mapa stránek || vyhledávání

Nepochopení významu předpovědi počasí

pocasi

Nedílnou součástí předpovědi počasí jsou nejistoty, protože bez nich bychom nemohli ani o předpovědi hovořit. Během interpretace je důležité být si vědom alespoň přibližné míry nejistoty.

Veškeré předpovědi spočívají v každodenní práci meteorologů a upřesňováním vývoje počasí. Statisticky se přesnost předpovědí zlepšila, což je úspěch. Stále však se jedná o předpovědi, proto s nejistotami musíme počítat.

Snažím se v průběhu celého roku předpovědi sledovat a myslím si, že ve většině případů jsou stížnosti na nepřesnosti předpovědí neoprávněné. Někteří se soustřeďují jenom na nějaké krátké úseky období, kdy střednědobé předpověďi nebyly správné, protože během aktualizací došlo k výrazné změně.

Všechen technický pokrok je dobrým přínosem ke zkvalitňování meteorologických služeb, ovšem nevypočitatelné synoptické situace se vždycky v nějakém tom období budou objevovat – někdy více, někdy méně – a meteorolog prostě může pouze sledovat vývoj a informovat. Během takových situací to prostě jinak nejde. Posluchač, divák a čtenář (uživatel) by měli pochopit, že aktualizace jsou nedílnou součástí přesnější předpovědi. Měli by si uvědomit, že i přes veškeré zlepšování přesnosti střednědobých a krátkodobých předpovědí je při některých meteorologických podmínkách přesnost obtížná – ba dokonce nemožná. Proto je důležité, aby uživatel měl schopnost umět předpovědi správně číst a byl seznámen se synoptickou situací, protože potom snáze dokáže pochopit běžné starosti meteorologů.

Pokud tedy chceme hodnotit práci meteorologů, zejména ČHMÚ, je nutné hodnotit celkovou práci, a ne pouze vytrhnout z kontextu např. dva týdny – a navíc ještě meteorology dehonestovat tím, že se nebudeme zmiňovat o zpřesňování a informování o daném problému příčiny náhlých změn. V četných případech se na práci meteorologů uživatelé dívají špatně v tom smyslu, že nejsou obeznámeni s celkovou problematikou a se standardním postupem. Sice cílem pracovníků je poskytovat co nejpřesnější informace na co nejdelší období, přesto měsíční výhled z pohledu celkové práce = střednědobá = krátkodobá předpověď = poskytovaná informace. Kdyby nebylo počasí proměnlivé, nebylo by potřeba předpovědi rozlišovat do kategorií. Vzhledem k tomu, že počasí se neustále mění, je potřeba počítat s nejistotami. Je tedy v pořádku, když se nejistota upřesní aktualizací. Upřesněním aktualizací, byť i výraznou změnou, se práce meteorologa nesnižuje, ale naopak, protože s tím něco dělá. Je tam neustále někdo, kdo i přes veškeré strasti nakonec dokáže poskytnout kvalitní informaci relativně včas (předpověď počasí na druhý den).

Střednědobé předpovědi vycházejí spíše častěji dobře a lze na jejich základě přibližně počítat s určitým vývojem počasí na další týden. Ovšem i tady by nám mělo být jasné, že není možné znát přesný vývoj všech meteorologických prvků. I přes časté komplikace v proměnlivosti počasí, uživatelé si mohou podle předpovědí plánovat program a plně tak využít meteorologických služeb. Podle mého úsudku stížnosti na nepřesnosti předpovědí ve většině případů nejsou na místě.


grafh1

Provozní předpovědi počasí, které se v současné době vypracovávají zejména na základě podkladů získaných z numerických modelů, jsou denně hodnoceny podle nezměněných kriterií již po řadu desetiletí. Hodnotí se předpovědi oblačnosti, srážek, minimálních a maximálních teplot vzduchu, bouřek a mlh, přičemž se předpovědí srážek hodnotí podle plošnosti výskytu nikoliv podle intenzity či množství. Hodnocení se provádí pro první až čtvrtý předpovědní den. (pozn. z ČHMÚ)


grafh2

Úspěšnosti předpovědí v dlouhodobém měřítku od r. 1984 mají stoupající charakter. Dobře to vystihují stoupající lineární trendy. Grafy jsem převzal od ČHMÚ.

 

Petr Hlinomaz
http://hlinomaz.blog.idnes.cz/

Hodnocení článku
Tisk Tisk

1 komentář

  1. Předpovědi počasí vychází dobře i dlouhodobé, zima už je pryč. Na internetu lze najít skoro všechno, horší je najít něco aktuálně v hlavě. V sobotu byla soutěž máme rádi Česko. Otázka kolik litrů vody naprší litrů za rok na m2 v ČR. Soutěžící odpověděli vcelku správně 600 litrů/m2, tedy 600 mm sloupce. Moderátor Bouček je opravil na 68 litrů/m2.

Diskuse byla ukončena.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2021

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference