mapa stránek || vyhledávání

Rychlosti světla v diskrétním prostoru

1. Úvod

Velmi dlouho vystihujeme podobu světa lineárním Euklidovým prostorem.

Objevy teorie relativity ukázaly nečekané souvislosti. Proměny času jsou snadněji uvěřitelné než délkové změny hmoty a prostoru. Jsou prokázané i technicky. Přitom výpočty bývají docela jednoznačné. Žijeme tedy v gumovém Vesmíru? Proměnné délky nám snad mají prokazovat virtuální realitu našeho světa?

„Einstein ukázal, že předměty pohybující se rychlostí blízkou rychlosti světla se stojícímu  pozorovateli jeví jako rozplácnuté ve směru svého pohybu. Jde o čistě relativistický efekt: těleso se ve skutečnosti nijak nezmenšuje, pouze se tak jeví pozorovateli.“ [1]

„Tvar kvádru se změní tak, že hrana rovnoběžná se směrem pohybu se zkracuje, zatímco délky ostatních hran zůstanou nezměněny. — Opět připomínáme, že tyto výsledky jsou důsledky Lorentzovy transformace a nevypovídají nic o tom, jaký tvar bychom skutečně pozorovali.“ [2]

Zde vstoupím do problematiky jinými dveřmi. Vše přitom zůstane výpočetně podložené. Zlepší se snad pochopitelnost axiomů?

2. Jinak

Zkouším alternativně posuzovat svět geometrií perspektivního zrakového vnímání. Vjemy podkládám diskrétním prostorem (nespojitými body „šachovnice“), tedy v absolutní přesnosti [3]. Bezrozpornost spojitého Euklidova prostoru je menší, protože tamní výpočty bývají často bezvýsledné. Přesto tradičně souhlasíme s pouhým zaokrouhlením výpočtů iracionalit, jež mají vysvětlovat náš svět.

Zmíněný diskrétní prostor ať tvoří 3D prostorovou síť. Její sousední uzly v ní vytvářejí vzdálenost asi
10-34 metru, dle Planckovy délky.

3. Příklad pohybu podsvětelnou rychlostí

Vesmírem kdesi letí kamínek, meteorit. Má rychlost 0,9c. Vedle něho, rovnoběžně, proletí stejným směrem i paprsek světla. My na Zemi víme, že rozdíl rychlostí mezi nimi je:

c – 0,9c = 0,1c

Pokud má kamínek informace ze Země, pak rozumuje – jak se mu paprsek může vzdalovat rychlostí „c“, dle určení speciální teorie relativity (STR)? Toto upřesním dvěma modely.

4. Zdroj pulsů

Zavádím mimovesmírný Zdroj pulsů. Tato časová základna ať podkládá náš svět opakovanými pulsy (PE); trvání každého posuzujeme přibližně 10-43 s. Podkládají pohyb (PL), anebo nevyužité k pohybu (PT) naopak čas.

Důsledky hypotetického Zdroje pulsů jsou v souladu s: „Kterýkoli fysikální jev může být užit jako hodiny, za předpokladu, že se může opakovat přesně a libovolně často.“ [4]

Posoudím neproměnnost rychlosti „c“, ovšem neodvodím ji zde z Michelsonova měření, nýbrž z bodového modelu.

5. Provedení grafu

Obr. 1. Třicet Zdrojových pulsů (PE) pro foton, koráb a Zem. Využity na pulsy délky (PL) nebo času (PT)

Pulsy vznikají jeden po druhém, stále znovu. V grafu (obr. 1):

  • vodorovně se nanášejí pulsy PL (zeleně), určené k posunování bodů hmoty v posicích
  • svisle jsou kreslené pulsy časové (PT) – nevyužité.

Tento graf sleduje využití pulsů, kdežto pohyb bodů 1D prostorem je umístěný níž (obr. 2).

6. Hodnocení rychlostí pohybu

Rychlost světla: c = 1 PL/1 PT     {1}

I II … Země hodnotí rychlost korábu

Korábu (II), v jeho translaci, se stále opakuje využití bloku 10 pulsů.

Zeměkoule (I) se nepohybuje. Všechny zdrojové pulsy PE využije jako časové PT. Během 10 pozemských PT (1. až 10. v lince I) koráb devětkrát přeskočí délku PL (1. až 9. puls v lince II). Z toho vychází rychlost korábu vůči Zemi, dráha lomeno čas:

vI-II = 9 PL/10 PT = 0,9c     {2}

I II III … Země hodnotí vzdalování fotonu od korábu

Výsledek {2} odečtu od {1}. Tedy od rychlosti fotonu odečtu rychlost korábu, obojí hodnoceno ze Země. Foton uniká korábu rychlostí:

vI-II-III = c – 0,9c = 0,1c     {3}

Pozemšťané hodnotí menší rychlosti korábu, oproti světlu, o 0,1c. To je snad v rozporu se STR? Zatímco na korábu jim zaostávání určuje rychlost c, dle axiomu STR?

I III … Země hodnotí rychlost fotonu

Zeměkoule hodnotí rychlost světla. V kterémkoliv z 30 PE; na každý PL fotonu připadá 1 PT Zeměkoule. Například ve 21. PE, ve shodě s {1}:

1 PL/1 PT = c     {4}

II III … Koráb posuzuje rychlost fotonu

V délkových pulsech PL uvnitř korábu žádný pohyb není; ustane i rozumová činnost tvorů. Probíhá translace celého korábu. Pracovat a přemýšlet tam mohou jen v časových pulsech PT; využitím je mění v PL. Na korábu v časových pulsech 10., 20. a 30. změří rychlost světla a potřikrát zjistí fotonu přeskoky PL (obr. 1). Tedy 3 PL/3 PT = c.

Toto popisované informatické řešení souhlasí s pohybem světla konstantní rychlostí „c“, určenou STR. Avšak zde diskrétní model nabízí vzdalování jen v časových úsecích PT, takže skutečný růst vzdálenosti je pomalejší, menší než odpovídá „c“. V souladu s pozemským hodnocením {3}. Prostě v délkových pulsech PL foton korábu neuniká.

Nabízí se krátce:

Světlo letí prázdným prostorem vždy rychlostí „c“.     {Definice 1}

Navržený diskrétní přístup je jednoduchý – nepotřebuje změny délek okolní hmoty, závislé na rychlosti, dle spojité STR. Uznává pouze změny vnímání, viz jiné autorovy soubory [5].

7. Model srovnává rychlosti

Předchozí model ukazoval využití zdrojových pulsů, kdežto rychlost byla počítaná. Další model, fázovaný, nabídne smyslový názor na rychlost. Vodorovné osy I, II, III nyní vyjadřují délku PL v bodovém prostoru pro tři objekty.

Koráb (II) s fotonem (III) a Zeměkoulí (I) se v grafu uplatňují každý jen bodem – zařazením do jediné posice. V časovém pulsu (modrém) se bod neposune, neobsadí následující posici. Tu může obsadit některým z pozdějších Zdrojových pulsů PE.

Obr. 2. Pohyb diskrétním prostorem

Účinek diskrétních bodů na vnímání tvora vyžaduje převod do perspektivního zrakového prostoru [3]. Výpočty vycházejí v plné přesnosti, ve srovnání s nepřesnými iracionalitami Euklidova prostoru.

8. Shrnutí

Seřadím odhadované výhody předloženého diskrétního posuzování Vesmíru.

  1. Konstantní rychlost světla ve vakuu je zdůvodněna činností Zdroje. Netřeba jen usuzovat, jako je tomu u Michelsonova zjištění stavu proužků světla.
  2. Axiom relativistického času, se kterým technika 20. století pracuje, je zde zdůvodněn bez nutnosti změn geometrických délek vesmírného prostoru a hmoty ve spojité STR.
  3. Veličina čas, dlouhodobě neuchopitelná, se přibližuje fyzikálnímu vysvětlení v bodovém vyjádření. Ovšem námi vnímaný čas (sekundy) vyžaduje převod časových pulsů (PT) do perspektivního vyjádření [6].
  4. Perspektivní vyjádření času zdůvodňuje zvýrazněnou, lidem známou, přesvědčivou časovou přítomnost. Rozdílnou od minulosti a budoucnosti.
  5. Rychlost světla je konstantní jen vůči prostorové síti, a nikoliv vůči pozorovateli – nabízejí modely tohoto článku. Je to opakem oproti dávno zvažované a odmítnuté balistické hypotéze.
  6. Použitý diskrétní přístup zdůvodňuje a obhajuje zásadní rozdíl změřené světelné rychlosti vždy „c“ (soustava KAMINEK) a naproti tomu posuzování rychlosti světla z odlišné inerciální soustavy – jinak než „c“ (soustava ZEMĚ).

9. Závěr

Lze zvažovat, zda popsané informatické postupy pro STR se přibližují kvantové mechanice.

„V Einsteinově vědecké činnosti ještě pár let po „zázračném roce“ 1905 nic nenasvědčovalo tomu, že se ústředním tématem jeho života má stát gravitace. Naopak by se dalo očekávat, že bude stržen spojováním speciální teorie relativity s kvantovými idejemi, které byly v popředí zájmu jeho kolegů a těsně souvisí s pokrokem experimentální fyziky.“ [7]

 

Literatura, odkazy

[1] Šíp času – Peter Coveney, Roger Highfield. Nakl. Oldag, Ostrava 1995, s. 88

[2] Základy teorie relativity – Novotný, Jan – Jurmanová, Jana – Geršl, Jan – Svobodová, Marta. Masarykova univerzita, Brno, s. 51

[3] Interakce prostorů – IIIv – B. Tichánek. Převod bodů z diskrétního do spojitého perspektivního prostoru

[4] Fysika jako dobrodružství poznání – Einstein, A., Infeld, L. Vydavatelstvo Družstevní práce, Praha 1945 (něm. 1938), s. 174

[5] 6. Délky, hmotnost, kruhový pohyb – B. Tichánek. Ve vysoké rychlosti hmota nedilatuje, leč změní se vjemy pozorovatele

(Lorentzovo zkráceni.gif – graf. V diskrétním prostoru lze vnímat jen v časových okamžicích)

[6] Zdůvodnění speciální teorie relativity hypotetickým pulsním zdrojem – B. Tichánek. Obsahuje 4 grafy

Spojité perspektivní vnímání s vyznačením rastru.gif – graf. Časová perspektiva ozřejmí zbytnělý lidský pocit časové přítomnosti

[7] 100 let obecné teorie relativity – Jan Novotný, Brno. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, ročník 60 (2015), č. 3, s. 178
 

Bohumír Tichánek
 

Poslední články autora:


Hodnocení článku
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

3 komentáře

Přidat komentář
  1. Článek píše :”Zavádím mimovesmírný Zdroj pulsů.”
    Komentář : pořád jsme u toho, o čem jsme už několikrát diskutovali. Když něčemu nerozumím ( konstantní rychlosti světla ve vakuu), tak si nepomůžu tím, že zavedu další pojem – mimovesmírný (!!) Zdroj pulzů- ještě nesrozumitelnější. Vesmír ( universum) je všechno a všude, takže nic mimovesmírného z principu neexistuje. Pokud existuje mnohovesmír, tak neexistují přechody mezi nimi, v tom je vcelku shoda včetně teorie strun, které je stále jen hypotézou.
    Když nerozumím, co je Pan Bůh, tak si nepomůžu tím, že zavedu pojem Paní Božka.

    http://www.fyzika007.cz/specialni-teorie-relativity/kontrakce-delky
    “Vzdálenost dvou bodů (např. délka tyče) závisí na vztažné soustavě, v níž tuto vzdálenost měříme.
    Čím rychleji se tyč pohybuje vzhledem k určité vztažné soustavě, tím naměříme menší délku tyče v této soustavě než v soustavě, vzhledem k níž je tyč v klidu.”
    https://is.muni.cz/www/384/41226886/k-faktory.pdf
    “Necháme-li tyč projít stodolou a vezmeme-li v úvahu kontrakci délek, zjistíme následující: z pohledu stodoly je tyč zkrácená (kratší než stodola) a po jistou dobu je tedy celá tyč ve stodole.
    Z pohledu tyče je však zkrácená stodola, což znamená, že tyč
    se do stodoly nevejde. ”
    Vysvětlení podrobné je na str.57-58.
    “Budeme-li nyní popisovat konce tyče z pohledu pozorovatele stojícího v klidu u dveří stodoly, pak zjistíme, že tyč se do stodoly vejde. SOUČASNÁ vzdálenost konců tyče (události P a B) je totiž menší než délka stodoly.
    Z pohledu pozorovatele, který se pohybuje stejně rychle jako tyč (třeba na ní sedí), bude délka tyče udána vzdáleností současných událostí P a C. Tento pozorovatel zjistí, že tyč je delší než stodola. (Častěji mluvíme o tom, že pozorovatel uvidí délku tyče stále stejnou, ale stodola se zkrátí.)

    1. Pardale, připomínáte mi Grygara, také věřící křesťan a zároveň astronom a člen sdružení Sisyfos.
      Vy Věříte Bibli a v Boha, který není dokázaný a přesto berete v potaz pouze stav současného poznaní vědy a dáváte sem stále Wikipedii. Jak takto akademicko vědecky smýšlející člověk může věřit 2000 let starému a kdo ví jak přepisy a překlady zdeformovanému, a pravděpodobně i záměrně upravenému dílu? Jste pro mě důkazem, že možnosti způsobu myšlení a pohledu na realitu jsou až neskutečně různorodé a ohledně jednoho jedince až klidně odporující.
      Bůh je opravdu šprýmař.

    2. Milénie, no vidíte a zrovna poslední dva moje odkazy v Wikipedie nejsou. Tady si může psát každý cokoliv, mnoho jakoby objevů může čtenáře uvést, byť v dobré víře, v omyl. Když odkaz na Wikipedii, který rychle ukazuje podstatu problému, když to chápete takřka jako nějakou poruchu osobnosti, tak není o čem diskutovat.
      Že Vám připomínám Grygara, to mě těší. Věřit si může každý v co chce, víra důkazy nepotřebuje. Bible byla nejdůležitější kniha a má význam i dnes. Mě nikdo nenutí zkostnatěle věřit všemu, co je v Bibli nebo součástí mše. Je to inspirace duchovní, jestli Vám to něco říká.
      Když píšeme pod článek s relativitou, tak Einstein, jako i mnoho vědců, mělo nějaký vztah k víře v Boha, vzniku vesmíru a života na Zemi. Takže nejde o to věřit/nevěřit, ale do jaké hloubky a čemu věřit.
      https://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/einstein-a-jeho-vira–344483
      “Když se snažíte pronikat našimi omezenými prostředky do tajů přírody, zjistíte, že za zřejmými zákony a souvislostmi existuje něco velmi jemného, neuchopitelného a nevysvětlitelného. Úctu k této síle, jež se za vším skrývá, můžeme označit za moje náboženství. V tomhle smyslu jsem tedy náboženský”.
      https://web.zeliv.eu/bratr-michael/einstein-a-jeho-vira-v-boha.html
      “Einsteinova víra pramenila z úžasu nad dokonalou harmonií transcendentního řádu, který objevoval stále znovu. Byl pevně přesvědčen o uspořádanosti vesmíru. Na otázku, jak ho ovlivnilo křesťanství, odpověděl, že v dětství se podrobně seznámil s biblí i s talmudem a dodal: „Jsem Žid, ale uchvacuje mě i zářivá postava Ježíše Krista. Jeho existenci přijímám zcela nepochybně. Není možné číst evangelia a necítit Ježíšovu reálnou přítomnost. Jeho osobitost prochvívá každým slovem. Žádný mýtus není naplněn takovým životem.“ A svou víru ve Stvořitele doplnil tímto obrázkem: „Nacházíme se v situaci malého dítěte, které vstupuje do ohromné knihovny, plné knih v různých jazycích. Dítě ví, že někdo ty knihy musel napsat, ale neví, jak se to stalo. Nerozumí jazykům, ve kterých jsou knihy napsány. Jen mlhavě tuší, že v uspořádání knih tkví jakýsi tajuplný řád, ale neví jaký. Zdá se mi, že toto je vztah i té nejinteligentnější lidské bytosti k Bohu. Vidíme překrásně uspořádaný vesmír, který dodržuje spolehlivé zákony, jenže těmto zákonům rozumíme jen mlhavě.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2018

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference