mapa stránek || vyhledávání

Pod světelnou rychlostí – modely

Článek se dvěma obrázky zdůvodňuje souvislosti teorie relativity. Raketa, ve své podsvětelné rychlosti, vypustí sondu, a to znovu v podsvětelné rychlosti. Přesto ani sonda nepřekoná rychlost světla. Znázorněno modely v bodovém prostoru.

Úvod

Budíky pracují podle newtonovského času. Jdou svým tempem, ať na stole, v letadle nebo na lodi. Teprve přesné hodiny ve velké rychlosti letu, na palubě vesmírné stanice, zřetelně vyjádří rozdíl proti času na Zemi.

Teorie relativity určuje dvě základní souvislosti k času, a to v pohybu ve výšce nad Zemí:

  • speciální teorie relativity (STR) – zpomaluje hodiny vůči Zemi.
  • obecná teorie (OTR) – zrychluje jejich chod.

Dva vlivy směřují proti sobě:

rychlost letu (STR) × menší gravitace ve výšce desítek tisíc kilometrů nad Zemí (OTR), například u družic systému GPS. Výsledkem je čas o něco rychlejší než na Zemi [1].

Světový prostor

Dodnes ponejvíc uvažujeme, podle Euklidovy geometrie, spojitý světový prostor. To znamená, že v našem světě mají být dva body, jež si jsou nekonečně blízké.

Jenže, je trochu nesrozumitelné – jak by bylo možné spojitý světový prostor vytvořit?
Dokud věda nepřijala novější názor – Vesmír začal velkým třeskem – pak nemusela vznik Vesmíru řešit. Byl zde odedávna, podobně jako duchovní poznání neřeší původ našeho Stvořitele.

Časový počátek Vesmíru vyžaduje posouzení, na jakém základě je asi stvořen. Má-li být světový prostor spojitý, pak si dovedu představit vznik Vesmíru příkazem: „Budiž Vesmír!“
Kdežto lidská technika, konkrétně informatika, signály – data zpracovává nejlépe v jejich bodovém provedení. Následně lze spekulovat o konstrukci Vesmíru z oddělených bodů, umístěných v nachystaných prostorových pozicích.

Mezní rychlost pohybu

Dál sleduji záležitost mezní rychlosti pohybu světla v našem světě (c ~ 300 000 km/s). Nejde jen o světlo; kosmický koráb nemůže ani dosáhnout této rychlosti. Jenže, co když má koráb vůči Zemi rychlost blízkou „c“ a dál vypustí sondu, která má – proti němu – rovněž rychlost blízkou „c“? Pak bychom čekali, že na Zemi hodnotíme rychlost – při vhodném nasměrování – až skoro dvakrát „c“? Tento závěr fyzika odmítá: dbá hraniční světelné rychlosti.

Obtížněji bych tuto souvislost vysvětloval v zavedeném spojitém prostoru. Vesmír však – mnoha svými mechanickými modely – zkouším popisovat v odlišném podložení [2]. A to oddělenými pozicemi jak pro tvorbu prostoru, tak i času. Hmota ať se mění v oddělených okamžicích. Takovým přístupem zkusím u korábu se sondou předvést, k čemu vede podřízení rychlosti světla.

Hypotetický, skrytý vesmírný pulsní Zdroj ať vytváří 1 sekundu například obrovským počtem 10 na 43. pulsů. Následně dráhu světla za 1 sekundu, v délce 300 000 km, vytvoří stejný počet nejkratších úseků. Každý hmotný bod ať se pohybuje výhradně rychlostí světla z jedné pozice do sousední – takový nejkratší délkový úsek označím PL (délkový puls). Kdežto nejkratší čas 1 PT (časový puls) značí, že hmotný bod zůstává bez pohybu – v určité pozici. Při vzpomínce na éter označím zdrojové pulsy PE. Jsou využité jako PL nebo PT, v tomto nejjednodušším zavedení.

Koráb, vyslaný ze Země, vypustil sondu

Koráb má podsvětelnou rychlost pohybu oproti Zemi. Sonda, z něho vypuštěná, získala proti korábu také stejně velkou podsvětelnou rychlost. Výše zavedeným postupem, s pulsy, zkusím vysvětlit souvislosti pro Zemi a koráb, a to v souladu s relativistickým přístupem.

I … Zemi přisuzuji stav bez pohybu; v obrázku se pulsy PE mění v časové; jen samé PT.

II … Koráb, v ustálené rychlosti, existuje opakovaně blokem 5 PE. Skládá jej sled čtyř délkových přeskoků (4 PL) a pak následuje 1 PE jako časový PT – koráb zastavený.

III … Sondu vypustil koráb, udělil jí stejnou rychlost, jakou má sám vůči Zemi.

Světelná rychlost, tedy rychlost fotonu: c = 1 PL/1 PT.

Kosmonauté mohou něco dělat pouze v časových pulsech PT; že tímto svým pohybem je mění v délkové PL, zde nesleduji. V délkových PL hmota strne, kromě translace se žádná další činnost neuskuteční, ani myšlení.

Rozdělení pulsů pro tři tělesa (verze 10. 2018)

Výpočty rychlostí

I → II … Země hodnotí rychlost korábu

V lince korábu opakovaný blok pulsů obsahuje 4 sousední zelené délkové skoky PL a k nim jeden modrý časový PT. Rychlost korábu (dráha/čas) v jednom bloku:

4 PL za 5 pozemských dílků času PT. Země počítá korábu jeho rychlost vI-II = 4 PL/5 PT = 0,8c
.
I → III … Země hodnotí rychlost sondy

V lince sondy se skládá blok pulsů z 25 PE, (nultý až 24.). Tedy ke 24 PL připadne 1 časový PT bez pohybu. Rychlost sondy, uvažovaná ze Země: vI-III = 24 PL/25 PT = 0,96c.

II → III … Koráb hodnotí rychlost sondy

Zatímco Země používá všechny pulsy PE jako časové PT – nezavádím jí žádný pohyb prostorem – jinak koráb. Ve 25 PE má jen 5 PT (mezi nultým až 24.). Pouze v nich kosmonauti hodnotí rychlost pohybu sondy, kdežto v ostatních pulsech strnou jak Šípková Růženka. Z korábu změřili v těchto svých 5 časových dílcích PT, že sonda překonala 4 úseky PL a měla jediný časový bez pohybu 1 PT. Sami sledovali pohyb sondy (zelené úseky PL) v časových pulsech 5., 10., 15. a 20. V nultém sonda stála, PT. Na korábu vypočítají rychlost sondy: vII-III = 4 PL/5 PT = 0,8c.

Graf pohybů

Na dalším obrázku tentokrát není na vodorovných osách sled Zdrojových pulsů PE. Nýbrž čísla pod úseky značí geometrickou délku [PL] ve vesmírném prostoru (bodovém). V časovém pulsu PT se sonda či koráb zastavily, Zeměkoule má PT stále. Sonda korábu uniká o 1 posici v okamžiku, kdy koráb má PT.

Pohyb těles diskrétním prostorem (verze 10. 2018)

Rychlost korábu proti Zemi je stejná jako rychlost sondy proti korábu, to je 0,8c. Potom, proč je nakonec v obrázku koráb velmi vzdálený od Země, kdežto sonda se korábu vzdálila jen o 5 pozic? To je promyšlený následek zavedení hraniční rychlosti světla „c“.

Závěr

Rychlost sondy – hodnocená pozemšťany nebo z korábu – je odlišná. Projevil se zpomalený korábový čas.

Svět hledám podložený pulsy, které zajišťují pohyb prostorem a postup času. Při jejich obrovském počtu hodnotí naše smysly svět jako spojitý, bez nějakého cukání, jež by snad obrázky nabízely. Navíc nevnímáme pulsy, nýbrž zkouším dbát jejich perspektivního přepočtu, pro délky a i čas [2].

Omlouvám se, že k plnému pochopení tohoto fyzikálního příspěvku by asi bylo nutné kriticky prostudovat i texty s desítkami mechanických modelů – obrázků z odkazu [3]. Předností diskrétního řešení by mohla být přesnost vytvořených modelů, odlišně vůči představě spojitého světového prostoru. Ten je ovlivněný zaokrouhlováním výpočetních výsledků.

Odkazy

[1] Přesnost atomových hodin, GPS a teorie relativity – Vladimír Wagner

[2] Nejkratší vysvětlení termínů diskrétního časoprostoru – Bohumír Tichánek. Nejstručněji k bodovým modelům a převodu do perspektivního prostoru a času. Možný přínos užitého postupu.

[3] Fyzika jako geometrie VII (STR) – Bohumír Tichánek
 

Bohumír Tichánek
 

Poslední články autora:


Hodnocení článku
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

12 komentářů

Přidat komentář
  1. http://astronuklfyzika.cz/Gravitace2-1.htm
    Gravitace podle Obecné teorie relativity souvisí se zakřivením prostoru ( prostoročasu). Použití Euklidovské geometrie v OTR tedy nerozumím.
    http://www.qwertasip.estranky.cz/clanky/obecna-teorie-relativity.html
    Vysvětlení vlivu STR a OTR na družici systému GPS lze najít např:
    http://www.qwertasip.estranky.cz/clanky/obecna-teorie-relativity.html
    “Nesmíme také zapomínat na účinky Speciální relativity – družice se vůči nám pohybuje velice rychle, cca 14 000 km za hodinu, takže čas se naopak pro ni zpomaluje a ne zrychluje. Ve srovnání s účinky OTR má však rychlost družice mnohem menší vliv – zpomalení času vlivem STR je jen 7 mikrosekundy za den, zatímco zrychlení času vlivem OTR je 45 mikrosekundy – proto se tedy hodiny ve výsledku celkově předbíhají – po započtení obou relativistických efektů to dělá právě oněch 38 mikrosekund.”
    Váš uvedený zdroj V.Wagner na Osel.cz z roku 2008 je jako vždy skvělý
    Přesnost atomových hodin, GPS a teorie relativity – Vladimír Wagner
    http://www.osel.cz/3225-presnost-atomovych-hodin-gps-a-teorie-relativity.html

    Admin přešel na časově sebezničují sytém schvalování příspěvků. Domnívám se, že chtěl ukázat, že máme diskutovat líp a k věci. Kdyby zůstal předchozí systém s opravdu využívaným právem neslušné příspěvky bez varování mazat, dosáhlo by se podobných výsledků s malým úsilím.
    Prostě jako prof. Hrbolek : Tak co s Vámi chlapče, nepotěšil jste, ani já Vás nepotěším.

    1. K tématu pana Tichánka nemám nic. Chci jen napsat svůj názor k tomu poslednímu odstavečku. Admin mohl něktetré příspěvky, tzv.neslušné, mazat. Jak by se v nich objevilo nevhodné slovo jako např.píčovina, sračky, hovna, zmrd, debil,prdel…. obzvláště na adresu nějakého diskutujícího. Zkrátka, přečíst a zjisit, jak se toto slovo použilo, kontext. To mazání je pak logické. To co admin zvolil, to pro mne značí, že si příspěvek přečte a jeho právem je ten příspěvek sem dát či nedát. I slovutný románový spisovatel použije v ději svého příběhu nějaké sprosté slovo – nikdo se nad tím nepodiví, protože je to na adresu konkrétní postavy románu, vloženo do úst někoho; buď se s tím čtenář ztotožní nebo si řekne, ta postava jedná sprostě. Když ale někdo použije slovo blbec, zmrd…. na adresu zdejšího diskutujícícho, byť anonyma skrytého za nějakým nickem, a nebo o jeho příspěvku napíše, že je to sračka, hovna….., tak je to něco jiného, než použil ten romanopisec. Přizávám,že jsem tu dlouho nepsal. Má to své důvody. A vidím, že již pár měsíců tu byla jedna platforma – příspěvek SEN….., kde si každý mohl psát co chtěl. To podle mne také není účelem, pokud to diskutující nevysvětlí. Možná by admin mohl založit sekci například “vyplachy mozků” nabo “zdejší žumpa”, kde by si ti, co cítí potřebu něco sdělit, mohli psát cokoliv. Pak i posoudit, jestli by to mohlo být naprosto odvázané, tedy neslušné. V případě té žumpy asi ano. Ona ta někým použitá sprosťárna v reálném čase na existujícího diskutéra nejvíce vypovídá ale jen a jen o jejím samotném autorovi. Nemá argumenty, použije vulgaritu.
      Pěkné září – Luboš

    2. Luboši, po Vaší prázdninové odmlce Vás zdravím.
      Zareagoval jste na předchozí příspěvek. A na tu jeho část od Pardala, která se netýká tématu. Protože jste tu ale dlouho nediskutoval, tak jste měl zřejmě potřebu napsat svůj názor. A já s ním souzním. Nerad bych ale, kdyby si případní další diskutující všímali Vašeho příspěvku a ignorovali téma článku pana Tichánka.

      A tak, abych učinil zadost svému přístupu, sdělím k tématu článku. Dost se v něm “řeší” čas. K tématu času jsem před rokem napsal sem článek. A v něm je pro mne zásadní sdělení, a to z pohledu duchovního hledání.

      “Tělo je vždycky v čase, duch (Duch) je vždy bezčasový a duše je obojživelnou bytostí, která je zákony lidské jsoucnosti donucena přidružit se do určité míry k lidskému tělu, která však, když si to přeje, zažívá a sjednocuje se s duchem (Duchem) a skrze něho z božským Prazákladem. Duch zůstává tím, čím je po celou věčnost. Člověk však je tak stvořen, že jeho duše nezůstává vždycky ztotožněna s duchem. V prohlášení: “Jednou jsem věčný, jindy časný” se vztahuje slovo „já“ k duši, která přejde z času do věčnosti, když se ztotožní s duchem (Duchem), a opět se buď dobrovolně nebo nuceně vrací z věčnosti do času, když se jí zlíbí, nebo když je donucena, aby se ztotožnila s tělem.” /A. Huxley/

      Vše, co bylo stvořeno, je odsouzeno ke změně a zániku. Planety, slunce, hvězdy, i vzácné či zcela běžné projevy ne věčného života vnímané člověkem. Čas, prostor a příčinnost se dají najít v některých základních otázkách; kdo a co jsme; co je důvodem tohoto stvoření; co je lidský život?

      /konec citace/

      To, co tu uvádí pan Tichánek, mikrosekundy a v nich rychlost hodnocená z korábu nebo pozemšťany, nemá pro mne nic, co by mne někam posunulo. Doufám, že to autorovi nebude vadit. Ale lidský mozek je zvídavý a vědci budou hledat, obzvláště, pokud je věda živí.

      Pěkný den všem.
      Václav Žáček

    3. Systému schvalování příspěvků odhaduji výhodu, že se nebude zbytečně prodlužovat navazující vlákno, kterému by po opožděném smazání prvního smazáníhodného příspěvku nelogicky osiřelo.

  2. Pardale, není srozumitelné, jak to myslíte se zakřivením prostoru? (prostoročasu)? Udává se, že prostor se rozhodně nezakřivuje, kdežto prostoročas ano.
    Grafy jsem nachystal v bodovém prostoru, pokud uvažujete Euklidovský, ten nebyl použitý. Ale i v něm je to s časem, jak jsem psal a Vy vložil.
    Věta „Vysvětlení vlivu STR a OTR na družici systému GPS lze najít např: —“ je v souladu s mým úvodem, díky.

  3. Pane Tichánku,nevím, co je bodový prostor, leda afiiní bodový prostor, což je vpodstatě prostor vektorový, čili ne čtyřroozměrný prostoročas.
    http://home.pf.jcu.cz/~hasek/LA2/P9/AfinniBodovyProstor.pdf
    Oba chápeme, že prostor není porostoročas. Čeho se tedy Vaše obrázky (anomované gify) týkají nechápu. Postě nevím, co mi to víc přinese, než dává vzorec STR o sčítání rychlostí, kdy nelze překročit rychlost světla ve vakuu. Tím, neříkám, že je něco ve Vašem schématu špatně. Kdybych udělal graf sčítání relativtickác rychlostí vycházející ze vzorce
    http://www.fyzika007.cz/_/rsrc/1472863552335/specialni-teorie-relativity/relativisticke-skladani-rovnobeznych-rychlosti/skladani%20rychlosti_3.PNG
    Tak je to dobře patrné na jeden pohled. Myslím sčítání rychloti a rychlosti světla, když jsou rychlosti rovnoběžné

    Jinak obecně souhlasím s Lubošem, občas mazat zjevné sprosťárny. I založení souboru typu Všechnotlachy.

    1. 1) K bodovému = diskrétnímu vyjadřování mám zapsáno:
      Souvislý geometrický útvar má jedinou složku – sám sebe. Skládá-li se
      geometrický útvar z konečného počtu různých bodů, má pouze jednobodové složky. Nazývá se diskrétní.

      A Wikipedia uvádí kromě jiného: Slovo diskrétní je míněno jako opak spojitého.
      Také: Významnými pojmy diskrétní matematiky jsou celá čísla a grafy.

      2) Píšete: „Čeho se tedy Vaše obrázky (anomované gify) týkají nechápu. Postě nevím, co mi to víc přinese, než dává vzorec STR o sčítání rychlostí, kdy nelze překročit rychlost světla ve vakuu.“

      Není srozumitelné, proč je přidávám? Známý vzorec výpočtu nezdůvodňuje příčiny takového sčítání rychlostí. Výpočetní souvislosti TR jsou známé, bez nich bych nezkoušel postupy pro modelová vyjádření.
      Věda má mnoho definic, podstatné je pro ni hledání. Nikoliv spokojenost s dosaženým.
      Nejsme vědci – přesto zkouším hledat postupy k vysvětlení známého jevu zpomalování času, způsobu vymezení rychlosti světla.

      Jak dosavadní věda zpřesňuje své výsledky, naznačil Jeff Forshaw:
      „Dva teoretičtí fyzikové zabloudí na vrcholek hory. Teoretický fyzik číslo jedna vytáhne mapu a chvíli ji studuje. Pak se obrátí na teoretického fyzika číslo dvě a říká: “Už jsem to zjistil. Vím, kde jsme.” “Kde tedy jsme?” “Vidíš tu horu pod námi?” “Ano.” “No… tak přesně tam.”“

    2. Pane Tichánku, dobře bodový prostor je složený z bodů, je diskrétní nespojitý. To plyne už ze samotného pojmu bod.
      Píšete :” Známý vzorec výpočtu nezdůvodňuje příčiny takového sčítání rychlostí.”
      Komentář : Příčiny STR ?
      Einstein rozbil klasickou fyziku postulátem ( zhruba předpokladem, který platí, ale nelze dokázat), že c = konstanta nezávislá ne čemkoli včetně vzájemné ( relativní) rychlosti těles. Pak už je to jen sled dobře promyšlených matematických operací. Viz Wikipedia.
      Spouštěcím podnětem STR byl Michelson-Morley pokus.
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Michelson%C5%AFv%E2%80%93Morley%C5%AFv_experiment

      Čili příčina relativistického sčítání rychlostí nepřekračující rychlost světla je v tom, že c= konst.

    3. Váš závěr o příčině se týká výpočtu. Ale hlouběji jde otázka, proč příslušná rovnice vystihuje chování hmoty? Proč sofistikované sdružení dvou rychlostí dosáhne skoro k “c”? Jak je hmota složená, že se chová dle rovnic?
      Ke stálé rychlosti světla hledám zdůvodnění. Nabízí se časová základna, jejíž pulsy podrobují hmotné body pohybu nebo klidu. Na tom pak dál modeluji zpomalení času atd.

  4. Netýká se výpočtu, ten je důsledkem.Jak jsem psal, příčina je v tom, že c = konstanta, což je princip = jev, ktrý nemá výjimku, ale dokázat nelze.
    Proč je c = konst. je jako se ptát, proč proton má kladný náboj, neutron se časem rozpadá na proton a elektron, ale foton jako čistá energie se časem nemění.
    Nechápu jak moderujete prostor z bodů, když bod nemá rozměr.
    Píšete :”Nabízí se časová základna, jejíž pulsy podrobují hmotné body pohybu nebo klidu.”
    Takže místo konstantní rychlosti světla máme časovou základnu s pulzy pro hmotné body. A co je ta časová základna?
    A co je hmotný bod? Ve fyzice např. působiště síly, tíhy. Co to má společného se sčítáním rychlostí nebo relativistickém zpomalením času?
    Píšete :”Jak je hmota složená, že se chová dle rovnic?”
    Rovnice popisují chování hmoty ( pohyb, rychlost, gravitace).
    Hmota má vlastnosti jaké má, rovnice přibližují našemu chápání, jak se chová. Rovnice hmotu pohybové nepopisují složení hmoty, ale popisují, jak se chová.

    1. Neptat se, proč c=konst, značí opomíjet základní smysl vědy: ptát se, hledat vysvětlení, spekulovat…
      Jakoby byl nějaký zákaz hledat, jaké jsou souvislosti, že se neutron rozpadá? Není zákaz. Samozřejmě díky za Vaši diskusi, jistě víc lidí zde sleduje, i když bez vlastní aktivity.
      Bod? A co je hmotný bod? Chápu, že se nedíváte na mé stránky www, to byl zabralo dost času a přemýšlení nad odlišnými přístupy. Odkaz [2] přivede hlubšího zájemce k:
      Bod … informace 1 bitu o obsazení posice. Ta je buď obsazena nebo neobsazena
      Posice … úložiště pro informaci 1 bitu. Je funkčně provázaná s dalšími posicemi. Například v 3D prostoru s šesti jinými okolními posicemi. Umožní bodu přesunout se do jedné z nich, na povel pulsu
      Zdroj = časová základna … vytváří sled pulsů. Některé z nich, některým bodům, umožní přeskok do sousední posice. Foton, chápaný zde jako bod, přeskakuje při každém pulsu.

      Nakonec píšete: Hmota má vlastnosti jaké má, rovnice přibližují našemu chápání, jak se chová. Rovnice hmotu pohybové nepopisují složení hmoty, ale popisují, jak se chová.
      Ano, a připomenu minulou otázku, dle níž postupuji:
      Jak je hmota složená, že se chová dle rovnic?

    2. Já to vzdávám, nic nechápu. Když hmotný bod není bod, ale bit ( uložení informace 0/1). A foton je bod a přeskakuje při pulsu.
      Komentář: foton je elektromagnetické vlnění, toto vlnění má frekvenci odpovídající energii. Lze ho chápat i jako vlnu-částici.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2018

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference