mapa stránek || vyhledávání

7 roků hledání napojení na zdroj života a zdraví s Karlem Kožíškem (1. část)

Po roce 71 jsem se plnou vahou zapojil do studia života včel a včelaření a současně do studia světových filozofů, náboženských směrů a léčitelství. Tento odklon od „vědeckého pojetí poznání“ byl umožněn vyhozením z Vysoké školy veterinární při čistkách v roce 1970 a podnícen dále léčebnými neúspěchy veterinárními a lékařskými. Analýzou neúspěchů chemickými léky mi došlo, že rozumový neboli vědecký pohled na svět a život je jednostranný. Proto zákonitě nese jednostranné a dočasné výsledky.

V tomto do mystiky ponořeném životním období (a prací se včelami naplněném) mě kolem roku 85 oslovila známá, že by se mnou chtěl mluvit brněnský léčitel Karel Kožíšek. Když jsem zjistil, o koho jde, byl jsem nadšen a ihned se k němu vydal. Starší, nesmírně srdečný pán, mne požádal, zda bych ho nenaučil ošetřovat včely na jeho zahrádce. (Že o mně slyšel atd.) A ukázal mi proč. Léčil „včelí vodou“, tj. buď vodou vloženou do včelstva, nebo „nabitou“ vhozením kousku včelího plástu do vody. Ukázal mi svou diagnostiku lidských chorob automatickou kresbou a léčením „tělesným magnetizmem“. Byl jsem nadšen, neboť po ověření správnosti jeho nálezů jsem pochopil, že mám před sebou fenomén genia. Zejména poté, co mi řekl: „Josef, máš ¨naražené¨ srdce“! (Náběh na infarkt.) Já jsem skutečně v té době cítil téměř stále tíhu na prsou. „To spravíme!“ Zamával kolem mne rukama, hodil „něco“ do země, a já jsem okamžitě cítil obrovskou úlevu. Začalo 7 let „zběsilé“ pokusné spolupráce. Prozradil mi, že hledá zdroj poruch v životních energiích, které vedou ke vzniku chorob člověka. A hledá asistenta. No to bylo něco pro mne!!! Po témž jsem toužil i já! Jenže já jsem byl vybaven k hledání onoho tajemství pouze „vědou“ a rozumem. (Zatraceně málo!) A nyní mi včely přímo přihráli geniálního učitele. (A nebo někdo jiný?) Začaly roky „zběsilé“ každodenní spolupráce, na které vzpomínám s velkou radostí.

Samozřejmě mě zajímalo, jak Karel ke svým schopnostem přišel. (Malířem byl sice od malička, ale chtěl přijít na kloub jevu, že jeho obrazy „nevyzařovaly“. To je typické pro pravoslavné ikony, nejvíce Rublevovy.) A tak se dal do povídání. Byl idealistický komunista, vedoucí kontroly, který však neuznal „vstup spřátelených vojsk“ a tak vyl vyhozen. Nejen ze strany, ale i z práce. Ta nespravedlnost jej přivedla k alkoholu a začal pít. Až tak, že upadal do derília tremens s následně rozloženou psychikou. Manželka ho nechala odvézt „na psychinu“. V té době viděl kolem sebe létat příšerky, útočily na něj děsné obličeje, točily se černé proudy. V blázinci ho léčili chemickými prostředky a jemu bylo čím dál hůř. Začínal zuřit, prát se s ošetřujícími, utíkat. Tak jej dali do klece s mřížemi. Pak k němu na rozhovor zvali nejprve psychology, pak jogíny. (Od té doby je neměl rád.) Nic nepomáhalo, jakmile se setmělo, přestal chemický vliv chemických oblbováků, začaly příšerky a vidiny útočit znovu. Nakonec mi povídá: „Sice katolicky vychovaný, ale myšlením ateista, jsem celou noc třásl mříží a říkal: Ježíši Kriste, pomoz mi!!! A opakoval skoro do rána. Najednou se rozsvítilo a já jsem uviděl Krista. Udělal pohyb rukou a příšerky zmizely. Rozprostřelo se ticho a usadil klid v duši!“ Od toho okamžiku vidí do astrální dimenze, jen když chce. A aby neriskoval minulý stav, pouští zobrazení neviditelných jevů jen svou ruku. Aby zachytila skutečnosti, neviditelné hmotnýma očima. (Neunesly by to mnohé duše.) Pro něj nastoupila „éra automatické kresby a diagnostiky nemocí těla a duše“. Od okamžiku vidění byl zdráv, propustěn domů. A říkal mi: „A teď mně může říkat kdokoliv cokoliv, jen Ježíš Kristus!“ Byl to jeho častý výrok a vzpomenou si na něj všichni, kteří jej znali.

Samozřejmě jsem chtěl, aby mne, kreslířského antitalenta, naučil automatickou kresbu. Ale já jsem takový tvrďas, že z toho byly jen čmáranice. (Mám schopnost vidět jinou formou a nekreslit.) Karel ale automatickou kresbu naučil několik lidí. Učil jen za předpokladu, že dotyčný je eticky na výši a dostatečně citlivý. Např. s Janou Brzobohatou to bylo tak, že k němu přišla jako pacient. Prý poslední dobou špatně vidí, nějaké kruhy apod. Byla na očním vyšetření a lékaři nic nezjistili. Tak ji nezbývá nic jiného, než to zkusit se zeptat u „šamana“. Kožíšek ji namaloval, velké kruhy kolem a povídá: „Paní, vy jste úplně zdravá! Vy máte velikou auru a začínáte vidět auru jiných a jiné energie!!! Já vám to převedu do ruky.“ A od té doby viděla dobře a dělá také automatickou kresbu. U Kožíška jsme se s Janou vlastně seznámili a ona byla jeho nejlepší žačkou.

(Konec první části.)
 

Josef Staněk
 

Poslední články autora:


hodnocení: 5
hlasů: 8
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

61 komentářů

Přidat komentář
  1. Pane Staňku, moc pěkný článek, tentokrád od srdce a s klidnou a upřímnou myslí. Děkuji za vaše osobní zkušenosti.

  2. Mám taky vzpomínku na p. Kožíška:
    Někdo ho požádal, aby na stupnici čísel nakreslil maximální možné zlo, nejhoršího člověka na světě. Vyšlo mu číslo -8. Pak ho požádali, aby nakreslil dobro a on řekl: +nekonečno. Tím pro mě celá automatická kresba končí, protože dotyčný nakreslí vždycky jen svoje vnímání světa. A znovu mohu zopakovat svou větu: Všechny vhledy jsou VŽDYCKY zkomoleny rozumem dotyčného. Takže jestli pan Kožíšek byl katolík, tak měl představu nekonečně dobrého Boha a tak to taky nakreslil.

    Dobro a zlo jsou vždycky v rovnováze a každého je na světě 50%.

    1. Lojzo, vaše „Dobro a zlo jsou vždycky v rovnováze a každého je na světě 50%.“
      je jen vaše vnímání světa. Všechny vhledy jsou VŽDYCKY zkomoleny rozumem dotyčného.

      1. Věro,
        pokud byste měla vzdělání z oboru fyziky, tak byste třeba věděla, že např. akce a reakce jsou síly vždycky stejně veliké. Nezávisí to na rozumu pozorovatele. V celém Stvoření je tomu úplně stejně. To nejsou žádné „vhledy“, to jsou měřitelná fakta.

        Kdyby dobra bylo víc, tak by přece zvítězilo a bylo by po celé naši diskusi i po celém Stvoření, protože už by nebylo co řešit.

      2. Lojzo,

        ze špatných vstupů nelze získat dobré výstupy – týká se to i životní filosofie.

        Pro vás (i pro jiné, žijící ve svých bublinách) je například život dobro a smrt zlo.
        Mimochodem, jak dlouho byste tady chtěl žít, než byste vlastní smrt začal považovat za dobro?

        Ovšem, co je ještě podstatnější: život vznikl z potenciálu života a to v době, kdy ještě nebyl čas, ani formy – proto je život nadčasový, a proto jej nelze usmrtit.
        V žádné jeho formě.

        Každá forma je zde proto, aby se v ní dal vizemi a zkušenostmi, skrz patřičné senzory, ovlivňovat její obsah, kvalita života.
        To vše ale znamená, že formu ukončit (tzv. usmrtit) lze (je to tvorba a tvorbu lze zbořit), ovšem její obsah, ŽIVOT USMRTIT NELZE.

        Život lze pouze transformovat, což doslova znamená převést do jiné formy.

        Neznalí mohou tento proces považovat za zlo, ale to jen proto, že jsou neznalí.
        A je to jejich problém, problém jejich domněnek a slepé víry, nikoli problém života.

      3. ad.: Mimochodem, jak dlouho byste tady chtěl žít, než byste vlastní smrt začal považovat za dobro?

        A proč jsou všichni lidé takoví pokrytci? Proč chodí na pohřeb v černém a pláčou? Tak do toho! Zbořte všechny mýty a přijďte na pohřeb v bílém a radujte se!

      4. ad – A proč jsou všichni lidé takoví pokrytci? Proč chodí na pohřeb v černém a pláčou? Tak do toho! Zbořte všechny mýty a přijďte na pohřeb v bílém a radujte se!
        _____________________

        Lojzo, pláče se nad odchodem milovaného člověka, odchod milovaného působí smutek. Vždycky s ním odchází i kus nás samotných. Nepláče se ale nad smrtí jako takovou. Vy nevnímáte ten rozdíl?
        https://www.youtube.com/watch?v=UQom9u7aS_A

        Nevím, jestli jste se někdy účastnil vesnického funusu, ale např. u nás se po uložení do hrobu sejdou všichni v hospodě i s kapelou a po oplakání nebožtíka se obřad transformuje do očistné veselice, namísto pam pápa dam, dechy spustí polku na dva a gulášek se šesti + jedna runda za druhou to nejbolavější spláchne. Život vítězí.

        Mimochodem, ještě připomínám:
        „Zkuste to prosím aplikovat na dobro a zlo, v nějakých měřitelných jednotkách, když jsou to podle vás měřitelná fakta.“

        To je to pravé chucpe, když nedokážete doložit svoje tvrzení a napadáte kvůli tomu ostatní, kteří s vámi celkem logicky nesouhlasí.

      5. ad.: Mimochodem, ještě připomínám:
        „Zkuste to prosím aplikovat na dobro a zlo, v nějakých měřitelných jednotkách, když jsou to podle vás měřitelná fakta.“

        Věro,
        já jsem myslel, že jste to už pochopila:
        1 narození (lidé se domluvili, že tomu budou říkat dobro) je spočitatelné, měřitelné a má hodnotu 1.
        1 smrt (lidé se domluvili, že tomu budou říkat zlo) je spočitatelné, měřitelné a má hodnotu 1.
        V bitvě u Verdunu padlo 700 000 vojáků, takže 700 000 jejich maminek to prožívalo jako zlo. Když se těch 700 000 vojáků narodilo, tak maminky byly šťastné a prožívaly to jako dobro. Je to všechno dobře změřeno a spočítáno?

      6. Lojzo,

        neodpověděl jste na otázku:
        Jak dlouho byste tady chtěl žít, než byste vlastní smrt začal považovat za dobro?

        Až na ni poctivě odpovíte, vaše filosofie dostane trhlinu jako Titanic.

        Navíc, vaše počítání novorozenců a mrtvol jako počítání dobra a zla je až neuvěřitelně hloupé. Vždyť tím sám dokonce popíráte, co tvrdíte, protože lidí je na světě čím dál víc, takže počet novorozenců převyšuje počet mrtvol…

        Přestaňte s hloupostmi a jděte do sebe. Doslova.

        Mateřskou vlastností ega je zpupnost – a z ní vyrůstají všechny další negativní vlastnosti člověka. Takže všechno, co uděláte skrze ego, má kořeny ve zlu a jako celek to nemůže být dobré.

        Mateřskou vlastností vyššího Já je láska. Takže všechno, co uděláte skrze nezištnou lásku, má kořeny v dobru a jako celek to musí být dobré.

      7. Lojzo, vy jste si vytvořil jakousi teoretickou stavebnici, kde kladnou stavební jednotkou je narození a zápornou stavební jednotkou je úmrtí. A pomocí téhle skládačky sčítáním a odečítáním x – x = 0 přesvědčujete ostatní o pravdě.

        Narození neni kategorie dobra a smrt není kategorie zla. Dobro a zlo je jsou kategorie mravní, etické, a etika je duševní disciplína, která nemá s biologií nic společného. Kdesi ve vašem článku jsem četla, že po 35 letech duchovního hledání a vzdělávání je potřeba vyslovit nějaký závěr. Nevím, jestli jste těch 35 let spíš nebloudil, zkuste se vydat jinou cestou.

      8. ad – Věro, já jsem myslel, že jste to už pochopila: 1 narození (lidé se domluvili, že tomu budou říkat dobro) je spočitatelné, měřitelné a má hodnotu 1. 1 smrt (lidé se domluvili, že tomu budou říkat zlo) je spočitatelné, měřitelné a má hodnotu 1.
        __________________

        Lojzo, na tomhle se lidé nedomluvili. Na tom jste se domluvil jen vy sám se sebou, při vašich matematických úvahách, aby vám vyšlo, že 1 – 1 = 0. Jenže vy motáte dohromady jabka a hrušky. Pokud bych přistoupila na vaši teorii a vaše východisko, museli bychom sčítat a odečítat stejné kategorie. Čili jedno dobro mínus jedno dobro = nula dobra. Vy ale odečítáte: 1 dobro – 1 zlo = 0. Ale nula čeho? Nula dobra nebo nula zla? Vidíte, že i takto jednoduše vám z toho vyjde nesmysl.

      9. pro JK:
        ad: Navíc, vaše počítání novorozenců a mrtvol jako počítání dobra a zla je až neuvěřitelně hloupé. Vždyť tím sám dokonce popíráte, co tvrdíte, protože lidí je na světě čím dál víc, takže počet novorozenců převyšuje počet mrtvol…

        Mám pocit, že se tu bavím s lidmi, kteří nemají ukončenou ZŠ. Na světě je sice čím dál víc lidí, ale ujišťuji Vás, milý JK, že všichni zemřou.

      10. Pro Věru:
        ad.: Dobro a zlo je jsou kategorie mravní, etické, a etika je duševní disciplína, která nemá s biologií nic společného.

        Tomu se říká důkaz v kruhu:
        mravnost>> závaznost, které člověk podléhá při svém jednání; všeobecný nárok, který míří na rozum člověka; kvalita jednotlivce, který se v mravním posuzování a jednání orientuje k dobru a může proto rozlišovat dobro a zlo
        https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?
        cizi_slovo=mravnost&typ_hledani=prefix

        A kdo ty mravní a etické zákony určuje? A podle čeho? Kdo posuzuje, co je dobro a co je zlo? Vy? JK? Staněk? Kožíšek? Venda&Alois?

      11. Pro Věru:
        ad.: Vy ale odečítáte: 1 dobro – 1 zlo = 0.

        Ne já to sčítám: 1 dobro + 1 zlo = 0.
        Zkuste pochopit princip monády:-)))

      12. ad – A kdo ty mravní a etické zákony určuje? A podle čeho? Kdo posuzuje, co je dobro a co je zlo? Vy? JK? Staněk? Kožíšek? Venda&Alois?
        _______________________

        Každá kultura má svůj mravní kodex. Evropská kultura s židovsko-křesťanskými kořeny má svůj mravní kodex ukotvený v Desateru. Měla jsem za to, že tohle se tady snad nemusí řešit.

      13. ad – Zkuste pochopit princip monády:-)))
        _____________________

        Lojzo, zkuste to nejdřív vy:

        Všechno má svůj opak – ne však absolutní. Žádná věc totiž není čistě jin nebo čistě jang. Každá ze sil obsahuje základ té druhé. Například zima se může změnit na léto.

        Lojzo, z další debaty se omlouvám. 1hruška +1jablko = 0, došli jsme na konečnou. Zkrátka se neurodilo. Mějte se:-)

      14. Lojzo, Věra počítá 1 dobro -1 zlo = 0. Vy počítáte 1 dobro + (-1 zlo)= O.
        C) je správně, vykašlete se na to. Když nerozumíte ani tomu, že v každém okamžiku je více narozených než zemřelých, takže dle Vaší pochybné matematiky dobro-zlo je dobra v každém okamžiku víc.
        U Verdunu podle Wiki padlo na každé straně 300 000 vojáků za 10 měsíců. Lze tedy očekávat že ve Francii a Německu došlo k většímu počtu zemřelých jak narozených a máte v reálném čase jiný výsledek jak Vaše 1-1 = 0
        Na světě je asi 7,5E+9 lidí a rok má 3,5E+7 vteřin. Na každou vteřinu tedy připadá 214 lidí. Děleno délkou života asi 70 roky dostaneme asi 3 lidi. Neznamená to, že každou vteřinu 3 lidi se narodí, 3 lidi zemřou a 3 ztratí panenství nebo panictví, tedy proběhnou 3 jevy, které jsou v životě jen jednou.
        https://cs.wikipedia.org/wiki/Populace
        „Každou sekundu se narodí v průměru 4,1 a zemře 1,9 jedinců“.
        Mě vyšlo 4,1-1,9 = 2,2. Kolik vyšlo Vám?

      15. Lojzo,

        ptáte se: Kdo posuzuje, co je dobro a co je zlo?…
        Evidentně vy – a špatně, protože to děláte přes opravdu hloupou rovnici
        1 novorozenec + 1 mrtvola = 0
        Navíc se podle vás jedině tak dá exaktně počítat dobro a zlo, přičemž nula je v té rovnici ještě ke všemu rovnováha.
        Realita je přitom hmatatelně jiná…
        Jak je vidět, člověka, ignorujícího Boha, může doslova napadnout kdejaká pitomost.
        Ale ještě horší jsou u vás jiné dvě věci.

        Za prvé, tápete mezi dobrem a zlem a přesto chcete jiné lidi o dobru a zlu poučovat.
        S tím souvisí, že vaše otázka „Kdo posuzuje, co je dobro a co je zlo?“
        je zavádějící. Odpověď zní: Kdekdo.

        Přesněji však má tato otázka znít: Kdo určuje, co je dobro a co je zlo?
        Tady je odpověď jasná a konkrétní: Kristus. Já jsem cesta, pravda a život.
        To znamená, že co je mimo Krista, to je mimo pravdu. A co je mimo pravdu, tu je zlo.
        A naopak – co je v pravdě, to je dobro.

        Za druhé, může být, že někdo nezná Kristovo učení. Ale každý zná pojem: čisté svědomí.
        Je to jeden z projevů ducha z Boha, jenž je v každém člověku.
        Vám čisté svědomí, hluboko v nitru, tiše sděluje, že se tady snažíte prosazovat ptákoviny.
        Ale vaše umanuté ego trvá na svém. A raději vymyslí tisíc dalších ptákovin, jen aby hlas čistého svědomí zahlušilo.
        To je na tom to nejhorší.

      16. U příspěvku Lojzovi
        14.7.2020 (14:22)
        jsem zapomněl uvést: JK

    2. Lojzo, zákon akce a reakce pro hmotné objekty jistě platí a snad i v celém vesmíru. Jenomže tam platí mnoho dalších zákonů a některé nejspíš sotva astronomie a fyzika chápe. Ještě, že Vám je to jasné : 50% :50%.
      Dobro a zlo dokonce i o témže jevu sídlí v každém srdci a hlavě trochu jinak.
      Díval jsem se letmo na asi ČT2: něco jako druhá světová očima účastníků. Syn ve Wermachtu jásá jak se daří a konečně spravedlivá odplata za ponížení z I.světové. Matka mu v dopise odpovídá : Válka je zločin a všichni budeme potrestáni.
      Takže stejné dobro a zlo ve dvou hlavách dokonce si velmi blízkých a úplně jinak.
      Byl jsem pěšky po pěšinách a v lese asi 2 hodiny a zašlapoval jsem španělské plže, po dešti asi 40 kousků. Na zahrádce máme každý den pokryté dno kýblu, kdyby se nesbírali, tak sežerou i brambory.
      Takže mi ukažte dobro a zlo a akci a reakci 50% na 50% u zašlapaných plžů. Bylo to dobro, protože je to invazní druh, který škodí naší přírodě? Nebo zlo – zabití živého tvora? Fyzikálně je to v pořádku: akce = šlápnutí, reakce = placka plže.
      A Věru nechte na pokoji, zatahovat do takových diskuzí o smrti i její asi vnouče, to je právě kus zla a zbytečného.

      1. → A Věru nechte na pokoji, zatahovat do takových diskuzí o smrti i její asi vnouče, to je právě kus zla a zbytečného.

        +1! Připojuji se a souhlasím. Chucpe a vulgárnost jak z učebnice! Admin byl asi v „renaultu“.

      2. Děkuji Pardalovi a Honzovi za vlídné slovo:-)
        Ono to tak ale opravdu je, každé živé bytosti jednou svíčka dohoří. Všichni to víme, většinou se na to netěšíme, někdy je to vysvobození, jindy se ještě nechce…ale jak se říká – je to jediná spravedlnost na světě – „musíme tam všichni“. Vůle k životu je obrovská. Znám ze své praxe mnoho mladých žen, které v dětství či v mládí vážně onemocněly. Bylo to peklo pro ně a pro celou rodinu, ony to ale nevzdaly, popraly se s osudem a navzdory všemu se nejen uzdravily, ale rozhodly se v dospělosti porodit dítě. S vědomím, že může u nich samotných dojít k fatálnímu relapsu nebo budou podobné trápení prožívat se svými dětmi. Přesto jdou dál, život vítězí. Ono totiž nejde o život jednotlivce, ale o život jako takový, o předání štafety, v tom je naše nesmrtelnost. Předat geny, předat informaci další generaci. Když se dívám na moje štěstí, jak se snaží, jak se škrábe nahoru, usilovně zatíná pěstičky a snaží se posadit a pozorovat svět, tak se jen usmívám a moc mu držím palce, ať mu ta svíčička hoří co nejdéle:-) a to přeji i vám všem a vašim milovaným:-)

      3. ad.: Chucpe a vulgárnost jak z učebnice!

        Tím, že se o smrti nebude mluvit, tak ona ta smrt zmizí? To je akorát to chucpe celého křesťanství, že Bůh je láska a smrt a zlo neexistuje.

      4. ad. Lojza13.7.2020 (7:12)
        Je to trochu jinak a přece stejně – i covid nám opět přiblížil, že smrt existuje, i když lidé o ní velmi neradi hovoří. To není, že by to bylo „…Chucpe a vulgárnost…“
        A jak tak občas čtu Věru z Vysočiny, zná nejen smrt, velmi dobře, ale i vše, co jí předchází, či může předcházet. Jde o to, jestli to člověka posílí, pak o tom může hovořit, pokud nikoliv, tak to jako-by odsune do pozadí a mlčí.
        A pak je ještě možnost – pomoci, nebo alespoň obejmout ty, kdo o takto nemocného pečují, a třeba i zaslzet společně. Úleví to oběma. A snad se opět soustředí i na své další blízké, …

      5. to: „Ono totiž nejde o život jednotlivce, ale o život jako takový, o předání štafety, v tom je naše nesmrtelnost. Předat geny, předat informaci další generaci.“

        Jsou lidé, kteří jsou bezdětní, žádné geny nepředají a přesto se stanou díky svému slovu nesmrtelní. Tak, jak předávají život lidé, tak ho předávají i jiní živočichové. Společným jmenovatelem u nich všech je, že oni ten nový život netvoří. V předávání života vidí nesmrtelnost ateisté. Věřící vidí ve smrti jen změnu formy života a pokud mají opravdovou víru, pak se smrti neděsí.

      6. Pavle,

        V předávání života vidí nesmrtelnost ateisté. Věřící vidí ve smrti jen změnu formy života a pokud mají opravdovou víru, pak se smrti neděsí
        ____________

        Pavle, může to být i naopak.

      7. Ano, může to být i naopak. V takovém případě ateista není opravdovým ateistou a věřící není věřícím. Strach ze smrti je přirozenou biologickou vlastností člověka. Víra může tuto přirozenou fixaci na hmotný svět překonat.

      8. ad – V takovém případě ateista není opravdovým ateistou a věřící není věřícím.
        _______________

        Možná je to ještě jinak.

  3. Lojzo, i fyzika základní školy stačí na povědomí o třetím Newtonově zákonu. Jestliže jedno těleso působí silou na druhé těleso, pak i druhé těleso působí na první těleso stejně velkou silou opačného směru. Síly současně vznikají a zanikají.
    Zkuste to prosím aplikovat na dobro a zlo, v nějakých měřitelných jednotkách, když jsou to podle vás měřitelná fakta.

    „Té síly díl jsem já, jež chtíc konat zlo, vždy dobro vykoná…“
    /Mefistofeles/

    1. Něco Vám blízkého:
      Jestliže se narodí malý človíček pokládáme to za dobro, jestliže pak zemře, pokládáme to za zlo. Je to tedy 1:1. Dobro přece nevítězí. Je to i měřitelné a dokazatelné.

      1. ad – Je to i měřitelné a dokazatelné.

        No tak to prosím vás Lojzo změřte, přesně to bych ráda viděla, díky.

      2. Věro,
        nevím, jestli jste tak natvrdlá nebo se jen děláte. Řeknu Vám to tedy po lopatě: I těch Vašich 7,5 kg štěstí jednou zemře. To nemusím měřit a dokazovat.

      3. ad – nevím, jestli jste tak natvrdlá nebo se jen děláte. Řeknu Vám to tedy po lopatě: I těch Vašich 7,5 kg štěstí jednou zemře. To nemusím měřit a dokazovat.
        _____________________

        Jistě, každý živý organismus jednou zemře, moje štěstí, já, vy…. Co je na tom podle vás zlého? S tím se snad počítá.
        Vy zde ale tvrdíte, že „Dobro přece nevítězí. Je to i měřitelné a dokazatelné.“ a já po vás nechci nic jiného, než abyste uvedl konkrétní příklad měření dobra a zla. Jste tak natvrdlý, nebo to jen děláte?

      4. Lojza dal příklad „narodí se = dobro, zemře = zlo. Je to tedy 1:1.“
        Jenže nevložil, co dělal člověk mezi tím. Víc bylo dobra. Jinak bychom žili ještě v otrokářství, nebo v nacismu.

  4. Lojzo, dobro vítězí nad zlem například v tom, že civilizace jde od otrokářství postupně k demokracii. Když se v Německu vrátila – k nacismu, záměrně vyvražďovala národy, pak se ostatní spojili a nacismus zničili.

  5. Vážení diskutéři, podle mne jsou pojmy „dobro“ a „zlo“ subjektivní a relativní pojmy. Nejde je měřit, ani jinak vyhodnocovat. Stratím výplatu – tedy je to pro mne zlo a neštěstí. Ale když ji najde bezdomovec je to pro něho dobro a štěstí. A tak je to se vším na světě…

    1. → podle mne jsou pojmy „dobro“ a „zlo“ subjektivní a relativní pojmy.

      Pojmy nejsou dojmy. SKUTEČNOST, stejně jako PRAVDA, je vždy jen jedna.

      1. Potřebuje tu někdo víc životních zkušeností?
        Každý má svou pravdu. Neznalé civilizace to nechtějí znát a vnucují svou pravdu jiným. Kdežto chápat, že každý má svou pravdu, vede k potřebné toleranci.
        Člověk, co ztratil peníze, klidně věří, že je najde někdo potřebný. Ví, že nic není náhoda.
        Je to jedna z možností.

    2. Najde mou výplatu bezdomovec a je to pro něj štěstí? Může to být i smůla, uchlastá se k smrti. Je to smůla? Třeba je to vysvobození. Viděl bych to na dvě roviny, které se prolínají, proto nejdou rozpoznat okem amatérů. Jako když někdo vysloví tu ohavnost nic není náhoda. Je osud a předurčení a amatéři to budou plést dohromady jedno přes sebe a nikdy se nedomluví a debata pokračuje.

    1. Honza snad netuší, že co uvažuje, to si přibližuje. Snad se dívá do zrcadla, a netuší, že se mu otáčí levá a pravá strana. Nechceme jít od demokracie podnikatelské přes feudální do demokracie otrokářské. Tímto přesvědčením si to přibližuje, upevňuje. Brrr

      1. → Honza SNAD netuší, že co uvažuje, to si přibližuje. SNAD se dívá do zrcadla, a netuší..

        Brrrr, domněnky. Fujtajbl, odstup satane!

  6. K tématu v diskuzi o dobru a zlu. Dnes v kostele kázání k evangeliu Lukáše o rozsévačích.
    Ježíš mluvil v podobenstvích. Obilí rozeseté na cestě lidé rozšlapali, na skále uschlo, v trní se udusilo, ale v dobré půdě vzešlo a zmnohonásobilo se.
    Takže dobro se může šířit jen tehdy, když v našem srdci a mysli přijde na dobrou půdu. Zatvrdlá srdce ho rozšlapou, spálí, udusí.
    https://onlineb21.bible21.cz/bible.php?kniha=lukas
    Kapitola 8 8
    Podobenství o rozsévači:“11 Zrno v tom podobenství je Boží slovo. 12 Ti podél cesty jsou ti, kteří slyší, ale potom přichází ďábel a bere jim Slovo ze srdce, aby neuvěřili a nebyli spaseni. 13 Ti na skále jsou ti, kteří slyší Slovo a s radostí je přijímají, ale nemají kořeny. Ti věří jen dočasně, v době pokušení odpadají. 14 Zrno, které zapadlo mezi trní, jsou ti, kteří slyšeli, ale pozvolna bývají dušeni starostmi, bohatstvím a rozkošemi tohoto života, takže nedozrají, aby nesli ovoce. 15 Zrno v dobré zemi jsou ale ti, kteří slyší Slovo, chovají je v ušlechtilém a dobrém srdci a vytrvale přinášejí užitek.“

    1. ad.: Obilí rozeseté na cestě lidé rozšlapali, na skále uschlo, v trní se udusilo, ale v dobré půdě vzešlo a zmnohonásobilo se.

      Pardale,
      dle mého názoru to není o dobru a zlu. To je o tom, že vývoj ve Stvoření probíhá systémem pokus – chyba. Co je „dobré“, to přetrvá o trochu déle.

  7. → v tom je naše nesmrtelnost.

    Ano, blbci jsou nesmrtelní. Dlouho jsem tomu sice nechtěl věřit, ale je to tak.

  8. → Lojza 13.7.2020 (17:48)

    Lojzíku, došel ti (a to zcela zákonitě, po právu a po zásluze) dech. Takže teď už jenom pokračuješ v mletí těch svejch s&h. Ale z hovna bič neupleteš. To se ještě nikomu nepovedlo.

  9. Diskutuje se tu mj. o dobru a zlu z různých pohledů. Až nakonec „rozsévač“ a s&h ! Nic nového pod sluncem. Vlastně jde o věčný proces poznávání, kde ego u někoho je v hlavní roli, jinde ve vedlejší.

    Pan Staněk na úvod říká to důležité ve svém příběhu a z něho plyne i poučení? Určitě to mohl cítit, to vyhození z Vysoké školy veterinární, jako zlo, ale právě to mu umožnilo zapojení se do studia života včel a včelaření a současně do studia světových filozofů, náboženských směrů a léčitelství. Nebýt toho vyhození, kdo ví, jak by se jeho život odvíjel?

    Dobro a zlo je relativní.

    1. → Dobro a zlo je relativní.

      No bezva, Álois. Takže když tě kopnu do šimpánu, až ti bolestí vyhrnou slzy, tak je to co, taky relativní?

      Kde učej kraviny typu, že „dobro a zlo je relativní“? Kdes to nasosal, Álois?

  10. Dobro a zlo(polarity) jsou iluzí logické mysli. A samozřejmě, pro ty kteří si ještě svoji mysl neosahali, tak je opravdu vše relativní.

    Pro Honzu.
    — No bezva, Álois. Takže když tě kopnu do šimpánu, až ti bolestí vyhrnou slzy, tak je to co, taky relativní?

    Honzo a co takový masochista, který tě bude prosit poníženě na kolenou abys ho kopl i do jiných míst :-)). Nevidíš zde opět subjektivitu-relativitu?

    Lidičky dejte si pozor jak uvažujete. Každé rozhodnutí je subjektivní a až z více subjektivit vzniká relativita. Relativita je pohled-nadhled na mnoho subjektivit.
    Každý rozhodujeme sám za sebe v kontextu svých poznatků, prožitků a zkušeností. Bůh stvořil různorodost a mnohost a dělá vše pro to, aby nezvítězila jedna konkrétní myšlenka nebo směr, kterým se bude stvoření ubírat. Jedna pravda, jeden směr znamená úpadek-totalitu. To přece známe. Byl tady komunismus a byla tady ještě dříve církev Svatá, která páchala ve jménu Krista takové hrůzy, že i ti největší estébáci byli proti tomu břídilové.
    Celému lidstvu by pomohlo, kdyby se každý věnoval více sám sobě, než propagaci svých subjektivních pravd. Mnozí říkají, že cesta k Bohu vede skrze poznání sebe sama. Já bych to trošičku poupravil. Cesta k Bohu vede skrze poznání mé mysli. Na to ale musí přijít každý sám.

    1. Pro všechny relativisty dobra a zla

      Kdo se snaží relativizovat dobro a zlo, ten není na cestě k poznání Boha a mluví z něho jen přízemní, ovšem domnělou moudrostí nafoukané ego.
      Jak by mohl k dobrým výsledkům na duchovní cestě dospět ten, kdo nedokáže konkrétně rozlišovat mezi dobrem a zlem?

      Jistě, může být, že když dva dělají totéž, není to totéž a co je pro někoho dobro, může být pro jiného zlo – ovšem to nemá nic společného s jakousi nekonkrétní šlichtou z relativity, nýbrž s konkrétní otázkou: Proč?
      Pravdivá odpověď na tuto otázku pak jasně rozlišuje skutky dobra od skutků zla.

      A pro ta ega, která se ráda věnují salónním diskusím o šlichtě z relativity dobra a zla, je zde malý test.
      Ve svém životě a na cestě k poznání Boha usilujete:
      a) o čisté svědomí
      b) o špinavé svědomí
      c) o relativní svědomí
      Vaše pravdivá odpověď vám hned řekne, co jste zač.

      (Přitom je paradoxem, že i ten, kdo usiluje o nerozpoznatelnou šlichtu dobra a zla, dělá to proto, že je pokrytec a pro sebe to vyhodnotil jako dobré.)

      1. No to je teda šlichta, tento příspěvek. To „čisté svědomí“ je přece dáno Vašim rozlišováním dobra a zla.

      2. Anonyme,

        píšete: No to je teda šlichta, tento příspěvek. To „čisté svědomí“ je přece dáno Vašim rozlišováním dobra a zla

        Díky za zářný příklad vašeho ega nafouknutého domnělou moudrostí a za ukázku zla.
        Nemůže jít cestou dobra ten, kdo nerozlišuje mezi dobrem a zlem. Navíc je egoistou a pokrytcem, protože pro sebe to obvykle velmi dobře rozlišuje.

        Zároveň, když zde chce diskutovat o čistém svědomí vaše ego, které evidentně ani neví, co čisté svědomí je, pak ta diskuse nemá smysl.
        (Opravdu čisté svědomí nepochází z ega.)

    2. ad – Honzo a co takový masochista, který tě bude prosit poníženě na kolenou abys ho kopl i do jiných míst :-)). Nevidíš zde opět subjektivitu-relativitu?
      ______________________

      Masochista upřednostňuje bolestivé stimulační sexuální praktiky, ale „v běžném životě“ je mu bolest nepříjemná a nemá ji rád jako každý jiný, kdo není zrovna analgezik.

      ad – Celému lidstvu by pomohlo, kdyby se každý věnoval více sám sobě, než propagaci svých subjektivních pravd.
      _______________________

      To je pravda. Proto taky, když někdo není schopen sám rozeznat dobro od zla, je k dispozici desetiřádkový morální kodex, až tak je to jednoduché.
      ______

      1. @: Proto taky, když někdo není schopen sám rozeznat dobro od zla, je k dispozici desetiřádkový morální kodex, až tak je to jednoduché.

        Citát:
        „Jestliže je ti vše jasné, zatímco ostatní nechápavě kroutí hlavou, je zřejmé, že jsi problém nepochopil.“

      2. ad. Citát16.7.2020 (7:02)
        Když já desatero zapomněla, tož mi nezbývá, než kroutit hlavou….

  11. ad „Jestliže je ti vše jasné, zatímco ostatní nechápavě kroutí hlavou, je zřejmé, že jsi problém nepochopil.“
    ____________________

    Je to nesmysl.

  12. ad – Když já desatero zapomněla, tož mi nezbývá, než kroutit hlavou….
    __________________

    I to se někomu může stát.

    1. říkám si, když zapomínám: „Holka, co nevíš, to tě netíží, tož snad je to i úleva, zapomínat…“ Jestli zůstane alespoň paměť srdce? Netuším.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2020

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference