„…s pomocí pravého Mistra lze pozvednout závoj nevědomosti a objevit největší tajemství života – na této cestě jsou debaty k ničemu; hledej a můžeš nalézt pravdu!“
(perský sant A.Ansárí z Hératu)
Nejsem vůbec žádný odborník, ani trošičku, ani co by se za malý nehtíček narozeného dítěte vešlo, na otázky vzniku a rozvoje lidstva. Mohu si jen představit, že jeho kolébka nebyla někde na severu za polárním kruhem, ale spíše v teplých krajích naší planety. Proto bych mohl i napsat a nikdo by mne tu necupoval na kousky, že třeba ty jižněji položené země stály u počátků lidské společnosti. A protože tam logicky žilo lidí více, tak i postupná vzdělanost a s ní i duchovnost rostla tomu úměrně. A také tam žili i různí dávní učitelé, kteří znali moudra a z nich se často stávalo až i „pravdivé“ jádro jednotlivých náboženství (ty uvozovky mají svůj význam, ale proč je teď pitvat, když jde až o následek). Tito význační lidé mluvili ze svého vlastní poznání, ze svých niterných zkušeností, ne z doslechu nebo vedeni vlastními rozumovými úvahami či četbou knih. Vždy se rádi podělili o svou znalost věcí až nebeských s těmi, kteří pro to měli již připraveny funkční uši a byli tak i připraveni je postupně následovat na cestě Ducha, k pravdě a k realitě.
Mám před sebou útlou knihu „Povídky mystického východu“ (vydána společností Radha Soami Satsang Beas – Česká republika). Pokusím se postupně z ní / a i z podobných knih / nabídnout něco, co může pohladit po dušičce, co může přinést otevření i našich pozemských očí.
Někdo se může domnívat, že člověk je jedinečným výtvorem se skutečně kvalitním nástrojem, který ho odlišuje od široké škály všeho možného z pozemské fauny. ANO. Má mysl. A ta vymyslela třeba i první primitivní zbraň a lstivé nástrahy při lovu zvířat, kdy dokázal s její pomocí porazit i třeba obrovského mamuta. Postupně, jak rostla konkurence dalších a dalších lidí, uměla tato mysl nasměrovat lidi i k vzájemnému zabíjení se. Vedla ale i k rozvoji umění, kdy lidé od počátku vyjadřovali své pocity nějakým primitivním malováním či socháním. Tento nástroj je vskutku podivuhodný.
Dnešní první mini povídka se k ní vztahuje a má název „Zázraky mysli“.
Jednou stál nedaleko obchodu na tržišti jistý mahátma a díval se na vystavené zboží, když v tom jej náhle napadla myšlenka. A on promluvil ke své mysli: „Ó mysli,“ řekl, „tolik jsem o tobě slyšel, proč mi neukážeš nějaký svůj zázrak?“
Mysl odpověděla: „Prosím, chvíli počkej,“ a odmlčela se.
Během chvíle si muž, který nedaleko prodával med, namočil do něj prst, ochutnal a pak jej otřel o zeď. V tu ránu přilétlo hejno vos, ty se hrnuly ke zdi, sedaly na ni a med pojídaly. Vos přilétalo stále více a více a zápasily, aby se k medu dostaly.
Náhle je uviděla ještěrka a ta si pomyslela: „Vosy jsou mojí potravou, a tak mám právo je všechny sníst i s tím medem.“ A také to udělala.
Mezitím uviděla ještěrku kočka obchodníka, u kterého mahátma stál, vrhla se na ni a sežrala ji. Vedle postával pes a v okamžiku kdy uviděl kočku, jak si pochutnává na ještěrce, rozběhl se k ní, chytl ji a zakousl. Protože to byla obchodníkova oblíbená kočka, přepadl jej hněv a požádal své služebníky, aby psa chytli a zabili.
Avšak pes patřil zákazníkovi, který něco kupoval v jiném obchodě. Když viděl, co provedli jeho psovi, velmi se rozzlobil. Obchodníkovi nejprve začal hrubě nadávat a nakonec se strhla veliká rvačka.
Pak se mysl mahátmy zeptala: „Už jsi spokojen, když jsi viděl ukázku zázraku, který ti mysl předvedla? Já umím dokonale vymýšlet všelijaké tužby, a kdo ví, kam tyto tužby své oběti zavedou.“
„Podívej se na touhu vos po medu. Jejich nepatrné mysli a jejich smysly stvořily toto přání. A viděl jsi, k čemu to vedlo. Následovala až krvavá rvačka mezi lidmi, kteří se mezi sebou znali.“
„Jestli si přeješ, mohu ti ukázat mnoho jiných podobných „zázraků“, protože je dělám každou chvíli ve všech krajích světa.“
„Děláš první a poslední abys chránil své tělo, avšak mysl zůstává nestřežena. Její touhy jsou ušlechtilé i nízké, hltá dobré i zlé.“ DÁDÚ
Vysvětlivky:
Mahátmá – „velká duše“; mj. titul vysoce duchovně pokročilých osob
DÁDÚ / Dadu Dayal 1544-1603 / – mystický básník-sant z Rádžasthánu
Alois Vrobel
Poslední články autora:
