Plynule navážeme na předchozí výklad o skautském výcvikovém táboru zvaném Země i o tom, co takový učební program obsahuje a kdo a jak se ho zúčastňuje. Dnes to bude zejména o tom, co je cílem tohoto pobytu a jak se dostat až k maturitě jako konečnému aktu bytí v této realitě.
 

Dualita lidského bytí a dvě cesty

Samotná existence duality našeho vesmíru v sobě zahrnuje i existenci dvou cest, po kterých je možno kráčet k cíli vašich inkarnací na této Zemi. Kristus o té první z nich říká, že je úzkou cestou, která k cíli /pozemských inkarnací člověka/ skutečně vede, ale kterou jdou jen nemnozí /a dnes už téměř nikdo/. O té druhé se pak vyslovil v tom smyslu, že je široká, pohodlná a přestože po ní kráčí téměř všichni, ke skutečnému cíli nevede.

Bohužel Kristova slova platí pro lidskou bytost a lidstvo jako takové v plné míře i po dvou tisíci letech. Dnešní člověk jednoznačně preferuje směřování své vlastní pozornosti a napření vlastní vůle a síly k vytvoření podmínek pro svůj život a osobní vývoj ve vnějším světě, tedy směrem ven ze sebe /v makrokosmu/.

Naprosto zapomíná a pravděpodobně ani netuší, že je mu k dispozici i druhá cesta ke směřování pozornosti, vůle a síly v podobě vytváření podmínek pro svůj osobní život a osobní vývoj ve vnitřním světě sebe sama /mikrokosmu/.

Existují tedy dvě cesty směřující k cíli pozemských inkarnací.
Cesta falešná, klamná, směrem ven ze sebe
a cesta pravá do svého nitra.

Lidstvo dnes většinově kráčí po té snadné široké cestě hledání všeho směrem ven ze sebe v okolním makrokosmu. A zcela zapomíná ji uvést do rovnováhy pro sebe nejméně stejně důležitou /a z hlediska konečného cíle mnohem důležitější/ nutností kráčet po úzké cestě do svého nitra. To má pro život nás všech dalekosáhlé negativní důsledky.
 

Cesta hledání směrem ven je falešná

Již jsem zmínil, že cesta hledání všeho směrem ven ze sebe je falešná. Samozřejmě je nutno tuto cestu akceptovat v rozumné míře, protože zajišťuje náš život vezdejší zde na Zemi. Potřebujeme si zajistit místo a prostředky k životu, zajistit své přirozené potřeby vyplývající z naší byť jen částečné příslušnosti k přírodě této Země. Potřebujeme naplnit svoji potřebu po blízkosti jiných lidí, mít děti, šťastně žít. To vše nám může přinést onen vnější svět, tedy makrokosmos.

Ano, makrokosmos. Tento svět vám skutečně může přinést štěstí, lásku a spokojenost. Ovšem vám, kteří jste v esoterice už poměrně slušně vzděláni, snad bez dalšího přesvědčování mohu připomenout, že do tohoto světa a našeho vesmíru je zapracována jako prvotní sféra příčin v duchovních světech a jemnohmotnosti a až druhotnou je pak sféra důsledků ve světě hmotném.

Což neznamená nic jiného než to, že se nám vždy děje to, co si do svého života svými myšlenkami a cítěním sami přitahujeme. A tady nastává kardinální problém. Naprostá většina z žijících lidí dnes si svoji duální existenci neuvědomuje a preferuje jen jedinou složku své bytosti. Téměř osmdesát procent lidí žije z ega s jeho řídícím programem „sobectví a oddělenost“, aniž by příliš dbali na hlas svědomí, který v jejich nitru představuje hlas ducha s jeho programem „láska a sjednocení“.

Kdo ale ve svém nitru /byť nevědomky/ dává v nejrůznějších životních situacích trvale přednost negativním energiím ega /sobectví, chamtivost, touha ovládat, touha vlastnit atd. atd./ a nedokáže ve svém jednání a prožívání života ve vztazích k lidem ve svém okolí trvale upřednostnit program ducha „láska a sjednocení“, vnáší do egregoru odvíjení se vlastní budoucnosti negativní energie, se kterými se tam opět setká. Vše podle zásady na hrubý pytel hrubá záplata.

Platí to ale samozřejmě i opačně. Kdo ve svém nitru /byť třeba nevědomky/ dává trvale přednost pozitivním energiím ducha a dokáže ve svém jednání a prožívání života ve vztazích k lidem ve svém okolí důsledně blokovat program vlastního ega a dává přednost programu duch a s jeho“láskou a sjednocením“, vnáší do egregoru odvíjení se vlastní budoucnosti pozitivní energie, kterými se tam opět setká a bude jimi žít i v budoucnu.

Pokud se mnou můžete souhlasit /a měli byste/, pak je pro kvalitu vašeho života podstatné nikoli to, čím žijete právě teď zvenčí, ale to, jak kvalitně máte nastaveny energie svého nitra.

Protože pokud nic nevíte o tom, že vaše energie do toho egregoru vysílá nejen vědomí vaší součtové duše, nýbrž i podvědomí vašeho ega a nadvědomí vašeho ducha, absolutně nemůžete tušit, jakou budoucnost si v této i v příštích inkarnacích plánujete.

Souhrnné energetické obsahy vašich osobních egregorů se velmi rády a ochotně spojují do egregorů společných. Kvalita energií prožívaných lidstvem v minulosti / první a druhá světová válka, studená válka atd./ způsobuje, že dnes převažuje negativita na všech stupních našich osobních životů i života společenského a lidstvo se dostává stále více a více do prožívání strachů, úzkostí a depresí. A tohle je spirála, která nikdy nekončí a vede /zatím/ toto lidstvo ve vibracích stále dolů.

Jedinou, byť malou šancí pro lidstvo je to, když dojde k pozitivní změně u přispěvatelů do oněch energetických center /egregorů/ určujících budoucnost každého jedince i nás všech. Je tedy třeba transformovat v prvé řadě nikoli tento svět, ale každého z nás v našem vlastním nitru. Jen tehdy, když každá z nás změní své vnitřní vyzařování z převážně /a obvykle/ silně negativního na vyzařování sileně pozitivní, můžeme změnit tento svět.

Prací na sobě ve vnějším světě nedosáhnete ničeho.
Jen se snažíte zvenčí hasit požár, který plápolá uvnitř vás.
Můžete hasit zvenčí po dalších tisíc inkarnací a nezdaří se vám to.

Požár ve vašem nitru bude neustále propukat znovu i ve vnějším světě.

Zamyslete se proto prosím nad tím, zda je lépe požár hasit efektivně ihned tady a teď ve svém nitru nebo po dlouhá léta či dokonce dlouhé životy bojovat jen s jeho nepřímým stínovým obrazem ve vnějším světě. Zvažte, zda je lépe s bolestí říznout a vyříznout rakovinou zasaženou tkáň vaší psychiky uvnitř sebe teď hned nebo ji následně bolestivě ošetřovat chemoterapií a ozařováním zvenčí bez šance na konečné vyléčení.

Abych ve své snaze otevřít vám zrak a nasměrovat ho správným směrem nezůstal sám, připomenu vám Kristova slova o tom, že vídáte třísku v oku jiných a nevídáte břevna v oku svém. Připomeňme si:

Tomáš 26

Ježíš řekl: Třísku v oku svého bratra vidíš, ale břevno ve svém oku nevidíš. Když odstraníš břevno ze svého oka, pak prohlédneš, abys odstranil třísku z oka svého bratra.

Tím vás chtěla tahle veliká postava lidských dějin upozornit na to, že si zvenčí přitahujete vagón toho hnoje, jehož kyblíček máte v sobě. Co vám dá více práce, vyklidit tu trošku hnoje ze sebe nebo pohnout vagonem ve vnějším světě?

Nemluvě o tom, že když se pustíte do likvidace toho vagonu, pouštíte se do práce hodné Sysifa. Vždy, když si budete myslet, že ho máte nahoře /ten vagón/, vyklouzne vám a můžete začít znovu. Bojujete totiž s iluzí, s neexistujícími fantomy, s větrnými mlýny.

Závěrem pro vás nemám, vážení přátelé, dobrou zprávu. Zejména pro ty z vás, kteří jste dosud nevěnovali a nevěnujete pozornost svému nitru a vztahovým problémům ego–duch v něm.

Fakt, že o těch dvou v sobě a nutnosti jejich uvedení do stavu harmonie vůbec nic nevíte, neznamená nic jiného než to, že pokud vůbec některou z těchto cest jdete, je to ta falešná cesta hledání směrem ven.

Jinak byste ty dva v sobě už dávno našli!

Po zprávě špatné by měla přijít zpráva dobrá. Snad v tomto případě výjimka pouze potvrzuje pravidlo. Protože mám pro vás druhou nedobrou novinu, pokud ji už nemáte z jiných zdrojů.

Onu falešnou linii práce na duchovním spasení směrem ven ze sebe /do makrokosmu/, kterou jste šli a pravděpodobně jdete dosud, vám otevřela, přivedla vás na ni a svou lží a klamem vás na ni drží v posledních dvou tisíci letech římsko-katolická církev a její církve satelitní.

V této souvislosti mám k vám prosbu. V následujících textech bude věnován dostatek místa demaskování skutečné role křesťanských církví západního typu jako přímé páky Satanovy pro působení na lidstvo. Tedy samozřejmě i na vás, a to bez ohledu na to, zda jste věřící či ateisté.

Veden snahou osvětlit věci pro váš život /nejen vezdejší/ důležité, budu nucen špínu, zákeřnost a sprostotu církevní manipulace tvrdě a nekompromisně nazývat pravými jmény.

Vám, kteří budete mít nutkání mne obviňovat z nelásky k církvi a věřícím, ujišťuji, že budete nevědomky pouze hledat zdůvodnění potřeby svého ega odmítnout to, co vám předkládám. A chci vám připomenout /pokud vám to není známo/, že láska není bezbřehá /jako ta církví propagovaná s nastavováním druhé tváře/, ale láska musí být také vždy čistá a spravedlivá.

A tuto lásku k církvi i jejím představitelům, dokonale suplujícím roli Satana v našem světě, bez pochyby nepostrádám.

Přeji vám klid a pohodu do příštích dní.

-pokračování-
 

Pavel Karpeta
http://www.ragauian.cz/