mapa stránek || vyhledávání

Rychlost světla posuzovaná zdálky nebo v soustavě

Je vhodné zvídat, proč Lorentzova transformace platí. Čím to asi je.

Zkušenost přivedla nás k přesvědčení, že na jedné straně platí princip relativity (v užším slova smyslu) a na druhé straně že rychlost šíření světla ve vakuu jest rovna konstantě c. Spojením těchto postulátů vychází transformační zákon pro pravoúhlé souřadnice x, y, z a čas t jevů. Které tvoří přírodní dějství, a sice vychází — Lorentzova transformace. [1]

*   *   *

1. Rozpor pohledu z dálky

K Frantovi se blíží paprsek světla, a to souběžně s kosmickým korábem. Světlo má svou rychlost c = 300.000 km/s a koráb 1/3 rychlosti světla, to je 100.000 km/s.

Proč uvažovat tak velké rychlosti, kterých ani nedosahujeme?

Dokud fyzika neznala omezení maximální rychlostí světla, pak nebylo třeba promýšlet stavy obrovských rychlostí. Později jinak, když byla objevena nejvyšší obhajitelná rychlost, asi 300.000 km/s.

Franta ví, že koráb je o 200 tisíc km/s pomalejší než světlo. Jenže nechápe, jak je možné, že lidé na korábu naměří světlu rychlost 300 tisíc km/s. On přece čeká jen 300.000 – 100.000 = = 200.000 km/s (obr. 1).

Obr. 1. Pozemšťan Franta posuzuje rozdíl v rychlostech 200.000 km/s

Snad se vyskytují záležitosti, které byly kdysi, jako božské záhady, vestavěny už do konstrukce Vesmíru? Musíme snad uznávat pohádková vysvětlení, a matematika – až co zbude?

Jednomu jako druhému fyzika rozpoznává světelnou rychlost c. Vesmír je nám společný a přece Franta a nebo koráb, každý jinak.

Geometrické a fyzikální délky okolí a korábu se mají natahovat či krčit tak, aby touto pomocí gumového vesmíru bylo možné záhadu vysvětlit. Kdysi:

„Ve skutečnosti plyne z Lorentzovy transformace, že pohybující se tyč se zkracuje ve směru pohybu, a že toto zkrácení se zvětšuje s rostoucí rychlostí. To se však děje jen ve směru rychlosti.“ [2]

Dnes už se nepíše jednoznačně, jako dřív, že by se rozměry měnily, nyní pečlivěji:

„Einstein ukázal, že předměty pohybující se rychlostí blízkou rychlosti světla se stojícímu pozorovateli jeví jako rozplácnuté ve směru svého pohybu. Jde o čistě relativistický efekt: těleso se ve skutečnosti nijak nezmenšuje, pouze se tak jeví pozorovateli.“ [3]

„Tvar kvádru se změní tak, že hrana rovnoběžná se směrem pohybu se zkracuje, zatímco délky ostatních hran zůstanou nezměněny. — Opět připomínáme, že tyto výsledky jsou důsledky Lorentzovy transformace a nevypovídají nic o tom, jaký tvar bychom skutečně pozorovali.“ [4]

Rozpor v délce? Podle současných zásad sleduji spíš zdání – žádná skutečnost.

Kdysi v dřevních dobách sdělovací techniky, při přenosu rozhlasového či telefonního signálu, se stav přenosové techniky hodnotil především poslechem: „zdá se, že je poslech dobrý“. Byla to metoda „dobrých zdání“. Tak to bylo později legračně připomínáno – až poté, co bylo zvládnuto, které vlastnosti přenášeného signálu lze měřit a jakým způsobem je vyjadřovat.

Snad podobně by i fyzika mohla přistoupit k odlišnějšímu podložení relativistických souvislostí? Jsou-li změny délek jen zdání…
 

2. Pohled zevnitř soustavy

Koráb, z něhož hodnotíme c, je zde základem bez pohybu (obr. 2). Jeho světlo se pohybuje zjišťovanou rychlostí c.

Obr. 2. V korábu je zjištěna rychlost c

Ovšem, co s pohledem odjinud? My přece žijeme v jednom společném Vesmíru, i když ho pozorujeme každý z jiného místa. Ano, dbáme rozhodujícího našeho pohledu, z místa našeho výskytu.

Stěží zakreslím soustavu v pohybu a k ní unikající paprsek; model odvozený z 1. obrázku. Opět neodpovídá poznatku fyziky o konstantní rychlosti (obr. 3). Koráb zaostává za světlem každou sekundu jen o 200.000 km, pak ve 3. sekundě zaostává jen o 900.000 – 300.000 = 600.000 km. Namísto o 900.000 km. Očividně by bylo třeba oněch virtuálních proměnných délek.

Jak jinak vystihovat rychlost světla?

Obr. 3. Model, uvažovaný v pohybu Vesmírem

 

3. Šachovnice – bodový prostor

Dál prověřím diskrétní prostor, potřebný dnešní elektronické informatice. S předpokladem, že svět našich smyslových zážitků je virtuální realitou.

Zdroj pulsů, podkládající náš svět, je myšlenkou příliš odvážnou? Fyzika si možnost skrytého pulsního Zdroje dávno připravila, a to Planckovými konstantami.

Zdrojové pulsy [PE] ať vytvářejí našemu světu délku a čas. Sekundu sestavuje asi 1043 pulsů [PT], délkovou jednotku 1 metr asi 1034 pulsů [PL]. Sekundy a metry jsme si určili, vycházejíce z vlastností Zeměkoule; potom exponenty 43 a 34 nutně mají vzájemně odlišnou velikost.

Prostor ať sestává z nejmenších úseků délky 10-34 metru, a čas má zrníčko 10-43 sekundy. Foton ve svém letu přeměňuje všechny PE v délkové PL, kdežto objektu bez pohybu je tvořen čas z pulsů PT.

Objektům v menších rychlostech se pulsy PL a PT střídají.

Při délkovém přesunu PL má veškerá hmota právě jen translační pohyb. V korábu zavládne úplný klid, a také kosmonauti jsou v těch okamžicích nehybní – celek se přesunuje posicemi diskrétního prostoru. Výsledkem je zpomalený čas. Činnost je jim možná, jen když se vyskytuje PT. Děje na Zemi jsou rychlejší, s velkým počtem nabídnutých PT, kdežto korábu v podsvětelné rychlosti připadá na stejný počet zdrojových pulsů PE jen málo času, málo PT. Na korábu se stárne pomaleji.

Foton využívá všechny zdrojové pulsy PE k translaci, jako pohybové PL (obr. 4). Žádný PT se mu nevyskytne.

Obr. 4. Posouzení z korábu o rychlosti 1/3 c

Čas k práci poskytují kosmonautům jen PT. Takže měřit rychlost světla mohou při 1., 2., 4. a 5. PE (obr. 4). V kterémkoliv z nich zjistí rychlost světla 1PL/1 PT, což je c. Kdežto v 0. a ve 3. PE se přesunují spolu s paprskem světla; tehdy měřit nemůžou.

Vesmírný koráb má třetinovou rychlost světla c/3 (100.000 km/s), takže se střídají 2 PT (modré) a 1 PL (zelený). Točí-li se na korábu motorek, pak jen jemu se takto využitá množina PT mění na PL.

Nechť jeden ze dvou korábů zůstal bez pohybu, na místě startu, takže koroduje rychleji. Má velký výskyt PT, které se při korozi přesunem atomů mění na PL. Kdežto koráb, rychle letící Vesmírem, ze stejného počtu zdrojových pulsů PE jich méně přeměnění na časové PT a více na délkové PL. Rezaví pomaleji.
 

4. Měření rychlosti světla c

Jiný koráb letí mnohem větší rychlostí, například 4/5 c. Přemění 5 PE na 4 PL a časový 1 PT (obr. 5). Při měření c se během 1 PT zjistí fotonu jeho pohyb, PL. Opět stejná c = 1 PL/PT.

Obr. 5. Posouzení z korábu o rychlosti 4/5 c

Tímto způsobem vysvětluji měření rychlosti světla c, ve prospěch posouzení z 1. kapitoly, podle Franty.

Světlo se Frantovi přibližuje rychlostí c, a koráb se paprsku opožďuje menší rychlostí, než je c. Příčina byla předvedena: v délkových pulsech PL se koráb pohybuje společně se světlem.
 

5. Závěr

Tato modelová práce nabízí zdůvodnění, proč se liší posouzení rychlosti světla vůči objektu při pohledu zdálky a nebo při měření přímo v onom objektu. Nabízí se, že zdůvodnění je možné za předpokladu světa, jenž je podložený Zdrojem pulsů a to v diskrétním světovém prostoru. S převodem údajů přímo do perspektivního zrakového vnímání [5].
 

Literatura, odkazy

[1] Teorie relativity – Albert Einstein. VUTIUM – VUT, Brno 2005, s.113

[2] Fysika jako dobrodružství poznání – Einstein, A., Infeld, L. Vydavatelstvo Družstevní práce, Praha 1945 (něm.1938), s.184

[3] Šíp času – Peter Coveney, Roger Highfield. Nakl. Oldag, Ostrava 1995, s. 88

[4] Základy teorie relativity – Novotný, Jan – Jurmanová, Jana – Geršl, Jan – Svobodová, Marta. Masarykova univerzita, Brno, s. 51

[5] Interakce prostorů – IIIv – B. Tichánek. Převod bodů z diskrétního do spojitého perspektivního prostoru
 

Bohumír Tichánek
 

Poslední články autora:


Hodnocení článku
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

3 komentáře

Přidat komentář
  1. Pane Tichánku, nevím jestli budu mít chuť se k článku v Vánocích vrace, tak píšu hned.
    Článek. Píšete :“Příčina byla předvedena: v délkových pulsech PL se koráb pohybuje společně se světlem.“
    To mi hlava nebere. Společně se světlem znamená stejnou rychlostí, což je ve sporu se zadáním, že koráb letí 1/3 c.
    V bodu 4. článku v podstatě říkáte že 4/5 + 1/5 = 1.
    A proč to řešíme?
    Píšete :“Sekundu sestavuje asi 10^43 pulsů [PT], délkovou jednotku 1 metr asi 10^34 pulsů [PL].
    Planckův čas a Planckova délka jsou přesně určené hodnoty, Planckova délka = 1,616.10^-35 m, tedy ne 10^34 čehosi, údajně pulsů.

    Píšete :“V kterémkoliv z nich zjistí rychlost světla 1PL/1 PT, což je c“
    Komentář : Když (1PL/1 PT) = c, tak poměr je (10^34)/ (10^43) =1^-9 , čili jedna miliardtina, což je číslo bez fyzikálního rozměru. A rychlost světla c= 3.10^8 m/s ( Ano, metrů za sekundu, ne číslo 3.10^8 nebo 3.10^8 km/s.
    http://www.tichanek.cz/g3v/interakce-prostoru-IIIv.html
    Tam píšete:“Perspektivní prostor – je daný zrakovým i sluchovým vnímáním člověka.“
    Komentář : k Zrakové a sluchové vnímání je silně subjektivní. Každý ví, že zrak a sluch nejsou dokonalé a věkem se navíc mění. Oko krátkozraké, dalekozraké a starozraké ( nevidí na blízko ani na dálku pořádně). Vysoké frekvence staré ucho slyší hůř ( krátké rezonátory pro vysoké frekvence jsou ve starém uchu poškozeny). Fyzikální jevy jsou měřitelné a výsledky ze stejných výchozích podmínek si odpovídají. Tuto vlastnost zrakové a sluchové vnímání nemá. Relativita je fyzikální jev, vnímání člověka je jev fyziologický individuálně ovlivněný zpracováním ( mozkem).
    No a můj mozek to všechno nějak nezpracoval a nechápe to.
    Přeji pohodu.

    1. Pardal napsal: Píšete :“Příčina byla předvedena: v délkových pulsech PL se koráb pohybuje společně se světlem.“
      To mi hlava nebere. Společně se světlem znamená stejnou rychlostí, což je ve sporu se zadáním, že koráb letí 1/3 c.

      Délkové pulsy PL jsou proloženy časovými PT. Výsledkem je průměrná rychlost „1/3 c“ daná proložením PL a PT.
      Možná už to hlava bere? Přesvědčivé mohlo být vyjádření – v informaticky vysvětlovaném Vesmíru je jediná možná rychlost pohybu a to 1 PL/ 1 PT. (Vložil jsem ji do některého z článků na mých www)

      “Sekundu sestavuje asi 10^43 pulsů [PT], délkovou jednotku 1 metr asi 10^34 pulsů [PL].
      Planckův čas a Planckova délka jsou přesně určené hodnoty, Planckova délka = 1,616.10^-35 m, tedy ne 10^34 čehosi, údajně pulsů.

      Uvádíte svou velikost Planckovy délky, moji korektnost zaručilo slovo „asi“.
      (Wiki sděluje: Planckova délka 1,616 229 × 10^−35  metru)

      “V kterémkoliv z nich zjistí rychlost světla 1PL/1 PT, což je c“
      Komentář : Když (1PL/1 PT) = c, tak poměr je (10^34)/ (10^43) =1^-9 , čili jedna miliardtina, což je číslo bez fyzikálního rozměru. A rychlost světla c= 3.10^8 m/s ( Ano, metrů za sekundu, ne číslo 3.10^8 nebo 3.10^8 km/s.

      Který obor fyziky Vám býval nejbližší, nevím. Pulsům nepatří žádná fyzikální jednotka. A jejich podíl je bezrozměrný.
      Kdežto dosazením metrů a časů vychází obvyklých:
      1 PL/ 1PT = 1,616229 * 10^-35 / 5,39116 * 10^-44 = 0,299792 * 10^9 m/s = 299.792 km/s

      http://www.tichanek.cz/g3v/interakce-prostoru-IIIv.html
      Tam píšete:“Perspektivní prostor —

      Vaše upřesnění perspektivního prostoru nic nemění na tom, že naše poznatky o Vesmíru jsou dané pěti smysly. Věda upřesňuje, jak vznikají. Ale ona k naší škodě dosud sleduje jen 1 možnost, vyjádřím ji: „Existuje hmota, která by zde zůstala, i kdyby zmizeli všichni tvorové.“
      Možnost 2. – naše zážitky jsou virtuální realitou. V tomto 2. směru nabízím své modely. Snad výstižně dbám o jejich shodu s výpočetními fyzikálními poznatky.
      Za Vaše dnešní námitky děkuji, ale mám je za irelevantní (jak by řekl vědec).

    2. Pane Tichánku, píšete :
      „Uvádíte svou velikost Planckovy délky, moji korektnost zaručilo slovo „asi“.
      Není to moje velikost, ale velikost Planckovy délky. Korektnost Vaše asi ne, když Planckův čas máte asi 6x větší a Planckovu délku asi 5x menší.
      Píšete :“Který obor fyziky Vám býval nejbližší, nevím. Pulsům nepatří žádná fyzikální jednotka. A jejich podíl je bezrozměrný.“
      No právě. Nevím, co jsou Vaše střídající se pulzy, ale sám píšte, že nemají fyzikální jednotku a jejich podíl je bezrozměrný. Čili jejich poměr je číslo a c je fyzikální veličina c = 299 792 458 m/s. Jestli jste cokoli ve fyzice počítal, tak veličina musí mít rozměr, který plyne z výpočtu. Třeba E kinetická = (1/2).m.v^2.
      Takže z Vašeho výpoočtu 1 PL/ 1PT neplyne nic, leda to že Planckova délka = Planckův čas * c, což je zcela alalogické s=v*t.
      Píšete:“Možnost 2. – naše zážitky jsou virtuální realitou. V tomto 2. směru nabízím své modely. Snad výstižně dbám o jejich shodu s výpočetními fyzikálními poznatky.“
      Naše zážitky nejsou virtuální realitou, zkuste se rozběhnout hlavou proti zdi, zážitek virtuální nebude. A výsledek bude v souladu s fyzikálními poznatky.
      Uvádíte opět
      ww.tichanek.cz/g3v/interakce-prostoru-IIIv.html
      Vaše obrázky diskrétního a kontinuálního kvadratického prostoru máte prostě všude. A o čem to je a k čemu je to dobré? Vy snad umíte v obrázku č. 8 žlutými nejméně milimetrovými puntíky nakreslit odmocniny přesněji, než např. odmocnina ze 2 vypočtená byť jen na kalkulačce =1,414 213 562 373 095 048 801 688 724 209 7 víc jak na 30 destinných míst. Rychlost světla ve vakuu je definitoricky stanovena na 9 platných míst. Definice sekundy na 10 platných míst. Čili výpočty s fyzikálními veličinami včetně té realtivity ( používá jednotky času, hmotnosti, rychlosti..) , co řešíte, jsou definovány o 20 platných míst méně přesně, jak výpočet iracionálních čísel běžnou kalkulačkou, nemluvím o počítačích, které vyjádří číslo pí na bilion míst.
      Vaše konstrukce střídání a kombinece pulzů Planckovy délky a Planckova času je geometrický slepenec pro některé hodnoty. Stejně počítáte z Lorentzovy transformace kontrakci délek a dilataci času. Virtuálně a zážitkově si můžete tvořit co libo. Představa, že tím se to stane názorněnější, je Vaše představa. Virtuální. Jak píšte : mám je za irelevantní (jak by řekl vědec).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2018

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference