Jako pracující studentka se stravuji v rámci svých možností, kdy se mi maminka snaží co možná nejvíce pomoci domácí stravou a do práce mi připravuje kastrůlek s obědem. Její ochotu vítám, protože pokud je člověk mimo svůj domov celý den, domácí strava mu přijde vždy vhod. Ovšem jsou dny, kdy musím navštívit restaurační podnik a objednat si v rámci denního menu oběd či večeři, jejichž kvalita ale silně pokulhává za pečeným bůčkem s bramborovými knedlíky a se zelím. Přiznejme si, staročeská jídla umějí nejlépe právě naše maminky!
Pauza mezi přednáškami
Jako dálkoví studenti navštěvujeme vzdělávací zařízení pouze jeden den v týdnu, který je pro nás velmi náročný, nejen ze stran udržení pozornosti, ale také z nutného odpočinku, jenž v sobě zahrnuje i nezbytnou pauzu na oběd. Mnohdy jsme ve škole od ranních až do pozdních odpoledních hodin.
Kam na oběd
Vzpomínáte si jistě také na obecně známý výrok z díla Jana Nerudy “Kam s ním?”. Naše otázka ale zní: “Kam na oběd?” Mnoho příležitostí, kde se může student slušně najíst, není. Zajisté, jiná otázka je v případě, pokud se v rámci školního areálu nachází školní jídelna. My tuto příležitost nemáme a vyrážíme za občerstvením do nejbližšího okolí. Jestliže máme mezi přednáškami malou pauzu, jde nám přímo o náš život, kdy se snažíme co nejrychleji, ale i nejlevněji poobědvat. V mnoha případech se jedná přímo o studentský stravovací maraton, protože vhodných stravovacích podniků pro studenty mnoho není.
Na rohu ulice je stánek
Řešením je ovšem stánek s občerstvením, kde je možné se za poměrně malý peníz nasytit. V nabídce těchto pouličních bufetů jsou kromě italské pizzy a amerických hamburgerů i ryze české speciality, například opekáná klobása nebo smažený sýr v housce, který je zpestřen o doplněk kečupu nebo tatarské omáčky.
Když pochoduje kečup
Jsem milovnicí smaženého sýra a svoji vášeň k této potravině vyjadřuji i mimo domov, přestože jsou na jídelním lístku i jiná mezi Čechy oblíbená jídla. Nedávno přilákala moji pozornost tabule s nabídkou meny malého občerstvení nedaleko stanice metra Anděl. V poklusu v pauze po skončení mé pracovní doby a začátkem hodiny angličtiny v jazykové škole jsem se poptávala po možnosti, kde bych se mohla rychle nasytit a této příležitosti, která se mi teď naskytla, jsem hned využila. V nabídce pouličního občerstvení byl i smažený sýr v housce.
Ale pozor! Konzumace na ulici není snadná a musíme se připravit i na možnost potřísnění svého oděvu. Sýr v housce jsem dostala pouze v papíru složeném do trojúhelníku, takže kečup společně s tatarkou provlhčily papír a pomalu odtékaly na mé ruce. Jeho samotná konzumace byla učiněným hororovým story. Kečup s tatarkou jsem měla vlastně všude. Moje rada zní: „Vždy nosme u sebe dostatek papírových kapesníčků“.
S pozdravem studentka Ivana
Poslední články autorky:
