Smyslem existence státu je regulace přirozeného rozvrstvení komunity lidských bytostí tak, aby docházelo k vzestupnému vývoji všech. Nahromadění a spolužití lidských bytostí různé úrovně neboli civilizace vytváří spojením mentálních energií jednotlivců vyšší biologickou jednotku, podobně jako je tomu u společenského hmyzu. U lidí navíc nejen biologickou, ale i duchovní jednotku, protože lidé jsou na rozdíl od zvířat i duchovní podstaty. Dokonce ne zvířecí duše a její reflexy, ale duch a zákony jeho dimenze mají být řídící silou lidské komunity. Lidé jsou prostě, ať chtějí nebo nechtějí, skrze svůj duchovní rozměr zasazeni i transcendentně, nadrozumově, nadhmotně.

Z uvedeného srovnání plyne, že každý jednotlivec i národ má na rozdíl od zvířat na této zemi i jiný než biologický důvod k bytí. Než biologické přežívání. Filozofické vývody tohoto faktu jsou různé. Podle mého názoru je tímto důvodem k bytí různorodých lidí pospolu společné učení se zákonům hmotné a duchovní dimenze stvoření. Přitom si každý mohl všimnout, že na zemi (v těle) jsou jednotliví lidé velmi rozdílně obdaření i duchovně pokročilí. Naproti tomu, podle zpráv mnoha mystiků a spiritistů, v záhrobí přetrvává existence jednotlivců již podle zákona přitažlivosti stejnorodého neboli lidově „svůj k svému“! Tím je vlastně vykonávána Spravedlnost Stvořitele světů.

Tím, že jsou lidští duchové na zemi různorodí, je jim všem dávána příležitost k jejich individuálnímu duchovnímu vzestupu. Nízce vyvinutý duch roste napodobováním vyspělejších, vyspělý skrze služby zaostalým. Služba a pomoc zaostalejším je pro vyspělé duchy bohoslužba Ježíšova Nového zákona. Skrze ní se přibližují království božímu.

Z možnosti vzestupu všech je odvozena cennost života jakéhokoliv člověka. Je to jediná možnost přiblížení se ducha blíže Bohu neboli dokonalosti. V Evangeliích je vybavenost jednotlivců Dárcem života přirovnána k půjčeným hřivnám. Je tedy jevem přirozeným, tedy Bohem chtěným, že se lidé rodí tělesnými a duševními dispozicemi různě vybavení. (V Evangeliu dostává jeden jednu, jiný deset hřiven.) V důsledku toho máme kolem sebe lidi zrozené ke genialitě i idiotství, k atletickému tělu i mrzáctví. S tím důsledkem, že jak Spravedlnost Dárce života vysvětluje Ježíš, že kdo mnoho dostal, na tom na konci jeho pozemské pouti bude mnoho požadováno!

Dispozice jednotlivců k čemukoliv jsou vždy rozloženy podle Gaussovy křivky. Tedy v jakékoliv kategorii lidských vlastností a schopností je možné vždy nalézt tak disponované jedince, že vytváří třídu ojedinělé elity. Dále jednotlivce dobře disponovaného středního stavu, pak průměrného davu, nakonec opět méně četné takřka danou dispozicí „obejité“ postižence. Takový vždy byl, je a bude reálný stav jakékoliv lidské komunity! A z tohoto faktu rozmanitosti ve všem musí jakákoliv správa komunity vycházet! Jejím hlavním úkolem tedy je zajistit kooperaci a harmonii růžně disponovaných lidí k pozemskému i duchovnímu prospěchu všech.

Vlády všech států mají tedy Bohem daný první úkol – nastolit mezi přirozeně různorodými lidmi i třídami stav rovnováhy! To je smysl jejich pozemské existence.

Na míře naplňování tohoto zadání poznáme kvalitu státu. Čím je stát duchovnější, tím mocenská elita prostřednictvím směrování zákonů více dbá na to, aby správu státu řídili spíše schopnější než silnější. Schopnější jsou vlastně více inteligencí disponovaní a měli by normálně být i více duchovní (lidští). K takovému uspořádání společnosti by měla vést vláda duchem prostoupeného lidu neboli demokracie. Ztratí-li lid duchovnost, zavládne chaos a převládne při řízení státu síla. Objeví se diktatura.

Jenže kromě tohoto zadání stojí před vedením státu i úkol druhý. Nastolit takové uspořádání výkonu práva a škol, aby bylo nejen umožněno, ale byl podporován vzestup disponovaných jedinců nahoru! Vždy z nižší společenské třídy do vyšší! Chce-li tedy jakýkoliv stát a civilizace obstát před Tváří stvořitele světů, musí jeho mocenské elity právně a společensky zabezpečit posunování jednotlivců z masy průměru do střední třídy, ze střední třídy do faktické elity. Státní systémy, civilizace a náboženství, které tuto úlohu přestaly zabezpečovat, např. strnulé šlechtictví, kastovnictví, byly dějinami („mlýny“ Tvůrce člověka) odstraněny z tváře zeměkoule!

To, jakým způsobem se proces povznášení národů děje, se můžeme poučit přímo z historie našeho národa. V důsledku porážky křesťanského reformačního úsilí byli Češi po Bílé hoře takřka zbaveni své společenské (mravní a vzdělanostní) elity. V 17. století se stali národem negramotných venkovanů na hrubou práci. Pak však přišel patent velké rakouské císařovny Marie Terezie, který zavedl povinné všeobecné školní vzdělání. Všichni poddaní této duchovní, tedy moudré císařovny, se museli začít učit číst, psát a počítat! Pro výkon tohoto cíle byly zřízeny na všech farnostech elementární školy, vždy pod dozorem místního faráře. Do rolí učitelů byli povoláni vysloužilí vojáci. Ti kromě elementárních znalostí vyškolili naše „divochy předky“ i v základech fungování podřízenosti (subordinace) a koordinace. Etiku žáků i učitelů dozorovali kněží.

Svým patentem zavedla císařovna Marie Terezie v té době v relativně zaostalém rakouském mocnářství nejorganizovanější všeobecné školství v Evropě! A jaký to mělo následně kladný důsledek! Během sta let, do první světové války, se původně „venkovani Češi“ stali hospodářsky nejsilnějším národem Rakousko-Uherska! Svým hospodářským vzestupem prokázali oprávněnost své aspirace i na roli jednoho z autonomních duchovních center Evropy. Se středem v Praze! Když této aspiraci národa na vzestupu mocnářství překáželo, „tito již vzdělaní venkované“ jej z vůle božími mlýny dějin odstranili a vytvořili si první republiku.

Z vyhodnocení vývoje posledních dvou století plyne poučení, že jakýkoliv vzestup tříd a národů se děje jen v důsledku osvícené správy státu. Osvícenost spočívá ve vytvoření tlaku ke vzdělání a vycvičení disciplinovanosti všech občanů, zejména těch zaostalých. Osvícený tlak je pro vládnoucí elitu sice námahu vyžadující, ale není možné jej zanedbat. Často nelze nepoužít jistou tvrdost.

Objektivní pozorovatel dvě desetiletí sleduje rozmáhání center ohnisek deklasovaných živlů, často Romů. Pseudohumanisté jejich obyvatele alibisticky nazvali „nepřizpůsobivými“. Stát evidentně selhává. Mocenská elita si již na počátku měla uvědomit, že kdyby před dvěma sty lety nastoupili k provádění výchovy našich předků místo vysloužilců s rákoskami u tabule dnešní „lidskoprávníci“, „multikulti“ a „pozitivní preferenti“, byli by Češi ještě dnes národem nepřizpůsobivých zaostalých venkovanů! Typu obyvatelstva zapadlých údolí Balkánu.

Opomenutí nutnosti vynucení si dodržování základních společenských norem i od občanů tmavé pleti, nastavilo špatný směr vývoje. I občanům došlo, že popřevratová mocenská elita je nekompetentní. Bylo to v době „bitvy o plot“ v Matiční ulici v Ústí! Tam místní orgány správy státu oprávněně učinily pokus o omezení působení deklasovaných sil na okolí. Alespoň pomocí plotu. K mému úžasu se na ochranu deklasovaných sil seběhli na místo státní a evropští „multikulti“ a objevili v oprávněné snaze místní správy rasizmus!!! „Nalezli“ omezující funkci plotu jako překážku kulturního „vyžití“ v paneláku bydlících „nepřizpůsobivých“. Svými vystoupeními a závěry tím fakticky nadřadili práva deklasovaných živlů nad práva civilizovaných! Tím se absence schopností řídit stát tam zúčastněných, včetně tehdejšího prezidenta, vyjevila. Neboli neznalost obecně známých dvou výše tučně uvedených duchovních zákonů!

V duchu si promítám, jak by v dané situaci jednala ona zmíněná císařovna Marie Terezie. Podle mne by tam nastoupili dragouni s holemi a rákoskami a rychle by zjednali pořádek! To, že se tak nestalo o 200 let později, prokázalo, že současná mocenská elita není schopna řídit současný stát!!! Ještě větší ostudou a katastrofou je, že v kauze Matiční, Chánova a v mnoha podobných vystupovali a dodnes vystupují i evropští členové „komise pro lidská práva“ a členové různých romských organizací. Důsledek jejich vystupování vyjevil nejen jejich nekompetentnost, ale i to, že svou činností škodí i Romům. Netlačí je k vzestupu. Následky takovéhoto působení dnes již ohrožují celou funkčnost českého státu. Podobné důsledky má i působení obdobných přístupů v celé EU. Najednou máme zpět jev, pozorovatelný v systémech kráčejících ke krachu. Potíže růstu se nenápadně mění v růst potíží! Tak je tomu ve vývoji současné „romské otázky“. Po roce 89 k moci se dostavší domněle vzdělaní lidé v uplynulých 25 letech neprokázali v této věci ani tolik schopností řídit stát, jako někdejší šlechta nebo neschopností proslulí komunisti!

V důsledku tohoto kurzu k „multikulti“ se stalo, že slumy a domy plné deklasovaných živlů začaly bez jakékoliv protiakce a dokonce pod ochranou komisí z EU prorůstat celou zemi. Je načase říci o dosavadním přístupu k domněle romské otázce toto:

Mocenská elita tohoto státu je kompetenčně nahá! Stát a jeho správa již viditelně neplní své základní funkce!!! Těmi přece jsou:

1. Vyvíjet právní a správní tlak na příslušníky spodiny, aby se její jednotlivci stále včleňovali do hlavní masy občanů. A pomoci s vzestupem všem těm upadlým jednotlivcům, kteří projeví snahu o vymanění se z marasmu.
2. Vyvíjet zákonodárné a správní úsilí na hlavní masu národa v tom směru, aby se její schopní a spolupracující jednotlivci pozvedali na úroveň středního stavu.
3. Vytvořit právní a společenské podmínky v životě společnosti, aby členové středního stavu byli maximálně podporováni při osobnostním rozvoji a měli usnadněný vstup do kulturních, vědomostních a majetkových elit. Tím jsou elity všeho typu rozšiřovány a posilovány. Vždyť je známo, že jen tímto doplňováním ze středního stavu se elity udržují. Děti elitních rodičů v důsledku zaneprázdnění rodičů a dobrého bydla dosti často degenerují a mění se v parazity. To sděluje dávné pozorování, že „génius je tečkou za vývojem“. Nemívá stejně schopné děti.

Nyní se pokusím popsat, jaká praktická východiska ze současné obtížné situace vidím já:

1. Prvním krokem je bez ohledu na v EU usazené „multikulti“ obnovit funkce státu! Zejména v ukázňujícím vlivu na finanční, podnikatelskou a obecnou spodinu. Současný stav je bohužel takový, že na slušné a nepříliš majetné občany si stát represí ještě troufá. Na majetné lumpy bohužel ne, protože ty chrání bandy zákony zneužívajících advokátů. Je okamžitě nutné odstranit ve výkonu práva policií a soudy v tichosti provozovaný stav, kdy při projednávání přestupků je výhodou být příslušníkem menšiny nebo spodiny! Za polehčující okolnost přestupce je vydáván pád jeho rodiny a špatný vliv okolí. Jestli se má něco změnit, tyto okolnosti se musí stát přitěžujícími. Z logiky věci je přece očekávatelná recidiva!
2. Obnovit funkci a povinnosti rodiny a rodičovství! Tím mám na mysli to, že rodiče mají povinnost řádně vychovávat a živit své děti. Jestliže se vyskytnou rodiče a matky, které děti neuživí vlastní prací, nemají na jejich neomezené přivádění na svět lidské právo! Protože ostatní lidé nemají povinnost, nejde-li o nehodu, živit např. děti deklasovaných živlů. Je naprosto nezbytné pomoci těmto k výchově dětí „nekompetentních“ prostřednictvím antikoncepce.
3. V kontrastu k výchově potomků nekompetentních ti, kteří děti zabezpečí materiálně a výchovou, mají právo a podporu státu k většímu počtu dětí. Odběratelé sociálních dávek a žijící na hraně chudoby mají občanské právo na potomka jen do výše jednoho dítěte! Jako v Číně. Stává se otázkou přežití evropské civilizace nutnost osvícené populační regulace. Její podstatu vidím v tom, že bude maximálně stimulována výchova dětí v rodinách zejména středních tříd všeho typu. Naproti tomu dostaví-li se s žádostí o podporu na děti jakéhokoliv typu občan žijící ze sociálních dávek, dostane předvolání na sociální komisi. Tam se musí písemně zavázat, že si uvědomuje, že při pořízení si dalšího dítěte ztratí i dávky dosud požívané. Tedy i nárok na životní minimum! Svou neschopností zabezpečit své potomstvo narušuje tento typ lidí zneužívajících dávky sociální integritu celé společnosti. Ostatní lidé totiž nemají ani morální povinnost podporovat rozmnožování v civilizaci nepřizpůsobivých. Lidé ohrožující sociální integritu, pocit lidské sounáležitosti, nemají na sounáležitost neboli sociálnost právo. Jinak rozvrátí celek. Copak dějiny nepoučily naše a evropské uskutečňovatele „multikulti“, že každá civilizace, když není schopna i rázně hájit své životní zájmy, zahyne? A integrita neboli pocit vzájemné sounáležitosti vrstev společnosti je nejen racionálně existenční, ale i duchovní zájem! Umožňuje totiž harmoničtější a méně hektický život a tím vývoj všech lidí (inkarnovaných duchů).
4. Nazrál čas k radikální proměně školství. Na první místo musí zpět výchova k občanství a lidství, nikoliv jen výchova rozumová. Aby toho mohlo být dosaženo, je nutné jednak posílit autoritu a společenské postavení učitelů, jednak dostat z tříd notorické přestupce. Ti kazí atmosféru tříd. Za mého mládí byly touto institucí „polepšovny“. Nyní je naprosto nutné zavést institut „integračních tříd“ pro žáky s nedostatečnou měrou civilizační výchovy. V nich by byla stejná učební látka, ale jen max. 8 žáků na učitele. Učitel by měl povoleny i přesně stanovené tělesné tresty.
5. Je společensky nutné zavést „integrační inspektory“ jako zaměstnance státu, kteří by v institutu veřejného činitele vykonávali nejen represivní, ale i pomáhající dozorovou činnost v zaostalých rodinách. Zejména v rodinách zjevně narušujících společenské soužití a ve slumech obecně.

Výše uvedené náměty k nasměrování trendů ke zvýšení společenského a státního souladu by měly dohonit to, co se zmeškalo v Evropě otevřením pohybu vrstev a etnik z post středověkých údolí Balkánu, Asie a Afriky. Tyto vrstvy a etnické skupiny neměli možnost se tereziánskou a křesťanskou výchovou přenést do doby nejnovější. Některé zkušenosti nelze obejít a musí se prožít. Integrace tzv. nepřizpůsobivých bude trvat u třetiny z nich jednu generaci, u druhé třetiny dvě, u poslední třetiny tři. Tedy sto let. Na příkladu českých předků, kteří v důsledku zbavení se šlechty a inteligence byli původně venkovany, ale v důsledku křesťanské výchovy a vzdělání se již v éře rakouské monarchie stali sebevědomým a kulturním národem, je možné doložit, že cesta je možná. Alternativou k intenzivní kulturní a společenské integraci evropských národů a menšin jsou jen rasové nepokoje a řeže s vyhlídkou na nevyhnutelné vyústění – temnou diktaturu.
 

MVDr. Josef Staněk