pH 7, aneb zamlčovaná pravda o vzniku rakoviny
Veškerá předčasná zdánlivě přirozená úmrtí nejsou totiž nic jiného, než přílišná, tedy až nesnesitelná míra zasycenosti kyselostí lidského těla. Což je pro jeho buňky konečná. Prof. MUDr George Crile, Cleweland (1923)
Odebereme-li ze zdravé buňky pouhých 35% kyslíku, dokážeme z ní udělat rakovinovou za pouhé dva dny. MUDr. O. H. Warburk
PH (lat.: pondus hydrogenia) nám ukazuje, zda vodný roztok reaguje kysele či zásaditě. Stupnice od 0 do 7 přísluší kyselým (vodíkovým) roztokům, neutrální pH 7 je voda. Od 7 výše do 14 jsou roztoky zásadité (kyslíkové). Čili kyseliny mají hodnotu méně než 7 a zásady více než 7. Platí, že čím je číslo menší než 7, tím je kyselina silnější. Čím má zásaditý roztok větší číslo, tím je zásada vydatnější.
Hodnota vodného roztoku se dá jednoduchým způsobem změřit. A to lakmusovými papírky, kterým se odborně říká acidobazické indikátory. Po krátkém ponoření do roztoku se zbarví. Nejkyselejší přechází ze sytě červené barvy přes oranžovou a žlutou do zelené, která značí neutrální hodnotu. Zásadité začínají přecházet ze zelené barvy do modrozelené až tmavě modré. Nás ale budou zajímat, ve vztahu ke zdravému lidskému tělu, hodnoty kolem čísla 7; tedy neutrální. Protože touto hodnotou je též vyrovnán energetický vztah mezi základními energetickými drahami (meridiány) našeho těla.
Jedním z těch, kdo upozorňuje na význam nezdravého zakyselení lidského organismu, je Břetislav Nový. Původním povoláním chemik s přezdívkou „dědek kořenář“. Také on si ověřil, že pro zdravé lidské tělo jsou ideální hodnoty přibližující se pH 7. Kromě řady bylinných přípravků prodává lakmusové papírky, které pojmenoval Testovacími proužky. Těmi zjistíme okamžitou hodnotu pH nejenom v ranní moči, ale též ve slinách.
Významný český bylinář Josef Antonín Zendrych (20.9.1941 – 4.9.2012) překonává v šedesátých letech, s pomocí slovenského léčitele, leukémii. Od té doby soustředil svůj zájem na léčivé rostliny. Oprávněně poukazuje na trvalé znehodnocování životního prostředí, které snižuje účinnost léčivek. Nebyl vnímavým jedincem, proto nedokázal, stejně jako evropsky proslulý terapeut bylinář Ing Jiří Janča CSc (1924-2005), sestavit léčivé směsi přímo na tělo nemocného. To neplatí třeba pro současného citlivce léčitele-diagnostika a bylináře Ing Valdemara Grešíka (*1962).
Dlouhodobější překyselení lidského organismu souvisí s jeho nejhorším nádorovým onemocněním – rakovinou. To si J. A. Zendrych též uvědomuje, proto prodává indikátory kyselosti, jimiž jsou lakmusové papírky. Jsou pojmenovány Indikačními.
Léčitel a biopraktik (psychotronik) Josef Voříšek (žák Josefa Zezulky) se ve svém bádání dostal nejdál. Vytvořil několik zajímavých přístrojů. Jeden z nich, s platinovými elektrodami, dokázal zjistit stav „zakyselení“ organismu, jež souvisí přímo úměrně s rakovinou. Diagnostikovaného též dokázal zbavit překyselení. Měl písemně doloženo, že o jeho průlomovou práci, z odborné lékařské veřejnosti, neprojevil nikdo ani ten sebemenší zájem.
Josef Voříšek vypráví:
Mnozí pacienti u mě prošli účinnou detoxikací organismu. Přístroj k tomu jsem vyrobil sám. Pacient dostal nepatrnou vzrůstající „dávku“ proudu prostřednictvím tzv. živé a mrtvé vody, což je voda upravená elektrickým proudem. V jistém okamžiku začal cítit napětí v podobě plošného slabého „pálení“. Zajímavé je, že každý člověk snese jinou dávku napětí. Voda v misce se zbarví a vyloučí se volné radikály, jakési „chomáčky“, což jsou nečistoty z organismu.
Jsem přesvědčený, že jedním z hlavních faktorů pro vznik a rozvoj rakoviny je kyselý stav organismu. Je velmi důležité dbát na to, abychom svůj organismus nepřekyselovali a pokud ho už „kyselý“ máme, snažme se ho odkyselit. Na toto téma existuje v současné době dostatek literatury, kde je možné se dozvědět o tomto problému více.
Popsal jsem známý fakt, že rakovina vzniká v překyseleném lidském organismu. Těžko posoudit zda mnou jmenovaní znali práci MUDr O. H. Warburga (1883-1970), který v roce 1931 dostal Nobelovu cenu za medicínu. Objevil základní příčinu vzniku rakoviny; tou je překyselení organismu. Leč zájmová lékařská a farmaceutická spolčení, prosazující svůj společný zájem, na tuto „zanedbatelnou drobnost“ pozapomněla. Na celé planetě tak přicházejí každoročně o život zbytečně statisíce jedinců nemocných rakovinou.
Rovnováhu dvou opačných složek (jang a jin) energie čchi (či, prasíly) související jak s lidským tělem, tak Vesmírem, nám představuje nejdokonalejší několikatisíciletý symbol pojmenovaný monáda (či čínský Tchaj-ťi-tchu). Vychází z poznání nejstarší čínské filozofie, kterou můžeme oprávněně nazvat dualistickou. Oni nejenomže poznali fyzikální podstatu prasíly čchi, ale též opačné vlastnosti jejích dvou složek. Účelně je využívali jak v krajině (feng šuej), tak v lidském těle.
Kruhový průřez prasíly čchi je esovitě rozdělen na dvě stejné části. V každé z nich je opačně zbarvená tečka připomínající opakované vznikání a zanikání vesmíru. Černá a modrá barva představují vzařovací jinovou /kyselou) složku prasíly čchi, zatímco barvy bílá a červená opačnou vyzařovací jangovou (zásaditou). Esovité rozdělení kruhu naznačuje vířivý charakter prasíly čchi. Něco málo z toho věděli též evropští alchymisté.
Význam energie-prasíly si uvědomovala všechna lidská společenství; počínaje rodovými. Všechna věděla, že energie-prasíla, nacházející se v různé míře všude kolem nich, je nepostradatelná pro zdravý život. I to, že jí mají všechny neživé přírodniny a živé organismy v sobě zabudovanou.
Energetickou rovnováhu, mezi jednotlivými orgány lidského těla, zajišťují akupunkturní energetické dráhy (meridiány). Základních je dvanáct: šest kyselých jinových a šest zásaditých jangových. Ve zdravém lidském těle v nich nesmí být proudění přerušeno. Zároveň musí být jejich vydatnost životně energeticky dostatečná. Pokud tomu tak není, pak organismus nejdříve onemocní; někdy až zbytečně brzo zemře.
Stejná energie se v různé míře nachází v prostředí, které nás obklopuje. Jak objevit kyselé prostředí v přírodě a ve stavbách jsem důkladně popsal ve svých knihách o prasíle. Poprvé už v roce 2002 (Zpověď druida). Několikametrová síť prostupující zemským povrchem má linie vyzařovací (zásadité) a opačné vzařovací (kyselé) nestejné energetické vydatnosti. Delší pobyt na vzařovacích nejenomže zakyseluje naše tělo, ale též mu odebírá energii. Těm se zvířata vyhýbají. Což platí také pro rostliny, které si ale někdy nedokáží vybrat své místo. V tomto ohledu nám různou energetickou hodnotu místa ukazují některé aleje. V nich najdeme stromy bujně rostoucí, stejně jako choré a neduživé, mnohdy s rakovinovými nádory.
Co to znamená? Nestačí, když se nebudeme stresovat a krmit zásaditými potravinami. Neboť zakyselené (vzařovací) prostředí, v němž se můžeme po většinu dne pohybovat, nám může odebírat energii-prasílu, proto nás bude oslabovat (snižovat imunitu). To věděli i pralidé, stejně jako dodnes rostliny a zvířata. Proto se těmto místům vyhýbali. Ale je tu ještě lakmusový papírek. Ten nám neurčí pouze pH našich slin a moči, ale též místa kde žijeme, nebo pracujeme.
Jan Johann Jaroslav Miška
(knihy: Zpověď druida, Magická prasíla, Hledání prasíly, Tajemství prasíly 1 – Zapomínání, Tajemství prasíly 2 – Zjevování a Bájná prasíla)
Poslední články autora:
