mapa stránek || vyhledávání

O troch posvätných dňoch v roku

Ľudia vedia o mnohých druhoch energií, ktoré jestvujú v našom univerze, alebo ním prúdia. Z tých najhmatateľnejších je to trebárs elektrická energia, alebo atómová energia. Ale existujú aj energie jemnejšieho druhu. Medzi ne patrí napríklad známa možnosť načerpať liečivú silu zo stromov, keď ich objímeme a poprosíme. Ale k tomuto druhu liečivých energií môžeme v podstate priradiť akýkoľvek pobyt v prírode, pretože príroda má na nás vo všeobecnosti veľmi osviežujúce a regeneračné účinky. Existujú tiež energie, využívané rôznymi liečiteľmi za účelom zlepšenia zdravotného stavu, a takto by sa dalo ďalej pokračovať.

Žiaľ, ľudia však vo všeobecnosti vôbec nič nevedia o každoročnom prílive tých najvznešenejších energií Svetla, ku ktorým dochádza v troch posvätných dňoch v roku. A pretože o nich nič nevedia, nemôžu sa im ani otvoriť a tým pádom ani prijať ich blahodárne posilnenie. Tak ale prichádzajú o to najvyššie požehnanie, akého by sa im mohlo dostať.

Dokonca aj najrozličnejšie duchovné a ezoterické kruhy sú v tom až nepochopiteľne nevedomé. Avšak príroda vo svojej prirodzenej inteligencii o príleve týchto najvznešenejších energií vie a zodpovedajúcim spôsobom na ne reaguje. Vietor zrazu utíchne, nastane bezvetrie, alebo povieva len veľmi slabučký vánok. A všetko akoby skamenie v tichom úžase a v úcty plnej bázni pred posvätnými silami, prúdiacimi v spomínaných troch dňoch z výšin Svetla.

Kto neverí ničomu z toho, o čom tu bolo hovorené, nech skúsi urobiť vlastné, osobné pozorovanie správania sa prírody v týchto dňoch. Ak bude dostatočne vnímavý, určite vycíti okolo desiatej hodiny rannej v každom zo spomínaných troch dní niečo výnimočné. Niečo, čím sa pozemský prírodný svet svojim vlastným spôsobom skláňa pred posvätným dianím, prinášajúcim na Zem najvznešenejšie energie Svetla.

Svet prírody teda o týchto veciach vie, ale je skutočne najvyšší čas, aby sa aj ľudia konečne spamätali. Aby sa aj oni stali schopnými v troch posvätných dňoch v roku v bázni a v hlbokej úcte pred Stvoriteľom otvoriť doširoka brány svojej duše. Aby tak mohli aj oni vrchovato načerpať zo sily Svetla, prúdiacej v týchto dňoch stvorením.

O aké dni konkrétne ide? Prvý z nich sa nachádza v období Vianoc a je to 29. december.

V tento deň sa v najvyšších výšinách stvorenia otvárajú zlaté hradné brány, aby sa mohla dolu, do všetkých svetov vyliať požehnaná energia Božej Lásky, aby vo všetkom jestvujúcom podporila a posilnila lásku, ako jeden z najvyšších princípov bytia.

29. decembra k nám teda prúdi z Výšin najvznešenejšia sila Lásky a každý, kto o tom vie, môže v tento deň s pokorou a bázňou otvoriť svoje vnútro a vrchovatou mierou načerpať jej posilňujúce a osviežujúce prúdy.

A bolo to práve v tento posvätný deň, v ktorom sa vo fyzickom tele Ježiša Nazaretského zrodila Láska Božia na Zemi. Stalo sa to teda presne v deň prúdenia Lásky z Výšin, pretože inak to predsa ani v prípade Posla Lásky Ježiša byť nemohlo.

Náš svet slávi približne v tomto období Vianoce, a nie je možné si nevšimnúť, že práve obdobie Vianoc je zvláštnym obdobím v roku, kedy sme iní. Kedy všade vládne neopakovateľná atmosféra a v každom z nás sa dostáva do popredia jeho lepšia stránka. Je tomu tak preto, lebo ľudia bez toho, že by niečo tušili, sa dostávajú do bezprostredného vyžarovania energie Lásky Pána, ktorá v nich stimuluje lásku. Práve preto má obdobie Vianoc takú zvláštnu atmosféru a preto sú ľudia oveľa lepší a láskavejší, ako inokedy. Ale pretože si žiaľ z tohto prúdenia Lásky nedokážu pre seba načerpať dosýta a vedome, všetko to krásne sa po Vianociach vytratí, a oni zase upadnú do svojho štandardného sebectva a neláskavosti voči iným.

Druhým zo spomínaných troch dní je 30. máj. Keď sme hovorili o troch posvätných dňoch v roku, tak práve tento je z nich snáď tým najposvätnejším. Ide totiž o deň, v ktorom prúdi z Výšin sila Pána, potrebná k opätovnému obnoveniu fungovania stvorenia.

V tento posvätný deň posiela Pán svoju silu všetkému jestvujúcemu, aby mohlo ďalej trvať. Je to deň vylievania sily Ducha Svätého do stvorenia. Je to deň, kedy sú otvorené všetky nebeské brány, a práve tento deň bol dňom, v ktorom vystúpil Syn Boží po štyridsiatich dňoch od svojho zmŕtvychvstania na nebesá. Práve na tento deň totiž Kristus po svojom zmŕtvychvstaní čakal, aby mohol bez prekážok a cez všetky otvorené nebeské brány vystúpiť až k svojmu Otcovi.

A ak budeme počítať od tridsiateho mája smerom dozadu, môžeme tiež zistiť, kedy presne bol Kristus ukrižovaný. Vieme totiž, že na tretí deň stal zmŕtvych a po štyridsiatich dňoch od svojho zmŕtvychvstania vystúpil k svojmu Otcovi. Dovedna je to teda 43 dní, čo smerom dozadu vychádza na 18. apríla. Toto je presný deň Ježišovej smrti a kresťanské cirkvi približne v tomto období skutočne oslavujú Veľkonočné sviatky.

Posvätným je deň 30. máj, v ktorom Pán každoročne obnovuje trvanie svojho stvorenia. Každý, kto o ňom vie, môže vedome otvoriť svoju dušu a prijať vznešenú silu Ducha Svätého, potrebnú k ďalšiemu radostnému, pokornému a úcty plnému tvoreniu v tomto stvorení. Je to deň, v ktorom môžeme tak, ako kedysi Ježišovi učeníci, prijať prúdenie sily Ducha Svätého, pretože to, čo je v tejto súvislosti opisované v evanjeliách, nebol jav ojedinelý, ale išlo o dej, opakujúci sa každoročne práve 30. mája. Ide teda o známe svätodušné sviatky, oslavované každoročne v kresťanstve.

Kto ale o tomto dni nevie, alebo sa nedokáže správne v pokore otvoriť, nič neprijme. Jeho osobné namáhanie a tvorenie bude potom už len čisto ľudské, bez požehnania najvznešenejšej sily Pána, pretože jedine ona je schopná dať nie len práci ľudských rúk, ale i celému nášmu bytiu úplne iný, ďaleko vyšší rozmer. Rozmer ducha, pretože ide o silu Ducha! Rozmer ducha, ktorý dnešnému ľudstvu chýba a preto je bezduché! A preto je bezduchým a prázdnym i jeho tvorenie! Bezduchými sú preto ľudské diela a bezduchým je i svet, v ktorom žijeme. To je predsa jasne viditeľné každému vnímavému človeku takmer na každom kroku.

No a posledným z troch posvätných dní v roku je 7. september. Vtedy prúdi z Výšin najvznešenejšia energia Božej Čistoty. No a tá posilňuje, podporuje a stimuluje všetko, čo je čisté a čo k čistote usiluje.

Stvoriteľ je totiž tou najvznešenejšou Čistotou. A každá bytosť, ktorá chce žiť a prežiť v jeho stvorení, každá bytosť, ktorá chce kráčať do blízkosti Pána, do jeho kráľovstva nebeského, musí ísť cestou čistoty. Cestou čistoty srdca, cestou čistoty citov, cestou čistoty mysle a cestou čistoty celého bytia. A preto v deň najsvätejšej Čistoty prúdi z Výšin sila, aby ľudí podporila a posilnila v ich snažení. Aby sa nakoniec, v nepoškvrnenom, belostnom rúchu, očistenom od každej nečistoty, mohli povzniesť do Výšin a žiť naveky v blahodárnej blízkosti najsvätejšej Čistoty Pána.

Neušľachtilosť, nečistota a nemravnosť nemajú čo hľadať pred tvárou Najvyššieho! A raz nadíde doba, kedy nebudú mať čo hľadať ani v tomto stvorení, ani na tejto zemi! Tá doba sa blíži a preto temnota rozsiala všade okolo nás v neslýchanej miere otrávené semená nemravnosti, aby ešte v poslednej chvíli práve nečistotou a nemravnosťou otrávila duše mnohých a strhla ich do hlbín zatratenia.

Preto vedz človeče, že v deň Čistoty 7. septembra k tebe prúdi sila Božej Čistoty, aby ťa posilnila v tvojom úsilí o čistou. Lebo jedine jej dosiahnutie vo všetkom čo činíš, čo cítiš a na čo myslíš ti môže priniesť pravé šťastie a pravý mier na zemi. A nie len na zemi, ale aj po odchode z nej.

Tri krát za rok prúdi zhora požehnanie Pána! A to vo forme energie Lásky, energie Čistoty a energie Ducha Svätého, obnovujúcej ďalšie trvanie stvorenia.

Tri krát za rok sa človek môže vnútorne otvoriť prílevu najvznešenejších síl, aké v tomto stvorení jestvujú a naplniť si ich požehnaním svoju dušu až po okraj.

Ale pretože ľudia sú zameraní len na uspokojovanie svojich materiálnych potrieb a zarábanie peňazí, nič o týchto veciach nevedia. A preto všetko bohatstvo požehnania prejde okolo nich bez úžitku. A preto v prúdiacej hojnosti Svetla zostávajú prázdnymi. Ich duše zostávajú hladné a smädné a ich vnútro prázdne a nenaplnené. A túto svoju vnútornú prázdnotu sa potom s ešte väčším úsilím snažia prekryť leskom vecí hmotných a materiálnym užívaním si. To však je cesta do pekla, vzdialeného od akéhokoľvek Svetla.

A aj keď väčšina kráča svorne do pekiel, ty človeče sa zastav! Uvažuj a prehliadni! Pochop predsa, že pravé šťastie nikdy neprichádza zdola, čiže z hmoty, ale vždy len zhora, z vysokých úrovní Svetla, kde večne planie oheň Lásky, Čistoty a Spravodlivosti. O tieto hodnoty usiluj a ich prúdom Zhora sa otváraj! A budeš šťastný! A tvoj život bude naplnený a požehnaný.
 

Milan Šupa
http://kusvetlu.blog.cz/
 

Poslední články autora:


hodnocení: 2.3
hlasů: 3
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

64 komentářů

Přidat komentář
  1. …kráča svorne …
    poutníci jdou, přátelé jdou, bytosti jdou, andělé jdou, mnoho srdcí jde a nelze jinak, než že všichni se Domů navrátí.
    Hezké vánoce všem putujícím

  2. Hlavním poselstvím tohoto článku je, že požehnání od našeho Stvořitele může získat toliko člověk čistý, že ten, kdo žije nemravně, nemá šanci … Pod pojmem nemravnost si většina lidí představí zvrácené sexuální praktiky, kterých je plný internet. Porno na internetu se může člověku stát drogou, závislostí se všemi negativními důsledky, které jakákoliv závislost sebou nese. Samotný manželský sex však představuje vzájemné obdarování partnerů a má takto kladné znaménko. Je tedy nesmyslné stigmatizovat sex jako takový. Opravdu nemravné je cizoložství, které je povodem – zradou. Obecně platí, že skutečnou, závažnou nemravností je lež a podvod, což jsou dvě stránky téže mince.

    1. -pokračování-
      Lež a podvod je něco, čeho jsme každodenními svědky. „Svět chce být klamán“ řekl nevímkdo a jeho paradoxní výrok byl (a je) pravdivým popisem stavu věcí a nikoliv pouhou floskulí. Proč tomu tak je? Lidé mají tendenci pohlížet na svět očima sportovního fanouška. To je člověk, který za čímsi stojí, aniž by dokázal říci proč – zkuste se zeptat sportovního fanouška, proč fandí Slavii a ne Spartě! Sportovní fanoušek považuju věrnost za nejvyšší ctnost. Původ tohoto nazírání světa je asi třeba hledat v hluboké minulosti člověka, kdy ještě lidé žili v tlupách (kmenech) a kdy soudržnost kmene byla rozhodujícím faktorem jeho přežití. Ač dnes žijeme v atomizované společnosti, primitivní potřeba někam patřit v člověku přetrvává. Odstraňuje totiž úzkost malého člověka vyvolanou odpovědností za individuální rozhodování, jež je vlastní životu ve svobodné společnosti. Riziko chybného rozhodnutí a s tím spojeného ponížení je tak tíživé, že značná část lidí rezignuje na vlastní názor a raději se přidá k většině. Takový člověk asi ani nevěří, že většina musí mít pravdu, důležité je, že v případě omylu neulpí na člověku hanba, jelikož ta se rozmělní mezi více lidí. Vše, o čem zde píši, probíhá jaksi podvědomě. Žádný člověk nepřizná, že má mentalitu dítěte s potřebou přenést odpovědnost na nějakého vůdce. V životě jsem se však setkal s množstvím situací, kdy se člověk zoufale snažil vyhnout se rozhodnutí v nějaké, i bezvýznamné věci, aby náhodou neutrpěl jeho pečlivě pěstovaný kredit inteligentního (důležitého) člověka.

      Člověk nazírající život pohledem sportovního fanouška má velice deformovanný názor na mravnost, tedy mravní čistotu, o níž tu byla řeč. Sportovní fanoušek považuje faul za normální součást hry. Když budete v televizi sledovat fotbalové utkání, můžete se stát svědky situace, kdy útočící hráč s míčem na polovině soupeře uniká obránci, který ve stavu velké nouze podrazí útočníkovi nohy. Sportovní komentátor řekne, že obránci nic jiného nezbylo. Tím, de facto, takové jednání legalizuje. V životě se takovému postoji říká reálpolitika. Tu krásně vystihuje slogan: My máme politické vězně, vy zase bijete černochy! Zajisté se každý z vás setkal s postojem, že nějaká podlost je ospravedlňována podlostí jinou, že člověk je jakoby nucen chovat se podle (nemravně), jinak by byl vůči svému soupeři v nevýhodě. Odtud je už jen krůček ke „spravedlivé“ pomstě. Jinou propagovanou zásadou reálpolitiky je, že by bylo nespravedlivé vrátit ukradené věci, jelikož nelze zcela objektivně odškodnit všechny okradené. Někteří z nich by totiž mohli mít pocit, že jiní dostali zpět více. „Nejspravedlivější“ se pak jeví nevrátit nic. I to je reálpolitika. Reálpolitikou se zde nemyslí jen „vysoká“ politika. Politikou zde myslím také běžné vztahy mezi lidmi. Může se vám stát, že někomu ukřivdíte a máte pak výčitky svědomí. V první chvíli uvažujete, že se půjdete omluvit, ale pak si řeknete: Ale vždyť ten člověk kdysi ublížil mě a tak si nyní nemáme co vyčítat. I to je reálpolitika.

      Takzvaní spirituální lidé se často chovají jako Dr. Jekyll a pan Hyde. Tito lidé mají perfektně zvládnutou teorii, jak by se měl člověk chovat, aby se zalíbil svému Stvořiteli. Jejich praktické jednání je však onou teorií nedotčené. Jejich praktické jednání je založeno na reálpolitice. Podobně jako sportovci nefaulují z pouhého plezíru. Faulují jen „když jim nic jiného nezbude“. Za faul nepovažují jednání „v rozporu s dobrými mravy“ (v rozporu s obyčejnou slušností). Když se například někdo obohatí na státní dotaci, pro ně to není podvod, dokud mu není dokázánn trestný čin. I kdyby se podvod prokázal, nebude jim to vadit – vždyť i jiní podváděli. Podvod (lež) se takto stává standardním jevem ve společnosti a platí, že pokud se někdo chová mravně, je ostatními považován téměř za retardovaného (Mirka Dušína). Na druhé straně si každý rád nasazuje masku laskavého člověka.

      Závěrem: Mravní čistota neznamená jen zbavit se sexuálního chtíče. Mravní čistota je odmítnutí života ve lži. Žádné zlo (hřích) nelze ospravedlnit jiným zlem (hříchem). K vítězství zla stačí, když „slušní“ lidé proti němu nehnou prstem. Jedním z největších hříchů je lhostejné akceptování lži (nespravedlnosti).

    2. Konečně se tady našel jeden bez hříchu, jenž se sám vybral, aby mohl házet kameny po všech ostatních – ovšem výběrově. Je mu naprosto jasné, koho vraždit, koho tlouci a kterých hříšníků si nevšímat (v rafinované propagandě).

      Pro všechny však bude nejlepší nechat ho jeho „svaté“ válce v něm samotném a uplatňovat v tomto světě Kristovo: Buďte chytří, jako hadi a mírní, jako holubice.

      A k tomuto tématu přidám i vtip na Silvestra:
      Přivedli cizoložnici k Ježíši Kristu, že ji chtějí ukamenovat a on řekl: Kdož jsi bez hříchu, hoď první kamenem.
      Jeden po druhém začali pouštět kameny na zem, když v tom z davu vylétl kámen a prásk do cizoložnice…
      Ježíš se podíval tím směrem a říká: Ale mami…

    3. „Konečně se tady našel jeden bez hříchu, jenž se sám vybral, aby mohl házet kameny po všech ostatních.“

      Tato výpověď dobře ilustruje postoj jejího pisatele. Podobný postoj kdysi hlásal Václav Klaus, když kritizoval takzvaný ngoismusmus. NGO (Non-Governmental Organization) je česky nezisková organizace. Klausovi se nelíbilo, že neziskovky – neoficiální sdružení občanských aktivistů, mluví do veřejných záležitostí, ale nezúčastňují se demokratické soutěže jako politické strany. Nelíbilo se mu, že tito lidé reprezentují toliko svůj vlastní názor, že nemají vlastní fanklub. V jeho očích jsou to samozvanci. Tyto představy vycházejí ze sterořeckých představ o demokracii, kterou Sókrates nazýval vládou lůzy a byl také „demokraticky“ touto lůzou poslán na smrt. Podle těchto představ má pravdu ten, kdo získá větší veřejnou podporu. Důsledné uplatnění této ideologie by znamenalo, že už bychom nepotřebovali žádné vědce a jejich rovnice – fyzikální a matematické úlohy bychom řešili demokratickým hlasováním (více lidí totiž více ví:-). Z hlediska Václava Klause a pana JK by se jako naprostý samozvanec (lůzr) jevil Ježíš. Ten dokonce přímo odmítl podporu spontánně vznikajícího fanklubu, který ho chtěl prohlásit králem.

      „… jenž se sám vybral, aby mohl házet kameny po všech ostatních – ovšem výběrově.Je mu naprosto jasné, koho vraždit, koho tlouci a kterých hříšníků si nevšímat (v rafinované propagandě).“Konec citace.

      Pane JK, tato sekvence mi připomněla vánoční poselství a názory „pana“ prezidenta. Ten opravdu výběrově ukazuje „koho tlouci“. Jsou to lepšolidé, pražská kavárna, neúspěšní politici (vyjma Strany práv občanů), vítači, sluníčkáři, pravdoláskaři. Zvláště nechutné je označení pravdoláskaři namířené proti étosu Václava Havla, jehož cílem bylo lidi sbližovat pomocí ideálů pravdy a lásky. Pro politiky, pro něž je smyslem politiky byznys (It’s the economy stupid), výrazy jako pravda a láska do veřejného prostoru asi nepatří. Zvláště výživné jsou však prezidentovy výroky na adresu novinářů – cituji:„Jsem přesvědčen, že inteligence českých novinářů je někdy na úrovni blbouna nejapného, což byl tvor žijící na Madagaskaru, ale byl p r á v e m vyhuben. České novináře se zatím vyhubit nepodařilo,“- konec citace. Jinde se pan prezident v přítomnosti vraha novinářů vyjádřil, že novináře je třeba „likvidirovat“.

      Pane JK, váš závěrečný rádoby vtip je zvláště nechutný.

    4. Nikdo nemůže hodit kamenem.
      Každý totiž něco provedl, a toho který by toto nesplňoval by ani nenapadlo brát spravedlnost do svých rukou a někoho trestat.

    5. Pavle v., Váš příspěvek 27.12. 23:10 hod., je laděn k vysvětlení o tzv. světskému zlu až snad k dění v politice, snad i k pocitu prohry Vašich favoritů ve volbách /jste možná proti Zemanovi, možná i Babišovi, Okamurovi, Filipovi, Hamáčkovi/. Píšete: „Závěrem: Mravní čistota neznamená jen zbavit se sexuálního chtíče. Mravní čistota je odmítnutí života ve lži. Žádné zlo (hřích) nelze ospravedlnit jiným zlem (hříchem). K vítězství zla stačí, když „slušní“ lidé proti němu nehnou prstem. Jedním z největších hříchů je lhostejné akceptování lži (nespravedlnosti).“ Možná jste velmi šťasten, že neakceptujete lež a nespravedlnost.

      Pan Šupa ale zařadil svůj článek do Hledání Světla. Hledat Světlo, duchovní vzestup na úrovni tohoto světa, společnosti vždy pomíjivé doby, je omyl od samého počátku. Pokud se někdo upne na iluzornost, na relativní realitu a bojuje třeba za zdejší pravdu, je vedle.

      Osobně posuzuji dobro a zlo s přihlédnutím k pojmům /významných/ jako je Bůh, Ďábel, Láska, Pravda. Co je podstatou člověka? To je dobré si uvědomit. Je to jeho potencionální energie, mohu ji nazvat pro zjednodušení duší, která je buď obrácena k Bohu a nebo pryč od něho. Podle této energie a jejího směru bývá člověk hodnocen jako dobrý, tj. ten obrácený ke svému Stvořiteli, k duchovním hodnotám, či zlý, tj. opačného směřování, tedy ke světu materiálnímu. Dobro je pak to, co nás přivádí na cestu k Bohu, zlo je to, co nás odklání od Něj. Ještě jinak napsáno – dobro tedy je shoda a nebo postup ke shodě našeho vnitřního, ale /dočasně/ odděleného JÁ k Bohu, k Prazákladu stvoření, který mu On vlastně, a to je důležité si uvědomit, propůjčil a navždy propůjčuje v samotném bytí! Vzpomínám si na vyhnání Adama a Evy z Ráje, což bylo vlastně vyhnání z duchovních dimenzí či plánů do světa hmoty. Není však Boží vůlí, že se duše nemohou vrátit zpět, že jsou určeny za svůj prohřešek jen k věčnému zatracení. Naopak, po poznávání školy života ve světě hmotného stvoření, kterou lidé v mnoha životech prožívají a absolvují, po určitém kvantitativním a kvalitativním vývoji, nastoupí důležitý mezník, kterým je začátek Cesty duše zpět ke svému Stvořiteli. A to je i záměr Stvořitele a také naděje a příslib pro všechny, kteří si uvědomují tento cíl existence duchovní cesty. Tady je důležité zopakovat věčnou pravdu; lidské bytosti jsou především duchovními bytostmi, které v lidském těle prožívají zkušenosti z života v materialistickém pojetí světa! Že takovými jsou, však zpravidla nevědí!

      Zlo lze pak definovat jako stupňování oddělenosti tohoto věčného JÁ od božského Oceánu bytí, Boha, Prazákladu. Odpírání uznat, že tento Prazáklad – Bůh vůbec existuje. Je hodnoceno jako projev nevědomosti, ale zpravidla je počátkem a základní podmínkou pro vznik zla. Důsledkem je pak to, že takovýto jedinec, a je jich v lidské populaci drtivá většina, je ovládán myslí a uspokojováním smyslových přání a tužeb!

      A podle mne je nutné prohlédnout iluzi tohoto světa, která mnohé svádí k posuzování zla přes pomíjivost, přes závislost, přes světské pocity nějakého neúspěchu, nějaké prohry, třeba i v těch volbách.

      Pavle v., můžete si myslet, že smyslem lidského života je bojovat pro uznání ušlechtilého boje proti komunistům, který vedli bratři Mašínové, hřát se na představě výsluní výhry Drahoše, na představě porážky Babiše, úspěchu Kalouska a nebo hledat definici věrnosti u fanoušků Slavie či Sparty. Můžete cokoliv.

      Ďábel čeká na každém kroku. Cíti-li, že nějakého člověka získá na jeho světské boje, na iluzi úspěchu a prosazení svého já, nechť je to tak. Pravé poznání může přijít pak celkem pozdě.

      Pro Vás tu mám na závěr uvedení jedné nedělitelné trojice: hřích – spravedlnost – karma.
      Kdo pochopí její vazby, může se na prosazování či zatracování toho či onoho člověka, ideologie, příklonu na tu či onu stranu, řečeno stručně, vykašlat. Má to být smyslem života? Pokud ano, ten, kdo si to myslí, má již svoji odměnu. Uvědomuji si, že žijeme teď, v jednom přítomné okamžiku a žít historií, minulostí, je ztráta času, který si nelze nijak koupit. Každý ho máme v nějakém množství odměřený.

      Příjemný rok 2019 s co nejméně otřesy / ze světského dění/ a pevné zdraví. To Vám přeji.

      I všem ostatním pohodu, mír v duši a žádné zdravotní problémy. Ale každého potká to, co ho potkat má. Jinak to být nemůže.

      Václav Žáček

      P.S.
      Napsal jste, že „Lež a podvod je něco, čeho jsme každodenními svědky. „Svět chce být klamán“ řekl nevím kdo a jeho paradoxní výrok byl (a je) pravdivým popisem stavu věcí ….“ Mám na Vás dotaz – vidíte v každodenním životě nějakou pravdu?

    6. Sám si odpovězte na otázku, proč z vašeho nitra vycházejí samé soudy.
      (Bude-li vaše odpověď pravdivá, zhrozíte se.)

      A teprve pak můžete nastoupit cestu zmoudření
      a vyjasní se vám, proč Ježíš Kristus řekl:
      Nesuďte, ať nejste souzeni.

    7. Můj příspěvek 29.12.2018 (20:31)
      Sám si odpovězte na otázku, proč z vašeho nitra vycházejí samé soudy…

      je odpovědí Pavlovi V.

      (a těší mne, že jsou zde lidé, kteří citátu „nesuďte, ať nejste souzeni“ rozumí.)

    8. proč tolik posuzování, souzení, hodnocení, no to je přece jednoduchý

      hodnocení je
      hybatelem pohybu a času.

      Tedy při nejmenším.
      Nebo také jinak …

    9. JK 29.12.2018 0:09 „…prásk do cizoložnice… Ježíš se podíval tím směrem a říká: Ale mami… “
      Nač hned házet šutrem? Nestačilo zavčas použít „jen“ prakr na tu děvčicu a dát jí pořádnou práci, aby ji případné roupy i s nouzí přešly?

    10. Vendo,

      pokud si myslíte, že já mám své favority v politice, které volím, a jsem nešťastný, že moji favorité prohráli volby, zásadně se mýlíte. K volbám chodím, ale volím vždy jen určitou myšlenku. Mým hlavním cílem je, aby znovu nezvítězila totalita a je mi srdečně jedno, jestli nositelem této myšlenky je nějaký Franta nebo Lojza. Jelikož nemám žádného favorita, netrpím pocitem neúspěchu. Politikou se nezabývám. Boj za svobodu není politika, ale boj za základní lidskou potřebu.

      “ Pokud se někdo upne na iluzornost, na relativní realitu a bojuje třeba za zdejší pravdu, je vedle.“ Nemyslím si, že existuje nějaká „zdejší“ pravda lišící se od „nebeské“ pravdy. Pravda buď je nebo není v libovolném světě (podle vás asi v libovolné sféře) stejně. Když tedy nějaký člověk v tomto materiálním světě lže (podvádí), Stvořitel to posuzuje jako hřích a nikdo se nevymluví, že podvod se týkal „jen“ hmotných věcí. Podvod je vždy jen podvod.

      “ Tady je důležité zopakovat věčnou pravdu; lidské bytosti jsou především duchovními bytostmi, které v lidském těle prožívají zkušenosti z života v materialistickém pojetí světa!“ S tím naprosto souhlasím a už jsem o tom, myslím, psal – je zbytečné to stále znovu opakovat.

      „Zlo lze pak definovat jako stupňování oddělenosti tohoto věčného JÁ od božského Oceánu bytí, Boha, Prazákladu.“ S tím také zcela souhlasím. Hlavní způsob oddělení naší duše od Boha představuje lež, tedy podvod a také akceptování lži někoho jiného. Stáváme se tak spoluviníky jeho lži. Lež (podvod) totiž plodí křivdu a křivda volá k nebeskému Otci. Ve věci křivdy nelze zaujmout neutrální postoj. Buď se proti ní postavíme nebo se staneme spoluviníky. Můžeme si vybrat jen ze dvou možností: ctnost nebo hřích. Žádná (zlatá) střední cesta neexistuje.

      „Uvědomuji si, že žijeme teď, v jednom přítomném okamžiku a žít historií, minulostí, je ztráta času, který si nelze nijak koupit.“ S tím nesouhlasím. Starý zákon je mimo jiné popisem historie izraelského národa a cílem je ukázat, že když se Izraelité odklonili od Božích přikázání, vždy na to doplatili. Totéž se projevuje i v naší době. I my doplácíme na to, že si neumíme vzít poučení z historie.

      Nechovám žádné nepřátelství proti komunistům. Nenávidím jejich ideologii zaměřenou na legalizaci krádeže. To je veliký rozdíl.

      S odbojem bratří Mašínů souhlasím, ale já osobně bych se maximálně snažil vyhnout zabití člověka. Na druhé straně všichni, kdo jakkoliv podporovali Stalina ač věděli, že vraždí nevinné, měli větší vinu, než Mašínové.

      „Mám na Vás dotaz – vidíte v každodenním životě nějakou pravdu?“ Ano. Například, že čtverec je hranatý a kruh kulatý – že kulatý čtverec neexistuje. Tímto primitivním příkladem chci naznačit, že pravda je prostá shoda se skutečností.

      Good luck

      Pavel

    11. Píšete, že kohosi soudím. Nejsem si ničeho takovéno vědom. Dejte citát.

    12. ad. pavel v pro JK 29.12.2018 (23:33)
      „Píšete, že kohosi soudím. Nejsem si ničeho takovéno vědom. Dejte citát.“

      Přiznal jste se tedy…..
      I nepřímé přiznání …

    13. Rádi píšem na cizí zeď a další jed plodí další jed, a to že každej může mít svůj hlas neznamená, že musíš soudit nás. Někdy co vypadá co vidíš nemusí být tak jak se zdá, jsme jen lidi co dělají chyby. Rádi píšem na cizí zeď a další jed plodí další jed, a to že každej může mít svůj hlas neznamená, že musíš soudit nás…..

      https://www.stream.cz/onemanshow/10027737-pisen-ktera-se-pres-noc-stala-hitem-onemanshow-foundation-cizi-zed

    14. To ti poviem, brácho, rešpektuj aj svojho Hatera
      Predurčené milovať je každému, kto nenáviděl
      A naši bili sa o slobodu eště včera
      Tak pre pár nevedomých nepopieraj jej zmysel..

    15. ad/….že když se Izraelité odklonili od Božích přikázání, vždy na to doplatili.

      Ano, Izraelité poslouchali svého Hospodina, ba,ba, vyvražďovali i v jeho jménu ty, na které jim Hospodin ukázal. Jeden jejich hřích stíhal druhý.

      Toto jsem napsal – …lidské bytosti jsou především duchovními bytostmi, které v lidském těle prožívají zkušenosti z života v materialistickém pojetí světa. Ještě k předešlému. Židé prožili mnohé zkušenosti, kdy způsobili lidem utrpení, i z popudu jejich Hospodina. To jim Bůh nikdy neodpustí.

      Píšete – „Hlavní způsob oddělení naší duše od Boha představuje lež, tedy podvod a také akceptování lži někoho jiného. Stáváme se tak spoluviníky jeho lži. “ / mimochodem, myslíte si, že je to správně – k čemu se vztahuje to „jeho lži“? Pozor na český jazyk/ Jste zřejmě, pane Pavle, katolík, ale troufnu si i přes to, že příběh znáte uvést, proč byla duše oddělena od Boha. Stručně, neuposlechnutí Božího přikázání – Eva a Adam, ne? Bůh v První Mojžíšově, kap. 3., verš 11. …Bůh mu řekl:“Kdo ti pověděl, že jsi nahý? Nejedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst?“ A Adam nepoužil lež /byla by mu prd platná, ihned řekl pravdu.

      Hříchů, těch smrtelných, jak říkají křesťané, je více. Lež tam nenacházím. Někdo tu nedávno k hříchu napsal, a to se mi líbilo: „Smrtelné, též těžké hříchy z pohledu katolického náboženství jsou označovány ty, který „ničí v srdci člověka lásku těžkým porušením Božího zákona“. Je jimi třeba pýcha, lakomství, závist, hněv, smilstvo, nestřídmost, lenost nebo zahálčivost a ani v Desateru nenacházím vysloveně lež jako hřích.

      Svět nechce být klamán, říkám za sebe. Vy píšete, že chce být klamán a že je to pravdivý popis stavu věcí. Pokud tomu věříte, tak je u Vás lež asi běžným projevem.

      No nic, je konec roku a nechci tady přinášet politiku, ve které si, zdá se, často libujete a ze které, z té současné, máte možná různá bolístka. I na duši. A to Vám nepřeji.

      Tak se mějte hezky.

      Václav Žáček

    16. ad.
      pavel v pro matku 30.12.2018 (14:16)
      Matko, sorry, nepochopil jsem vás. Pavel

      Já vím, Pavle.

    17. Napsal jste: „Ano, Izraelité poslouchali svého Hospodina, ba,ba, vyvražďovali i v jeho jménu ty, na které jim Hospodin ukázal. Jeden jejich hřích stíhal druhý.“ Tento argument je mimo mísu. Já psal o tom, že když ve svých dějinách Izraelci opustili Boha, potkala je obvykle katastrofa (upadli do otroctví atd.).

      Napsal jste: „Hříchů, těch smrtelných, jak říkají křesťané, je více. Lež tam nenacházím.“ Podle mého každý smrtelný hřích je spojen se lží. A to i v ateistické společnosti. I tam platí, že kdo se dopustí nějakého „smrtelného“ hříchu, snaží se ho zatajit (zatajování pravdy je taktéž lež). Evangelista Jan o tom píše:

      …“Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo. Kdo však činí pravdu, přichází k světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“

      …“Ježíš jim řekl: „Kdyby Bůh byl váš Otec, milovali byste mě, neboť jsem od Boha vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal. Proč mou řeč nechápete? Proto, že nemůžete snést mé slovo. Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži.“

      Napsal jste: „Svět nechce být klamán, říkám za sebe. Vy píšete, že chce být klamán a že je to pravdivý popis stavu věcí. Pokud tomu věříte, tak je u Vás lež asi běžným projevem.“ K tomu mohu jen říci, že většina lidí zastává postoj: Nekazte mi své iluze ošklivými fakty. Uvedu příklad: Když Stalin vyvolal hladomor na Ukrajině a tato informace pronikla do Anglie, etablovaný levicový dramatik G. B. Shaw tyto informace v tisku popíral. Jeho touha po vítězství levicové utopie byla prostě silnější.

      Napsal jste: „No nic, je konec roku a nechci tady přinášet politiku, ve které si, zdá se, často libujete a ze které, z té současné, máte možná různá bolístka. I na duši. A to Vám nepřeji.“ Díky za ne-přání. Bolístka mám. Nejde jen o bolístka, zmocňuje se mě panika. Putin, ale také Orbán ovládli sdělovací prostředky. Jejich země se přibližují k totalitě. Čínská komunistická strana utahuje šrouby. Jsou tam pronásledováni a mučeni křesťané, Fa-lun-kung, Ujgurové. Čína obchoduje s lidskými orgány politických vězňů. Horor. Místo abychom bili na poplach, hovoří se o Hedvábné stezce, o byznysu, který nepotřebujeme – máme se tak, jako nikdy v minulosti. Má být naším cílem milosrdenství nebo konzumismus? Jsme ve stejné situaci, jako když v Sovětském svazu začal vraždit Stalin. V Československu se o tom vědělo od českých legionářů, kteří nejprve uvázli, ale posléze unikli z gulagu a vrátili se domů. Kdo vědět chtěl, věděl. Kdo nechěl, nevěděl.

      „A plní se na nich proroctví Izaiášovo: ‚Budete stále poslouchat, a nepochopíte, ustavičně budete hledět, a neuvidíte. Neboť obrostlo tukem srdce tohoto lidu, ušima nedoslýchají a oči zavřeli, takže neuvidí očima a ušima neuslyší, srdcem nepochopí a neobrátí se – a já je neuzdravím.‘“

    18. Vendo, píšete :
      „v Desateru nenacházím vysloveně lež jako hřích.“
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Desatero
      Exodus : Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví.
      Katechismus : Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému.
      Křivé svědectví je úmyslná lež, jejímž důsledkem je překroucení pravdy druhého a může vést k závažnému ublížení pověsti člověka i k jeho nespravedlivému odsouzení.
      Trochu jiná je lež, která jen něco zapírá, např. dítě řekne : Já jsem ten hrníček nerozbil, já jsem tu čokoládu ze stromečku nesnědl a pod.
      Pavel píše :“Hlavní způsob oddělení naší duše od Boha představuje lež, tedy podvod a také akceptování lži někoho jiného. “
      No nevím, jestli jsem se oddělil od Boha, když jsem v létě řekl manželce, že jsem si kole nedal pivo, ale Birel.
      Mudrovat o pravdě a lži lze, dokud jde o nic moc.
      Kněz, který ukrýval parašutisty v Resslově ulici za protektorátu asi taky neříkal pravdu : jsou támhle dole v kryptě.

      Na závěr roku bych rád s Vámi uzavřel příměří. Vašim pravdám nevěřím, ale vidím, že nechcete úmyslně lhát a už vůbec ne něčemu škodit.

    19. „…proroctví Izaiášovo: ‚Budete ….“
      Teorie jasná,
      praxe jiná,
      výsledky pochybné.

      blik, cvak, vymazáno a nevím nic…nic?

    20. Pardale,

      vy Vendovým pravdám nevěříte, já však říkám, že nezáleží tolik na tom, zda reinkarnace existuje, či nikoliv. Já věřím, že každá víra v nadzemskou spravedlnost člověka povznáší z úrovně zvířete (které po smrti totálně zaniká) na úroveň tvora, který má svobodnou vůli. Svoboda pak je v tom, že může potlačit zvířecí instinkty, které mu velí zachránit svůj (pozemský) život (Kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí jej …)

      Jediné, co mě na Vendově učení zaráží, je snaha o individuální spasení bez ohledu na své okolí. Jelikož tento svět považuje za pouhou iluzi (něco jako sen), vychází mu asi, že jakákoliv angažovanost v tomto pomíjivém světě, je ztrátou času. Že Nejvyšší bytost v konečném důsledku „vybalancuje“ spravedlnost, tak proč bychom se Jí do toho měli plést. Nicméně je možné, že jsem to jeho učení zcela nepochopil. Četl jsem například Bhagavadgítu a v jejích „napomenutích“ je milosrdenství (soucit, charita) k trpícím také velmi vysoko ceněna.

      Ideální by bylo, kdyby všechna monoteistická náboženství uzavřela mír, jak se o to snažil Jan Pavel II a nejen on.

    21. ad.Starý zákon je mimo jiné popisem historie izraelského národa…

      Bible,ani Starý ani Nový Zákon,nejsou historickou dokumentací.
      Naopak obsahují přímé zkušenosti a návody jak postupovat na cestě realizace Boha
      ve svém srdci,tedy vědomí.Vědomě.

      Nejen Bible je psána speciálním obrazovým písmem,v symbolech.“Mateřským jazykem“.

    22. Reaguji opožděně, vrátil jsem se až dnes odpoledne – Vaše odpověď 30.12.2018 (23:44) a také něco k tomu, co píšete Pardalovi.

      Napsal jste: Evangelista Jan o tom píše (v rozmluvě s farizejem Nikodémem): kap.3/19 „Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé.“ – Tady si dovolím dodat – Světlo je zde, říká Ježíš, ale většina lidí miluje temnoty, milují svoji nevědomost, své špatné návyky a nechtějí světlo vidět; A TO JE TO JEJICH ODSOUZENÍ. To je jejich dobrovolná volba. Pokračujete v 3/20-21: „Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo. Kdo však činí pravdu, přichází k světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“ – Tady si dovolím dodat že ti, kteří milují zlo a zlé činy, jsou oběťmi smyslů. Ti chtějí vždy žít v temnotách a chtějí zůstat v jejich zajetí. Ti, kdo činí dobré, chtějí žít ve Světle.

      Také jste 27.12. vyslovil celkem zásadní myšlenku – „Lež a podvod je něco, čeho jsme každodenními svědky.“

      Mluvíte asi za sebe. Na své cestě toto vidíte? Chcete to vidět?

      Individuální cesta k Bohu, k Otci, není nic sobeckého. Kdo pochopí ty Vámi uváděné výroky Ježíše Nikodémovi a jedná tak, aby měl Světlo, jedná především za sebe. Nic jiného se u Boha nepočítá. Poslední soud se týká vždy jen toho, kdo právě zemřel, nikdo u něj nebude s někým, kdo by za něj orodoval. A ta duše je zodpovědná za své myšlenky, skutky, činy….. . Pře Bohem stojí vždy doslova sama, doslova nahá. Nic nejde zatajit. A dluhy, které tu za života vytvoříme, jsou jen její. Nikdo jiný za ně zodpovědnost nenese, je to jako balvan, zátěž budoucího života.

      A pak Vás nemusí na učení, které mne vede na duchovní cestě, zarážet žádná „snaha“ o individuální spásu. Vždyť i Ježíš říká Nikodémovi, „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží“. Vysvětlovat to již znovu nebudu. Jen dodám, že cesta duše za spásou musí být vždy individuální, nejde to totiž jinak. Co je to ta Vaše angažovanost? Sledování historie, znalost role Hitlera, Molotova, Stalina, Poláků, Japonců….., problémy USA či CCCP, okupace států velmocemi, používání zbraní, vraždění ve velkém, sledování hladomoru, řešení pitné vody, chleba pro všechny, řešení Babiše a Zemana, zaměstnávání mysli Merkelovou či Putinem?? Je toto to, co Vás přivádí k Bohu? Duch svatý působí na všechen život. Ten náš, lidský, má různou kvalitu a lze se na něj dívat a hodnotit ho po stránce ničení sebe sama, po stránce ničení nám lidem propůjčené přírody. Všechny duše, které lidskému tělu přinášejí život nejsou stejně „vyspělé“. A důležité je to, co nás sráží k vyznávání hodnot nemorálních, neetických, být mimo ctnosti, podléhat vášním. Hledáme ty dle Jana dveře – viz. Jan, 10/9 – individuálně vcházíme i vycházíme, individuálně jsme pak zachráněni. Nutno podotknout, s Jeho milostí. Jinak to nejde. Co je nejdůležitější? Správně využít svůj život na tomto světě. Když se to nepodaří, když si „vyrobíme“ další dluhy, budeme ten proces života znovu a znovu opakovat – stále s různými vztahy danými karmou. Proto je důležité poznat za života, co jsou ty plevy, co je zrno a jak to oddělit. Chodit se vztyčeným ukazovákem a kázat správnou minulost, co udělali Mašíni správně, co udělali Banderovci špatně, čím se provinil Stalin, jaké ostruhy získal Klaus, co slíbil a nevykonal Havel či Masaryk…..? K čemu to je, vede nás toto poznání k Bohu. Asi ne, podle mne. Dále o mne v příspěvku Pardalovi kalkulujete, že si snad myslím, že angažovanost v tomto pomíjivém světě je ztrátou času. Upřímně, je. Zkrátím to. Až dospějete k poznání, co Vás k Bohu přivádí, co Vás odvádí, co je dobré a co zlé, budete o notný kus cesty dál. Žádná síla za nás nevybalancuje spravedlnost. O ní se musíme zasadit sami. Píšete – „Nicméně je možné, že jsem to jeho učení zcela nepochopil. Četl jsem například Bhagavadgítu a v jejích „napomenutích“ je milosrdenství (soucit, charita) k trpícím také velmi vysoko ceněna.“ Na závěr. Karma nám dává okovy zlaté / za dobré skutky / a železné za ty zlé. Stále to jsou pořád jen okovy, které nás sem poutají. Stále se sem budeme vracet, pokud se jich nezbavíme. A jestli, pane Pavle v., umíte pojmenovat vývoj kolonialismu, pojmenovat dobývání Ameriky, vidíte chyby ve Vietnamu, v Sýrii, v Iráku….., čemu tím na individuální cestě k věčnosti pomůžete? Může to pomoci Vašemu egu, které tady snad má dokázat, že Vy víte, že jste studoval tu či onu knihu. Je to cesta k Bohu?

      Ježíš také říkal – dejte císaři, co je císařovo, Bohu co je Boží. Také máme svému bližnímu odpouštět mnohokráte……., i to je cesta.

      Pavle v., jste na své individuální cestě. Neznám ji a nevím, jak moc si pomůžete, když odsoudíte Babiše, Zemana, Rusy, když adorujete nějaké jiné lidi či ideologie. Není lepší pochopit, že jsme tu všichni v roli toho marnotratného syna, který nakonec pochopil, v čem spočívá smysl života, když pochopil, že se musí navrátit k Otci. Tam je Věčnost, Pravda, Jediná realita. A to je naše role, náš cíl. Pomůže-li Vám studovat Trockého, Lenina, Macrona, Kurze….. tak prosím, je to Vaše cesta.

      Píši v rychlosti a již jsem i unaven po cestování. Máme rok 2019. Na mojí cestě je to další čas pro každodenní modlitbu, každodenní meditaci. A jestli Bělobrádek, Kalousek, Filip či Okamura jsou tací či onací, jestli má cenu přesvědčovat sebe a jiné, studovat proč, pátrat, hledat argumenty…., tak říkám, NE. Znovu říkám, z pohledu věčnosti je to ztráta času. Podívejte se třeba na Matouše, kap 6, verše o zabezpečení života – 19 až 34.

      Tak jo, úspěšný rok 2019 a pevné zdraví.

      Václav Žáček

    23. Pardalovi z 31.12.2018 (1:14)
      Díky za příměří. Je to hezké. Nikdy jsem s Vámi nebyl v nepříměří.
      Mnoho zdraví.
      Václav Žáček

    24. Vendo,

      miluju pohádku Hrátky s čertem, že na postavě poustevníka Školastyka demaskuje falešné chápání křesťanské víry. Když princezna Dišperanda a Káča propadnou peklu, Školastykovi těch „rozjívených holek“ není vůbec líto s poukazem na to, že on celý život „světské žádosti umrtvoval“… Nebe však logicky dá za pravdu (nesvatému) Kabátovi právě pro jeho soucit (lásku).

      Nezlobte se, když říkáte, že se v tomto (iluzorním) světě nehodláte angažovat, připomínáte otce Školastyka.

      Připomněl jste mi také bajku (podobenství) jak duše předstoupí před nebeského Otce a řekne: Mám čisté ruce. Otec jí odpoví: Ale prázdné.

      Když se na silnice stanete svědkem havárie, jste povinen poskytnout první pomoc. Neposkytnutí je trestné. Nikomu nevysvětlíte, že jste pomoc neposkytl, protože události tohoto hmotného světa jsou pouhou iluzí a je tedy zbytečné se v nich
      angažovat. Stejně tak nevysvětlíte svému Stvořiteli, že jste dal podporu člověku, který odmítl azyl sirotkům nebo křesťanům ve své vlasti ohroženým. Buďte si jist, že vaše výmluvy na politiku Ho vůbec nebudou zajímat.

      Máte naprostou pravdu, že při posledním soudu stojí duše před Stvořitelem úplně sama a nahá a nic jí nepomůže, že za života byla v nějakém spolku hlásícím se k Bohu. Bude souzena nikoliv dle postojů, nýbrž podle činů. Budete-li mít v životě plnou ústa lásky, ale odmítnete-li se pro kohokoliv angažovat, máte smůlu.

      Ve skutečnosti po biologické smrti žádný soud neprobíhá. Lidé, kteří zažili smrt (klinickou) vypovídají promítnutí o „filmu života“. Je tam všechno, podstatné i nedůležité. To hlavní je, že sami sebe uvidíme očima svých bližních. Nebude příjemné vidět sami sebe očima člověka, kterého jsme ponížili a pociťovat v té chvíli jeho bolest. Nebude příjemné vidět sama sebe, jak se přejídáme, očima hladem umírajících dětí. Je to jako když v samoobsluze ukradnete zboží a chytnou vás. Nejprve zapíráte, ale když vám promítnou záznam z kamery, další dokazování (souzení) je zbytečné.

      Slovo politika se stává prostředkem „politické korektnosti“. Tento levicový vynález má za cíl vyřadit z diskuze určitou argumentaci. Například tak, že určité názory se označí jako urážlivé. Nebo tak, že jsou to názory Soroše – vyvrhela. Pak už nezáleží na věci samé, ale je předem dáno, že názor zcela uhozený, jelikož ho řekl veřejně uznávaný zlosyn (na tomto blogu Kalousek :-). Jednou z možností je označit nepříjemnou pravdu za politiku. Jak by soudný člověk mohl obhajovat něco tak odporného, špinavého, slizkého, smradlavého.

      Vendo, znovu a znovu se snažíte diskutujícím vnutit představu, že mám svoje politické idoly a toužím, aby se dosatali na výsluní moci. I kdybyste tuto lež stokrát opakoval, pravdu z ní neuděláte. O politiku se zajímám, protože lidstvo v historii mnohokrát zabředlo do sraček a já nechci, aby se to znovu opakovalo – je-li toto politika, hrdě se k ní hlásím. Nezkoumám Lenina, Stalina, Hitlera, Stalina Gottwalda, Zemana a Babiše pro ně samé (jsou to nuly), ale pro jejich odporné metody, abychom jim dokázali předcházet. Nemyslím si dokonce, že tito lidé nesou veškerou vinu za hrůzy válek. Vinu nesou všichni „obyčejní“ lidé, kteří jim poskytli podporu. Bez svého fan klubu by nic neznamenali. Odmítám glorifikaci demokracie – Hitler a Gottwald získali moc v demokratickém procesu.

      Jak zabránit hrůzám válek? Co dělat? Chceme-li ovlivnit budoucnost, klíč musíme hledat v minulosti. Tak jako šachoví velmistři si přehrávají prohrané partie, aby zjistili, který tah byl chybný, stejně i my v historii můžeme nalézt recept pro budoucnost. Je to i naše morální povinnost vůči obětem těch válek. Věřím, že člověk, který zahynul v koncentráku či v gulagu, umíral snadněji s představou, že se lidé na jeho osudu poučí a zabrání tak opakování zločinu, který svět předtím nedokázal včas rozeznat. Já věřím, že zvláště dnes, kdy se svět stal velkou vesnicí, každý znás nese odpovědnost za celý svět. Nese sice jen nepatrnou část odpovědnosti, ale když se tyto nepatrné kapičky spojí, vznikne oceán. Záleží pak už jen na tom, čemu člověk dá přednost – zda plné ledničce nebo svobodě.

      ad – „Ježíš také říkal – dejte císaři, co je císařovo, Bohu co je Boží.“ Je fakt, že se Ježíš odmítl podílet na vzpouře proti Římanům. Mnozí lidé z toho vyvozují, že spirituální člověk by Ho měl následovat a rezignovat na politické aktivity. Ježíšovi opravdu nevadilo, že jeho zemi spravuje cizí mocnost a že vymáhá daně. Nedivím se. Římané například potřeli piráty ve Středozemním moři, takže vzrostl obchod a z toho měla prospěch i Palestina. Římané se také starali o pořádek – měli rozvinutou justici. Pod jejich nadvládou byl život bezpečnější. To hlavní bylo, že Izraelci měli naprosto svobodu kultu – Římané jim nevnucovali, co si mají myslet. Byla tam ještě jiná politická moc – židovská velerada, ta také vyžadovala placení daní, ale navíc omezovala svobodu svědomí. Vymysleli spousty zbytečných a omezujících „náboženských“ předpisů, které byly téměř nesplnitelné a člověk žil s neustálým rizikem, že bude za jejich neplnění popotahován. Ježíš prokoukl, že jejich cílem je člověka unifikovat a udělat z něj nemyslícího robota. Lze tedy říci, že vláda Velerady byla horší než okupační moc. Ježíš hlásal svobodu – podle něj se člověk měl řídit vlastním rozumem a svědomím. Nebál se kritizovat židovské mocenské orgány – doplatil na to mučením a smrtí. Když kritizoval vládnoucí židovské politiky – byla to politika či nikoliv?

      Vendo, jsem si naprosto jist, že po přečtení těchto řádek napíšete, že mi nejde o nic jiného, než aby ve volbách vyhrály mé (fiktivní) politické idoly – už jsem si na to zvykl. Rád vám oplatím přání k novému roku, ale až se zbavíte této lži.

    25. Na Vaše myšlenky z 2.1.2019 (15:33) zatím jen krátce.

      Píšete na úvod: „Nezlobte se, když říkáte, že se v tomto (iluzorním) světě nehodláte angažovat, připomínáte otce Školastyka.“ /NEZLOBÍM SE /

      Co si mám představit pod pojmem „Vaší“ angažování se ?? Vy asi jezdíte na kdejakou demonstraci do Brna, do Prahy proti Babišovi, Zemanovi?? To byste považoval za angažovanost, za to, co Vás přivede jako pravá cesta k Bohu, k návratu tam, odkud duše pochází? A nebo se angažujete v přímém boji proti Rusům, na Ukrajině s banderovci či mezi členy DAEŠ v Sýrii? To by byla ale , podle mne cesta do pekel, doslova cesta k uvazování se tady v hmotném světě, poutání se tady těmi různými okovy. Možná je Vaše angažovanost i v tom, že čtete ty správné knihy o historii, možná navštěvujete různé semináře o historii, besedy s europoslanci, poslanci zvolenými i mimo svůj volební obvod….., sledujete pozorně dění nabízené ČT1, ČT24…..?? To by měla být angažovanost? Ale možná jste zastupitel vaší obce či města, člen rady, místostarosta nebo starosta. Nebo krajský zastupitel, možná jste kandidoval ve volbách do poslanecké sněmovny či do senátu. Tam by byla jistá angažovanost pro blaho občanů.

      Ale, předesílám, nejde o to změnit, i na postu významného politika, svět. Ten si kráčí svojí cestou a můžete to i nepochopit – je řízen neměnnými Božími zákony, v jejichž důsledku se ubírá v nějakém svém vývoji. Hlavní roli tam hraje i karma, všech jednotlivců, která se v souhrnu proplétá a tento vývoj pak tvoří. I vztahy mezi lidmi. Možná jste zapojen v energeticko – informačním poli / moderně dnes egregoru/, který je militantně zaměřen, možná jste jezuita, člen nějaké lóže, kdo ví?

      Píšete dále, promiňte mi, zcela divné myšlenky: „Když se na silnice stanete svědkem havárie, jste povinen poskytnout první pomoc. Neposkytnutí je trestné. Nikomu nevysvětlíte, že jste pomoc neposkytl, protože události tohoto hmotného světa jsou pouhou iluzí a je tedy zbytečné se v nich angažovat.“ ?? /PROBOHA, TUTO OBČANSKOU POVINNOST SNAD VY POVAŽUJETE ZA ANGAŽOVANOST ?/

      Kdybyste znal a rozuměl tomu, co vyznávám, tak na prvním místě v učení Sant Mat je dodržování čestného a spravedlivého života. A to jistých zásad čistého morálně etického života. Neznaje to, napíšete si klidně i takovouto hloupost. A k iluzi světa jsem napsal vše podstatné v samostatném článku. Bohužel, asi jste ještě k pochopení nedospěl a nebo jste příliš svázán jistým dogmatismem.

      Píšete:“Bude souzena /duše/ nikoliv dle postojů, nýbrž podle činů. Budete-li mít v životě plnou ústa lásky, ale odmítnete-li se pro kohokoliv angažovat, máte smůlu.“

      /myslíte si, že třeba to, že bych dal hlas Drahošovi a ne Zemanovi je ta pravá angažovanost?/

      Pane, duše bude souzena již podle svých myšlenek, protože ty jsou rozhodující, jsou počátkem v procesu lidského konání. Pavle v., co je to angažování? To, že odsoudíte Zemana a vyzdvihnete Drahoše?

      Možná působíte nezištně v nějaké organizaci, charitě, přebíráte staré oblečení nebo se staráte o bezdomovce a nebo dáte v kostele do pokladničky pětistovku a sedíte v první řadě?? Možná jste vedoucím nějakých zájmových kroužků mládeže nebo vedete mladé fotbalisty či ve svém volném čase máte jiné aktivity, zdarma, z lásky k lidem – kdo to ví?

      V jednom svém autorském článku jsem uvedl tři důležité pojmy, které jsou podstatou lidské bytosti. Nejsou z tohoto světa, to je nutné zdůraznit. Tělo však ano a je tím, co je pomíjivým, i když pro existenci a součinnost těch „vyšších sil“ je v hmotném světě nezbytným. Těmi třemi jsou „Energie“ (Slovo, Duch Svatý), „duše“ a „mysl jako falešný duch“. Ježíš o těchto třech prvcích v celkovém lidském složení říká / gnostická kniha Pistis Sophia/:

      „Každý z nich má predispozice fungovat podle své povahy. Energie je nastavená fungovat tak, aby hledala Světlo z Výšin. Na druhé straně duše všechno vnímá tak, aby hledala region spravedlnosti, který je smíšený. A falešný duch-mysl hledá všechno zlo a touhy a všechny hříchy. Lidské tělo samotné nevnímá nic, pokud jeho materiální podstata nepřijme energii (z duše a mysli).“

      Neposuzuji nic o tom, co u Vás a jak funguje. To mi nepřináleží.

      Pro tuto chvíli již dost, ještě se vrátím.

      Václav Žáček

    26. Pro Pavla v. – ještě doplněk k tomu, co jste mi naposledy napsal.

      Ad/“ Ve skutečnosti po biologické smrti žádný soud neprobíhá.“ …..a pak dlouze popisujete, jak lidé, co prodělali smrt vypovídají o „filmu“ svého života. Tak probíhá či neprobíhá?

      Vy si ale máte především ujasnit ten význam ze začátku mnou citované Vaší věty – „Ve skutečnosti….“. Co o skutečnosti víte? Pro koho a jaká by měla být skutečnost po biologické smrti? Tma, chlad, rozklad……nic. Co pro pozůstalé? Co pro nesmrtelnou duši, věříte-li vůbec na ni?

      K Sorošovi a o Vašem vyjádření, že se o něco snažím /vnutit tu nějakou představu o Vás ?/, se nebudu vyjadřovat. Že nechcete, aby lidstvo zabředlo do sraček, to je chvályhodné, ale co pro to děláte? Že tu diskutujete? Že se tu etablujete k jedné moci / silně pomíjivé, stejně jako ta druhá/?

      K těm myšlenkám, které vyjadřujete v odstavci začínajícím…“ Jak zabránit hrůzám válek?“ se nebudu nijak šířeji vyjadřovat. Člověk žije jen a jen v přítomnosti. I vyřčené teď je příští sekundou nevratnou minulostí a svět nelze vrátit ani o jednu sekundu zpět. My na tomto světě prožíváme v toku času to, co bylo pro nás našimi dušemi vytvořeno v minulosti a vším naším konáním si připravujeme opět pro sebe naši budoucnost. Můžete nesouhlasit, ale smysl života je dán, Stvořitel nám ho dal, ale pro naši zkoušku vytvořil i působení Síly, která nás brzdí, zatemňuje naše poznání.

      Suma sumárum, člověče, poznej sám sebe. Pak poznáš, že tento svět hmoty nemá cenu měnit. On probíhá v dějích, kterými musí projít. Důležité však je, aby došlo k poznání toho, že se již nemusíme do tohoto světa znovu zrodit. O tom mluví Bhagavadgíta, Védy, buddhismus, učení Tao, judaismus v kabale, učení sufismu islámu, v mystice křesťanství ….atd.. Kdokoliv se na tento svět upne a bude ho chtít změnit k „obrazu svému“, neuspěje. Jeho přání a moc jsou nepatrné. Vývoj má svou cestu. Věřte mi a nebo nevěřte, že máte-li zahynout v nové válce, na její následky, tak v ní zahynete. Jestliže ne, tak zemřete jinde, za jiných okolností. Připomenu – „Buď vůle Tvᓧ Vzpomeňte si na Ježíšova slova v podobenství o dělnících na vinici /Matouš kap.20./. Vy nemáte ve svých rukou sám rozhodovat, kdy jste, kdy budete Pánem najat. V Lukášovi, kap. 12 je podobenství o boháči a stodolách. Ten boháč s úrodou zapomněl na to, že svůj život nemá ve svých rukou, plánoval a plánoval, nespal, počítal….. nevěděl, že se již nedožije rána. Člověk Vašeho ražení si může dát závazek, že ještě toto objasní, toto si přečte, proti tomu vystoupí, to pochválí, to pohaní….a k čemu to je? V Matoušovi /kap.13./ máme podobenství o pokladu v poli. Pokud ho někdo najde, skryje ho, jde a prodá vše co má a pak koupí to pole. To je náš život. Snaha o to ho prožít čestně a spravedlivě, mít ten poklad.

      A tím, co jsem Vám napsal – „Ježíš také říkal – dejte císaři, co je císařovo, Bohu co je Boží.“ jsem nemyslel, abyste provedl historický rozbor politické situace v čase života Ježíše Krista. Nepochopil jste mne. Mnozí lidé, žijící ryze světským životem, uspokojující své chutě, chtíče, touhy smyslů, prožívající své sobeckosti, žárlivosti, nenávisti….., ti musí žít pro císaře. Ale pak jsou tu jiní, kteří dojdou k poznání, co je to žít pro Boha a podle toho konají- Ježíš a jeho kritika mocenských „klik“ farizejů či saduceů? Podle Vás by bylo asi dobré, kdyby Ježíš své poslání, svou nauku, svou interpretaci lásky k Otci odvolal a vrhl se do politiky? Myslíte si, že to šlo? Byl by pak on vůbec tím Ježíšem? Jak by se svět vyvíjel? Na moudrosti, na podobenstvích ukázal, kam by měl svět směřovat. A za dva tisíce roků ještě k pochopení Ježíše nedošlo.

      O Vás, Pavle v., si žádnou lež nevytvářím. Vy tu objasňujete svět, který sleduji já jako mé soukromé a malé Hledání Světla. A Vy prožíváte svět a život neustálými srovnáváními s děním lidským, pomíjivým, s tím, co přinesl Stalin, Hitler…….Babiš, Zeman. Vašich politických vstupů si všimli i mnozí další. Moje volba je něco jiného než urna a hlasovací lístek pro toho či onoho a hodnocení, jestli jsem vyhrál či nevyhrál.

      Mějte se fajn.
      Václav Žáček

    27. Vendo,

      opakuji po sté: Nejsem politickým agitátorem pro Drahoše, Fialy, Bartoše, Bělobrádka, Gazdíka a Pospíšila, ani nikoho jiného. Je mi srdečně jedno, kdo bude prezidentem a kdo ve vládě. Pokud přece agituji, pak jedině proti někomu. Za dané situace proti Zemanovi a Babišovi. Už jsem vysvětloval proč. Zeman podle zásady „rozděl a panuj“ vybuzuje nenávist mezi lidmi. Jak jinak si vysvětlit jeho nálepkování typu „pražská kavárna“, „lepšolidi“ atd? Zeman zrazuje naši zemi Putinovi a Si Ťin-pchingovi. Babiš jako agent StB svým udavačstvím zrazoval naši zemi cizí okupační mocnosti. Babiš získal majetek obřími podvody. Nebyl sám, avšak jedině on se snaží vnutit občanům, že krást je normální. Jeho předchůdci, kteří byli v podezření, odstoupili z vysokých postavení kvůli mnohem menším obviněním. Oba pánové se pak snaží vnutit národu étos socialisty Billa Clintona: It’s the economy stupid. Volně přeloženo: Hlavním cílem je plná lednička, zatímco svoboda (lidská práva) je pouhá chiméra. Ve své podstatě nemám nic ani proti Zemanovi a Babišovi (jako osobám). Necítím vůči nim žádnou nenávist. Nenávist cítím proti myšlence, které ti dva reprezentují: Smyslem života je konzum! Pravdy a lásky se nenajíš!

      Ptáte se, jak se angažuji. Snažím se lidem ve svém okolí zprostředkovat pravdu. To je metoda, která se zdá být velmi neefektivní, ale její výsledky mají dlouhodobý dosah. Je to metoda ověřená – osvědčila se například v Rakousku po II. světové válce. Také Rakousku se Sovětský svaz snažil vnutit komunistickou vládu. Avšak navzdory jeho tlaku získali komunisté v roce 1945 jen 5% hlasů. Rakušané se ubránili pádu do totality hlasy prostých voličů. Stalin přes svou obrovskou vojenskou sílu ostrouhal. Podobně Stalin ostrouhal, když v roce 1939 napadl Finsko. Že se maličký stát dokázal ubránit kolosu, bylo důsledkem odhodlání všech občanů. Rakousko je dnes bohatší než Německo, ale hlavně má fungující justici. Podobně i Finsko. Tyto skutečnosti dokazují, jak důležité je občanské odhodlání nenechat se zotročit totalitní ideologií. Nenechat si vymýt mozek není politika. Je to naopak schopnost řídit se vlastním rozumem a citem. Vzpomeňte si, jak byl Václav Havel nenáviděn od Václava Klause pro „nepolitickou politiku“, tedy pro myšlenku občanské společnosti. Společnosti lidí, kteří jsou vždy sami sebou, kteří se nepřidávají k jakési „mlčící většině“, kteří se nenechají manipulovat, kteří zachovávají věrnost morálce – ne politické straně nebo dokonce nějakému vůdci.

      ad „Kdybyste znal a rozuměl tomu, co vyznávám, tak na prvním místě v učení Sant Mat je dodržování čestného a spravedlivého života. A to jistých zásad čistého morálně etického života.“ Vendo, kdybyste prožíval křivdu, nečekal byste od čestných lidí, že se vás zastanou? Je snad čestné tvářit se, že nevíte, co se děje v totalitní Číně? Dělníci tam dřou do úmoru. Křesťané, Fa-lun-kung a Ujgurové jsou mučeni a vězněni v pracovních táborech. Čína obchoduje s tělesnými orgány vězňů. Můžeme my tomu zabránit? Nemůžeme. Nemusíme však podporovat veřejné činitele, kteří ve jménu konzumu dodávají čínským komunistům legitimitu. To není málo. Náše zřeknutí se byznysu se zločinci se může stát příkladem pro svět. Byl byste vy ochoten zastat se sirotků? Nebo spíše lidí, kteří zde cizí sirotky nechtějí a na xenofobii vybudovali kariéru? Je podstatou Sant Mat kamenné srdce?

      ad „/myslíte si, že třeba to, že bych dal hlas Drahošovi a ne Zemanovi je ta pravá angažovanost?/“ Ano, myslím si, že je pořeba odmítnout člověka, který veřejně lže, je odsouzen k omluvě a odmítne se podřídit rozsudku. Je třeba odmítnout člověka, který chce likvidovat novináře, je třeba odmítnout člověka, který veřejně propaguje kouření a chlast. Je třeba odmítnout člověka, který zrazuje vlast totalitní mocnosti.

      ad “ Energie je nastavená fungovat tak, aby hledala Světlo z Výšin. Na druhé straně duše všechno vnímá tak, aby hledala region spravedlnosti, který je smíšený. A falešný duch-mysl hledá všechno zlo a touhy a všechny hříchy.“ Plně souhlasím a doplňuji: „Hledejte nejprve království Boží a jeho spravedlnost. Vše ostatní vám bude přidáno.“ Můžeme najít Světlo z Výšin slepýma očima? Můžeme je najít, když budeme slepí vůči nespravedlnosti a nehneme proti ní prstem?

    28. Vendo,

      za prvé jsem křesťan a vy se mě ptáte, zda věřím v nesmrtelnou duši. Copak jste nečetl evangelia?

      Za druhé věřím, že po smrti bude následovat poslední soud, ale člověka nebude soudit Bůh, člověk bude pod tíhou důkazů soudit sám sebe. Alespoň tak to popisují, kteří zažili klinickou smrt.

      ad „Že se tu etablujete k jedné moci…“ Znovu opakuji, že je mi lhostejné, kdo vládne. Já pouze nechci, aby vládli zloději a lháři. Moje volba není pro něco, nýbrž proti lži a podvodu.

      ad „Kdokoliv se na tento svět upne a bude ho chtít změnit k „obrazu svému“, neuspěje. Jeho přání a moc jsou nepatrné.“ Ano, já chci měnit tento svět, ale nikoliv k obrazu svému, nýbrž k obrazu Božímu. Ježíš nedělal nic jiného, než že se nažil změnit srdce lidí. Jeho moc se také zdála nepatrná. Mnozí se mu vysmívali a považovali jeho snahu za předem odsouzenou k nezdaru. Ukázalo se však, že pouhé pravdomluvné slovo má moc obrovskou.

      ad „Suma sumárum, člověče, poznej sám sebe.“ Podle mého to znamená spíše „buď sám sebou“. Dělej to, co ti káže tvoje svědomí! Snaž se oprostit od předsudků daných výchovou a okolím. Když všichni okolo tebe budou dělat něco, co tvoje svědomí cítí jako špatné, jdi si vlastní cestou (proti proudu) třeba proti celému světu. Poznej sám sebe to je poznej, co ti káže tvoje vlastní svědomí (a ne „svědomí“ davu).

      ad „V Matoušovi /kap.13./ máme podobenství o pokladu v poli.“ Toto podobenství chápu asi jinak, než vy. Pokladem je zde míněno království Boží. Člověk, který o něm uslyší, vzdá se tohoto světa (prodá vše, co má) a zrodí se znovu pro Boží království. Vzdát se tohoto světa znamená nelpět na pozemském životě. Zrodit se pro Boží království znamená pomáhat trpícím.

      ad „A tím, co jsem Vám napsal – „Ježíš také říkal – dejte císaři, co je císařovo, Bohu co je Boží.“ jsem nemyslel, abyste provedl historický rozbor politické situace v čase života Ježíše Krista.“ Já si myslím, že smysl tohoto evangelia lze pochopit, je v historických souvislostech. Otázka, zda platit daň Římanům, byla z jejich strany úskokem. Kdyby Ježíš řekl neplaťte, osočili by ho před Pilátem ze vzpoury. Kdyby řekl plaťte, ztratil by sympatie židů, kteří římské daně nenáviděli. Ježíš jim řekl asi toto: Strpěte křivdu od císaře, by vás hněv nad touto banalitou nevzdálil od Boha.

      ad „Podle Vás by bylo asi dobré, kdyby Ježíš své poslání, svou nauku, svou interpretaci lásky k Otci odvolal a vrhl se do politiky?“ Musel bych být strašný trouba, kdybych si myslel, co mi tu podsouváte. Je to nefér.

      ad “ Moje volba je něco jiného než urna a hlasovací lístek pro toho či onoho a hodnocení, jestli jsem vyhrál či nevyhrál.“ Ani mě nezajímá, kdo vyhrál volby, vyjma případů, že má šanci vyhrát někdo, kdo šíří konzumismus a zlo.

  3. Pavle v,
    již jednou jsem Vás nazval Sorošovým placeným agentem a na tom trvám. Do Vašeho příchodu na tento web se zde politika řešila zcela výjimečně. Vy teď máte politiku v každém Vašem příspěvku.
    Podle Vašeho projevu, způsobu vyjadřování a celkového pohledu na svět bych Vám hádal tak asi 30 let +- něco. Vy nám tady tvrdíte, že v roce 1968 Vám bylo 15 let, měl byste tedy 65 let. Myslím si, že 65 „stařec“ by už mohl být trochu políben moudrostí a takto by se nevyjadřoval. Neznám žádného 65letého člověka, který by měl pozdrav „Good luck“.
    Tak se podívejte do zrcadla, vyjměte trám ze svého oka, přestaňte nám lhát. Pak Vám možná nebudou ani tolik vadit lži nějakého Gottwalda či Stalina.

    Čest práci!

    1. Lojzo,

      dikuzi můžete vést jako fotbalista nebo jako hokejista. Fotbalista jde po míči a tělesný kontakt (bodyček) je zakázán. Hokejista naproti tomu jde do protihráče – na bránění ve hře se nehraje. Jaká diskuze je správná? Ad rem nebo ad hominem? Jinak: Když cituji Bibli, myslíte, že v tom má prsty Soroš?

      Ve firmách mají politiku jakosti, politika v širším slova smyslu je určitý řád či vztahy mezi lidmi. V užším slova smyslu je politika rvačkou o moc. Jestli se vám takto chápaná politika ekluje, pak jsme dva. Mě šlo vždy jen o ten řád. Nejste-li anarchista, i na tom bychom se mohlu shodnout. Nejvlastnějším základem řádu je pravda – odstranění lži z veřejného prostoru.

      Spirituální šlověk žijící mezi lidmi se politice nemůže vyhnout.

      Pokud jsem někde lhal, kde to bylo?

    2. Spirituální šlověk žijící mezi lidmi se politice nemůže vyhnout.

      Tak, tak. Dokonce Ježíš byl údajně politicky angažovaný? Nešlo mu o odpuštění hříchů, ale o odpuštění dluhů. V dřívějších dobách to bylo takové pravidlo. Po několika letech, se odpouštěly dluhy. A to pro některé skupiny nebylo moc příjemné. Tak a teď jsem zvědavý kdo hodí kameň.

    3. ad.: Pokud jsem někde lhal, kde to bylo?

      Chtěl jsem Vám taktně naznačit, že lžete o svém věku. Nepochopil jste to. Tak tedy po lopatě: Kolik je Vám let? (Ale po pravdě – představte si to, že přísaháte na Ka.louskovu pleš!)

    4. Jsem opravdu pětašedesátiletý stařeček :-) Tedy nejsem tak mladý, abych všechno věděl – kdo dokážeš pochopit, pochop.

  4. → K volbám chodím, ale volím vždy jen určitou myšlenku.

    :-)))))))))))) Vidím, že Silvestr už začal..:-)

  5. → Matko, sorry, nepochopil jsem vás.

    Nepochopil si, protože si (zatím?) „nerealizoval“ (rozuměj: žiješ v bludech, proto nemůžeš chápat). Realizovaný pozná kdo realizoval.

    ps: matička by vám asi nejspíš řekla: je to tam.

    1. Honza 30.12.2018 (18:02)
      „…matička by vám asi nejspíš řekla: je to tam…..“

      Ano. I jako bývalý nick “ * “ říkám přesně tak, jak jsem kdysi zadarmo dostala a dlouho nechápala význam oné větičky: „Je to tam“. A občas přidám“ I ty v srdci lásku máš, ty za to stojíš,…)
      Ale občas židle, stejně jako záhal vědomí, spadne :-)
      Hezký večer přeji :-)

  6. Lidi, nenechejte si vymývat mozky.
    Dnes už se tím živí celé organizace, podporované mainstreamem a dokonale ziskovými neziskovkami, zkorumpovanými umělci, zkorumpovanými protikorupčními institucemi apod.

    To se třeba sejde kolegium zpěváků, kteří zpívají, že rádi píšou na cizí zeď. A co píšou? Jedy, a to s vědomím, že plodí další jed. A dále ti říkají, že ty – jako každý – máš svůj hlas, což ale neznamená, že je máš za to soudit…

    Každý, kdo se k tomu textu hlásí, hlásí se k otevřenému a umělému vyrábění nepřátel ve společnosti.
    To jsou ti skuteční „hejtři“ (samozřejmě v obalech „antihejtrů“), kteří potřebují nepřítele k tomu, aby mohli žít – i za cenu toho, že si ho sami vyrobí.
    Ukázkovým příkladem toho je zde Pavel V.

    Bohužel není naděje, že nás příští rok takoví lidé přestanou otravovat.
    Ale dobré na tom je, že do svého nitra si je pouštět nemusíme.

    Pour Féliciter 2019.

    1. „To se třeba sejde kolegium zpěváků, kteří zpívají, že rádi píšou na cizí zeď. A co píšou? Jedy, a to s vědomím, že plodí další jed. A dále ti říkají, že ty – jako každý – máš svůj hlas, což ale neznamená, že je máš za to soudit…“

      Jste si JK tímto výkladem jistý? Jak Vás napadla zrovna tato interpretace?
      Je to totiž myšleno zcela jinak. To není ve smyslu já-my zpěváci píšeme, ale lidé píšou. Je to popis obecného chování populace.
      Ale skoro mě přijde, že to víte, ale díky nějaké své „dobrotě“ uvnitř sebe a z toho pramenící averzi ke zpěvákům jste to zkroutil do této karikatury.

    2. Milenie,

      za prvé jste se zpronevěřil vaší víře, že člověk nemá svobodnou vůli a že je naprogramovaný – tudíž jsem podle vás musel napsat, co jsem napsal a vy jste to měl v souladu s vaší vírou přijmout.

      Za druhé: o jakém mém výkladu textu tady mluvíte? Žádný výklad jsem nepoužil – naprosto věrně jsem se držel textu, abych odkryl právě tu slepotu, kterou tady vašim výkladem prezentujete.

      Naučte se rozeznávat mezi tím, co je prostředkem a tím, co je jeho účelem.
      A taky si pravdivě odpovězte na otázku: Cui bono? (Kdo má z té písně prospěch?)

    3. O posuzování a umělém vyrábění nepřátel

      Ježíš řekl: Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? Anebo jak to, že říkáš svému bratru: ‚Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka‘ – a hle, trám ve tvém vlastním oku! Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.

      Na jiném místě řekl Ježíš: Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Zavíráte lidem království nebeské, sami nevcházíte a zabraňujete těm, kdo chtějí vejít. … Hadi, plemeno zmijí, jak uniknete pekelnému trestu?

      Zdá se, jako by Ježíš byl v rozporu sám se sebou. Na jednom místě odsuzuje posuzování (kritiku) druhých, na jiném místě sám kritizuje a to ještě dosti nevybíravým způsobem. V prvém případě má Ježíš na mysli pyšnou kritiku, kterou většina lidí provozuje, aby dala najevo svou nadřazenost. Když však Ježíš kritizuje farizeje, jeho cílem je poukázat na jejich pokrytectví (rozpor mezi slovy a činy), tedy na jejich život ve lži. Jeho cílem není povyšovat se. Lze tedy učinit závěr, že mluvit bez důvodu o chybách svých bližních je špatně, ale upozorňovat na faleš (pokrytectví, lež) je správné, pokud se lhář nechce své lži vzdát. Odsuzovat lháře, který se přiznal a lituje, by pochopitelně správné nebylo.

      Umím si představit, že se najdou lidé, kteří Ježíšovu tvrdou kritiku označí za vytváření nepřátel. Ve skutečnosti to bylo přesně naopak. Ježíš jen reagoval na bezdůvodné nepřátelství ze strany farizeů a zákoníků. Velice zajímavé téma ‚vytváření nepřátel‘ zde otevřel JK. Proč vytváření nepřátel? Každý zná heslo: Rozděl a panuj! a je fakt, že každý totalitní vůdce si tuto techniku až geniálně osvojil. Nejprve je nutné vytvořit obraz společného nepřítele. Pro Hitlera jím byli židé, kteří lichvářskými úroky ožebračili národ a vyvolali tím světovou hospodářskou krizi (byla to pochopitelně lež). Pro Lenina a Stalina byla nepřítelem buržoazie, která okrádala dělníky tím, že si ponechávala „nadhodnotu“ (což je rovněž nesmysl). Také Miloš Zeman plánovitě rozdělil českou společnost tím, že pojmenoval její nepřátele: ‚pražská kavárna, lepšolidi, sluníčkáři, neziskovky, pravdoláskaři‘. Společnou vinou těchto „nepřátel“ je, že si hrají na elitu (establisment), takže ti ostatní se cítí odstrkováni. Mají pocit, že establishment odrožuje jejich důstojnost, že jejich život v naší atomizované společnosti jako by neměl žádný smysl, že o ně nikdo nestojí … Je samozřejmé, že ti především starší lidé to, co jsem napsal, cítí jaksi podvědomě. Vytvářet ze společenské elity nepřátele je rovněž nesmysl. Lidé jako Zdeněk Svěrák, Tomáš Klus či Vojtěch Dyk rozhodně nejsou namyšlení lidé.

    4. Pavle v,
      Vy umíte tu politiku namontovat úplně do všeho. Ale chtěl bych se vyjádřit jenom k tomu panu Svěrákovi.
      Vážím si ho, že napsal tolik krásných filmů a pohádek. I dnes večer jdou na obou programech jeho filmy. Ale to co udělal ve filmu Tmavomodrý svět, to už byla propaganda jak vyšitá. Anglické ženy by si o českého pilota neopřely ani kolo!!!!! Nikdy! A tam byli čeští piloti vybarvováni (podle zadaných not) jako svůdníci a lamači srdcí anglických žen! To není propaganda? A teď se zase rozčilujte!

    5. Od nepaměti byli komedianti spodinou lidské společnosti, otrhaní a hladoví.
      S rozvojem masových médií začali na společenském žebříčku stoupat, až se dostali na příčku mezi vrcholové manažery a vrcholové politiky.
      A zalíbilo se jim odtud ovlivňovat management i politiku – aniž by tomu rozuměli.

      Oni vlastně nerozumí ničemu, protože kromě komediantství nic nestudovali (a ještě se k tomu hrdě hlásí). Čest výjimkám a komediantům s dobrým srdcem – kteří tak získali moudrost.
      Jenže to jsou „bílé vrány“ a takoví nemají zájem diktovat druhým, co mají nebo nemají dělat.
      Ti ostatní prodávají své duše za světské pozlátko.

      Nesoudím je za to. Ale jejich výkony, nebo dokonce politické proklamace, mne ani v nejmenším nezajímají.

    6. Přísloví říká :Chytrému napověz, hloupého kopni“
      Komu je dáno, ten pochopí, komu není, s tím se nedá hnout, tomu nemá cenu se snažit nic vysvětlovat. Ani to, že je stejný dar od Boha být schopen sehrát jednou morouse, pak milovníka a jindy zloducha, nebo složit hudbu, mít příjemný hlas, stejně jako mít šikovné ruce, nebo dobré nápady.
      JK jistě nebyl nikdy v divadle, ani kině, jistě nekoukal v TV na pohádky a určitě nezná filmy jako jsou Ostře sledované vlaky, Obecná škola, Pelíšky…
      Jednomu by mohlo být smutno z takto projevované křesťanské dobroty.
      Jsem vděčný za tyto názorné lekce odhalující jak se na světě věci mají, a také za to, že mě již sen této „reality“ plně nepohlcuje.

    7. @ Jsem vděčný za tyto názorné lekce odhalující jak se na světě věci mají, a také za to, že mě již sen této „reality“ plně nepohlcuje.

      Ale pohlcuje, když Vás Vaše DNA nutí se zde pořád „chlubit“, jaký jste vzorný deváťák. „Chlubit“ píši v uvozovkách, protože opravdu pochybuji, že je to k chlubení…. (a jestli to není 9. třída pomocné školy:-))

    8. Milenie,

      píšete – přísloví říká :Chytrému napověz, hloupého kopni“…
      Rozumím – takže vás teď mám kopnout.

      JK jistě nebyl nikdy v divadle, ani kině, jistě nekoukal v TV na pohádky a určitě nezná filmy jako jsou Ostře sledované vlaky, Obecná škola, Pelíšky…

      Tohle může vyvodit z mých příspěvků opravdu jen do sebe zahleděný trouba.
      Ve skutečnosti jsem psal o tom, že komedianti do politiky nepatří, že lidi rozdělují, a že když se pasují na elitu, tak v rámci vámi zmíněného přísloví zaslouží kopnout.

      Hlasy lidí, kteří se musejí ohánět, aby poctivě uživili své rodiny, jsou obvykle pravdivější, než hlasy těch, kteří žijí z dotací a veřejnoprávních financí.
      (Jak už jsem napsal, existují mezi nimi i moudré výjimky, ale ty se na elitu nepovyšují.)

      A začněte si konečně odpovídat na otázku „Cui bono“ – jinak budete mít mozek čím dál vymytější. Samozřejmě elitně.

  7. Ani jeden z účinkujících na Gnosis Boha ve svém srdci zatím nerealizoval.
    Je to „viditelné“,chcete-li zjevné,do očí bijící.
    Každého prozradí to,jak a o čem zde píše,tedy jak myslí/=karma/.

    Podlehnout iluzním představám o Bohu,o tom,jakým by měl být místo toho jakým a
    kým ve skutečnosti Je,je stěží cestou realizace,skutečného poznání a přímého
    spojení s Vědomím.

    1. To jsou silné slova? Jako když učitelka promlouvá k žáčkům. Můžete dát odkaz, kdo Boha realizoval? Nějaké texty na internetu současně žijící osoby, ať si můžu nejen já, ale i ostatní, udělat obrázek. Jak to má vypadat?

    2. Cítím, že mám napsat. Tak to teda udělám.
      Až začneš vidět, realitu bez ohledu na to, jestli máš oči otevřené, nebo ne, budeš vědět, že jsi začal žít duševně. Do té doby ne! Ale i to je jen začátek cesty. Cokoli jiného je jen trdlování ze snu a ve snu.

    3. „Ani jeden z účinkujících na Gnosis Boha ve svém srdci zatím nerealizoval.
      Je to „viditelné“,chcete-li zjevné,do očí bijící.
      Každého prozradí to,jak a o čem zde píše,tedy jak myslí/=karma/.“

      Vidím to stejně, takový by sem totiž již nic nepsal, možná by to zde dokonce ani nečetl.

    4. ad.
      „…Milenium 1.1.2019 (19:07)
      „Ani jeden z účinkujících na Gnosis Boha ve svém srdci zatím nerealizoval….
      Vidím to stejně, takový by sem totiž již nic nepsal, možná by to zde dokonce ani nečetl.“

      Hledající člověk má svobodu v rozhodování, jestli se nechá svést z cesty, nebo ne a půjde cestou dále. A mnozí setrvají, a spatří naději.
      A se může stát, že člověk sice ve svém srdci boha nezrealizoval,
      leč Bůh sám jej navštíví a zrealizuje se. A lidské srdce se rozzáří a pocítí ten dar.
      A přestane dalším lidem brát naději, naopak, slůvkem je schopen spatření naděje podpořit, ztracené perly najít, posbírat a krásný náhrdelník z nich vytvořit….

    5. ad. Matrix 01.01.2019 13:14
      Nevyžádaná poznámečka:
      Proč Boha realizovat? Je li Bůh, je všudypřítomný a zrealizuje se sám :-) Bez ohledu na učitele, lidi beroucí naději, ,… Nevěřte jim, nevěřte ani mě, věřte sobě, by se dalo jinými slovy říci. Tak by to snad mělo vypadat :-)

  8. → JK jistě nebyl nikdy v divadle, ani kině, jistě nekoukal v TV na pohádky a určitě nezná filmy jako jsou Ostře sledované vlaky, Obecná škola, Pelíšky…

    To ovšem vůbec nic nemění na tom co ke komediantům napsal. A nejen on.

    Herec jest plebejův vzor a „lid jest komediant“ (natio est comoeda), jak výstižně poznamenal již Iuvenalis (Sat. XIV. 40–1). A je tragickým symptomem nové doby – a současně také její nesmazatelnou ostudou –, že herce, bezduchou a obecně opovrhovanou spodinu všech starých civilizací, staví do svého politického a kulturního čela.

    http://souvislosti.cz/297vit.html

  9. poznámečka
    nejsou v mnoha dílech, nejen tedy těchto filmech zde uváděných (Ostře sledované vlaky, Obecná škola, Pelíšky) použita – tedy řvána – slova, která by zde na fóru byla jakožto vulgarismy, důvodem pro odstranění komentářů?
    Oč jsou lepší ? Vyprošuji si – eh, nic….

  10. → Snažím se lidem ve svém okolí zprostředkovat pravdu.

    Po tvým „K volbám chodím, ale volím vždy jen určitou myšlenku“, další humorná vložka v podobě „Snažím se lidem ve svém okolí zprostředkovat pravdu“. :-)))))))
    Tvl, ty seš fakt komik…-)))

    ps: Pravda je všude, okolo nás i v nás samých, stačí se naučit a umět dívat. PŘÍTOMNOST je jenom jedna.

    1. Již dlouho jsem nezaznamenal tak věcnou argumentaci od pisatele který rozhodně netrpí falešnou skromností.

  11. → … vyjma případů, že má šanci vyhrát někdo, kdo šíří konzumismus a zlo.

    V tom případě si ovšem rovnou nafackuj. Bez konzumu by nebylo válčení, stejně jako by bez valčení nebyl konzum. Ropa, říká ti to něco?

  12. Byl jsem dnes mimo PC a tak jen pár slov.

    Pane Pavle v., jste jistě vzdělaný muž, jistě i poznáním marxismu leninismu, ve Vašem věku jste asi získal tuto zkušenost. Zdá se mi, že jste i angažován v církvi, některé té křesťanské.

    V podstatě ale z Vašich reakcí číší dosti značné nepochopení. „Hrajete“ to ve svém životě na dvě strany. Máte ty dva pány. Jednoho milujete, jednoho nenávidíte. Bedlivé sledování světa, bedlivé studování třeba i toho NZ Vám pomáhá. Ale fakt je, že Ježíš sem přinesl učení, které je většinou lidí dosti nepochopeno.

    Základní otázka pro zodpovězení – proč lidstvo tolik trpí /trpělo/. Jen tak namátkou, ale z přítomnosti.
    Jak dokážete pomoci – zabránit páchání ekologických škod, jak pomůžete pronásledovaným křesťanům třeba v Iráku, jak dokážete pomoci hladovějícím ve slumech Indie, jak dostanete na patřičnou úroveň životní úroveň lidí v Bangladéši? Váš záběr je velký, Vy dáte třeba značný obnos na charitu nebo neziskové organizaci. Pokud to tak není, nemusel bych nic dál psát. Pokud to tak je, jakou máte jistotu, že pomáháte potřebným a strádajícím a jestli se k nim Vaše pomoc dostane. Myslím, že si to v nejbližším okolí sám pohlídáte.

    Já vidím tu největší příčinu všeho utrpení / záměrně nejdu do minulosti / v příliš jednostranně zaměřeném životě, nasměrovaném jen a pouze hmotě. Veliká většina lidí žije pouze pro tělesnou stránku bytí. Život duchovní je této většině neznámý. A v působení, které prožívají jsou tady jako zajatci a zaplétají se dál a dál. Zaměřením na tělesnost, na plnění přání, na smyslný život, ztrácejí lidé spojení s Bohem. Jejich duše pláče, Duch nemůže působit. Potřeba jednoty a harmonie, tedy dvou sil, které prezentují mravnost a čistotu a které značí lásku k Bohu. Kdo ji dnes má? Dobro je Bůh, zlo je satan. Bůh dal lidstvu své jisté zákony, které zná lidské svědomí, ale často je sami lidé porušují. V zájmu moci nad jinými, chtěním mít se lépe než ten druhý, chtivostí, sobeckostí, žárlivosti, závisti…. . Tomáš Kempenský v knize „Následování Krista“ radí:

    „Synu, prosíš-li o něco, říkej to takto: Pane, jestli se ti to líbí, staň se tak. Pane, bude-li to k Tvé cti, staň se tak Tvým jménem. Pane, shledáš-li, že je to k mému dobru a uznáš-li, že je mi to užitečné, uděl mi to, abych toho užil k Tvé slávě. Ale jestli víš, že by mi to uškodilo a neprospělo by to spáse mé duše, odejmi ode mne takové přání.“

    Bůh svět řídí a jedině on ví, proč nechává některé lidi / a mnoho/ trpět hladem, proč dá jiným strádání, proč jiní jsou účastni dopadům malých či velkých válek, proč zkrátka musí v životě prožívat utrpení.

    Nebudu si všímat politiky, kterou sem často Vy přinášíte v podobě různých dění v historii a subjektivně, svými pocity se řadíte tam či jinam. Vždy jde o Vaši vůli, o Vaši volbu.

    Neustále totiž hledáme pravdu a lež, která se tu ve světě prezentuje jako dobro a zlo. Hledáme a bojujeme. Možná prosíme i o moudrost pro naše kroky v našem pomíjivém světě.

    Z knihy Přísloví Starého zákona zní velmi krásně následující slova, kdy tvořivá Moudrost promlouvá ke čtenáři z veršů v první osobě /kap. 8:22-34/ – můžete pocítit i počátek z evangelia Jana:

    22 Na počátku své cesty mne Hospodin zplodil, před všemi svými činy, před časem.
    23 Od věků jsem byla ustavena, od počátku, dříve než začal svět.
    24 Než vznikly propasti, zrodila jsem se, než vodou naplněny byly prameny.
    25 Předtím než byly hory zapuštěny, dříve než pahorky jsem se zrodila,
    26 ještě než učinil zemi a vše kolem, dříve než světa první prach.
    27 Byla jsem při tom, když nebesa chystal, když nad propastí obzor vyměřil,
    28 oblaka když ve výšinách věšel, propastné prameny když vytryskly.
    29 Byla jsem tam, když oceán spoutal, na jeho rozkaz vody poslechly! Základy země když vyměřoval,
    30 po jeho boku věrně stála jsem. Zůstávám jeho rozkoší den za dnem, svým hrám se před ním stále oddávám.
    31 Na jeho zemi, na světě si hraji, lidští synové jsou mou rozkoší!
    32 Proto, synové, poslyšte mne: Blaze těm, kdo drží se mých cest!
    33 Slyšte poučení a naberte moudrost, nebuďte ke mně lhostejní.
    34 Blaze tomu, kdo naslouchá mi, tomu, kdo v mých branách denně bdí, tomu, kdo čeká u mých veřejí!

    Jak se Moudrost staví k dualitě zdejšího světa. „Ta Moudrost“, která je svrchovaná, může říci, že existence falešného dokazuje existenci pravého. Nemohla by existovat falešná mince, když by neexistovala pravá.

    A tak hledám pravdu, hledejte pravdu i Vy, uvádějte tu, kdo je pro vás idol, kdo ideál, koho zatracujete, komu chcete pomoci přímo či penězi. Každý člověk si totiž vytváří svůj účet života, i když na nějaký poslední soud nemusí nijak věřit. I to je zákon Boha, který paradoxně „přidělil“ spravedlnost do rukou satana. Ten dávkuje utrpení, karmické dluhy, plní naše přání, dává nám odměny i za almužny, dobré skutky. Proč to tak je? Protože to je jediný způsob, jak si tu udrží lidské duše pro další zrození, pro další život s utrpením i s radostmi.

    To pravé je však někde jinde. Na závěr. Tento svět není žádným rájem a nikdy nebude. Je naopak vězením /pro duši/. Když budete ve vězení a nějaký mecenáš přijde a zařídí, že je vězňům vybavena knihovna, že mají lepší stravu, vycházky….., budou vězni spokojeni, ale pořád jsou ve vězení. Pak přijde někdo, který vězně nechá propustit, dá jim svobodu. A tak to je u Boha. Ten nám tu svobodu dá, ten nás jednou osvobodí pro život věčný. Ale musí se o to každá jedna duše, každý jeden člověk za svého života v hmotném těle a světě přičinit. Třeba i to prožití strádání je tím klíčem – viz. třeba chudák Lazar. Znáte, že?
    Jeho story poukazuje na to, že náš Stvořitel nehledí na lidi nějakými měřítky /pomíjivého/ úspěchu za našeho života. On totiž ví.

    Mějte se dobře a dělejte jak sám cítíte, že je to dobré.

    Václav Žáček

    1. Vendo,

      díky za krásnou báseň o moudrosti – někde jsem četl, že Bible je vlastně poezií. Jsem nakloněn tomu věřit. Měl jsem vždy rád filmy natočené podle Bohumila Hrabala, ale jako technicky založený člověk jsem dlouho nechápal, co vlastně měl Hrabal na srdci, co chtěl sdělit. Pochopil jsem to až v okamžiku, kdy jsem si uvědomil, že Hrabal nebyl prozaik, že byl básník. Báseň v člověku často nevědomě rozezvučí určité struny, je to svým způsobem mystická záležitost podobně jako Čajkovského B-moll nebo abstraktní obraz, což je obdoba té klavírní symfonie na poli hudby.

      Musel jsem ve škole studovat i ML, ale vždy jsem si byl vědom, že se jedná o pustý blábol. Už jeho myšlenka, že matérie je základnou a duch nadstavbou je postačující k rozeznání pravdy o ML.

      Jsem členem křesťanské církve. Výhodou je, že až na svědky Jehovovy dnes všechny křesťanské církve žijí v symbióze – žádná se nevyvyšuje.

      ad…Základní otázka pro zodpovězení – proč lidstvo tolik trpí /trpělo/…….
      Když jsem byl mladší, myslel jsem si, že na vině jsou sobci, kteří chtějí žít na úkor druhých. Dnes vím, že věc je složitější. Hranice mezi dobrem a zlem se nachází uvnitř každého z nás a záleží, která stránka převáží. Hitler, Gottwald a Stalin by nic nezmohli, kdyby jim nepomáhaly statisíce jejich bezejmenných spoluviníků. Další příčinou, proč lidstvo tolik trpí, jsou utopické myšlenky bojující za nebe na zemi. Ač tyto myšlenky vždy končí peklem (nejnověji Venezuela), jejich cíl je tak vznešený, že stále noví a noví lidé propadají tomuto pokušení.

      ad …Já vidím tu největší příčinu všeho utrpení / záměrně nejdu do minulosti / v příliš jednostranně zaměřeném životě, nasměrovaném jen a pouze hmotě……….
      Máte pravdu, vidím to také tak. Člověk zaměřený na hmotu (požitky) se stane sobcem. Problém není, že se například přejídá, zničí si tím zdraví a brzy umře. Problém je, že jeho srdce obroste tukem, takže přestane vidět a slyšet – žije si jen sám pro sebe – přestane vnímat okolní svět a utrpení druhých – stane se jakoby zvířetem – zvíře také nemá schopnost soucítit. Lhostejnost, ztráta soucitu ho učiní duchovně mrtvým. Takový člověk pro nikoho nehne prstem s poukazem na to, že on sám přece nedokáže změnit svět – od kolika lidí jsem již slyšel toto alibi k obhájení jejich sobectví. Přece se však našel člověk, který se rozhodl změnit svět, aniž by disponoval jakoukoliv mocí. Jeho metodou bylo říkat pravdu o pokrytectví mocných a vychovávat lidi k samostatnosti, aby se nenechali zotročit a nepropadli pohodlnému životu ve lži. Takže odpověď, proč lidstvo trpí, je: protože se nechalo zotročit lží a ještě si v té totalitě libuje. Důsledkem totality je vždy válka a utrpení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2018

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference