poslušnosti vůči zákonům. Dále jsi řekl, že trestat člověka, který je hluchý a němý, je totéž jako žvýkat již předžvýkané nebo drtit již rozmělněnou drť – nepřináší to žádný prospěch. Pokud však člověk vykonává svou předepsanou povinnost, jak nařizuje Nejvyšší Pán, nepochybně to omezí jeho hříšné jednání. Je-li tedy násilím zaměstnán plněním své povinnosti, získá z toho prospěch, neboť tak může zničit všechny své hříšné činnosti.

24. Vše, co jsi řekl, mi připadá rozporuplné. Ó nejlepší příteli nešťastných, dopustil jsem se velkého přestupku tím, že jsem tě zneuctil. Byl jsem falešně pyšný na své tělo krále, a to mě dohnalo k urážkám. Modlím se proto, abys na mě laskavě pohlédl a prokázal mi svou bezpříčinnou milost. Jestliže tak učiníš, přinese mi to úlevu od mého hříšného jednání, kterého jsem se dopustil urážlivými slovy vůči velké osobnosti.

25. Ó můj drahý pane, jsi přítel Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, Jenž je přítelem všech živých bytostí. Stavíš se proto ke každému stejně a jsi prostý tělesného pojetí. I když jsem spáchal přestupek tím, že jsem tě urazil, vím, že pro tebe má urážka neznamená ztrátu ani zisk. Jsi pevný ve svém odhodlání, ale já jsem se dopustil přestupku. I kdybych byl stejně silný jako Pán Śiva, za můj přestupek u lotosových nohou vaişņavy mě čeká okamžitá zkáza.

KAPITOLA 11

1. Bráhmana Jada Bharata řekl: Můj milý králi, přestože jsi zcela nezkušený, snažíš se mluvit jako velice zkušený člověk. Nelze tě tedy považovat za zkušeného. Zkušený člověk neprohlašuje to co ty o vztahu mezi pánem a služebníkem či o hmotných bolestech a radostech. To jsou pouze vnější činnosti. Žádný pokročilý, zkušený člověk, který zvažuje Absolutní Pravdu, takto nemluví.

2. Můj milý králi, rozpravy o vztahu mezi pánem a služebníkem, králem a poddaným a podobně jsou pouhými hovory o hmotných činnostech. Lidé, kteří se zajímají o hmotné jednání vyložené ve Védách, jsou zabráni do vykonávání hmotných obětí a vkládají víru do svých hmotných činností. U takových lidí se duchovní pokrok rozhodně nemůže projevit.

3. O snu člověk automaticky ví, že byl iluzorní a nedůležitý, a stejně tak si nakonec uvědomí, že hmotné štěstí v tomto či v příštím životě, na této či nějaké vyšší planetě, je zanedbatelné. Když toto realizuje, nebudou mu Védy pro získání přímého poznání pravdy stačit, přestože jsou jedinečným pramenem.

4. Dokud je mysl živé bytosti znečištěná třemi kvalitami hmotné přírody (dobrem, vášní a nevědomostí), je jako nezávislý, neovládaný slon a s pomocí smyslů pouze zvětšuje rozsah svých zbožných a bezbožných činností. Výsledkem je, že živá bytost zůstává v hmotném světě, aby si užívala radostí a trpěla bolestmi, což povstává z hmotného jednání.

5. Jelikož je mysl pohroužená v touhách po zbožném a bezbožném jednání, přirozeně podléhá proměnám chtíče a hněvu, a proto ji přitahuje hmotný smyslový požitek. Je tedy řízena kvalitami dobra, vášně a nevědomosti. Existuje jedenáct smyslů a pět hmotných prvků, a z těchto šestnácti složek je mysl tou hlavní. To ona způsobuje zrození v různých druzích těl – polobohů, lidských bytostí, zvířat a ptáků. Podle toho, zda se mysl nachází na vyšší či nižší úrovni, přijímá vyšší či nižší hmotné tělo.

6. Materialistická mysl zahaluje duši živé bytosti a přenáší ji do různých životních druhů. To se nazývá pokračující hmotná existence. Živá bytost kvůli mysli trpí hmotným neštěstím nebo si užívá hmotného štěstí. Mysl, která je takto ovlivněna iluzí, vytváří další zbožné a bezbožné činnosti a jejich karmu, a tak se duše stává podmíněnou.

7. Mysl nutí podmíněnou duši v tomto hmotném světě putovat různými životními druhy, a živá bytost tak prožívá světské události v různých podobách – jako člověk či polobůh, tlustý či hubený a tak dále. Učenci říkají, že mysl je příčinou tělesného vzhledu, spoutanosti a osvobození.

8. Když se mysl živé bytosti pohrouží do smyslového požitku hmotného světa, způsobuje podmíněný život a utrpení v hmotné existenci. Jakmile se však od hmotného požitku odpoutá, stane se příčinou osvobození. Když plamen spaluje knot nesprávným způsobem, lampa zčerná, ale když je lampa plná ghí a hoří správně, dává jasné světlo. Je-li mysl pohroužená v hmotném smyslovém požitku, způsobuje utrpení, a je-li od něho odpoutaná, září původním jasem vědomí Kršny.

9. Existuje pět činných smyslů, pět poznávacích smyslů a dále je tu falešné ego. To vše představuje jedenáct oblastí působení mysli. Ó hrdino, předměty smyslového vnímání (jako je zvuk a dotek), činnosti orgánů (jako je vyměšování) a různé druhy těl, společnosti, přátelství a osobnosti považují učenci za pole činností pro funkce mysli.

10. Zvuk, dotek, podoba, chuť a vůně jsou předměty vnímání pěti poznávacích smyslů. Řeč, dotek, pohyb, vyměšování a pohlavní styk jsou funkce činných smyslů. Kromě toho existuje ještě další pojetí, na základě kterého si živá bytost myslí: „Toto je mé tělo, má společnost, má rodina, můj národ,“ a tak dále. Tato jedenáctá funkce, která náleží mysli, se nazývá falešné ego. Podle některých filozofů se jedná o dvanáctou funkci a jejím polem činností je tělo.

11. Fyzické prvky, příroda jakožto původní příčina, prostředí, osud a prvek času – to vše jsou hmotné příčiny. Jedenáct funkcí se po vzrušení těmito hmotnými příčinami mění na stovky, potom na tisíce a potom na miliony funkcí. K těmto proměnám však nedochází automaticky, vzájemnou kombinací – všechny podléhají řízení Nejvyšší Osobnosti Božství.

12. V mysli individuální duše, která postrádá vědomí Kršny, vytváří vnější energie mnoho nápadů a činností. Ty existují již od nepaměti. Někdy jsou projevené – ve stavu bdění a snění – ale během hlubokého spánku (nevědomí) či tranzu zmizí. Ten, kdo je osvobozený již v tomto životě (jívan-mukta), to vše zřetelně vidí.

13. Kšetrajña může být dvojího druhu – živá bytost, jak bylo uvedeno výše, a Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který je popsán takto: Je všeprostupující příčinou stvoření. Je plný Sám v Sobě a nezávisí na druhých. Lze Ho vnímat nasloucháním a přímým vnímáním. Vydává Svou vlastní záři a nezakouší zrození, smrt, stáří ani nemoc. Je vládcem všech polobohů počínaje Pánem Brahmou. Nazývá se Náráyaņa a je útočištěm živých bytostí po zničení hmotného světa. Oplývá v plné míře všemi vznešenými vlastnostmi a vše hmotné spočívá v Něm; proto je známý jako Vásudeva, Nejvyšší Osobnost Božství.

14. Prostřednictvím Své vlastní energie je přítomný v srdcích všech živých bytostí, stejně jako se vzduch či životní síla nachází v tělech všech tvorů, pohyblivých i nehybných. Tímto způsobem ovládá tělo. Ve Svém částečném aspektu vstupuje Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, do všech těl a ovládá je.

15. Můj milý králi Rahúgano, dokud podmíněná duše přijímá hmotné tělo a nezbaví se znečištění hmotným požitkem, dokud nepřemůže šest nepřátel a nedospěje na úroveň seberealizace probuzením svého duchovního poznání – do té doby musí bloudit různými místy a různými životními druhy v tomto hmotném světě.

16. Mysl jakožto označení duše je příčinou všeho utrpení v hmotném světě. Dokud podmíněná živá bytost nezná tuto skutečnost, musí přijímat strastiplné podmínky hmotného těla a putovat v různých postaveních tímto vesmírem. Jelikož je mysl ovlivněna nemocí, nářkem, iluzí, připoutaností, chamtivostí a nepřátelstvím, vytváří pouta a falešný pocit důvěrnosti v rámci tohoto hmotného světa.

17. Tato neovládnutá mysl je největším nepřítelem živé bytosti. Pokud ji člověk zanedbá a nechá jí volnost, mysl bude čím dál mocnější a nakonec ho porazí. I když není skutečná, je velice silná a zahaluje přirozené postavení duše. Ó králi, snaž se prosím přemoci tuto mysl zbraní v podobě služby lotosovým nohám duchovního mistra a Nejvyšší Osobnosti Božství. Věnuj se tomu s velkou péčí.

 

Jaroslav Krejčí
 

hodnocení: 3.4
hlasů: 5
Tisk Tisk

7 komentářů

  1. Pane Krejčí

    http://hledani.gnosis.cz/ne-ze-bychom-zili-jen-jednou-rodime-se-znovu-a-znovu/

    :“Proč se celý život strašit, že existuje jen jeden život, po kterém nic není, když autoritativní Védy to nepotvrzují? Proč se těmito otázkami vážně nezabývat, když i kvantoví fyzici se existencí Boha a existencí paralelních vesmírů také vážně zabývají“

    http://jaroslavkrejci.blog.idnes.cz/c/240596/Je-existence-Boha-dokazana-vedou.html

    „Nedávno mě tak spontánně napadlo dát do Googlu heslo „kvantová fyzika bůh“ s očekáváním, co mi vyjede. No, vyjel mi článek, který působí docela seriózně a vše vysvětluje i docela logicky. Jako by prostě více méně potvrzoval existenci Boha. Autorem článku je Ing. Miroslav Němeček, bližší informace o něm ale neznám.“
    KOmentář : Když zadám do Google heslo

    kvantová fyzika a existence Boha

    tak jste se svým blogem na idnes.cz na prvním místě.
    Pak pan Ing.M.Němeček s 

    http://panda38.sweb.cz/zazraky.html

    Ten píše :“Např. změříme-li rychlost částice, nejsme schopni ve stejném okamžiku změřit jeho polohu a obráceně.“
    Komentář: Ano to je Hessenbergův princip neurčitosti, z něhož o Bohu neplyne nic.Viz Wikipedie aj.

    http://cs.wikipedia.org/wiki/Princip_neur%C4%8Ditosti

    Takže závěr: Kteří kvantoví fyzici se zabývají existencí Boha, jak plyne existence Boha z kvantové teorie a kde o tom někdo s fyzikálním vzděláním pracující v oboru kvantové mechaniky píše?
    Cituji Vás o článku Pana Ing. Němečka :“Jako by PROSTĚ VÍCE MÉNĚ potvrzoval existenci Boha“.
    Považujte to klidně za důkaz. Věřit Boha lze i bez kvantových jevů (Vámi nepochopených), ale nepůsobí to vědecky.

    Jaký ten Bůh spřažený s kvantovou mechanikou je? Je to indický Višnu? Tak mu za mně poděkujte, že při stvoření vesmíru, Země a všeho, nezapomněl na Evropu a Česko a na nás, i když měl starosti s kvantovou mechanikou, s nikoli zlým ničitelem, ale neničitelem Šivou , s karmou kdekoho a spoustou polobohů..

    1. Dokud se věda smiřuje s bezvýslednými výpočty (iracionalitami), dokud fyzika uznává lineární prostor za popis světa, pak se dál nedostáváme.
      Zkusme podložit Vesmír časovou základnou. Vznikající pulsy v nejjednodušším postupu rozdělit na časové a pohybové.
      1) Pak v dalším toto rozdělení umožňuje zkoušet promýšlet pro fiktivní částice – body, zda jim lze současně změřit polohu a rychlost.
      2) Uvažovaným podložením světa se zdůvodňují Lorentzovy transformace pro čas. Optimální je vyhnout se převodu do předpokládaného spojitého Euklidova prostoru, nýbrž zamířit rovnou do smyslového vnímání. Bezvýsledné výpočty se nevyskytnou.
      Jenže hmota je pryč a vracíme se k Ernstu Machovi:
      „Mach je přesvědčen, že zvláště fysika získá největších vysvětlení od biologie, a sice od analysy smyslových počitků. Předměty vnějšího světa nezpůsobují počitků, nýbrž komplexy počitků tvoří tělesa.“
      Jenže, co k tomuhle namítne materialismus?

  2. Pravda.
    Vracíme se na Zem stále dokola. Někdo častěji, někdo méně. Určeno jest každému jeho osud. Překážky, které se člověku staví do cesty jsou buďto za jeho činy v životě minulém, anebo pro jeho duchovní směr.
    Pokud někdo opravdu chce jít duchovní cestou jsou mu kladeny různé úkoly a čeká se jak se člověk zachová.
    Tolik ode mne.

    1. Martinka, kto naopak nejde duchovnou cestou tomu nie sú kladené úkoly? Sú , len sa v tom nevie orientovať, prečo , načo a začo …
      A čeká se jak se člověk zachová ? Neviem kto je „se“ Myslíš že „se“ je Brahman, Alah, Boh, alebo kto čaká ?
      ☺☻

      1. Anonymní, bolo by dobré, keby si sa zviditelnil pod Anonymní II, aby si nás diskutujúci nemýlili, i ked pozorný čitatel postrehol, že Ty píšeš česky a ja slovensky. Ale nie všetci sú takí pozorní. Ja som pod pseudonymom Anonymný. Díky…

        1. V čom máš problém, ako vidíš, po česky je anonymní a po slovensky anonymný…Pre mňa sú tu všetci anonymní pretože nikoho osobne nepoznám.
          Takže môžem byť Vendula Školáčiková, prípadne Anička Pospíšilová alebo matička Rostkovova… je mi úplne fuk kto si dá aký pseudonym.
          Všetci sa tu chodia vykecať s tým že sú anonymní a dvakrát by si rozmysleli povedať to isté niekomu zoči voči, takže vykecaj sa koľko len chceš.
          Anonymná ☺☻♥♦♣♠•◘○

Diskuse byla ukončena.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2021

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference