mapa stránek || vyhledávání

Kainovo znamenie a morálka

V Biblii, knihe Genesis, je zaujímavé podanie, ktoré je po celé generácie predmetom skúmania a neutíchajúcich polemík o tom, čo v podstate vyjadruje. Je to nám dobre známe podanie o dvoch bratoch – Kainovi a Ábelovi. Aj keď je obsah tohto podania všetkým dobre známy, myslím, že nezaškodí si ho priblížiť v podaní moderného prekladu pre 21. stor. v češtine. Tu je:

1Adam se miloval se svou ženou Evou a ta počala a porodila Kaina. Tehdy řekla: „Získala jsem od Hospodina muže!“ 2Porodila také Ábela, jeho bratra. Ábel se pak stal pastýřem ovcí, ale Kain obdělával půdu.
3Po nějaké době se stalo, že Kain přinesl Hospodinu oběť z plodů země, 4zatímco Ábel ji přinesl z prvorozených ovcí svého stáda a z jejich tuku. Hospodin našel zalíbení v Ábelovi a v jeho oběti, 5ale v Kainovi a jeho oběti zalíbení nenašel. Kaina to rozlítilo, až se mu zkřivila tvář.
6Hospodin tedy Kainovi řekl: „Proč se zlobíš? Proč máš zkřivenou tvář? 7Copak tě nepřijmu, když budeš jednat dobře? Když ale nebudeš jednat dobře, pak ve dveřích číhá hřích a dychtí po tobě. Ty ale máš nad ním panovat.“
8Kain svému bratru řekl: „Pojďme na pole!“ A když byli na poli, Kain se na svého bratra Ábela vrhl a zabil ho.
9„Kde je tvůj bratr Ábel?“ zeptal se Kaina Hospodin.
„Nevím,“ odpověděl. „Jsem snad strážcem svého bratra?“
10„Cos to udělal?“ řekl mu Bůh. „Slyš, krev tvého bratra ke mně volá ze země! 11Teď budeš zlořečenější než země, která otevřela ústa, aby vpila krev tvého bratra, kterou jsi prolil! 12Když budeš obdělávat zem, už ti nedá svoji sílu. Budeš na zemi tulákem a štvancem.“
13„Můj trest je větší, než lze unést,“ odpověděl Kain Hospodinu. 14„Pohleď, dnes mě vyháníš ze vší úrodné země a budu se před tebou muset skrývat. Budu na zemi tulákem a štvancem a kdokoli mě najde, ten mě zabije!“
15Hospodin mu řekl: „Kdokoli zabije Kaina, ponese sedminásobnou pomstu.“ Hospodin pak na Kaina vložil znamení, aby ho nikdo, kdo ho najde, nezabil.

Takže stručným obsahom je, že starší brat Kain zabil svojho mladšieho brata, lebo na neho žiarlil a Boh preto na Kaina vložil zvláštne znamenie, ktorým bude postihnuté celé jeho pokolenie. Preto sa nazýva „Kainovo znamenie“. Toto znamenie sa však netýka celého ľudského pokolenia, lebo ako píše Biblia, Adam mal neskôr aj iné potomstvo.

25Adam se znovu miloval se svou ženou a ta porodila syna a dala mu jméno Set (to jest Náhrada). Řekla si totiž: „Bůh mi dal jiného potomka náhradou za Ábela, kterého zabil Kain.“

Gustave Doré (1832-1883) - Kain a Ábel

Gustave Doré – Kain a Ábel

Tento biblický mýtus bol do Biblie vložený preto, aby poukázal na rozdielnu psychiku ľudí a túto sa pokúsil aj vysvetliť, ale primerane dobe a vzdelanostnej úrovne vtedajších ľudí. Ak máme túto „záhadu“ vysvetľovať súčasnému človekovi, asi nesiahneme k mýtu, ale k poznatkom modernej hlbinnej psychológie, aj keď sú mýty ešte aj dnes v cirkevných spoločenstvách využívané k duchovnému formovaniu veriacich. Preto k pochopeniu využijem aj tento mytologický vyjadrovací jazyk.

Pre nás ako potomkoch po Adamovi sa naskytuje skvelá príležitosť dohadovať sa o tom, kto z nás má v génoch toto „Kainovo znamenie“ a kto nie, lebo sú medzi nami ľudia túžiaci po moci, sláve, bohatstve a sú schopní pre to iných ľudí obetovať tak, ako to urobil aj Kain a na druhej stane sú tu aj ľudia typu Ábela, ktorí sú schopní pre iných sa radšej obetovať samy, ako to podľa biblického podania urobil aj Ježiš.

Toto rozdelenie ľudí svojským spôsobom charakterizoval F. Nietzsche ako vládcov a otrokov podľa odpozorovania prírody v ktorej sa vyskytujú mäsožravci a bylinožravci, teda „dravci“ a „ovečky“. Človek je niekde medzi nimi, lebo konzumuje bylinnú, ako aj mäsitú potravu, ale psychologické sklony majú rovnako agresívne, alebo pokojamilovné, ako iné zvieratá. Tým sa od zvierat neodlišujeme.

Mnohí ľudia si tento svoj materiálny „handycap“ uvedomujú a volia si výlučne iba rastlinnú stravu, aby sa tak zaradili medzi tých mierumilovných tvorov, ale ich psychika ostáva rovnaká, lebo tá nie je závislá od konzumácie mäsa, alebo zeleniny.

Ono biblické podanie spomína aj to, ako sa Kain a Ábel živili a čomu sa venovali. Kain bol podľa tohto podania poľnohospodár a Ábel sa živil chovom dobytka. Ja si však myslím, že k zabíjaniu, ktoré súvisí s chovom úžitkových zvierat má bližšie chovateľ ako pestovateľ plodín a preto by som ich povolania zamenil. Je známe, že židia sa venovali výlučne chovu dobytka a nie pestovaniu plodín a tak židovský tvorca onej časti Biblie chcel to Kainovo znamenie prisúdiť nie židom, ale „tým druhým“. Takéto zámeny sa v Biblii často vyskytujú.

Čo je ale dôležité, je spôsob uvažovania chovateľa a pestovateľa. Obaja v prírode pozorujú každoročnú obnovu rastlinného, aj živočíšneho druhu (fauny aj flóry), čo ich viedlo k presvedčeniu „návratu života“, teda „kolobehu života“. A to sa týka aj telesného človeka ako „živočícha“, tiež sa tu na zemi obnovuje, teda rodí a umiera, ako celá príroda. Odtiaľ je už iba kúsok k teórii reinkarnácie a následne aj k vzniku „karmického zákona odplaty“.

Ale spôsob myslenia chovateľa a pestovateľa sa predsa len v niečom odlišuje. Je to spôsob chápania samotného života. Chovateľ vie, že mláďa prichádza na svet párením samca so samicou, kým rastlina vzniká prostredníctvom semena. Dnes vieme, že je to v oboch prípadoch zásluha genetiky, teda DNA, ale to v minulosti ľudia nevedeli a tak si to vysvetľovali po svojom. Hoci verili v nadprirodzené sily, ktoré sa prejavujú ako prírodné živly, predstavovali si ich ako božstvá sediace vysoko na horách, ale niečo ako dušu nepoznali. Vedeli, že živočích žije kým dýcha a keď prestane dýchať je z neho „mäso“. U rastlín dýchanie nepozorovali a tak si „ich život“ predstavovali trochu odlišne.

Do tohto myšlienkového chaosu vniesli trochu viac svetla myslitelia, ktorých dnes poznáme a zaraďujeme do starých gréckych filozofických škôl, ktorých koncepcie sa rozvíjali a rozvíjajú až do dnešných čias. Vzniklo tu celé nové odvetvie myšlienkových prúdov, ktoré sformovalo vznikajúce náboženské myslenie a v ňom zohrala významnú úlohu gnostická náuka, ktorá vniesla svetlo do pojmov boh, duša, duchovno a stvorenie. Tieto filozofické koncepcie sa následne rozvíjali a nachádzali potvrdenie aj vo vznikajúcej vede a modernej psychológii. Náboženské predstavy východu, ktoré neboli budované na základoch gréckej filozofie, ustrnuli v nejasných koncepciách a predstavách ich náuk.

Našu psychiku neutvára ľudská strava, alebo myseľ, ale „duch“ a toho si každý osvojuje buď dedične od rodičov, alebo svojím vlastným životom. Je zaujímavé, že od rovnakých rodičov sa môžu narodiť dva celkom odlišné povahové typy, teda jeden túžiaci po moci, bohatstve a sláve, kým ten druhý má celkom inú povahu. V modernej dobe sa tieto dva základné povahové črty označujú ako „IQ“ a „EQ“. U prvého dominuje inteligencia rozumu a vôle, kým u druhého skôr emocionálne nadanie, ktoré inklinuje k výtvarnému umeniu, kultúre a citovému životu. Je zaujímavé, že štátna a verejná správa má záujem hlavne o ľudské typy kategórie „IQ“, kým veda, umenie a školský systém sa zaujíma hlavne o ľudí typu „EQ“.

Hoci si túto svoju psychologickú, alebo duchovnú polarizáciu neradi priznávame, ako každú inú kategorizáciu (podľa farby pleti, rodu, jazyka, vierovyznania alebo spoločenského postavenia), ona v spoločnosti jestvuje a spôsobuje nám veľké nepríjemnosti, rozkoly a dokonca aj nepokoje a vojny. Táto naša rozdielnosť sa prejavuje v našom rozdielnom myslení, citovom prežívaní a názoroch na celú ľudskú existenciu. Z toho dôvodu vznikli rôzne náboženské hnutia a spolky, ktoré hlásajú rôzne cesty, vieru a presvedčenie k zmene našej vnútornej podstaty, ktorá by bola harmonická s naším počiatočným určením od Boha – nášho stvoriteľa. Pre mňa osobne je zarážajúce, že katolícka cirkev už od svojho zrodu sa uchýlila k velebeniu moci vo svete, ako že je ustanovená samotným Bohom a že tu trvá z Božej vôle. To je veľmi závažná a nebezpečná lož! Z Ježišových výrokov je zrejmé, že Boh nevládne silou a strachom, ale láskou.

Je zrejmé, že tento náš materiálny svet, ktorý sa vyvinul do pozemského kráľovstva, jestvuje prostredníctvom zákonov, moci, násilia, honbe za bohatstvom, kde sa uplatňuje iba účelový rozum bez akejkoľvek morálky a kráľovstvo nebeské, ktoré je u Boha sa vyznačuje múdrosťou svetlom a láskou, kde sa oceňuje morálnosť a ľudský charakter.

Táto rozdielnosť stále ľudí irituje ku skúmaniu našej vlastnej podstaty a osudu našej duše po skončení našej životnej púte a možno ju preto označiť ako „otázku večnú a základnú“, od ktorej sa odvíja celá naša ľudská existencia.
 

Odkazy: http://www.bible21.cz/online
Fridrich Nietzsche: Genealogie morálky
 

Leonard Degon, 24.08.2014
 

hodnocení: 3.6
hlasů: 7
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

189 komentářů

Přidat komentář
  1. Karle, protože Archanděl Gabriel se v bibli nekoná, nemůže ani konat.
    Anděl Gabriel zvěstoval Panně Marii to, co se modlíme: Zdrávas Maria, milosti plná, požehnaní Tys mezi ženami…..
    Jediný archanděl v bibli je Archanděl Michael, je to ve Wikipedii a jasně.
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Michael_(archand%C4%9Bl)
    Jehovisti a Adventisti sedmého dne archanděla Michaela považují za vůdce andělů, přímo za Ježíše.
    Nedávno jsem šel parkem, kde Adventisti pořádali seanci, americký kazatel řečnil do instrumentální hudby a překladatelka překládala jednoduché věty asi z 5-10 slov. Dozvěděl jsem se, než jsem prošel okolo: Bůh miluje děti. Bůh miluje i dospělé. Doufám, že to nedošlo až na imperiální hesla Gott mit uns, S nami Bog a pod.
    Skvělými myšlenkami by se dalo dláždit, se skvělými skutky je to horší. Nové zjevení zvěstující apokalypsu považuji za špatné myšlenky, jeho dobré skutky nevidím. Jak tu někdo píše, zlem nelze vykonat dobro.

    1. Pardale, měl byste si uvědomit, co značí slovo anděl, nebo v duchovní hirearchii vyšší archanděl, což značí anděla s vyšším stupněm přijetí lásky a moudrosti Pána Ježíše Krista, neboli anděla niternějšího, bližšího Pánu Ježíši Kristu.
      Jsou to bytosti pravého duchovního světa pozitivního stavu (nebe) a tím, že jsou to bytosti duchovní, ne jako my přírodní, nikdo je nemůže spatřit zrakem přírodním, ale pouze zrakem duchovním. Obecně to nazvu při změněném vědomí (označuje se to jako vytržení ducha z těla), což si můžete připodobnit k živému snu. Proroci mají schopnost se s anděli, nebo i archanděli nějakým způsobem spojit a přinést o tom svědectví. Gabriel, Michael, jsou andělské společnosti a liší se účelem konání. Společnost Gabriel je Božím poslem, Michael je Božím ochráncem a bojovníkem za pravdu. Při pohledu z vyššího duchovního postavení (z niternějšího), jeví se celá společnost ve svém souhrnu jako jedna bytost, jako jeden Gabriel a podle mě rozhodně Archanděl, neboli duchovní bytost (společnost) hodně blízko k Pánu Ježíši Kristu.

      Na druhou stranu tu máme falešný duchovní svět negativního stavu (opačný k nebi) a bytosti toho světa se nazývají obecně hezky česky čerti. Jejich přirozenost je přesně opačná k andělům, mají podobnou hirearchii, mají démony, satany, ďábly a čím vzdálenější od Pána Ježíše Krista, neboli ve vyšším stupni zla a nepravdy, tím vyšší hodnost v peklech. Jejich účel konání je v protikladu například ke Gabrielovi, takže prznit Božské pravdy a k Michaelovi útočit a vést duchovní válku proti Bohu. Lidé, kteří se napojují na pekla obdobným způsobem jako v předchozím případě se nazývají falešnými proroky.

      A trochu Swedenborga na závěr, je to trochu něco jiného než wikipedie:
      Podle veškeré zkušenosti, kterouž mám již po mnohá léta, mohu říci a tvrditi, že andělé co do své formy jsou úplně lidmi, že mají obličej, oči, uši, prsa, paže, ruce, nohy, že navzájem se vidí, slyší, spolu mluví, slovem, že jim nechybí naprosto nic z toho, co náleží člověku, kromě toho, že nemají na sobě hmotného těla; viděl jsem je v jejich světle, kteréž jest mnohem jasnější než polední světlo na světě, a v němž všecky tahy jejich obličeje lze určitěji a zřetelněji viděti, než obličeje lidí na zemi. Bylo mi také popřáno spatřiti anděla nejvnitřnější­ho nebe; jeho obličej byl krásnější a zářivější, nežli an­dělů nižších nebes; prohlédl jsem si ho dobře, i měl lid­skou formu v celé dokonalosti.

      Jest však třeba věděti, že lidé nemohou viděti anděly svýma tělesnýma očima, nýbrž očima ducha, kte­rýž jest ve člověku , protože tento jest v duchovním světě, kdežto vše, co tělu náleží, jest ve světě přírodním; stejné vidí stejné, poněvadž jest ze stejného; kromě toho jest ústrojí tělesného zření, oko, tak hrubé, že mnohdy menší předměty přírodní nelze spatřiti jinak, než zvět­šovacími skly, jakž každému jest známo; tím méně tedy věci, kteréž jsou nad sférou přírody, jakž jest tomu u všeho, co jest v duchovním světě. Přece však stanou se andělé člověku viditelni, jestliže jest odtržen od zra­ku tělesného, a jestliže zrak jeho ducha jest mu otevřen, což stane se okamžikem, jestliže Pánu se zlíbí, aby andělé byli viděni; pak člověk nemá za jiné, nežli že je vidí očima tělesnýma. Tak Abraham, Lot, Manoah a proroci viděli anděly, a tak byl i Pán viděn učedníky po svém vzkříšení; podobným způsobem i já vídal anděly. Poněvadž proroci tak viděli, byli nazýváni vidoucími a muži, majícími oči otevřené, 1. Sam. IX: 9; 4 Mojž. XXIV: 3., a učiniti, aby tak viděli, sluje oči otevřití, jakž se to stalo chlapci Elizeové, o němž takto se čte: »I modlil se Elizeus a řekl: Ó Jehovo, otevři, prosím, oči jeho, aby viděl, a když Jehova oči jeho otevřel, viděl, a aj, hora ta plna ohnivých koní a vozů okolo Elizea«, 2. Král. VI: 17.

      Člověk co do svého vnitra jest duchem. A tento duch jest vlastním člověkem, a jim tělo žije.

      Dobří duchové, s nimiž jsem mluvil i o této věci, srdečně litovali, že v církvi jest taková nevědomost stran stavu nebe a stran duchů a andělů, a rozhořčeně pravili, abych všemožně sděloval, že nejsou beztvárný­mi duchovními bytostmi, ani vzdušnými výtvory, nýbrž že mají podobu lidí a že vidí, slyší a cítí jako ti, kdož jsou na světě.

      1. Pane Karle,
        prepáčte mi, že vstupujem do Vášho dialogu s Pardalem, ale chcem Vás pochváliť za Váš posledný vstup o realite anjelov, ktorý sa mi pekne čítal a vôbec vo mne nevzbudzoval nijaké negatívne emócie. Tieš považujem za prínosné citovať aj mystika E.Swedenborga, ktorý ako vedec vniesol do oblasti mystiky nové nazeranie na celú duchovnú problematiku a realitu.
        Pekný deň!

  2. Karle jsem rád, že jste dal trochu Svedborga na ZÁVĚR, že diskuze se mnou je u konce. Hlavně, že v tom máte jasno a není zmatek : anděl = archanděl= Gabriel= Michael = „neboli duchovní bytost (společnost) hodně blízko k Pánu Ježíši Kristu“, které „mají podobu lidí a že vidí, slyší a cítí jako ti, kdož jsou na světě.“

    1. Degone a Pardale,
      díky za slova chvály i když od Pardala ironicky. Pardale, Vašich příspěvků si vážím, jsou věcné a užitečné a tím Vám fakt nechci pochlebovat.
      Kriticky sám k sobě, napsal jsem dvakrát hirearchie, má být hierarchie.

      Podle slovníku cizích slov:
      hierarchie >> posloupnost, stupnice hodnot,hodností.

      hirearchie >> hledané slovo „hirearchie“ bohužel nebylo nalezeno.
      Nejblíže nalezená slova:
      hircismus >> extrémně intenzivní zápach podpaží
      hirsutismus >> nadměrné ochlupení (např. mužského typu) u žen
      hearing [híring] >> veřejné slyšení různých názorů znalců, zpravodajů

      :-)

  3. Kaina je možno pojmout různě, třeba jako jeden Kyjevský patriarcha:

    „S velkou lítostí musím nyní veřejně říct, že mezi vládci tohoto světa se objevil nový Kain nejen svým jménem, ale také svými činy,“ uvedl patriarcha Filaret s odvoláním na biblickou postavu, která zabila svého bratra Ábela. „Stejně jako u prvního bratrovraha v dějinách, Kaina, tyto skutky ukazují, že výše uvedený vládce se dostal pod vliv satana,“ dodal patriarcha v prohlášení zveřejněném na internetových stránkách kyjevského patriarchátu.

    Filaret rovněž vyzval pravoslavné věřící, aby se modlili za to, aby Putin „přišel k rozumu“. Jinak bude čelit „potupnému konci a věčnému zatracení v pekle“, citovala patriarchu agentura Reuters.

    http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/347009-putin-je-pod-vlivem-satana-tvrdi-kyjevsky-patriarcha.html

    Je to dokonalá tragikomedie, tenhle náš svět.

    1. Karle,
      je vidno, že nielen minulosť je možno posudzovať rôzne, ale aj súčasnosť, nakmä u ľahkoverných a naivných ľudí, bez hlbšieho vzdelania. Ale kde nadobudnúť to pravé a pravdivé vzdelanie, keď sa všade len klame a zavádza? Komu ide o moc, ten si nevyberá prostriedky (účel svätí prostriedky)…
      Pekný deň!

