mapa stránek || vyhledávání

Duše

V nedávné minulosti se zde diskutovalo o duši. Pokud nemám zrealizováno, kdo jsem, že jsem duše, musím přijmout nějakou autoritu, která mi toto téma vysvětlí. Pro mě je touto autoritou Bhagavatgíta. Přikládám několik veršů, které o duši pojednávají s výklady Šríly Prabhupády:

Bg. 2.16
Ti, kteří vidí pravdu, vyslovili závěr: to, co je nepravé (hmotné tělo), nemá trvání a to, co je věčné (duše), se nemění. K tomuto závěru dospěli studiem povahy obojího.

Význam
Šríla PrabhupádaMěnící se tělo je pomíjivé. Moderní lékařská věda přiznává, že tělo se mění každým okamžikem, jelikož v něm dochází k akcím a reakcím různých buněk — tak roste a stárne. Duše však existuje trvale a zůstává stejná i přes všechny proměny těla a mysli. To je rozdíl mezi hmotou a duší; tělo se od přírody stále mění, zatímco duše je věčná. Tento závěr uvádějí všechny skupiny těch, kdo vidí pravdu — stoupenci osobní i neosobní filozofie. Ve Viṣṇu Purāṇě (2.12.38) je řečeno, že Viṣṇu a Jeho sídla vydávají vlastní záři a jejich existence je duchovní . Slovo existující se může vztahovat pouze na duchovní podstatu a neexistující pouze na hmotu. To prohlašují všichni, kdo vidí pravdu.

Toto je počátek Pánova učení určeného živým bytostem, které jsou zmateny vlivem nevědomosti. Odstranit nevědomost znamená obnovit věčný vztah mezi uctívajícím a objektem uctívání, a tak pochopit rozdíl mezi Nejvyšším Pánem, Osobností Božství, a živými bytostmi jakožto Jeho nedílnými částmi. Povaze Nejvyššího můžeme porozumět důkladným studiem sebe sama, založeném na pochopení, že se od Něho lišíme tak, jak se liší části od celku. Ve Vedānta-sūtrách a také ve Śrīmad-Bhāgavatamu je Nejvyšší uznáván za původ všech emanací. Tyto emanace jsou vnímány jako vyšší a nižší přirozené projevy. Jak se ukáže v sedmé kapitole, živé bytosti patří k vyšší přirozenosti, vyšší přírodě. Ačkoliv mezi energií a jejím zdrojem není žádný rozdíl, energetický zdroj je uznáván za Nejvyšší a energie či příroda za nižší. Živé bytosti jsou tedy vůči Nejvyššímu Pánu v podřízeném postavení, jako tomu je v případě pána a služebníka nebo učitele a žáka. Do tohoto jasného poznání nelze proniknout pod vlivem nevědomosti — Pán tedy učí Bhagavad-gītu, aby tuto nevědomost odstranil a navždy osvítil všechny živé bytosti.https://vedabase.io/cs/library/bg/2/16/

Bg. 2.17
Věz, že to, co prostupuje celým tělem, nepodléhá zkáze. Nikdo nemůže zničit tuto neměnnou duši.

Význam

V tomto verši je názorněji vysvětlena skutečná povaha duše, která prostupuje celým tělem. Všichni vědí, co se šíří po celém těle — je to vědomí. Každý si je vědom strastí a slastí celého těla nebo některé jeho části. Toto šíření vědomí je omezeno pouze na jedno tělo; strasti a slasti jednoho těla jsou druhému tělu neznámé. Každé tělo je tedy schránkou individuální duše a příznakem její přítomnosti je individuální vědomí. Je popsáno, že tato duše má rozměry jedné desetitisíciny konečku vlasu. To dokládá Śvetāśvatara Upaniṣad (5.9):

“Rozdělíme-li koneček vlasu na sto dílků a každý z nich na dalších sto, pak každý takový dílek představuje velikost duše.” Totéž je uvedeno i v jiném verši:

“Existuje nespočetně mnoho duchovních atomů o rozměrech jedné desetitisíciny konečku vlasu.”
Každá duše, individuální duchovní částečka, je tedy jedním z duchovních atomů, které jsou menší než hmotné atomy a jichž je nesčetně mnoho. Tato velice malá duchovní jiskra je základním principem bytí hmotného těla a její vliv se šíří po celém těle tak, jako se po celém těle šíří vliv účinné látky nějakého léku. Toto působení duše cítíme v celém těle jako vědomí, a to je důkazem její přítomnosti. Každý laik chápe, že hmotné tělo bez vědomí je mrtvé, a toto vědomí nelze v těle oživit žádným hmotným zásahem. Vědomí tedy není výtvorem sebevětšího množství kombinací hmotných prvků, ale projevem duše. Velikost nepatrné duše dále líčí Muṇḍaka Upaniṣad (3.1.9):

“Duše má rozměry atomu a lze ji vnímat dokonalou inteligencí. Vznáší se v pěti druzích vzduchu (prāṇa, apāna, vyāna, samāna a udāna), setrvává v srdci a šíří svůj vliv po celém těle vtělených živých bytostí. Když je zbavena znečištění v podobě pěti druhů hmotného vzduchu, projeví svůj duchovní vliv.”

Účelem haṭha-yogy je pomocí různých pozic těla ovládnout pět druhů vzduchu obklopujících čistou duši. Smyslem těchto cvičení není žádný hmotný prospěch, ale vysvobození nepatrné duše ze zapletení, které představuje hmotné prostředí.

Takto je povaha nepatrné duše uznávána ve všech védských spisech a každý normální člověk ji také tak prakticky pociťuje. Jedině šílenec může tuto nepatrnou duši považovat za všeprostupující viṣṇu-tattvu.

Vliv nepatrné duše se může šířit po celém těle. Muṇḍaka Upaniṣad uvádí, že tato nepatrná duše dlí v srdci každého živého organismu. A jelikož jsou její rozměry mimo dosah vnímání vědců zkoumajících hmotu, někteří z nich pošetile tvrdí, že duše neexistuje. Nepatrná individuální duše je bezpochyby přítomna v srdci společně s Nadduší, a díky tomu se z této oblasti šíří všechny druhy energie potřebné k pohybu těla. Krvinky, které rozvádějí kyslík z plic, získávají energii z duše. Když duše opustí srdce, koloběh krve vytvářející syntézu ustane. Lékařská věda uznává důležitost červených krvinek, ale není schopna zjistit, že zdrojem energie je duše. Nicméně připouští, že srdce je sídlo všech energií těla.

Tyto nepatrné částečky duchovního celku bývají přirovnávány k molekulám slunečního svitu. Tak jako sluneční svit obsahuje nespočetně mnoho zářících molekul, dílčími částmi Nejvyššího Pána jsou nepatrné jiskry v Jeho paprscích (prabhā neboli vyšší energie). Ať už jsme tedy stoupenci védského poznání nebo moderní vědy, existenci duše v těle nemůžeme popřít. A vědu o duši jasně popisuje v Bhagavad-gītě samotný Pán, Osobnost Božství.https://vedabase.io/cs/library/bg/2/17/

Bg. 2.20
Duše se nikdy nerodí ani neumírá. Nevznikla, nevzniká a nevznikne — je nezrozená, věčná, existuje trvale a odpradávna. Nezahyne, když je zabito tělo.

Význam

Kvalitativně je duše, nepatrná dílčí část Nejvyšší Duše, totožná s Nejvyšším. Neprochází změnami jako tělo a někdy se jí říká stálá (kūṭa-stha). Tělo podléhá šesti změnám: rodí se z lůna matčina těla, nějaký čas zůstává, roste, vytváří své produkty, postupně chřadne a nakonec zaniká a upadá v zapomnění. Duše ovšem těmito změnami neprochází. Nerodí se, ale díky tomu, že přijímá hmotné tělo, se zrodí toto tělo. Duše se při tom nerodí a nikdy ani neumírá. Vše, co se narodilo, musí také zemřít; a jelikož duše neprošla zrozením, nemá minulost, přítomnost ani budoucnost. Je věčná, existuje trvale a odpradávna — to znamená, že v dějinách nenajdeme náznak toho, že by se kdy zrodila. Historii jejího zrození hledáme jen kvůli zkušenosti, kterou máme s tělem. Duše na rozdíl od těla nikdy nestárne. Proto se takzvaně starý člověk cítí na duchu stejně jako v dětství nebo v mládí. Změny těla nemají vliv na duši, která nechřadne jako strom nebo cokoliv hmotného a nevytváří ani žádné produkty. Produkty těla, konkrétně děti, jsou také individuální duše — a kvůli tělu se objevují v podobě dětí určitého člověka. Tělo se vyvíjí proto, že je v něm přítomná duše — ta však nemá žádné potomstvo a nemění se. Šest změn těla se jí netýká.

Duše je plná poznání, vždy oplývá vědomím. Vědomí je tedy příznak duše. I když duši v srdci, kde setrvává, nenajdeme, přesto můžeme poznat, že je přítomna, podle přítomnosti vědomí. Někdy kvůli mrakům nebo z nějakého jiného důvodu nevidíme na nebi slunce, ale jeho světlo je stále přítomné, a proto víme, že je den. Jakmile se časně ráno na nebi objeví slabé světlo, víme, že je tam slunce. Stejným způsobem můžeme poznat přítomnost duše podle toho, že ve všech tělech — lidí i zvířat, je určité vědomí. Toto vědomí duše se však liší od vědomí Nejvyššího, protože absolutní vědomí zahrnuje veškeré poznání — minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Individuální duše je náchylná k zapomínání. Když zapomene na svou skutečnou povahu, dostane se jí poznání a osvícení z vyššího učení, učení Kṛṣṇy. Kṛṣṇa však není jako zapomnětlivá duše. Kdyby tomu tak bylo, Jeho učení v podobě Bhagavad-gīty by nemělo žádný význam.

Jsou dva druhy duší — nepatrná dílčí duše (aṇu-ātmā) a Nadduše (vibhu-ātmā). To je rovněž doloženo v Kaṭha Upaniṣadě (1.2.20):

“Nadduše (Paramātmā) i nepatrná duše (jīvātmā) se nacházejí na stejném stromě, kterým je tělo, ve stejném srdci živé bytosti. Jen ten, kdo je prostý všech hmotných tužeb a nářků, může milostí Nejvyššího poznat slávu duše.” Jak se ukáže v následujících kapitolách, Kṛṣṇa je také zdrojem Nadduše, a Arjuna je nepatrná duše, která zapomíná na svou skutečnou povahu. Proto je třeba, aby byla osvícena Kṛṣṇou či Jeho pravým zástupcem (duchovním učitelem).https://vedabase.io/cs/library/bg/2/20/

Bg. 2.22
Tak jako si člověk obléká nové šaty a odkládá staré, duše přijímá nová hmotná těla a odkládá stará a neužitečná.

Význam

To, že nepatrná individuální duše mění tělo, je uznávaná skutečnost. I moderní vědci, kteří nevěří v existenci duše (ačkoliv zároveň nedovedou nic říci o zdroji energie vycházející ze srdce), musí uznat, že tělo se neustále mění: při přechodu z dětství do chlapectví, z chlapectví do mládí a z mládí do stáří. Ze stáří se princip změny přenáší do dalšího těla, jak již bylo vysvětleno v jednom z předchozích veršů (2.13).

Přechod nepatrné individuální duše do jiného těla je umožněn milostí Nadduše, která plní touhu nepatrné duše, tak jako přítel plní přání svého přítele. Ve Vedách — v Muṇḍaka Upaniṣadě a také ve Śvetāśvatara Upaniṣadě — jsou duše a Nadduše přirovnány ke dvěma ptákům, kteří jsou přátelé a sedí na stejném stromě. Jeden (individuální nepatrná duše) pojídá plody stromu a druhý (Kṛṣṇa) ho při tom jen pozoruje. I když jsou si oba kvalitativně rovni, jeden z nich je upoután plody hmotného stromu, zatímco druhý je pouze svědkem činností svého přítele. Kṛṣṇa je přihlížejícím ptákem a Arjuna je tím, který jí. Ačkoliv jsou přátelé, přesto je jeden pánem a druhý služebníkem. Jelikož nepatrná duše na tento vztah zapomněla, stěhuje se z jednoho stromu na druhý neboli z jednoho těla do druhého. Jīva, nepatrná duše či podřízený pták, na stromě v podobě hmotného těla svádí těžký boj o přežití, ale jakmile se odhodlá přijmout druhého ptáka za svrchovaného duchovního mistra — jako to učinil Arjuna, když se dobrovolně odevzdal Kṛṣṇovi, aby se mu dostalo poučení — okamžitě se oprostí od všeho nářku. Muṇḍaka Upaniṣad (3.1.2) i Śvetāśvatara Upaniṣad (4.7) to líčí takto:

“Ačkoliv oba ptáci sedí na stejném stromě, ten, který jí a snaží se tak užívat si plodů stromu, je plný úzkosti a zasmušilosti. Jestliže se ale obrátí ke svému příteli, Pánu, a pozná Jeho slávu, okamžitě se zbaví veškeré tísně.” Arjuna nyní obrátil svou tvář ke Kṛṣṇovi, svému věčnému příteli, a přijímá od Něho Bhagavad-gītu. Když takto naslouchá Kṛṣṇovi, může porozumět Pánově svrchované slávě a být oproštěn od bědování. https://vedabase.io/cs/library/bg/2/22/

Bg. 2.24
Tuto individuální duši nelze rozetnout, rozpustit, spálit ani vysušit. Existuje trvale, je všudypřítomná, stálá, nehybná a věčně stejná.

Význam

Všechny tyto vlastnosti nepatrné individuální duše jednoznačně dokazují, že je trvale nepatrnou částečkou duchovního celku a že tímto atomem věčně zůstává, aniž by se kdy změnila. Za této situace je velice obtížné použít monistickou teorii, protože od individuálních duší se nikdy neočekává, že splynou ve stejnorodou jednotu. Po osvobození od hmotného znečištění se může nepatrná duše rozhodnout, že zůstane jako duchovní jiskra v oslnivých paprscích záře Nejvyšší Osobnosti Božství, ale inteligentní duše vstoupí na duchovní planety, aby se mohly s Osobností Božství přímo stýkat.

Slovo sarva-gataḥ (všudypřítomná) je důležité, protože vyjadřuje, že živé bytosti jsou po celém stvoření Boha. Žijí na souši, ve vodě, ve vzduchu, v zemi, a dokonce i v ohni. Názor, že je oheň zničí, nelze přijmout, neboť zde je jasně řečeno, že duši nelze spálit. Proto je nepochybné, že i na Slunci žijí živé bytosti, které mají těla přizpůsobená tamním podmínkám. Kdyby Slunce nebylo obydlené, ztrácelo by slovo sarva-gataḥ — žijící všude — svůj význam.https://vedabase.io/cs/library/bg/2/24/

Bg. 2.13
Tak jako vtělená duše souvisle přechází v tomto těle z dětství do mládí a stáří, přechází také v čase smrti do jiného těla. Moudrý člověk není z této změny zmatený.

Význam

Jelikož všechny živé bytosti jsou individuální duše, každá mění své tělo každým okamžikem — někdy má podobu dítěte, někdy mladíka a jindy starce. Přes všechny tyto změny těla však sama duše zůstává nezměněná. Tato individuální duše nakonec změní tělo ve chvíli smrti, přejde do jiného. A jelikož je jisté, že v příštím životě bude mít další tělo (buď hmotné, nebo duchovní), Každý, kdo dokonale zná povahu individuální duše, Nadduše a hmotné i duchovní přírody, je dhīra, vyrovnaný. Takový člověk není nikdy zmatený ze změny těl. https://vedabase.io/cs/library/bg/2/13/

 

Jaromír Kučera
 

Poslední články autora:


hodnocení: 5
hlasů: 3
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

55 komentářů

Přidat komentář
  1. Jsem příznivcem Bhagavadgíty – ještě napíšu, ale až zítra. Děkuji za článek.
    Jdeme s Václavem do okrskové volební komise – dobré 2,5 tisíce pro třeba charitativní dar??

    Alois

    1. → Jdeme s Václavem do okrskové volební komise

      No jak jinak, komsomolci..:-)) Užitečnejch id*otů není nikdy dost. Za bolševika tenkrát, stejně jako za demogratů dnes.

      → – dobré 2,5 tisíce pro třeba charitativní dar??

      Jasná zpráva, jen tam tu komis Národní Fronty hezky podojte. Ať je taškařice s bizár názvem VOLBY komplýt. Co je doma, to se počítá přece…-))

      1. Honzo, za bolševika (konec 70.let) se dala sehnat Bhagavadgita i v knihovně menšího města.
        https://miluna-venca.cz/bhagavadgita-citaty/
        Píší : Zde jsou verše, které mě zaujaly. Mě zaujaly také a Bhagavad-gītu jsem četl kdysi vydání z roku 1976, je u mě spojena právě s těmito moudrostmi, které lze přirovnat k Přísloví z Bible, které je nejspíš neprávem připisováno Šalamounovi.
         
        • Konej své činy bez myšlenky na odměnu a zůstaň nedotčen jejich úspěchem nebo nezdarem. Taková vyrovnanost mysli vede k poznání Jednoty.
        moudra citáty přísloví rady filozofie moudrost knihy s citáty moudré
        • Nic, co na této cestě bylo započato, není ztraceno, a dokonce i velmi malý pokrok vysvobozuje od velikého strachu.
        moudra citáty přísloví rady filozofie moudrost knihy s citáty
        • Cokoliv dělá výjimečný člověk, dělají po něm druzí. A tak ten, jenž správně žije, dává svými činy příklad svému okolí.
        • Moudří lidé by měli plnit své úkoly bez touhy po odměně, přece však s onou horlivostí, jakou projevují pošetilci, ulpívající na výsledcích svých činů. Takový příklad nechť dávají světu. A nechť nezpůsobí zmatek v názorech nevědomců spoutaných svými činy.
        táty moudré
        • Ti, kdo jsou ošáleni vlastnostmi věcí, lpí na svém omylu. Ti, kteří však poznali dokonalost, by neměli rušit člověka omámeného vlastními představami.
        moudra citáty přísloví rady filozofie moudrost knihy s citáty moudré
        • Člověk nevědomý, bezbožný, pochybující sám o sobě, upadá v nicotu. Neboť ten, kdo nevěří v sebe, znevažuje tento svět, ostatní světy i celé své štěstí.
        • Dovede-li člověk odolávat náporům svého hněvu a touhy ještě  v tomto těle a v tomto světě, dojde trvalého štěstí. knihy s citáty moudré
        • Ten, kdo nosí ve svém nitru radost, mír a světlo, je svobodný a splyne s Jednotou. Každý jeho čin je požehnáním pro všechny bytosti a pro sebe získává neomezenou svobodu.
        • Neohroženost, čistota srdce, vytrvalost ve cvičení a vědění, velkodušnost a dokonalá vláda nad smysly, trpělivost, mírumilovnost, soucit, laskavost, neznalost škodolibosti a závisti – to jsou ctnosti a vlastnosti, které se zrodily pro stav božský.
        • Ale kdo je ješitný, sobecký, zpupný, hašteřivý a nevědomý, je zrozen pro stav zkázy.
        • Ti, kteří jsou ozdobeni vlastnostmi božského stavu, jsou připraveni pro cvičení, ale zatemnělé duše jsou vrhány do pout otroctví. Buď dobré mysli.
        • Toho, kdo se povznesl nad dobro i zlo, kdo je stejný k příteli jako k nepříteli, kdo Boha zří ve všech věcech, toho Bůh neopouští a ani on nikdy neopouští jeho.

      2. Pardale, Venda z vás bude mít radost. Za sebe mohu říci, že se mi tyto myšlenky z Bhagavadgíty také líbí a nacházím v nich ekvivalent Ježíšova učení. Shoda v těchto myšlenkách je pro mě důležitější než otázky karmy atd.

      3. Pavle, je dobře, že tu máme měkoho, kdo hodně ví : co si Pardal myslí, co tím chtěl říct, co z toho plyne , z čeho bude mít Venda radost atd. Moudrosti Bagavadgíty jsou hezké. Někdo už tady dřív upozornil, že moudosti jsou i v naší kotlině, není to většinou o nesmrtelné duši, ale je to z prostředí nám blízkého.
        https://sites.google.com/site/novamisantropovacitarna/mudroslovi-narodu-slovanskeho
        „Neboj se čerta, ale zlého člověka.
        Čerta křížem, svině kyjem se zbavíš, ale ničím zlého člověka.
        Zlé zlým se zahání.
        Zlý člověk když sám hyne, rád by celý svět zahubil.“
        Nebo
        „Štika umřela, ale zuby ostaly.
        (Překrásný obraz! Ač zlý člověk–tyran dávno umřel, neumřely s ním častokrát jeho skutky a ustanovení.)
        Od myslí nepravých nečekej rad zdravých.
        Chval psotu jak chceš, nebude nic než psota a nic dobrého.
        Dobrým škodí, kdo zlým hoví.
        Zlý s nešlechetným se zná, a jeden druhým se dokládá.“

  2. Až po upozornění Pardala jsem si vyhledala tento článek. Je hodně blízký mé víře v čistou a nesmrtelnou duši.

    ad – Duše se při tom nerodí a nikdy ani neumírá.

    Přesně tak.

  3. Někde v diskuzi pod jiným článkem Pardál spekuluje, že v článku o duši není zmínka o reinkarnaci. Celé učení Bhagavatgíty je založené na reinkarnaci, tak nevím, proč to zvlášť v pojednání o duši zdůrazňovat. Pan PavelV Pardálovi hned verš pojednávající o reinkarnaci připomenul a velice pěkně vysvětlil Boží spravedlnost.
    Prosím diskutující typu Honzy, kteří nemají k článku co říci, ať si svoje výlevy zveřejňují v jiných diskuzích.

    1. Jaromíre, napsal jsem :
      https://hledani.gnosis.cz/astralni-mentiony/comment-page-3/#comment-34729
      Pardal 4.10.2020 (20:33)
      “ V článku Duše pana Kučery slovo karma není. V Bhagavadgitě jsem našel slovo karma 10x ..“
      A opravdu tam slovo karma není.
      Pavel v. odpovídá :
      „pavel v pro Pardala Říkáte že v Kučerově článku o duši není nic o reinkarnaci. Je to tam, dokonce tučným písmem: „Bg. 2.22 Tak jako si člověk obléká nové šaty a odkládá staré, duše přijímá nová hmotná těla a odkládá stará a neužitečná.“
      Jaromíre, jestli s Pavlem v. dovolíte, ponechám si svůj názor, že Bhagavadgíta je zajímavé čtení, zvláště moudrosti typu Přísloví z Bible. Neprožívám to tady jako drama, kdy Pavel popírá ne to, co jsem napsal, ale popírá to, o čem domnívá se, že z mého textu něco plyne. To je jeho věc. A stojí za to se o tom handrkovat?
      Článek je o duši. Bible používá pojem duše různě, dokonce píše i o duši zvířat, duše jako osoba, hlavně jako duchovní součást člověka. Odkaz je zřejmě vyhledání slova duše ve Starém zákoně:

      http://www.biblenet.cz/app/bible/search?phrase=du%C5%A1e&search=Hledat

      (Strana 1 z výsledků vyhledávání fráze „duše“ (celkem 164 veršů – 9 stran)
      Vezmu jen začátek
      „Genesis 1, 30 Veškeré zemské zvěři i všemu nebeskému ptactvu a všemu, co se plazí po zemi, v čem je živá duše, dal jsem za pokrm veškerou zelenou bylinu.“ A stalo se tak.
      Genesis 12, 5 Vzal svou ženu Sáraj a Lota, syna svého bratra, se vším jměním, jehož nabyli, i duše, které získali v Cháranu. Vyšli a ubírali se do země kenaanské a přišli tam.
      Genesis 49, 6 V jejich kruh ať nevstupuje moje duše, s jejich spolkem zajedno ať není moje sláva, neboť v hněvu povraždili muže, ve svém rozvášnění ochromili býky.
      Deuteronomium 11, 18 Tato má slova si vložte do srdce a do své duše, přivažte si je jako znamení na ruku a ať jsou jako pásek na čele mezi vašima očima.“
      Atd.

      1. Hinduisté si duši řeší po svém
        a křesťané ji také řeší po svém.
        Pojmy v obou náboženstvích nejsou sjednoceny,
        takže motat obě náboženství dohromady vede k vytváření kočkopsů a hádek.

        V křesťanství platí, že Boží duch oživuje Bohem vytvořenou duši
        a oživená duše (kterou má každý tvor sám pro sebe) oživuje tělo.

        Přesně to říká i Bible Kralická v Genesis:
        I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou.

        Dnešními slovy: Člověk měl v sobě Bohem vytvořenou duši neživou
        (každá duše sama o sobě nemá život) a duch z Boha učinil jeho duši živou.
        Přičemž duše člověka, to je podstata člověka.

        Duch z Boha je neměnný, ale duše člověka je proměnlivá a podléhá vývoji.

      2. ad – Dnešními slovy: Člověk měl v sobě Bohem vytvořenou duši neživou
        (každá duše sama o sobě nemá život) a duch z Boha učinil jeho duši živou.
        Přičemž duše člověka, to je podstata člověka.
        ___________________

        20 Řekl ještě Bůh: Vydejte vody hmyz duše živé v hojnosti, a ptactvo, [kteréž] by létalo nad zemí pod oblohou nebeskou!
        21 I stvořil Bůh velryby veliké a všelijakou duši živou, hýbající se, kteroužto v hojnosti vydaly vody podlé pokolení jejich, a všeliké ptactvo křídla mající, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že [to bylo] dobré.
        22 I požehnal jim Bůh, řka: Ploďtež se a množte se, a naplňte vody mořské; též ptactvo ať se rozmnožuje na zemi!
        23 I byl večer a bylo jitro, den pátý.
        24 Řekl též Bůh: Vydej země duši živou, [jednu každou] podlé pokolení jejího, hovada a zeměplazy, i zvěř zemskou, podlé pokolení jejího. A stalo se tak.

        ad – Duch z Boha je neměnný, ale duše člověka je proměnlivá a podléhá vývoji.
        ____________

        Pak si odporujete hned s prvním odstavcem článku, viz.:
        Bg. 2.16
        Ti, kteří vidí pravdu, vyslovili závěr: to, co je nepravé (hmotné tělo), nemá trvání a to, co je věčné (duše), se nemění. K tomuto závěru dospěli studiem povahy obojího.

        Význam
        Šríla PrabhupádaMěnící se tělo je pomíjivé. Moderní lékařská věda přiznává, že tělo se mění každým okamžikem, jelikož v něm dochází k akcím a reakcím různých buněk — tak roste a stárne. Duše však existuje trvale a zůstává stejná i přes všechny proměny těla a mysli.

      3. Věcně a logicky

        Když zmiňujete:
        21 I stvořil Bůh velryby veliké a VŠELIJAKOU duši živou…
        je to naprosto v souladu s mým tvrzením:
        oživená duše (kterou má každý tvor sám pro sebe) oživuje tělo.

        Zatímco vaše poznámka o několik řádků níž:
        to, co je věčné (duše), se NEMĚNÍ… je v tomto spojení evidentně mimo mísu,
        protože všelijaká duše nemůže být zároveň neměnná.

        A má to i další souvislost, kterou jste nepochopila:
        co je věčné (podle vás duše), to nemůže mít začátek. Ale každé stvoření čehokoli
        – i duše – začátek má (což se logicky navzájem vylučuje).

        Dále píšete:
        Pak si odporujete hned s prvním odstavcem článku, viz.: Bg. 2.16…
        Jste opět mimo mísu, protože jsem jasně napsal:
        motat obě náboženství dohromady vede k vytváření kočkopsů a hádek.

        Takže pro mne je zásadní Bůh, křesťanství a Bible, nikoli Bg. 2.16…
        A je toho ještě víc, v čem tápete a co bych vám mohl objasnit, ale dělal bych to dnešními slovy a ta jsou podle vás ke škodě věci – proto končím
        a vy samozřejmě věřte, čemu chcete.

      4. Pane JK, zeptám se jen pro pořádek:
        Jaromír Kučera, Jaromír a JK je jedna a táž osoba?

      5. Pro JK:

        ad – Když zmiňujete:
        21 I stvořil Bůh velryby veliké a VŠELIJAKOU duši živou…
        je to naprosto v souladu s mým tvrzením:
        oživená duše (kterou má každý tvor sám pro sebe) oživuje tělo.
        ___________________

        Není to vůbec v souladu s vaším tvrzením. Písmo říká, že Bůh stvořil „všelijakou duši živou“. Nikde se v Písmu nepíše, že Bůh oživoval duši. Dokonce je psáno : vydejte vody duši živou, vydej země duši živou. Bohužel – pane JK, je sice hezké rčení „co Čech, to kutil“, ale zde, při výkladu Písma to kutilství není na místě. I vy samozřejmě věřte, čemu chcete, když vám to nevadí. Já věřím tomu, co má smysl a logiku, protože jen o takovou víru se můžu opřít.
        A ještě malý dodatek: jen taková víra, která má smysl a logiku je schopná šířit se dál mezi generacemi. Protože každé dítě se zeptá na to, čemu nerozumí, a ten, který předává, musí dokázat odpovědět na otázky, jen taková víra obstojí. Duchovní kořeny, které nejsou ukotvené v logice, se dřív nebo později vyvrátí. A „věř si čemu chceš“ rozhodně není odpověď, to je jen odseknutí, když nejsou argumenty.

      6. Věro z Vysočiny,

        … Já věřím tomu, co má smysl a logiku, protože jen o takovou víru se můžu opřít…
        To si sice můžete myslet, ale ve skutečnosti zde předvádíte manipulace kvůli tomu, abyste na vaší absenci logiky ve víře nemusela nic měnit.

        … Nikde se v Písmu nepíše, že Bůh oživoval duši…
        Je to lež. Víte, že jen pár příspěvků zpátky jsem zde uvedl citát z Genesis:
        I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou.

        Naprosto jasně zde Bůh nevdechl člověku duši, nýbrž dech života – a duše člověka se stala živou.
        Ale pro vás je tento logický výklad „věci ku škodě“. (Tak studujte i jiné Bible a jiné zmínky o duši a duchu.)

        Navíc, nikde se v Bibli nepíše, že duše je věčná a neměnná – ovšem tomu nevěnujete ani smítko pozornosti – to se totiž do vašich manipulací s vírou nehodí.

        … každé dítě se zeptá na to, čemu nerozumí, a ten, který předává, musí dokázat odpovědět na otázky…
        Jistě. Ale hádat se s umanutým dítětem nemá sebemenší smysl.

        (Mimochodem, nijak nesnižuji Hinduismus. Akorát říkám, že kdo jej chce míchat s křesťanstvím, dospěje většinou k nesmyslům.)

        P.S. A pro váš „pořádek“ – jde o různé osoby.

      7. Pro JK

        ad – P.S. A pro váš „pořádek“ – jde o různé osoby.

        OK, pak to mnohé vysvětluje. Ještě prosím doplňte: jde o 3 různé osoby?
        Jaromír Kučera, Jaromír a JK jsou tři různé osoby? (proč to komplikovat, když to může být jednoduché, že? :-))) )

        Pane JK, odpovězte, prosím:

        24 Řekl též Bůh: Vydej země duši živou, [jednu každou] podlé pokolení jejího, hovada a zeměplazy, i zvěř zemskou, podlé pokolení jejího. A stalo se tak.

        Jak tomuto verši rozumíte?

      8. Pavle v. píšete :“Nelze to vyloučit. “ jako repliku na to, jestli mají ženy duši.

        Není to tak dávno, co jste se naparoval, jak nikoho neurážíte a nabádal mě, abych neurážel a nezesměšňoval, což jsem stejně nedělal.

      9. Pardale, když si pozorně přečtete Věřinu otázku, na niž jsem odpovídal, pochopíte, že jsem nemohl jinak :-)

      10. ad.
        „pavel v7.10.2020 (15:52)
        Nelze to vyloučit.“

        Honzovo hovno neurazí, toto ano.

      11. Přiznávám se, že jsem se při položení otázky trochu usmívala pod fousy. Tedy „pod fousy“…:-))
        Ale: v historii se mužský šovinismus opravdu opíral o to, že žena je stvořena z Adamova žebra a Bůh do jejího chřípí oživující dech (duši) nevdechl.

      12. ad –
        Věra: … Nikde se v Písmu nepíše, že Bůh oživoval duši…

        JK: Je to lež. Víte, že jen pár příspěvků zpátky jsem zde uvedl citát z Genesis:
        I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou.
        Naprosto jasně zde Bůh nevdechl člověku duši, nýbrž dech života – a duše člověka se stala živou.
        ________________

        Nikoliv, pane JK. Duše člověka se nestala živou, ale člověk se stal duší živou.
        Vy tvrdíte, že člověk byl stvořen s (asi) neživou duší, ale v kontextu příběhu o stvoření je to oxymoron, tedy něco jako suchá voda.

      13. ad – Honzovo hovno neurazí, toto ano.
        _____________

        To je zvláštní, matčino hovno mravnostní policie pustí a Věřina prdel neprošla. Je to nespravedlivé.
        :-))))))))))))))))

      14. Věro z Vysočiny,

        ten dotaz, zda ženy mají duši, byl jako od hloupé žáby, a to vy nejste.
        Takže bylo jasné, že je za tím něco záludného, něco jiného, než na co se ptáte.

        Kdybyste správně pochopila to, co jsem tady uvedl:
        každý člověk má ducha z Boha, duši a tělo
        a kdyby vaše logika nebyla děravá, tak byste už věděla, že:

        a) právě skrze ducha z Boha jsou si všichni lidé rovni – což maže všechny šovinismy, feminismy, rasismy, nereálné teorie o původu člověka a další kraviny.
        b) Kvalita lidí se liší právě tím, nakolik je jejich duše (jejich samotná podstata) vědomě blízká, nebo vzdálená, duchu z Boha.
        c) Skrze ducha z Boha ví Bůh o každém člověku úplně vše, a zatímco nyní řadu lidí špinavé svědomí netrápí, tak až se jejich pohár naplní, trápit bude.

        Lukáš 8,16-18: Není totiž nic tajného, co nebude zjeveno, ani nic skrytého, co nebude poznáno a nevyjde najevo. Proto dávejte pozor na to, jak posloucháte. Tomu, kdo má, totiž bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co si myslí, že má.

        A vaše poznámka falšující citát z Genesis, že oživující dech je duše, svědčí o tom, že jsem s vámi diskutoval zbytečně, což už neudělám.

      15. ad. Věra z Vysočiny8.10.2020 (10:31)

        Nóó, to bude tím, že exkrement vychází ven z těla – duše živé – hezky teploučké, zbaví tělo odpadu, posléze vychládne, rozkládá se a dává půdě i scarabeům nějaké ty živiny,… kdežto to Vaše pozadí zůstává u člověka a lidé si neuvědomují, že i ono je součástí duše živé, byť jí vychází ony exkrementy,… Jedno bez druhého nebude…. :-)

      16. Ale Věro, Vy jste opravdu, ale opravdu nepochopila kauzalitu, příčinu a následek, což tady lze číst od roku 2011. Vaše slovo neprošlo, protože je příčina, Honzovo slovo je důsledek. Prostě karmický zákon dovedený do konečných důsledků potravního řetězce.

      17. „…pod fousy.“
        ———————
        Tak nějak jsem to také pochopil. Šovinista nejsem, spíše feminista. Chtěl jsem se přihlásit do jejich klubu, ale nechtěly mě přijmout. Řekl jsem jim, že je to diskriminace a vzdal to …

      18. Věra 8.10.2020 (9:47) píše :“..žena je stvořena z Adamova žebra a Bůh do jejího chřípí oživující dech (duši) nevdechl.“
        Už se v tom problému s duší docela ztrácím, ale asi máte (podle Bible) pravdu. Ale jinak Bůh ženu stvořil krásnou, zvláště mladou maminku se zdravými dětmi. Duši někde má, ne každý ji nachází.
        Pan JK to bere rezolutně, ale o ženské linii podle Bible toho moc nevíme, hlavně manželka Adamova syna Kaina je záhada.
        Genesis 1, 27 Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.
        Genesis 2, 23 Člověk zvolal: „Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest.“
        To je z Bible 21.pdf. Jiný překlad : Ať manželkou se nazývá

        Dokud jsem byl ve styku (pracovním a duchovním) s větším počtem paní a dívek, říkal jsem, že inteligentní je ta žena, která se směje mým vtipům nebo je to alespoň spřízněná duše.
        Teoreticky je nejlíp mít inteligentní spřízněnou duši doma pod jednou duchnou (a pár nových duší tam stvořit). Jestli tomu tak bude, to se prakticky ukáže brzy a zbytek asi tak po 40 letech.
        V Genesis 3:20 : “Člověk svou ženu pojmenoval Eva (to je Živa, pozn. překl.), protože se stala matkou všech živých.”
        Jinými slovy, všichni lidé, kromě Adama, jsou potomky Evy – byla první ženou.
        https://kreacionismus.cz/kainova-manzelka-kdo-to-byl/
        Mnozí skeptici tvrdili, že k tomu, aby Kain mohl najít ženu, musely být na světě národy (jiné „rasy“), které nebyly z potomků Adama a Evy. Pro mnoho lidí je tato otázka překážkou proto, aby přijali historické vysvětlení z knihy Genesis o stvoření jen jednoho muže a ženy na počátku dějin. Obránci evangelia musí být schopni prokázat, že všechny lidské bytosti jsou potomky pouze jednoho muže a jedné ženy (Adama a Evy), protože jen potomci Adama a Evy mohou být spaseni. Proto věřící musí být schopni vysvětlit manželku Kaina a jasně ukázat, že byla potomkem Adama a Evy…
        V Genesis 5:4 čteme prohlášení, které shrnuje život Adama a Evy: “Po zplození Šéta žil Adam ještě osm set let a zplodil syny a dcery.”
        Pokud bychom nyní pracovali komplexně s Písmem, bez jakýchkoliv osobních předsudků či jiných mimobiblických nápadů, a vrátili bychom se na začátek, kdy zde byla jen první generace, potom
        by si bratři museli brát sestry,
        jinak by tu nebyly žádné další generace!..Hebrejské slovo pro “manželku” použité v Genesis 4,17 (první zmínka o ženě Kaina) je ishshah, a to znamená “žena/manželka/ženské pohlaví.”
        Moje lehkovážné úvahy :
        1) Genesisi 1 : 26 Tehdy Bůh řekl: „Učiňme člověka k našemu
        Ať panují nad mořskými rybami, nad nebeským
        nade vší zemí i nad veškerou havětí lezoucí po zemi.“
        27
        Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k obrazu Božímu stvořil jej: jako muže a ženu stvořil je.
        28 A Bůh jim požehnal. Bůh jim řekl: „Ploďte podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami
        i nad každým živočichem lezoucím po zemi.“
        Den šestý Bůh tedy stvořil muže a ženu.
        Genesis 2: zdá se, že se Genesis vrací k tomu, jak Bůh stvořil muže a ženu v zahradě Edenu. jinak by to vypadalo, že už žila jiná linie šestého dne stvořených lidí.
        „21 Hospodin Bůh tedy na Adama přivedl hluboký spánek. Když usnul,
        vzal jedno z jeho žeber a zaplnil to místo tělem.
        22 Z onoho žebra, které vzal Adama, pak Hospodin Bůh vytvořil ženu a přivedl ji k Adamovi.
        23 Adam tenkrát řekl:
        „ To je konečně ona: kost z mých kostí, tělo z mého těla! Bude se nazývat manželkou,
        neboť je vzata z manžela!“ ( to je podle bible on-line)
        Takže jasná genová manipulace, žena byla stvořena ze žebra Adama.
        A před několika dny dostaly dvě ženy Nobelovu cenu za CRISP Cas9, genové nůžky schopné rozstřihnout DNA.
        https://cs.wikipedia.org/wiki/CRISPR
        „Technologie CRISPR interference má enormní potenciál k uplatnění, včetně pozměňování lidské zárodečné linie, zvířat (i dalších organismů) nebo modifikace genů potravinářských plodin. .“
        https://www.osel.cz/11400-nobelova-cena-za-chemii-2020.html
        „Jenifer Doudna a Emmanuelle Charpentier dostaly prestižní vědecké ocenění za to, že v roce 2012 rozpoutaly genetickou revoluci“
        Jennifer Doudna na 56 let vypadá dobře a spolupracovala i s nositelem Nobelovy ceny za chemii Cechem ( *1947, Thomas Robert Cech – jak sám říkal na kongresu v Praze, čti Čech, je českého původu z Chicaga).

      19. ad: A vaše poznámka falšující citát z Genesis, že oživující dech je duše, svědčí o tom, že jsem s vámi diskutoval zbytečně, což už neudělám.
        _____________________

        Pane JK, napsala jsem: Nikoliv, pane JK. Duše člověka se nestala živou, ale člověk se stal duší živou.

        Gen: I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života (hebr. nišmat) i byl člověk v duši živou (hebr. nefeš).

        Ještě než se mnou nebudete diskutovat, odpovězte mi, prosím:

        24 Řekl též Bůh: Vydej země duši živou, [jednu každou] podlé pokolení jejího, hovada a zeměplazy, i zvěř zemskou, podlé pokolení jejího. A stalo se tak.

        Jak tomuto verši rozumíte?

      20. Pardale, píšete: Ale jinak Bůh ženu stvořil krásnou, zvláště mladou maminku se zdravými dětmi. Duši někde má, ne každý ji nachází.
        _______________

        Jak už jsem jednou psala – když Bůh stvořila muže, v podstatě jen žertovala. Vlastně veškeré ty počáteční tvořivé pokusy směrovaly jen k tomu, aby Bůh mohla stvořit ženu, a k tomu potřebovala vhodný materiál, tedy muže.
        Tolik neškodné laškování při dvojce Tramínu.

      21. Poněvadž Pardal rád svoje příspěvky koření, nikdy přesně nevíte, co myslel vážně a co ne (mnohdy to asi neví ani on sám :-). Když tedy píše, že manželka „duši někde má“, souvisí to možná s jejich oblíbenými vyjížďkami na velocipedech, kde jeho paní nic neponechává náhodě a jistí se pro případ píchnutí kola.

        Jako feminista jsem ochoten zvážit Věřinu domněnku, že stvoření Adama byl jen první, zahřívací pokus a že teprve stvoření Evy proběhlo zcela úspěšně. Zdá se mi však, že diskriminace mužů začíná ve společnosti převažovat. Ve skutečnosti převažovala vždy, uvážíme-li, jak záludné jsou ženské zbraně.

      22. Pavle v., píšu :“Ale jinak Bůh ženu stvořil krásnou, zvláště mladou maminku se zdravými dětmi. Duši někde má, ne každý ji nachází.“
        Takže píšu o ženě obecně a její duši ne přímo o manželce. Moje žena se při mých vyjížďkách na kole většinou vylepšuje zahrádku a jistí se tím, že je dostupná na mobilu. Nevím jak to funguje u mužů femimistů, snad Vás mohu utěšit, ale jsou horší věci, než muž feminista.
        Vzhledem možnosti píchnutí kola vozím sebou rezervní duši, abych zůstal u tématu článku duše. Kdybyste měl ještě nějaké nejasnosti, tak se klidně zeptejte.
        Píšete :“nikdy přesně nevíte, co myslel vážně a co ne (mnohdy to asi neví ani on sám :-)“
        Pavle v. u mě jsou dvě možnosti, že jsem to myslel vážně nebo ne. Obecně je i třetí možnost, že se nemyslí vůbec.

        Žena, která je pěkná a chytrá potřebuje feminismus, aby se prosadila. A pomoc od feministy muže už vůbec ne.

      23. Bodrost a blbost jsou téměř synonyma. Není-li bodrost blbostí, je to přinejmenším ošklivý zlozvyk. Kaju se a vrámci pokání rezignuji na feminismus i na jakýkoliv i pomyslný rektální alpinismus :). Co kdyby někdo nepochopol, jak to bylo myšleno? Nebudu už vtipkovat i při sebelepší „nahrávce na smeč“.

        Pro zajímavost: V rodině Bohumila Hrabala bylo vtipkování denním chlebem. Přesto slavný spisovatel spáchal sebevraždu. Proč?

      24. Oprava, měnil jsem větu jak v pohádce jak dědeček měnil, až vyměnil.
        Mělo být:
        Žena, která je pěkná a chytrá nepotřebuje feminismus, aby se prosadila. A pomoc od feministy muže už vůbec ne.

  4. V článku je mimo jiné psáno:
    „….Bg. 2.13
    Tak jako vtělená duše souvisle přechází v tomto těle z dětství do mládí a stáří, přechází také v čase smrti do jiného těla. Moudrý člověk není z této změny zmatený.

    Význam

    Jelikož všechny živé bytosti jsou individuální duše, každá mění své tělo každým okamžikem — někdy má podobu dítěte, někdy mladíka a jindy starce. Přes všechny tyto změny těla však sama duše zůstává nezměněná. Tato individuální duše nakonec změní tělo ve chvíli smrti, přejde do jiného. A jelikož je jisté, že v příštím životě bude mít další tělo (buď hmotné, nebo duchovní), Každý, kdo dokonale zná povahu individuální duše, Nadduše a hmotné i duchovní přírody, je dhīra, vyrovnaný. Takový člověk není nikdy zmatený ze změny těl….“

    Pročpak jste zmaten z duše v těle Honzově? Což není na stejném „bhagavít-ském“ principu jako duše ostatní?
    Nebo : „Teorie jasná, praxe jiná, výsledky pochybné?“

    Osobně jsem se učila jinou teorii, zde, ve Vašem článku nevidím teorii, natož praxi o dualitě, ani trojjedinosti: „Ve jménu otce, syna i ducha svatého…“
    Porovnáním, či sloučením prvků teorií – vznikne snad ona duše?
    Aha, bla, bla,… nemám k článku co říci. Vím.

    1. Matko, kdyby jste znala pravdu o duši, nemohla by jste napsat, že je někdo zmatený z duše v těle Honzy. Nepromlouvá zde duše Honzy, ale jeho zmatená a neovládnutá mysl. Jakou má Honzův komentář souvislost s článkem? Neberu Vám Vaše naučené teorie a kdyby jste pozorně četla, neptala by jste se, sloučením jakých prvků vzniká duše.
      Bg. 2.20
      Duše se nikdy nerodí ani neumírá. Nevznikla, nevzniká a nevznikne — je nezrozená, věčná, existuje trvale a odpradávna. Nezahyne, když je zabito tělo.

      1. → Nepromlouvá zde duše Honzy, ale jeho zmatená a neovládnutá mysl.
        _________ Co ty všechno nevíš, Jaryne..:-)

      2. Jaromíre,
        – nebudu Vám psát, že se mýlíte, na to si má každý přijít sám.

        Duše a duch – zajisté máte pravdu, teorie je teorie, skutečnost je skutečnost.
        Takže je mi celkem jedno, co Vy nazýváte duší a co duchem.
        Jde jen o různé názvy, nic víc a nic míň.

        “ Ovšem s ohledem na https://vedabase.io/cs/library/bg/2/20/ a sice odstavce :

        Význam tohoto verše je stejný jako v Bhagavad-gītě; zde je však specifické slovo vipaścit — učená či mající poznání.

        Duše je plná poznání, vždy oplývá vědomím. Vědomí je tedy příznak duše. I když duši v srdci, kde setrvává, nenajdeme, přesto můžeme poznat, že je přítomna, podle přítomnosti vědomí. Někdy kvůli mrakům nebo z nějakého jiného důvodu nevidíme na nebi slunce, ale jeho světlo je stále přítomné, a proto víme, že je den. Jakmile se časně ráno na nebi objeví slabé světlo, víme, že je tam slunce. Stejným způsobem můžeme poznat přítomnost duše podle toho, že ve všech tělech — lidí i zvířat, je určité vědomí. Toto vědomí duše se však liší od vědomí Nejvyššího, protože absolutní vědomí zahrnuje veškeré poznání — minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Individuální duše je náchylná k zapomínání. Když zapomene na svou skutečnou povahu, dostane se jí poznání a osvícení z vyššího učení, učení Kṛṣṇy. Kṛṣṇa však není jako zapomnětlivá duše. Kdyby tomu tak bylo, Jeho učení v podobě Bhagavad-gīty by nemělo žádný význam.

        Jsou dva druhy duší — nepatrná dílčí duše (aṇu-ātmā) a Nadduše (vibhu-ātmā). To je rovněž doloženo v Kaṭha Upaniṣadě (1.2.20):

        aṇor aṇīyān mahato mahīyān
        ātmāsya jantor nihito guhāyām
        tam akratuḥ paśyati vīta-śoko
        dhātuḥ prasādān mahimānam ātmanaḥ
        “Nadduše (Paramātmā) i nepatrná duše (jīvātmā) se nacházejí na stejném stromě, kterým je tělo, ve stejném srdci živé bytosti. Jen ten, kdo je prostý všech hmotných tužeb a nářků, může milostí Nejvyššího poznat slávu duše.” Jak se ukáže v následujících kapitolách, Kṛṣṇa je také zdrojem Nadduše, a Arjuna je nepatrná duše, která zapomíná na svou skutečnou povahu. Proto je třeba, aby byla osvícena Kṛṣṇou či Jeho pravým zástupcem (duchovním učitelem). “

        bych si dovolila říci, že duše je podle tohoto učení vědomím duše (nepatrná dílčí, individuální duše)
        a duch že je součástí Vědomí nejvyššího (nadduše)
        Tedy že se nachází na stejném stromě v srdci člověka. Všichni jsme totiž hvězdičkami, na společném rouchu Otcově.

        A jestli jsem to domotala, jinak nazvala? No vidíte, mate Vás duše v a okolo těla matky.
        A najít v nás nadduši (ducha)? Eh, zkuste to. Jsme Vaší součástí.

  5. Matko, nikoho nechci poučovat o duši, ani neříkám, že tento pohled na duši musí každý přijmout, jen předkládám učení Bhagavatgíty, každý ať si svůj názor udělá sám.
    Někteří lidé říkají, že jen ten jejich názor a náboženský pohled je správný a ostatní zavrhují, jsou schopni kvůli tomu vést i války. Je to nepochopení Boha, Bůh je neomezený, nelze ho omezit na jeden názor, na jednu náboženskou skupinu.
    Někomu vyhovuje učení Bible, jinému Bhagavatgíty, Koránu atd. Každý má své svědomí a každý bude skládat účty sám za sebe.

    1. Souhlas.
      – V předchozím komentáři jsem Vám mimo jiné psala: „…– nebudu Vám psát, že se mýlíte, na to si má každý přijít sám….“ Bylo to ode mne nesrozumitelné, ale jen opět nesrozumitelně dodám: netýkalo se to různých učení.
      – účty sám za sebe – no ano, jenže jsme součástí jednoho celku. Jestli nám bude spolu dobře nebo nikoliv? Nu, dost se zde (nejen) posuzuje, a to každý posuzuje sám za sebe, svým projevem ukazuje sám sebe, svou duchovní vyspělost, úroveň,…posuzováním druhých částeček.
      Pomůže to najít tu nejvyšší složku bytí?
      Lépe a srozumitelněji to napsat v této chvíli neumím.

  6. pro paní Věru
    Jaromír Kučera je moje celé jméno a Jaromír používám při psaní komentářů.
    Zkratka JK nemá se mnou nic společného, můžete to poznat i z odlišných názorů.
    Pan JK je zaměřen na Bibli, já se zajímám o učení Véd, mimochodem informace pro pana JK, nezabývám se hinduismem.

    1. Výborně, pane Jaromíre, tak teď už je mi to jasné. Zkratka JK mohla být Jaromír Kučera, ale taky třeba Ježíš Kristus, popřípadě – moje oblíbené – všechno je jinak:-))

  7. → Je to nespravedlivé. :-))))))))))))))))

    Jseš v demokratůře, to jest ve s&h už z definice. Tak si nestěžuj, (_!_)ko..:-))

    ps: přeju všechno nej k svátku!.:-)

  8. → Šovinista nejsem, spíše feminista.

    ____________Tvl, Pa*lbeVé, co ty nám tady všechno ještě nepovíš a na sebe nevybleješ?…-)))))

    → Chtěl jsem se přihlásit do jejich klubu, ale nechtěly mě přijmout.

    To se nediv..:-))) Taková konkurence..:-)))

  9. pavel v 8.10.2020 (8:16)- Pardale, když si pozorně přečtete Věřinu otázku, na niž jsem odpovídal, pochopíte, že jsem nemohl jinak :-)

    __________ Ano, nemohls jinak. A bude toho mnohem a mnohem víc, cos „nemohl jinak“, toliko typický znak „bezmozků“ všeho druhu.

    ps: tvl, s tebou bych chtěl mít děti..:-)))

  10. Ten obrázek onoho Swami Prabhupada má velikou vypovídací hodnotu. Jen si všimnite těch jeho úst. Takhle nějak bych si jako dítě představoval Satana – s obrovskými ústami, které pohltí všechno kolem… A to už nemluvím o tom jeho celkovém hrozivém výzoru. Kdyby se dětem nečekaně zjevil ve snu, určitě by se strachem počurali.
    Na adrese https://www.cbdb.cz/autor-13351-a-c-bhaktivedanta-swami-prabhupada ho jeden čtenář (Richie) charakterizoval slovy: „Četl jsem od tohoto autora knihu Vědecké poznání duše. Je to pouze chytrá demagogie. Autor v podstatě říká: Vše je tak, jak tvrdím já a pokud to nechápete stejně, tak jste pitomci. Palec dolů pro tohoto autora“.
    A stejně tak se tady chová i ten náš zdejší JK. Gratuluji!

    1. Milý Návštevníku, Váš príspevok ma zaujal, nie preto, že tiež nesúhlasím s prístupom JK k učeniu spomínaného Swami Prabhupada, ale preto, že tu naznačujete rôzny pôvod človeka, odlišný od toho Biblického. Na internete (https://www.quark.sk/neandertalci-do-nepohody/) som narazil na archeologický výskum jednej skupiny vedcov, ktorá objavila, že človek nemá iba dva rozdielne DNA, ale dokonca až tri a tak sa nemôžeme čudovať, že vo svete jestvuje také rozdielne druhové myslenie a duchovné prežívanie reality. Ako sa ukazuje o našom pôvode toho veľa nevieme a tak by sme sa nemali pridŕžať iba toho Biblického podania, ktoré sa ukazuje byť veľmi vzdialené realite.
      Inak vďaka za podnetnú pripomienku!

      1. To som sa chcel ešte opýtať JK, že kedy a za akých a okolností u Vás došlo k zmene z márnotratnosti k vývoju?
        Vďaka.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2019

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference