Člověk může klást důraz na náboženství – dnes snad 10 % lidí v Česku. Jiný zase na vědu.
„Realita je jen iluze, i když velmi perzistentní.“ A. Einstein
Jsou i lidé, kteří důvěřují oběma zdrojům – důsledně vycházejí z bible a k tomu tvrdě zdůrazňují vědecké výsledky. O převtělování se ani nezmíní, však dávným křesťanským otcům je zakázal zřejmě tehdejší vládce. Vědeckému poznání více než věří; vždyť nám je předává naše vlastní hledání.
„Kdokoliv si míní osvojovat právo soudce na poli pravdy a vědění, ten ať čeká, že ho zdrtí smích bohů.“ A. Einstein
Někdo zase předpokládá, že lidé musí být odjinud – protože odmítá takovou nepravděpodobnost, že život by byl jen na Zemi.
Upřímně řečeno, nedovedu si představit bádání, které by bylo pro praktický život méně užitečné, než je bádání o tvaru a vývoji vesmíru jako celku – kosmologie.
[Encyklopedie fyziky – Martin Macháček. Mladá fronta, Praha 1995, s.387]
Málokteří vědí svoje a mlčí. Člověk nahlíží člověku přes rameno, ale – odsud až posud.
„Kvantová technológia je veľmi pôsobivá. Ale vnútorný hlas mi hovorí, že to ešte nie je reálna vec. Teória vraví veľa, ale to nás ťažko priblíži bližšie k tajomstvám starším. V každom prípade som presvedčený, že On nehrá kocky.“ A. Einstein
Někteří lidé tuší, že nic nevíme – jako to chápal mudrc ve starověku. Sem tam se někdo setkal s nevysvětlitelnou náhodou. Pokud by člověka v 15. století sežehl silný laser, byl by to tehdy zásah Boží. Ať by takovou šlehu dala kterákoliv z všemožných civilizací. Dnešní násilné složky po takových paprscích prahnou.
Ověří-li si vědec hypotézu do té míry, že je hodna názvu teorie a osvědčí-li se teorie do té míry, že je hodna názvu teorie a osvědčí-li se tato teorie do té míry, že lze předpokládat změny jen v podružných hypotézách a nikoliv změny základní, pak v ni pevně věříme. Toto přesvědčení je neškodné, neboť takováto dokončená teorie si v rozsahu své platnosti nadále zachovává svou pravdu, i když bude později shledáno, že tento rozsah je omezenější, než se myslelo v době, kde se teorie razila. To platí například o celé klasické fyzice, která byla kvantovou teorií ve svém rozsahu platnosti omezena, avšak nebyla v pravém smyslu slova vyvrácena. s.74
Věřím například, že vesmíru vládne jeden jediný soubor přírodních zákonů, které si neodporují, a nejsou nikdy porušeny. Toto přesvědčení, které má pro mne charakter pevného východiska, vylučuje nadpřirozené jevy, a považuji tedy všechny jevy popisované parapsychology a spiritisty za sebeklamy.
Tento můj názor je zcela nevědecký. Nadpřirozené jevy by se mohly například vyskytovat velmi zřídka a v malém rozsahu a skutečnost, že jsem se s nimi v přesvědčivé podobě nikdy nesetkal, mě neopravňuje tvrdit, že existují nebo neexistují. Přiznávám se k osobní ryze náboženské víře, že existuje jen jeden velký zázrak a žádné zázraky v plurálu. s.75 [8 smrtelných hříchů – Konrad Lorentz. Panorama, Praha 1990. (Orig. 1973)]
Důvěřivost vůči lidskému poznání dorazil Karel Popper – filosof, znevažující naši nynější pravdu. Prosadil, že současné vědecké výsledky bývají vesměs neplatné. Buďto se v dalším – mění, upřesňují, anebo úplně odmítají, vyvracejí. A věda jeho zdůvodnění posoudila, připustila, přijala.
…objev těžké vody. Před tímto objevem nebylo na poli chemie nic jistějšího a ustálenějšího, než naše poznatky o vodě. Voda byla dokonce použita i pro „pracovní“ definici gramu. Vytvořila tak jednu ze základních jednotek experimentálních fyzikálních měření. Po objevu těžké vody však vyšlo najevo, že to, co jsme považovali za chemicky čistou sloučeninu, je ve skutečnosti směs chemicky sice nerozlišitelných, fyzikálně však velice odlišných sloučenin s velice odlišnými hustotami, body varu a body mrazu – ačkoli byla pro definice těchto bodů použita „voda“ jako standardní základ.
Takový historický příklad je typický a lze se z něho učit, že nemůžeme předvídat, které součásti našeho vědeckého poznání mohou jednoho dne ztroskotat. Víra ve vědeckou jistotu a v autoritu vědy je proto jen vytouženou myšlenkou: věda je omylná, protože věda je lidská.
[Otevřená společnost a její nepřátelé – Karl Raimund Popper. ISE, Praha 1994, s.348]
Je známo, že nové objevné myšlenky někdy vznikají na více místech světa společně. Bývají časově spřízněné. Nejen Popper, ale i Jung sledoval omyly lidského poznání.
Některá uzdravení nemocného či zraněného člověka má zdravotnictví až za zázrak.
Za jaký zásah považoval nacistický vůdce blátivý ruský podzim 1941 a dvě tvrdé nejmrazivější zimy 1941/1942/1943? To se nejspíš neví, jak posoudil Osud, který zničil jeho postupy. A na nějž sám spoléhal.
Výpočet pravděpodobnosti ohledně návaznosti takových tří přírodních zásahů by bylo málo. Bylo by třeba vložit i význam tehdejšího počasí, které pomohlo obráncům vlasti vůči vyvražďujícím dobyvatelům.
„Naše věda je založená na principu kauzality a kauzalita je považovaná za axiomatickou pravdu. —. Axiómy kauzality se otřásají v základech, nyní už víme, že to, čemu říkáme přírodní zákony, jsou jen statistické pravdy a jako takové musí počítat s výjimkami.“ Carl Gustav Jung [I- GING – Kniha proměn – Richard Wilhelm. Vydal Eko-konzult, Bratislava 1995. Přeložila a upravila Vilma Jamnická, s.6]
Zvláštní je ironický názor, že Boha lze nyní hledat už jen v hypotetických mezerách mezi sousedními Planckovými dílky 10-34 metrů. Jakoby Bůh neměl co říct k matematickým vztahům pro vesmírné záležitosti fyzikální, chemické či biologické, a i historické? Vždyť je to naopak.
A. Einstein: Mám úctu k náboženství, ale věřím matematice. U vás to bude asi naopak.
Pius XII.: Matematika a náboženství jsou pro mne projevy téže Božské přesnosti.
* * *Gamov: Jako mladý student v Oděse jsem měl v plánu stát se matematikem a „opravdovou“ čistou matematikou pro mne byly teorie čísel, topologie a teorie množin. Ale diferenciální počet, zahrnující i obyčejné a parciální diferenciální a integro-diferenciální rovnice, mě nikdy příliš neoslovoval – vždycky jsem se v něm ztrácel. Věděl jsem samozřejmě, že je naprosto nezbytný při řešení složitých vědeckých a technických problémů, ale já jsem ho prostě neměl rád. s.55
Bohr velmi dobře věděl, že jsem na tom se složitými matematickými výpočty ještě hůře než on —. s.61 [Moje světočára. Neformální autobiografie – George Gamow. Mladá fronta, Praha 2000. (Orig. 1970)]
„Věda se nesnaží o vysvětlení, stěží se pokouší interpretovat, převážně sestavuje modely. Modelem se myslí matematický konstrukt, který spolu s jistou verbální interpretací popisuje pozorované jevy. Ospravedlněním takového matematického konstruktu je jedině a pouze to, že se od něj očekává, že bude fungovat.“ John von Neumann
Pojmenovaný článek už zastaral?
Jestliže chcete zjistit, jak málo moderní fyzici o podstatě vesmíru vědí, stačí si uvědomit, že v souladu s jejich vlastním výzkumem nejsou schopni odhalit 96 % hmoty, z níž sestává vesmír! Je tomu tak proto, že těchto 96 % vesmíru nesestává z jejich takzvané „temné hmoty“ či „temné energie“. To jsou ve skutečnosti jen další smyšlené pojmy jimiž přiznávají: „O tom, co je tam venku, nemáme ani ponětí!“–
Ale i když jsou lidé tvrdošíjní, vesmír je mnohem tvrdohlavější a žádná lidská bytost pravděpodobně nikdy zcela nepochopí jeho tajemství; zejména ne tehdy, zůstanou-li lidé spoutáni v limitech bezduchého jazyka matematiky.
[Higgsův boson není částice – Mike Adams. WM magazín]
Měl snad Heisenberg na mysli Platónovu jeskyni – možnost světa jako virtuální reality? A také Schrödinger, Planck a Bohr.
„Musíme si uvědomit, že zatímco chování nejmenších částic nelze jednoznačně popsat obvyklým jazykem, řeč matematiky je i nadále postačující…
Myslím, že v tomto bodě se moderní fyzika s konečnou platností rozhodla pro Platóna.“ Werner Karl Heisenberg
Herci – diváci.
„Nepatříme do tohoto hmotného světa, který je pouhou konstrukcí, nejsme v něm, jsme mimo něj, jsme jenom diváci. To že věříme, že patříme do tohoto obrazu je, že naše těla jsou v něm.“ Erwin Schrödinger – Nobelova cena za fyziku 1933
„Z herce se stává divák platící
Než bolest začne sama tát
Ránu tvou pustí a pak ztrácí cíl
Jak silný teď kdo tu může stát“Jak silná mám tu stát – Bob Dylan / Oskar Petr / Alžběta Kolečkářová
„Jako člověk, který celý svůj život zasvětil studiu hmoty, mohu Vám sdělit tento výsledek mého bádáni: něco jako hmota neexistuje, všechna hmota pochází z energie, která uvádí částice atomů do vibrací. Musím předpokládat že za touto energií je vědomí nebo chcete-li po staru, Bůh…“ Max Planck – Nobelova cena za fyziku – 1918
„Všechno, co nazýváme skutečným, je tvořené něčím, co nemůžeme považovat za skutečné.“ Niels Bohr – Nobelova cena za fyziku – 1922
Onu vyšší Civilizaci, která nad námi je, zřejmě jen stěží lze zkoumat vědeckými metodami. Je nedostatkem vědy, čeho zatím nedbá. Zásadní skryté souvislosti fungují ve všech dobách. Jejich zkoumání se nedaří těmi stejnými metodami, jakými lze prošetřovat hmotu.
Právě uspořádanost konstrukce Vesmíru naznačuje Civilizaci za ním. Například proměnný relativistický čas byl nejen vypočítaný, ale je technikou i prokázaný. Jeho zpomalování sleduji zajišťované hypotetickým skrytým Zdrojem pulsů. Však i mobil, televizor, radiopřijímač, hodinky, a další – se samy od sebe nevyrobily. A rovněž obsahují vestavěný generátor pulsů.
Člověk nekráčí z omylu k pravdě, nýbrž od pravdy k Pravdě, od nižší k vyšší pravdě.
Vivekananda
Bohumír Tichánek
Poslední články autora:
