mapa stránek || vyhledávání

Roboty a roboti. Zombie (5.)

Navazuji k možnostem nejisté budoucnosti, z minulého 4. dílu. Snad s údery ještě horšími, než které jsme poznali od roku 2020, nebo jinak?
 

II. Horší ukončení vývoje lidských Duchů

Nemoci – mohly by být nepřímými následky poškozování Země, s pokračujícím brakováním pozemských ložisek se surovinami? Škody nenapraví udržování parků a potřebné přikrmování zvěře v zimním lese. Někdy chceme víc než potřebné záležitosti? Bratislava už před několika lety zakázala alespoň soukromé ohňostroje.

Úředníci EU se v životě setkávají právě s nápojovými brčky a plastovými příbory – nahradit, omezit! Kdežto obrovskou spotřebu jednorázových plastů v průmyslu, tu zblízka nezaznamenají, neřeší. Balení cihel a podobně.

Ale když se od lékařů dozvídám, že dnes jsou na jedno použití i drahé chirurgické nástroje, které se donedávna samozřejmě sterilizovaly, říkám si, že lidstvo je trestuhodně zpovykané – Hana Librová [1]

Opakovaná spotřeba energie na novou výrobu, z nejkvalitnější oceli? Trochu to souvisí i se zdaněním našich příjmů. Mít co nejvíc peněz, a nepříjemný stát nám je užírá – jenže co kdyby je dával hlavně ve prospěch přírody? Ti důležití, i ostatní, bychom si museli o něco víc odtrhnout od talíře, od vidličky, od…

Zkusím zaspekulovat o horším pokračování.

Uvědomit si zničení naší kroužící Základny válečnou katastrofou, soubojem odporných bomb? To nechceme. Ovšem v tomto horším případě by se – za milion nebo stamilión let, možná dřív – našla planeta, kde by naše vtělování pokračovalo? To zásadní: obnovení vývoje vtělujících se lidských Duchů, náš postupný bytostný růst. Květoslav Minařík soudil, že tragickým zničením Zeměkoule by byl náš celek přemístěn do horších světů.

Smysl života je v dětech – usuzoval náš materialismus v dobách socialismu. Ale když by jednou poslední generace lidí zanikla, pak by předchozí smysl světa nebyl žádný? Nabízí se – jinak. Duchovní směry popisují i konkretizují opakované příchody lidského Ducha na Zem, vždy v novém těle. Tím náš Duch roste. Až nakonec zamíří do lepších světů. [2]

Něco se ví o dávnověkém výbušném ukončení jedné z oběžnic Sluneční soustavy [3.a, 3.b]. Tehdejší lidé, ve své nenávistí, zničili svou Malonu – štváni do válčení neviděnými příčinami… Ti nejválkychtivější byli zřejmě nejmladším národem s velemocným státem. Jako ti kluci do 15 let věku, co se ještě rádi napadají a perou. Kdežto v 60. letech jsme se usmívali, když Čína vydala 285. vážné varování Spojeným státům americkým za nějakou nevhodnou námořní situaci. Sledovat dějiny nejstaršího přeživšího státu světa – anebo naopak?

Astronomie k planetkám namítá, že v jejich pásu je příliš málo hmoty, než aby odpovídala velikosti zničené planety. Jen laicky odhaduji, že při výbuchu velká část hmoty vyletí dovnitř Sluneční soustavy a nakonec ji pohltí Slunce. I kdyby se mu postupně blížila po spirálách, miliony let. A druhá velká část se vzdálí od Sluneční soustavy.

Dnes i běžná sdělovadla, internet nebo tisk, dovedou přinést zprávu o chvilkovém „zamrznutí“ betonových sil, jež skrývají útočné jaderné rakety. Neznámé cizí pokročilé civilizace zjevně dodržují svobodu nás, pozemšťanů – ale všechno má své meze.

Strašlivý výbuch Zeměkoule, způsobený jadernými bombami, a její zánik, to by poškodilo ustálené oběhy ostatních planet Sluneční soustavy. Uvažuje se takový vliv na gravitaci i v sousedních hvězdných soustavách. Takže ti cizí zřejmě dbají své svobody zasahovat do naší – zatím hazardní zbrojní činnosti, a to ve prospěch svého nepoškození a i našeho. Nenápadně.

Měli mladší sourozence pod kontrolou, ale nechali je užívat si pocit samostatnosti a důležitosti. [4]

 

III. Ukončení nejhorší – úplné!

Naznačím své domněnky, ohledně nejhorších dopadů. Snad k úplnému ukončení vývoje lidského Ducha.

Zásah do samotné konstrukce člověka by mohl zničit smysl pobytu vtěleného Ducha na Zemi. Život beze smyslu. Život otroka, ovšem s výhodou pro jinou kořistící bytost. „Člověk“ by plnil zadané povinnosti, trpěl by, ale o změně, dokonce o vzpouře by ho zřejmě nenapadlo nic. Nejspíš bez vlastních myšlenek – takže méně než otrok, celoživotní zombie.

Vlastním svobodným chováním získáváme poznatky, jež obohacují naši podstatu – Ducha. Opakovaným vtělováním sice někdy jen stagnujeme – nahoru dolů, podle kymácivého vývoje řízené civilizace. Každému Duchu pak odstartuje život jeho člověka výchova, úměrná nejen jeho karmě, ale i vládnoucí době. Duše dokonce může posoudit, že tento tělesný pobyt je svěřenému vyspělému Duchu na škodu? Pak svého člověka odvolá [5]. Nemocí a úrazů se k tomu nabízí dost.

Nějací nepřátelé nás tlačí do opakovaných chyb? Projevuje se nezkušenost civilizačního mláděte. Popisuje se, že civilizací bylo na Zemi mnoho a ta naše bývá až příliš sebejistá. Z druhé strany, souvislosti jsou složitější; zde jen odhaduji.

Ve prospěch vývoje civilizace na Zemi se vtělují zkušení Duchové. A dále – něco o hmotě lze převzít od předchozích civilizací. Kdyby žádné pyramidy na Zemi nebyly, pak bychom nevěděli o jejich mimořádném tvaru nic, nebylo by ani tušení o jejich možné smyslu.

Evropa 19. století věděla, že egyptské pyramidy by nedokázala postavit, ani s tehdejšími parními bagry a studovanými inženýry. Jenže, jak pokračují naše technické úspěchy, přestáváme uznávat náročnost záležitostí kolem nás. „Boha si vymysleli ve starověku kvůli svým neznalostem,“ – kdežto dnes už víme, proč udeří blesk. Ale co to, že udeřil, když jsem za volantem, cestou do severovýchodních Čech, vzpomněl na poznámku: „mlčení tě zdobí“, začátkem července před čtyřiadvaceti lety? Tehdy bleskl z bezmračného nebe do země, na rovině, několik set metrů nalevo od silnice.

Obvyklé názory přidělují pyramidám stáří jen několik tisíciletí – postavil je starý Egypt. A k tomu navrhují možné postupy. Přemýšlivý člověk postaví boudu na druhého a pak už chápe technologii stavby pyramidy – o výšce padesátipodlažního domu. S mimořádně složitým vnitřním provedením, plným chodeb, dutin a dalších rafinovaností. Záměrným směrováním vůči pólům, hvězdám a kdovíčemu. S promyšlenými souvislostmi co do její velikosti, rozměrů. [6]

Mimovědecké názory sledují jiné možnosti; nejstarším pyramidám stáří desítek tisíc let, narozdíl od starověkých menších napodobenin. Sfinga je viditelně omletá hladinami vody, což se rozhodně nestalo v posledních několika tisíciletích, datovaných vládou faraonů.

Různé směry skrytého poznání mívají své znalce, specialisty. Většinou známe jen kousek ode všeho, ale i to má svou výhodu.

*

V tomto 5. díle chci připomenout to nejnebezpečnější. Ovládnutí člověka z nečekaného směru, kterého se pohříchu dnešní materialismus neobává.

Když nevidíme bytosti, od nás odlišné – z jiného světa, mocnější svými duchovními vlivy do pozemské virtuality, pak běžně naše civilizace jedná, jakoby nebyly. Však svými smysly nezjišťujeme další rozměry, případně nedostupné nejvyšší kmitočty – jistě proto, že pro ně čidla našich pěti smyslů nejsou sestrojená. Od dětství začíná většina lidí chápat, že takové bytosti ani nejsou.

Kdo mi to například před lety jaksi zahrozil, když při čtení duchovní historky o dávném rytíři jsem se mu zasmál? Kdo mi to pohrozil, když…

Dosud přitom víme velmi málo – o sobě, o Vesmíru, něco spekulujeme o Zeměkouli. Jak člověk vznikl? Názory se v čase posunují a i dnešní duchovní poznání posuzuje odlišně – oproti starým náboženstvím nebo materialismu. Vesmír vznikl z ničeho nic výbuchem a to nadsvětelnou rychlostí? Co je čas a proč, proč se fyzice zpomaluje? Gravitace – nemluvte o síle, je to zakřivení časoprostoru. Ale ničím se nevysvětluje příčina zakřivení, této teoretické fyzikální veličiny. Ledacos se vysvětluje s iracionální matematickou nepřesností. Dokonce máme uvěřit, že nekončící bezvýsledný výpočet, jdoucí takříkajíc do nekonečna, má svědčit o Boží velikosti, nekonečnosti?
 

Důvod nebezpečného úplného ukončení vývoje

Úplné vnější ovládání dělá z člověka robota, asi jako se popisuje africký zombie. Činil by, co by mu příkazy – myšlenky vkládaly. Dosud máme jinak. Jde-li o pudy – můžeme o nich přemýšlet, jednat dle jejich smyslu a významu, v podmínění silou vlastní vůle. A podle jejich vypěstování – v tom kterém člověku.

Vesměs dostáváme myšlenky do svého mozku odjinud a bývá na nás, zda je uskutečníme. Fyziologie zjistila, že mozek získá myšlenku až o několik sekund dřív, než si ji uvědomíme. Od Duše, od svého Ducha je Ego převezme nebo hledat ještě jinde? A protože nevtělené bytosti nás znají lépe než my sami sebe, obvykle vědí, jak mozek rozhodne. Jak rozhodne naše dobře vychované – anebo zběsilé – Ego. Jednáme různě. Na odvrácení neprospěšné myšlenky máme snad jednu vteřinu, podržíme-li ji déle, už hrozí nebezpečí. Pokračovat v jejím promýšlení je Duchu na škodu, dočítám se.

Aby se stalo to, co chystá Osud, prvotně prosazující nejvyšší lidská rozhodnutí, přicházejí do funkcí potřební lidé – zkouším vystihovat.

Československý politik velmi bojovný? I v předchozím životě právě takový, ale na odlišné straně dějin. Prezident Beneš rozvážný. Jeho historická rozhodnutí se nám nelíbí? Byla nachystaná [7]. Co si svým chováním chystáme, to pak nastává. Kdekterá poprava je lidem na škodu; Mojžíš platný od starověku, po tisíciletí dodnes. Sovětský Gorbačov zradil svůj stát? Anebo se nedostavilo nachystané pokračování?
 

Kyborg

Připevnit si do mozku přívody, je nebo není to naprostá katastrofa, sebevražda? Snadno nalezneme na síti poznatky, jakými způsoby se signály z mozku odebírají pro řízení toho či onoho. Ale opačně – ovládat mozek přes signály přišlé zvenku, o tom se píše méně. Skrytí lidé dovedou na dálku ovládat člověka, svou oběť, užitím fyzikálních metod kdovíjak; zřejmě zářením určitého kmitočtu vkládat do mozku příkazy. A jimi se zřejmě přehluší, přemohou slabší mozkové proudy oběti. Člověk ztrácí svou vůli – dříve jsem se zmínil o sobeckém uchvácení nájemníkova bytu.

Natož proud vnášený do mozku kontaktně, přívody z elektroniky. Cizí signál, s velmi silným vlivem, původem možná z internetu. Snad je k tomu podstatné, tragické, že to zvědavý člověk udělal dobrovolně. Dle svého přání se chce spojovat s hmotou mimo mozek, kterou ovládá někdo jiný.

Nějaké poznatky k tomu jsou. Několik lidí po světě usiluje stát se kyborgem. Toto slovo vzniklo roku 1960 – zkratkou z „kybernetický organismus“. Spojení mechanické a organické části dohromady. Kde kybernetika značí technický obor, který popisuje chování velkých celků. Takovým celkem může být velký podnik, stát, organismus živočicha – jsou-li promyšleně řízené.

Neil Harbisson na fotografii z 14.3.2015. Autor fotografie: Hector Adalid, licence: CC-BY-SA-4.0, ➲ zdroj

Své zkušenosti předává barvoslepý Neil Harbisson. Má nahoře na lebce voperovanou tyčku a na jejím konci kameru. I britské úřady uznaly, že takový aparát je součástí jeho těla, a má v cestovním pase fotku s tímto nástavcem. Pod kůží má elektroniku, která mění barvy světla ve zvuk – „360 kmitočtů“. Přes lebeční kosti vnímá bzučení, kde červené barvě odpovídá nejnižší tón – a přeměněné do zvuku jsou mu i infra a ultra kmitočty záření. Kdežto okolní zvuky nadále slýchá ušima. Zvykání na přidané zvuky, na nový smysl, mu – jeho mozku – trvalo několik měsíců; zprvu s bolestí hlavy. Po 12 letech už nepamatuje svůj dřívější stav. Vypínač nemá, jeho umělý zrakový smysl je stále zapnutý.

Lékaři však soudí, že není etické uměle tvořit nejsoucí části těla.

Jeho známí mu posílají mobilem s kamerou obrazy, ve kterých pak slyší barvu. Jenže někdy se zapojí i cizí lidé. Chápe, že přes internet by mu mohl někdo řádit v hlavě – posílat obrazy. Zřejmě je jeho mobilní přijímač vestavěný pod kůží, protože obrazy získává i ve spánku, což mu prý vybarvuje noční sny.

Dále by chtěl vestavět hodiny. Pocit tepla by mu obešel celou hlavu za 24 hodin. Podivně si představuje, že by tím mohl měnit rychlost ubíhání času, když by dle své vůle měnil rychlost pohybu teplého bodu.

Roku 2010 založil organizaci pro podporu kyborgismu. Říká, že je lepší se technologií stát, než ji využívat. Chce ovlivnit lidskou evoluci. [8]

*

Vědec Kevin Warwick říká: už nechci být člověk, ale kyborg. Do těla mu vestavěli 100 elektrod, včetně čipů. Jeho nervová soustava je tak ve spojení s vnější informatikou. Se svou – mírně elektronicky upravenou – českou manželkou se takto propojili. Když sevřela pěst, jeho mozek to poznal. [9]

*

Domníváme se, že můžeme dělat, co se nám zlíbí – i když dbáme tradičních zákazů. Nezabiješ, nebudeš krást, budeš mít v úctě… Jenže když přijde něco nového, dříve nepoznaného, připomínáme svou zodpovědností roční dítě, které lozí po stole. Nebezpečí pádu nevnímá, dosud ho nic takového nepotkalo. Netuší, že dopad na podlahu bývá horší, než jak zná pády na matrace. Sice má Strážného anděla, ale vyskytují se i dětské úrazy či odchody. Však v ochranu věří i materialisté: „jakoby mělo Strážného anděla“ – když lidé hodnotí náhody, které velmi často dítě uchrání před nejhorším úrazem.

Dokud si ukrutné věci dělá lidstvo navzájem, tedy ti mocní, ať už ve špičkách armády nebo politiky, pak to jen částečně ohrožuje lidstvo. Už děti, potomci chybujících činitelů, mohou být jiné, ohleduplnější.

Ale ovládání, kdy si zvědaví lidé sami usilují o vestavění techniky, o přístup myšlenkových příkazů zvenku – co dál, bude-li takových zájemců přibývat?
 

Způsoby ovládání

Těla hmyzu bývají snazší k prostudování. Takže vědci už před desetiletím zvládali pohyb brouka. Dálkově ovládaný šváb lezl přesně podle řízení člověkem. Brouk letí předepsaným směrem, na zádech má elektrický článek a procesor – elektrody mu vedou do svalů.

Dokonce je možné vestavět elektroniku do larvy hmyzu, k ještě snadnějšímu ovládání brouka. Smyslem by v budoucnosti mohla být špionáž. Hmyz by hledal skryté osoby.

Jiné je propojení přívodů s mozkovými buňkami – badatelé dokázali přimět růst výběžku nervové buňky předepsaným směrem, v trubičce. Pokusy prý pokračují směrem k odposlechu nervových buněk.

*

Zmíněné postupy k hmyzu upozorňují, čeho lze dosáhnout s živými tvory. Tedy to hrozí i lidem.

Zombie jako horník? Po dvanáctihodinové práci zalehne. Nepůjde k rybníku si zaplavat – nenajde důvod. Bez vůle bude ležet, jeho tělu bude dovoleno odpočívat na další pracovní den. K čemu by potřeboval svátky? Nedostane je. Připomíná to snad dnešního nenápaditého člověka, trvale závislého televizionáře? Ne, ten si volí svou pasivitu sám.

Zombie jako voják? Vést bezúčelné války, jen aby bytosti skryté v jiných světech měly co žrát – naše emoce bolesti a nenávisti?

Ale mohlo být něco lepšího už včera? Jak to přišlo, že přeživší velmoci v 90. letech nezavelely k důkladnému světovému odzbrojení? [10]

*

Všehomír sdělil 11. 11. 2010:

Jakmile nastane Věk Vodnáře, pak přijdou velké výzvy, drazí, protože pak vám moderní technologie vašeho světa odhalí, co všechno bylo vynaloženo na její vývoj. V některých úrovních to bude velmi pozitivní, ale na některých úrovních to bude velmi nebezpečné.

Důvod proč říkáme nebezpečné je ten, že budou lidé (mnoho lidí) na vaší planetě, kteří se rozhodnou spojit svá těla se syntetickými částmi, jinými slovy budou napůl lidmi, napůl roboty. Ujišťujeme vás, že to nemá co dělat se sci-fi nebo směšnými konstrukcemi futuristických filmů. Tohle je fakt. Je to další důvod proč je tak důležité, abyste se znovu spojili s Matkou Zemí, její podstatou, abyste se znovuzrodili do přirozeného stavu.

Váš svět byl několikrát smyslů zbavený díky moderní technologii, která z toho velmi těžila. Věk Vodnáře je věk vědy a technologie, je to určeno Lordem Saturnem a může to být velmi temné. V tu chvíli mnozí z vás pochopí, proč vás vyzýváme, abyste se spojili se svým duševním já, tvořivým já, s tím, kým jste, abyste pochopili své pocity a emoce a dovolili jejich léčení. Je životně důležité, abyste se posílili a spojili se coby Pracovníci Světla a mohli tak posilovat i ostatní učením sebe sama i ostatních – v systémech osvobození se, ve stávání se skutečně svobodnými, v rozpoznání světových vládnoucích struktur a toho, čím jsou, protože nejzoufalejší lidé jsou náchylní ke spoléhání se na směšné koncepty manipulace, ovládání a kontroly, takže by mohla skutečně nastat temná varianta Věku Vodnáře.

Nicméně světlá strana Věku Vodnáře je také velmi mocná a reprezentuje ji mocná přítomnost Andělů a Archandělů, poslů Matky/Otce Boha, Pánů a Paní, Bohů a Bohyní světla.

Zásadní problém našich postupů spočívá v názoru, že jsme na světě sami. Nejchytřejší že všech tvorů. Poznatky o hlubokém podložení světa lze nalézat u různých autorů [11].

Rozhodujícím důvodem pro sepsání tohoto pětidílného svazku byla rýsující se nejhorší budoucnost – robotizace lidstva. Když se něco může pokazit, pak se to taky…

– konec –
 

Odkazy:

[1] Emeritní profesorka: Koronavirová krize nesmí zastínit tu enviromentální – Hana Librová 23. 11. 2020

[2] Prezident z trůnu – B. Tichánek

[3.a] Mallona – Leopold Engel. Přeložila Julie Ottová podle nového zpracování M. Kahira. Březen 2002

Předmluva a nové zpracování od M. Kahira:

Nejprve se vynořovalo toto téma opakovaně ve spisech rakouského mystika Jakoba Lorbera, který uprostřed minulého století (19.) přijímal duchovně inspirovanou cestou diktáty o četných tvůrčích tajemstvích. V jeho desetisvazkovém díle Velké evangelium Janovo se nacházejí mnohokrát poukazy na někdejší velkou planetu naší sluneční soustavy, která honbou lidstva technicky vysoce vyspělého, ale propadlé zlu a honbě za ziskem, (došlo) k jejímu úplnému zrušení. Z vědeckého zájmu jsou při tom přirovnání mezi Lorberovými údaji o povaze oné planety a zjištěním astronomie o dnešních asteroidech. Tak psal Lorber mezi jiným: —

A tak dává dílo Mallona dosud nejobsáhlejší zpětný pohled na prostorové vzdálenou událost, která se jako světová pohroma odehrála v šerém dávnověku: Zničení planety vlastním lidským pokolením, kterému měla sloužit jako příbytek až k jejímu duchovnímu ukončení. Jak Lorberovi, tak i Englovi bylo při tom zjeveno také mystické tvůrčí tajemství, že určení této někdejší planety nyní přešlo na naši Zemi jako školku nového lidského pokolení, jemuž se zde znovu nabízí příležitost dosáhnout cíle, na jehož cestě kdysi lidstvo Mallony ztroskotalo.

Kniha „Mallona“ je velká a možná poslední výstraha k obratu v naší době, neboť na Zemi dnes přišla doba, o které podle Lorberova Velkého evangelia Ježíš Kristus prorokoval:

„I pozdější potomci vaší Země vynaleznou tyto strašné třaskaviny také s mnoha jinými ničivými nástroji. Způsobí tím mnohá zpustošení na Zemi. Ale že se tím nedostanou do příliš velkých hlubin Země, o to se Bůh postará. Proto se na vaší Zemi nikdy nestane takové úplné rozrušení, ale místní velká plenění se budou konat. Lidé se při tom dostanou do velké úzkosti, hrůzy, svízele a mnozí zchřadnou ze strachu a tesklivých očekávání věcí, které přijdou na Zemi.“

I jinde bylo psáno, že po zničení Malony se mocné Bytosti rozhodly nepřipustit nějaké budoucí zničení Zeměkoule. A článek výše se zmiňuje o „zamrznutí“ vojenských sil s raketami.

Podle knihy Mallona křesťanský Jakob Lorber znal i to, co až později potvrdila astronomie:

Je to stejný obraz jako u planety Neptunu, který je u Lorbera popsán v knize Přirozené slunce (prokazatelně vzniklé 1842) zevrubně co do velikosti, povahy, vzdálenosti, doby oběhu atd, ale teprve 1846, o čtyři roky později, byl poprvé nalezen astronomem Galle v Berlíně.

Pochybovačům o možnosti vnitřního nazírání by měly tyto dějinně ověřené skutečnosti dát přece něco k zamyšlení.

[3.b] UFO: …A přece létají! – Guido Moosbrugger. Nakl. ETNA, Praha 1993. (Orig. Verlag Michael Hessemann, Mnichov 1991)

V prehistorické době žili lidé kromě na Zemi přechodně také na dvou jiných planetách, a to na tzv. rudé planetě Marsu a pověstmi opředené Maloně. Tu v dávné minulosti její vlastní obyvatelé doslova vyhodili do vzduchu, neboť vedli zničující válku, a planeta se roztrhala na bezpočet menších úlomků. Od té doby většina těchto planetek (asteroidů) obíhá okolo Slunce po eliptických drahách v mezeře mezi Marsem a Jupiterem. Tento pás asteroidů nám má navěky být výstrahou, jak daleko až může dojít brutální násilí soupeřících skupin. s.192

[4] Za humny nejsou lvi – Milena Holcová. Nakl. G plus G, Praha 2003

Chlapečka a holčičku, mohli jim být sotva něco přes dva roky. Oblečeni tak, jako by to dělali bez cizí pomoci, se vedli za ruce, on nesl klacek a cosi jako podběrák. Byli snědí, měli plná bříška a vypadali důležitě a spokojeně. Každý, koho cestou potkali, se s nimi zastavil a zapředl vážný rozhovor. Kam jdou, co tam budou dělat, kdy se vrátí. Oni rozvážně odpovídali, pokyvovali hlavičkami. Na břehu si vzájemně pomohli svléknout, a zatímco kluk brouzdal vodou a „lovil ryby“, holčička posbírala hadříky a „prala“. Oba se tvářili šťastně. Vypadalo to, že kromě mě, skrytě se vyhřívající na skále, je břeh pustý. To mi přišlo přece jen…? Co kdyby některý z nich třeba spadl do vody? Vždyť byli oba tak mrňaví, že sotva chodili. Až po chvíli jsem si všimla, že mají doprovod. Starší brácha s kamarádem je diskrétně sledovali z křoví. Měli mladší sourozence pod kontrolou, ale nechali je užívat si pocit samostatnosti a důležitosti. Kdo je tomu asi naučil? s.62

[5] Cesta zpětB. Tichánek

V případě kralevice, přeneseného do minulosti, mohlo jít o popsaný vliv předchozích generací, o duchovní dědictví. Ale také – co se toleruje člověku nevyspělé duše, těm vyspělejším se neodpouští.

[6] Egyptské pyramidy – Cheopsova pyramida — Je tak obrovská, že by se do ní podle odhadů vešlo najednou celé Westminsterské opatství, londýnská katedrála sv. Pavla, chrám sv. Petra v Římě i katedrály ve Florencii a Miláně. Vystavěna byla ze dvou a půl milionu kamenných kvádrů, z nichž každý vážil asi dvě a půl tuny. Jednotlivé kvádry nebyly nijak spojovány, jsou však k sobě přiloženy tak těsně, že nenajdete ani škvírku, kterou byste prostrčili jehlu.

[7] President Edvard Beneš, duchovní – B. Tichánek, 9.7.2017

[8] Neil Harbisson

První kyborg na světě: Dokážu cítit vesmír, ale opilé ženy mě tahají za anténu – 7. 9. 2017

Kyborg jste, pokud se tak cítíte, vysvětluje umělec a aktivista Neil Harbisson – od 14. minuty – 21. 11. 2017

[9] Umělá inteligence porazí lidi Kevin Warwick (63), britský profesor kybernetiky – 17. 8. 2017

[10] Jak on to viděl – Elliot Roosevelt. Nakl. Svoboda, Praha 1948. (Orig. As he saw it. Nakl. Duell, Sloan and Pearce, NY 1946)

„Dvě války ve dvou generacích,“ odpověděl otec. „V uplynulých 25 letech slyšeli národové až příliš mnoho lidí, kteří jim slibovali mír „navždy“. V Teheráně jsme se shodli, že naše tři země – tři nejsilnější země na světě – by mohly být v budoucích nedorozuměních tak moudré, že by sjednotily svou zahraniční politiku tak, aby zajistily, že nebudou války ´po mnoho generací´.“ s.158

[11] Emil Páleš
 

Bohumír Tichánek

Poslední články autora:


hodnocení: 5
hlasů: 1
Tisk Tisk

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2021

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference