Jemnohmota protéká jako fluidum články a diskuzemi a nikdo z vědců neví, co by to mohlo být, ani atomoví fyzici. Chyba v hledání jemnohmoty je v tom, že musíme nejprve hledat odpověď na otázku KDE je a pak teprve CO to je. Kde se může nacházet tato jemná esence lidské bytosti, kterou fyzici ignorují? Působí na smysly a šíří se všemi směry a ze všech směrů? Nebo je to naopak, jemnohmota se projevuje při mimosmyslovém vnímání, takže smysly a fyzikálními metodami ji vnímat nelze. Z hlediska filosofie nelze vyvrátit něco, co neexistuje. Ale i to, co neexistuje, může existovat na papíře, je to tzv. papírový paradox. Určitý druh papíru se může snadno dostat do styku s jemnohmotou, viz dále.
Informace o něčem neexistujícím existovat může, třeba v digitální formě. Záznam informace může být na magnetickém principu (gigantická magnetorezistence), na elektricky přepisovatelné paměti (EEPROM a SSD disky, které nemusí mít tvar disku, takové jsou to disky), na optickém principu (např. disky Blue Ray nebo hologramy). Očekává se rozvoj spintroniky, využití grafenu v elektronice, kvantových procesorů a počítačů, neuronových počítačů a sítí, kvantové teleportace. Prostě záznam informací se zhušťuje a zjemňuje. Jemnohmota vědě stále uniká. Lidský mozek má výkon 38 petaflops srovnatelný s nejvýkonnějším superpočítačem a paměť asi 3 500 TB, jako 3 500 disků notebooku, každý s 1 TB. Mozek není stroj, potřebuje si odpočinout a informace promazat. Doporučuji vymazat pojem jemnohmota. Ani tolikrát vědě předhazovaná temná hmota ve vesmíru nesouvisí s jemnohmotou a projevuje se alespoň gravitací. Podle teorie na osel.cz se tajemná temná hmota skládá z obrovských částic asi 10 trilionkrát hmotnějších, než proton.
Na 1067 stránkách je celkem 392 krát je zmiňována jemnohmota a brzy jsem byl moudřejší- pochopil jsem, že nemá smysl to číst. Třeba stránky 24 a 25 jsou o vzniku jemnohmotného znečištění (duchovního rázu?) při společném koupání 30 osob obojího pohlaví, z nichž 29 je skutečně čistých.
Většina lidí včetně atomových fyziků usedá ráno do jednomístné meditační místnosti, kde dochází ke krátkému smyslovému kontaktu s jemnohmotou, která se však nezkoumá laboratorně z hlediska atomové fyziky.
V lidském těle se nachází více než 10 bilionů, možná až 50 – 75 bilionů buněk a asi 1,5 kg bakterií. V těle je asi 10x víc bakterií než vlastních buněk lidského těla a poměr unikátních genů je 150:1 až 500:1 ve prospěch bakterií než genů z lidského těla. Právě otisk tak obrovského množství genetického kódu poměrně krátkých řetězců DNA bakterií dává jemnohmotě v lidských vnitřnostech unikátní vlastnosti. Viz heslo epigenetika.
Český vědec vietnamsko-slovenského původu Multi Mgr. et Ing. Jozef Hmo-Tajemný, pracovník řežského ústavu (Ústavu jaderné fyziky Řeži u Prahy) a Soudní patologie na Albertově, mi předal v den svého svátku 19. března v pozdních večerních hodinách, když přestal konečně bubnovat mechanický bubeník, pamětník vysedávání autora Švejka v hostinci U Kalicha na Bojišti v Praze 2, své vysvětlení KDE hledat jemnohmotu. Je třeba se oprostit od provozní slepoty laboratorního výzkumu a hledat i smyslové vjemy. Ve výzkumu jemnohmoty je třeba se odrazit ode dna kadibudky. Inspiraci k tomu získal vědec po úlevě ze setkání s brynzou při návštěvě svého strýce na salaši v Tatrách. Kadibudky je třeba prozkoumat v rozvojovém světě a požádat EU o grant na tento výzkum migrace genů z místa původu lidského druhu z Afriky do Evropy a celého světa.
Česká věda má zkušenosti za celá desetiletí, kdy věda a výzkum byly prioritou ve volebních programech a pak se priority vytrácely do stadia jemnohmoty.
Češi jsou národ chalupářů a kutilů, kteří ví, že není na škodu hledat jednoduché řešení (simply clever). Řada lidí pociťuje příliv energie v blízkosti starých hradů na vyvýšených ostrozích řek, kde se magické energetické linie dávné prasíly vydatně křižují tak, že vytvářejí na zemském povrchu síť. Penzionovaný profesor historie Nezamysl Mnata Staříček sebral několik kamenů z hradního příkopu pod okenní římsou hradu Rabí, kde se dalo očekávat, že byly po staletí v kontaktu s jemnohmotou středověkých obyvatel hradu. Vápencové podloží a vápenec jako stavební materiál hradu je ideálním prostředím pro inkluzi jemnohmoty do minerálu, kde se po staletí koncentruje. Profesor Staříček předal vzorky svému synovci Ing. Dolomitovi, který pracuje v Černošicích u Prahy v ústavu zabývajícím se geochemickými rozbory zemin. S Multi Mgr. et Ing. J. Hmo-Tajemným se znají z horolezeckých výstupů, naposledy spolu zdolali severní stěnu tajemného hradu v Karpatech.
„Z předběžných výsledků aktivační analýzy vzorků lze vyhodnotit mírně zvýšené množství v obsahu prvků dusíku, fosforu a síry, které jsou ve vápencích neobvyklé,“ řekl 1.4.2016 v článku České stopy v hledání jemnohmoty pro server plesk.cz Ing. Dolomit, specialista na vápencové usazeniny. Ing. Dolomit připustil, že stopy jemnohmoty bude možné najít i na skalních stěnách, kde se dělají extrémně strmé a dlouhé výstupy, „při nichž občas krůpne“, řekl doslova.
Zdroje:
[1] bakterie v těle
[2] mikrobiologie lidského těla
Pardal
Poslední články autora:
