mapa stránek || vyhledávání

Srdcem učení o jednotě všeho je láska

Lze oponovat nějakým jiným myšlenkovým argumentem, který by dokázal, že v tomto jednoduchém tvrzení není pravda?

srdce-klicSRDCE je orgánem, který rozvádí okysličenou krev a naopak, odvádí z celého organismu odpadní látky. Bez jeho funkce život ustává. Tedy případná otázka, zda je pro život nepostradatelné, má přirozenou a jasnou odpověď.

UČENÍ, které by opominulo lásku a jednotu a nevycházelo z nich, by bylo neúplným a v podstatě zcela zbytečným. Bylo by něčím, co člověka v jeho vývoji nikam neposouvá.

JEDNOTA značí výchozí stav síly a porozumění a je předpokladem pro přirozeně chtěnou harmonii všech projevů stvořeného života v jeho Božím Řádu.

VŠECHNO značí celé námi vnímané stvoření, vztahy mezi lidmi, cítění sounáležitosti se všemi živými bytostmi, úctu a pokoru před Absolutnem, Bohem-Stvořitelem, jeho tvůrčí silou v Duchu svatém a v Jeho nezištné práci pro vědomé bytosti, kterou duším přináší milovaný Bůh-Syn.

LÁSKA je doslova svatým poutem, které váže všechny světy dohromady – všechny oblasti Jeho Universa rozmanitého stvoření v jeden věčný Celek.

Významná věta východního učení „Ty jsi to“ má dva základní významy. Říká, že každý jedinec je vlastně kterýmkoliv jiným jedincem, že rozdíl mezi nimi neexistuje, protože mají jediného Boha. Druhý princip říká, že každý jedinec je Nejvyšší bytostí. Pocházíme-li všichni z jediného Boha a jsme-li v něm jedno, pak si musíme být velmi blízkými bratry /sestrami/. Kdyby měl každý jeden z nás stále tuto pravdu na paměti, nikdy by nemohl druhého pronásledovat, škodit mu či ho dokonce zahubit. Vše, co dnes tento starý svět postrádá, a lze jej skutečně nazývat starým, protože mizí se všemi svými projevy v historii, je láska. Často plané mluvení o lásce, ale dříve zapomnění její existence, přináší utrpení. Otázka, kdy zmizí utrpení, je pak velmi jednoduchá a snad každý by si ji dokázal formulovat.

„To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás.“ Evangelium Jana, kap.15, verš 12:

jezis-sochaJežíš takto hovoří k učedníkům, ale zcela pochopitelně mohu vztáhnout jeho přikázání na celou lidskou rodinu. Ono se zde totiž nabízí jednoduché a stále platné řešení všech společenských problémů – láska k Bohu a člověku. Ten z nás, kdo může bez obav poměřit svůj život touto větou, bude ideálním občanem ideálního společenství v kterékoliv éře vývoje společnosti. Na světě neexistuje nic, co by mohl kdokoliv potřebovat, kromě žité LÁSKY a trochy jídla, šatstva a nějaké střechy nad hlavou. Pozornému čtenáři však zdůrazním, že nezapomínám na v Zákoně nejvyšší přikázání:

“Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.“ …..

Často se v dnešní moderní době diskutuje lidmi již v dávných dobách stvořená instituce náboženství. V pohledu lásky však nejde o funkci instituce, která může být, a často byla svými vnějšími projevy i proti lidem a tím i proti Jednotě. Náboženství ve své podstatě značí „technologii“ návratu k Otci. Zcela přirozeně vyvstává otázka, co je a nebo by mělo být obsahem náboženství, které by takříkajíc mělo obstát ve všech zkouškách. Odpověď je neobvykle stručná – jeho obsahem musí být LÁSKA, žitá, s vědomím sounáležitosti všech bytostí v jedné věčné podstatě!

Jeden slavný muž řekl, že … “nepřítomnost lásky znamená nepřítomnost skutečnosti, kdy všechno ostatní je iluzí.“ Dokonalé uvědomění si tohoto faktu je pak pravým náboženstvím a zakoušet ho jako cestu je pravou radostí.

Existuje jeden obrovský „dar z nebes“, tvořivá energie Ducha svatého, která je v každém stvoření a která svou přítomností dává Život samotný. Duch svatý však svým působením je současně i zdrojem veškeré LÁSKY ve vesmíru a tím i v každé, sebe nepatrnější stvořené bytosti. Když dojde ke spojení s tímto nejvyšším duchovním projevem v nás, k vědomému setkání se s touto tvořivou podstatou, pak se stane tato LÁSKA zrodem nového člověka a cesta pravého náboženství je pak tím, co přinese nové – vyšší zkušenosti. Ty pak jsou znakem vítězství nad pokušeními světa a přinášejí i transcendentní prožívání. To vše působí jako nástroj pro očišťování mysli.

Takže k náboženství ještě jeden poznatek; jeho jádrem je zkušenost individuální lidské bytosti, jež tuto bytost naplňuje hlubokou vnitřní láskou. Skutečná víra je však něco, co nemá nic společného s mnoha obměnami různých vnějších obřadů či rituálů. Jejich systém je většinou jen lidským výmyslem. Opravdová víra je tedy hlubokým poznáním, které vzniká spojením vědomí duše s jedinečným tvořivým duchovním proudem v nás – s Duchem svatým. Pak duše s určitostí poznává, že na světě existuje LÁSKA. Vše ostatní z ní vychází a jedině s ní lze dojít spásy.

Náš současný život se nachází v nejnižší části hmotného stvoření. V této oblasti není nic nižšího. Pokud bychom tento svět nazvali pólem záporným, pak existuje protipól, který lze nazvat jako pozitivní. Náš svět má zrovna tolik duchovnosti, světla, lásky, která tu život udržuje. Nejde jen o naši planetu. Náš vesmír je obrovský a obrovská je i jeho neznalost. Co víme a často používáme, je jeho duální dělení. Tma-světlo, život-smrt, muž-žena, tvoření-zánik, dobro-zlo,…. Lze vytvořit velký počet protikladných dvojic, ale ta poslední je diskutovaná velmi často, protože člověk vnímá dobro a zlo jako to, co na něj působí nejvíce. Dobro je světlo, láska, vztah harmonie a dokonalosti. Zlo je pak zřejmým opakem, tedy tmou, projevy sobeckosti, žárlivosti, nesnášenlivosti, egoismu…, tedy stručně nelásky, která nemá v sobě žádnou harmonii a dokonalost. Lze i vyvodit, že zlo je jednoduše tmou, nedostatkem světla a ducha. Všechna bolest, všechna touha a každé naše přání je pláčem duše a mysli po světle, po duchu, po lásce. Proto je nutné odpoutat se od záporného pólu stvoření. To je cesta. Změnou sebe sama, kterému vévodí poznání sebe sama jako prvotního úkolu, je sklízení ovoce, jehož sladkost a zralost spočívá v nastoupení cesty k opačnému pólu stvoření. Je to cesta změny, pokání a je dlouhá, ale již v jejím průběhu vzrůstá od počátku kvalita života, jeho krása a štěstí. Setkání s Duchem svatým přináší v prvé řadě LÁSKU, také i sílu k překonávání všech nástrah, moudrost k rozlišování důležitého od nedůležitého a harmonii jako dokonalý soulad. Se vším pak v konečném součtu putujeme k pozitivnímu pólu stvoření, ze kterého jsme vzešli a tím i k Jeho jedinečné Dokonalosti.

Jestliže je lidstvo v hierarchii Stvoření tím posledním projevem a současně i vrcholem hmoty, nutno dodat vědomé existence v ní, otvírá se mu brána návratu k Dokonalému tím, když bude žít v harmonii se silami, jež jsou nad ním a jedině tak může započít a s Milostí Otce pak i dokončit cestu vzhůru do pravého a skutečného Domova. Základní kvality pro existenci Stvoření jsou umístěny v LÁSCE, její SÍLE a v dokonalé MOUDROSTI. Čím více těchto kvalit má jednotlivá duše, tím jistější je její postup.

Marnotratný syn ukázal, že se lze vzepřít zákonu – “Buď vůle Tvá“ a uplatnit tzv. “svobodnou vůli“. Přineslo mu to trvalé štěstí a uspokojení? Ne! Prožil svými smysli mnohé pomíjivé radosti světa, za které dokonce promrhal bohatství od Otce. Nakonec však poznal, že pro Život věčný, nelemovaný vášněmi mysli, lze získat to nejdůležitější jen a právě u Otce. Vrací se tak s pokorou domů jako ten nejposlednější žebrák. Otec však s láskou a svojí milostí přijímá každého svého, i nehodného, syna. Jeho LÁSKA je totiž nekonečná a v tom je příslib pro konání každého jednoho z nás. Vstupenkou k návratu musí však být plné vědomí souladu v žití naší lásky k Věčnosti. Jestliže učiníme směrem k Bohu tři kroky, můžeme si být jisti, že On jich učiní mnohem více.
 

Václav Žáček /Venda/ s díky k poznávání Universálního učení Mistrů SANT MAT.
 

hodnocení: 4
hlasů: 4
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

324 komentářů

Přidat komentář
  1. Děkuji za slova o LÁSCE. Ještě před přečtením přidávám.

    Láska je porozumění, tolerance, nadhled, opora, důvěra a vzájemná životní filosofie. Láska má hořet stálým plamene i když není vidět. Je jako světlo, které svítí ve tmě a také za bílého dne. Láska je rovina, vyrovnání i vysoký štít, je všude, je celek jako kapka vody v moři je stále toutéž vodou.

    Zdroj: Láska a osudové partnerství http://www.pannacz.com

    Článek čten při poslechu.:
    Stream name: CHILLOUT LOUNGE RADIO (1.FM TM)
    Current title: Jamlimmat – Higher (Feat Crystal)následováno songem >
    Brazilea – Different World (Copacabana Live Mix) :-)**

  2. „Všechna bolest, všechna touha a každé naše přání je pláčem duše a mysli po světle, po duchu, po lásce. Proto je nutné odpoutat se od záporného pólu stvoření. To je cesta.“

    Vendo, upadáte do stejného klamu jako celé křesťanství. Čím více se budete chtít odpoutávat od záporného pólu, tím více ho budete muset v životě prožívat. CESTA K BOHU NENÍ POTLAČIT ZÁPORNÝ PÓL, ALE DOSÁHNOUT ROVNOVÁHY.

    (Kromě Šárí to tady není schopen nikdo pochopit)

    1. „Dosahnout rovnovahy“ – take si myslim :-).Hlavni princip v taoismu,zenbudhismu nebo i v aikidu

      Vcera jsem zrovinka shlednul pekny dokument http://m.youtube.com/watch?v=vIAVx5KHHZ0 (spise druha polovina) o dosahnuti rovnovahy.Prekvapilo me jakou jednoduchou formou zenbudhismus k tomu pristupuje.Netravi cas filosofovanim nad stohy moudrych knih a textu,(teoreticke hloubani do nehoz muzeme pricist i promarneny cas klabosenim na internetovych dikuzich),ale kladou vic duraz na praxi.

      Hezky o tomto casto hovori Dalajlama,ale take lide jako treba Ken Wilber
      http://www.zivotvpritomnosti.cz/clanky/sex-ekologie-a-duchovno-ken-wilber/

    2. Pane Milane, kopírujte – citujete, co jsem napsal, ale nečtete to. Možná, nepřemýšlíte o tom.

      Nenapsal jsem nic o potlačování záporného pólu, ale o odpoutání se od něj.

      A to je rozdíl.

      Kdybychom zaseli jedno zrnko pšenice a vyrostlo z něj zase jen jedno zrnko, jak bychom se uživili? Rovnováha tady neplatí. Na cestě k Bohu musíme více dávat

      Venda

    3. Zápornej bod je „Atlas“, který podpírá kladný bod, aby se vše skrzevá nerovnováhu nesesulo po nakloněné rovině mimo veškeré body… takže my nechápající držíme ty chápající. :-))))))))))

  3. Zajímavé téma! Ve svém životě jsem prošel od pohanství, přes křesťanství až k něčemu, čím zde nechci nudit … křesťanství jako kořen mi zůstalo, ale už není jediný. Fenomén všudypřítomné, povinné až instantně bezduché lásky mě v křesťanství vždycky trochu „nadzvedával“, na druhou stranu životní cíl jako rovnováha mezi dobrem a zlem mě poněkud neoslovuje, až děsí. To mám každému druhému bližnímu židli podat a těm prvním ji podtrhnout? Láska jako konečný cíl se mi líbí více, ovšem takový citát „nehažte perly sviním“ jistě není v Bibli bezdůvodně. Tož mi to nějak pomozte rozmotat, prosím …

    1. to Honza:

      Treba v Tao te tingu Lao’c zminuje. „K dobremu jsem dobry,k nnedobremu jsem take dobry,tak prosazuji dobro“. – z hlediska taoisticke nauky moudry ,protoze zije v souladu s „tao“ ,mazimalnim dobrem,nemuze jednak jinak nez dobre,byt dobry.To ale neznamena dobractvi za kazdou cenu,“neodpirani zlemu“.Nebot dopustit ,aby to ,co je zle,premohlo to,co je dobre,je prave tak neprirozene a proti mire veci ,tedy proti tao,jako nasilnost a zvule. Cili rovnovaha.
      Zakladni otazka spociva v tom,cim a jak celit ,zda dalim zlem,nasilim,zvuli,agresi,mstou ,trestem anebo zdrzenlivosti ,smirem,dobrem -„odplaceni krivdy cnosti“.Nebot vysledku by se nemelo dosahovat nasilim,a zkusenost potvrzuje,ze zadneho trvaleho vysledku se nikdy nepodarilo dosahnout moci.

    2. Ad.:…..na druhou stranu životní cíl jako rovnováha mezi dobrem a zlem mě poněkud neoslovuje, až děsí.

      V mém článku o životním cíli v rovnováze mezi dobrem a zlem nic není.

      Proč odvádět diskuzi jinam?

      Venda

  4. ad – rovnováha mezi dobrem a zlem mě poněkud neoslovuje, až děsí.

    Nemusí Vás děsit….rovnováha je stav mysli.

    1. Jako vyrovnanost bych to chápal, ale vyrovnanost mysli a rovnováha mezi dobrem a zlem je přece něco úplně jiného?????

      1. Dobro a zlo má svoje „sídlo“ v mysli. Obojí může jednak z mysli vycházet, nebo do ní vcházet. Jinými slovy: zlo i dobro můžeme v mysli vytvářet nebo je do ní přijímat,absorbovat.
        Zlo i dobro jsou jenom dvě strany téhož, existuje li jedno, zákonitě existuje i druhé. Rovnováha mezi zlem a dobrem je setrvání v klidné mysli, která neusilouje ani o jedno, ani o druhé. Není to stav stabilní, setrvalý, člověk je prostě „jenom“ člověk a fyziologicky je ovlivňovám emocemi, vnějšími i vnitřními okolnostmi atd. Určité bytostné založení je vrozené, je nám dáno. Ale hodně se dá naučit a natrénovat. No a do určitého poznání, pochopení marnosti pachtění se a honění se za chimérami jednoduše dozrajeme, život nás naučí.
        K tomuhle tématu neznám výstižnější text než je biblický Kazatel.

  5. ……vždyť je to úplně prosté a jednoduché. Lidi hledají bůhvíco bůhvíkde…přitom všechno co se děje, se odehrává v mysli. Je tristní, že někdo napíše sáhodlouhý článek o lásce, o rovnováze, o svatém duchu a já nevím co všechno do toho zamotá, a co vzápětí ukáže praxe? Pravý opak. Hnusí se mi to. Ne že bych se tím nechala ovládnout, ale cítím (eviduji) ten puch a faleš. Papír, potažmo počítač unese všechno.

    1. Věro,
      za tento příspěvek máte u mě bod. (Mj. tady ještě nikdy nikdo nevysvětlil, co to ten duch svatý vlastně je.)

      1. Milane, nesbírám body, jeden chválí, jiný zatracuje – kde je pravda? Je mi to už tak nějak jedno. Vše plyne.
        Duch svatý? Proč hledat složitosti, když se všechno dá podat jednoduše?
        Dlouho jsem pátrala po etymologii slova „svatost“. Podle K. Weinfurtera slovo „svatý“ pochází ze sanskrtu a odvozuje se ze slova „světlo“. Čili: svatý = světlem obdařený, osvětlený – osvícený. Odtud i symbolika svatozáře.
        Krásně to ladí s evangelickým a vůbec biblickým „Světlem“.

        Jestli jste se někdy setkal s učením Platónovým, setkal jste se s pojmem IDEA. Svět ideí je svět člověkem nedostižný, je to sféra „bohů“, ideou poměřujeme věci lidské. Nejvyšší ideou je podle Platóna MOUDROST. Onu Moudrost můžete klidně ztotožnit s Duchem svatým. Duch svatý je biblickou „nejvyšší ideou“, je to duch, jehož Světlo věčně svítí a tma je nepohltila. „Osvícení Duchem svatým“ je nabytí moudrosti, pochopení nejvyšší ideje.
        Viz – Kazatel.

      2. Dovolím si nepatrný vstup.
        Píšete: …..co ten duch svatý vlastně je.

        Správně by mělo být:……co ten Duch svatý vlastně je.

        Díky za pochopení.
        Venda

      3. Ta Panna Maria, co porodila syna Ježíše a nebo pojmenování Síly Ducha svatého – Ducha Svatého, jinak též Slova, které tu bylo dle Jana na počátku u Boha jako Jeho tvořivá Moudrost Boží, v hebrejském a aramejském jazyce / v našem též / ženského rodu?

        Venda

  6. Ano, svět, ve kterém žijeme je bipolární. Je zde něco, čemu říkáme dobro a zlo, jing a jang a v tom je rovnováha. O tom není sporu. ALE za tím vším je ještě něco – ať už to nazveme Bůh, Vesmír, Tao… a to něco prostě je energie Lásky, která vše prostupuje.
    Jen je třeba trochu se zamyslet nad definicí tohoto slova. Nemluvím o svatouškovské a trpitelské lásce, kde si všechno necháme líbit a nalháváme si že tento hmotný svět kolem je jenom „dobrý“ a „dokonalý“ z takovéto lásky dříve,či později vyjde vystřízlivění. Nemluvím ani o připoutané lásce matky, která chrání své dítě před všemi nástrahami tak důkladně, že dítě v dospělosti není téměř schopno samostatného života… Mluvím o lásce naplněné soucitem a moudrostí. O lásce, která nás neoslabuje ale naopak posiluje, protože vychází ze samé hloubi vesmíru. Když se touto láskou necháme prostoupit, nejsme ani na straně dobra, ani na straně zla ale někde nad tím… A myslím, že o této lásce je v článku řeč.
    V Knize o Štěstí Matthieua Ricarda byl krásný příběh mnicha, který byl zajat Číňany a několik let trpěl brutální zacházení ve vězení. Když se po létech z vězení dostal, byl, jako ostatní vězni vyšetřen psychiatrem a ten se velmi divil, že tento mnich nemá žádný postraumatický syndrom, jako ostatní, ani jiné psychické následky. A to pouze proto, že tento mnich necítil ke svým věznitelům nenávist, pouze soucit…

  7. Děkuji za přínosný příspěvek.
    Jen se optám.
    Píšete:“Je zde něco, čemu říkáme dobro a zlo, jing a jang a v tom je rovnováha.“

    Nemělo by správně být : Je zde něco, čemu říkáme dobro a zlo, jing a jang a v tom by měla být rovnováha. ??

    Pěkný den.
    Venda

  8. Kdo by nechtěl, milá paní Martino, aby existovala rovnováha. Předesílám, když by existovala, kdykoliv v minulosti či i právě teď, bylo by to již poznat. U jednotlivého člověka, u celé společnosti, u národů.

    Něco však ještě pořád převládá, co rovnováhu pomyslných „jazýčků“ vychyluje, střídavě tam nebo na druhou stranu, nahoru nebo dolů.

    Proto jsou běžnými následky nerovnovážného stavu na společenské úrovni kupř. nepokoje, rozbroje, hádky, sociální bouře, malé války, větší války a sem tam i ty největší, i když ve srovnání s minulými mohou být ty příští ještě mnohem větší.

    Proto existují v rodinách, mezi blízkými lidmi i nepochopení, narušené mezilidské vztahy, rozvody, domácí násilí, trpící děti, partneři, rodiče.

    Proto jsou časté i nemoci, jako projev nerovnovážného stavu, který působí na tělesnost či duševní část člověka, ať je to z přemíry jídla a jeho nevyváženého složení, z nedostatku jídla, z žízně, z přemíry pití, z vášní jako jsou cigarety či z alkoholu a drog, z požívání mnoha léků, z nedostatku léků, z nedostatku vitamínů a minerálů či z jejich přebytku, z lenosti či naopak ze stresu, z nedostatku odpočinku či naopak z nezvládnutelných požadavků na tělesnou výkonnost člověka, z nedostatku hygieny, z přemíry sexu, z nezvládnutých emocí, z potlačených emocí…… .

    Tento náš svět je ovládán myslí. Množina lidí má množinu myslí a každý ji má vlastní, podléhající více či méně smyslům a vášním. Mysl tvoří, ale i bourá vytvořené. Mysl se zklidňuje, ale i silně rozrušuje. Zrovna tak vnější vlivy, viditelné i neviditelné, které působí na člověka v různé míře, nejsou vždy v rovnováze.

    Tento svět není místem pro rovnováhu, i když si to Vy i já přejeme.

    Proto prvotně hledám něco, jako je soulad, souzvuk, souznění….., co by mohlo tvořit harmonii. Mám dojem, že jsem v článku o „učení, o srdci, o jednotě všeho a lásce“ nepoužil slovo rovnováha. Jsem ale rád, že tu vyplynulo.

    Venda

    1. Vendo, máte pravdu. Řekl jste to hezky. Ona tu rovnováha je, ale je udržována napětím. Nejsem si jista, zda na hmotné úrovni může být docíleno skutečné harmonie. Domnívám se, že je to tím, že hmotný svět je prostě založen na oddělenosti. Na polaritě dobra a zla, světla a temnoty a tyto dvě síly se přetahují, alev konečném důsledku jsou vždy vyvážené. Za cenu napětí. V článku o tom nepíšete, ale v diskusi se na toto téma naráželo… Láska totiž může mít více podob… Může být láska připoutaná, sobecká a majetnická, a ta nepochybně spadá do světa hmoty. Někdy by bylo vhodnější používat slovo vášeň než láška. Každopádně v duchovním světě jde o lásku jinou, nadosobní, která je bližší jednotě.

  9. Kunčice pod Ondřejníkem. Vesnice v klidu Beskyd, zdálky chvilku hučí vlak a sem tam na obloze prolétne letadlo. Jinak velebný klid. Byl jsem tam na víkend. Jeden starší pán, dalo by se říci, že moudrý již věkem, mi řekl v tématu lásky, zajímavou myšlenku. Světská láska je nejpřirozenější věc tohoto světa. Je „založena“ na určitém kontraktu. Vztah manželů, dětí, rodiče, známí, milenci. Někdy se to dá poplést i s tzv. připoutaností. Vše je ale nějak vázáno k tomuto světu. A vyšší láska, „nebeská“? Kdo miluje otce, matku, bratry….., více než mne, není mne hoden. Láska k tomu, kdo pro nás však do tohoto světa přišel, aby nás vlastně z něho odvedl k Otci? K žijícímu Mistru, jehož úkolem je „vyvést“ připravené duše na cestu návratu tak, jak to svého času hlásal i Ježíš svým učedníkům. A potom, a to zdůraznil, „Buď Vůle Tvá“. Každým okamžikem, vdechem a výdechem si toto zlaté pravidlo nejvyšší formy lásky připomínat…… . A hlavně konat. Popíjíte při těchto jednoduchých slovech malé doušky čisté průzračné vody, obloha je bez mráčku, velebnost hor a údolí a slunce hřeje…. . Buď vůle Tvá!

    Chtěl jsem se jen o tuto zdánlivou drobnost podělit
    Venda

    1. Niekde som čítal o tom, čo je spisovateľský talent: „Když už nejsem schopen říci něco moudrého, tak aspoň to řeknu pěkně“.
      Pane Vendo, Vy ste skutočne dobrý spisovateľský talent! Tak pekne popísané „nič“ som už dlho nečítal! Tomu sa hovorí „deficit inšpirácie“! Ale ono to prejde a opäť preblesknú lúče SVETLA…
      Želám – pekný deň!

      1. Je krásné spočinout a odpočinout si v „nicotě“.
        Na paloučku v lese temném,
        posadit se na pařez,
        nastavit slunečním paprskům
        vše, čím na Zemi jsme,
        a
        …dál to nevím.
        snad začít také jak to slunce
        zářit,
        sálat.

      2. Jaký je rozdíl, milá matko, mezi Vaší drobnou reakcí a drobnou reakcí pana Degona. Tento pán mne udivuje.

        Pěkný den oběma.
        Venda

  10. Pane Vendo, nechápem, čo sa Vám na faktickej pripomienke p. Degona nepáčilo? Veď pochválil Váš spisovateľský talent!?! Pravda, diskutovať sa k tomu nedá, práve tak ako ani k poézii, ale pochvala nie je hana…
    Takže som od Vás očakával skôr pochvalu za uznanie a nie výčitku. Veď musíte uznať, že nikto nemôže byť dobrý vo všetkom. Každý máme svoje limity…
    Už sa nám pomalu blížia Vianoce a to bude zasa vhodná príležitosť skloňovať slovo „láska“ vo všetkých pádoch. Už sa na to teším…
    Pekný deň, všetkým vyhrievajúcim sa na slniečku „babieho leta“!

    1. Člověk má konat bez očekávání.

      Jsou dva pánové příjmení Degon? Jednoho znám = křestní Leonard. A druhý?

      Pěkný den
      Venda

      1. Pane Vendo:
        Verím, že s pomocou učenia Sant Matu sa Vám podarí túto „záhadu“ vyriešiť…
        Želám veľmi pekný deň!

      2. Pane Degone,
        vyřiďte prosím panu Degonovi, že jsem rád, že v něco věří.
        Venda

      3. A ještě maličkost.
        Nedávno /25.9./ tu pan Degon napsal pod článek pana Šupy větu: “ Ale, čo je dobré pre mňa, nemusí byť dobré aj pre iného,……“

        Mohlo by se to vyložit i obráceně tak, že co se nelíbí panu Degonovi, musí se nelíbit i ostatním?

        Venda

      4. Degon pre pana Vendu:
        Opačná interpretácia výroku: „Čo je dobré pre mňa, nemusí byť dobré pre iného“ znie: „Čo nie je dobré pre mňa, môže byť dobré pre iného“. Tým je zmyseľ zachovaný!
        Logiku nemožno vykladať ako sa mi páči, lebo má svoje prísne pravidlá, podobné tým v matematike. Na rozdiel od „čo sa babe zachcelo, to sa babe prisnilo“…

      5. Jsem rád, že pánové Degonové jsou tak moudří.
        Díky.
        Venda

      6. Pane Vendo, každá múdrosť je dar od Boha a preto je treba byť za ňu Bohu vďačný. Určite by som nikomu neodporúčal múdrosť využívať k zosmiešňovaniu oponenta! To môže byť chápané ako znevažovanie samotného Boha…

      7. Vy si myslíte, že moudrost toho druhého pana Degona, o kterém píšete v úvodu – viz.Váš příspěvek z 29.9.2014 (14:00) – je tu nějak zneužívána k zesměšňování?

        Znám lidi, kteří trpí určitými psychickými poruchami. Doufám, že to nejste Vy? A pro Vaši informaci – v učení Sant Matu nejsou takové „záhady“ řešeny.

        Venda

  11. jj, předpokládám, že srdcem jste poznal, že láskou, spokojeností sáláme. Jen jestli jste zrušením diskuse tu spokojenost a lásku nesnížil.

      1. Matko, rád Vás zdravím!
        Ako sledujem túto samochválu nášho „autora“, je tu už asi jediný, ktorý sám seba chváli a je so sebou nadmieru spokojný. Je to tu už ako na bojisku, kde spokojní sú len tí víťazi. Tí mŕtvy už hovoriť nemôžu…
        Považujem takúto filozofiu za veľmi zvrátenú a priam neľudskú (Kainov komplex). Ale, to nie je náš problém – zatiaľ…
        Želám veľa neskorého „babieho“ slniečka pre naše telíčka a srdiečka…

    1. Paní matko a literární postavo Degone,

      pokud máte chuť diskutovat o přirození, zaveďte diskuzi třeba pod jiným příspěvkem – někteří autoři ji jistě jako přínosnou přivítají.

      Díky za pochopení.
      Venda

      1. á, chápu, nejste lékař lidských těl, … lékaři to nemůže být odporné…

      2. chuť diskutovat o přirození, zaveďte diskuzi třeba pod jiným příspěvkem – někteří autoři ji jistě jako přínosnou přivítají.

        ____________________ A proč se toho nechopíte Vy? Notabene, když k tomu máte ty nejlepší předpoklady.

        http://bulion.sweb.cz/dost-bylo-kokotu.pdf

      3. Zdvořilý dotaz.

        Když jste to vzpomenul, v jakém díle lze najít Leonarda Degona jako literární postavu?

        Děkuji

        Venda

      4. Zdvořilá odpověď:
        Keď už tak naliehate, tak Vám prezradím, že je to Kniha Života, (Zj. 22.6-16) ktorú píše samotný život a ktorú si nemôžete kúpiť za žiadne peniaze a je Vám preto neprístupná…
        S pozdravom Degon.

      5. Pane, napsal jste mi nedávno ke jménu Leonard Degon, pod kterým vycházely Vaše články a pod kterým jste tu diskutoval :

        „Ja meno Degon využívam ako svoj pseudonym. Je to teda literárna postava, za ktorú hovorím ja osobne.“

        A tak jsem se Vás optal :“v jakém díle lze najít Leonarda Degona jako literární postavu?“ Je to logická otázka, protože to tvrdíte a já jsem tuto postavu nikde nenašel.

        A teď jste mi prozradil a dal odpověď, že to dílo, ve kterém lze najít literární postavu Leonarda Degona, za kterou Vy osobně mluvíte je „…je to Kniha Života, (Zjevení Janovo 22.6-16)“ ??!!

        Pane, víte, že nepoužívám vulgarismy. Dovolím si učinit výjimku a označit Vás jako duševně narušeného člověka, v Česku by se řeklo – jste magor.

        Dnes již na internetu nebudu. Pokud se Vám zdá mé vyjádření vůči Vám sprosté, sdělte mi to a zítra požádám redaktora stránek, aby tento můj příspěvek vymazal.

        Václav Žáček /Venda/

      6. ad: Dovolím si učinit výjimku a označit Vás jako duševně narušeného člověka, v Česku by se řeklo – jste magor. (…) Pokud se Vám zdá mé vyjádření vůči Vám sprosté, sdělte mi to a zítra požádám redaktora stránek, aby tento můj příspěvek vymazal. Václav Žáček /Venda/

        ________________________________________________

        neuvěřitelný..:-))) v blázinci se dějou fascinující vjecy…-)))

      7. Vendo!
        Netušil som, že sa v našej spoločnosti ešte nájde človek, ktorý nechápe význam používania pseudonymov na verejnosti a že táto skutočnosť dokáže niekoho natoľko rozladiť, ako sa to deje vo Vašom prípade. Doposiaľ som sa na Vašich reakciách iba dobre bavil, ale pre Vašu stúpajúcu agresivitu navrhujem ukončiť vzájomný dialog na tomto fóre. Vy ste si o sebe vytvoril takú ľúbivú ilúziu a tú predkladáte verejnosti, aby sa jej klaňali a ste rozčarovaný z toho, že sa tak nedeje.
        Ja sa neznížim na Vašu úroveň a nebudem na urážky reagovať urážkami, ale Vám skôr zaželám duchovné osvietenie.
        Pekný deň!

      8. Návrh přijímám.
        Mějte se v životě hezky, literární postavo ze Zjevení Jana.

        Václav Žáček /Venda/

      9. již to tu bylo citováno, ale stojí to za zopakování:
        „To jak o druhých smýšlíme, mnohem více říká o nás, než o tom, o kom tak smýšlíme.
        To, co říká Pavel o Petrovi, daleko více vypovídá o Pavlovi než o Petrovi.“

        Čím to asi je, že skutečný duchovní jedinec druhé neoznačuje urážlivými názvy, ale zabývá se o to víc sám sebou?

      10. Velcí lidé diskutují o myšlenkách; průměrní lidé diskutují o skutcích; malí lidé mluví o druhých.

      11. Honzo: Ono nie je dôležité to, o čom ľudia medzi sebou diskutujú, ale to, čo prežívajú. A čo prežívajú je vo veľkej miere – strach! Je to zvláštne, ale práve strach by mali ľudia zo svojho života vylúčiť, keď si uvedomíme, že majú v sebe Božiu iskru – dušu, ktorá je nositeľkou Božieho Svetla a Božej Lásky, ktoré sú základom Života. Ak by človek natoľko nehľadel na tú svoju telesnosť, tak by nemal mať žiadnu príčinu ku strachu, lebo ako súčasť Boha je vlastne nesmrteľný a je pánom stvorenia. Stvorenie sa nám podriaďuje a my ho svojou vôľou dokážeme formovať. Chce to len uvedomiť si kto sme a nasmerovať správnym smerom svoju vôľu. Satan, alebo diabol je vo svojej podstate iba temnota, lebo nemá v sebe tie vlastnosti, aké máme my ľudia. Sme viac ako ten vládca temnoty. Preto by sa mal báť on a nie my!

      12. Pokud si uvědomíme, že nejsme stvoření a ovládani zlem, strach odezní. Jen rozeznat, kdo nás chce ovládat a kam ty které „nitky“ vedou, s čím, či kým se ztotožníme :-)

      13. ad. Stvorenie sa nám podriaďuje a my ho svojou vôľou dokážeme formovať. Chce to len uvedomiť si kto sme a nasmerovať správnym smerom svoju vôľu. Satan, alebo diabol je vo svojej podstate iba temnota, lebo nemá v sebe tie vlastnosti, aké máme my ľudia. Sme viac ako ten vládca temnoty. Preto by sa mal báť on a nie my!
        ————-
        Není snad nic horšího,než pýcha na vlastní
        zaslepenost.
        Satan=váš stín,mysl bez lásky
        ďábel=přetvářka,maska vlastní individuality

        Takže je to o vás,o vaší mysli,o vašem vědomí
        a nevědomí.Nikoliv o vámi smyšlené bytosti,ale
        o vaší důsledné zodpovědnosti k sobě i ostatním,
        tedy k Bohu.Je to celé o boji samého sebe se sebou.
        Popíráte-li svůj stín(své nevědomí),začnete se vám
        „zobrazovat“ všude okolo vás.

        PS:Ono bylo a je vždy snadnější svalovat vinu a
        ukazovat prstem na někoho jiného,než sám na sebe.

        ad.strach?

        Zřekněte se světa,poznejte sebe samého v pravdě a budete se smát nad tím,z čeho jste měl strach.:)

        ad.Stvorenie sa nám podriaďuje a my ho svojou vôľou dokážeme formovať.

        Opravdu?Jste si tím jistý?Stvoření se nepodřizuje člověku.Člověk si to jen myslí ve své zaslepenosti.To člověk se bude muset podřídit
        stvoření.Copak vůbec nevidíte,co se tu skutečně děje?Do jakých kleští se člověk dostal svou
        nezodpovědností?Vždyť nezná ani sám sebe v pravdě!
        Nezná-li příčinu,nebude v jeho moci řešit důsledky.
        Chce-li poznat příčinu a příčiny,bude muset nejdříve sestoupit do vlastního nevědomí(stínu),
        aby je našel.Popírá-li svůj vlastní stín,popírá
        sám sebe a stín tak bude nabírat na síle,která
        ho nakonec zničí.

        ad.svobodná vůle?

        Tady?Můžet změnit jen svůj pohled,názor.Nic víc.
        Je to jako byste sedíc u TV sledoval děj celovečerního filmu a chtěl svou vůlí změnit jeho
        děj.
        Přesto Vaše Sebepoznání v pravdě může jeho děj
        tvarovat,jelikož nejen vaše vědomí(srdíčko),
        nikoliv mysl falešného ega(herce),je součástí Vědomí,Boha.

      14. Když už pan Venda zarazil předchozí diskusi, ještě několik informací k nové přirozenosti Boží, která se nazývá Pán Ježíš Kristus:

        Absolutní život Pána Ježíše Krista proniká veškeré jsoucno a bytí, dává, podporuje, udržuje a reguluje život ve všech jeho formách, okolnostech, stavech, procesech a projevech. Je to také pravdou s ohledem na mrtvý život negativního stavu i na lidský život. Jak si pamatujete, jeden z nejzáhadnějších činů Nejvyššího byl Jeho/Její vstup do negativního stavu všech pekel cestou přes vaši planetu. Na vaší planetě získal Ježíš Kristus takový druh těla, který Mu/Jí umožnil interakci s negativním stavem a ujmout se vlády nad ním.

        Znovu si zde zopakujeme: To tělo bylo speciálním procesem vpojeno fúzí do Nejvyššího a Nejvyšší se stal plností Pána Ježíše Krista. Jako Pán Ježíš Kristus proniká – prostřednictvím původních elementů zóny vymístění – každého a všechno, také na vaší planetě a ve všech peklech, jakož i v celé zóně vymístění. Takže – jak bylo zjeveno v druhé kapitole této knihy – samotná podstata Boha Pána Nejvyššího podstoupila hluboké změny. Revoluční nová přirozenost Jím/Jí ustanovená neučinila Ji/Jeho nikým jiným než Pánem Ježíšem Kristem. Tato situace vyžaduje, aby veškeré jsoucno a bytí podlehlo neodvratně rozhodnému modifikování za účelem akomodace všech vůči této změně. Od této chvíle budou životnost a žití každého určeny tím, JAKÝ druh vztahu a postoje bude mít vůči této Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista.

        Aby jedinec mohl být na živu a žijícím, musí uznat a přijmout následující fakta:

        (a)
        Nejvyšší Bůh učinil Své Božství lidským v osobě Ježíše Krista na vaší planetě, a to způsobem, popsaným v druhé kapitole. Takže Ježíš Kristus byl pravým Bohem.

        (b)
        Ježíš Kristus učinil Své lidství Božským a vzal s Sebou lidské tělo po odchodu z vaší planety. Ve stavu mezidobí mezi ukřižováním a vzkříšením vstoupil do všech pekel a tam splnil jedno z nejdůležitějších poslání tím, že podrobil veškerý negativní stav Své kontrole.

        (c)
        V procesu času a ne – času, v prostoru a ne – prostoru byl Ježíš Kristus znovusjednocen s Nejvyšším Pánem Bohem a fúzí vpojil Své lidské tělo do povšechnosti Absolutní přirozenosti Boží. A tak se Panovník Bůh Nejvyšší stal na věčnost Pánem Ježíšem Kristem.

        (d)
        Tímto závažným aktem byl dokonán První příchod Ježíše Krista a započal Druhý příchod Pána Ježíše Krista.

        Na přiznání a přijetí těchto základních čtyř principů bude záviset životnost a žití. Každý, kdo je přijme bez výhrady, bude naživu a žijícím. Každý, kdo je odmítne a popře, stane se mrtvým a nežijícím. Znovu se opakuje: Je nemorální a neetické odvrhovat a popírat tato fakta.

        A pro pana Pardala:
        důležitá fakta o Swedenborgovi:
        http://vesmirni-lide.cz/svetelna_knihovna/htm/cz/cz_kniha_zivot_emanuela_swedenborga.htm

      15. Karle, slyšel jste někdy?, říká vám něco slovo, pojem: newspeak (novořeč)?
        No já jen, že newspaeak se vašimi příspěvky jenom hemží, metastázuje jak rakovina.

        ad: nová přirozenost Boží

        Co to je? Co to znamená?

        „Chápeš, že jediným cílem newspeaku je zúžit rozsah myšlení?“ (G. Orwell)

      16. Honzo,
        netuším, co na tom nechápete.

        nová – něco dříve nepoznané
        přirozenost – podstata
        Boží – Absolutního Ducha, prvotního zdroje všech a všeho

        Absolutní Duch (Pán) se stal též Absolutní Duší (Ježíš) a Absolutním Tělem (Kristus). To je to nové, dříve nepoznané.

      17. ad: Honzo, netuším, co na tom nechápete.

        Obávám se, že toho bude mnohem víc co netušíte.

        Divím se, že se od toho, který vás povolal milostí Kristovou, tak rychle odvracíte k jinému evangeliu (Galatským 1:6)

      18. Karle, otevřel jsem Váš odkaz vesmirni-lide.cz a nedostal jsem z toho zatím kopřivku, horší stránky na internetu asi nejsou. Životopis Swedenborga je vcelku v dobré shodě s anglickou Wikipedii, dával jsem na to odkaz.
        Jeho matka se jmenovala Sára Béhmová, takže asi rodina s českými kořeny ve Švédsku. Daniel Francuch byl zase Čechoslovák. Budeme mít u posledního soudu asi protekci.
        http://vesmirni-lide.cz/svetelna_knihovna/htm/cz/cz_kniha_zivot_emanuela_swedenborga.htm
        „Odmítl Newtonovu koncepci trvalých nedělitelných částic hmoty a předpokládal, že veškerý materiál je v podstatě pohyb uspořádaný v geometrických formách.“
        Komentář : Takže Swedenborg odmítá složení hmoty z atomů. Někdy kolem 1730-70 kdy filosofoval, by se to dalo prominout, dnes ne.
        „veškerý materiál je v podstatě pohyb uspořádaný v geometrických formách.“
        Komentář : geometrické formy a hmota- snad pojem orbit ( orbital) dnes : Místo nejpravděpodobnějšího výskytu ELEKTRONU kolem jádra. Hmotné částici lze přiřadit vlnovou délku ( de Broglieho). Aplikovat Swedenborgovy názory na dnešní fyziku a chápání světa, to je jako studovat jadernou fyziku pomocí Bible. Je tam všechno, když si to, co potřebujeme domyslíme.
        Hodně mě zaujalo to že Nový Pán Ježíš Kristus se neví jestli je muž nebo žena. Jednoho takového jsme u už měli, Mike Jacksona.
        Píšete „Revoluční nová přirozenost Jím/Jí ustanovená neučinila Ji/Jeho nikým jiným než Pánem Ježíšem Kristem.“
        A proč by nemohl být i středního rodu, když je úplně všechno? Když je láska pravá, na pohlaví nezáleží. Lidová tvořivost je bez hranic.
        Prostě je to na zformátování hlavy několika panáky. A zítra v neděli spát dlouho, to je zdravé.

      19. Pardale,
        dobrý postřeh, to s těmi českými nebo československými kořeny u obou pravých novodobých proroků. Rozhodně to není náhoda.

        Drobná poznámka k pohlaví Pána Ježíše Krista. Podle jména by se řeklo, že je muž. Není tomu tak, neboť je androgynní. Dá se to odvodit z toho, že je absolutní.
        absolutní >> úplný, naprostý, neomezený, nepodmíněný, zcela bezvýhradný
        Má plnost všeho, tedy všech jak mužských, tak ženských principů. Je jenom Jeden/ Jedna absolutní, všichni ostatní jsou relativní, nosiči a projevovatelé určité Jeho/Její části, v nekonečné rozmanitosti způsobů.

        Každý relativní, který se projevuje zevně jako muž, má více z mužských principů a tíhne k moudrosti a pravdě a značí to proces.
        Žena má zase více ženských principů a tíhne k lásce a dobru. Označuje to stav.

        Je-li někdo relativní duchovně v negativním stavu (odpírá správné lásce a moudrosti), dveře se mu uzavřou a do jeho života proudí všechno opačné, tedy sebeláska a nenávist k jiným a bláznovství z nepravd. Toto přichází z pekel.
        Čím horší popírání, tím hlubší pekla.

      20. Karle, jestli nejste nějak nervoz, z toho, že výsledky agitace nikde? Píšete:“Hvězdičko, je to celkem fuk, čemu věříte, nebo nevěříte. Má to dopad pouze na Váš osobní osud. Ten fakt, že Nejvyšší si obstaral lidské tělo ve formě Ježíše Krista a všechny nakonec spasí z negativního stavu se prokáže v budoucnosti. Můžete se na hlavu stavět, popsat tisíce stránek, prostě to tak bude.“
        To už zkoušeli už soudruzi, myslete si co chcete, stejně to tak bude.
        Kristus byl muž a jeho změnu podle NZPJK ve všemocné bezpohlavní nebo snad multipohlavní individuum mu nezávidím. Kristus jako muž asi existoval, byl ukřižován jako rebel za dob Piláta Pontského ( což je historická osobnost), o kterém píše i jen o několik generací mladší Josefus Flavius ( 37/38 až 100) původem Žid, naturalizovaný Říman. A o Kristu samozřejmě píší apoštolové. Mohamed byl nepochybně historická osobnost. A dějiny civilizace a náboženství se píší dávno.
        Nějak mi to hlava nebere, když budou všichni spaseni, proč harašíte peklem.
        Píšete objevně :“ Žena má zase více ženských principů“.
        Vítejte na Zemi.
        Karle, myslivec zná další myslivce, fotbalista fotbalisty, křesťan křesťany atd. Znáte osobně alespoň jednoho taky agitátora NZPJK nebo jste tu v Česku docela sám jako pověstný kůl v plotě?

      21. Pardále neprovokujte jeho vrchní zkratkovstvo, nebo se sem vrhne vrchní vpáječ Ivo A. Benda s Aštarem Šeranem v patách :)

      22. Lubko, děkuji za upozornění, našel jsem heslo Ivo A. Benda na Wiki a otevřel náhodně jedno
        http://vesmirni-lide.cz/svetelna_knihovna/htm/cz/cz_kniha_rozhovory_5_sdeleni_1213_1300.htm
        z tisíců sdělení přijatých z hvězd. Celkem v tomto jednom souboru lze najít 179 slovo Děkuji. Různé tvary slova láska 426 x, tvary od pravda 101x. Prostě plno pravdy, lásky a díků se na nás valí z vesmírných flotil. Vesmírní lidé se asi za trest od Duchovního správce galaxie projeli po naší dálnici D1 a tohle to z nich vyklepalo.

      23. Čím více se žongluje se slovy láska a pravda, čím více se odevšad sypou v hojném množství, tím více se ztrácí a zamlžuje jejich obsah. Místo aby se k jejich porozumění člověk sám dopracovával, vysypou mu jich na hlavu rovnou plný pytel – a co pak s tím?
        To nám snad ty vesmírné flotily dělají naschvál:)

      24. Pardale a Lubko,
        je vidět, že jste inteligentní lidé a dokážete si najít souvislosti.
        Ano, pan Benda je nejznámější propagátor Nového
        zjevení a nebojí se s tím jít i do televize. Nemám s ním nic
        společného, vadí mi, že do toho zatahuje Aštara Šerana. O někom
        takovém v Novém zjevení není ani čárka, těžko k tomu můžu zaujmout nějaký postoj, když o Aštarovi nemám ani páru a intuice mi říká nebrat. Vůbec se o Aštara a jeho vesmírnou flotilu nezajímám.
        Jsem individuální agitátor a že se nedaří nevadí. Některá semínka spí mnoho let a vyklíčí až když přijdou příhodné podmínky. Aspoň jste si rozšířili obrysy a víte, že něco jako
        Nové zjevení Pána Ježíše Krista existuje.

      25. Karle, nechci už otravovat navíc jako komentáře u článku, kam to vůbec nepatří. Díky za to, že jste mi „rozšířil obrysy“ o Novém zjevení a zase nové obzory v duševním klidu, míru, pravdě, lásce atd. a s díky zavřu. Někoho Nové zjevení možná zachrání, soudný člověk se před Novým zjevením zachrání sám. Je to takový předvolební guláš od karmy přes křesťanství ke sci-fi.
        Když si lehnu k televizi k Star Trek a na palubě hvězdné lodi U.S.S. Enterprise budu i dřímat, pořád budu vědět, že je to sci-fi.
        7 000 stránek a několik set souborů (s obrázky to dá tak 15 MB dat) vyrobil Ivo A.Benda. To internet nezabije. Nechal jsem chvíli hledat Google. Hlavních typů souborů typu .html,.htm, jpg, mp3.. je asi 80 miliard. Každý člověk na Zemi jakoby měl 10 souborů.
        Duchovní správce Galaxie, který nám ten kouzelný Google podstrčil, přes něj komunikuje přímo s celým lidstvem. Šíří Novou Pravdu, věčnou Lásku a Díky. Dnes jdu spát a zítra na tom založím Google Galaktické Zjevení. Jestli mě s tím v noci ještě někdo nepředběhne.

  12. Právě jsem se vrátil z úterního cvičení jógy. Vedu v jedné vesnici již pátým rokem takový malý kolektiv. Asi 24 žen a tři muži. Jedna hodina cvičení, hathájógy, práce s energií prány, chvilkové relaxace…. . Dnes jsem se soustředil mj. na lymfatický oběh a také nácvik tzv.psího dechu pro „dobití baterek“. Prostě pohoda.

    Díky takovým lidem, jak jste vy, pane Honzo, mám někdy pocit, že je tu zatuchlo, tma a zima. Ale pak mi stačí ta jedna hodina, vzájemné úsměvy, zájem, úcta jeden k druhému a laskavost mezi sebou…. . Pokud to znáte, víte o čem píšu. Pokud ne, tak si hrajte tady ty své omšelé hry.

    Pěkný večer a dobrou noc všem, kteří mi rozumí.

    Venda

    1. Díky takovým lidem, jak jste vy, pane Honzo, mám někdy pocit, že je tu zatuchlo, tma a zima.

      Pocit? Pocity? To je zajisté Váš problém, ne můj, to dá rozum.

  13. Vendo, přestal jsem před několika lety kvůli uchu cvičit jógu ( stoje na hlavě) a pak jsem přestal vůbec a přešel na každodenní procházky se psem. Nepřibírám na váze. Myslíte, že má smysl cvičit jen krátké dechové cvičení a hathajogové naulí krija?

    1. Budu?Pardale, velmi stručný.
      Obě techniky /pozice / patří k těm obtížným, tedy k těm, které se musí poměrně dlouhou dobu připravovat, postupně trénovat.
      Stoj na hlavě potřebuje dokonale procvičit – připravit třeba jen krční páteř. Nešel bych do něj, kdybych nepřipravil – nerozcvičil celou páteř, bederní i hrudní. Je to pozice královská a jak tento název napovídá, stojí až na samém vrcholu snažení jogistů. Kontraindikace – není jich mnoho, ale hučení v uších, pískání? a nebo zánět středního ucha? – omezit ji. Jinak je vliv stoje „na hlavě“ / ty uvozovky proto, že trojúhelník s předloktí nese část zatížení – většinou pozitivní. Takhle na dálku však nedokáži vše posoudit.

      Naulí – neprovádím. Tato technika je složitá a vyžaduje alespoň půlroční postupný nácvik s naprosto jasnou znalostí postupu, cvičení na lačno, nejlépe ráno. Sám provádím, a celkem úspěšně uzávěry – uddijána bandha.

      Přestat cvičit pozice jiné, kvůli uchu, je to myslím škoda. Ale procházky se psem jsou fajn. Při nich, v přírodě se dají provádět techniky pránajámy, proběhnout se – přivítá to i pes. Kdybyste k nauli krija chtěl odkaz na literaturu, sdělte, pošlu. Krátkým dechovým cvičením nic nepokazíte, naopak.

      Pěkný den.
      Venda

      1. Vendo, cvičil jsem léta hathajogu, denně 2x, naulí krija a širšasána (nával krve do hlavy nelze vždy doporučit). Naulí na opravdu lačno není žádné velké umění, dá se to naučit brzo, chce to nemít tlusté břicho a člověk se to cvičení pak přímo těší, a nemusí to být úplně každá půlka břicha zatažená zvlášť, ale hathajoga to považuje ze základní. Tak to asi začnu zas, máte plus za pozitivní impulz.

  14. Právě jsem se vrátil z úterního cvičení jógy. Vedu v jedné vesnici již pátým rokem takový malý kolektiv. Asi 24 žen a tři muži. Jedna hodina cvičení, hathájógy, práce s energií prány, chvilkové relaxace…. . Dnes jsem se soustředil mj. na lymfatický oběh a také nácvik tzv.psího dechu pro „dobití baterek“. Prostě pohoda.
    ______________ A co? Co jako? Nevím jak koho a mluvím za sebe, ale podobné zkazky z dobytčího bytí jsou mi k smíchu. Ano Vendo, jste úžasný, krásný, v kolektivu oblíben.

    ad: Sám provádím, a celkem úspěšně uzávěry – uddijána bandha.______________
    Hmm… úspěšně, panečku…. Aneb: „Skáču dobře, skáču rád“, jak pravil jeden kokot…-)))
    http://www.youtube.com/watch?v=jTziYHT1A1o

  15. Poslal mi to kamarád :

    STOP halal !!!

    V řetězcích Billa začali s prodejem masa pro muslimy. Je označováno etiketou halal. Drůbež je popravena krutým islámským způsobem „halal“ (zabití bez omráčení, zvíře je podříznuto a dlouze umírá, dokud nevykrvácí ) !!!!

    Tuto zrůdnoust podporuje náš stát, který muslimům v naší české zemi, uděluje vyjímku ze zákona č. 246/1992 Sb., zákon české národní rady na ochranu zvířat proti týrání, kde je určeno, že zvíře na jatkách musí být před porážkou omráčeno, aby se minimalizovalo utrpení!!!! Dalším „vlastizrádcem“ je firma DZ Klatovy, která začala pro toto kruté středověké islámské etnikum, na naší české půdě , porážku na způsob „halal“ praktikovat!!!!

    Bojkotujte, napište jim svůj nesouhlas na fcb stránkách https://www.facebook.com/czbilla?fref=ts a https://www.facebook.com/dzklatovy

    Je nemorální a nepřípustné, abychom v naší kultuře v naší zemi podporovali taková zvěrstva takovou kulturu, kde ženy nemají práva, kde podporují terorismus, pedofilii a kde krutě zabíjejí zvířata !!! Prosím, nepodporujte takové utrpení, nekupujte takto označené maso a nenakupujte u uvedených firem. Šiřte mezi lidi tuto informaci…

    – – – – – –

    Je tam i vyobrazení balení kuřecího masa na našem trhu s názvem, zřejmě arabsky. Možná se to dá otevřít :
    https://www.email.cz/web-office/7gtvtn7eWWsA54SLbSwD2M5mBPRHM2JOX96fsXClQ2maQxsXn-he5Vfq2Szj9mU4XgLxROo/STOP%20halal.doc

    Venda

    1. Protože se diskuze ubírá směrem k balení kuřecího masa a tedy evidentně mimo téma článku „Srdcem učení o jednotě všeho je láska“, žádám pana Kukliše o její ukončení.
      Děkuji za pochopení.

      Honza /Honza/

    2. No ještě byste měl Vendo v zájmu šíření lásky k bližnímu svému uvést, že tu výjimku v ČR mají nejen muslimové, ale i židé pro prakticky stejné košer maso :)

      Je také zajímavé, že Vám vadí halal maso, když Vy duchovní čistec ho přeci nejíte :)

    3. ad – V řetězcích Billa začali s prodejem masa pro muslimy. Je označováno etiketou halal. Drůbež je popravena krutým islámským způsobem „halal“ (zabití bez omráčení, zvíře je podříznuto a dlouze umírá, dokud nevykrvácí ) !!!!

      Autor je asi z Prahy, že?

      1. ad – V řetězcích Billa začali s prodejem masa pro muslimy. Je označováno etiketou halal. Drůbež je popravena krutým islámským způsobem „halal“ (zabití bez omráčení, zvíře je podříznuto a dlouze umírá, dokud nevykrvácí ) !!!!

        Autor je asi z Prahy, že?

      2. Paní Věro, dnes jsou v menšině na internetu (a Facebooku) lidé, kteří alespoň jako děti viděly, jak maminka nebo babička jako selka vzala husu mezi kolena, sevřela jí rukou zobák a ohnula krk, který v zátylku řezala nožem a chytala husí krev do kastrůlku. Husí krev se vzápětí smažila s vajíčky. Husy měly na dvoře svůj výběh s přístřeškem, dost vody a čerstvou trávu. Žádné strádání, housátka se svou mámou.Starý kohout bez hlavy useknuté na špalku sekerou, což má daleko k trápení zvířete před smrtí, běhal ještě pár kroků po dvoře a mával křídly. Prostě dítě vidělo smrt ( zabíjačku prasete) a chápalo ji jako bezpočet generací před tím. Chápalo, že mnohými nástroji dostupnými na dvoře lze ublížit zvířeti i člověku, ale nedělalo to. Dnes je smrt virtuální, bum-prásk, seš mrtvej, padni. Chybí reálné chápání smrti od útlého věku a přirozené instinkty jsou narušeny virtuálními hovadinami a jinými skotovinami.

  16. Ano, nejím. A o výjimkách v ČR pro muslimy a ev.židy nevím nic. Jen jsem chtěl poukázat na projev určité nelásky – zabíjení – pro maso – a ještě takovým způsobem. To mohou vymyslet jen lidé.

    Ale, jak jsem již mnohokráte napsal. Nikomu to neubližování, přijetí zrovna této jedné z částí jednoduché filosofie, nevnucuji.

    Venda

    1. pane Vendo,
      píšete “ zabíjení pro maso a ještě takovým způsobem, to mohou vymyslet jen lidé“
      Ale to nevymysleli lidé, lidský život začíná až okamžikem dotazování se na vyšší pravdy – kdo jsem, proč tu jsem, na Boha atd. Předtím to jsou jen dvounohá zvířata v lidském těle, krutější než skutečná zvířata. Zabíjení jiných tvorů pro uspokojení jazyka je zvířecí mentalita.

      1. Přímo démonická mentalita, mentalita toho Zlého, o kterém často hovoří Ježíš.

        Souhlasím s Vámi, ale kdybych to takhle prezentoval, byl bych za někoho, kdo si hraje se slovíčky, to v tom lepším případě.

        Člověk, dvounohý vzpřímený tvor se liší již věky od zvířat. Nedospěl však k Člověku. Ten ideál člověka však stejně nejde docílit tady, na této planetě, tedy v hmotném stvoření vůbec. Jde, ale individuálně, a to tak, že se o tom zpravidla nikdo, ani z blízkého okolí, nedozví. Ostatně, Cesta k pravému poznání sebe sama a realizace Boha v sobě, je vždy a pouze cestou individuální. A vždy je v ní důležitá Milost Stvořitele.

        Díky za tvůrčí vstup, pane Jaromíre.

        Venda

  17. ad: Ten ideál člověka však stejně nejde docílit tady, na této planetě, tedy v hmotném stvoření vůbec.

    ___________„Nejprve tedy hledejte Boží království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.“ (Mt 6,33)

    ad: Jde, ale individuálně, a to tak, že se o tom zpravidla nikdo, ani z blízkého okolí, nedozví.

    _________Hmm… Tak jde nebo nejde?

    1. Hmmm, ten dotyčný o tom nerozhoduje. A „dar“ poznání pozná spolehlivě sám. Je to „něco“ s dosahem mimo tento svět, poklad, s kterým se neběží do televize, ani na diskuzní fóra a ani se o tom nekřičí na nárožích.

      Venda

      1. ad: Hmmm, ten dotyčný o tom nerozhoduje.
        _______Co si „o tom“ tzv. myslíte je vedlejší a nedůležité. Učit rozlišovat zrovna Vás, VelkoVendu, žáka Mistrů, no to snad není nutný… Nebo je, Žáčku?

        ad: Je to „něco“ s dosahem mimo tento svět.

        ________ Hmm, až tak, no pane jo. A proč by to tzv. „něco“, mělo být „mimo tento svět“? Jsme přece „tady a teď“. Dlužno dodat a za podmínky, že nejste úplně mimo. Přípomínat zrovna Vám duchovnímu čistci (lubko, děkuji za špičkový terminus technicus), že všechno je v hlavě, by mi přišlo celkem nečisté. Vendo, zapiště si za uši a zapamatujte: každý má v hlavě tolik světů, kolik se mu jich tam vejde.

      2. Pane Honzo, myslete si o tom, co jsem sděloval jinému diskutujícímu co chcete, zrovna tak si pište co chcete…., je to Vaše svobodná vůle. Vaše slova mne nepřitáhnou k diskuzi, které, možná, Vy vůbec nemusíte rozumět. Co Vy o tom všem víte, když pominu možné citace z kvalitních knih. Co víte o tvůrčím mlčení, o modlitbě, co můžete říci o vlastní prožité zkušenosti. Není to však otázka na Vás – nechci to vědět, protože je to intimní věc každého.

        Ve Vašich napsaných projevech je často naznačováno Vaše myšlení – leccos pojmenováváte sračkou, jsme v blázinci, kde se dějou vjeci, svého bližního nazýváte kokotem, má lidská diskuze s panem Pardalem a mé informace jsou podle Vás zkazky z dobytčího bytí….atd.. To vše je však pouze Vaše. A je to i setba.

        Dobrou noc. Mám Vás rád takového, jaký jste, ale nemohu s Vámi vždy souhlasit.

        Venda

  18. Po celém světě během staletí bylo mnoho napsáno o náboženství, jeho významu, platnosti a přínosu pro lidstvo. Zvláště na Západě bylo popsáno hodně papíru spekulacemi o povaze a historickém pozadí hlavní postavy západních náboženství, Ježíše Krista. Mnoho lidí se pokoušelo vypátrat Ježíšovu totožnost a vytvořit životopisnou črtu, která buď podpírala víru nebo odhalovala lidštější stránky tohoto bohočlověka, které jej k nám přibližují. Je zřejmé, uvážíme-li strávený čas a energii na toto téma, že křesťanství a jeho legendární zakladatel hrají velmi důležitou roli pro západní myšlení a kulturu. Navzdory velkému množství této literatury, která je nepřetržitě vydávána, veřejnost jako celek má vážné mezery ve formálním a širokém vzdělání, pokud jde o náboženství a mytologii a většina jedinců je v této oblasti zcela neinformovaná. Co se týče například křesťanství, mnoho lidí je ve většině škol a církví učeno, že Ježíš Kristus byl skutečnou historickou postavou a že jediný rozpor o jeho osobě spočívá v tom, že někteří lidé ho přijímají jako Syna Božího a mesiáše, kdežto druzí nikoli. Avšak zatímco zuří tato debata, je dnes zcela evidentní, že tento spor není vůbec důležitý. Pro většinovou populaci se může zdát být šokující, že vytrvalý a hluboký rozpor v této věci je o to, zda osoba jménem Ježíš Kristus skutečně existovala.

    Ačkoli tato debata nemusí být z publikací, běžně dostupných v lidových knihkupectvích, zřejmá, když se na tento problém podíváme více zblízka, zjistíme, že existuje obrovské množství literatury, která logicky a inteligentně ukazuje, že Ježíš Kristus je mytologická postava, stejně jako ostatní řečtí, římští, egyptští, sumerští, féničtí, indičtí nebo jiní boholidé, kteří jsou všichni považováni spíše za mýtické než za historické postavy.

    Když se ponoříme hlouběji do velkého množství těchto prací, najdeme důkazy, že postava Ježíše je založena na mnohem starších mýtech o hrdinech z celého světa. Objevíme, že tento příběh není historickým líčením osudů vzpurného židovského tesaře, který žil ve fyzickém těle v Orientu před dvěma tisíciletími. Jinými slovy, po celá staletí se ustavičně ukazuje, že tato osoba, Ježíš Kristus, byl vymyšlen a nepopisuje skutečnou osobu, která byla buď „synem Boha“, nebo byla zbožštěna jeho nadšenými stoupenci.

    Historie a stanoviska v debatě

    Tento rozpor existoval od samého začátku a samotné spisy „církevních otců“ odhalují, že se museli neustále bránit před napadáním pohanskou inteligencí a bránit to, co nekřesťané, stejne jako ostatní křesťané („heretici“) považovali za absurdní a smyšlené historky, pro něž neexistují naprosto žádné důkazy o tom, že se v minulosti udály. Jak říká duchovní Robert Taylor, „A od apoštolských dob bez přerušení, ale nikdy tak silně a důrazně jako v primitivních dobách, byla existence Krista jako člověka co nejusilovněji popírána.“

    Císař Julian, který přišel po vládě fanatického a vražedného „dobrého křesťana“ Konstantina, vrátil práva pohanským uctívačům řka, „Pokud si někdo přeje znát pravdu vzhledem k vám křesťané, narazí na vaši bezbožnost, tvořenou částečně židovskou troufalostí a částečně lhostejností a zmateností nežidů, a tím že jste spojili dohromady nikoli to nejlepší, ale nejhorší vlastnosti obou.“ Podle těchto učených odpůrců by se Nový Zákon měl správně jmenovat „Smyšlené evangelium“.

    Před sto lety mystik Albert Churchward řekl, „Kanonická evangelia mohou být prokázána jako sbírka rčení z egyptských mýtů a eschatologie.“ V knize Forgery in Christianity Joseph Wheles tvrdí, „Evangelia jsou všechna kněžskými podvrhy, které vznikly století po datu jejich předstíraného vzniku.“ Ti, kdo vymysleli některé ze stovek „alternativních“ evangelií a epištol, které byly během několika prvních století zavrženy, dokonce připouštějí, že se jedná o podvrhy. Přiznává se, že během prvních století existence Církve byly podvrhy hojně rozšířené, tak běžné, že díky tomu vznikla fráze „zbožný podvod“. Takové skutečnosti jsou opakovaně přiznávány v Katolické encyklopedii. Někteří z „velkých“ církevních otců, jako třeba Eusebius, byli svými současníky považováni za neuvěřitelné lháře, kteří pravidelně psali své vlastní výmysly o tom, co „Pán“ řekl a vykonal během svého údajného pobytu na zemi.

    Důkaz

    Tvrzení, že Ježíš Kristus je mýtus, může být dokázáno nejen díky pracím odpůrců a „pohanů“, kteří znali pravdu a kteří byli zlovolně odmítáni nebo vražděni za jejich boj proti křesťanským kněžím a „církevním otcům“, kteří klamali masy svými výmysly, ale také díky tvrzením samotných křesťanů, kteří neustále prozrazují, že věděli, že Ježíš Kristus byl mýtus, založený na více starověkých božstvech, vyskytujících se po celém známem starověkém světě. V nechvalně známé citaci, připisované papeži Lvu X, ve své hře z roku 1564 biskup z Ossory, John Bale, naznačuje, že papež byl zasvěcen do pravdy, známé ve vysokých kruzích: „Jaký prospěch nemá, že nám přinesl báji o Kristu!“ Jak Wheless říká, „Důkazy o mém obvinění jsou úžasně snadné.“

    Gnostici

    Dle svých vlastních přiznání, byli první křesťané neustále pod palbou kritiky ze strany velmi vážených učenců, kteří byli svými křesťanskými protivníky napadáni jako „neznabozi“. Tato skupina zahrnovala mnoho gnostiků, kteří vytrvale odmítali sexualizaci jejich božstva, protože může být dokázáno, že křesťané převzali mnoho charakteristik jejich boha a bohočlověka od gnostiků, což znamená „ti, kteří vědí“, tj. volné označení členů různých ezoterických škol a bratrstev. Odmítání gnostiků ze strany křesťanů odhaluje, že křesťanský bohočlověk byl urážkou gnostiků, kteří tvrdili, že jejich bůh nemůže nikdy mít lidskou podobu.

    Biblické zdroje

    Je velmi vypovídající, že rané křesťanské dokumenty, epištoly připisované „Pavlovi“, nikdy nehovoří o historickém pozadí Ježíše, ale výhradně se zabývají duchovní bytostí, která byla známa všem gnostickým sektám stovky až tisíce let. Nemnohé „historické“ odkazy na reálný život Ježíše, citované v epištolách, jsou prokazatelně interpolace a podvrhy, stejně jako – podle Whelesse – epištoly samotné, protože je nepsal „Pavel“.

    Kromě stručného odkazu na Piláta Pontského v 1 Timotejským 6:13, epištole datované ben Yehoshuou do roku 144 n.l., takže nemohla být napsána Pavlem, pavlovská literatura (jak ukázal Eduard Dujardin) „nepíše o Pilátovi, ani o Římanech, ani o Kaifášovi, ani o Sanhedrinu (tj. židovský sněm, pp), ani o Herodovi, ani o Judovi, ani o svatých ženách nebo o jakékoli osobě z evangelijní zprávy o pašijích, a také se zde o nich ani náznakem nezmiňuje; nakonec se nezmiňuje ani o žádné události z pašijí, ani přímo, ani v narážce.“ Dujardin kromě toho píše, že další rané „křesťanské“ spisy, jako např. Zjevení, se vůbec nezmiňují o žádných historických detailech nebo dramatech. Mangasarian poznamenává, že Pavel také nikdy necituje z Ježíšových údajných kázání a promluv, z podobenstvích a modliteb, ani se nezmiňuje o Ježíšově nadpřirozeném zrození nebo o žádném z jeho údajných divů a zázraků, které všechny musely mít velký význam pro jeho stoupence, pokud takové výkony a rčení byly známy před „Pavlem“.

    Nyní naši pozornost obraťme k samotným evangeliím, která byla sepsána v letech 170-180 n.l. Jejich předstíraní autoři, apoštolové, poskytují řídké historie a genealogie Ježíše, které si na mnoha místech odporují. Datum narození Ježíše se v jednotlivých evangeliích liší. Jeho narození a dětství v „Markovi“ není vůbec zmiňováno. A ačkoli se v „Matoušovi“ a „Lukášovi“ tvrdí, že se „narodil z panny“, jeho rodokmen je sledován až k Domu Davidovu přes Josefa, takže mohl „vyplnit proroctví“.

    Ve třech prvních (synoptických) evangeliích Ježíš učil jeden rok před svou smrtí, zatímco v „Janovi“ učil tři roky. „Matouš“ líčí, že Ježíš pronesl „Kázání na Hoře“ před „zástupem“, zatímco „Lukáš“ říká, že to byla soukromá promluva, určená pouze učedníkům. Zprávy o jeho ukřižování a vzkříšení se mezi sebou zásadně liší a nikdo neříká, jak byl starý, když zemřel. Wheless říká, „Tak zvané ‚kanonické‘ knihy Nového Zákona, stejně jako Starého, jsou směsí rozporů a zmatků v textu, v současné době je odhadováno nejméně 150,000 ‚různých výkladů‘, jak je dobře známo a připouštěno.“

    Kromě toho, desítky evangelií, které byly kdysi považovány za kanonické nebo pravé, byly později odmítnuty jako „apokryfní“ nebo falešné a naopak. To je příliš mnoho na „neomylné slovo Boží“ a „neomylnou“ Církev! Zmatky existovaly proto, že křesťanští plagiátoři se během staletí pokoušeli sloučit prakticky všechny mýty, pohádky, legendy, doktríny nebo kousky moudrosti, které mohli ukrást z nesčetných mysterijních náboženství a filozofií, které v té době existovaly. Přitom falšovali, interpolovali, mrzačili, měnili a přepisovali tyto texty po celá staletí.

    Nebiblické zdroje

    V podstatě neexistují žádné nebiblické odkazy na historického Ježíše od žádného známého historika z doby, kdy Ježíš údajně žil a bezprostředně po ní. Walker říká, „Žádný spisovatel jeho doby se v žádném známém díle o něm nezmiňuje.“ Významný helenistický židovský historik a filozof Philo (20 př.n.l. – 50 n.l.), který žil v době předpokládaného života Ježíše, se o něm nezmiňuje. Nezmiňuje se o něm ani nikdo z dalších čtyřiceti historiků, kteří psali v průběhu prvních dvou století našeho letopočtu. „Díla těchto autorů by zaplnila celou knihovnu. Přesto v této hromadě židovské a pohanské literatury, vedle dvou podvržených pasáží v pracích židovského autora a dvou sporných pasáží v dílech římských spisovatelů, není ani zmínka o Ježíši Kristu.“ Jejich mlčení je němým svědectvím proti historizování.

    V celém díle židovského historika jménem Josephus, které čítá mnoho svazků, jsou jen dva odstavce, jež se odkazují na Ježíše. Ačkoli byl význam těchto „odkazů“ zveličován, byly mnoha učenci odmítnuty a dokonce i někteří křesťanští apologeti je označili jako podvrhy, protože se zmiňovaly o Janu křtiteli a Jakubovi, Ježíšově „bratru“. Biskup Warburton označil Josephusovu interpolaci, týkající se Ježíše, jako „páchnoucí podvrh, a to velmi hloupý.“ Wheless poznamenal, že „První zmínka o této pasáži je v Církevních dějinách ‚velmi nepoctivého spisovatele‘, biskupa Eusebia ve čtvrtém století? CE (Katolická encyklopedie) připouští? výše citované pasáže nebyly Origenovi známy, ani raným křesťanským spisovatelům.“ Právník Wheless a kněz Tailor se shodují v tom, že to byl samotný Eusebius, kdo tyto pasáže zfalšoval.

    Co se týče dopisu Trajanovi, údajně napsaného Pliniem mladším, který je jedním z žalostně malého počtu „odkazů“ na Ježíše nebo křesťanství, považovaných křesťany za důkazy existence Ježíše, je zde jediné slovo, jež je použitelné – „křesťan“ – a jež se ukázalo být falešným, stejně jako je podezřelý celý dopis. Pokud jde o pasáže v dílech historika Tacita, který nežil v době, v níž žil údajně Ježíš, ale narodil se dvě desetiletí po jeho údajné smrti, ty jsou také kompetentními učenci považovány za interpolace a podvrhy. Obhájci křesťanství také rádi poukazují na pasáže v Suetoniovi, který se odvolává na někoho jménem „Chrestus“ nebo „Chresto“ jako na jejich Spasitele; avšak další spekulovali, že to byl Říman a jméno „Chrestus“ nebo „Chresto“, znamenající „užitečný“, bylo velmi četné mezi osvobozenými otroky. Další se domnívají, že tato pasáž je rovněž interpolace.

    K těmto odkazům a jejich opakovanému používání křesťanskými apologety dr. Alvin Boyd Kuhn říká:

    „Průměrný křesťanský kněz, který nečetl nic kromě mdlých autorizovaných církevních autorit, bude svým farníkům říkat, že žádná událost v historii není lépe ověřena svědky než příběhy ze života Krista, zachycené v evangeliích. Bude probírat obvyklé citace historiků, kteří zmiňují Ježíše a dopisy, údajně psané o něm. Když důvěřivý tazatel, nemající pochybnosti o inteligenci a dobré víře svého pastora, dostane tuto odpověď, odejde domů ujištěn o věrohodnosti příběhu evangelia. Farář nekonfrontuje své údaje s informacemi, že v raných církvích byly vytvářeny podvrhy, fikce a že vymýšlení bájí bylo v té době hojně rozšířené. V zájmu jednoduché pravdy je tedy důležité prozkoumat souhrn údajných svědectví světské historiografie a podívat se, jakou věrohodnost a autoritu představují.

    Pokud jde o historiky, jejichž práce zaznamenávají existenci Ježíše, tento seznam se skládá pouze ze čtyř jmen. Jsou to: Plinius, Tacitus, Suetonius a Josephus. V pracích každého z nich jsou po jednom krátkém odstavci, u Josephuse dva. Všechen tento materiál shrnul Harry Elmer Barnes v díle The Twilight of Christianity do nějakých 24 řádků. Skutečný rozsah materiálu může být o něco větší, zhruba dvojnásobný. Toto skrovné svědectví tvoří souhrn nebo celkové množství důkazů o ‚jedné z nejlépe ověřených událostí v dějinách‘. Dokonce i v případě, že by mohlo být přijato jako nezpochybnitelně autentické a spolehlivé, bylo by velmi nejistou podporou pro událost, která dominovala myšlení poloviny světa po dobu osmnácti století.

    Ale jaká je pozice těchto svědků? Ani významní katoličtí učenci nepopírají všeobecnou shodu akademických badatelů, že tyto pasáže, jedna vedle druhé, musí být pokládány za podvrhy a interpolace spisů fanatických stoupenců křesťanství, kteří si horoucně přáli zařadit autoritu těchto historiků na podporu historičnosti života Ježíše podle evangelií. Celkové množství čtyřiceti nebo padesáti řádků ze světské historiografie, podporující existenci Ježíše z Nazaretu, úplně zdiskreditovali!“

    O těchto „odkazech“ Dujardin říká, „Ale i kdyby byly autentické a byly odvozeny z ranějších zdrojů, nemohou nás přenést před dobu, kdy evangelia vznikla, a tudíž mohou pouze prokázat existenci legendy o Ježíšovi, nikoli jeho historickou existenci.“ V každém případě tyto skromné a stručné „odkazy“ na člověka, který údajně otřásl světem, stěží mohou být považovány za důkazy jeho existence a je absurdní, že údajná historičnost celého křesťanského náboženství je na nich založena. Jak se říká, „Neobyčejná tvrzení vyžadují neobyčejné důkazy“; přesto žádný důkaz o historičnosti Ježíše neexistuje a nikdy neexistoval.

    Osobnosti

    Je zřejmé, že neexistovala žádná jedinečná historická osobnost, na níž bylo křesťanské náboženství založeno, a že „Ježíš Kristus“ je kompilací legend, hrdinů, bohů a boholidí. Není zde potřebný prostor, abychom mohli jít do podrobností o každém bohu nebo bohočlověku, který přispěl k vytvoření židovského Ježíše; stačí říci, že existuje velké množství dokumentace, která ukazuje, že tento závěr není otázkou víry nebo domněnky. Je pravdou, že během éry, kdy tato postava údajně žila, existovala v Alexandrii rozsáhlá knihovna a neuvěřitelně čilá síť bratrstev, která se rozpínala od Evropy po Čínu a tato informační síť měla přístup k velkému množství rukopisů, které vyprávěly stejné příběhy, jež byly vylíčeny v Novém Zákoně s jinými místy, jmény a etnickým původem jednotlivých postav.

    Ve skutečnosti je legenda o Ježíšovi téměř identickou paralelou např. k příběhu Krišny, dokonce do podrobností, jak ukázal významný mytolog a učenec Gerald Massey více než před sto lety, stejně jako duchovní Robert Taylor před 160 lety a mnozí další. Příběh o Krišnovi se vypráví v hindských Védách, které jsou datovány minimálně do období 1400 let př. Kr. To samé může být řečeno o dobře sestaveném mýtu o Hórovi, který je rovněž prakticky do podrobností identický s příběhem Ježíše, ale který křesťanskou verzi předchází o tisíce let.

    Pokud jde o klamné tvrzení, že analogie mezi mýtem o Kristu a mýty nastíněnými níže „neexistují“, protože se nenalézají v „primárních zdrojích“, obraťme se vlastním slovům raných církevních otců, kteří potvrdili, že hlavní důležité aspekty osobnosti Krista lze skutečně najít ve starších příbězích, „pohanských“ božstvech, ale kteří zároveň tvrdili, že tyto podobnosti byly způsobeny tím, že evidentně předvídavý ďábel „tušil“ příchod Krista a zasadil „předzvěst“ jeho „příchodu“ do pohanských myslí.

    Ve své První obraně křesťanský otec Justin Mučedník (100-165) potvrdil podobnosti mezi staršími pohanskými bohy a náboženstvími a křesťanstvím, když se pokusil ukázat, na obranu proti výsměchu, že křesťanství není o nic směšnější než starší mýty:

    „ANALOGIE K HISTORII KRISTA. A když my také říkáme, že Slovo, které je prvním zrozením Boha, bylo vytvořeno bez sexuální jednoty, a že On, Ježíš Kristus, náš Učitel, byl ukřižován a zemřel, a opět vstal a vystoupil na nebesa, neříkáme nic jiného než to, čemu vy věříte, když uctíváte syny Jupitera. Víte, kolik synů vaši uctívaní spisovatelé připisovali Jupiterovi: Merkur, který byl učitel všech; Aesculapius, který byl velkým lékařem, byl zasažen bleskem a vystoupil na nebesa; a také Bakchus, poté, co byl roztrhán na kusy; a Herkules, když sám skočil do plamenů, aby unikl své dřině; a synové Ledy a Dioskuros; a Perseus, syn Danae; a Bellerofon, který vstal z mrtvých a vystoupil na nebesa na koni Pegasovi. Vzpomeňte si na Ariadne a na ty, kteří jako ona byli posazeni mezi hvězdy. A co císařové, kteří zemřeli, a které považujete za hodné prohlášení za bohy, a v zájmu čehož vytváříte někoho, kdo přísahá, že viděl hořícího císaře, jak z pohřební hranice vystupuje na nebesa?“

    Ve své nekonečné apologii Justin vyjmenovává podobnosti mezi jeho bohočlověkem a bohy jiných kultur:

    „Na námitku, že náš Ježíš byl ukřižován, říkám, že utrpení bylo běžné pro všechny výše zmíněné syny Jupitera? Co se týče toho, že byl zrozen z panny, odpovídám, že pro vyváženost máte svého Persea. Pokud jde o vyléčení chromého a ochrnutého a mrzáka od narození, toto je jen o trochu víc než vy říkáte o svém Aesculapiovi.“

    Když srovnával křesťanství s se svým předchůdcem, pohanstvím, však Mučedník zlověstně prskal:

    „Když se k Ďáblovým uším doneslo, že proroci předpověděli příchod Krista, Syna Boha, shromáždil pohanské básníky, aby upozornili na mnoho těch, kteří by se měli nazývat syny Jupitera. Ďábel vymyslel tento plán proto, aby si lidé mohli představit, že pravdivý příběh Krista měl stejné rysy jako úžasné pověsti o synech Jupiterových.“

    Ve svém díle Dialog s Židem Tryphoem, Mučedník opět připouští předkřesťanskou existenci křesťanského příběhu a tehdy standardně používá iracionální a samoúčelnou apologii, tj. „ďábel se tam dostal dřív“:

    Buď dobře ujištěn, Trypho, že jsem seznámen s věděním a vírou v posvátných knihách těchto podvodníků, které ten, kdo se nazývá ďábel, rozšířil mezi Řeky; stejně jako některé byly zpracovány mágy v Egyptě a jiné falešnými proroky v době Eliášově. Proto když říkají, že Bakchus, syn Jupitera, byl zplozen obcováním Jupitera se Semele,a že byl objevitelem vína; a když líčí, že byl roztrhán na kusy a zemřel, opět povstal a vystoupil na nebesa; a když zavedli víno do svých mystérií, já nechápu, že (ďábel) imitoval proroctví oznámené patriarchou Jakobem a zaznamenané Mojžíšem? A když říkají, že Herkules byl silný a putoval po celém světě a byl zplozen Jupiterem a vstoupil do nebe, když zemřel, já nechápu, že Písmo, které hovoří o Kristu, „silný jako obr, aby běžel jako o závod“, byl stejným způsobem napodoben? A když on (ďábel) předkládá Aesculapia jako zvedajícího mrtvé a léčitele všech nemocí, nemám říkat, že v tomto případě podobně napodobil proroctví o Kristu? ? A když slyším, Trypho, že Perseus byl zplozen pannou, chápu, že podvodný had to také napodobil.“

    A v díle Octavius křesťanský spisovatel Minucius Felix (c. 250 n.l.) popírá, že křesťané uctívali „zločince a jeho kříž“ a ostře odvětil, že pohané uctívali ukřižovaného člověka:

    „Kapitola XXIX – argumentuje: Ani není více pravda, že je křesťany uctíván člověk přibitý na kříž za jeho zločiny proto, že byl nevinný, ale z důvodu, že byl Bohem. Ale na druhé straně pohané vzývají božské síly králů, které sami povýšili na bohy. Oni se modlí k obrazům a prosí své duchy.

    Tyto a podobné nechvalně známé věci my nesmíme ani slyšet; je dokonce potupné bránit se více slovy takovým nařčením. Protože předstíráte, že tyto věci dělají cudné a umírněné osoby, o nichž bychom neměli věřit, že se vůbec dějí, pokud neprokážete, že je to pravda, pokud jde o vás. Když tvrdíte, že naše náboženství uctívá zločince a jeho kříž, velmi se vzdalujete pravdě, pokud si myslíte buď, že si tento zločinec trest zasloužil, nebo že by pozemská bytost mohla být pokládána za Boha? Kříže mimoto vůbec neuctíváme. Vy, kteří posvěcujete dřevěné bohy, možná uctíváte dřevěné kříže jako součásti vašich bohů. Pokud jde o vaše korouhve, stejně jako vaše prapory; a vlajky vašich táborů, co jiného jsou než ozdobné a pozlacené kříže? Vaše vítězné trofeje nejen že napodobují vzhled jednoduchého kříže, ale také člověka na něm přibitého?“

    Příběh Ježíše spojuje prvky z příběhů jiných božstev, zaznamenaných v této široké oblasti, jako například mnoha následujících zachránců světa a „synů Boha“, většina nebo všechny jsou staršího data než mýtus o Kristu a mnoho z nich bylo ukřižováno nebo popraveno:

    Adad of Assyria
    Adonis, Apollo, Heracles („Hercules“) and Zeus of Greece
    Alcides of Thebes
    Attis of Phrygia
    Baal of Phoenicia
    Bali of Afghanistan
    Beddu of Japan
    Buddha of India
    Crite of Chaldea
    Deva Tat of Siam
    Hesus of the Druids
    Horus, Osiris, and Serapis of Egypt, whose long-haired, bearded appearance was adopted for the Christ character34
    Indra of Tibet/India
    Jao of Nepal
    Krishna of India
    Mikado of the Sintoos
    Mithra of Persia
    Odin of the Scandinavians
    Prometheus of Caucasus/Greece
    Quetzalcoatl of Mexico
    Salivahana of Bermuda
    Tammuz of Syria (who was, in a typical mythmaking move, later turned into the disciple Thomas35)
    Thor of the Gauls
    Universal Monarch of the Sibyls36
    Wittoba of the Bilingonese
    Xamolxis of Thrace
    Zarathustra/Zoroaster of Persia
    Zoar of the Bonzes

    Hlavní hráči: Buddha

    Přestože si většina lidí myslí, že Buddha je osoba, která žila v pátém století př.n.l., stejně jako v případě postavy Ježíše lze ukázat, že je kompilací boholidí, legend a rčení různých svatých mužů předcházejících nebo následujících po době, v níž údajně Buddha žil.

    Postava Buddha měl s Ježíšem Kristem následující společné rysy:

    Buddha se narodil panně jménem Maya, která byla považována za „Královnu nebes.“
    Buddha pocházel z královského rodu.
    Rozdrtil hlavu hada.
    Buddha měl 12 učedníků.
    Konal divy a zázraky, léčil nemocné, nakrmil 500 lidí z „malého košíku koláčů“ a chodil po vodě.
    Zrušil modlářství , byl „rozsévačem slova“ a zvěstoval „zřízení království spravedlnosti.“
    Kázal cudnost, zdrženlivost, toleranci, slitování, lásku a rovnost všech lidí.
    Byl proměněn a hoře.
    Sakya Buddha byl ukřižován na usmíření hříchů, trpěl tři dny v pekle a byl vzkříšen.
    Vstoupil do Nirvány nebo „nebe“.
    Buddha byl považován za „Božího pastýře“, „tesaře“, „nekonečného a věčného“.
    Byl nazýván „Spasitelem světa“ a „Světlem světa“.

    Pokud jde o buddhistický vliv na příběh z evangelia, v roce 2003 buddhistický učenec a znalec sanskrtu dr. Christian Lindtner napsal následující:

    „Rukopisy v Sanskrtu bez stínu pochybností dokazují, že:

    Vše, co Ježíš řekl nebo vykonal, řekl nebo udělal před ním Buddha. Ježíš je tudíž pouhou literární fikcí.

    „Poslední večeře byla poslední večeří Buddhy.
    Křest ve jménu Otce, syna a Ducha Svatého byl křest ve jménu Buddhy, Dharmy a Samghy.
    Všechny zázraky, které vykonal Ježíš již před ním vykonal Buddha.
    Dvanáct učedníku Ježíše bylo vlastně dvanáct učedníků Buddhy.
    Byl to král Guayana, kdo byl ukřižován, nikoli Ježíš.
    Byl to Tathâgata, kdo vstal z mrtvých, nikoli Ježíš.
    V Evangeliích není nic, žádné osoby, žádné události, které nemají analogické osoby, události nebo okolnosti v buddhistických evangeliích.
    Ježíš je Buddha převlečený jako nový židovský zákonodárce, učitel, mesiáš a král Izraele.

    Evangelia, tvořící základy křesťanství, jsou tudíž typickou buddhistickou literaturou, fikcí, napsanou pro misionáře, jejichž rodným jazykem byla řečtina.

    Co se týče „ukřižování“ Buddhy, popisovaného v buddhistických textech datovaných do prvního století př.n.l., Ken Humphreys tvrdí:

    V tomto příběhu svatého muže Gautamy je náš hrdina neprávem odsouzen k smrti na kříži za vraždu kurtizány Hadry. Gautama je přibit na kříž a jeho učitel Krišna Dvapayana jej navštíví a vstoupí s ním do dlouhého dialogu, na jehož konci Gautama umírá na místě lebek dvou zplozených potomků – prapředků dynastie Ikshavaku.“

    Humphreys dále líčí, že „mrtvý Buddha je zpopelněn a v kouř jeho těla stoupá vzhůru – pravé ‚vzkříšení‘.“

    Podle dr. Burkharda Scherera, klasického filologa (jazykovědce), indologa a lektora náboženských (buddhismus a hinduismus) studií na univerzitě Kristovy církve v Canterbury, byl fakt, že buddhismus měl masivní vliv na evangelia, dlouho velmi dobře znám mezi elitními učenci. Dr. Scherer říká:

    „?je velmi důležité věnovat pozornost faktu, že buddhismus měl masivní vliv na evangelia?

    „Buddhistický vliv na evangelia je znám a uznáván více než sto let učenci z obou stran. Duncan McDerret napsal vynikající knihu The Bible and the Buddhist (Sardini, Bornato [Italy] 2001). S McDerretem jsem přesvědčen, že v Evangeliích je mnoho buddhistických příběhů.“

    Egyptský Hór

    Příběhy Ježíše a Hóra jsou velmi podobné, Hór dokonce přispěl ke jménu Ježíše Krista. Hór a jeho otec Osiris jsou v mýtech často zaměnitelní („já a můj otec jedno jsme“). Legendy o Hórovi jdou zpět o tisíce let a ten má následující společné rysy s Ježíšem:

    Hór se narodil panně Isis-Meri 25. prosince v jeskyni/jesličkách, jeho narození bylo oznámeno hvězdou na Východě a provázeno třemi mudrci.
    Byl dětským učitelem v Chrámu byl pokřtěn, když mu bylo třicet let.
    Hór byl pokřtěn „Anupem Křtitelem“, který se stal „Janem Křtitelem“.
    Měl 12 učedníků.
    Konal zázraky a nechal ožít mrtvého muže jménem El-Azar-us.
    Chodil po vodě.
    Hór se proměnil na Hoře.
    Byl zabit, pohřben v hrobce a vstal z mrtvých.
    Byl také „Cestou, Pravdou, Světlem, Mesiášem, Bohem pomazaným Synem, Synem Člověka, Dobrým pastýřem, Beránkem Božím, Slovem“, atd.
    Byl také „rybářem“ a byl spojován s Beránkem, Lvem a Rybou („Ichthys“).
    Hórovým osobním přízviskem bylo „Iusa“, „stále se stávající syn Ptaha“, „Otec“.
    Hór (nebo Osiris) byl nazýván jako „KRST“ dlouho předtím, než křesťané tento příběh okopírovali.

    Katakomby v Římě jsou vlastně vyzdobeny obrazy dítětem Hórem, kterého drží panenská matka Isis – původní „Madona s dítětem“ – samotný Vatikán je postaven na papežství Mihtry, který má s Ježíšem mnoho společných vlastností a který existoval jako božstvo dlouho předtím, než byla vytvořena postava Ježíše. Křesťanská hierarchie je téměř identická s mithrovskou verzí, kterou nahradilo. Doslova všechny prvky katolického rituálu, od mitry po oplatku, oltář a doxologii, jsou přímo převzaty od ranějších pohanských mysterijních náboženství.

    Mithra – sluneční bůh Persie

    Příběh o Mithrovi předchází křesťanskou báji nejméně o 600 let. Podle Whelesse byl kult Mitry krátce před křesťanskou érou „nejoblíbenějším a velmi rozšířeným ‚pohanským‘ náboženstvím té doby.“ Mithra má následující společné vlastnosti s postavou Ježíše:

    Mitra se narodil 25. prosince.
    Byl považován za velkého potulného učitele a mistra.
    Měl 12 společníků nebo učedníků.
    Konal zázraky.
    Byl pohřben v hrobce.
    Po třech dnech vstal z mrtvých.
    Jeho vzkříšení bylo každoročně slaveno.
    Mitra byl nazýván „Dobrým Pastýřem“.
    Byl pokládán za „Cestu, Pravdu a Světlo, Vykupitele, Spasitele, Mesiáše“.
    Byl ztotožněn se lvem i beránkem.
    Jeho posvěceným dnem byla neděle, „Den Pána“, a to stovky let před objevením se Krista.
    Mitra měl svůj hlavní svátek na památku jeho vzkříšení, z něhož později vznikly Velikonoce.
    Jeho náboženství mělo eucharistii nebo „Večeři Páně“.

    Krišna – božstvo Indie

    Podobností mezi hlavní postavou křesťanství a indickým mesiášem je mnoho. Massey skutečně nalézá mezi hinduistickým a křesťanským spasitelem 100 podobností a Graves, který do své analýzy zahrnul různá nekanonizovaná evangelia, našel více než 300 podobností. Poznamenejme, že dřívější běžný anglický pravopis jména Krishna bylo „Christna“, což odhaluje jeho příbuznost s „Kristem“ (anglicky „Christ“). Také poznamenejme, že – podobně jako v případě židovského bohočlověka – mnoho lidí věřilo v existenci historického, sexualizovaného Krišny.

    Krišna se narodil panně Devaki („božského původu“).
    Jeho otec byl tesař.
    Jeho narození bylo oznámeno anděly, mudrci a pastýři a byl zobrazován se zlatem, kadidlem a myrtou.
    Byl pronásledován tyranem, který nařídil zabít tisíce nemluvňat.
    Byl potomkem královských předků.
    Byl pokřtěn v řece Ganze.
    Konal divy a zázraky.
    Oživoval mrtvé a léčil nemocné leprou, hluché a slepé.
    Krišna používal podobenství, aby naučil lidi milosrdenství a lásce.
    Žil prostě a miloval chudé.
    Byl přeměněn před zraky svých učedníků.
    Podle některých tradic zemřel na stromě nebo byl ukřižován spolu se dvěma zloději.
    Vstal z mrtvých a vstoupil do nebe.
    Krišna je nazýván „Božím Pastýřem“ a „Pánem pánů“ a byl považován za „Vykupitele, Prvorozeného, oběť pro odpuštění hříchů, Osvoboditele, univerzální slovo.“
    Je druhou osobou svaté trojice a prohlašoval se za „Vzkříšení“ a „Cestu k Otci“.
    Byl považován za „Začátek, Střed a Konec“ (Alfa a Omega), stejně jako byl vševědoucí, všudypřítomný a všemohoucí.
    Jeho učedníci mu udělili titul „Jezeus“, což znamená „čistá podstata“.
    Krišna se má vrátit vybojovat bitvu s „Princem Zla“, který zpustoší zemi.

    Řecký Prométheus

    Řecký bůh Prométheus údajně pocházel z Egypta, ale jeho drama se odehrává v pohoří Kavkaz. Prométheus má několik zarážejících podobností s postavou Krista:

    Prométheus pocházel z nebe jako Bůh vtělený do lidského těla, aby zachránil lidstvo.
    Byl ukřižován, trpěl a vstal z mrtvých.
    Byl nazýván jako Logos nebo slovo.

    Pět století před začátkem křesťanské éry vážený řecký básník Aischylos napsal hru Prométheovo pouto, která, podle Tailora, byla hrána v divadle v Aténách. Tailor tvrdí, že Prométheus je ve hře ukřižován na „osudném stromě“ a obloha potemněla:

    „Temnotu, která uzavírala scénu s trpícím Prométheem, bylo možno na jevišti snadno vytvořit zhasnutím lamp; ale když se drama mělo stát historií a fikce se měla změnit na skutečnost, denní světlo nebylo snadné odstranit. Ani nemůže být popřeno, že zázračná temnota, kterou evangelisté tak vážně popisují, že doprovázela ukřižování Krista, pracuje s přesně stejnou osudovostí a absolutním nedostatkem důkazů.“

    Tradice uvádí, že Prométheus byl přikován ke skále, přesto některé zdroje mínily, že existuje i verze legendy, kde byl ukřižován na stromě a že křesťané příběh popletli a/nebo zkomolili text, stejně jako to provedli s  pracemi mnoha starověkých autorů. V každém případě se slunce skryté za temnotou podobá křesťanskému příběhu o temnotě doprovázející Ježíšovo ukřižování. Tento pozoruhodný jev není v historii zaznamenán, ale je vysvětlitelný pouze ve sféře mýtů a jako součást opakující se hry.

    Vytvoření mýtu

    Křesťané pokračovali v cenzurním běsnění, které doslova vedlo k negramotnosti o starověkém světě a zajistilo, že jeho tajemství bylo před masami ukryto, ale učenci jiných škol/sekt nikdy nevzdali své polemiky proti historizování každého mýtu, vytvořeného ve starověku. Důkazy těchto učených opozičníků se ztratily, protože křesťané zničili všechny stopy po jejich práci. Nicméně křesťané uchovali důkazy o těchto sporech v pracích samotných křesťanů, kteří v nich polemizovali se svými ideovými odpůrci.

    Například raný církevní otec Tertullian (160-220 n.l.), bývalý „pohan“ a biskup z Kartága, ironicky připouští pravý původ příběhu Krista a všech ostatních podobných boholidí, když v polemice se svými kritiky tvrdí. „Vy také říkáte, že uctíváme slunce.“ Je zajímavé, že dříve silně věřící a ostrý obránce víry Tertullian se později zřekl křesťanství.

    „Syn“ Boha je „sluneční“ Bůh

    Důvodem, proč jsou všechny příběhy tak podobné, s bohočlověkem, který je ukřižován a vzkříšen, který dělá zázraky a má 12 učedníků, je to, že tyto příběhy jsou založeny na pohybu slunce po obloze, na astro-teologickém vývoji, který můžeme nalézt po celé planetě, protože slunce a 12 znamení zvěrokruhu můžeme pozorovat po celé zeměkouli. Jinými slovy, Ježíš Kristus a všichni ostatní jemu podobní boholidé jsou personifikacemi slunce a příběh evangelia je pouhým odvarem předchozích mýtů, točících se kolem pohybu slunce po nebi.

    Například mnoho ukřižovaných boholidí po celém světě má tradičně narozeniny 25. prosince („Vánoce“). Je to proto, že starověcí lidé poznali (z pozemské perspektivy), že slunce každoročně sestupuje k jihu až do 21. nebo 22. prosince, zimního slunovratu, kdy na tři dny zastaví svůj pohyb na jih a potom se opět vrací k severu. Během této doby podle starověkých lidí „Božské slunce“ „zemřelo“ a po třech dnech, 25. prosince, se „znovuzrodilo“. Starověcí lidé si dobře uvědomovali, že potřebují, aby se slunce každoročně vracelo zpět na sever, a že by se dostali do velkých potíží, kdyby slunce ve svém pohybu pokračovalo stále na jih a směr svého pohybu neobrátilo. Proto mnoho různých kultur slavilo 25. prosinec jako narozeniny „Božského slunce“. Jeho charakteristiky jsou následující:

    Slunce 22. prosince, v den zimního slunovratu, na tři dny „zemře“, když zastaví svůj pohyb na jih, aby se znovuzrodilo nebo vzkřísilo 25. prosince, když se začne pohybovat na sever.

    V některých oblastech kalendář původně začínal ve znamení Panny a slunce se tedy „zrodilo z Panny“.

    Slunce je „Světlo světa“.
    Slunce „přichází a oblacích a každé oko ho vidí.“
    Slunce vycházející ráno je „Spasitelem lidstva.“
    Slunce má kolem sebe korónu, „korunu z trnů“ nebo svatozář.
    Slunce „chodí po vodě.“
    „Následovníky“, „pomocníky“ nebo „učedníky“ slunce je 12 měsíců a 12 znamení zvěrokruhu, jimiž slunce během roku prochází.
    Slunce v poledne, ve 12 hodin, je v domě nebo v chrámu „Nejvyššího“, takže začíná svou „Otcovu práci“ ve „věku“ 12.
    Slunce vstupuje do každého znamení po 30°; tudíž „sluneční bůh“ začíná svou vládu ve „věku“ 30.
    Slunce je pověšeno na kříži nebo „ukřižováno“, což představuje jeho průchod rovnodenností, jarní rovnodenností, kdy jsou velikonoce, v době, kdy je vzkříšeno.

    V protikladu k oblíbené domněnce, lidé ve starověku nebyli nevědomí a pověrčiví hlupáci, kteří doopravdy věřili, že jejich božstva jsou skutečné postavy. Ve skutečnosti byla tato hanlivá propaganda součástí spiknutí, jehož cílem bylo dosáhnout toho, aby lidé věřili, že starověk byl opravdu temný a že v něm žila tupá chátra, která potřebovala „světlo Ježíše.“ Skutečností je, že lidé ve starověku nebyli v morálce a duchovní praxi za křesťany pozadu a v mnoha případech byli značně před nimi.

    Křesťanská ideologie a pokusy o historičnost jsou ve skutečnosti degradací starověkých mýtů. Na rozdíl od „nadřazených“ křesťanů, příslušníci pravé starověké inteligence si byli velmi dobře vědomi, že jejich bohové byli astronomické a atmosférické povahy. Sokrates, Platón a Aristoteles jistě věděli, že Zeus, postava boha a nebeského otce, která se přemístila z Indie a/nebo z Egypta, nikdy nebyl skutečnou osobou, navzdory skutečnosti, že Řekové na Krétě postavili jeskyni, kde se Zeus narodil a jeskyni, kde zemřel. Kromě toho, na celém světě se nacházejí místa, kde se tento bůh údajně narodil, chodil, trpěl, zemřel atd. Jejich výskyt je běžný a nepozoruhodný a křesťanství na ně nemá monopol.

    Etymologie vypráví příběh

    Zeus, nebo „Zeus Pateras“, o němž automaticky předpokládáme, že byl mýtickou postavou a ne historickou osobou, získal své jméno z indické verze, „Dyaus Pitar.“ Dyaus Pitar je příbuzný s egyptským „Ptahem“ a z obou jmen (Pitar a Ptah) vzniklo slovo „páter“ nebo „father“ (angl. otec, pp). „Zeus Pateras“, stejně jako Dyaus Pitar znamená „Bůh Otec“, což je velmi starý koncept, který v žádném případě nevznikl s „Ježíšem“ a křesťanstvím.

    Nikdo si neklade otázku, zda byl Zeus historickou postavou. Dyaus Pitar se v římské mytologii stává „Jupiterem“ a rovněž nepředstavuje skutečnou historickou osobu. V egyptské mytologii je Ptah, Otec, neviditelnou božskou silou a na slunce bylo nahlíženo jako na viditelného zástupce, který na zemi přináší věčný život; tudíž „syn Boha“ je ve skutečnosti „Boží slunce“. Skutečně, podle Hotemy jméno „Christ“ (Kristus) pochází z hindského slova „Kris“ (stejně jako Krišna), což je jméno pro slunce.

    Kromě toho, jelikož Hór byl nazýván „Iusa/Iao/Iesu“ „KRST“ a Krišna/Christna byl nazýván „Jezeus“ staletí před jakoukoli židovskou postavou podobného jména, je logické předpokládat, že Ježíš Kristus je, mimo jiné, opakováním Hóra a Krišny. Podle reverenda Taylora má titul „Kristus“ v hebrejském tvaru význam „Pomazaný“ („Mesiáš“) a tento titul nosili všichni králové Izraele, stejně jako „se jím honosily všechny druhy podvodníků, kejklířů a ti, kdo údajně komunikovali s nadpřirozenem, takže samotné toto tvrzení v evangeliu je známkou podvodu?“ Hotema tvrdí, že jméno „Ježíš Kristus“ bylo formálně přijato až na koncilu v Nice, tj. v roce 325 n.l.

    Ve skutečnosti dokonce i názvy míst a pojmenování mnoha dalších postav v Novém Zákonu mohou být odhalena jako požidovštělá jména z egyptských textů.

    Například v příběhu o „Lazarovi“ křesťanští plagiátoři jméno mumie („Lazarus“) oživené Ježíšem příliš nezměnili – „El-Azar-us“ bylo jméno egyptské mumie,oživené Hórem minimálně 1000 let před židovskou verzí příběhu. Tento příběh je alegorií pro znovuzrození slunce, podobně jako příběh Osirise („El-Osiris“).

    Hórovým úhlavním nepřítelem – původně Hórovou druhou tváří nebo jeho „temným“ aspektem – byl „Set“ nebo „Sata“, odkud vzniklo jméno „Satan“. Hór bojuje, mimo jiné podobnosti, se Setem stejně jako Ježíš bojuje se „Satanem“, když přebývá 40 dní na poušti. Tento mýtus představuje triumf světla nad temnotou nebo návrat slunce, jež zahání hrůzu noci.

    „Jeruzalém“ jednoduše znamená „Město Míru“ a skutečné město toho jména bylo nazváno podle svatého města míru v egyptských posvátných textech, které v době, kdy toto město bylo založeno, již existovaly. Podobně „Betánie“, místo slavného rozmnožení bochníků chleba, znamená „Dům Boha“ a je alegorií „rozmnožení Jediného“. Město s tímto označením bylo pojmenováno podle textů, které existovaly před založením města. Jeho egyptským předchůdcem a protějškem je „Bethanu.“

    Poznámka překladatele: Podle religionisty Mgr. Jana Kozáka byla všechna „svatá místa“ ze smyšlených židovských příběhů postavena dodatečně ve 4. a 5. století – především „vesnice Nazareth“, rodiště Kristovo (aram. „nazara“ = meditace, zření).

    Kniha Zjevení je egyptská a zarathustrovská

    V knize Zjevení můžeme nalézt jistá alegorická jména míst jako „Jeruzalém“ a „Izrael“. Massey tvrdí, že Zjevení nebylo napsáno apoštolem Janem během 1. století n.l., ale jedná se prý o velmi starý text, který lze zařadit do doby před 4000 lety. Massey prohlásil, že Zjevení popisuje Mithraistickou legendu o Zarathustrovi. Hotema o této záhadné knize, která mátla lidi po celá staletí, říká: Je vyjádřením ve smyslu fenoménu stvoření; jejím hrdinou není Ježíš, ale vesmírné Slunce, hrdinkou je Měsíc; a ostatními hrdiny jsou planety, hvězdy a souhvězdí; zatímco dějištěm je obloha, Země, řeky a moře.“ Běžnou formu textu Churchward připisuje Hórovu písaři, Aanovi, jehož jméno nám bylo přeloženo jako „Jan“.

    Samotné slovo „Izrael“, které zdaleka není židovského původu, pravděpodobně vzniklo složením jmen tří různých vládnoucích božstev: Isis, bohyně matky Země, uctívané po celém starověkém světě; Ra, egyptského slunečního boha; a El, semitského božstva, které odpovídá Saturnu. El bylo jedním z nejranějších jmen pro boha starověkých Hebrejců (odtud Emmanu-el, Micha-el, Gabri-el, Samu-el, atd.) a jeho uctívání se odráží ve faktu, že Židé dodnes považují sobotu (angl. Saturday = Saturnův den, pp) za „Boží den“.

    Tím, že křesťané uctívají neděli (angl. Sunday = den Slunce, pp), zrazují pravý původ svého boha a bohočlověka. Jejich „spasitelem“ je vlastně slunce, které je „Světlem světa, jež každý může vidět.“ Slunce bylo po celou historii nahlíženo jako zachránce lidstva z důvodů, které jsou zřejmé. Bez slunce by život na planetě přežil stěží jeden den. Pro starověké lidi bylo slunce tak důležité, že sepsali „Sluneční knihu“ nebo knihu „Helio Biblia“, ze které se stala „Holy Bible“ (angl. Holy = svatý, pp).

    „Praotcové“ a „svatí“ jsou bohové jiných kultur

    Když někdo studuje mytologii, může snadno rozeznat a načrtnout vzor, který se opakuje po celou historii. Kdykoli kultura nájezdníků převezme území svých předchůdců, buď předchozí božstva zhanobí, nebo z nich udělá méně důležité bohy, „praotce“, nebo, jako v případě „křesťanství“, z nich učiní „svaté“.

    Tento proces je doložen přijetím hinduistického Brahmy jako hebrejského praotce Abraháma. Další myšlenková škola se domnívá, že patriarcha Josua byl založen na Hórovi jako „Iusa“, protože kult Hóra v té době migroval do Orientu. Podle této teorie kult Jozuy, který byl umístěn do shodné lokality, kde se údajně odehrálo Kristovo drama, potom zmutoval na křesťanský příběh, v němž se Jozue stal Ježíšem. Jak říká Robertson. „Kniha Jozue nás vede k domněnce, že měl několik znaků slunečního boha a že, podobně jako Samson a Mojžíš, byl starověkým božstvem, redukovaným na člověka.“

    Legenda o Mojžíšovi nepopisuje hebrejskou historickou osobnost, ale ve skutečnosti ji lze najít po celém starověkém Středním a Dálném Východě a její hrdina má různá jména a rasový původ v závislosti na lokalitě: „Manu“ je indický zákonodárce; „zákonodárce Nemo“, který přinesl tabulky z Boží hory, je oslavován v Babylóně; „Mises“ se nachází Sýrii a Egyptě, kde účinkuje i „zákonodárce Manes“; „Minos“ je krétský reformátor; a Deset přikázání je jednoduše opakováním babylónského Kodexu Chamurapiho, hinduistických Véd a dalších kodexů. Stejně jako Mojžíš, byl Krišna svou matkou vložen do rákosové loďky a puštěn po řece, aby jej objevila jiná žena. Před sto lety Massey nastínil a Graham nedávno zopakoval, že dokonce ani samotný Exodus není historickou událostí. Že byla autenticita Exodu zpochybněna nepřítomností jakéhokoli archeologického záznamu, je uvedeno v Biblical Archaeology Review („BAR“), September/October 1994.

    Podobně jako mnoho dalších biblických postav, byl Noe také mýtem, přizpůsobeným podle mnohem starších egyptských, sumerských a jiných mýtů, jak může ukázat každý kultivovaný učenec, a přesto nacházíme všechny druhy knih – z nich některé byly údajně přijaty „channelingem“ jako „definitivní pravda“ od mystické, vševědoucí, všudypřítomné a věčné bytosti jako je samotný Ježíš – žvanící o skutečném, historickém Noemovi, jeho neobyčejných dobrodružstvích a „Velké Potopě“!

    Kromě toho „Ester“ ze starozákonní Knihy Ester je předělaná bohyně Ištar, Astarte, Astoreth nebo Isis, odkud pochází „Easter“ (anglický název pro Velikonoce, pp) a o jejíž dlouhé a všudypřítomné vládě je trochu řečeno v „Božím neomylném Slově“. Podle Harwooda (Mythology’s Last Gods, 230) „Ester“ je přepis „Ištar“ a „Mordechai“ je „Mardukay“. Motiv Panenské matky/Bohyně/Královny Nebes lze nalézt po celé zeměkouli dlouho před křesťanskou érou; například Isis byla nazývána „Mata-Meri“ („Matka Marie“). Jak říká Walker, „Mari“ bylo „kořenem jména bohyně známé Chaldejcům jako Marratu, Židům jako Marah, Peršanům jako Mariham a křesťanům jako Marie? Semité uctívali androgynní bohyni/boha jménem Mari-el, odpovídající egyptskému Meri-Ra, který kombinoval ženský princip vody s mužským principem slunce.“

    Dokonce i hebrejské jméno Boha, „Yahweh“ (Jehova, Jahve) bylo převzato z egyptského „IAO.“

    V jednom z nejznámějších křesťanských podvodů, za účelem obrácení následovníků „Pána Buddhy“, jej Církev svatořečila jako „svatého Josaphata“, což představuje křesťanskou zkomoleninu buddhistického titulu „bodhisatva“.

    Učedníci jsou znamení zvěrokruhu

    Kromě toho není náhoda, že bylo 12 praotců a 12 učedníků, 12 je počet astrologických znamení nebo měsíců. Dále, Herkules měl splnit 12 úkolů a „pomocníků“ Hóra bylo také 12, Ježíšovi učedníci, jichž bylo – jak jinak – 12, symbolizují astrologická znamení zvěrokruhu a nejedná se o historické osoby, které účinkovaly v dramatu kolem roku 30 n.l. Dá se ukázat, že tito učedníci byli dříve božstvy jednotlivých souhvězdí nebo lidovými hrdiny. Petra lze snadno odhalit jako mytologickou postavu, zatímco Jidáš představoval souhvězdí Štíra, „pomlouvače“; toto souhvězdí vládne v době, kdy sluneční paprsky slábnou a zdá se, že slunce umírá. Jakub, „bratr Ježíše“ a „bratr Pána“, je ekvivalentem Amseta, bratra Osirise a bratra Pána. Massey říká, „Taht-Matiu byl písařem bohů a v křesťanském umění je Matouš zobrazován také jako písař bohů s andělem stojícím vedle něho, který mu diktuje evangelium.“ Dokonce i apoštol Pavel je kompilací několika postav: starozákonního Šavela, Apollonia z Tyany a řeckého poloboha Orfea.

    Byl Ježíš mistrem essejců?

    Podle „tajných“ svitků od Mrtvého moře patřil Ježíš k essejcům, dokonce ještě před jejich objevením se hodně spekulovalo o této možnosti, ale Massey obratně argumentuje, že mnoho z Ježíšova údajného učení je buď v protikladu, nebo ve filozofii essejců neexistuje. Essejci ani nevěřili v tělesné zmrtvýchvstání, ani nevěřili v sexualizovaného mesiáše. Nepřijímali historičnost Ježíše. Nebyli stoupenci hebrejské Bible nebo jejích proroků nebo představy původního pádu, který vyžaduje příchod spasitele. Massey dále podotýká, že essejci byli střídmí v jídle i pití a jedli proto, aby žili, nikoli naopak.

    V porovnání s tím se zdá, že údajně essejský Ježíš byl nenasyta a pijan. Rovněž, zatímco podle Josephuse si essejci ošklivili skládání přísah, Ježíš rád „přísahal na“ své učedníky. Zatímco je mnoho doktrín essejců zahrnuto do Nového Zákona, seznam rozdílností mezi essejci ze svitků od Mrtvého moře a jejich údajným velkým mistrem Ježíšem pokračuje.

    Kumrán není totožný s komunitou essejců

    Také bychom si měli všimnout, že probíhá další debata, zda Kumrán, místo tradičně spojované se svitky od Mrtvého moře, byl sídlem společenství essejců. Ve výše citovaném BAR se uvádí, že archeologické nálezy naznačují, že Kumrán nebyl sídlem essejců, ale pravděpodobně byl zastávkou pro pocestné a obchodníky, kteří překračovali Mrtvé moře. V BAR je rovněž vyslovena hypotéza, že horlivý tón a bojovný postoj některých ze svitků, odkrytých nedaleko Kumránu, odporuje filozofii essejců a naznačuje, že jejich původci jsou spíše židovští zeloté (fanatici).

    V knize Who Wrote the Dead Sea Scrolls (Kdo napsal svitky od Mrtvého moře) Norman Golb přináší velmi dobré důkazy, že svitky od Mrtvého moře nebyli napsány písaři essejců, ale jsou sbírkou spisů z různých knihoven, které byly ukryty v jeskyních po celém východním Izraeli Židy, kteří uprchli před římskými vojsky během první vzpoury z roku 70 po Kristu. Golb také vyslovil domněnku, že samotný Kumrán byl pevností, nikoli klášterem. V každém případě je nemožné udělat rovnítko mezi „Učitelem spravedlnosti“, který se nachází v některých svitcích, a Ježíšem Kristem.

    Byl Nový Zákon sestaven léčiteli?

    V roce 1829 reverend Taylor vyslovil hypotézu, že celý příběh evangelia byl znám dlouho předtím, než se začal psát náš letopočet a byl pravděpodobně sestaven mnichy v Alexandrii zvanými v řečtině „Terapeuti“ a „Essejci“ v egyptštině, obě jména znamenají „léčitelé“. Tato teorie je částečně založena na výroku raného církevního otce Eusebia, který ve vzácné chvíli upřímnosti „připustil? že kanonizovaná křesťanská evangelia a epištoly byly staré rukopisy Esejců nebo Terapeutů, přetvořené se jménem Ježíše.“

    Taylor také míní, že potulní egyptští léčitelé přinesli celý příběh z Indie do svých klášterů v Egyptě, kde se v době po založení Římské říše přeměnil v křesťanství.“ Kromě toho Wheeles dokládá, že velkou část pověsti o „Ježíši Kristu“ lze nalézt v Knize Enochově, která údajně předcházela příchod židovského mistra o stovky let. Podle Masseye to byli „pohanští“ gnostici, kteří, mimo jiné, tvořili členy bratrstev Essejců/Terapeutů a Nazarejců, kdo do Říma přinesl esoterické (gnostické) texty, obsahující mýty, na nichž byla založena četná evangelia, včetně oněch čtyř kanonizovaných. Wheeles říká, „Je zřejmé, že evangelia a další knihy Nového Zákona, psané v řečtině a 300-krát citující řeckou Septuagintu a citující řecké pohanské autory, jako Aratus a Cleanthes, nebyly sepsány negramotnými židovskými venkovany, ale řecky hovořícími ex-pohanskými Otci a kněžími daleko od Svaté země Židů. Mead tvrdil, „Takže můžeme dojít k závěru, že rukopisy našich čtyř evangelií byly s největší pravděpodobností napsány v Egyptě za vlády Hadriána.“ (Římský císař Hadrián žil v letech 76 – 138 n.l., pp)

    Závěr

    Jak Walker řekl, „Úsilí učenců o vyloučení pohanství z evangelií za účelem nalezení historického Ježíše se ukázalo stejně beznadějným jako hledání jádra v cibuli.“ „Evangelijní“ příběh Ježíše není faktickým vykreslením historického „mistra“, který chodil po zemi před dvěma tisíci lety. Je to mýtus založený na jiných mýtech a boholidech, kteří byli personifikacemi všudypřítomných mýtů o slunečním bohu.“

    „Kristus z evangelií není v žádném smyslu historická osobnost nebo nejvyšší model lidství, hrdina, který se snažil, trpěl a chtěl svou smrtí spasit svět. Je nemožné doložit existenci takové historické postavy ani v podobě podvodníka. Dokazují to neexistence přímých svědectví z té doby, astronomická mytologie a gnosticismus. Kristus je populární mýtická postava, která nikdy nežila, mýtická postava pohanského původu; mýtická postava, která jednou byla beránkem, podruhé rybou; mýtická postava, která byla zobrazením tuctu různých bohů v lidské podobě.“ (Gerald Massey)

    http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/3288-puvod-krestanstvi-a-hledani-historickeho-jezise-krista-byl-jezis-clovek-mytus-nebo-buh-odpoved-vas-mozna-prekvapi/

    1. Hvězdičko,
      je to celkem fuk, čemu věříte, nebo nevěříte. Má to dopad pouze na Váš osobní osud. Ten fakt,
      že Nejvyšší si obstaral lidské tělo ve formě Ježíše Krista a všechny nakonec spasí z negativního stavu se prokáže v budoucnosti. Můžete se na hlavu stavět, popsat tisíce stránek, prostě to tak bude.

      1. Pro Karla :
        ad.je to celkem fuk, čemu věříte, nebo nevěříte.

        Je velký rozdíl mezi slovy :věřit a vědět.

        ad.Má to dopad pouze na Váš osobní osud.

        Je dobré naučit se rozlišovat svou hereckou roli od své individuality,
        a to procesem sebepoznání v pravdě.Co je to osobní osud?:)

        ad.Ten fakt,
        že Nejvyšší si obstaral lidské tělo ve formě Ježíše Krista a všechny nakonec spasí z negativního stavu se prokáže v budoucnosti.

        Tato Vaše převzatá PŘEDSTAVA je důvodem Vašeho útoku na výše uvedený
        příspěvek,který zatřásl s tou Vaší PŘEDSTAVOU(hradem z písku).
        Autorkou příspěvku není má osoba,ani mé srdce.Přesto jsem si vědoma jeho
        pravdivosti.Na rozdíl od autorky vím,že Bůh je Živý a šla bych ještě
        hlouběji.To také činím,jelikož jsem díky Živému odhalila tajemství Písma.

        Ke spasení jen tolik:
        „To, co máte v sobě, vás zachrání, když to vytvoříte sami ze sebe. Jestliže to v sobě nemáte, pak vás to, co v sobě nemáte, zahubí.“

        ad.Můžete se na hlavu stavět, popsat tisíce stránek, prostě to tak bude.

        Hlavou zeď neprorazíte!:)
        „Kdy nastane vzkříšení mrtvých a kdy přijde nový svět? On jim řekl: To, co čekáte, přišlo, ale vy to nechápete.“

      2. Hvězdičko,
        Někdy nedávno jste se tady někde v diskusi prokecla, že Ježíš Kristus byl smyšlená postava, tedy podle Vás. Tímto obsáhlým příspěvkem to potvrzujete a podsouváte, že si Ježíše Krista vymyslela římskokatolická církev k ovládání lidí, což je běžný názor ateistů.
        Co mě tedy na tom udivuje, že tak často argumentujete citacemi z těch smyšlených Novozákonních evangelii. Máte v těch svých pojetích obrovské rozpory.

      3. ad.Někdy nedávno jste se tady někde v diskusi prokecla, že Ježíš Kristus byl smyšlená postava, tedy podle Vás.

        Ježíš Kristus JE smyšlenou postavou.Tak proč jakože prokecávat?
        I Jména v Písmech jsou synonyma,nikoliv názvy(jména) osob.To se týká
        i Mojžíše,Šalamouna,Genesis..atd.Ba co víc,i tzv.Janovo Zjevení je
        mnohem starší než by se človíček domníval.Nesepsal ho žáden „apoštol“.
        V tzv. Starém Zákoně nejsou popisovány historické
        události,nýbrž je tam dokonale popsána duchovní cesta každého člověka.Tedy vše,čím si projde a co má udělat,aby se z něj stal Člověk,v němž se spojily sebepoznáním dvě Inteligence:IQ a EQ.
        “ Dvacet čtyři proroků mluvilo v Izraeli a všichni mluvili v tobě. On jim řekl: Zapomněli jste na Živého a mluvili o mrtvých.“

        “ Dávejte pozor na Živého, dokud žijete, abyste nezemřeli a chtěli Ho pak vidět, ale už byste nemohli.“

        ad.Tímto obsáhlým příspěvkem to potvrzujete..

        Tento obsáhlý příspěvek je ještě ničím v pororovnání s tím,co
        přijde.:)

        ad…a podsouváte,..

        Zajímám se nyní o podsouvání litosférických desek,jež se dřív nebo
        později bude dotýkat bytostně každého člověka na této planetě.
        Poslední Slovo bude mít totižto Matka-Otec,nikoliv člověk.:)
        A právě s tím velmi aktuálně souvisí poselství tzv.Starého Zákona,svitků,jež byly přepisovány podle předloh textů v pyramidách,
        z knih mrtvých….Textů pro nás do budoucnosti od nás z minulosti.

        ad.že si Ježíše Krista vymyslela římskokatolická církev k ovládání lidí,

        Církev je jen název,již nikoliv shromáždění,nýbrž oraganizace,sestávající z jednotlivců,a to od počátku.Mnoho církevních představitelů již ani neví,čemu vlastně slouží.

        Přesto všechno posloužila i ona církev,jakožto i jiná náboženství
        Bohu,jehož jsou všechna srdce součástí,tedy všemu a všem,
        k sebepoznání.

        ad…což je běžný názor ateistů.

        Mnoho ateistů používá rozumu více,než tzv.věřící.To však ještě neznamená,že nemají „srdce“,a že nejsou Otcem vedeni k Poznání,
        nebo že Bohu neslouží.Naopak,slouží k odhalování LŽÍ a polopravd,
        ve kterých se ocitli tzv.věřící slepci.Pravda však dostane na lopatky
        každého.Jak egoistického vědce,tak i slepého věřícího(tzv.rozumářů).
        Mnoho tvz.věřících masek používá rozumářství(vychcanosti) k ovládání
        mas lidí zrovna tak,jako mnoho egoistických vědců,jež se snaží dokázat neexistenci Boha,hraním si na bohy.
        Věřící i ateisti jdou jen zdánlivě rozdílnou cestou,ale ta cesta je
        jako ta ladička na piáno.Končí ve stejném bodě,končí ve stejném cíli.

        “ Víme, že od nás odejdeš. Kdo bude naším vůdcem?(…)jim řeklo: Kamkoli půjdete, dojdete k Jákobu Spravedlivému, kvůli němuž vzniklo nebe i země.“

        ad.Co mě tedy na tom udivuje, že tak často argumentujete citacemi z těch smyšlených Novozákonních evangelii.

        To Vy mne udivujete ještě víc.:)Necituji totižto z Novozákonních
        evangelií,nýbrž z Jednoho evangelia(tzv.Tomášova),ze kterého byly
        „napečeny“ další „chleby“ sloužící také k sebepoznávání v pravdě.
        A to jsou ty tzv.Novozákonní.

        ad.Máte v těch svých pojetích obrovské rozpory.

        Domníváte se.:)
        Domněnky a představy jsou cestou do „pekel“ mysli falešného ega.

      4. Hvězdičko,
        tak z Tomášova evangelia. Aha, to jsem netušil. A Tomáš chodil s kým? Pokud
        vím, tak s Ježíšem Kristem.

        Ale nejspíš měl ty moudrosti od někoho jiného. Už to úplně vidím, jak to všechno bylo. Vyřiďte tomu Vašemu Otci, že tohle je ubohá taktika a pokud bude chtít do budoucna uspět v oblbování lidí, Ježíše Krista by měl uznat.
        Jenže Ježíš Kristus splnil užitečnost a je to minulost.

        Teď je tady Pán Ježíš Kristus, Syn plně sjednocený s Otcem v jedné Absolutní bytosti. To se teprve budou dít věci.

      5. Pro Karla:

        ad.tak z Tomášova evangelia. Aha, to jsem netušil. A Tomáš chodil s kým?

        Tzv.Tomášovo evangelium je jen názvem toho evangelia.Thomas není jménem autora,ani zapisovatele.Je to jen přezdívka.
        To,že někdo přepíše písmo na další svitek,také ještě neznamená,že je jeho autorem.No a přepisování jmen také ještě
        neznamená,že došlo ke změnám obsahu textů(obrazů).
        Znám autora.:)

        ad.Pokud vím, tak s Ježíšem Kristem.Ale nejspíš měl ty moudrosti od někoho jiného. Už to úplně vidím, jak to všechno bylo.

        Nevíte toho opravdu ještě hodně.To je Vaší „odměnou“ od Otce
        za debilní planetu,která trpí jen proto,abyste ve svém srdci
        našel i Vy tu „kuličku“,kámen mudrců,jež Vás jednou provždy
        vyvede z chudoby Vašeho srdce.Otec si tu svou“kuličku“ stráží
        velmi dobře.:)

        ad.Vyřiďte tomu Vašemu Otci,….

        Znovu Vám zopakuji:Kdo si myslíte,že šoféruje Vaši mysl?
        Kdo si myslíte,že tu píše prostřednictvím Vaší mysli?
        Takže si Mu to „vyřiďte“laskavě sám.:))

        ad.Syn plně sjednocený s Otcem v jedné Absolutní bytosti.

        Syn,nebo-li Duch a Otec jsou Jedním od Počátku.:)

        ad.To se teprve budou dít věci.

        Ony se již dávno dějí a také od Počátku.No a nyní se např.láme litosferická deska,na které si hovíte.
        Tak na koho čekáte,na koho spoléháte?

        „Na konci času zjistíme,že MY jsme ti,na které jsme pořád
        čekali.“(Mayové slovy J.Duška)

      6. Hvězdičko,
        nemá to fakt cenu, je to pořád stejné, ty naše duchovní neshody.

        Dneska mě zaujalo, že se láme litosférická deska, na které si hovíme.
        Je to možné, zemětřesení mají vzrůstající tendenci a i v Novém zjevení o nich Pán Ježíš Kristus hovoří, že budou doprovázet druhý
        příchod pseudotvůrců na tuhle planetu. A budou extrémní, ty zemětřesení. Není prý ani jisté, jestli to planeta vydrží, příchod tak intenzivního zla. Musí se na to postupně připravit, postupným odebíráním dobra.

        Taky dvě slunce možná budou (to v Novém zjevení není).
        Z proroctví slepého mládence:
        „Jedno slunce se hrne a země se bude třást“

      7. Pro Karla:
        Zkuste se na to celé dívat z jiného úhlu pohledu.
        Tedy nikoliv jako neshody a svár,ale jako příležitost
        k práci na sobě samém nebo jako na výměnu in-formací.

        Při výměně in-formací dochází vždy k „jiskření“,to
        jest vyrovnávání zdánlivě protichůdných sil.Jinak
        to ani nejde,protože je to o proměnách energií.
        To však ještě neznamená,že tomu tak je i v nitru.:)

        Nezhanobuji Nové Zjevení,jen je si dobré očistit
        pravdy od lží.Je tam mnoho užitečných rad a také se
        tam ukázala jedna zásadní in-formace,o které zde píšu,
        jen v jiné podobě.Také je dobré si uvědomit vliv
        přijímajícího(a všech okolo něj) tyto informace,a dále pak,že obsah je směřován k proměně prvně uvnitř člověka,nikoliv vně.Tak,jako každý channel,obsahuje
        pravdu i lež,ale hlavně plno synonym.
        ——–
        Je těžké se alespoň na chvíli odpoutat od naučených
        a převzatých představ.Uvedu Vám příklad:
        Dítě se učí od třetí třídy o hmotnosti,převodech
        jednotek,atd.Později nastoupí na střední školu a pálí
        mu to,tak jde na vysokou.Stane se z něj fyzik s tituly.Všude používá hmotnost.Hmotností je doslova
        prošpikován.Používá pohled na svět,kterému byl naučen.
        Co myslíte,napadne ho někdy,že hmotnost neexistuje?
        Že když neexistuje hmotnost,tak nemůže fungovat ani
        teorie relativity?Přijde na to,že i rychlost světla
        jako konstantu brát nelze,protože se mění jeho
        intenzita?
        Je to začarovaný kruh,pokud se vědec neumí zříci
        světa,nebo-li všeho,čemu byl naučen.Jeden atomový fyzik se vyjádřil velice pěkně:
        36 let mi trvalo,než jsem teorii velkého třesku zahodil za hlavu.
        A ejhle,okamžitě se uvolnilo místo pro nový vhled.

        Tak se to má třeba i s Mojžíšem,o kterém se děti učí
        v dějepise.Přitom je to synonymum pro název Vědomí pro hlubinnou psychologii,tedy studium sebesamého.:)

        Takže zatěžujeme si nejen sobě mozky samými nesmysly,
        kterých se posléze budeme muset zbavovat(a to je to
        nejtěžší),ale vesele v tom společnost pokračuje na školách,ale nejen na nich dále.

        PS:Vím,gůgl hodně snese,ale „oceány“,jak říká Otec
        také.

        Mějte se,třeba zas někdy příště.:)

      8. Hvězdičko,
        ještě něco k tomu: Kdo si myslíte,že šoféruje Vaši mysl?

        Silně mě podceňujete. Moc dobře vím o šoférování mysli utvořitelelem
        tohohle světa, jenže ten není Absolutní. Má to promakané, to uznávám,
        nemá to však Absolutní, má tam MEZERY neboli DÍRY neboli OSTATKY.

      9. ad: Má to promakané, to uznávám, nemá to však Absolutní, má tam MEZERY neboli DÍRY neboli OSTATKY.
        _______________________________________

        Není nad to mít v tom „jasno“, co Karle?…-)))

        ad: Moc dobře vím o šoférování mysli utvořitelelem
        tohohle světa, jenže ten není Absolutní.

        Jasná zpráva, jasně…-) Spojka, meziplyn, dvojka přes zuby, plnej knedlík a jedem dál… brm, brm, brm…:-) Kdepak, v blázinci je stejně krásně…-)

      10. Pro Karla:
        Znám Absolutní Pravdu,ta jest v klidu,neměnná.
        Vše ostatní je pomíjivé,to jest v pohybu.

      11. ad: Jenže Ježíš Kristus splnil užitečnost a je to minulost. Teď je tady Pán Ježíš Kristus, Syn plně sjednocený s Otcem v jedné Absolutní bytosti.

        Aha. No to bude asi nějakej hóóódně sofistikovanej apgrejd. Kdepak, v blázinci se furt něco děje a užitečnejch idiotů je všude jak máku. (všimněte si jak jdu „do sebe“ a už nepíšu „všude jak nasráno“)
        Karle, dříve nebo později, i vy budete minulost.

      12. ad – (všimněte si jak jdu „do sebe“ a už nepíšu „všude jak nasráno“)

        Jdi s tím k šípku…….

        (všimni si jak….atd atd…..)

      13. TE je pro mne inspirací – zaznamenává výroky Ježíše a patří většinou z nich mezi mystické /gnostické / texty.

        Charakteristika – odkaz na konci :

        Tomášovo evangelium je součástí souboru gnostických spisů objevených v egyptském Nag Hammádí v roce 1945 (NHC II/2). Nejnovější výzkumy posunují vznik evangelia stále hlouběji do minulosti, do let 70 až 80 našeho letopočtu nebo i do poloviny prvního století a ještě dříve. Tři fragmenty textu jsou známy z papyru Oxyrhynchus pocházejícího z období mezi lety 130 a 250 (pOxy. 1, 654 a 655). Jako místo vzniku se nejčastěji uvádí východní Sýrie, kde se apoštol Tomáš těšil mimořádné úctě. Samotný koptský opis z Nag Hammadské sbírky je datován do poloviny 4. století.

        Evangelium bylo ve starověku všeobecně rozšířené. Obsahuje 114
        Ježíšových výroků (logií). Více než třetina výroků je blízká citacím v
        synoptických evangeliích, další třetina má gnostický charakter. Do
        dnešní doby se část Tomášova evangelia zachovala i ve východním
        čínském Turkestánu na tzv. Turfanských fragmentech (Turfan
        Fragment M 789) z manichejského prostředí. Existenci evangelia
        připomínalo mnoho představitelů prvotní církve. Na začátku 3. století
        (225-235) se o něm zmiňoval Hippolyt Římský. Ve 4. století před ním
        varoval jeruzalémský biskup Kyrillos, který ho mylně označil za dílo
        manicheistů. Z Kyrillovy zprávy lze vyvodit, že spis byl mezi tehdejšími křesťany oblíbený.

        Z dostupných historických faktů vyplývá, že předlohou knihy byl soubor
        původních Ježíšových výroků (někdy označovaných jako pramen Q). Odtud není daleko k domněnce, že Tomášovo evangelium obsahuje autentičtější informace o Ježíšově životě než Nový zákon. Literární svědectví o Ježíši Kristu zpracované ve formě výroků a rozhovorů je starší než biografický žánr biblických evangelií. To se týká i některých dalších gnostických rukopisů (Rozhovor se Spasitelem, Kniha Tomáše Atleta, Tajná kniha Janova). Navzdory tomu se představitelům církve
        podařilo ve 3. až 5. století prosadit výběr redigovaných věroučných textů. Všechny ostatní zdroje informací byly, až na malé výjimky, zlikvidovány.

        Emeritní profesor Dr. James M. Robinson, bývalý ředitel Institutu pro antiku a křesťanství (Institute for Antiquity and Christianity, IAC) při univerzitě v kalifornském Claremontu a organizátor expedice
        v Nag Hammádí, na adresu Tomášova evangelia a jeho vztahu k Novému zákonu prohlásil:
        “Tomášovo evangelium odpovídá žánru apoštolské literatury mnohem spíš než kanonická evangelia. Kanonická evangelia se tak dostávají do obdobného druhotného postavení, které dřív deklasovalo jiná evangelia jako apokryfní. Jasné rozlišení mezi tím, co je kanonické a co ne, se začíná ztrácet …”
        “Konkrétní důvody, které se v rané křesťanské literatuře uváděly pro přijetí nebo vyloučení daných textů, nejsou už dnes často přesvědčivé (…) Běžný tradiční křesťanský předpoklad, že Ježíš kanonických evangelií je právě takový, jakým Ježíš byl, a že jeho učedníci mu rozuměli tak, jak o tom svědčí Apoštolské vyznání víry, a že proto
        křesťanské pravověří zůstávalo po staletí věrné tomu, co učil a činil – tato konstrukce je už prostě neudržitelná …”

        (převzato z časopisu Česká metanoia č.5/1994)

        I tady, u nás „doma“, lze leccos najít :
        Gnosis9.net – Internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
        URL článku: http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005010001

        Moje malá poznámka – intelektuální debaty, „výlety“ do historie, domněnky, které si mnohdy diskutující vytvoří……, závěry, kterým pevně věří, ač nemá žádné důkazy, nač to všechno je? Dokazovat si důležitost toho, kdo co víte, co máte načteno, čemu věříte a pak s tím operovat jako s nějakými lehce dokazatelnými fakty? Nejste však ani vědci, asi neznáte hebrejsky, koptština, aramejšina, řečtina ….., to je vše mimo vás, Karle a Hvězdičko. Samozřejmě i mimo mne.

        To, co každý z nás /ne všichni, někteří jen glosují …/ hledáme, je uvnitř nás. Cesta k tomu je alespoň pro mne průzračná, jasná a jsem vděčen za její poznání. Není jednoduchá a není vůbec o tom, že přečtu jednu, pět, dvacet či tisíc knížek. To ještě nikam nikoho nepřivedlo, možná k uznání /ega mezi podobně hledajícími intelektuály.

        Mnoho zdaru na vaší cestě. Rozhodnutí pro ni je pouze a jenom Vaše svobodná volba a doufám, že si nemyslíte, že svým vystupováním „musíte“ získat nějaké příznivce či vám musí být uvěřeno. Střežte si ji však jako poklad a pokud máte pocit, že máte opravdu ty pravé perly, neházejte je sem jen tak. Jsou vaším obrovským štěstím. Určitě vás stupeň vašeho poznání stál i nemalé úsilí, odříkání, možná až životních „kotrmelců“ Až odejdete ze svého fyzického těla, až vaše podstata přijde k „soudu“, a ten nemine nikoho, poznáte, zda jste v tom ukončeném životě šli správným a nebo nesprávným směrem. Bůh má však rád všechen život, který stvořil a v případě omylu, budeme mít možnost nápravy.

        Ještě jednou – mnoho zdaru, pochopení a tolerance jeden pro druhého.

        Venda

      14. Vendo ja nie som Karel ani Hviezdička, ale keď sa tu stále cituje Biblia a preberajú sa všetky možné evangeliá spredu i zozadu, ktorých výklady som počula už XY-krát, mňa by zaujímalo ako si vysvetliť podobenstvo o návrate márnotratného syna k otcovi.Pre osvieženie pamäti :

        Evanjeliový text : Lukáš 15

        4 „Ak má niekto z vás sto oviec a jednu z nich stratí, nenechá tých deväťdesiatdeväť na púšti a nepôjde za tou, čo sa stratila, kým ju nenájde? 5 A keď ju nájde, vezme ju s radosťou na plecia, 6 a len čo príde domov, zvolá priateľov a susedov a povie im: „Radujte sa so mnou lebo som našiel ovcu, čo sa mi stratila.“ 7 Hovorím vám: Tak bude aj v nebi väčšia radosť nad jedným hriešnikom, ktorý robí pokánie, ako nad deväťdesiatimi deviatimi spravodlivými, ktorí pokánie nepotrebujú.
        8 Alebo ak má žena desať drachiem a jednu drachmu stratí, nezažne lampu, nevymetie dom a nehľadá starostlivo kým ju nenájde? 9 A keď ju nájde, zvolá priateľky a susedky a povie: „Radujte sa so mnou, lebo som našla drachmu, čo som stratila.“ 10 Hovorím vám: Takú radosť majú Boží anjeli z jedného hriešnika, ktorý robí pokánie.“
        11 A pokračoval: „Istý človek mal dvoch synov. 12 Mladší z nich povedal otcovi: „Otec, daj mi časť majetku, ktorá mi patrí.“ A on im rozdelil majetok. 13 O niekoľko dní si mladší syn všetko zobral, odcestoval do ďalekého kraja a tam svoj majetok hýrivým životom premárnil. 14 Keď všetko premrhal, nastal v tej krajine veľký hlad a on začal trieť núdzu. 15 Išiel teda a uchytil sa u istého obyvateľa tej krajiny a on ho poslal na svoje hospodárstvo svine pásť. 16 I túžil nasýtiť sa aspoň strukmi, čo žrali svine, ale nik mu ich nedával. 17 Vstúpil teda do seba a povedal si: „Koľko nádenníkov u môjho otca má chleba nazvyš, a ja tu hyniem od hladu. 18 Vstanem, pôjdem k otcovi a poviem mu: Otče, zhrešil som proti nebu i voči tebe. 19 Už nie som hoden volať sa tvojím synom. Prijmi ma ako jedného zo svojich nádenníkov.“ 20 I vstal a šiel k svojmu otcovi.
        Ešte bol ďaleko, keď ho zazrel jeho otec, a bolo mu ho ľúto. Pribehol k nemu, hodil sa mu okolo krku a vybozkával ho. 21 Syn mu povedal: „Otče, zhrešil som proti nebu i voči tebe. Už nie som hoden volať sa tvojim synom.“ 22 Ale otec povedal svojim sluhom: „Rýchlo prineste najlepšie šaty a oblečte ho! Dajte mu prsteň na ruku a obuv na nohy! 23 Priveďte vykŕmené teľa a zabite ho. Jedzme a veselo hodujme, 24 lebo tento môj syn bol mŕtvy, a ožil, bol stratený, a našiel sa.“ A začali hodovať.
        25 Jeho starší syn bol práve na poli. Keď sa vracal a približoval sa k domu, počul hudbu a tanec. 26 Zavolal si jedného zo sluhov a pýtal sa, čo sa deje. 27 Ten mu povedal: „Prišiel tvoj brat a tvoj otec zabil vykŕmené teľa, lebo sa mu vrátil zdravý.“ 28 On sa však nahneval a nechcel vojsť. Vyšiel teda otec a začal ho prosiť. 29 Ale on odpovedal otcovi: „Už toľko rokov ti slúžim a nikdy som neprestúpil tvoj príkaz, a mne si nikdy nedal ani kozliatko, aby som sa zabavil so svojimi priateľmi. 30 No keď prišiel tento tvoj syn, čo ti prehýril majetok s neviestkami, pre neho si zabil vykŕmené teľa.“ 31 On mu na to povedal: „Syn môj, ty si stále so mnou a všetko, čo ja mám, je tvoje. 32 Ale patrilo sa hodovať a radovať sa, lebo tento tvoj brat bol mŕtvy, a ožil, bol stratený, a našiel sa.“

      15. Dobré ráno,

        s malým zpožděním tu je moje stručná odpověď na Váš dotaz ze včerejška. /8:49/
        Toto podobenství jsem tu použil a i komentoval již vícekráte a uváděl ho do souvislostí s postavením lidstva a tedy i jednotlivé duše. Je to putování duše, obraz její cesty – sestupu do nižších světů a po uvědomění si nedokonalosti těchto světů, je popsána Cesta návratu do svého pravého domova, k Otci.

        I knihy učení Východu mají podobný příběh, kdy je tato cesta přirovnána k cestě krásné princezny královského rodu /duše/, která odešla z domova, paláce svého Otce. V novém, neobvyklém prostředí se její mysl zatemnila, odložila svůj královský šat a stala se společnicí metařů a sluhů /mysli a smyslů/.

        Nadějí je, že Otec na duši, která prochází různými peripetiemi /žere mláto s prasaty/, čeká a že ji vždy, za určitých podmínek, svojí Milostí příjme.

        Pěkný den.
        Venda

      16. To podobenství je nejen o putování duše,nýbrž i jejího ducha,který přinesl do svého „domu“ (vědomí)zkušenost,o kterou posílila i duše. Srdce získalo náhled i z opačné strany.Zdánlivá chyba byla zaplacena bolestí a k užitku všem.
        No a hodně záleží na tom,jaký duch tu duši vede a
        jestli si je té duše vůbec vědom.


        ad.Nadějí je, že Otec na duši, která prochází různými peripetiemi /žere mláto s prasaty/, čeká a že ji vždy, za určitých podmínek, svojí Milostí příjme.

        Ano,ale co ten duch např.Vendy,nemluvě o všech
        předchozích?Otec přijímá duši,ne duchy.
        Otázka zní,jak se duše zbaví(očistí) od duchů mysli
        (myšlenek) a smyslů(citů),aby mohla stvořit svého
        ducha?A co se děje s duchy bez duše,kam jdou?

        spojíte duši a ducha v jedno srdce,
        tedy vědomí?

      17. Vendo, ďakujem za Tvoju interpretáciu príbehu.Prepáč ale predošlé interpretácie som nečítala, nie všetko sa podarí.:-) Doplnila by som Ťa v tom, že keď syn = myseľ, poučenie sa týka aj druhého brata. Človek, ktorý si myslí že dodržuje všetky prikázania, pôsty, skrátka slúži Otcovi, čaká odmenu pretože sa cíti byť lepší ako jeho hriešny brat, naopak egoisticky vyčíta Otcovi, že on si zaslúži viac. Odmena však neprichádza, prečo? Pretože hriešny syn prišiel s prosbou a pokorou, ktorá druhému synovi chýbala. Príbeh sa týka aj „svätých“ synov.
        Zdravím.

      18. Pro Vendu:

        To vše,co jste zde napsal je Vaše,nebo-li pro Vás.
        Jenže jste si to celé neotočil jako zrcadlo,a tak
        jste si zde odhalil v přímém přenosu sám sebe,tedy
        svou pravou tvář.

        Řídíte se heslem:Podle sebe soudím tebe?
        Co Vám brání naučit se jazyky a přemýšlet srdcem?
        Jak víte,že nemám důkazy?:)

        PS:Ve Vašem textu je vše,co byste měl začít řešit v sobě samém.

    2. Hvězdičko, mohu se optat?

      Co Vás vedlo k tomu, že jste sem, pod článek „Srdcem učení o jednotě všeho je láska“ přetiskla tento rozsáhlý materiál ze stránek matrix?

      Díky za případnou odpověď.
      Venda

      1. Pro Vendu:

        1.univerzálním klíčem je Láska bezpomínečná,která spojuje,no zároveň
        umí rozlišovat.
        2.“Království Otce se podobá ženě, která vzala trochu kvasu a skryla ho do těsta – tak z něho udělala velké chleby. Kdo má uši, slyš.“

    3. Hvězdičko,

      taková šlichta, ve které je „sto dobrých věcí“, by se neměla dávat ani prasatům, ať jim není nevolno.
      Rozumím tomu, že každý jsme nějaký, ale jestli se s tímto ztotožňujete, máte před sebou hodně dlouhou cestu, na které budete potřebovat při obnově Vašich „chuťových pohárků“ hodně léčby a pomoci.

      1. Pro pana Muladiho:

        ad.taková šlichta, ve které je „sto dobrých věcí“, by se neměla dávat ani prasatům, ať jim není nevolno.

        Nevím za koho se považujete,ale stvořená „historie“ člověka,tomu říkám šlichta falešného ega,kterou se krmí i děti ve školách doteď.

        “ Království Otce se podobá člověku, který zasel dobré semeno. Jeho nepřítel přišel v noci a zasadil plevel mezi dobrá semena. Ten člověk však nenechal své čeledíny plevel vytrhat. Řekl jim: „Jen abyste nešli vytrhat plevel a nevytrhali s ním pšenici, neboť v den žně se plevel ukáže. Pak bude vytrhán a spálen.“
        „Andělé přijdou s proroky a dají vám to, co je vaše. A vy sami jim dáte to, co máte ve své ruce.
        Říkejte si: Kdy přijdou, aby si vzali to, co je jejich?“:))

        ad.Rozumím tomu, že každý jsme nějaký, ale jestli se s tímto ztotožňujete…

        Proč bych se měla s někým a něčím jakože stotožňovat?Kde na to chodíte?
        Člověk by si měl uvědomit jednu základní věc:Ztotožňuji-li se s někým,
        něčím,pak to již není o mně.Pak si jen „hraju“ na někoho,něco,jiného,ale
        již to není o mé pravé individualitě.

        ad.máte před sebou hodně dlouhou cestu,na které budete potřebovat při obnově Vašich „chuťových pohárků“ hodně léčby a pomoci.

        Nedivím se Vaší reakci(jako u Karla),proto :

        “ Nelžete a nedělejte to, co sami nenávidíte, neboť to všechno je zjevné před tváří nebe. Neboť nic není skrytého, co nebude odhaleno a co je ukryto, nezůstane nezjeveno.“

      2. na koho tu furt kydáte hnůj?? :D ještě pár komentářů a už tu bude celá bible.. :D ale víte co.. myslet neznamená citovat z nějaké svaté knihy.. ;) co takhle trošku lásky v podobě prostoru pro jiné myšlenky? :D (jakože míň slov, více obsahu) ..tohle se nedá číst…

      3. Hvezdicko,diky moc za postovany text z Matrixu.Mozna jste mela pridat i poznamku admina ..

        „Poznámka: (Několika set stránkové dílo pisatelky publikující pod pseudonymem Acharya S. je brilantní analýza provedená detailní faktografickou komparativní metodou dokazující jak sofistikovaným způsobem je po tisíciletí manipulována lidská veřejnost pod nástrojem falešného a umně vypracovaného systému víry. Vzhledem k tomu, že považuji tento materiál za velmi zásadní nejen pro proces „osobního probuzení z umělého spánku“, ale také pro správné pochopení širších souvislostí, bude v dohledné době stěžejní dílo „Křesťanská konspirace“ od Acharaye S. opublikováno v celém rozsahu. Je však ještě třeba doladit autorské náležitosti. Pozn. J.Ch.).

        Inu,i ja jsem pred lety cetl podobnou analyzu od Davida Ickeho v knize „Jen nekonecna laska je skutecna,vse ostatni je iluze“, kde popisoval pribeh nejen krestanstvi stejnym zpusobem jako prilozeny text.

        Nedavno jsem se v knize „Masky bohu:Primitivni mytologie“ od Josepha Cambhela skutecne podivoval nad shodou nekterych myt.pribehu napr. u domorodych kmenu tichomorskych ostrovu a starovekych reku.Kdyz si uvedomim priblizne obdobi osidlovani tichomori musim zustat jen zirat nad faktem,kde se asi vzala podobnost jednotlivych postav a samotnych pribehu.A jak stare asi musi byt koreny techto mytu jez jsou casto zacleneny do jednotlivych nabozenstvi.

        A co z toho vseho nakonec vyplyva ???

        Kazdopadne diky za podnetny text k zamysleni Hvezdicko :-)))

      4. Hvězdičko,

        ad: Nevím za koho se považujete,ale stvořená „historie“ člověka,tomu říkám šlichta falešného ega,kterou se krmí i děti ve školách doteď…

        Nevím, proč jste to na mou adresu uvedla, když jste s tím u mne naprosto mimo mísu.

        ad: Proč bych se měla s někým a něčím jakože stotožňovat?

        Jestli se s něčím neztotožňujete, pak to nepředkládejte ostatním – je to přinejmenším pokrytectví.

        A co se týká té šlichty, kterou jste zde nechala celou přetisknout, její autorka neví vůbec nic o trojjedinosti Boha.
        Anu, Enlil, Ea
        Usire, Eset, Horus
        Brahma, Šiva, Višnu
        Kronos, Rhea, Zeus
        Odin, Freja, Thor
        Jehovah, Cebaoth, Kristus
        Otec, Matka, Syn
        to je pořád stejný princip, akorát v jiných kulisách a pod jiným úhlem pohledu.

        Navíc, kdo popírá existenci Krista, je jednoznačně ve službách odpůrce Boha a vztahuje se na něho citát Ježíše Krista na kříži: Otče, odpusť jim, neb nevědí, co činí. (Samozřejmě, že Ježíši Kristu vůbec nejde o to, abychom ho uctívali jako mrtvolu na kříži. Pořád je ztotožněn s Otcem a Láska chce lásku…)
        Takže stručně řečeno – Otec Vám na přímluvu Krista odpouští a já nazývám vaše příspěvky pravým jménem: šlichta.

      5. Pro Vendu:

        ad.Díky.Venda

        To je také o Vás,pane Vendo.Zrcadlo Vašeho já.Pro sebelítost lézt
        do zadku někomu jinému,abyste vědomě ublížil a hrál tu svou
        frašku dál.

        Sebelítost je největší zlo.Zlo dělá zas jen zlo.Zlo umí ublížit,
        no opravdu umí ublížit Srdce.Chudoba srdce,jako i chudoba Srdce
        je zlo.

      6. Degon napsal: 14.10.2014 (10:08)“Často sa tu rozoberá problematika dobra a zla ako dajakej reálnej veličiny, ale ak sa na to pozrieme z hľadiska logiky, tak musíme konštatovať, že sú to čisto relatívne pojmy. Nijaké DOBRO, alebo ZLO reálne nejestvujú! …takéto kategorizovanie si vytvárame iba v našej mysli, ale reálne nejestvuje.“

        Hvězdička naproti tomu píše „Sebelítost je největší zlo.Zlo dělá zas jen zlo.Zlo umí ublížit,no opravdu umí ublížit Srdce.Chudoba srdce,jako i chudoba Srdce
        je zlo.“

        Existuje tedy „reálně“ zlo, či nikoliv??? Bylo by dost zvláštní, kdyby se zdejší dlouhodobější diskutéři neshodli ani na tomto.

      7. ad: Existuje tedy „reálně“ zlo, či nikoliv???

        Všechno je v hlavě. Až tak je to jednoduchý.

      8. Nikoliv, já tedy rozhodně nesouhlasím, všechno skutečně podstatné je v „srdci“ (duchovním, nikoliv fyzickém).
        Má otázka dále trvá a je položena hlavně těm, které jsem citovala.

      9. Existuje tedy „reálně“ zlo, či nikoliv??? Bylo by dost zvláštní, kdyby se zdejší dlouhodobější diskutéři neshodli ani na tomto.

        Hvězdička je místní blázen, tu bych do toho nezatahoval. Logika je dobro, nelogika je zlo. Jednota je dobro, co je mimo jednotu je zlo. Když napíši 1+1=2 je dobro, když napíši 1+1=3 je zlo, protože vyvodím milný závěr, který může mít katastrofální následky.

      10. Až se zbavíte těch přívlastků a přídavných jmen, etymologie a píčovin všeho druhu, pak se snad můžem začít konečně bavit. Opakuji: všechno je v hlavě, přičemž „klíčem“ je jazyk a řeč.

        ad: Nikoliv, já tedy rozhodně nesouhlasím.

        Nemusíte… Všechno je v hlavě a vaše radikální a rozhodné „já tedy rozhodně nesouhlasím“, je toho důkazem. Marná sláva, lidé jsou holt utkáni svými výroky. Někteří si jsou tohoto fenoménu vědomi, někteří jsou holt vláčeni jazykem a řečí nevědomí a představ všeho druhu.

        ad: Má otázka dále trvá a je položena hlavně těm, které jsem citovala.

        No a co?…:-))

      11. Existuje reálne dobro a zlo? Do obchodu s hračkami idú Janko a Anička a pozerajú na jednu hračku. Jankovi sa páči a tak by ju chcel. Je pre neho „dobro“. Aničke sa však nepáči, lebo má iný vkus a tak ju nechce. Je pre ňu „zlo“. Aká je tá hračka? Je reálne existujúca, ale u jedného je „dobrom“ a u iného „zlom“. To je tá relativita!
        Objekt objektívne (reálne) existujúci môže byť subjektívne posudzovaný aj ako dobro, ale aj ako zlo.

      12. Něco ode mě ke zlu:

        Otázka definice největšího zla je komplikovaná, neboť jsou tři základní pozice z kterých se dá zlo definovat.

        1. z pozice pozitivního stavu je největší zlo nepřijímat a popírat to, že Pán Ježíš Kristus je prvotním a jediným zdrojem života všech a všeho. Toto je pravda.

        2. z pozice negativního stavu je pro ně největší zlo pokání. Pokání je v běžné řeči i v náboženském významu symbolická činnost, kterou člověk dává najevo, že pochybil, a snaží se své viny zbavit. V křesťanském pojetí znamená výraz lítosti, vnitřního obrácení k Bohu a proměny dosavadního života.
        Z této pozice je vhodné zamyslet se nad zdejším častým výrokem „největší zlo je sebelítost“. Je naprosto zřejmé, že je to pohled z nejhlubších pekel, neboť uvědomění
        si bídnosti svého života je prvním krokem při osvobozování od negativního stavu. Je to něco, co vychází ze svobodné vůle a ostatní už zařídí Pán Ježíš Kristus. Pekla přijdou o
        svého stoupence, což je z jejich pohledu největší zlo.

        3. z pozice neutrálního stavu, což představuje naše planeta, kde je všechno překroucené a není správná znalost a jistota téměř o ničem je největší zlo dělat věci ÚMYSLNĚ pouze pro SVŮJ VLASTNÍ PROSPĚCH a to především fyzickým nebo psychickým násilím a nebo jinými způsoby na druhých, nebo na druhém místě na ekosystému. Toto začíná nabývat obrovských rozměrů a zlo jasně vítězí. Má to tak být, neboť posláním naší planety je být jevištěm, na kterém se hmatatelně prokáže co to je zlo.
        A pamatujte, že největší zlo je bod 1. To je pravda. To ostatní jsou jenom důsledky a následky nepřijímání a popírání Pána Ježíše Krista.

      13. Pro Karla !
        Celý tento Tvůj příspěvek je v podstatě o popírání
        sebesamého,nikoliv o tvém boji samého se sebou.
        Celý tento příspěvek je o Tvé SEBELÍTOSTI a je názornou
        ukázkou,co je to vlastně zlo ku prospěchu všech.
        Tvá MYSL je rozdělena do dvou pólů,dvou protikladů.
        Ne však z důvodu,aby rozdělení přetrvávalo,ale abys
        mohl nalézt mezi nimi střed a spojitosti(říkáš tomu
        souvztažnosti).
        Tím,že popíráš svou chudobu srdce,tedy zlo v sobě
        samém,“zjevuje“ se Ti okolo Tebe,aby Ti dalo najevo,
        že je Tvou součástí.
        Lituješ sám sebe z nevědomosti o sobě samém.Domníváš
        se,že zastáváš pozitivní stranu a že obsahuješ jen dobro a dokonalost.Prože odsuzuješ chudobu srdce i u ostatních,kteří jsou na tom stejně jako Ty,odsuzuješ
        z nevědomosti o sobě samém,jen sám sebe.Zůstáš pro
        svou zaslepenost ve své chudobě srdce,kterou způsobuješ další zlo.Z tohoto bludného kruhu se každý
        může dostat ven jen SEBEPOZNÁNÍM v pravdě.

        Místo,aby ses mne zeptal,co je to ta sebelítost,tak ji
        okamžitě připisuješ pohledu z pekel.:)

        SEBELÍTOSTÍ je totiž ZÁŠŤ,NENÁVIST,ZÁVIST,PÝCHA,
        SOBECKOST..
        ZASLEPENOSTÍ je nevědomost(neznalost) o sobě samém.
        Ta pak vede pod nátlakem představ a domněnek k „maskování“ sebesamého před ostatními,tedy Bohem.

        Tím,jak člověk neustále popírá,že obsahuje emoce
        a myšlenky,které jsou příčinou chudoby jeho srdce a sebelítosti,způsobuje degradaci své mysli.
        Člověk se tak stavá otrokem své
        sebelítostivé mysli a způsobuje z nevědomosti degradaci mysli své i celé společnosti.Má potřebu uzkazovat
        prstem na všechny ostatní,má potřebu obviňovat a najít
        viníka.No neuvědomuje si,že hlavním viníkem je si on
        sám.Je otrokem své mysli,je otrokem své chudoby srdce,
        a je jejich zaslepeným sluhou.Je mrtvolou s maskou přetvářky.

        „Když ti, co vás vedou, vám řeknou: „Pohleďte, království je v nebi“, tak tam budou ptáci nebeští před vámi. Když vám řeknou: „Je v moři“, předejdou vás ryby. Uvnitř ve vás je království a vně vás. Když poznáte sebe, budete poznáni a uvědomíte si, že jste dětmi živého Boha. Jestliže však sami sebe nepoznáte, pak přebýváte v bídě a jste bídou.“

        BÍDA=CHUDOBA SRDCE=ZLO

        Vše,co Ti zobrazuje okolo Tebe,je to,co v sobě
        popíráš.Bůh není dokonalý,Bůh je ÚPLNOSTÍ.A to je
        velký rozdíl.
        Neutrální dokáže být jen Láska bezpodmínečná,Pravda.
        Pro svou zaslepenost místo aby jste Ji v sobě našel
        a prozřel,šíříte o Ní pomluvy,aniž byste Ji poznal.
        Popíráte Lásku všeobjímající,popíráte Matku,popíráte
        Pravdu.To Ona dala Otci kus svého srdce-Syna.
        Dala kus srdce i Vám tak,jako každému člověku.

        TATO SLOVA NEJSOU PROROCTVÍM:

        14Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh) .
        15Bude jíst smetanu a med, aby dovedl zavrhnout zlé a volit dobré.
        16Ještě než bude chlapec umět zavrhnout zlé a volit dobré, bude opuštěna země, z jejíchž obou králů máš hrůzu.

        -TO PLATÍ PRO KAŽDÉHO ČLOVĚKA,který obsahuje VŠE a UČÍ SE pomocí zkušeností,proměněných na moudrost:“aby dovedl zavrhnout zlé a volit dobré“

        Vše je totižto projevem Lásky,i ta nenávist,žárlivost,
        sobeckost,atd.Jen Jediná vám však dokáže pomoci
        zavrhnout zlé a volit dobré,jinými slovy :jen Jediná
        vám dokáže pomoci proměnit vaše zkušenosti,ať jsou
        jakékoliv,na MOUDROST vašeho srce-vědomí i Vědomí.
        Pomůže vám stvořit v sobě tu „kuličku“,bod rovnováhy.
        Pak i uzříte,že zlo neexistuje.

        Jen sebepřijetím tzv.“dobra“ i „zla“ se můžete stát
        úplností,nikoliv dokonalostí,na své cestě.Je dobré
        si uvědomit,že mou součástí jsou různé emoce i
        myšlenky(energie),které respektuji,ale nemusím se k nim připoutávat.

        Hledejte skutečnou příčinu důsledků,které vidíte
        okolo sebe.Ony ty důsledky jsou i vaší součástí a
        učíte se je snášet.
        Příčinu najdete v symbolu tzv.ukřižování lásky bezpodmínečné ve svém srdci.Příčinu najdete v symbolu
        tzv.ukřižování Otcova Syna,tedy drahokamu,který mu
        tam „vložila“ samotná Matka,tedy Láska bezpodmínečná,
        Pravda.
        Ukřižováním Lásky v sobě samém,začnu trpět „chudobou
        srdce“.A to je Příčinou chudoby srdcí lidí a násilí
        této reality.
        Je to tématem výuky v Programu James(Jacob).

        Země je součástí Živé Matky,je TAKÉ tím bodem rovnováhy,kde o Lásku všeobjímající není nouze.
        Zaluhuje naši ÚCTU.Jenže ….
        To Ona bude mít spolu s Otcem také poslední Slovo.

      14. Hvězdičko,
        píšete SEBELÍTOSTÍ je totiž ZÁŠŤ,NENÁVIST,ZÁVIST,PÝCHA, SOBECKOST.

        1. zášť a nenávist považuji za stejné a vnímám to jako neschopnost někoho vystát. Cokoliv udělá nebo řekne bude vadit, v nejzazším smyslu to může vyústit ve vraždu, nebo z hlediska skupin ve válku.

        2. závist vnímám jako chorobnou touhu po něčem, co nemám a má to někdo druhý a ve snaze získat předmět této touhy, či druhého o to připravit, někdy i za cenu zavrženíhodných činů.

        3. pýcha je povýšenost, namyšlenost, nadhodnocení své osoby.

        4. sobectví je sledování vlastního prospěchu a zájmu, případně i na úkor druhých. Též egoismus.

        Toto jsou nepochybně negativní lidské vlastnosti, též hříchy, nebo taky zlo.

        Nechápu, jak k tomu můžete přiřadit sebelítost.Lítost nebo sebelítost je uvědomění si, že je něco špatně, tedy právě uvědomění si těch hříchů, neboli uvědomění si toho zla.

      15. Pro pana Muladiho:

        ad.ad: Nevím za koho se považujete,..

        Nezlobte se,pane Muladi,ale to Vy jste napsal:
        ..taková šlichta, ve které je „sto dobrých věcí“, by se neměla dávat ani prasatům,..

        Tak jsem se jen zeptala,jestli se za něj považujete,protože je
        složkou pudového anima.

        ad.Jestli se s něčím neztotožňujete, pak to nepředkládejte ostatním – je to přinejmenším pokrytectví.

        Znovu se ptám:Proč bych se měla s někým a něčím jakože stotožňovat?
        Proč by se měl člověk neustále s něčím a někým stotožňovat,jakoby
        neměl vlastní duši a nemohl stvořit vlastního ducha?
        „Toto nebe pomine, i to, které je nad ním, pomine. Mrtví nežijí a živí nezemřou. Ve dnech, kdy jste snědli to, co je mrtvé, učinili jste to živým. Co budete dělat, když byste byli ve světle? V den, kdy jste byli jedním, stali jste se dvěma. Když se stanete dvěma, co budete dělat?“


        ad.to je pořád stejný princip, akorát v jiných kulisách a pod jiným úhlem pohledu.

        Vše je stále o stejném principu cesty poznání sebesamého vpravdě.
        Vše je stále o stejném „těstu“,ze kterého jsou stvořeny další,
        nebo-li napečeny další „chleby“.
        A příspěvek výše,o který tu jde,nemluví o ničem jiném.

        ad.Navíc, kdo popírá existenci Krista, je jednoznačně ve službách odpůrce Boha a vztahuje se na něho citát Ježíše Krista na kříži: Otče, odpusť jim, neb nevědí, co činí.

        Pro Boha se naučte konečně číst s Láskou Krista,ne v hněvu falešného
        ega,a máte po problému.
        Lidé opravdu neví,co činí.Oni za to ale nemohou.Naučí se všemu,
        k čemu jsou vedeni.Umí jen to,čemu jsou naučeni.

        ad. Pořád je ztotožněn s Otcem a Láska chce lásku

        Syn a Otec jedním jsou.:)
        Mýlíte se,Láska bezpodmínečná nepotřebuje ničí lásku.Tu potřebuje
        Ten,kterému se Jí nedostává pro pokrytectví „masek“,mrtvých.

      16. ad: Znovu se ptám:Proč bych se měla s někým a něčím jakože stotožňovat? Proč by se měl člověk neustále s něčím a někým stotožňovat,jakoby neměl vlastní duši a nemohl stvořit vlastního ducha?

        Dobrý otázky. Hodně dobrý otázky.

        Jediná možnost, jak se vypořádat s nesvobodným světem, je stát se tak absolutně svobodným, že Vaše existence bude akt rebelství. (Albert Camus)

      17. Honzo – týká se i Hvězdičky,

        ad: Proč bych se měla s někým a něčím jakože stotožňovat? Proč by se měl člověk neustále s něčím a někým stotožňovat,jakoby neměl vlastní duši a nemohl stvořit vlastního ducha?
        Dobrý otázky. Hodně dobrý otázky.

        V tomto případě je to naopak: špatný, hodně špatný otázky.
        Kdyby Hvězdička nebyla s tou šlichtou ztotožněma, nikdy by ji své-volně na těchto stránkách nepřetiskla. Jinak řečeno, ta šlichta má pevné zakotvení v jejím světě a následně akorát pokrytecky pokládá otázku: proč by se měla s něčím ztotožňovat…
        Oplatím Vám sladké tajemství: každý projev každého člověka (i na těchto stránkách)jde z jeho nitra – co ve svém nitru nemá, to člověk neprojevuje.

        ad: A co víte o „trojjedinosti Boha“ Vy?
        Vím to podstatné: jak vznikla, proč vznikla, jak se projevuje v Něm samotném a jak se odráží v Jeho tvorbě.
        (A mimochodem, potěšil jste mne zmínkou o Jardovi, hodně si spolu rozumíme.)

      18. Je to tak, Hvězdička tu píše páté přes deváté od apokryfních evangelií až po pyramidy v Gíze. Honza ji za to pomalu dává vyznamenání a sám tu nedávno postoval…

        Divím se, že se od toho, který vás povolal milostí Kristovou, tak rychle odvracíte k jinému evangeliu.

        Jiné evangelium ovšem není; jsou jen někteří lidé, kteří vás zneklidňují a chtějí evangelium Kristovo obrátit v pravý opak.

        Ale i kdybychom my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet!

        Měla by být prokleta, ale místo toho Honza nečekaně píše… „Třeba už jen tím, že nebojí nazývat věci a jevy pravými jmény. Odvaha k pravdě není totiž dána každému.

        Honzo, když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni!

      19. Pro Matrixe:
        ad. Hvězdička je místní blázen,….

        Tak mne dobře poslouchej:

        Jen si „MYSLÍŠ“,že bavíš(a nejsi sám) na můj ÚČET.
        Vyvedu Tě z omylu ihned.Bavíš se na SVŮJ ÚČET.
        A ten si budeš muset ZAPLATIT Ty sám.
        Jak se platí Účet?Bolestí srdce.
        Není mi tě líto,alespoň neodejdeš úplně s prázdnou.

        Soudíš?Soudíš jen sám sebe.Kritizuješ?Kritizuješ jen
        sám sebe.Ukazuješ prstem?Ukazuješ jen na sebe.Ponižuješ?Ponižuješ okamžitě sám sebe…atd.
        Vše je okamžitě zapsáno v tvé „knize“.A že tam toho
        Máš!Místo abys řešil sebe,připisuješ a připisuješ…
        Je to jen Tvoje cesta.Jen si jaksi zapomněl,že tou
        cestou „domů“ je Láska,nikoliv tvoje „maska“.

        Mimochodem Ti zopakuji:
        Všechna srdce jsou si rovna,žádné není více ani méně.
        Žádné srdce neumí ani nadávat,ani lhát,ani proklínat.

        Tak si to laskavě srovnej v sobě samém,a pak možná
        uvidíš,že jsi otrokem své mysli,která trpí pro chudobu
        Tvého srdce.

      20. Hvězdička napsala: 18.10.2014 (13:46) Pro Matrixe:

        „Soudíš?Soudíš jen sám sebe.Kritizuješ?Kritizuješ jen
        sám sebe.Ukazuješ prstem?Ukazuješ jen na sebe.Ponižuješ?Ponižuješ okamžitě sám sebe…atd.
        Vše je okamžitě zapsáno v tvé „knize“.

        Proč jen pro Matrixe? Platí to úplně pro všechny, pro každého, kdo soudí, kritizuje, ukazuje prstem, ponižuje …. pro každého bez rozdílu.

      21. Není mi tě líto,alespoň neodejdeš úplně s prázdnou.

        To je ta láska bezpodmínečná o které píšeš, aspoň vidíš jak blázníš. Muhehe

      22. Já jsem jen vykonavatel, to se ti vrací jen to Hvězdičko jak překrucuješ evangelia. Napsal jsem to s plným vědomím a svědomím. Kdyby to nedopadlo na úrodnou půdu, tak to lze lehce přejít, oproti tomu co tu píše Honza je to slabý odvar a není potřeba na to psát takové traktáty. Prostě jsem se trefil a jsem za to rád. Co není pravda člověka tak nepíchne u srdíčka, nebo v podvědomí si to nějak přeber.

      23. Pro Matrixe:

        ad.Není mi tě líto,alespoň neodejdeš úplně s prázdnou.

        To,že mi Tě není líto ještě neznamená,že mému
        srdci chybí soucit a porozumění,tedy schopnost
        odpouštět.

        ad.To je ta láska bezpodmínečná o které píšeš.

        Ano,bez lítosti a bez chudoby srdce.

        ad.Já jsem jen vykonavatel

        Jediným Vykonavatelem zde je Ten,kdo čte Tvou
        „knihu“(účetní),to jest Yehoshua.Vše co říkáš
        a děláš je čteno.

        ad.to se ti vrací jen to Hvězdičko jak překrucuješ evangelia.

        To si „MYSLÍŠ“ Ty.Ani ve snu by Tě nenapadlo,že
        máš v tom,co smýkáš za sebou „napsáno“,že si neseš svůj podíl na překroucení Otcova Slova.A to není
        vše,co se týká tvého ducha a mého srdce.Ukazovals
        prstem a mé srdce tpělo bolestí,mé tělo trpělo
        ukrutnou bolestí.Týral jsi na smrt,zabíjel,kradl,..
        Přesto jsem Ti podala ruku,aby sis mohl odpustit.
        A Ty pokračuješ dál ve své hře na boha,s „maskou“.
        Ty si říkáš vykonavatel?Jsi otrokem své mysli.

        ad. Napsal jsem to s plným vědomím a svědomím.

        Naopak,napsal jsi to ze zášti,která je Tvou součástí.Z neznalosti sebe samého a z neznalosti
        svého Stínu,který smýkáš se sebou-z nevědomosti.

        ad.Prostě jsem se trefil a jsem za to rád.

        Vědomě jsi chtěl znovu ublížit z nenávisti,ale
        i ta je Tvou součástí.

        ad.Co není pravda člověka tak nepíchne u srdíčka,.

        Mýlíš se.Zlo umí ublížit,no opravdu umí ublížit srdce=vědomí.

        ad.podvědomí

        Podvědomí=nevědomí,a tam smýkáš všechen svůj Stín.
        No a s tím svým Stínem sis tu přišel zabojovat,
        nikoliv s Hvězdičkou.

        ———————————-
        Co se týká Písem:
        Když neumíš cizí jazyk(slova),ale máš zájem si
        v tom jazyku něco přečíst,co si vezmeš na pomoc?
        Slovník,kde máš přeložen význam jednotlivých slov
        do svého rodného jazyka.
        Tak je tomu i s Písmem.Když má zájem vědomí člověka
        dozvědět se z Písem,co mu vlastně opravdu sdělují,
        může použít slovník,kde má přeložen význam Slova do
        svého rodného jazyka a které mu srdcem i porozumí.
        Tento Slovník je totiž zprostředkovatelem mezi
        vědomím člověka a jeho podvědomím.(i to je naopak)
        Ono nekomunikuje ve slovech,nýbrž v obrazech.Tyto obrazy však mají svůj význam,kterému se člověk odpradávna snažil porozumět.
        Slovo Živého jsou Živé „Obrazy“,a ty můžeme pomocí
        abstraktní inteligence „vidět“ všude okolo nás i
        v nás samotných.

        Takže nepřekrucuji,pouze překládám do rodného
        jazyka.A to je velký rozdíl.
        S každou přeloženou větou se totižto odkrývá
        pravda nejen o nás,ale i o naší historii.
        Odkrývají se nánosy smyslených lží a polopravd.
        A způsobí to celkem pořádný otřes.

        “ Nepřestávat se svým hledáním má ten, kdo hledá, dokud nenalezne. A až nalezne, bude otřesen a když bude otřesen, bude se divit a stane se pánem nade vším, co jest.“ To jest sám nad sebou.

        „Obrazy se člověku ukazují a světlo, které je v nich, je ukryté v obraze světla Otce. On se zjeví, ale jeho obraz je skryt v jeho světle.“

        „Andělé přijdou s proroky a dají vám to, co je vaše. A vy sami jim dáte to, co máte ve své ruce. Říkejte si: Kdy přijdou, aby si vzali to, co je jejich?“

        PS:Izrael je jméno s významem:Bůh bojuje sám se sebou.Děti Izraele jsou všichni lidé.Všichni jsou
        božími bojovníky,kteří bojují sami se sebou v sobě.

      24. ad – Já jsem jen vykonavatel, to se ti vrací jen to Hvězdičko jak překrucuješ evangelia. Napsal jsem to s plným vědomím a svědomím.

        Hmm, to už tady jednou bylo, když sis zahrál na vykonavatele a jak jsi dopad.
        Mimochodem: proč se tady objevíš(napíšeš), jenom když chceš(potřebuješ) někomu ublížit? Za celou dobu, co sem chodím, jsem nezaregistrovala, že jsi oslovil někoho s láskou v srdci. Vždycky to byl jen vyplivnutý jed.Zvláštní nátura.

      25. ad: A co se týká té šlichty, kterou jste zde nechala celou přetisknout, její autorka neví vůbec nic o trojjedinosti Boha.

        A co víte o „trojjedinosti Boha“ Vy? Víte jak vznikla, kdy vznikla, kým vznikla? Hledejte a naleznete…__________
        Prozradím Vám sladké tajemství: Boha (navzdory pokusům všech bláznů) nelze definovat.

  19. Pro Martas300:

    ad.musim zustat jen zirat nad faktem,kde se asi vzala podobnost jednotlivych postav a samotnych pribehu.

    Archeonauti to připisují mimozemšťanům,ale mýlí se.Neznají totiž Ducha-Otce,
    nejsou si vědomi Živého Vědomí,jehož jsou součástí.To Otcův Duch zná velmi
    dobře „Pole“,se kterým nás spolu s Matkou seznamují.Má vliv na všechny a na
    všechno(včetně staveb pyramid,či tvorbě kultur,..).

    ad.A co z toho vseho nakonec vyplyva ???

    Cesta k nalezení té „kuličky“(perly) v sobě samém.Cesta je přímá(bez masky,v čisté upřímnosti a s otevřeným srdcem)) a nepřímá(s maskou a chudobou srdce).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2019

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference