Z událostí a dění posledního období je již zcela zřejmé, že čas duchovní přípravy dávno skončil a zřetelně přichází doba velkých změn. A že se změny budou rodit v bolestech je patrné z celosvětového dění, z událostí každého dne. Tlak na lidstvo sílí. Určité části světa sužuji útrapy, bolest a bída, jaké si jen stěží dokážeme představit. U nás zatím vše probíhá méně dramaticky, zatím jde převážně jen o majetek, stát funguje a pomoc přichází. Je co jíst a pít, lékařská péče je zajištěna. To je však jen začátek.
Situace v rodinách se komplikuje. Mnoho našich blízkých není schopno se s narůstajícím tlakem vypořádat, utíkají do nemocí nebo předčasně umírají. Vztahy jsou podrobovány těžkým zkouškám. Nejednou se projeví věci, které jsme si dosud neuvědomovali a kterých jsme si nevšímali. Jistoty se hroutí. Najít a udržet si dobré zaměstnání je stále těžší. Situace na leckterých pracovištích připomíná válečnou vřavu. Intrikuje se, pomlouvá a donáší, ve snaze zajistit si postavení. To v nás, co bylo dlouho potlačováno, se najednou ocitá venku. Někteří reagují zvýšenou agresivitou, která je patrná zejména na silnicích. Jiní obracejí negativní emoce proti sobě a upadají do depresí a apatie.
Duchovní lidé toto všechno vědí a měli by být připraveni. Ovšem, jak už to bývá, teorie by nám šla, ale žít život ve skutečné duchovnosti je těžké a dost často se nám to nedaří podle našich představ. Tlak temnoty zesiluje. Snaží se roztříštit naši mysl na miliony kousků. Všimněte si, například denní zprávy. Šílenství se stupňuje, každý den jsme zahlcováni jen těžko uvěřitelnými informacemi, jindy zase zcela protichůdnými zprávami. To co platilo dnes, je zítra minulostí. Chaos narůstá a ustát ho vyžaduje zralost, stabilitu a zodpovědný, dospělý přístup. Jsme konfrontování se svým strachem na všech, doposud nepoznaných, úrovních.
Mnoho lidí prožívá pocity naprostého opuštění. Dlouhá léta se připravovali na duchovní vzestup a teď se mohou cítit zmatení, samotní, bez zjevného duchovního vedení. Podpora zvnějšku, v posledních letech tak zřejmá, zdánlivě zmizela. Duchovní svět nás však neopustil, jak by se zdálo, akorát zůstává skrytý. I když to vypadá, že hmota získala navrch a podpora shůry se ztratila (viz článek Rok 2012 očima adventu 2011), není to pravda. Naopak. Na spirituální úrovni probíhají zásadní přeměny. Máme prokázat v praktickém životě vše, co jsme se dosud naučili. Zejména si hlídat myšlenky, nepropadat beznaději a zoufalství. Vše negativní, co vyšleme, se nám vrací zpět velmi rychle a se značnou intenzitou. Jediná jistota zůstává v našem srdci. Jedině zde nalezneme pevný bod. Je to naše víra. O nic jiného se nemůžeme opírat. Vše ostatní bude rozcupováno a rozmetáno.
Je nutné se sebou denně pracovat a hledat v sobě stabilitu a klid. Pouze v sobě, v ničem jiném okolo. Kdo by hledal vně, nenajde nic. Jen další chaos, zklamání a frustraci. Známe to všichni. „Hledej ve svém nitru.“ „Všechny odpovědi už znáš.“ „Otevři se svému srdci.“ „Naslouchej sobě.“ Málokdo však ví, co to znamená, jak se to vlastně dělá a ještě méně lidí to opravdu dokáže. Nezbývá než zůstat pevní ve své víře. Pracovat na sobě, nevzdávat se. Zůstávat v klidu a nechat vše plynout. Bůh nás ochraňuj.
Daniel A. Balušek, Praha 20.08.2010