      1. Degone,
        mě na tom fascinuje, jak naprosto protikladné názory mají lidé, ohledně toho, co je pravda. Mám takový dojem, že vzdělání v tom nehraje zásadní roli, ale spíš nějaké vnitřní nastavení. To co předvádí „demokratický západ“ v čele s USA je tak čitelné, přesto to spousta inteligentních lidí nevidí. Ani o Rusku a tudíž jakoby Putinovi si nedělám iluze, ale jedná rozumně a situaci zatím zvládá, otázka jak dlouho, co tam zas „demokrati“ mají přichystané.
        Touha po moci je ošklivá věc a může ledacos napovědět o tom, kdo je kdo. Všechna Sláva,
        Moc a Království právoplatně patří Pánu Ježíši Kristu. To by mělo být každému jasné,
        samou podstatou pekel je však to, že tuto základní pravdu popírají a bojují proti ní.
        Souvztažně se to projevuje i na naší planetě v chování některých lidí, z čehož si každý
        může udělat obrázek o nitru (duchu) takového člověka, o tom, kým opravdu je. To, že
        používají prostředky vlastní své skutečné přirozenosti (nepravdy a zla) je jen logické.
        Nic jiného nemají.
        S touhou po moci podle mě souvisí i touha vlastnit Longinovo kopí osudu, neboť ukončilo život právoplatného vládce. Zakopaný pes může být v tom, že motivace římského vojáka
        byla pozitivní, zkrátit utrpení Ježíše Krista, což všecko zase obrací. Tak se v tom
        pak vyznejte.

      2. Milý Karle,
        Váš komentár sa mi čítal dobre už aj preto, že s ním vnútorne celkom súhlasím. Čo sa týka tej podpory a spolupráce inteligencie so Zlom (Diablom), ja si myslím, že to nie je ani tak z nevedomosti, ale so ziskuchtivosti, lebo vedia, že v tomto svete má úspech iba ten, kto spolupracuje a ten, ktorý sa usiluje o dobro ťaká za kratší koniec. Vendovi som minule položil otázku, či pozná řčení „Každý dobrý skutok musí byť okamžite tvrdo potrestaný“? On mi odvetil, že už o ňom počul. V tomto svete vládne Satan a ten skutočne tvrdo trestá „páchateľov dobra“, čo spoznal aj samotný Ježiš (pokúšanie na púšti). Dobrí ľudia sú obklopení mnohými sluhami diabla a tak je dobro od nich trestané.
        Čo sa týka toho „kopí osudu“ je to iba mýtus, ale aj mýtus dokáže veriacich motivovať k výkonu, ako by to bola skutočnosť.
        Pekný deň!

      3. ad: V tomto svete vládne Satan

        Naprostý souhlas! Kdo chce vidět, ten vidí.

      4. Té síly díl jsem já,
        jež, chtíc vždy páchat zlo, vždy dobro vykoná.

        Jsem duch, jenž stále popírá!
        A právem; neb co vzniká, vše,
        by zahynulo, hodno je;
        proto by bylo líp, nic kdyby nevznikalo.

        Já díl jen dílu jsem, jenž vším byl v prvé časy,
        já díl jsem temnoty, jež světlo stvořila si.

      5. “Člověk se stává silným, pokud musí namáhat své svaly. A právě tak musí dobro, pokud se má vystupňovat ve svatost, překonat zlo, které se mu staví do cesty. Zlo má za úkol přivést lidstvo na vyšší stupeň.”
        (Duchovní výklad ke Goethově Faustu, R.Steiner)

      6. „………..Zlo má za úkol přivést lidstvo na vyšší stupeň“

        Je tady aspoň jedna duše, která rozumí……?……

      7. ad: „………..Zlo má za úkol přivést lidstvo na vyšší stupeň“

        Paradox v paradoxu. Už rozumíš?…:-)

      8. ad – Už rozumíš?…:-)

        Já ano. A hledám ještě alespoň tu jednu duši, která tomu /a tím i mně/ porozumí též. Zatím zde všichni jen brečí, jak by to „bez zla“ bylo krásné a žúžo.

      9. Já sice Věro nevím, jestli jsem Vás pochopila, možná ne.I když – ráda bych Vás pochopila.
        Vnímám to tak, že zlo i utrpení jsou nutnou součástí našeho života. Myslím, že to všechno souvisí s poznáním a moudrostí. Mimochodem mám moc ráda pohádku Pták Žal – je v ní také kus filozofie.

      10. ad: Vnímám to tak, že zlo i utrpení jsou nutnou součástí našeho života.

        Zkuste VNÍMAT SKUTEČNOST, Mílo..:-) Zlo i utrpení nejsou nutnou součástí našeho života. Je to SYSTÉM, (program), který nejen „sugeruje“, že zlo i utrpení jsou nutnou součástí našeho života, ale zlo i utrpení „generuje“ a „vyrábí“. Už jenom pouhá úvaha, že zlo i utrpení jsou nutnou součástí našeho života, je zlo samo o sobě. Zdůrazňovat, že je věcí každého co do své mysli přijme či co odmítne, snad nemusím. Mějte se fajn a vězte, že všechno je v hlavě..:-)

        Odstranit špatnou myšlenku z hlavy člověka je těžší než odstranit nádor z těla. (Arabské přísloví)

      11. Mílo, nevím, jestli je zlo nutnou součástí našeho života, ale zcela určitě je neoddělitelnou (odvrácenou) stranou dobra. Hledáme-li dobro, hledáme-li ZDATNOST – arété, dostaneme se tam jen skrze tzv. zlo, a´t už jím myslíme cokoliv.

        Nevěřte nářkům a lkaní, že „v tomto světě panuje zlo“.
        Není to pravda. Zlo nikdy nemůže panovat, roz. vládnout dobru, stejně jako dobro nemůže vládnout zlu. Jen v protikladech se realizuje pohyb.

        Aneb: té síly díl jsem já, jenž vždy chtíc činit zlo, vždy dobro vykoná.
        To je z Fausta. A Mistr a Markétka na to reaguje slovy: Všechno dobře dopadne, na tom je založen svět.
        Vždycky všechno dopadlo v konečném důsledku DOBŘE, Mílo.
        ______________

        Svět je v neustálém pohybu
        Stálost neexistuje
        Detail nelze oddělit od celku
        Celek nelze oddělit od detailu
        Protiklady harmonizují krajnosti

        http://cs.wikipedia.org/wiki/Taoismus

      12. ad.

        „………..Zlo má za úkol přivést lidstvo na vyšší stupeň“

        Je tady aspoň jedna duše, která rozumí……?……

        Ano,velmi dobře.

      13. jj a pak jen na lidstvu záleží, jestli spadne do propasti, nebo ho to katapultuje na vyšší stupeň….
        Teda spíš bych přivítala cukr a bič. :-)))))))) pro občasný oddech ten cukříček :-)

      14. Věro, možná došlo jen díky mému nepřesnému vyjádření k nedorozumění. Já nevěřím nářkům, že svět je pod vládou zla. To se jenom někdy na povrchu zdá. Vaše citace: “ Té síly díl jsem já…..“ Tomu jsem porozuměla – každé „zlo“ přinese ve svém konečném důsledku užitek! Tomu já také věřím (a je to velmi úlevné a osvobozující). Právě proto jsem psala, že zlo i utrpení jsou nutnou součástí života (protože se proměňují ve zkušenosti a dospívá se k moudrosti), ale neměla jsem psát „nutnou“, ale nedělitelnou… Nutnou jsem uvedla proto, že vedou nakonec ke zrání a moudrosti.

      15. Honzo, děkuji za odkaz. Tu knihu jsem měla v rukou asi před dvaceti lety, tehdy jsem ji zase odložila, protože jsem nerozuměla. Teď jsem si přečetla první stránku – není mi to ještě jasné, ale mám pocit, že sem tam už mi probleskuje, budu potřebovat ještě čas.

      16. ad: ale mám pocit, že sem tam už mi probleskuje.

        Tak to jenom dobře, Mílo. A až se pocit promění ve VĚDOMÍ, víc si nemůžete přát

        ad: Tu knihu jsem měla v rukou asi před dvaceti lety, tehdy jsem ji zase odložila, protože jsem nerozuměla.

        To se stává. Důležité je, že dnes ji vidíte „jinýma“ a „novýma očima“.

      17. Mílo, po pravdě řečeno, cítím na sobě po těch pár letech diskutování a duševní námahy trochu únavu. Co jsem potřebovala (skutečně POTŘEBOVALA), to jsem našla, jsem za to vděčná. Dostalo se mi inspirace tolik, že by vystačila na několik životů, do smrti ji nezpracuji. Potkala jsem několik báječných lidí, potkala jsem svého Morphea, našla jsem klid a mír. Nic víc nepotřebuju. Modlím se, abych ustála všechny trable, co mě ještě potkají, abych posloužila všem, kteří mě budou potřebovat a abych sama příliš netrpěla, až přijde můj konec. Pěstuju kytky, mám z nich radost, jsem lovcem a sběračem, protože to tak chci, pomalu si při tom pročítám poklady Mistrů, občas spolykám pro osvěžení trochu hříchu a neřesti, je to koření života, nestydím se za to.
        Kolektivní debaty o „duchovnu“ se mi začínají čím dál víc jevit směšné a tristní zároveň, a tak jen tak koukám na ten chaos, a říkám si společně s panem Drtikolem:

        „Nejvyšší filosofií jest držet hubu.
        …a budou-li tě za to chválit, nebo hanět, tak si ani nepomyslíš něco o prdeli, protože s tím poznáním naplněným klidem nemůže nikdo pohnout a tu klidnou hladinu nemůže nikdo zčeřit.“

  4. Zdravím Vás, Honzo,

    přečetl jsem si Vás z Vašich příspěvků. Víte mnohé a rozumím i Vaší naježenosti, která Vás pudí k tomu, abyste zdejší diskutující mnohem více soudil, než chápal. Ale za prvé: „nesuďte, ať nejste souzeni“ a za druhé:
    Dopracovat se k neosobnímu pojetí Života, tedy chápat celek, je obrovská věc, jenže my se rodíme na Zemi právě proto, abychom k tomu došli skrze osobní zkušenosti. Takže kdo se vrátí domů, už nikdy nebude stejný, jako byl, když vyšel – a nikdy tam nebudou dva stejní.
    V tomto smyslu má tedy Míla pravdu.

    Ad: vězte, že všechno je v hlavě..:-)
    To je nepřesné. V hlavě jsou zesílené signály, které do ní přišly ze srdce. (Srdce je naladěná „anténa“ a mozek je „zesilovač“). Takže všechno je v srdci.

    1. ad: Dopracovat se k neosobnímu pojetí Života, tedy chápat celek, je obrovská věc, jenže my se rodíme na Zemi právě proto, abychom k tomu došli skrze osobní zkušenosti.

      Ano, dopropracovat se a dopropromyslet se k neosobnímu pojetí Života, tedy CHÁPAT CELEK, je obrovská věc a svého druhu také rebelství, spočívající už třeba v tom, že Vám neumožní a „zakazuje“ mluvit za druhé, ale jen a jen za sebe. Jak říkám, všechno je v hlavě.

      Tvořit logos vlastního života znamená vlastně propojovat sama sebe se světem do jednoduché jednoduchosti, které v takovém případě říkáme „nejdokonalejší harmonie.“ Proto k lidskému životu patří i krajina, Dasein a bytí celku. Nejvyšší dokonalost tohoto propojení přes spáru usebírání se jmenuje od nejstarších dob arete. Vždyť arete je SCHOPNOST POTKAT CELEK V KAŽDÉ JEDNOTLIVÉ SITUACI, přesně tak tomu rozumí Jan Patočka. Časování je tvorba usebranosti v naší duši a mezi naší duší a celkem světa. Vždy jde o tvorbu něčeho naprosto jednoduchého a o tom je celá Herakleitova filosofie ve všech jeho zlomcích potkáme implicitně či explicitně jen tuto intenci. Proto je třeba číst filosofy intencionálně nikoli jako policejní vyšetřovatelé. Proto je třeba si uvědomit, že pravda není jen jistota, ale neskrytost, k níž se musíme naklonit, přiklonit.(Anna Hogenová)

    2. ad: To je nepřesné. V hlavě jsou zesílené signály, které do ní přišly ze srdce. (Srdce je naladěná „anténa“ a mozek je „zesilovač“). Takže všechno je v srdci.

      Ano, „ZPŘESŇUJEME PRAVDU“, že…-))

      Konečným cílem našeho poznání je pak podle Bohlena stav, kdy je pravda už naprosto přesná a my VÍME VŠE. Podle Cimrmana je na konci poznávacího procesu omyl zcela vyvrácen a my NEVÍME NIC.

      https://www.phil.muni.cz/fil/texty/externismus.html#TEORIE%20POZN%C3%81N%C3%8D

  5. Také Vás zdravím…:-)

    ad: Ale za prvé: „nesuďte, ať nejste souzeni“

    To jistě ano. A jako idea, zcela bezchyby. Ale mezi souzením a konstatováním, ať už se to Vám (mně, komukoli) líbi nebo nelíbí, je ROZDÍL. Vnímat ROZDÍLY znamená VNÍMAT SKUTEČNOST.

    „…mým úkolem není hlásat správnou ideu, ale podpalovat závoje iluzí. Správné ideje přijdou samy, až závoje dohoří. Tak jako kopce v krajině získávají obrysy, jakmile noc ustoupí vlahému jitru.“ (J.Stern)

    1. Mezi souzením a konstatováním je opravdu rozdíl. Avšak přesně neomylně posoudit to, co je ještě absolutní konstatování a co už není, může jen ten, kdo má absolutní vhled do podstaty všech jevů, a to člověk a zvláště na současném stupni vývoje opravdu není.

      1. Proč ten „absolutismus“? Absolutismus a vězení vzorců myšlení?…-))

        ad: kdo má absolutní vhled do podstaty všech jevů.

        No přece Bůh, ne…-))

        ad: člověk a zvláště na současném stupni vývoje opravdu není.

        Jak to víte? Odkud to víte?…-)) Zkuste se dívat „Božíma očima“ a uvidíte.

        „Podstatné myšlení není nesrozumitelné, protože je příliš složité, nýbrž proto že je příliš jednoduché.“ (M. Heidegger)

      2. Člověk je Boží tvor, nikoliv Bůh. Máte oči zprostředkovaně od Boha, ale nejsou to oči Boha. Souhlasit nemusíte a jakékoliv iluze si můžete ponechat.
        Klidně se tu však za Boha prohlašte. Nebyl bysta tak ani první, ani poslední. A mně je to zcela lhostejné.
        K připomenutí však stojí první přikání.

        Dodatek: citáty neuznávám, člověk se má snažit být „veliký“ svými myšlenkami, nikoliv přebíráním myšlenek od jiných. Cizí moudrost může být inspirací, ale stále je to jen moudrost cizí, převzatá.

        Odkud vím, že člověk nemá vhled? Z každodenní praxe. Např. včera. Mé známé se narodilo dítě. Již v průběhu těhotenství matce, tedy té mé známé, lékaři říkali, že bude postižené, že jí chybí část DNA. Každý měsíc jí říkali něco jiného. Že bude postižené tak, posléze zase, že jinak, někteří dokonce, že postižené nebude. Pokud máte vhled, prosím tedy, abyste mé známé sdělil, kde je pravda, jak na tom její dítě skutečně je. Který z doktorů má pravdu? Jak hodně, a zda vůbec bude její dítě opravdu poškozené? Klidně se u toho můžete dívat i Božíma očima. Jí je celkem jedno, jakýma očima se kdo bude dívat, ale chce, aby jí někdo řekl na základě vhledu skutečnou pravdu. Určitě ji ráda přijme i od Vás. Můžete tu pravdu rozšířit klidně i o to, jestli v případě postižení je to „karmické“, či nikoliv, čím bylo způsobeno.
        Otázek na prověření hloubky vhledu by se nabízelo téměř nekonečně mnoho, ale ta již uvedená postačuje jako příklad.

      3. ad: citáty neuznávám

        To je ovšem váš problém, nikoli můj, to dá rozum. Koneckonců, ignoranství, stejně jako neschopnost naslouchat (třeba těm citátům, myšlenkám vůbec), má tisíce podob a projevů.

      4. Hraní si na Boha též. Nic z toho není můj problém.
        Nevytvářejte si domněnky o tom, že někdo má nějaký problém, není to hodné skutečného člověka.

      5. ještě poznámečka
        Nikdy nikoho nesuď, dokud jsi aspoň jeden měsíc v kuse nechodil v jeho mokasínech (indiánské rčení)
        V mých mokasínech jste uvedeným způsobem rozhodně nechodil!

      6. ad: V mých mokasínech jste uvedeným způsobem rozhodně nechodil!

        Zaplaťpámbů…-))

      7. ad – Pokud máte vhled, prosím tedy, abyste mé známé sdělil, kde je pravda, jak na tom její dítě skutečně je.
        __________________

        K tomu stačí standardní genetické vyšetření.

      8. Nestačí. Protože se okolo podobných případů pohybuji, tak ze zkušenosti vím, že je i řada postižení nezpůsobených geneticky.

      9. ale Vy píšete konkrétně o vaší známé, které se údajně narodilo dítě s GENETICKOU vadou. Takže – na tohle STAČÍ genetické vyšetření, aby ta žena věděla na čem je.

      10. narychlo ještě malá připomínka
        V tomto případě nestačí, neboť ta vyšetření u tohoto případu vycházejí pokaždé jinak. Výsledky nebývají vždy tak jednoznačné, jak by si zkoumající přál. A i kdyby se ujednotily, tak neodpovídají na otázku PROČ se tak stalo.
        Na shledanou.

      11. Již odcházím řešit obdobné případy, přeji příznivé diskutování.
        Na závěr bych uvedl zkušenost, kterou sice jako první zveřejnil někdo jiný, ale mnoho dalších jedinců ji ověřilo v praxi.
        Čím více zkušeností člověk má, čím více toho ví, tím více také shledává, jak hodně toho stále ještě neví.
        Hezký den!

      12. ad: Čím více zkušeností člověk má, čím více toho ví, tím více také shledává, jak hodně toho stále ještě neví.

        Hezkej citát. Opravdu. A od člověka, ega, které říká: „citáty neuznávám“, hřeje pak dvojnásob…:-))

        Podtrhnout židli
        pod tvým rozumem
        a vidět tě padat na Boha –
        nic jiného nechce Háfiz udělat
        to je ta jediná zábava na tomto světě!
        (Šamsuddín Muhammad Háfiz)

      13. Na ten vhled provedený do popsaného případu Božíma očima si můj muž rád počká. Nemusí to být hned, on pár dní nebude mít čas sem nakouknout a seznámit se s ním, takže na jeho zveřejnění máte čas.

      14. „Bože, dej mi sílu, abych změnil věci, které změnit mohu, dej mi trpělivost, abych snášel věci, které změnit nemohu, a dej mi moudrost, abych obojí od sebe odlišil.“ (Fridrich Öttinger)

        Stačí? „Rozlišujte!“, učí Ježíš.

      15. OK. Důležité je, že ty případy mají řešení, a že se je daří řešit právě Vám, což je úžasné.

        Hezký den i Vám.

      16. Věro, nevím, proč tak usuzujete. (zase ty domněnky)
        Bylo tu psáno o tom, jak se to právě žádnému člověku ani mému muži) dostatečně nedaří řešit.
        Proto když se zde mluví o tom, že při použití pohledu Božíma očima je možnost vhledu, můj muž by ho zvláště ve vztahu ke své známé uvítal.
        Váš kolega však již mírní, neboť se citátem zmiňuje, že ne všechno může člověk úspěšně řešit, úspěšně zřít a že je třeba rozlišovat „na co má a na co nikoliv“. Toto zde můj muž nikdy nepopíral, naopak se podivoval nad otázkou, odkud že by snad měl mít tu zkušenost, že člověk současnosti do všeho vhled nemá. Nepopiratelně z každodenních zkušeností.
        Občas musí člověk např. i z důvodu zaměstnání řešit něco, co ve své podstatě řešit neumí. Může však klienty povzbudit, může je seznámit s dosavadními zkušenostmi, ale nemůže závazně neomylně slíbit, že je to a bude to tak a ne jinak.
        Toť vše. Konkrétní případ jen posloužil k upřesnění schopností člověka dnešní doby obecně. Pokud nikdo vhled „za oponu“ tohoto případu nemá, je zbytečné o něm dále diskutovat.

      17. upřesnění pro případné čtenáře:

        Honza napsal: ad: člověk a zvláště na současném stupni vývoje opravdu není.
        Jak to víte? Odkud to víte?…-)) Zkuste se dívat „Božíma očima“ a uvidíte. – 09.09.2014 10:48

        Honza dále napsal:„Bože, dej mi sílu, abych změnil věci, které změnit mohu, dej mi trpělivost, abych snášel věci, které změnit nemohu, a dej mi moudrost, abych obojí od sebe odlišil.“ (Fridrich Öttinger)

        Stačí? „Rozlišujte!“, učí Ježíš.

        Co z toho vyplývá, to ať si každý přebere sám.

      18. Proč tak usuzuji? To je prosté: z textu příspěvku:

        he-one napsal: 9.9.2014 (12:01) Již odcházím řešit obdobné případy, přeji příznivé diskutování.

        Pokud je tomu jinak, a ten pán řeší něco, co vlastně řešit neumí (viz Vaše:Občas musí člověk např. i z důvodu zaměstnání řešit něco, co ve své podstatě řešit neumí.), pak se nabízí otázka, jestli tedy vůbec vnímá, o čem tady mluví.

        ad – Pokud nikdo vhled „za oponu“ tohoto případu nemá, je zbytečné o něm dále diskutovat.

        Ano, a taky ze stejného důvodu je zbytečné jej uvádět jako příklad.

        ad – Váš kolega však již mírní, neboť se citátem zmiňuje, že ne všechno může člověk úspěšně řešit, úspěšně zřít a že je třeba rozlišovat „na co má a na co nikoliv“

        Honza není můj kolega. A tím citátem říká všechno podstatné: nazřít, že v mnohém se musíme podřídit boží vůli (nebo osudu, situaci, realitě, jak chcete…)a to je právě to nazírání božíma očima. Rozlišit, co můžu změnit a co ne. Hlavou zeď neprorazíš, a někdy se člověk zkrátka dostane do situace, kdy není jiná varianta, než to všechno prostě jenom vydržet a zachovat si při tom v hlavě i v srdci klid a mír. Pátrat v těchto případech po karmě je čiré šílenství.

        http://www.pastorace.cz/Denni-citat/Moudrost-znamena-divat-se-na-kazdou-vec-Bozima-ocima.html

      19. ad: Co z toho vyplývá, to ať si každý přebere sám.

        Jak jinak taky. Přebírání, oddělovaní zrna od plev, toť každého přece úkol. Je docela ROZDÍL mezi plevelem a vybranou pšenicí, ne…-)

        Člověk je zjevně stvořený k tomu, aby myslel. V tom spočívá všechna jeho důstojnost a celá jeho přednost. Veškerou jeho povinností je, aby myslel správně.
        (Blaise Pascal)

      20. Bůh je Celek,Jednota,Úplnost,které jsou všechna srdce(vědomí,duchovní
        bytosti) součástí,a kde mají hlavní Slovo Otec s Matkou,chcete-li
        Svořitelé.“Věčně chybující Bůh.“Žádné srdce není více ani méně.

        ad.Pokud máte vhled,…

        Co je to vhled?Jaká je Vaše představa vhledu?Protože z Vašich dalších
        slov vyplývá jednoznačně,že vhled jste si zaměnil s vizuální
        jasnozřivostí,která přijímá signály z kolektivní paměti vědomí.
        Ani vizuální jasnozřivost není odpovědí,kterou Vaše známá hledá.
        Vhled je něco zcela jiného.Vhled je gnozí,neboli „poznáním“,které
        je přenosné do různých variací životních zkušeností.Vhled se
        získává díky abstraktní inteligenci,kdy nejdříve můžeme čerpat
        v „studnici“ Přírody,posléze i díky zkušenostem druhých.Všude
        okolo nás se dějí stejné vzorce.Jen si na sebe „oblékají“ různé
        formy,čímž člověka matou falešným dojmem rozdílnosti.

        ad.Jí je celkem jedno, jakýma očima se kdo bude dívat, ale chce, aby jí někdo řekl na základě vhledu skutečnou pravdu.

        Pravda je skutečně jen jedna Jediná.Pravda s velkým P.Touto Pravdou
        je Láska bezpodmínečná,bez podmínek.Je stálou,neměnnou,vše ostatní
        je pomíjivé,proměnlivé,nestálé.Každý Ji dostal darem do svého srdce.
        Úkolem pro člověka je nalézt Ji v sobě samém,aby Ji mohl spatřit
        i všude okolo.To je to,co zde každý hledá a to,co potřebuje slyšet
        i Vaše známá:Pravda je Láskou bez podmínek.Máš ji ve svém nitru,tak
        ji najdi a vnímej své zkušenosti života přes ní a s ní.
        Když člověk umírá,když je mu těžko a prožívá něco,co se mu zdá
        v dané situaci zlé,většinou prosí Boha o odpuštění všeho.Prosí
        o Lásku bezpodmínečnou,o odpuštění.Málokdy si je však vědom toho,
        že i on sám je svými zkušenostmi vyzýván Bohem k tomutéž.Mnohé
        duchovní bytosti se zde učí právě této Lásce.Přijmout takovou
        zkušenost je poctou pro srdce matky,otce i toho dítěte.Člověk je však
        naučen dívat se na Příležitosti jako na něco za trest,což je Lež.

        Ano,zcela jistě se již dostavily a ještě dostaví tzv.sebelítost,
        tedy emoce a myšlenky z nich vyplývající-vztek,závist,nenávist,
        pocity provinění,…to jsou emoce,které jsou v každém z nás,jsou
        naší součástí.Je dobré si je uvědomit,přijmout,vědomě pozorovat,ale
        nepřipoutávat se k nim.Jsou to emoce a myšlenky,které velmi bolí,
        a které rozsévají ZLO dál.Jsou to prvotní emoce a myšlenky(=“prvorození“),které je dobré obětovat,nebo-li odevzdat
        „na oltář“ sebepoznání a vědomě rozebrat.Jinak se z nich zrodí další
        emoce a myšlenky,ve kterých se nakonec utopím.O pomoc Božského Otce,abych smělo všemu tomu porozumět srdcem,mohu poprosit vždy.

        „Bolest srdce a bolest je „platidlem“,chcete-li kompenzací,za naše poznání,za naši zkušenost při sebepoznávání.“

        Duše v tom dítěti přijala „šaty“(tělo),ať již jsou jakékoliv,aby
        získala zkušenost zrovna tak,jako i duše Vaší přítelkyně.Obě duše
        jsou Jedné podstaty,jen se na tu zkušenost přišly „podívat“ každé
        z jiného úhlu.

        Píši Vám z vlastní zkušenosti.Podobné dilema jsem s dcerami řešila
        před šesti a třemi lety.Před šesti lety nám zavolal jeden ostravský
        genetik,že bude pro dceru lepší,když jim dcera nechá plod,který nosí
        na výzkum,protože má poškozenou DNA a aby se dostavila ráno k němu
        do ordinace.Šla jsem s ní,jelikož táta toho plodu ležel v bezvědomí
        již dva měsíce v nemocnici po těžké autonehodě.Panu genetikovi se
        nelíbilo,že jsem s dcerou přišla,protože ji objednal ihned na odběr
        plodové vody a zařídil vše pro potrat,ačkoliv by jednal již protiprávně.Prý on to již zařídí,to je hračka.(Čeho je člověk schopen
        z nevědomosti o sobě samém z touhy po prestiži,uznání a penězích?)
        Byl to šok pro nás obě.Vše se odvíjelo v průběhu 24 hodin,chaos v mysli a rozhodnutí to bylo velmi těžké.Odběr plodové vody se sice konal,ale konečné rozhodnutí bylo na dceři.K mé velké radosti za mnou přišla,objala mne a řekla mi:“Maminko,já si ji nechám a budu ji milovat z celého srdce takovou,jaká bude.Ať se děje,co chce.“Za což jsem na ni hrdá.První vnučka se narodila za čtyři měsíce.Blondýna s
        modrýma očkama,zdravá.Dcera s ní zůstala sama.Dnes je jí přes pět
        let,těší se do školy a samy již také nejsou.

        Řeší se zde zlo a dobro,otázka:Proč?
        Malý příběh,zkušenost, z letošních prázdnin:
        Vnučce se před prázninami zlomila náušnička,tak jí dcera koupila
        k narozeninám jiné,stříbrná srdíčka.Ani ve snu by nás nenapadlo,co
        se bude dít.Byl u nás celkem frmol,svatba,pohřeb,cestování.Po měsíci,
        když jsme byli s manželem a dětmi u svokrovců,si vnučka hrála
        na dvoře.Jelikož bylo po dešti,podjela ji noha a spadla tak nešťastně,že si rozbila v zátylku hlavu.Krve bylo málo,jeden steh.
        Protože se však udeřila do hlavy,byla poslána na CT,kde se jí manžel
        pokusil sundat tyto náušnice.Nejen k jeho zděšení,ale nás všech,
        zjistil,že náušnice jsou po měsíci přirostlé k uším a zobáčky na
        jejich připevnění jsou vrostlé v ušních boltcích.Na chirurgii na to
        koukali vyjeveně zrovna tak.Takže následoval chirurgický zákrok.
        Následně dcera ve zlatnictví zjistila,že ty náušnice jsou sice
        stříbrné(na stříbro je málokdo alergický),ale jsou potaženy nějakou
        speciální ochrannou látkou,aby prý brzo nezčernaly.No a tato „látka“
        reagovala s ušima tak,že k nim naušnice přirostly.Vnučku nic nebolelo,tedy do chirurgického zákroku.
        Otázka:Rozbila si vnučka hlavu(zlo-dobro?) proto,abychom přišli na CT na to,že má náušnice přirostlé k uším(zlo-dobro?),abychom situaci řešili(dobro)?Proměnilo se zlo na dobro se zkušeností?
        Odpověď:Ano.Takže znovu otázka:Co je dobro a co je zlo?

        Aby to nebylo málo.Vnuččin autentický portrét,namalovala na plátno
        moje svokra rok před jejím narozemím,aniž by to tušila.Duchovní
        bytost(srdíčko) vnučky zde bylo v minulém životě svokrou mé svokry
        a babičkou mého manžela.Ten dům,dvůr a zahradu,kde byla letos i dřív
        o prázdninách,zná srdcem velmi dobře.

        Chci tím vším říci,že život se skládá z „maličkostí“.Velké věci se
        dějí díky těm malým a zdánlivě maličkým.

        PS:Kainovo znamení=sebelítost.A sebelítost je největší ZLO,nikoliv
        nějaká Představami stvořená bytost,na kterou svalím vinu za cokoliv jen proto,že ještě spím,nevidím a neslyším.

      21. Děťátko se narodilo, bylo maličké,
        jak motýl poletuje, malý motýlek.

  6. ad: Takže kdo se vrátí domů, už nikdy nebude stejný, jako byl, když vyšel – a nikdy tam nebudou dva stejní.

    No a co? Vždyť „Kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já mezi nimi.“ (Mt 18,20)

    … A „každé zbytečné slovo je zbytečné.“ (Jára Cimrman)

  7. Věro, v některých věcech máte pravdu. Některé obory zdravotnictví se snaží fušovat do Boží kuchyně a hrají si na „poručíme větru, dešti“. Dle mého je to hra na Boha a mnohdy se vymstí dost rychle. Ale co s tím, když lidé si vynucují „zázraky zdravotnictví“.
    Když pacienti dnes a denně kladou otázky, na které se nedá bez toho hlubokého vhledu do všech souvislostí (a mnohdy i do budoucnosti) odpovědět? Asi nejen ti, kteří se dle mého jako trubci nechali na takové práce najmout, ale i lidé, kteří si takové „služby“ vynucují.

    Jsou i lidé, kteří zřejmě nějaký vhled mají (různí jasnovidci). Dotyčná zapojila do akce zjišťování vývoje svého právě narozeného dítěte i je. Uvést zde tedy tento případ není úplně nesmyslné, co když by se někdo takový další objevil i zde.

    Víte, ono něco dost jiného je teorie a dost jiného, když tak vážnou věc jako nejistotu, zda Vaše dítě je poškozené, či nikoliv, opravdu řešíte sama nebo někdo Vám blízký. Pak jsou připomínky toho, že Božíma očima toho člověk vidí více (i kdyby to mělo být jen zjištění skutečného současného stavu a nikoliv vývoje do budoucna) velmi teoretïcké a celkem k ničemu.
    Tak ještě závěr, otázka na Vás. Jak neomylně nazřít, kdy se musíme podřídit danému stavu a kdy se máme naopak snažit ho ze všech sil změnit. Máte nějakou vlastní zkušenost?
    Zodpovězení by nemuselo zajímat jen mě a mého muže, ale např. i další lékaře bojující s nejistými progńozami svých pacientů.

    Víte, já se lékařů vůbec nezastávám, já osobně mám zkušenosti, že se dost často mýlí, v diagnóze, i jejím vývoji. Jak je tedy vést k tomu, aby to Vaše „Boží nazírání“ vylepšili?

    1. A poslední otázka. Jak má ona známá má a mého muže rozlišit, zda její dítě poškozené je či není, když jí to lékaři (ale zatím ani nelezení jasnovidci) nejsou schopni jednoznačně říci? Ona ten návod na nazírání „Božíma očima“ opravdu potřebuje. Bylo by dobré zprostředkovat jí dobrou radu.

      1. Když jí to nikdo není schopen jednoznačně říct, tak kde se vzal důvod to vůbec řešit a hledat?
        Po pravdě, moc tomu nerozumím. Je to podivně popletené. Můžete tady napsat, o jaké konkrétní údajné poškození se jedná, abychom se nebavili o větru v sítích?

    2. ad – Jsou i lidé, kteří zřejmě nějaký vhled mají (různí jasnovidci). Dotyčná zapojila do akce zjišťování vývoje svého právě narozeného dítěte i je. Uvést zde tedy tento případ není úplně nesmyslné, co když by se někdo takový další objevil i zde.

      Vhled není totéž co jakási jasnovidecká vize budoucnosti…:-))
      Vhled je intuitivní poznání pomíjivosti, neuspokojivosti a neosobnosti. Je to odpoutání se od svazující vazby na věc, odpoutání se. Těžko se to vysvětluje.
      „Zjišťovat vývoj“ nemá moc smysl, protože, jak jsem vyrozuměla, zatím ještě vůbec není jasné zda vůbec je poškození diagnostikované, a pokud ano, tak do jaké míry je poškození vážné. Ve hře je spousta proměnných.

      ad – Víte, ono něco dost jiného je teorie a dost jiného, když tak vážnou věc jako nejistotu, zda Vaše dítě je poškozené, či nikoliv, opravdu řešíte sama nebo někdo Vám blízký.

      No samozřejmě. Nejdůležitější je řešit v první řadě praktické otázky, to znamená spojit se s kvalitním pracovištěm, a pokusit se mu důvěřovat. A v druhé řadě – se člověk musí ovládat, nezmatkovat a praktikovat dechová cvičení. Teď se nevyděste, zní to možná podivně, ale dýchání a soustředění se na ně je alfou a omegou, dýcháním se harmonizuje rytmus emotivních toků. Člověk nesmí propadat pokušení vytvářet/vyrábět „příběhy“. Takové to: co by kdyby, co bude když, já se zblázním, to nepřežiju atd. Člověk vydrží strašně moc a bohužel, fáze přijmutí věci, kterou NECHCEME, se moc nedají přeskákat. Nevěřím, vztekám se, smlouvám, slibuji, rezignuji, přijímám, smiřuji se.
      Pomoci Vám můžu asi jenom tak, že se pokusím nabídnout nějaké kontakty na genetiku, ale to, předpokládám, se už nějak řeší.

      ad – Pak jsou připomínky toho, že Božíma očima toho člověk vidí více (i kdyby to mělo být jen zjištění skutečného současného stavu a nikoliv vývoje do budoucna) velmi teoretïcké a celkem k ničemu.

      Nejde o to vidět VÍC, ale vidět JINAK. Ať už věci dopadnou jakkoliv, to dítě vyžaduje a potřebuje lásku. Je to klišé – není to klišé? Je to skutečnost.

      ad – Jak neomylně nazřít, kdy se musíme podřídit danému stavu a kdy se máme naopak snažit ho ze všech sil změnit. Máte nějakou vlastní zkušenost?
      Zodpovězení by nemuselo zajímat jen mě a mého muže, ale např. i další lékaře bojující s nejistými progńozami svých pacientů.

      Já si myslím, že to intuitivně vycítíte. Těžko je na to nějaký návod. Někdo bojuje zbytečně a vyčerpá všechny síly v boji, místo aby vychutnal darovaný čas…jindy se zase některé věci prošvihnou, jindy se podaří být ve správný čas na správném místě…
      Stává se, že když se umožní věcem, aby šly svojí vlastní cestou, stane se „zázrak“. To jsou třeba takové ty časté „neplodnosti“, které jsou usazené v hlavě a nikde jinde, a podobně. To bych viděla jako klíčové, nechat věcem volný průběh, netlačit, nehrnout je před sebou rychleji, než stačí dozrát.
      Wu wei……
      Ona ta paní – jestli tomu dobře rozumím – nemůže nic podniknout, zatím „jen“ čeká na diagnózu. Tak musí být trpělivá, nic stejně neurychlí, a na věci se nic nezmění. Dítě potřebuje stejnou dávku lásky ať už to dopadne jakkoliv. A třeba se mezitím věci přeskupí do jiné konstelace a potká toho pravého člověka, který dokáže najít nějaké řešení. Pokud se tedy neběží nějaký závod s časem.

      ad – Víte, já se lékařů vůbec nezastávám, já osobně mám zkušenosti, že se dost často mýlí, v diagnóze, i jejím vývoji. Jak je tedy vést k tomu, aby to Vaše „Boží nazírání“ vylepšili?

      Nevím, čemu říkáte „často“. Průběh stavu se mění každým dnem, někdy každým okamžikem. kde chcete brát jistoty?

    3. ad: Zodpovězení by nemuselo zajímat jen mě a mého muže, ale např. i další lékaře bojující s nejistými progńozami svých pacientů.

      Víte, žijeme v éře zlatého telete, tzv. „vyspělé západní civilizaci“, pýchy a adorace tzv. úspěchu.
      Neúspěch, prohra, je cosi e-e, cosi fuj, co vlastně neexistuje, nebo co se mnozí snaží vytěsnit, nevidět, ignorovat. A je jen málo lékařů, kteří si, kromě své profese, umějí navíc přiznat pravdu a říct nahlas: nevím.

      „Největším vítězstvím je nepotřebovat žádné vítězství.“ (John Lennon)

      „Kdo vítězí nad lidmi, je mocný. Kdo vítězí nad sebou, je nejmocnější.“ (Lao-c‘)

  8. Věra citovala a připojila se k postoji:
    „Nejvyšší filosofií jest držet hubu.
    …a budou-li tě za to chválit, nebo hanět, tak si ani nepomyslíš něco o prdeli, protože s tím poznáním naplněným klidem nemůže nikdo pohnout a tu klidnou hladinu nemůže nikdo zčeřit.“

    Ó, ano, kéž jsou lidé naplněni klidem a nejenže druhé v mluvě či textu do prdele neposílají, ale ani na něco takového nepomyslí.
    Když jsem sem prvně nakouknul vloni, tak jste přesně tam lidi posílala. Uvidíme, jaký bude nyní soulad s Vaším konáním. Nebudu tedy „chválit dne před večerem“.

    Jinak popsané moudro beru. Nejlépe je duchovno žít a mlčet. Sdělováním slovy se stejně právě tahle cennost předat nedá.

    1. ad: nejenže druhé v mluvě či textu do prdele neposílají, ale ani na něco takového nepomyslí.

      No bať!, co by tomu řekla maminka, soused, či bůhví kdo ještě, že? Odvaha k Pravdě, odvaha nazývat věci a jevy pravými jmény, stejně jako odvaha poslat někoho do prdele, rozhodně není dána každému. A přizdisráčům, pokrytcům všech barev a vyznání, no to už vůbec ne. Ti už svou „odměnu“ mají.

      Po ovoci jejich poznáte je…

      http://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/To-jsem-ja-Nebojte-se.html

      1. Věra napsala:
        … říkám si společně s panem Drtikolem: „Nejvyšší filosofií jest držet hubu. …a budou-li tě za to chválit, nebo hanět, tak si ani nepomyslíš něco o prdeli, protože s tím poznáním naplněným klidem nemůže nikdo pohnout a tu klidnou hladinu nemůže nikdo zčeřit.“ } – 09.09.2014 15:04

        Že by pan Drtikol neměl odvahu nazývat věci pravými jmény, neměl odvahu k Pravdě?
        Souhlasit ale s výše uvedeným výrokem nemusíte a klidně zastávejte filozofii nižší, mně je to jedno.

        Po ovoci je skutečně každý poznatelný.

      2. Pokud přijmu citaci p. Drtikola, pak nejvyšší filozofií je to, jak to pojmenoval. Vše ostatní tedy musí být nižší. Že by i pan Drtikol psal nesmysly?

        Válka s plky není nic ani pro mě. Mám důležitější věci k řešení.
        Pokud chcete mudrovat Vy, klidně mudrujte. Je to Vaše volba a na mé volby nemá žádný vliv.

  9. Milý Tadeáši, klidně si o to řekněte, máte-li potřebu testovat:
    běžte do prdele.

    1. Ukážete se sama, proč bych o něco říkal. Zda se člověk chová podle toho, co říká, se vždy časem ukáže.

  10. Vrátila jsem se k „bodu“, odkud se rozvíjí diskuse o „vhledu“. Našla jsem příspěvek he-oneho:

    Mezi souzením a konstatováním je opravdu rozdíl. Avšak přesně neomylně posoudit to, co je ještě absolutní konstatování a co už není, může jen ten, kdo má absolutní vhled do podstaty všech jevů, a to člověk a zvláště na současném stupni vývoje opravdu není.

    a reakci Honzy na něj:

    ad: člověk a zvláště na současném stupni vývoje opravdu není.
    Jak to víte? Odkud to víte?…-)) Zkuste se dívat „Božíma očima“ a uvidíte.

    Nejen zdejší diskuse potvrzují, že člověk (masa lidí) vhled do podstaty všech jevů skutečně nemá. Nejen ve smyslu intuitivního poznání pomíjivosti, ale ani samotného zjištění nastalé skutečnosti. Pouze jedinci, nikolivěk masa lidí, uvažuje o Boží vůli a ti jsou zřejmě v praxi schopni lépe ji přijmout, ale ani to je neuschopňuje ke konkretizaci poznání této vůle než se sama plně projeví.

    Mezi Bohem, který svou vůli zná, a na Zemi žijícím člověkem je prostě propastný rozdíl.

    Mé známé nemám za zlé, že je pro ni těžké přijímat vůli Boží, pokud je odlišná od té její. Tak to dle mě má většina lidí. A původní příspěvek he-oneho mi rozporuplný nepřijde.

    V diskutované souvislosti mě zaujal citát na zdejší přední straně:
    Jen silný donutí osud. Slabého donutí osud sám.

    Jinak díky za názory. Přečetla jsem zatím od Věry a Honzy. OK, souhlas. Na Hvězdičku zatím nezbyl čas. Ale také předem díky. Úkol to pro známou není jednoduchý, zvláště když jsem u ní zatím nezaznamenala zájem o duchovní záležitosti, o Boha. Ale zřejmě je to pro ni právě příležitost, aby s tím začala. Zatím není přístupná žádným rozhovorům kromě slibů nepoškození dítěte, ale ty jí právě nikdo nemůže dát a také nedává. O pravděpodobném poškození byla informována opakovaně již několik měsíců v průběhu těhotenství, ne však jednoznačně a ne všemi oslovenými lékaři. Výsledky rozborů z různých pracovišť, různých odborníků se totiž lišily a nadále liší, a tak zřejmě až samotný vývoj ukáže, jak je to doopravdy.

    1. ad – Zatím není přístupná žádným rozhovorům kromě slibů nepoškození dítěte, ale ty jí právě nikdo nemůže dát a také nedává. O pravděpodobném poškození byla informována opakovaně již několik měsíců v průběhu těhotenství, ne však jednoznačně a ne všemi oslovenými lékaři. Výsledky rozborů z různých pracovišť, různých odborníků se totiž lišily a nadále liší, a tak zřejmě až samotný vývoj ukáže, jak je to doopravdy.
      _____________________

      Kdybyste napsala, o co – o jakou poruchu se má údajně jednat, komunikace by byla „o něčem“. Takhle je „o ničem“.
      Jestli je ta Vaše známá aspoň relativně při smyslech, ať se zkusí obrátit na doktory, nejlépe na genetiky, a ne na vizionáře.
      Zde máte kontakt na špičkové pracoviště, kde jsou schopni dítěti vyšetřit karyotyp a může se od něčeho konkrétního odpíchnout.
      http://www.fnbrno.cz/detska-nemocnice/oddeleni-lekarske-genetiky/ambulance-olg/t2468

      Ovšem – jestli hledá jen a pouze ujištění, že je všechno v pořádku, tak to jí nezávidím, a nezávidím ani nikomu, kdo je nucen s tou paní spolupracovat.

      ad – O pravděpodobném poškození byla informována opakovaně již několik měsíců v průběhu těhotenství, ne však jednoznačně a ne všemi oslovenými lékaři

      Musel být nějaký důvod, předpoklad, pozitivní laboratorní testy, atd. Nepíšete nic konkrétního a jen z vody se vařit nedá.
      Nejdřív je potřeba posoudit a řešit věci racionálně, pak teprve přichází na řadu to ostatní.

      1. Věro, děkuji za snahu, ale již to neřešte. Omlouvám se za to, že jsem se Vás ptala na radu. He-one případ rozhodně neuvedl proto, aby se o něm podrobněji diskutovalo (ani to etika nedovoluje), ale protože odpovídal Honzovi na otázku, odkud ví, že lidé nemají vhled. A protože byl sám již unaven nátlakem zmiňované známé, aby jí ujistil, že dítě poškozené nebude, uvedl obecně její případ, aniž by chtěl zabředávat do podrobností. To jsem učinila až já, protože jsem byla vyzvána, jestli bych ji nechtěla chlácholit. Jenže nechtěla, dokud je ve stavu hysterčení a nevíry v Boží Vůli.
        Dotyčná je již mnoho měsíců ve sledování špičkových genetických laboratoří,nyní i její narozené dítě, a nejsou schopny se shodnout na jednoznačném verdiktu. Právě proto se známá rozhodla hledat navíc i ty jasnovidce. Já nemám žádnou obdobnou osobní zkušenost, ale chápu, že v takové situaci se člověk snaží chopit asi všech možností, jak se dozvědět skutečný stav teď hned a ne až za pár měsíců. To je vše.

        Šlo o příklad toho, že lidé vhled nemají a tento její příklad je dosti příkladný. Za ni stejně nelze situaci řešit. A dokud se nezklidní, tak ji nelze ani nějak výrazně podpořit. Alespoň v tuto chvíli to tak vidím.

      2. Poslyšte, nejste „vy dva“, he-one, sheone, či jak si vůbec říkáte, tak nějak trochu „složití“ a „komplikovaní“? No jestli jste navíc tzv. lékaři, tak potěš pámbů a nazdar kedlubny.

        ad: Za ni stejně nelze situaci řešit.

        No to je dost, že vám to (neurotransmitery) docvaklo.

      3. No jste vedle jak ta jedle. Můj odstup, povětšinou nesouhlas i přímo rozpor s lékaři, který jsem tu již zmínila, rozhodně ukazuje na něco jiného, než o čem spekulujete.
        Podrobnější osobní informace neposkytuji.
        :-)

      4. ad: než o čem spekulujete.

        No zatím, a nic jiného, než spekulace od vás nepřiplulo. A to buďte ráda, že jsem to nazval „jen“ spekulací.

        ad: Podrobnější osobní informace neposkytuji.

        To si jenom myslíte..:-)

        ad: Můj odstup

        Nic takového jako „můj odstup“, neexistuje.

      5. Dotyčná je již mnoho měsíců ve sledování špičkových genetických laboratoří,nyní i její narozené dítě, a nejsou schopny se shodnout na jednoznačném verdiktu.
        __________________________-

        Nevěřím Vám to. Buď to dítě genetický hendikep má nebo nemá. A jestli očekává nějaký vývoj BUDOUCÍ – to jí nezaručí ani neslíbí NIKDO.
        Je v pozici kterékoliv matky, která porodila: NIKDO jí nezaručí, že se její dítě BUDE vyvíjet zdravě. Celý ten příběh je od začátku ujetý a buď kecáte Vy, nebo ta Vaše známá.

        Jinak: je nepsaná zásada: nikdy neléči svoje příbuzné a známé. Není zaručený oboustranný odstup a nezbytný nadhled.
        A poslední zkušenost: když už se stane, že ode mě někdo čeká pomoc v situaci, kdy vlastně nijak pomoci nelze, tak to řeším jednoduše – obejmutím a pochováním. Oni se ti lidé potřebují jenom o něco (někoho) na chvilku opřít.

        PS :
        ad – Můj odstup, povětšinou nesouhlas i přímo rozpor s lékaři, který jsem tu již zmínila,

        Není zakopaný pes právě zde? Oni ti doktoři na špičkových genetických pracoviších nejsou hloupí a léčenému člověku vážně nijak neprospěje, když potřebnou, ba nezbytnou důvěru nějaký záškodník ze zálohy partyzánsky podrývá. Ono stačí jen podprahově brnkat na podvědomí, zaset nejistotu, sofistikovaně naznačit, zpochybnit…a nemocný, namísto aby se uklidnil a byl trpělivý, tak lítá po vizionářích.

        Finito.

      6. Nemusíte věřit.
        Zřejmě byste se divila, co za hrůzné a nejasné případy se může vyskytnout. Ale co si o nich myslíte Vy, není podstatné.

        Každopádně vhled – odpoutat se, nebo říci jasně, jak to je, tu nemá vůbec nikdo.
        Též finito.

      7. ad – Každopádně vhled – odpoutat se, nebo říci jasně, jak to je, tu nemá vůbec nikdo
        ____________________________

        Nezávisle na předloženém příběhu:

        Myslím, že jste stále nepochopila, co vyjadřuje obsah pojmu „vhled“. Zkoušela jsem pro Vás teď něco hledat na netu, ale víte co – kašlu na to. Je to přesně jak píše Degon – poznávání, duchovní „výuka“ se nedá nadobýt v debatách na webech, protože vyžaduje mnohem víc než jen polemiku. Kdo chce, najde. Kdo nechce, nenajde. Až tak je to jednoduché a prosté.

      8. Můžeš mi prozradit co vůbec! „řešíš“ a do jaký neviditelně viditelný „káry“ ses to nechala zapřáhmout?…..:-))

      9. Pane Honzo, mé upřímné díky. ještě jednou, díky.
        Venda

      10. Děťátko se narodilo, bylo maličké, jak motýl poletuje, malý motýlek.

        Pokud se dítě narodilo, je maličké,…Narodilo se i rozhodnutím své biologické matky.
        Na levé straně bolest srdce, na pravé poletuje malý motýlek – může to matku bolet jakkoliv a cokoliv, ale dítě je křehký, „bezbranný motýlek“, kterému by matka neměla setřít pel z křídel, ale snažit se, aby cítil bezpečí a lásku.

      11. Mystický transport, chceme-li i jinak pojmenováno jako vhled, je akt, který není zcela běžný, ale není to zase nějaký zázrak. Získává se však tvrdou prací na duchovní cestě jedince. Ten, kdo se na něj připravuje a pak jej absolvuje, a i opakovaně, však do něj především nevstupuje s nějakým „nízkým“ přáním, i když by se toto mohlo zdát jako ryze humánní. Přání, jako projevy připoutanosti k tomuto světu musí být v „procesu“ přípravy a zklidnění se pro samotný vhled, především potlačena. Jsou naopak brzdou, které mysl ještě více rozrušují a nedovolují se koncentrovat do nitra. A snad ještě důležitější; to celé, vhled, transport…., je aktem Milosti.

        Vše, co je nám lidem dáváno, ať již dobré, či i špatné, jako dění, věci, skutky, prožitky, nejsou žádnou náhodou, rozmarem vyšší moci, ale stále a vždy impulsem a zkouškou pro náš vývoj. Důležitou roli při jejich akceptaci tu hraje pokora a souznění s tím, co se nám děje. Je to vždy Dar, který nám může i pomoci – především na Cestě návratu naší podstaty – duše – k Bohu. Ne nadarmo vykrystalizovaly mezi lidmi až již rčení – např.Bůh dal, Bůh vzal.

        Pokud žijeme v módu „buď Vůle Tvá“, může nás sice něco překvapit, ale vždy potom je nutné právě tu Vůli uznat. Dokonce i za její projev, byť subjektivně nepříznivý, poděkovat. Pro mnoho lidí je to však těžké to přijmout.

        Popsaný případ od he and she-one a reakce na něj jsou i ukázkou, jak je složité pro člověka, od roviny filosofování, teorií, přistoupit před „praxi“. Často zjistí, že si s ní neumí poradit. Jestli ta paní s nedávno narozeným miminkem bude vědět o čtyřiadvacet hodin, o týden, o měsíc dříve, že její dítě je nějak postižené, není až tak důležité. Důležitější pro ni je, pokud se tak stane, jaké to případné poškození bude a zda je v silách lékařské vědy dítěti pomoci. V každém případě i již jen to vědomí při probíhajícím těhotenství, že moje dítě může být poškozené, je již částí určité zkoušky. A zcela přirozeně vnáší mezi rodiče otazníky typu proč? Proč by mi Bůh, / pokud však vůbec v Něj věří/ dal takové dítě? Čím bych si to já, matka, my, rodiče, zasloužili? Provinila jsem se něčím, provinil se můj manžel?

        Zcela přirozeně musím zmínit pojem karmického vyrovnání a reinkarnace. Kdo však na ni nevěří, hledá jen ve své větvi rodu, kdo a kdy jakými chorobami trpěl. Je to logické. Mimo logiku však u nevěřícího v uvedené stojí to, že postižené dítě může být i důsledkem předchozích činů.

        Příklad. Bratr mého otce se oženil s ženou, v jejímž rodě vždy někdo z potomků ukončil svůj život sebevraždou. Nejinak tomu bylo u i jednoho jejich dítěte, mého bratrance. Skočil ve věku kolem třicíti let pod vlak. I tento případ má však nutně karmické pozadí. Jaké? My, lidé, neznáme, proč trpíme. Neznáme pravý chod tohoto zákona. Co je však pro mne faktem, musíme si tím, právě pro naplnění spravedlnosti, projít. Nepochopitelné pro nevěřící v tento Vyšší zákon je pak to, že hledají případnou příčinu v tomto svém životě a nastolují otázku – proč zrovna já – která nejde zodpovědět.

        Vývoj duše má jedinečný cíl v jejím návratu. To je i cíl pro vědomý život člověka, lépe řečeno, měl by být. V předchozích vtěleních se totiž každá duše, vlivem své neovládnuté mysli, která slouží smyslovým potěšením, „ušpinila“ a překonávání i takovýchto překážek právě pro nápravu ji posiluje a především „čistí“. Právě teď si říkám uvnitř modlitbu „Otče náš….“. Není v ní obsaženo vše?

        Doporučuji si pozorně přečíst i knihu Job Starého zákona.

        Venda

      12. A v případě vhledu nelze naplno těmto rodičům říci, co a jak a proč, protože by to nepřijali. Je potřeba, aby si to sami „vyříkali“ s malým, třepotajícím se motýlkem (pohybujícím se třepotavým letem) – duší i duchem svého dítěte, pokud chtějí vědět, pak snadněji přijmou.
        Pokud má někdo dar vhledu, snaží se jednat i eticky z pozemského, lidského hlediska, aby více nezničil, než pomohl. A také aby sám sebe při nahlížení nezničil.

      13. Pane Vendo:
        zdravím Vás a dovolím si upozorniť na rozdielnosť pojmov „vhled“ a „transport“. Vhled je ako ráno si otvoriť okno a pozrieť sa von, aké máme počasie a keď to zistíme, tak ho opäť zavrieme a všetko je po staru. „Transport“ však znamená niečo iné. Je to prenesenie z jednej reality (prostredia) do inej. To je ako zbaliť kufre, zamknúť za sebou a odísť niekam inde. Je to cestovanie (Fyzické, astrálne, alebo mystické) a to je celkom iné, ako onen spomínaný vhled.
        Pekný upršaný deň!

      14. Děkuji za upozornění, pane Degone.

        Jako autor výchozího článku jste se mohl více zapojit v diskuzi he-she-one v.Věra,Honza a dalších, vzniklé 9.září. Téma bylo velmi „výživné“.

        Necítím potřebu si s Vámi nějak více objasňovat tyto pojmy. Můj postoj k mystice, vhledům, transportům, prozřením….., tu byl docela podrobně uveden – viz. články pod autory:

        Mystika (6. část) – cesta za hranice těla a mysli – závěr (11.5.2014)
        Mystika (5. část) – souvislosti – SVOBODNÁ VŮLE (22.4.2014)
        Mystika (4. část) – Za přímou cestu budiž pochválena! (8.4.2014)
        Mystika – intermezzo (druhé pokračování) (19.3.2014)
        Mystika – intermezzo (9.3.2014)
        Mystika – trocha teorie a praxe (díl první) (8.2.2014) – tedy začátek / http://hledani.gnosis.cz/mystika-trocha-teorie-a-praxe-dil-prvni/

        Ať již mystik zavře okno svému vhledu či se z přemístění mystickým transportem navrátí, je to vždy do žité /původní / reality. Ale to Vy dobře víte, proto se již k tomuto tématu nebudu vracet.

        Pěkný den i Vám.

        Venda

      15. Pane Vendo:
        Mojím článkom na tomto fóre som nechcel nikomu, ani Vám dávať svoje rozumy a tak som sa ku každému diskusnému príspevku nevyjadroval, ale ponechal som každému, aby si utvoril svoj vlastný názor na vec. Nemienim tu vystupovať ako „učiteľ múdrosti“, ale sa snažím záujemcom pomáhať otvárať ich vlastný duchovný obzor. Vašu motiváciu nechcem posudzovať, alebo sa k nej vyjadrovať. Tiež tu nechcem vystupovať ako Váš oponent, alebo kritik.
        Želám Vám pekný deň!

      16. Rozumím. Všechny lidi se schopností vhledů které znám jsou při jejich provádění naprosto přítomni, jsou schopni u toho dělat naprosto běžné věci, (třeba komunikovat, jíst, pracovat) není to nic, co by se dalo nazvat změnou stavu vědomí. A rozhodně to nikdy nikdo z nich nijak netrénoval, prostě to „má“ jako dar.

  11. Něco ode mě k tomu případu postiženého dítěte.

    Rodiče i dítě si to takto sbododně zvolili, ještě před svoji inkarnací. Proč? Z důležitých
    duchovních důvodů. Konkrétněji se to dá zjistit pouze ve vlastním nitru, duchovní autohypnózou, nikdo jiný to dotyčné neřekne, ale může ji naučit, jak se to dělá.

    Obecně k důležitým duchovním důvodům. Lidský život názorně, živým příkladem ukazuje všem ve
    stvoření (vědí o nás vše, mi o nich téměř nic), co se nikdy nemá volit.

    Vím, že toto paní asi moc nepomůže, ovšem tímto směrem je třeba pátrat. Proč jsem si to takto
    zvolil?

  12. I ode mě příspěvek. U lidí existují různé možnosti vhledu, a to vůbec neuvažuji podvodníky. Někteří lidé prostě mají určité schopnosti, které jiní (zatím) nemají. Kromě vhledu mystického do podstaty věcí (např. fungování stvoření), někteří skutečně nahlížejí např. do souvislostí současnosti s minulostí, někteří nahlížejí třeba do historie (viz. některé zde uvedené články), jiní jsou schopni alespoň částečně nahlédnout základní životní úkoly lidí. Tyto schopnosti nejsou úplně běžné, ale nejsou nemožné. Lidé se s nimi většinou nechlubí, protože pro to není příliš porozumění, ale kdo má jejich schopností (služeb) využít, bude k nim doveden. Nedá se tedy vyloučit, že dotyčná k nim také bude dovedena. Takových případů není úplně málo, kdy oficiální lékaři např. musí dodatečně přehodnotit diagnózu podle již dávno předem nahlédnutého vývoje disponovaným jedincem. Vhled kam to je? Úrovně „záznamu“, či „plánu“ jsou zřejmě vrstevnaté. Zatím jsem se setkal s jedinci, kteří neměli zmiňované schopnosti komplexní, ale vždy jen dílčí. Každému byl umožněn vhled někam jinam. Jak to popsat? Jestli vhledem astrálním, jemnohmotným, duchovním, mystickým, to se mi nezdá podstatné. Podstatné je to, že komu má takový vhled posloužit v souladu s Boží vůlí, ten ho prožije buď sám, nebo bude okolnostmi sám doveden k disponovanému jedinci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2019

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference