mapa stránek || vyhledávání

Synkretismus aneb uměle vyvolaný strach z úžasné možnosti (novo) gnostického hledání přímé zkušenosti (4.)

Strach, těžká obava a až blouznivé představy o tom, co může vyvolat u určitého typu lidí (nazývám je Zpátečníky, Dohlížitelé a Watchmeni – viz. vysvětlení článek Subjektivní pochopení (novo) gnóze – nové cesty osobního gnosticismu (3.), když slyší o tom, že je potřeba v lidské životě sbírat inspirují Živoucí Informace a nechat se jimi oslovit (zkrátka synkretismus). Jenže já chci prostě vyjít jako hloupý Honza (jak miluju tento český pohádkový archetyp) do celého světa, a přejít, či dle potřeby přeplavat, sedmero řek, sedmero hor, sedmero vrchů, sedmero jezer, sedmero údolí (tak to většinou bývá v pohádkách) a potkat tisíce různě myslících lidí, a poučit se, aby z hloupého Honzy byl najednou Honza, který už chápe něco víc, protože se byl schopen poučit a sbíral Živoucí Informace, (které ho cestou živí zevnitř k moudrosti) po celém širém světě, aby pomalu a jistě zmoudřel a pochopil, o čem je život.

A tady je přesně ten zádrhel, na který jsem narazil v organizované křesťanské církvi hlavního proudu, nejen ve své domovské, ale (v různé míře) u většiny těch v hlavním proudu, a jejich podobě ať v katolické, pravoslavné i protestantské, ale celkově na různých místech – jak a kdy různě podle rozměru hloubky víry, na ten zádrhel, ten Gordický uzel pro zastavení přímého božského poznání – gnóze.

Ten hluboký STRACH ze synkreze (synkretismu) může člověka zastavit, nebo úplně, navždy zmařit tu úžasnou schopnost uchopit – jako (novo) křesťanský probouzející se gnostik – synkreticky všechny prameny, nejen křesťanské víry, ale také se v lásce, úžasu i kriticky a věcně se ponořit do hloubky jiných studní moudrosti bez předsudků (tedy studovat např. egyptská mystéria, mytologii Severu, buddhistické, (staro) i (novo) gnostické, perské, indické, muslimské – především súfijské, i judaistické texty a jejich cizokrajné pojetí pravdy), ale také texty vycházející z moderní spirituality, a nejen z ní.

A pak udělat to důležité, přesně podle Písma (kánonické Bible):

Citace 1 Tesalonickým 5:21-28 B21:

„Všechno prověřujte; dobrého se držte, zla v každé podobě se varujte. Sám Bůh pokoje kéž vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo zcela bez úhony až do příchodu našeho Pána Ježíše Krista. Ten, který vás volá, je věrný; on to udělá. Bratři, modlete se za nás. Pozdravte všechny sourozence svatým polibkem. Zapřísahám vás v Pánu, abyste tento dopis nechali přečíst všem sourozencům. Milost našeho Pána Ježíše Krista s vámi.“

A tak jsem to dělal a nakonec mi z toho vyšel jen jediný model, který mě osobně zaujal. Ten model byla synkreze a tento model mi umožnil najít všude, kde jsem pátral po pravdě, ty skutečné perly, přesně jako v (staro) gnostické Písni o perle. Pravda tedy neležela dle mého tehdejšího poznání jen v jedné posvátné knize, ale její perly byly rozházeny po celém světě, a já, abych vůbec někam postoupil, tak jsem musel najít po překonání všech překážek každou ze ztracených perel, stejně jako kdybych hledal kousky své na tisíc kousků rozbité duše.

K tomuto poznání mě vedl i můj (podobný) oblíbený dětský mýtus z jiné pohádky a to mýtus Sněhová královna. (Zlý čaroděj stvoří kouzelné zrcadlo, které má moc pokřivit obraz toho, kdo se do něj dívá. Nezobrazuje to dobré a krásné v lidech a věcech, ale znázorňuje ošklivost. Když se ale toto zrcadlo pokoušel přenést do nebe, neudržel ho, spadlo na zem, prasklo a miliardy střípků se rozlétly po celé zemi. Tyto střípky se dostaly do lidských očí a srdcí, a poté jejich oči viděly v lidech a věcech pouze ošklivosti – pokračování zde).

A tak jsem vyšel na jinou cestu, začal hledat pravdu navzdory všem a všemu, i sobě samému, a čím více jsem se ptal, tím více jsem nacházel ještě více otázek, a nakonec i našel nějakou zdánlivou odpověď. Stále mi však v hlavě visel ten (omezeně – extrémně) strašlivý obraz fanatiků a fundamentalistů, co se skutečně báli možnosti, že člověk bude shromažďovat moudrost ze všech stran a to, co ho skutečně naplní pravdou, pojme také za své. Ten strach si pamatuji:

„Bratře, hledej jen ve své vlastní Svaté Knize, a nijak neodbočuj s cesty, čeká Tě jen zklamání, protože naše Víra a Věrouka je tak pevně postavena, má své kánonické knihy, své katechismy, svá kréda, a každý, kdo bude myslet jinak, než zdědil, ztratí dozajista svoji pravou víru a bude dozajista bloudit až navěky věků. A nakonec, nezapomeň na peklo pro všechny modloslužebníky.“

A stejně jsem nakonec šel svojí cestou a poznal jsem naplno význam synkretismu:

„(Původní význam byl – jednat jako Kréťan). Synkretismus je tedy filozofický pojem označující splývání či skládání náboženských a kulturních prvků různých národních či náboženských tradic v jeden celek. Někdy přitom jsou vytvářena božstva nová. Poprvé je synkretismus zmiňován v souvislosti s obdobím helénismu, kdy se promíchaly antické a orientální náboženství a kultura (viz např. Serapis). Přitom byla orientální (egyptská) božstva přiřazována k tradičním antickým (řeckým) bohům. Etruskové a Římané takto přijali řecké bohy a později i bohy dobytých zemí jak orientálních, tak i západních – keltské a germánské. Za Kaliguly postavili chrám bohyně Isis na Martově Poli v Římě. Rozvíjel se kult Velké Matky Kybelé a íránského Mitry, boha slunce. Do panteonu se přidal i sluneční bůh Élá-gabálus díky císaři Heliogabalovi (218–222 n. l.), který byl v mládí jeho knězem. Byla to součást romanizace dobytých národů. Synkretismus byl příznačný i pro Čínu, která spíše zdůrazňovala blízkost vyznání národů. Také v současnosti se vyskytuje, např. v mladém náboženství kaodaismus nebo santería, obeah nebo vúdú, kde se pojí křesťanské (obvykle katolické) obřady s tradičními kulty afrických kmenů a postava Marie je ztotožňována s božstvy těchto kultů.“ Zdroj textu – citace zde

Ano, já nakonec na tu cestu šel, a poznal jsem, že mě sedmilháři obelhali, že pravda se jako nejkrásnější perla nachází na nejvíce zapomenutých místech (i věroukách), a že mi doposud chyběla také moudrost k tomu, abych pochopil, že je třeba se vydat na cestu, i když nemám žádnou možnost mít všechno doslova, jako Oni říkají pod palcem. Odešel jsem tedy, jako Buddha z domova do bezdomoví, a doposud jsem se nevrátil.

Citace z článku – Gnose 21.století 3.0 (6):

„Tuto těžkou cestu k probuzení lze naplnit jen tím, že necháte probudit všechny spící draky historie své osobní, ale i historie kolektivní (náboženské) a poté, jedině poté můžete hledat možnost jak draky v sobě přemoct a vykročit na jinou, úplně jinou cestu. Máme k tomu jako jedinci, jako druh, jako podivné, ke smrti (osudově) už v lůně narození odsouzení jedinci odvahu? Nebo se ztotožníme s nesmyslným opakováním všech lží, jenž jedinci i lidstvo shromáždili ve své údajně čisté jedinečné historii na cestě od zlého věku po ten Zlatý věk (nebo naopak od Zlatého ke Kalijuze)? Ne nebude to lehké, každý sám za sebe si musí tuto cestu vykonat pro sebe. Musíte učinit a tomu se nevyhnete, hlubokou sebereflexi ve světě spících draků i slepých proroků a uzavřené mysli. Kdo se toho ale odváží, kdo podstoupí cestu k probuzení, která ho bude stát všechny síly? Pokud se rozhodneme neprobudit se, nepoznat smysl nebo nesmysl všeho, uplyne nám čas přece jen do předem jasné, naprosto osudově jasné smrti, tahle cesta je ale cestou živé lidské zombie, která se utápí v každodenní realitě bez poznání reality.“

 

Josef Šédl
https://samanskecesty.wordpress.com/
 

Zdroj: https://samanskecesty.wordpress.com/2021/05/01/synkretismus-aneb-umele-vyvolany-strach-z-uzasne-moznosti-novo-gnostickeho-hledani-prime-zkusenosti/
 

Poslední články autora:


hodnocení: 5
hlasů: 1
Tisk Tisk

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2021

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference