To, jestli je meditace prospěšná nebo škodlivá, je otázka, kterou se zabývá velmi mnoho lidí. Zabývají se jí z toho důvodu, protože v této otázce nemají zcela jasno. Celý problém je navíc vygradován tím, že dochází k posouvání pojmů a v dnešní době se pod pojem meditace zahrnuje jakákoli vnitřní aktivita. Do této situace navíc vstupují lidé, kteří si o nějaké meditaci někde něco přečetli a aniž by dané problematice skutečně rozuměli, tak mají potřebu hlásat svoje duchovně nízké postoje a varovat před škodlivostí toho, co je absolutně mimo realitu jejich vnímání.

Duchovní cesta je vnitřní cesta. Cesta ducha, který, světe div se, sídlí uvnitř. :-) K dosažení vnitřní zralosti nám nepomůže postavit přehradu nebo kostel. Cesta k ní nevede ani přes pravidelné návštěvy kostelů nebo kurzů jógy. To, co musí člověk učinit, je poznat sám sebe a mechanizmy, které se v něm odehrávají. Aby tohle mohl učinit, musí sám sebe pozorovat. Tím nemyslím o sobě přemýšlet (hloubat), ale musí sám sebe vnímat. Vědět, co se odehrává v jeho mysli. Jaké vlivy k němu promlouvají. Jak funguje proces myšlenek a jak proces citů. Odkud city přichází. To je svět duchovního člověka, protože duchovní člověk je zaměřen směrem k duchu. Tedy dovnitř, k vnitřním hodnotám.

A také jen ten, kdo tyto vnitřní procesy zná, je schopen skutečně svůj život řídit, protože umí využívat duchovní sílu, která je mu za tímto účelem dána na cestě, kterou si vybral. Naopak, když tak nečiní, proviňuje se vůči stvoření a Stvořiteli. Je jako plevel a také je na něj takto pohlíženo.

To, co je nebezpečné, je vzdání se sebe sama. Záměrné odevzdání kontroly nad svojí myslí a popřípadě i nad svým tělem někomu jinému. Jinému vlivu. Sem skutečně patří slovo meditace, protože se jedná o mediální stavy, kdy je mysl nebo tělo poskytnuto jako médium pro duchy, kteří jej již nemají. Problém je v tom, že se tímto vystavujeme působení duchů, kteří jsou přivázání k Zemi. Ti se pohybují v našem okolí a jejich pozemská orientovanost jim poskytuje nejlepší předpoklady, aby se takto nabízeného média zmocnili. V tom tkví celé nebezpečí. Tito temní duchové se tváří jako vědoucí vyslanci světla, i když právě jejich připoutanost hovoří o opaku. Pomalu pak stahují oběť na svoji úroveň, aniž by si ona sama něčeho všimla, protože je tak nadšená tím, co se jí podařilo, že to, co přichází, okamžitě považuje za absolutní pravdu, o které se přece sama přesvědčila.

Medialita jako taková není špatná. A je jasné, že ve vyšších úrovních je velice prospěšná. Problém s ní však nastává v prostředí Země, kde je dobro a zlo hned vedle sebe a vzájemné spolu interaktují.

Samostatnou kapitolou jsou pak násilné metody k přelaďování čaker nebo otevírání vědomí. To jsou způsoby stejné úrovně jako drogy nebo alkohol a každému myslícímu člověku je jasné, jak tyto praktiky končívají. Člověk je vystaven vlivům, které není schopen zvládnout a které ho postupem času plně řídí. Tím zcela ztratil svoji hodnotu ve stvoření.
 

Vahrion
Zdroj: http://slovopravdy.webnode.cz/