Ostatně je-li Česko srdcem Evropy, měl by být u nás již masově vnímán! Ojediněle byl konec konců vnímán a popsán v Anglii Aldouxem Huxleym v knize „Konec civilizace“ už před lety. Rozhlédněme se tedy kolem sebe. Vždyť vnímají-li Češi, ač neinformováni, výsledky průběhu společenských procesů vždy dopředu, mělo by „to“ již být cítit. Kam a proč zmizelo to nadšení ze supermarketů, banánů, „svobodných voleb a médií“, „právního státu“ a EU? Ať se rozhlížím, jak se rozhlížím, „nadšení“ ze stavu společnosti přetrvává jen u restituentů, privatizátorů a prostituentů (ochotných se za výhody prodat komukoliv). A to proto, že EU jim má mocensky zajišťovat možnost žít osobně na „vysoké noze“ z majetku, nikoliv z vlastnoručně nebo vlastnorozumově vytvořených hodnot. Pro členy této vrstvy dokonce i všeobecné volby přestaly být dobré, nepodařilo-li se správně nasměrovat voliče „vědoucími“ médii. A ti, hrůza, volili „špatně“ např. „populisty“.
Na základě těchto jevů je tedy možné současnou společenskou atmosféru v Česku skutečně vyhodnotit jako opět v první zemi zjevně projevenou evropskou duchovní krizi. Už to tu bylo. Historicky byly takovými prvně projevenými znaky evropské krize, sice s nezdařenými východisky, třeba reformace, nacionalizmus a komunizmus. Z průběhu zaznamenaných dějin jsme snad již pochopili, že trvání civilizace nikdy nebylo založeno na vojenské síle. Jen na soustavě nehmotných hodnot, masou lidí civilizací žitých. (Jak dlouho trvaly říše Atillovy, Alexandra Velikého a podobných neporazitelných dobyvatelů?) Naproti tomu okruhy žitých náboženských kultů neboli masou lidí žitých a uctívaných hodnot přetrvávaly. Právě ty tvořily příslušný civilizační okruh, ač vládci, místní hranice a formy vládnutí i výroby se měnily. Příkladem je třeba přetrvání západní Říše římské ve formě katolického papežství, byzantské ve formě pravoslaví.
Konstatujeme tedy, že evropská krize začala a hledá se řešení problémů, které se s vyšší kvalitou technologií a rozvrstvení národních společenství vynořily. (Velkoměsta, omezené zdroje, nebiologický způsob života lidí i výkon zemědělství, objevené masy deprivantů, psychicky vyvrácených, nemocných, atd.) Ti, kterým současný stav společnosti vyhovuje, by rádi zvolili obvyklé odpoutání pozornosti od těchto krizových jevů skrze válku. Ovšem někde daleko a tak, aby se ubožáci vyvražďovali a jich se netýkalo. Chtěli by takovou „akorát“ velkou válku, kterou by vnímali jako počítačovou hru! Nepřítel se přece vždy najde, když ne, tak vytvoří nebo vymyslí. Jenže v dnešní době nikdo nemůže zaručit rozsah války jako vzrušující hry v krytu! Ostatně proto se dosud nekonala.
Jako lidstvo jsme se tedy ocitli tváří tvář nutnosti: buď zvýšit civilizační úroveň mezilidských vztahů tak, aby vzestup všeho lidstva mohl trvat v kvalitnějších podmínkách. Nebo oblbnutím školami a médii degradovat masu „obyčejných“ na otroky, na blbce, schopné se rozpočítat červená-modrá a bít se proto. (Jako u „fanoušků“ klubů.) Vedle toho, pomocí jiných škol a poučení, konstituovat si elitní vládnoucí mafii nadlidí (za Hitlera „herrenvolk“). Jenže takové uspořádání společnosti již tu bylo v době otrokářské (kastovní). Na nové vědomostní úrovni jeho obnovení není podle mne dovoleno duchovními zákony Řádu stvoření.
Vesmír existuje jen proto, aby všichni životem od Boha obdaření měli možnost se všestranně rozvíjet. I skrze reinkarnace. Proto jsou vůlí Stvořitele jako Prozřetelnosti samé do zákonů vývoje civilizací zafixovány mechanizmy samozničení. Ty zajistí, že ta která vůli nenajde a nerespektuje, se iracionálně samozničí. Proto před Evropou stojí imperativ: buď kvalitou uspořádání civilizace půjde lidstvo výše v hiearchii kosmických civilizačních stupňů, nebo ji boží pojistka srazí do doby pastevců! Třetí možnost není. Ostatně tomu zřejmě na zemi několikrát bylo. (Atlantida, Hyperborie, Lemurie apod.)
Jakmile si toto dilema uvědomíme, měl by nám z neaktivity běhat mráz po zádech a své počínání bychom měli nasměrovat na maximální úsilí k hledání řešení. Jeden každý na svém místě! Níže se pokusím popsat, jak cestu k nalezení východiska vidím já.
Na počátku řešení vidím správnou odpověď na otázku, proč existuje vesmír, život, člověk a osobně každý sám? Kdo tyto odpovědi není schopen poskytnout na vyšší než ateistické nebo vyšší náboženské odpovědi (než z doby pastevecké), měl by být ihned vytěsněn ze škol, médií a vlád zemí. K zametání chodníků. Neboť neprokázal, že on sám, který chce řídit a učit, je člověk žijící nehmotnou „ideou“. Neboli žije „filozofii“: „Hlavně když nám chutná a jde sex.“ Podle antické i křesťanské terminologie se takový člověk nachází ve vývojové fázi spícího ducha. Viditelně zůstal duchovně na úrovni inteligentního živočišného zvířete. Jak chce někoho skrze politické či společenské funkce do vyšší civilizace společnost vést? Vždyť takový sám neví, odkud přišel, kam vlastně prožitím života má dojít? O podrobné a fundované debaty na výše uvedené otázky by mělo jít ve vládách, ve výuce ve školách a v médiích na prvním místě! Nikoliv o handrkování se o peníze, sex a „odhalování zločinu“ fiktivními detektivy. Kdyby tomu tak bylo, nemohlo by u přihlížejících ve školách a u davu přihlížejícímu politice vznikat dojem, že smyslem života je užít mnoho sexu a chutí, krást a nenechat se chytit, umřít bohatý a něčím slavný. Třeba „vstřelením gólu“ nebo „hodem koulí“ kdesi! Právě v důsledku výše zmíněného vedení padlými elitami prostoupil masy Evropanů duch materializmu, ateizmu a nihilizmu. Vzdělanostní „elity“ musely zešílet, neboť vyučují odpovědi na výše uvedené klíčové otázky bytí otázky takto:
- Svět (vesmír) existuje proto, že před 13,8 miliardami let se singularitě zachtělo třesknou a tak třeskla a existující vesmír se z bodu menšího než elektron „rozprskl“.
- Život existuje proto, že se atomy v mrtvém pramoři nudily, tak se samy uspořádaly v živé buňky. (Kam zmizela z vědomí „Oxfordských a Yaleských absolventů“ antická moudrost: „živé jen z živého“?)
- Složitost a pestrost vyššího života se vytvořila proto, že se prvotní živé buňky samy složily ve vyšší organizmy a vytvořily fantastickou pestrost živých bytostí, jak ji vidíme kolem?
- Člověk existuje v živé přírodě jen proto, že se opice houpáním na liáně nudily, proto slezly dolů, začaly pracovat. Tím se zpotily a slezly jim chlupy. (Podíl práce na polidštění člověka. B. Engels.)
- Jedinec existuje jen proto, aby naplnil břicho a sexuálně se uspokojil. Vlády jsou od toho, aby to co největší mase lidí umožnily. Pak „shluk buněk“ nazývaný člověk umře a tím vše končí.
- Dosavadní náboženské směry doplňovaly předchozí smysl bytí člověka a jednotlivce tím, že singularitu správně pojmenovaly Stvořitelem světů, ale smysl života člověka viděly v klanění se Mu a pochlebování. Jako kdyby Bytost tohoto „kalibru“ něco takového potřebovala. Navíc tyto církve vedly války „za Boha“ o to, jaký způsob klanění je nejlepší!
Pro tento fakticky v životě uplatňovaný, tj. žitý iracionální způsob přístupu vzdělanců i hlavní masy lidí a mocenských elit ke smyslu života národů existuje současná krize a etický marasmus! Vše je na prodej. Formy vlády a módní používaná frazeologie je k oblbnutí slepých. Zevní formy právní a společensko-vědní terminologie škol na stavu deformované Spravedlnosti ve věcech ateisticky pojatých nic nezmění. Vždyť sama úroveň myšlení, vedená v duchu výše zmíněných odpovědí, je již v poměru k rozumové vyspělosti poznání lidstva nebezpečně zaostalá! Protože je v rozporu s Řádem stvoření!
Ten obsahuje a požaduje od duchovních bytostí:
Zaprvé znalost zákonů (Stvořitelovy vůle,) v rovině hrubých energií, neboli hmoty. Člověk je poznává rozumem neboli vědou.
Zadruhé znalost zákonů v rovině jemných energií, lidskou terminologií proudu energií duše, dějů v záhrobí, v „astrálních“ (snových) rovin reality, přírodních sil, chování nehmotných bytostí. I člověk tyto zákony může poznat ve stavu rozšířeného vědomí neboli „vymístění“ duše z hmotného těla. Neboť v tomto stavu si otevírá smysly duše. Ty mají odpovídající jemnost k vnímání těchto rovin energií. V rovinách, v nichž se dějí procesy „esoterické“, neboli smyslům skryté vibrační roviny. (Také roviny magie všeho druhu.) Poznáním zákonů také této roviny reality jde vlastně o prohloubené poznávání vůle Stvořitele.
Zatřetí poznává člověk realitu (stvoření) v rovině zákonů nadčasovosti neboli věčnosti. Tj. duchem neboli schopností vnímat nekonečnost a tím Boha. V této rovině je ale nutná pomoc samého Stvořitele, který tak nepochybně činí formou tzv. „zjevených Pravd“. Nejsou to přikázání, jak jsou nazývány (třeba Desatero), ale v pravdě božské dary nadčasových rad v úsilí při hledání té Velké. Právě pro zanedbání pokroku poznání zákonů těchto rovin reality, nikoliv pro zanedbání „ekonomiky či obchodu“, je evropská a světová civilizace v současné krizi!!! Sama reálná „neperspektiva“ civilizace by i slepému měla doložit, jak se současně žitý ateizmus přežil.
Chceme-li jako lidstvo vystoupit na vyšší civilizační stupeň ve vesmíru, musí být nejen jednotlivci, ale vědomostní elitou ateizmus prokázán jako typ zmatenosti myšlení. V důsledku toho odstraněn jako vůdčí idea EU a civilizace. Přitom nemyslím, že by překonaný ateistický světonázor mohl být nahrazen návratem do středověkých náboženských vzorů! Ani těch, které mohly být společensky pozitivní v době civilizační zaostalosti. (Naivní rituální a nepochopené křesťanství a islám.) V následné kapitole se pokusím načrtnout odpovědi na výše uvedené otázky, jak je vidím v současnosti já. A otevřít tím diskusi, ve které je jiní třeba lépe odpoví.
Josef Staněk
Poslední články autora:
