mapa stránek || vyhledávání

Vánoce – oslava začátku příchodu Světla a osvícení do myšlení člověka

Od pradávných dob si lidé byli vědomi, že život a jejich pochopení věcí jsou nějak spojeny se sluncem. (Tehdy ještě nebyly odděleny pojmy slunce a jeho abstrakce, Světlo.) I veškerý život kolem nich probíhal v cyklech příchodu a odchodu světla a života. Jakmile ale lidská komunita na zemi vyspěla, mohla si položit otázku: proč se život děje a jaký má v záplavě neživého smysl. A jaký je v záplavě živého vlastně smysl existence člověka? A jaký v záplavě jich samých jako jedinců? Všichni proroci a filozofové do narození Ježíše si tuto otázku kladli a žádný z nich nedovedl na ni dát uspokojující odpověď! Od spojení s Vyšší mocí však dostali nápovědu: očekávejte zrození někoho, kdo lidem na tuto otázku odpoví. Toho neznámého pojmenovávali Syn boží nebo vtělení Boha. Ty, kteří tohoto vyslance Světla pochopí, vysvobodí ze tmy nevědomosti o smyslu svého bytí na zemi. Tím se stane Vysvoboditelem (Spasitelem) po Pravdě toužících jednotlivců i celých národů. Neboť ukáže správný směr bytí a způsob překonání krizí lidstva.

Jednoho dne, několik roků před začátkem našeho letopočtu, se v rodině zbožných (esejských) židů narodil chlapec s nevídanými schopnostmi. Dali mu jméno Ježíš (počeštěně). Ten postupně v průběhu dospívání začal projevovat nezvyklé schopnosti a vědomosti. Po dospění v rozporu s místnímu rabíny začal učit, že smyslem života člověka není hromadit majetek a smyslové prožitky v době tělesného života. Nebo život člověka na zemi smrtí těla nekončí. Že pravým smyslem bytí člověka na zemi je přiblížení se vnímání činnosti Podstaty světa v dějích kolem něj! Tuto Podstatu světa pojmenoval jako svého Otce nebeského.

Za podstatu a příčinu světa byl osvícenými označován pravý Bůh. Tomu od doby Mojžíše nebylo dovoleno dávat jméno! Konáním očekávání (vůle) pravého Boha mají jeho ctitelé vybudovat na zemi hmotný odraz ráje, který se nachází v blízkosti Nevyslovitelného. Ctitelé pravého Boha mají tedy na zemi vytvořit Království boží i ve hmotnosti, jak se říká v Otčenáši. (Nikoliv vládnout jiným národům a lidem.) Každý člověk bez ohledu na původ, nikoliv jen Židé, je podle Ježíšova výkladu povinen z vděčnosti za možnost života na zemi o vizi ráje na zemi v rámci svých možností a okolností usilovat. Navíc jen tímto úsilím se on sám a jeho duch zdokonaluje! Plní vůli svého Tvůrce. Úsilím a prací se přibližuje dokonalosti bytostí v duchovní dimenzi (ráji).

Podle Ježíšova poselství duch člověka neroste k Bohu hromaděním majetku a pozemských vědomostí, jak by mohlo být vyrozuměno ze Starého zákona. Neroste snahou pošetilců kolem nás, kteří se ze všech sil snaží „umřít jako bohatí a slavní“. Ježíš učí, že duch v lidském těle roste jen přibližováním své činnosti dokonalosti činnosti svého Otce! Jen takové usilování o poznání a realizaci dokonalosti je pravým smyslem života člověka, ducha v hmotném (zvířecím) těle! Vyvozeno z toho, smyslem existence národů je vytváření optimálních společenských podmínek k tomu, aby se to mohlo dít.

O vánocích zrozený tedy začal na rozdíl od tehdejších učitelů zákona božího učit, že smyslem života lidí, tedy nevyvinutých duchů ve zvířecím těle, je úsilí o napodobení činnosti Dokonalého! Tedy vytvoření ráje ve hmotnosti, zde na zemi. A také dále: Jestliže lidé toto Ježíšovo poselství nepochopí, a zůstanou u svého „hlavně když nám chutná“, Zřizovatel vesmíru, který vládne všemi živly, „slepým v duchu“ jejich výklad života připomene! A naopak! Těm, kteří jej milují, poskytne takovou pomoc, která jim jednoho dne zřízení božího království na zemi umožní. Tisícileté království. (Vyšší civilizační stupeň ve stvoření.)

Z počátku pochopilo Ježíšovo poselství jen pár pastevců a rybářů. Jenže světlo osvícení se nezadržitelně šíří v duchovní tmě, v pozemských královstvích zvířeckosti, tělesnosti. Po třech staletích pochopili i mocní tohoto světa, že zásada „hlavně když nám chutná“ a báchorky kolem nejsou přece jen tou pravou pravdou o světě. Přestali „na vysokých školách kde čeho“ neučené Ježíšovy následovníky pronásledovat. Jeho poučení o smyslu života se dokonce pod názvem křesťanství stalo oficiální v Římské říši. Jeho původce Ježíš byl náhle rozpomenut, začal být oslavován. Jenže se tehdy už nevědělo, kdy se ve své době bezvýznamný duchovní učitel vlastně narodil. Ani rok, ani den. A tak se tehdejší moudří na koncilu, i na základě nejisté tradice, dohodli na způsobu stanovení přesného data narození. Správně využili i působení symboliky. „Zrození“ slunce při slunovratu je pro všechny lidi na severní polokouli symbolem zrozením života. Dokonce i lidí s mozkem připoutaných do hmoty. Světlo bylo i v antice pro nedokonale abstraktně myslící pojmem pro Boha. Osvícení je obdarování kontaktem s Bohem. Ježíš (Nazaretský, Nazorejský, Nazarský /pravdivý/) přinesl osvícení. Musel tedy být poslem od Boha. Zřejmě se tedy zrodil o zimním slunovratu. Bylo praktické i moudré spolu s návratem životadárné energie slunce do těl začít slavit i návrat oživení do ducha člověka skrze Ježíšovo učení! Tím oživením ducha, jak výše uvedeno, je nalezení pravého smyslu existence světa a člověka. (Nikoliv „hlavně když nám chutná“ nebo „umřít bohatý“, o což usilovali a usilují pošetilci dodnes.)

Logikou symbolické řeči začal být tedy slaven den narození Ježíše v den zimního slunovratu, 24.12. Od té doby, sedmnáct století křesťané v této době „hodují s Bohem“. Tím způsobem, že akceptují Jeho dar – poslání objasnění smyslu svého bytí skrze Syna božího. Duchovní impuls křesťanského poselství otvírá i živočišnému člověku duchovní (věčný) rozměr jeho bytí. Uvědoměním si nesmrtelnosti podstaty každého člověka začíná u kohokoliv to, čemu se od Ježíšovy doby říká „zrození z Ducha“. Životu živočišného člověka se otevírá možnost vstoupit do věčné dimenze stvoření a dokonalých duchů.
 

Josef Staněk
 

Poslední články autora:


hodnocení: 3
hlasů: 8
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

11 komentářů

Přidat komentář
  1. …Logikou symbolické řeči začal být tedy slaven den narození Ježíše v den zimního slunovratu, 24.12….

    http://www.katolik.cz/kalendar/liturgicky_kalendar.asp
    PROSINEC
    8. Panny Marie, počaté bez poskvrny prvotního hříchu SLAVNOST
    25. Narození Páně SLAVNOST

    Nějak to narození “nesedí” ani podle “wikipedie”. Zkrátka bylo tma jak v pytli a lidi se potřebovali nějak zabavit – např. vyřezáváním betlémů…

  2. O narození Ježíše napsal před léty zajímavý článek již i pan Václav – viz. tady:
    https://hledani.gnosis.cz/narodil-se-kristus-pan/

    Je tam i vysvětlení toho přijetí slaveného data narození Ježíše v Římské říši.

    Od autora pana Staňka by bylo možná záhodno vysvětlit, co znamenají, čím jsou a proč vůbec zvolil to množné číslo – ti “dokonalí duchové” ! Vždy dokonalý je jen Jeden, ne? Jeho poslední věta v článku používá i rozpor – živočišný člověk může vstoupit do věčné dimenze….? Pro pořádek, tady ta věta je: “Životu živočišného člověka se otevírá možnost vstoupit do věčné dimenze stvoření a dokonalých duchů.” Jak moc živočišný člověk má takovou výsadu, pane Staňku?

    1. Námitka pana Vrobela je odůvodněná. Je to ode mne špatně řečeno. Musím to opravit na: Skrze život v souladu s Řádem stvoření se duchu v živočišném těle otevírá možnost vstoupit do věčné dimenze (nebe).Děkuji za věcnost námitky

  3. Vzhledem k tomu, že se Ježíš narodil ve velmi teplém podnebném pásmu, chladem ve své Zemi po svém narození určitě netrpěl. Ovčí, oslí, velbloudí nebo jiné kožešiny určitě nepotřeboval. Evropské představy o jeho narození jsou silně zkreslené, nejsou tedy v přívlastku k Vatikánské církvi pravdivé. Vatikánská církev mlží.
    V  článku J.Staňka je zmíněno, že časová osa narození Krista neodpovídá k datu 24.12. To je celé, pro všechny zamyšlení hodné.

    Vnímám záležitost, jako velmi dobré upozornění.

  4. ad.Vzhledem k tomu, že se Ježíš narodil ve velmi teplém podnebném pásmu, chladem ve své Zemi po svém narození určitě netrpěl. Ovčí, oslí, velbloudí nebo jiné kožešiny určitě nepotřeboval.
    ————

    Kožešiny,kůže,nemají nic společné s pozemským podnebím.

    *kožešina-znamení vítězství nad pudy,ochrana
    kožešinová čepice->ochrana před živočišnými vlastnostmi
    *kožešina:
    *ovčí->zisk v citové oblasti na úkor pudového prožívání/obětuje pudy/;ochrana
    před tupou podřízeností
    *oslí->trpělivost,odolnost,houževnatost
    *velbloudí ->vytrvalost a trpělivost ve složitém období,radost a svobodomyslnot,
    pomoc při přechodu z pudového k citovému žití

    ad.Evropské představy o jeho narození jsou silně zkreslené,

    Zcela jistě,neboť jde o duchovní narození uvnitř člověka.V jeho nitru.V Betlémě.
    Betlém = Matka,Láska bezpodmínečná,Milosrdenství,Vědomí

    ad. časová osa narození

    Co se týká časové osy,tak k tomu jen tolik,že to,co je člověk naučen vnímat jako
    lineární čas,je ve skutečnosti horizont->vše se děje současně.
    Což ovšem vyvrací hloupé pojetí reinkarnace a ještě hloupější názor na dlouhý
    vývoj duší.Neboť duše je stálá,neměnná.

    Duch svatý se může narodit tady kdekoliv a kdykoliv,v jakýkoliv rok,měsíc,den nebo hodinu.
    Důležitá jsou ta čísla :24.12.Je to symbol.

    Bible vypráví o zrození milosrdenství, soucitu v duchu/mysli/ člověka v symbolech,
    čemuž zodpovídá i datum a jméno->24.12.->2+4= 6;6+12=>18/6+6+6/

    “To, co máte v sobě, vás zachrání, když to vytvoříte sami ze sebe. Jestliže to v sobě nemáte, pak vás to, co v sobě nemáte, zahubí.”

    č.666 není žádným ďábelským znamením,nýbrž rozlišením lásky na pudovou,citovou a
    duchovní rovinu->trojjedinost Matky.Jejich spojením vniká 18.Číslo osmnást= Měsíc= Cit.

    č.12 je symbolem Viselce,což znamená obrácení vzhůru nohama.Tomu zodpovídá
    i vynikajícně napsáno Janovo evangelium,které odkrývá Eleusinská mysteria.

    Ne nadarmo je psáno v tzv.Tomášově evangeliu:
    “Nikdo nemůže vniknout do domu Silného a násilím ho vzít, aniž by mu svázal ruce.
    Pak ale jeho dům obrátí.”

  5. Pro doplnění datumu 25.12.

    č.2->protiklady/dualita/ + č.5.nitro/mikrokosmos/člověka->pod vedením Merkuria
    dochází ke sjednocení ducha/rozpolcené mysli/

    25->2+5->7

    č.7 =>uvědomění
    č.7 =>spojení citu/duše,soucitu,klidu,domova/ a mysli/ducha,pohybu/->znamení Otce
    => duch nachází opět svůj domov,své místo spočinutí
    => pohyb a klid,mysl a cit,duch a duše jsou v rovnováze
    =>zrození nového ducha/myšlení/ přes milosrdenství k tomu starému

    ” Lišky mají své nory a ptáci mají svá hnízda, ale Syn člověka nemá žádné místo, kam by hlavu složil a odpočinul si.”

  6. Milá Hvězdičko,

    zajímavý výklad symboliky jednotlivých úvah. Máte veliký talent pro Numerologii.
    Když je však řeč o symbolech počítáte to fakt malinko blbě. 2+4= 6 , ok, 1+2 =3, tedy výsledná číslice je č 9! Lineárnost času a horizontální prostor si netroufám posoudit. Jestli máte však takovou zkušenost kde můžete smísit jablka + hrušky a ve výsledku získáte = brokolicový olej , *** tak žijete svým pochopením a své mysli v Ráji. To máte fakt dobré :-)
    25.12.000x také není správné narození Krista

    Symbol viselce je společenský problém, je to sebetransformační znak dokopat sám sebe k něčemu novému, nehnít a nelpět jen na “zasloužených ” hodnotách.

    1. ad.Máte veliký talent pro Numerologii.

      Čísla se zatím ještě jen učím spojovat s jejich pravou symbolikou.Tak,jako jsou v Písmech
      důležitá především jména,tak i čísla mají svůj význam.Vidím jejich propojení uvnitř i vně.
      Čísla,která se týkají úmrtí až znovuzrození:22.-25.12.
      25.12.->mohu sečíst i celkově => 10
      č.10-> stav probuzení a vnímavosti,objektivita/nestrannost/;dcera Otce Jupitera Fortuna;
      Fortuna:Jedna tvář se směje, druhá mračí/Spravedlnost/; jedna polovina tváře je černá, druhá bílá/Moudrost a Čistota,noc a den,smrt a život/; může být slepá se zahalenýma očima, ale bez vah,protože vidí srdcem. Byla spojována se symbolem jídla/Epona/ a rohem hojnosti/Lakšmí,Rhea,Ops/, kormidlem lodi/Rožana,Friga/, koulí/Jednota/ nebo kolem/Rodina/.

      ad.Jestli máte však takovou zkušenost kde můžete smísit jablka + hrušky.. To máte fakt dobré :-)

      Mám,protože vidím ovoce,plody stromu života.Je dobré se naučit rozlišovat ovoce
      na jablka a hrušky,ale je dobré přitom nezapomenout,že jsou ovocem.
      To je to samé jako například kreacionaslité a evolucionisté.Hádají se navzájem,ponižují,
      ba až nenávidí.”Jedni milují strom a nenávidí jeho plody,druzí milují plody a nenávidí strom.”Přitom nejsou schopni pochopit,že zde probíhá obojí současně.
      Občas se z “domova” po niti zatoulám do velkých hloubek a dálek,ale pak se musím zase vrátit zpět,abych získala nadhled,kde jsem to vlastně byla na návštěvě a kam to přiřadit,a tak viděla souvislosti.A co “slovo”,”jméno” nebo “číslo”,to obrovské pole s velkou úrodou.Důležité je však znát cestu “domů”.

      Tak třeba jádro jadérka,je součástí jádřince,které je součástí jablka,které vyrostlo
      na větvi,která je součástí stromu,který je součástí země,která je součástí Země,která
      je součástí Sluneční soustavy,která je součástí Mléčné dráhy,která je součástí naší
      galaxie,která je součástí tohoto Vesmíru,tedy Vědomí.Vědomí a jádro jadérka jsou
      spolu vzájemně propojena.A to jadérko přitom již v sobě obsahuje celý sad ovocných
      stromů s různými možnostmi jejich růstu,vzrůstu a křížení.

      ad.25.12.000x také není správné narození Krista

      To zcela určitě ne,a již vůbec narození nějaké osoby/lidského jedince z masa a kostí/,
      nakolik jde o zrození Ducha Svatého kristovského vědomí,který rozlišuje a zároveň vše spojuje,nikoliv rozděluje.
      25.12.= č.10->stav probuzení,porozumění,pochopení,vnímavosti,objektivity,harmonie->Bódhi

      *Bódhi->(“být vzhůru”).
      *budha->Merkurius

      ad.Symbol viselce se vztahuje k božskému aspektu Otce-Essus, Hesus či Aisus je někdy označován jako bůh stromoví./Merkurius/
      1.Obětiny (rituálně zranění lidé) pro něj se věšely na posvátné stromy ->viz.Ježíš
      2.usmrcovaly se podříznutím ->útok na krk->snaha nevědomí oddělit rozumovou složku
      /hlavu/ od smyslových podnětů těla->proces sebepoznávání
      3.byly roztrhány větvemi svázanými a pak uvolněnými->větve alegoricky znázorňují končetiny stromu;svázané větve jsou alegorickým obrazem svázaných ovládnutých pudů,včetně
      sexuality jako součást sebepoznání se vpravdě

      Za hanobení symbolů “nepřátel” římskými písaři,kteří jsou dnes bráni zcela vážně a doslovně a je na nich stavěna iluzní historie,skutečně nemohu.
      Nemohu ani za to,že se tato padělaná historie vyučuje na školách a lidé ji věří.
      A jsou to Písma,která je usvědčují ze lží.

      *Oběť,obětování- znamená odevzdání svých závislostí prostřednictvím poznání,porozumění,pochopení;prostředek sebepoznání se vpravdě.Nikdo jiný nežli
      samotný Otec,dřevorubač nebo též oráč,ti v tom nepomůže,nakolik právě sexualita
      je jeho parketou.Proč?Protože je všemi a vším a má na všechno a na všechny vliv a my jsme jeho součástí.

      To je šestý a sedmý klíč k domovu:
      6.To Já mám na všechno a na všechny vliv.
      7.To Já mám největší orgasmus a erekci.

      A věř nebo ne,mám velmi tvrdě ověřeno.

    1. Po přečtení článku a hodnocení současné situace mě napadá, jak “genius loci” Práglu působí na pražáky:-(( /Samí duchovní lidé pod vlivem Karlova mostu a Hradčana./

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2018

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference