Subjektivní pochopení (novo) gnóze – nové cesty osobního gnosticismu (3.) | Magazín Gnosis

Jako vždy, když tvořím nějaký subjektivní náhled na nějaké téma, tak počítám s tím, že může nastat situace, kdy některé pasáže nebudou plně pochopeny, a nebo nastane druhá možnost, že se budu v některých věcech a pohledech lišit od přímého poznání druhých, nebo se i v rámci zkoumaného tématu (mohu) zmýlit; pokud by to nastalo i v tomto případě, klidně mi napište, protože učit se, stále, je jedna z mých osobních radostí, patří to nyní k mé (novo) gnózi.

V rámci českého církevního křesťanství tvoří základ ekumenismus, a také hlavně křesťanské církve hlavního proudu spojuje společné Apoštolské vyznání víry. Další variantou je i Nicejské vyznání a Nicejsko-konstantinopolské vyznání. Ekumenické hnutí má své členské církve, církve přidružené a pozorovatele – zde je k dispozici podrobný přehled na webu, s odkazem na jednotlivé členské organizace. Součástí hlavního proudu křesťanských církví jsou i v ČR nové církve a společenství, které se ovšem hlásí k hlavnímu proudu vyznání víry.

Podrobný přehled registrovaných náboženských společenství v ČR je k dispozici na webu nově vzniklé Religionistické encyklopedie, která tvoří ucelený přehled o registrovaných společenstvích v ČR, tedy i těch, které se hlásí k jiné náboženské víře, ale s podmínkou, že jsou registrovány Ministerstvem kultury ČR a mají tak plná zákonná práva a povinnosti vyplývající z registrace.

Mimo registrované křesťansky orientované církve a náboženské společnosti (např. budhistická, hinduistická, židovská, muslimská) existují samozřejmě v ČR i nábožensky orientovaná společenství, která jsou také v rámci registrace vedena jiným typem registrace, nebo jsou i zatím neregistrovaná, či usilují o registraci. Z těchto důvodů je dobré sledovat i aktuální situaci v ČR odborným (vědeckým) způsobem třeba na webu Náboženský infoservis nebo přímo na webu časopisu Dingir. Z těchto informačních zdrojů můžeme samozřejmě načerpat i informace o těch společenstvích, která se nějakým způsobem nezachovala v pořádku, a případně dokonce mohla ohrožovat své členy.

Je potřeba mít na paměti, že náboženství není vždy nositelem čisté morálky nebo Života, může, pokud se role vůdců náboženských společenství zhostí buď lidé Zla nebo tzv. Zpátečníci (termín dále rozvedu podrobněji v článku), stát zdrojem destrukce Člověka, na to se vždy musí pamatovat.

Na veřejné náboženské scéně se lze tedy v ČR lehce vyznat, po přečtení jednotlivých hesel ke společenstvím na religionistické encyklopedii zjistíte základní informace, vnitřní vyznání společenství, způsob organizace a kde v ČR působí (můžete použít i zdrojové weby jednotlivých společenství). Ale opravdu z hlediska (ověřitelnosti a pravdivosti) informací je lepší, alespoň pro první seznámení, použít Religionistickou encyklopedii, protože zde máte jistotu že všechny informace jsou opravdu pečlivě kontrolovány a získáte tím i jistotu kvality informací, z religionistického vědeckého pohledu.

Než se pustím do rozboru jednotlivých aspektů a zdrojů motivace pro přímé poznání v mé vlastní verzi (novo) gnózi, tak se nejdříve vyjádřím přesně ještě k jedné důležité věci. Tou věcí, tím těžkým a tíživým tématem, je můj vztah k otázkám věrouky (křesťanské), které jsou v současné době podstatné v rámci církevního křesťanství hlavní proudu a s ní související teologie uvězněny v dogmatismu a často i bohužel ve fundamentalismu a z mého pohledu hlavně v problému křesťanského fundamentalismu.

Problém tkví v tom, že v rámci českých křesťanských církví je křesťanská víra poměrně často vnímána dost dogmaticky, ale i fundamentalisticky. K tomu slouží jednotlivým církvím jejich vnitřní (veřejně dostupná) závazná pravidla, nebo kodexy (katechismykréda, kodexy i katechismy brána jako to nejdůležitější k pochopení víry, ale z mého pohledu se můžou všechny pravidla, kréda, kodexy i katechismy stát pastí, které se stávají jen člověkem vytvořeným náboženstvím, nebo ještě hůře náboženským systémem, který si sami lidé ve všem vytvořili – a díky těmto všem pravidlům, krédům, kodexům i katechismům lidé nepoznají skutečnou svobodu. Nemůžu a ani nechci tvrdit, že je to tak vždy, vše vždy záleží na kvalitě Těch, které si Bůh povolal ve všech církvích do kazatelské nebo kněžské úlohy a služby, problémem se ale stává, když se moci nad lidmi zmocní ti, kteří jako novodobí farizeové mohou rozložit Vaši víru tak, že se stanete jen loutkou, neživoucím „věřícím.“ Většinou pak nejhorší variantou je vznik kultu Člověka, a to i uvnitř jinak etablovaných církví, a také se s tím spojí nové zlo, které bych pojmenoval jako Pozorovatelé, extrémní Zpátečníci, Watchmeni sledující „zdravou“ víru u těch druhých, ti věčně posedlí touhou napravovat nedokonalostí víry druhých. Takových farizeů jsem potkal bohužel moc a nakonec jsem si uvědomil, že mám jen dvě možnosti. Buď setrvat uvnitř a snášet takové lidi, nebo se vydat cestou Monachose, mnicha, který vyjde na jinou cestu a podrobí svoji víru ne bezhlavé věrouce, ale přímému poznání, tedy gnózi.

Není to lehké opustit své domovské společenství, ale pokud dojde ke střetu (a tím nemyslím vyostřenému) ale smysluplnému, tak je nutné vykročit na jinou cestu. Můj osobní příklad je důležitý a docela často se shoduje s příklady ostatních (odpadlíků), ale já mám jednu úžasnou výhodu, odešel jsem v poklidu; možná se člověk neshodl na víře a věrouce, ale zůstali jsme na obou stranách nositeli Kristovy lásky, a to je pro mě velice důležité.

A posledním bodem (popsal jsem – nyní lehké změny v textu – už v článku Subjektivní pochopení gnosticismu, aneb osobní cesta přímé zkušenosti (1.), je důležitý bod k mé náboženské/spirituální zkušenosti, kdy se stavím kladně k pojmenování své přímé praxe jako křesťanský (novo) gnostik či (novo) gnostický křesťan, kdy tímto pojmem chci vyjádřit to, že se plně hlásím k Apoštolskému vyznání víry, ale zůstávám v současné době mimo křesťanské (české) církve, ale v kladné návaznosti (myšlenkově) hlavně skoro na čtvrtstoletí členství v Bratrské jednotě baptistů. To, co mě nyní odděluje od církevního křesťanství, je návaznost na (staro) gnosticismus (viz. článek Subjektivní pochopení gnosticismu aneb rozdíl mezi (staro) a (novo) gnózí: (Staro) gnóze (2) a (novo) gnosticismus.

U klasického (starého gnosticismu) je to přímá inspirace gnostickými texty hlavně z archeologických nálezů v Kumránu (Svitky od Mrtvého moře), v Nag Hammádí (Rukopisy z Nag Hammádí) a samozřejmě pečlivě sleduji i současné nové archeologické objevy k biblické i gnostické tématice. Nejnověji asi článek z webu Nález dávných svitků obestírá tajemství. Pohled na bibli změnilo jedno hození kamenem. Připomenu i článek z téhož webu Nález svitků u Mrtvého moře byl archeologickým objevem století. Změnil pohled na bibli.

Důsledkem mého (novo) gnosticismu také je, že přijímám nejenom Apoštolské vyznání víry, jak jsem již zmiňoval, ale k tomu jsou pro mě důležité i mimo kánonické texty Bible. Podstatné stále pro mě, přes všechny změny a poznání, zůstávají zdrojem Života i kánonické texty Písma (možná Vás napadne z hlediska ortodoxie zda se stále držím doslovnosti Písma jako jednotného Božího slova, tak odpovím dále), ale také i veškeré mimo kánonické knihy a také všechny gnostické texty, které mi rozšiřují znalost mé víry.

Doslovnost Písma (Bible) je přesně tou otázkou, která je docela extrémně těžká, protože podle toho, co nyní vím o vzniku kánonu, starozákonního i novozákonního, tak si myslím, že věřit v absolutní doslovnou neomylnost Písma by byla z mého pohledu lež, ne proto, že tomu tak skutečně může být (a já se mýlím, což je také možná varianta), ale proto, že moje současná cesta vede jiným směrem, cestou přímého poznání. Na této cestě nejsem nyní už v zajetí (lidských) dogmat, (extrémního církevního) fundamentalismu a neomylnosti, ale jsem v zajetí (v dobrém smyslu slova) cesty přímého poznání (ke vzniku každého jednotlivého textu v Písmu je potřeba znát autora textu, historii, archeologický, i antropologický pohled).

Někdy se lidé ptají, zda jsem ztratil víru, ale nic takového se nestalo, jen mám jiný pohled na víru, věrouku, závaznost a dogma, a všechny tyto nadmíru těžké otázky musím projít kompletně znovu, ne pro druhé, ne pro božstva, ne pro slávu, ne před zraky druhých, ale jako monachos – jen jako monachos (odešel jsem z domova do bezdomoví, kdo má uši slyší, kdo chápe, skutečně chápe) mám otevřenou cestu přímého poznání, které bude smysluplně spojovat víru a ověřitelné poznání do úžasného celku. Nazvu to možná osobní Reformací 4.0, v moderním smyslu slova. A vnímám to také tak, že ztratit víru by znamenalo popřít všechno získané přímé poznání na křesťanské cestě hlavního proudu, ale já všechny dosavadní zkušenosti pokládám stále za důležité, akorát, že musí projít se mnou po nové stezce pozměněny tak, aby jim bylo rozumět. Vzal jsem tedy všechna pravidla, kréda, kodexy i katechismy na cestu sebou (v modlitbě), ale nyní se jimi necítím svázán.

Svým (novo) Gnosticismem jsem tak veden k přímé zkušenosti, k pokládání bez výjimky všech těžkých otázek, a tedy k přijímání pochybností o všech článcích víry až na úplné (pomyslné) dno. Osobní (novo) gnóze mi také umožňuje velice přímý přístup k textům jiných náboženských skupin (např. egyptská mystéria, buddhistická, (staro) i (novo) gnostická, perská, indická, muslimská – především súfijská, i judaistická) a také k textům vycházejícím z moderní spirituality, a nejen z ní.

Při objektivním zhodnocení by tato kombinace nebyla úplně v souladu s klasickou křesťanskou věroukou hlavního proudu a také by asi často docházelo ke zbytečnému tření, které vyplývá z neschopnosti smysluplné komunikace dogmatického a gnostického chápání víry (osobní přímá subjektivní zkušenost), kdy dogmatické (i fundamentalistické) chápání víry dle mého úsudku skutečně znemožňuje lidem možnost svobody objevování a pochybování, a tedy onu přímou zkušenost, která spěje nakonec k radosti z víry, radosti s gnóze (poznávání). Nejsem tedy v současné době vázán jakoukoli dogmatickou (či fundamentalistickou) podobou víry, a ani si nedokážu představit, že bych se v dohledné době stal opět (svázaným) z jakoukoli podobně omezenou podobou víry.

Určité pochopení mám nyní pro Náboženská společnost českých unitářů; a také kvůli názorové blízkosti i pro Obec křesťanů, ale zatím určitě neuvažuji o tom někde se organizovat, spíše vidím své působení (i v zakladatelské formě) do budoucna ve vlastní cestě možné (novo) Gnostické církve v ČR, která má nyní za vzor podobnou komunitu v USA – odkaz na článek Kvalitní zdroj informací – Gnostické rukopisy a informace v angličtině z Gnosis Archive.

Můj učitel č. 2 – spisovatel scifi a (novo) gnostik Philip Kindred Dick (věnuji mu nyní 14 článků na webu).

Mimo základních zdrojů víry a věrouky (novo) gnostické církve je pro mě (nejen) v současné době důležitá četba i mimo náboženských textů, a to textů z žánrů fantastiky – kdy jsem zachytil inspiraci a shodu se spisovatelem a (novo) gnostikem Philipem Kindredem Dickem a jehož texty i spiritualita mě hluboce oslovila. Např. náboženská skutečnost, kterou zažil ve zjevení Philip Kindred Dick: 2 – 3 – 74 (komiks) mám zachycenu v komiksu, a také se k Philipu K. Dickovi vztahuje několik (14) článků, jak o jeho náboženství, tak o jeho tvorbě a životě.

Všechny tyto články, texty i videa se plně vztahují k pochopení (novo) gnosticismu Phillipa Kindreda Dicka a čtenář se tak může ponořit do jedné z moderních škol gnóze, do tzv. PhilDickian Gnosticism.

Inspirace od (novo) gnostických učitelů, náboženských směrů i ostatních možností jak poznat (novo) gnózi:

Psycholog a (novo) gnostik Carl Gustav Jung – umění psychoanalýzy a hlavně jeho neuvěřitelná kniha v níž shrnuje své poznání (i gnostické) tzv. Červená kniha (zdroj – Carl Gustav Jung (26. července 1875 Kesswil, Švýcarsko – 6. června 1961 Küsnacht, Švýcarsko) byl švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie. Jeho přínos psychologii spočívá v pochopení lidské psychiky na pozadí světa snů, umění, mytologie, náboženství a filosofie. Měl významný podíl na zkoumání příčin a léčbě schizofrenie.
Spisovatel Howard Phillips Lovecraft – mistr hororového žánru a filosofický „Otec hrůzy z prázdnoty kosmického prostoru,“ který je zabydlen obrovskou masou božstev, kterým rozhodně neleží lidské dobro na srdci. (Citace – zdroj: Lovecraft se proslavil především svými povídkami pojednávajícími o mýtu Cthulhu, popisuje podivné a temné síly, které obývaly Zemi milióny let před vznikem lidstva. Jeho tvorba je nesena v duchu tísnivého kosmického indiferentismu, který poukazuje na to, že realita je pouze křehká, iluzivní skořápka, dělící lidské vnímání od nesmírně bezútěšné a děsivé existence v chladném, lhostejném vesmíru. Odhalení, která hrdinové děl učiní, vedou často k tragickému sestupu v šílenství).
Mystik Rudolf Steiner – pomalu a jistě ho objevuji, ale zatím přes jeho sochařství (socha Ahrimana), a také přes jeho myšlenky. V ČR je znám díky antroposofii a zajímavé myšlence v praxi – tzv. Obec křesťanů (zdroj – Religionistická encyklopedie: Obec křesťanů je náboženským společenstvím, které uchopilo křesťanské dědictví v inspiraci dílem německého duchovního badatele a mystika Rudolfa Steinera a za jeho osobní pomoci. Zakladatelé tohoto společenství sice vyšli z německých protestantských (evangelických) církví, ale roku 1922 vytvořili – podle svých slov – „hnutí pro náboženskou obnovu“, otevřené stoupencům všech křesťanských a dokonce i mimokřesťanských tradic, pokud jsou s to přijmout fundamentální kristocentričnost církve).
Spisovatel Franz Kafka – zcela upřímně, Franz Kafka představuje mistrovské umění – pomocí svých knih a povídek člověka vystavuje takovému druhu myšlení, které ho dokáže otevřít netradičnímu přístupu k životu, jsem tak pohlcen jeho romány – Zámkem, Procesem, i povídkami Proměnou nebo Ortelem (i další tvorbou). Číst a vžít se do jeho děl je pro mne také (novo) gnózí. Inspirace zde – Video (9) Franz Kafka Story | Poslední příběh Franze Kafky.
Spisovatel Karel Čapek – Karla Čapka zařazuji mezi své učitele (novo) gnóze proto, že jeho přesah k pochopení lidských dějin, i střetu osudu a náhody, a samozřejmě i jeho přímý střet s nacistickou ideologií v tvorbě, je naprosto inspirativní. Osobně miluji Bílou nemoc, Krakatit, Matku, a také doporučuji všem životopisné zpracování jeho života – Video (4) Česká filmová klasika představuje: Člověk proti zkáze (1989)
Spisovatel Carlos Castaneda – viz článek: (b) DATABÁZE myšlenkových směrů 21. století: Nagualismus (Carlos Castaneda) Nechť vás provází mýtus
K autorům ještě přidám myšlenkové směry (informace) (3) Kvalitní zdroj informací – Gnostické rukopisy a informace v angličtině z Gnosis Archive
Dalším důležitým základem pro můj (novo) gnosticismus je určitě Poselství filmového mýtu, kdy každý z vyjmenovaných filmů nebo souborů mýtů má pro mě stejný význam jako četba posvátných rukopisů – (1) film eXistenZ: Řekněte mi, hrajeme ještě hru?; (3) film Equilibrium aneb lidská schopnost cítit je nepřítelem; (4) film Avatar – toužím začít nový Život!; (5) film Matrix jako nejčernější dotek probuzeného (novo) gnostika; (6) film Inception [Počátek] – cesta za hranice snů (mýty se znovu a znovu opakují); (7) Hranice konstruktu – filmy Trávníkář a Nirvána
Inspirací (i spouštěčem gnóze) je samozřejmě také Hudba, Četba, Dotek přírody, Tvořivost.

Vlastnosti (novo) gnostika versus střet se Zpátečníky

Cestou, kterou nyní jdu, potkávám mnoho poutníků; potkávám Ty, kteří se považují za moudřejší mě samého, ano možná mají pravdu a já jim ji neberu, pak potkávám Ty, kdo mnou pohrdají, protože jsem už odešel z jejich předem vyšlapaných a umělých cest a vyšel na cestu osobního přímého poznání, těm se obzvláště nelíbím – nazývám je Zpátečníky, ale nebojuji s nimi, tomu mě nikdy můj přítel a zvěstovatel Jediného Pravého Boha (Logos) Ježíš Kristus od počátku mé cesty neučil, naopak přeji všem jejich cestu, vlastní, ne okopírovanou, cestu v lásce. A pak potkávám Ty, a to nejraději, kteří dokážou respektovat jednotu v rozdílnosti, respekt k sobě navzájem a ke svým věroukám a vyznávají i Tvořivou inspiraci bez negativního přetvařování a touhy po moci nad druhými lidmi, Těm děkuji nejvíc, protože směr, kterým společně třeba i na krátký okamžik putujeme, má rozhodně smysl.

Josef Šédl
https://samanskecesty.wordpress.com/

Zdroj: https://samanskecesty.wordpress.com/2021/04/28/2021-subjektivni-pochopeni-novo-gnoze-nove-ceste-osobniho-gnosticismu-3/

Poslední články autora: