mapa stránek || vyhledávání

Úskalí meteorologie – fenomén „městský tepelný ostrov“

Každý ví, že velká města působí jako izolant uměle vyvolaného tepla způsobený lidmi. Ve městech by tedy mělo být o něco tepleji než ve volné krajině. Jak to tak v meteorologii bývá, není to úplně tak jednoduché.

Pokud bereme v úvahu, že městský tepelný ostrov je myšlen jako celek určité obytné části lidského obydlí, což bývá především nějaká centrální část velkého města, tak teorie tohoto fenoménu je pochopitelná správná. Musíme ale počítat pouze s vyšší průměrnou teplotou vzduchu spíše během delšího obbodí, ideálně jednoho roku. Většinou by mělo být v takové části dlouhodobě v průměru spíše tepleji než v okolí a ve volné krajině.

slunce-nad-mestemMěstský tepelný ostrov se však těžko ověřuje klasickým měřením, protože v centrálních částech měst se měří málo. Navíc zjištěné hodnoty z jedné stanice nejsou vždy dostačujícím důkazem. Pokud srovnáváme naměřené hodnoty z centra velkého města s okolím, měl by v průměru vycházet docela slušný rozdíl. Potíž je v tom, že mohou hrát podstatnou roli i jiné faktory, takže vycházet z čistého rozdílu podle mě nejde. Je tedy poměrně náročné odhadnout hodnotu vytvořenou umělým teplem. Během krátkodobého měření to snad ani není možné, protože vůbec není pravidlem, že musí být vždy ve městech tepleji než v jiných částech měření.

Prohlédnul jsem si několik experimentů, v kterých se zkoušelo měřit současně na dvou rozdílných místech. Byly zjištěny podstatné rozdíly. Ovšem takové experimenty se dělají jenom na zkoušku. Co se týče meteorologických stanic, zjistil jsem, že umělé teplo se hlavně projevuje při určitých specifických povětrnostních situacích. V součtu to znamená, že celkově by neměl vliv efektu na průměrné teploty představovat příliš vysoká čísla, pokud dodržujeme v rámci možností standardní postup správného měření. Myslím si, že zejména v letních měsících se nemusí umělé teplo zdaleka týkat pouze centrální části městské zástavby.

Při studování „městského tepelného ostrova“ není ideální se zaměřit pouze na srovnávání dvou stanic. Nejlepší metodou, jak podchytit umělé teplo, je měření celkové obydlené části. Nejlépe to vystihují různé termické snímky centrálních částí velkých měst.

Šanghaj, termický snímek pořízený družicí Landsat 8 13. srpna 2013V některých dnech může umělé teplo ovlivnit teploměry jenom nepatrně, naopak někdy se může projevit více. Záleží na umístění meteorologické stanice. Někdy paradoxně zástavba může teplotu během horkých dní snižovat tím, že domy způsobují stín, a proto naměřené rekordy přes den ve městech nejsou tak moc často na seznamech. Přesto město jako celek by mělo být přirozeně v horkém létě mnohem teplejší než jiná stejně velká lokalita ve volné krajině. Přes noc se zemský povrch ve městech ochlazuje pomaleji než v přírodním terénu, proto vliv umělého tepla se projevuje hlavně v nočních hodinách.

Pokud srovnáváme teplotu naměřenou ve městě s jinou oblastí na venkově, můžeme narazit na problém. Sice v zimním období často bývá v Praze výrazně tepleji ve srovnáním s jinými stanicemi, ale během jiného období se podle mě situace může často obrátit. Není to jednoduché, protože i tak na malém území jako je ČR, může meteorologická stanice způsobit velké rozdíly v naměřených teplotách. Některé oblasti disponují chladnějšími a některé zase teplejšími klimatickými podmínkami, to je dáno hlavně charakterem krajiny. Teplotu na některých místech ve městě mohou ovlivnit podmínky panující v okolní krajině. Na našem území je velmi členitý terén a třeba i rozdíly v nadmořských výškách hrajou někdy důležitou roli…

Fenomén „městský tepelný ostrov“ bychom měli chápat především asi jako určitou celkovou oblast. Statisticky zřejmě Praha bude oproti jiným oblastem mnohem teplejší.

Vše výše bylo myšleno jako jenom taková moje úvaha.

Podařilo se mi konečně najít zajímavou vědeckou práci, která se přímo této problematice věnuje. Odhaduje se, že v období 1922-1955 vliv městského tepelného ostrova v Praze-Klementinu zesiloval o 0,06 °C za 10 let, od šedesátých let ale zesílení zažívá stagnaci.

http://is.muni.cz/th/23760/prif_d/Disertace_PetrStepanek.pdf

Rád bych na závěr uvedl důvěryhodnou práci od Romany Beranové a Radana Hutha, která vyšla v časopisu Meteorologické zprávy na základě vědeckých výzkumů. V uvedeném odkazu naleznete práci včetně vypsané literatury.

Výzkum se soustředil na srovnání pražského Klementina s venkovskými stanicemi v okruhu cca do 50 km od Prahy (stanice Klementina). Autoři jsou si vědomi rozdílů nadmořské výšky. Srovnání spočívá v porovnání všech ročních období. Práce je soustředěna na vliv za určitých synoptických podmínek.

Meteorologické zprávy – Romana Beranová, Radan Huth: Pražský tepelný ostrov za různých synoptických podmínek, str. 137

 

Petr Hlinomaz
http://hlinomaz.blog.idnes.cz/

Hodnocení článku
Print Friendly, PDF & Email

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2022

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Tento web používá jen nezbytně nutná cookies, která jsou zákonem povolena bez odsouhlasení.

Odkazy:

Slunovrat Agentura BYTÍ Záhady-Zdraví.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference