O Vesmíru se toho napsalo už mnoho, ale to neznamená, že vše, co o něm máme možnost se dozvědět, či si přečíst, či vyslechnout z masmédií, je to, co bychom měli brát vážně. Právě naopak. My se musíme k této záplavě informací postavit zcela kriticky a uvědomit si, že vše co k nám přichází je jen a jen tvrzení z venku, tedy z vnějšího světa a tedy není a nemůže být tím, na čem můžeme stavět. Nejsou to Pravdy, které by vycházely z nás, z našeho Vědomí a tím z Univerza, které je propojeno na celkové Vědomí, tedy na Boha. Jde jen o sdílené informace, které se Pravdou mohou stát jedině tehdy, až my osobně je budeme schopni prožít, a tím ve svém vlastním Vědomí uchopit tak, abychom věděli, tedy ne si mysleli, ale věděli, že jde o Pravdu. To proto, že je budeme schopni konfrontovat se skutečnou Pravdou skrze celkové Vědomí tak, jak to naznačuje odkaz genia lidstva Davida R. Hawkinse. K tomu ale většina lidí má velmi daleko.
Pokusím se zde na faktech, která sice nejsou Pravdou, protože jde jen o konstatování, ukázat jisté opomíjené stavy. Vzhledem k tomu, že Pravda nejsou pravdivé informace, ale stav Bytí, kterému lidé obvykle nerozumí, tak použiji tato tak zvaně nezvratná fakta. Vtip je v tom, že to, co zde naznačím, může k pravdě pouze ukazovat, ale pravdou se to stane až tehdy, kdy ta projde do našeho Vědomí a tím i do Vědomí Univerza. To se ale může stát jen naším prožitím a ztotožněním se s touto pravdou. Většina lidí u nás se nechá zastupovat svým Egem, které toho není schopno, a tak sice o pravdě mluví, ale co to ve skutečnosti je, nenahlíží a to ani náhodou.
Takže abychom si rozuměli, tak se budu opírat pouze o fakta známá v současné době a na nich se pokusím vytvořit konstrukci Univerza.
Tak jak je dnes vnímán Vesmír?
Pokud stanovíme, že součet všech energií a hmot ve Vesmíru je 100%, pak na Skrytou, neboli Temnou energii připadá 70% – 75%, na Skrytou neboli Temnou hmotu 20% – 25% a na náš viditelný (baryový) svět 4% – 6%.
Takže v průměru by to mohlo být asi takto:
Temná energie – 73%
Temná hmota – 22%
Viditelná energie – 04%
Viditelná hmota – 01%
Vědci se dnes domnívají, že jsou schopni vysvětlit nejen strukturu Vesmíru, ale i jeho vznik a budou-li mít dodatečně k dispozici i další kosmické konstanty, tak i průběh a jeho zánik.
Skutečnost, že jsou schopni vnímat cca pouze 5% Vesmíru, je nechává chladné. Oni si svou teorii vytvořili a hotovo. To ale není cesta pro skutečného badatele. Především je nutno objasnit, co to ta podstatná část Vesmíru (cca 95%) vůbec je, a k čemu slouží. Jak ale vlastně vědci přišli na uvedená čísla?
Pro názornost začněme Temnou hmotou.
Temnou energii prozatím probírat nebudeme, protože to by bylo na další úvahu. I tak to, co si tu řekneme o Temné hmotě, bude pro mnohé dost velké sousto.
Galaxie, tak jak dnes existují, by nemohly existovat, protože hvězdy na okrajích galaxie by se rozletěly do prostoru. Průměr v kombinaci s rotací je totiž příliš velký na udržení galaxie pohromadě. Navíc by v galaxii nemohla existovat žádná „ramena“, kterými jsou galaxie charakteristické. Různá rotace hvězd kolem jádra galaxie by je definitivně zničila a to hned po první otočce. Jenomže ty „ramena“ existují. Co víc. Galaxie se neotáčí kolem svého středu podobně jako Sluneční soustava, ale tak, jako by byla pevným tělesem. Sluneční soustava se otáčí kolem Slunce tak, že Merkur ho oběhne za cca 88 dní, Venuše přibližně za ¾ roku, Země za rok, Mars za dva, Jupiter za 12, Saturn za 30 atd. Galaxie se otáčí tak, jako by byla pevným tělesem, jako by to byl talíř.
To je ale v rozporu s fyzikálními zákony.
Aby to bylo v souladu, pak by v galaxii muselo být daleko více hmoty a to o tolik, aby tato hmota udržela hvězdy na obvodu a zároveň simulovala otáčení galaxie jako pevného tělesa. Výpočty ukázaly, že by to muselo být právě takové množství, které je naznačeno výše. Tento problém se totiž netýká jen naší galaxie (Mléčné dráhy), ale všech galaxií.
Budiž tedy.
Jenomže tu máme další problém. Kde ta Temná hmota v galaxii vůbec je. Ve Sluneční soustavě není – to by neplatily Keplerovy zákony, ale ani jinde v galaxii jsme jí nenašli (neobjevili).
Kde tedy je?
V poslední době se podařilo zmapovat shluky temné hmoty v mezigalaktickém prostoru a ukázalo se, že tvoří jakousi „pavoučí síť“. To ale představuje další problém, protože její gravitace by vlastně měla galaxie doslova roztrhat. To ale opět nesedí. Galaxie existují vesele dál, navzdory této „pavoučí síti“.
Je evidentní, že tu je něco špatně.
Začněme tedy od začátku a postupujme obezřetně po krocích.
Lidé žijí v 3D systému? Skutečně?
3D systém vytváří naše Vědomí, které ho doplňuje časem. Vyšší zvířata (kůň, pes) žijí v 2D (pokřivená rovina) a přesto s nimi běžně spolunažíváme. Těm, kdo o tomto fenoménu nemají tušení, doporučuji mé knihy nebo práce vynikajícího vědce, který žil před 100 lety, pana Petra Uspenského. Jehož brilantní um rozkryl tento systém vícerozměrného časoprostoru a posléze i čas jako takový.
Proč je prakticky neznámým?
Je to jednoduché.
Albert Einstein prohlásil, že vnímáme chybně vnější prostor, ale ve své práci nás lidi (naše Vědomí) nezmiňoval a poukázal jen na správné vnímání vnějších věcí. To mu přineslo slávu.
Petr Uspenskij poukázal na chybu v nás samotných. Ukázal, že matematika i fyzika jednoznačně umožňují stav vícerozměrného Vesmíru, ale naše vlastní Vědomí toho v pozemském těle není schopno. Poukázal na to, že musíme vyjít ve svém vědomí výše. To mu vyneslo jeho zapomnění.
Lidé nemají chuť na sobě pracovat. Tedy aspoň většina z nich.
Nyní se ale pojďme podívat na to, jak by to vypadalo, kdybychom akceptovali aspoň onen 4D prostor a čas. Co by to vlastně znamenalo.
Znamenalo by to zcela nový pohled na dění. Žili bychom totiž přítomností. Tato přítomnost by v sobě automaticky zahrnovala veškerou minulost i veškerou budoucnost dění, kterým by zde na Zemi člověk měl procházet, a procházet bude. Znamenalo by to, že čas by uviděl jako prostor. Vnímal by ho tak, jako my dnes vnímáme děj nakreslený na obraze. Z času, který dnes žijeme, by zbyla jen ona složka „božího“ času. Pro bližší vysvětlení viz práce filozofů, myslitelů, matematiků a fyziků, které mluví o tom, že náš čas je složeninou různých časů. Už Staří Řekové mluvili minimálně o dvou časech (Kairos a Chronos).
Vraťme se ale do reálu.
Abychom mohli tento fenomén uchopit ve svém Vědomí, které pro svou nedokonalost toho není schopno, tak si vypomůžeme trikem. Z 3D vynecháme jeden rozměr a z prostoru dočasně myšlenkově vytvoříme rovinu (pokřivenou rovinu). Čtvrtý rozměr pak ve své představě dáme místo onoho našeho vynechaného rozměru. Máme tedy opět „3D“, které je schopno si naše Vědomí představit.
Představme si kouli. Povrch této koule tvoří náš svět. Je pouze dvojrozměrný. Jde o povrch koule. Zevnitř koule na tento povrch působí magma, které začíná hned pod povrchem. Toto magma je tekuté a „vylévá se“ na povrch, podobně jako magma Země při sopečné činnosti. Toto magma působí na jednotlivé „ostrovy“, které plavou po povrchu a stlačuje je. Pokud tyto ostrovy zaměníme za galaxie a magma za Temnou hmotu, pak tu máme scénář, který se odehrává ve Vesmíru. Temná hmota ze všech stran a úhlů stlačuje galaxii a proto okrajové hvězdy nemohou odletět do prostoru, přestože by je tam obvodová rychlost za normální situace katapultovala. Temná hmota není v galaxii, ale vně galaxie a nepůsobí přitažlivou silou, ale tlakem. Temnou hmotu nemůžeme vidět, protože je součástí čtvrtého rozměru a Vědomí člověka je v těle současného člověka, díky mozku, napojeno příliš primitivně a není toho schopno. Napřed se musíme ve svém Vědomí dostat na patřičnou úroveň bytí, abychom byli schopni vnímat i takovéto jevy. To ale znamená velmi výrazný vzestup na hodnoty minimálně 540+ (dle Hawkinse). Toho ale drtivá většina lidí není zatím schopna. U nás se většina obyvatelstva pohybuje kolem hodnoty 200, což představuje přelom mezi stavem, kdy tělo ovládá zcela EGO a stavem, kdy ke slovu přichází i JÁ, tedy naše vlastní podstata, tedy naše Vědomí. O tom ale toto povídání není, takže se vrátím k tématu.
Temná hmota je základem, ze kterého náš svět (viditelný svět) vznikl. Jde vlastně o Astralitu. Náš viditelný svět je jen zvláštním stavem této astrality a vznikl tak, že v části této astrality poklesly vibrace základního astrálního projevu a vytvořila se vlastně skokově „díra“, která se stabilizovala na nižší vibrační rovině. Tak vznikla naše hmota. Tento proces je trochu složitější, nežli je zde vylíčeno, a to díky informačním blokům, časoprostoru a podobně, ale pro názornost to postačí.
Takže náš svět je světem, kde díky i lidem, tedy duchovním bytostem, dochází postupně k zvyšování vibrací a i díky reakci zbytku astrality, která se snaží tyto „díry“ opět vyplnit, k uvedeným jevům. Takže výsledkem bude opětný návrat celého našeho Vesmíru zpět na úroveň astrality. To samozřejmě potrvá ještě řádově mnoho miliard let, ale tento trend je zřejmý již dneska. Z vnějšího pohledu to tedy bude vypadat tak, jako by se náš Vesmír doslova vypařil. Zdálo by se tedy, že máme ještě na vše dost času, ale zasvěcenci mluví o něčem jiném.
Vypadá to tak, že lidstvo jako takové přejde na vyšší úroveň bytí, tedy de facto na nehmotnou rovinu, mnohem dříve, nežli se tak stane Vesmíru. Vypadá to, že celý vývoj se silně urychluje a ti, kdo včas nezareagují, nebudou už mít možnost dohnat to, co zmeškali. To je ale opět už jiný příběh a my se zde zabýváme současností našeho Kosmu.
Vzestupem našeho Vědomí na nové úrovně bytí se dostaneme do stavu, že lépe budeme, jako lidstvo, chápat nejen současný trend vývoje, ale i jeho možnosti a přednosti. Zde mám na mysli především Umělou inteligenci, která je vlastně obrovským rozšířením naší lidské inteligence a nutně povede k odpadnutí těch, kdo dosud určovali běh dějin. To proto, neboť drtivá většina současných politiků, oligarchů a vůbec současné vládnoucí elity je hluboko pod úrovní 200 (dle Hawkinse) a na stav řízení společnosti pomocí Umělé inteligence prostě nebude mít. Ta totiž vyžaduje jednoznačně takové lidi, jejichž Vědomí dosahuje úrovně 500+ a to je vlastně záruka velmi pozitivního vývoje budoucnosti. Bude to pochopitelně znamenat naprostý a zásadní převrat v naší dosavadní společnosti a odstranění těch, kdo dneska určují dění. Bude to nejzásadnější zlom, jaký kdy lidstvo zažilo.
Přeji všem jen dobré, ale přeji jim i zároveň odvahu vzít na svá bedra odpovědnost za věci příští a uvědomit si, že čas nevědomosti už definitivně mizí v dáli.
Poznámka:
Pokud bude toto povídání umístěno na webu Gnosis, pak sděluji toto: Na žádné „diskusní“ příspěvky reagovat nebudu a to proto, neboť úroveň diskutujících je poměrně nízká. Nemám zájem se dohadovat s neznalci. Pokud by ale někdo skutečně měl aspoň základní znalosti a byl schopen rozumět a chápat věci kolem Univerza, fyziky (teorie relativity), biologie (Lipton), dějinných vln (Páleš), psychologie (Hawkins) či jiných věd či jiných oborů, pak si s ním rád vyměním své poznatky a postřehy. Proto takového člověka žádám, aby napsal přímo panu Kuklišovi (provozovateli webu) a toho pak prosím o předání této zprávy mě. Zároveň ho žádám, aby v případě, že půjde jen o egoistický dopis, ho rovnou hodil do koše.
Antonín Mareš
Poslední články autora:
