Ke zdraví každého z nás příliš neprospějí životní prohry, byť by svým rozsahem byly pro někoho zanedbatelné. Ano, je známým pořekadlem: „Co Tě nezabije, to Tě posílí“, ale ne vždy je ušito na tu situaci, ve které se zrovna nacházíme.
Bez práce nejsou koláče
Každý jedinec by ve svém životě rád vykonával profesi, která by ho vnitřně uspokojila. Jen tehdy dokážeme odvádět 100% výkony. Zajisté, nechci nyní čtenářům podsouvat myšlenku, že jsme schopni zastávat dobře svoji pracovní pozici pouze v případě, pokud k ní máme kladný, nebo lépe řečeno osobní vztah. Kladný vztah k pozici mohou mít i lidé, kteří byli za zhoršené životní situace přinuceni změnit oblast svého dosavadního profesního působení. Mnozí z nás vykonávají profese, které se diametrálně vzdalují od oboru, kterému jsme se vyučili, nebo který jsme vystudovali na středních a vysokých školách. Nicméně ale musíme také přiznat, že nezanedbatelnou motivací, proč máme k nové profesi potažmo pracovní pozici kladný vztah, je finanční ohodnocení, které je pro nás v mnoha případech otázkou kvalitní existence.
Když se dostaví krize
Jednou jistě přijde, ačkoliv si většina z nás nehodlá přiznat, že každý jedinec má dispozice k tomu, aby rekapituloval dosavadní vývoj ve svém životě, a bilancoval nad myšlenkou, že ne vše, co jsme vykonali, bylo optimální pro náš současný stav. Bohužel mnohdy krize nenechá na sebe dlouho čekat. Po několika letech působení na své pozici ztrácíme pevnou půdu pod nohami. Rádi bychom roztáhli křídla a vzlétli, ale realita je od snů hodně vzdálená, ovšem některé z nás nové výzvy osloví. Mnohdy jsme dost silní na to, abychom v nových životních nebo profesních podmínkách uspěli.
Pro každého jedince je úspěch jinak měřitelný, ale vždy mějme na paměti, pokud nám profesní dráhu zkříží nová výzva, měli bychom ji bez okolků přijmout. Příště už nemusí přijít.
S přáním hezkého dne,
Ivana Kryllová, studentka Vysoké školy regionálního rozvoje v Praze
Poslední články autorky:
