Černý humor, nadhled, o kterém chtě nechtě brzy získáte nepříjemný dojem, že by mohl být nadčasový a poněkud prognostický, ve správnou chvílí ale opět roztříštěný černým humorem, abyste přece jen nepodlehli panice a spousta informací, výzkumů a statistik. Většinou ze zahraničních zdrojů, tedy takových, o kterých se v televizních zprávách nedozvíte.
Ostatně, když už tu píšeme o zprávách a zpravodajství vůbec, tak zrovna média si vzal v této své knize Benjamin Kuras docela dost na paškál. Že média velmi výrazně ovlivňují mínění a chování lidí, že v nich asi bude ta pravda v lepším případě ne úplně celá, v horším jako celek překroucená, to už asi tušíme. To už si přizná i ten největší fanda zpravodajství. No, i když…
I když někdo takový by si měl přečíst právě Pohřbívání svobody. Nebudeme se chvíli věnovat tomu, že jde o pojednání o stavu Evropy a o naprostém nelogickém jednání těch, kteří by nám tu měli vládnout, ale podíváme se na knihu z trošku jiného pohledu.
Čistě literárního…
Kdo už něco od Benjamina Kurase četl, musí mu snad odpustit občasný rozpor třeba i s jeho vlastním názorem, protože styl, jakým píše, jakým vypráví a argumentuje, je prostě zábavný, ačkoliv se dozvíte mnoho nového a hlavně celou dobu máte pocit, že vám někdo otáčí hlavou ze strany na stranu a celý ten svět kolem vás je mnohem barevnější a jiný, jaksi širší, než jaký jste ho do té doby viděli.
Ostatně, autor se tu pouští do různorodých témat souvisejících s životem. I do kvantové fyziky a tady mi tedy velmi ulevil, protože já měla za to, že hrůza minulosti je snad neodpáratelná! Bádá tu nad poznatky biochemika, biologa a psychologa Ruperta Sheldrakeho…
„Troufá si tvrdit, že většina fyzikálních zákonů, jak je vnímá kvantová mechanika, platí stejně tak z budoucna zpět, jako vpřed do budoucna. Jako důkaz uvádí zákon gravitace, v němž pohyb je tažen z budoucna, ne tlačen z minula. V přírodních úkazech i lidském jednání nachází z budoucna působící energii attractors čili „přitahovačů“, k nimž aktivita a tvorba gravituje. Z odpozorování, že evoluce je vytváření stále komplexnějších a pestřejších kreací, odvozuje hypotézu, že účelem evoluce je samotná nekonečná rozmanitá kreativita pěstující imaginaci a svobodnou vůli. Tím se pro mnohé materialistické vědce stává kacířem zavádějícím zadními vrátky do vědy fenomén kosmického Tvůrce. Těm zde také adresuje další vtipný paradox: Jestliže příroda nemá žádný smysl, jaký smysl máte vy?“
A tak taky asi skončíte čtení s pocitem, že se vám osvěžila duše mnoha různými podnětnými úhly pohledu na Evropu a její uspořádání, vedení, zároveň však zatížila vší tou nelogičností, kterou jsem snad nejpalčivěji vnímala v drancujícím způsobu zemědělství, které postrádá soběstačnost a pokoru každého regionu a země…. No ale, možná se jednou zničí lidstvo samo a přežijí jen švábi. A ti tady za pár milionů let opět vytvoří nějakou vtipnou civilizaci, jakou jsme byli my.
A přesně takový je Benjamin Kuras ve svých dílech. Na všem najde nadhled a vtip, který s říznou přesností přijde nakonec v tom všem nejvíce vystihující realitu.
O autorovi:
Benjamin Kuras je rodem Zlíňák (4.4.1944) vzděláním Olomoučák (od mateřské školky do konce studia anglistiky), krátce pražský anglický rozhlasový redaktor 1968), od října 1968 Londýňan a český redaktor BBC (od 1969), od roku 1975 britský občan. Autor patnácti anglických a rozhlasových her, které se hrály v šesti zemích. Od roku 1990 přispívá do českých periodik a v mnoha nakladatelstvích vydal velké množství titulů od satirických vtipných náhledů na dnešní svět, po knihy zabývající se vztahem muž a žena, až po knihy věnující se úpadku dnešní civilizace a politickým vlivům (tady je asi nejzajímavější kniha Soumrak bílého muže, Poslední naděje civilizace nebo Češi na vlásku). Z nepřeberného množství lze vybírat doslova donekonečna.
Název: Pohřbívání svobody
Autor: Benjamin Kuras
Počet stran: 258
Obálka: Eva Bystrianská (s použitím ilustrace Arthura Rackhama k Shakespearovu Snu noci svatojánské)
Vydalo nakladatelství Eminent, 2017, www.eminent.cz
Renata Petříčková
Další články autorky:
