Tak jsme přežili za dobu měření od roku 1880 globálně nejteplejší meteorologické léto (červen, červenec, srpen) a asi i nejteplejší astronomické léto (21. června 2015, 18:37:33 h až 23. září 2015, 10:20:06 h). Hodně teplo bylo i v Česku a pršelo opravdu málo. Suchý horký vzduch, proti laickému očekávání, prý přináší méně bouřek. Podle očekávání se klimaskeptici za horka odmlčeli, ale v listopadu už se zase rozjeli.
Tabulky a grafy jsem sestavil podle NOAA/NCDC, např. srpen 2015.
Změnou měsíce nebo i roku např. na říjen 2014 dostaneme tabulky a grafy, z tabulek jsem udělal shrnující tabulky a grafy. Chvílemi se mi zdá, že tomu, co jsem slepil dohromady, vcelku rozumím. V podstatě jsem pochopil, co je průměr (myslí se měsíce) 20. století až z tohoto článku, kde se píše:
„Jelikož je červenec v globálu nejteplejším měsícem v roce, letošní průměrná červencová teplota 16,61 stupně Celsia je také nejvyšší měsíční teplotou za celou dobu záznamů.“
Asi to bude tím, že léto na severní polokouli s podstatně větší pevninou přináší vegetaci s vysokým albedem (malým odrazem slunečního světla) a leden se sněhem na kontinentech naopak je spojen s větším odrazem světla. Odchylka září 2015 je 0,9°C a vůbec největší odchylka měsíce této tabulky.
Vývoj teplot podle měsíců a roků 1880-2014 ukazuje výjimečný animovaný graf, kde není ani co dodat. Nejteplejší rok byl 2014.
Respekt 27-28/2015, str. 42-47. Osvědčený autor Milan Uhlíř v článku Nedrážděme tygra se ptá, odpovídá geofyzik a glaciolog Geoffrey Boulton (74 let), emeritní profesor Edinburské univerzity. Zhruba 3 měsíce v roce působí v Antarktidě, kde zkoumá ledovce. Působí mimo jiné jako prezident výboru zvaného CO-DATA, který přesvědčuje vědce, aby zveřejňovali veškeré výsledky výzkumů včetně použitých metod a software.
Článek je (zamčený, je jen pro předplatitele) na tomto odkazu.
Antarktida jako celek taje. Ve vnitrozemí přibývá sníh, mění se v led a zvyšuje se nadmořská výška, zvyšuje se sklon svahu a rychlost ledovcových proudů. Ledovcové proudy tvoří jen 15 % rozlohy Antarktidy, ale prochází jimi 90% hmotnosti vody, která se dostává do moře.
- B. Moldan: Podmaněná planeta, Karolinum, 2009, uvádí graficky zvýšení hladiny moře (1993-2003) odhadované 2,83 mm/rok a změřené 3,1 mm/rok, čemuž přispívá Antarktida táním ledovců asi + 0,2-0,4 mm/rok, tedy řádově 10%. Nejvíce přispívají horské ledovce (0,8 mm/rok) a vůbec nejvíc tepelná roztažnost vody (1,6 mm/rok). Úbytek ledu Antarktidy uvádí i poslední zpráva IPCC 2013.
- Článek na Osel.cz. NASA říká, že ledu v Antarktidě celkově přibývá, což odpovídá úbytku hladiny moře o (-0,27 mm/rok).
Zvýšení hladiny oceánu o 1 m by znamenalo např. pro Nizozemsko likvidaci většiny zemědělství, slaná voda prosákne do podloží a odtud k povrchu. Holandské pastviny a pole jsou ohraničené v naprosté rovině hlubokými vodními kanály. Vzestup hladiny oceánu o 1 m do 2100 pokládá Boulton za málo pravděpodobný, ale možný. Střední odhady se pohybují kolem 0,4 m do 2100. Změna proudů v Antarktidě by mohla urychlit tání pevninských ledovců, které je pro vzestup hladiny podstatné.
Podle ledovcových vrtů se klima mění cyklicky s periodou zhruba 100 000 let, 40 000 let a 20 000 let. To je v souladu množstvím slunečního záření, které dopadá na povrch podle Milankovičových cyklů (změna excentricity dráhy Země, pohyb a sklon zemské osy). Z Milankovičových cyklů bez vlivu člověka lze očekávat další dobu ledovou za 5 000 až 10 000 let.
Boulton říká, že pro globální klima je třeba věřit ledovcovým vrtům a vyhodnocení usazenin. Počítačové modely dávají zásadně odlišné výsledky podle vstupních nastavení parametrů.
Moje zamyšlení. Některá média očekávají dobu ledovou už roku 2030. Fosilní paliva světa se vyčerpají za několik set let. První ropná panika byla myslím roku 1837 v Pensylvánii. Vrchol zažívala těžba uhlí v Británii v letech před první světovou válkou. Tehdy odvětví na téměř 3000 dolech zaměstnávalo zhruba 1,2 milionu lidí a byl vytvořen vládní fond z akutní obavy, že dojde uhlí. Do britských uhelných dolů narukovali branci za 2. světové války. Poslední hlubinný důl v Britanii byl zavřen roku 2015. U nás uhlí mělo dojít několikrát, obvykle po 30 letech. Prolomení limitů na dole Bílina (100 milionů tun uhlí zásob a těžba možná asi do roku 2050) a dole ČSA (750 milionů tun uhlí a těžba možná nejméně 100 let do roku 2122-2125). Když se budu chovat ekologicky a snížím spotřebu masa na polovinu, ušetřím naší vlasti 180 kg emisí CO2 za rok, což je asi 70 kg hnědého uhlí se 70 % uhlíku, radí ekologicko-vegetariánská média.
Dále z článku v Respektu podle G. Boultona. Před 20 000 roky bylo klima Země asi o 5°C chladnější, než dnes. Výpočet orbitálních vlivů odpovídá jen o 0,5 °C nižší teplotě, zbytek oteplení za 20 000 let je způsoben zesílením primárního vlivu osvícení povrchu nárůstem skleníkových plynů, hlavně CO2.
Množství CO2 v atmosféře lze doložit z ledovcových vrtů. Není žádná zásadní odchylka od pravidla: zvýšení množství CO2 vede ke zvýšení globální teploty.
Oceány se ohřívají zvolna a uvolňují oxid uhličitý velmi pomalu. Reakce na změnu trvá až 700 let. Lidstvo dodává do atmosféry oxid uhličitý velkou rychlostí, Země se musí globálně ohřívat. Boulton říká: Pak přijde nějaký s odpuštěním idiot a ukazuje měření, že v malém fjordu v západním Norsku se posledních 40 let ochlazovalo.
Kdyby se nyní přestalo s vypouštění m skleníkových plynů do ovzduší, Země by se ještě asi 700 let oteplovala. To souvisí s velkou tepelnou kapacitou oceánů a jejich pomalou změnou teploty. Celoplanetární systém mořských proudů promíchává oceány do hloubky s periodou stovky let.
S rostoucím množstvím CO2 se zvyšuje kyselost oceánů, bylo tomu tak i před 250 miliony let v permu, kdy usazeniny vznikaly ve velmi kyselém prostředí. Příčinou byly patrně lávové příkrovy a tektonická činnost na dnešní Dekánské plošině v Indii. Zvýšená kyselost oceánů vedla k masovému vymírání. Organismy s vápencovou schránkou nejsou schopny tuto schránku vytvořit v hloubkové hladině, na níž jsou uzpůsobeny, jsou oslabeny okyselováním a vymírají.
Dnes jsou okyselováním ohroženy korálové útesy, může to ovlivnit potravní řetězce a může dojít k dramatickému poklesu zásob ryb zesíleným nadměrným rybolovem.
Severní ledový oceán rozmrzá, za 25 let se plocha zmenšila o třetinu. Zesílením tohoto jevu je zvýšením albeda, ztrátou odrazu od sněhu a ledu. Arktida se otepluje nejvíce z celé Země. V Antarktidě plovoucí led roste patrně díky větším srážkám a většímu přílivu sladké vody z ledovců, která snáze mrzne.
Boulton zhruba říká: Před 30 lety jsme prováděli výzkum ledovců v Antarktidě, všechny data a postup zpracování jsme zveřejnili v Nature, kde ostatní vědci mohli data a postupy zkontrolovat. Před 3 lety jsme dělali podobný výzkum, rozsáhlá data nelze na severu Nature uložit, ostatní vědci nemohou naše data zkontrolovat a podrobit kritice.
Dat ve vědě přibývá, veřejné uložení plných dat včetně použitého software není plně možné. Přibývá černých skříněk předložených k uvěření, do nich kromě autorů nemá nikdo přístup. To, co lidé nazývají zdrojovými daty, základními daty vůbec není. Statistické nástroje zpracování dat vznikaly v době, kdy bylo dat málo. Dnes, kdy je dat obrovské množství, tyto nástroje selhávají. V 90. letech se B. Clinton a T. Blair zasloužili, aby rozluštěný genom člověka nevlastnil soukromý sektor, ale aby byl volně přístupný.
Lze pochopit, že mladý vědec z obavy o svou vědeckou kariéru nezveřejní výsledek výzkumu, který je v rozporu s hlavním proudem vědy v oboru a s názory jeho vedoucího a nadřízeného. Geoffrey Boulton ve věku 74 let a po úspěšné vědecké kariéře si může takový názor dovolit otevřeně říci.
Nejsem mladý ani vědec, a tak si mohu dovolit vyrobit graf, který ukazuje, co jsem si umanul. Když vím, že čeští vědci UK Praha odhadují oteplení ČR do roku 2060 až o 2,5°C, tak jsem takový graf vyrobil. Formulace sdělení, že teplota ČR vzroste až o 2,5°C do roku 2060 má podstatnou chybu, že nevíme, od kdy a jak se nárůst počítá. Roční teploty kolísají a výchozí bod je pro určení nárůstu podstatný. Lineární trend 1998-2014 ukazuje nárůst asi o 0,3°C na hodnotu 11,4°C. Což je o 1,1°C méně, než teplota v roce 2014, která je 12,5°C. V letech 2015 až 2039 počet tropických dnů v průměru ročně vzroste o 2 až 6. V období let 2040 až 2060 má být v ČR podle vědců dokonce o 8 až 12 tropických dnů více. Počet tropických nocí, kdy teplota neklesne pod 20 °C, se pravděpodobně do roku 2060 zvýší až dvakrát. Vzrůst má také počet letních dnů, tedy dnů, kdy je teplota nad 25 °C. V letech 2040 až 2060 jich přibude až na 35.
Zpracoval jsem graf teplot Klementina 1770-2014 a přidal odhadovaný nárůst teplot do roku 2060. Nejchladnější rok podle Klementina byl tedy rok 1838 (7,2°C) a 1871 (7,2°C). Nejteplejší rok byl rok 2014 (12,5°C). Lineární trend teplot od roku 1770 do roku 2014 ukazuje zvýšení asi o 1°C. Takže zvýšení teplot v ČR o 2,5°C v příštích 45 letech (2015-2060) je hodně velké a znamená velkou klimatickou změnu.
Výtah z článku „Globální oteplování až na věky a někdy jinak“. Celý text ve formátu PDF ke stažení zde.
Pardal
http://pardalnet.wz.cz/
Poslední články autora: