mapa stránek || vyhledávání

My dva a pes

Povídka skoro sci-fi.

Motto:
Bůh stvořil ženu šestý den z Adamova žebra. Kdy do ní vdechnul duši, není z Bible jasné. Žena má duši skrytou. Muž ji těžko najde a lehko ztrácí.

Rozešli jsme se s přítelkyní. Rozchod od stolu a lože. Pes je ve střídavé péči.

Poznali jsme se na jedné z mnoha zkoušek, kterými jsme nakonec prolezli, ukončili jsme studium, začali jsme pracovat, žijeme spolu už asi třetinu našeho života, splácíme spolu hypotéku a vychováváme psa Bena. Bene znamená latinsky dobře. Ale něco bylo a je špatně. Nemáme zatím děti. Není to asi těžké, je třeba hlavně to, aby se na tom shodli dva lidé, to není tak moc. Na to, aby se něco pokazilo, stačí i jen jeden.

Dělali jsme nyní hodně z domova (home office) a začali jsme si jít na nervy. Vadilo mi, že Alice má pořád puštěné rádio nebo televizi. Já potřebuji pro práci klid. Jsem programátor a očekává se ode mne, že vymyslím nové věci. Šéf ví, že potřebuji mít za sebou dalšího člověka, který moje rozdělané nápady dokončí. Přimluvil jsem se, abychom přijali do práce moji známou Kateřinu. Je hodná, pracovitá a neotravuje, že jí pořád něco nejde, snaží se to sama vyřešit. Alice najednou nesnáší, když chodím z práce hodně pozdě domů. A žárlí bezdůvodně.

* * *

„Bene, nechrápej!“

Beník se trochu zarazil, ale za chvilku začal chrápat znovu.

Alici jsem nechal zatím náš byt a jsme s Benem v malé garsonce, kde není kam uniknout.

Vytáhl jsme malé sluchátko a dal ho Benovi do ucha, už si na ně vcelku zvykl. V obojku má něco jako hands-free a zdrojem je malý tablet. Na něm jsou nahrány jeho mozkové vlny při usínání převedené na jemný akustický signál. V práci mám Astu, ze služby vyřazenou fenku německého ovčáka. Mým úkolem je vytvořit software, které bude simulovat vnitřní emoce psa, takže podpořením vhodných emocí psa vychovávat. Něco jako drogu mu nabízet jeho sny, aby po nich toužil i ve dne. A pak pomáhal a chránil. Pes ví, že když najde drogu, dostane nejlepší odměnu, to mu bude sídlit v hlavě ve dne a i v noci se mu o tom bude zdát. Astu jsem si přisvojil. V noci hlídá uvnitř oplocení naší firmy a ve dne spí u mne v kanceláři. Ráno mě vítá radostně, zvedne se na zadní a opatrně položí přední packy až na moje ramena. Vydrží se dívat dlouho do očí a zdá se, že je šťastná, když ji dlouhou drbu na krku. Ví, že ji čeká dopoledne splněných snů.

Naše firma má spoustu peněz, je možné, že nás financuje nějaká vojenská organizace, která pak shrábne výsledky pro vojenské účely. Raději si lehce nalhávám, že to tak nebude. I kdybych to nenašel já, tak americká vojenská agentura DARPA vyvine a sebere ve světě cokoliv, co lze pro vojenské účely použít. Vyvíjí myši a sarančata s implantáty, naváděné laserem. Mají sloužit jako hledači min. Vyvíjí psa s implantovaný mikročipem, který je jako dron naváděný po minovém poli. Mají psy s brýlemi pro virtuální realitu. Elon Musk a jeho Neuralink testuje prasata s mozkovým implantátem velikosti mince.

Věda zkoumá a využívá umělou inteligenci skoro všude. Zatím. Zatím ještě umělá inteligence nevyužívá nás. Dá se očekávat, že umělá inteligence bude hromadně nasazena k omezení falešných zpráv (fake news). Tím se jí dá šance tyto falešné zprávy těžko rozlišitelné od pravdy hromadně vyrábět, pokud je bude někdo potřebovat. Což je skoro jisté.

Implantování mikročipů do mozku odmítám. Mám před sebou skoro nemožný úkol dosáhnout podobného výsledku výcvikem s využitím mozkových vln, které vznikly, když pes úkol vyřešil správně.

* * *

Psi často dávají najevo, že chtějí mít celou spokojenou rodinu pohromadě. Když tomu tak je, tak klidně ve dne usnou třeba v létě na pergole pod stolem. O čem se jim asi zdá? Psům se určitě zdá, že venku vyčenichali stopy mladé krásné fenky.

Docela Beníkovi závidím, má v hlavních věcech jasno. Může se mu zdát, že páníček mu okrajuje chrupavky z vařených vepřových kostí. Může se mu zdát, že panička ho podrbe pod krkem, na hlavičce a na zádech až k ocasu. A krásně při tom voní ženskými hormony. Beník se naučil slastně přičichávat k jejímu odloženému tričku před vypráním, když je sám doma.

Beník má rád moji babičku s jejím velkým sadem, kde smí i trochu lumpačit, když hlídá kolem plotu. Babička na něj mluví jako na malé dítě a Beník rozumí skoro všemu, i když na něj mluví celými větami. Rozumí, ale nedbá, jak babička říkala i o dětech.

Už dlouho zkouším mozkové vlny psích emocí a mozkové vlny při spánku převádět na zvuk a opakovaně jim je pouštět. Je to asi zbytečné, nejspíš reagují stejně jen na ten zvuk a naučí se ho rozlišovat tak, aby odměnu dostali. Chtěl bych ty mozkové vlny spojené s vhodnými emocemi při spánku převést na zvuk a znovu dostat do hlavy. A pořád dokola, až se pevně spojí s požadovanou reakcí.

Nakonec jsem tomu podlehl sám. Nahrávám dlouhou dobu mozkové vlny svých krásných snů. Před spaním na něco erotického myslím a po půl hodině až hodině spánek přeruším. Pokud si ze snu něco pamatuji, tak záznam uložím. Už jsem si zvykl spát s jakousi čelenkou obepínající čelo a spánky, která umožňuje snímání pulsů mozku při spánku. Pak lze tyto sny přehrávat jako příjemné zvukové signály podobné hudbě. Začal jsem vzpomínkami na první sex s tehdy panenskou Alicí. Pak přišly vzpomínky na hezké dny a noci, procházky po naší krásné krajině, na dovolenou na plážích u moře. Snažím se snít a zaznamenat sny o tom, jak Alice bude těhotná, porodí dítě a kojí ho. V noci se mi pořád něco zdá. Vím, že to je sen a můžu se probudit, ale nechci.

* * *

Týden s Beníkem ve službě u Alice uběhl jako voda. Nahrával jsem a pouštěl si znovu v noci vybrané sny s Alicí. Už i jako s matkou našich dětí, zdá se mi o ní pořád. Děti běhají u babičky po zahradě a trochu pomáhají s ukládáním obrovské úrody jablek. Stromy sázel děda před 40 lety a jsou v nejlepší kondici a ničím nestříkané. Je pátek večer, jdu si k Alici pro Beníka.

„Beník bude možná chrápat. Dej mu do ucha tohle sluchátko, sama si můžeš dát svoje do u čelenky. Budou se ti zdát hezké sny. Nechám tu malý tablet, na ploše jsou dvě ikony, které program startují: Beník a Alice.“

Beníkovi se od Alice nechtělo, ale pak si asi vzpomněl, že budeme spolu běhat. Je to border kolie, běh je potěšení jeho života.

* * *

„Beníku, jdeme za paničkou. Panička!“

Beník lítá jako splašený, má radost. Oholil jsem se, vzal si čisté ponožky a do tašky i zubní kartáček a pyžamo. Zkouším věřit tomu, že Alice si mé sny pouštěla a něco z nich se jí usadilo v hlavě.

Beník už za dveřmi čichá, i já cítím ve dveřích, že Alice dělá večeři. Což nebyla zrovna její silná stránka. Neslyším rádio ani televizi, jen maso se lehce peče na pánvičce.

„Udělala jsem večeři pro oba, už je pozdě večer, abys nemusel nikam jít na jídlo.“
„Děkuju, jsi hodná.“

Beník to slovo nějak pochopil a snaží se být taky hodný. Popošel jsem k němu a položil si hlavu čelem na šev na jeho hlavě nahoře. Předali jsme si možná mozkové vlny. Neskáče radostí proti Alici, ale běhá kolem nás. Lehne na všechny čtyři a hlavou nám neúnavně postrkuje nohy, abychom popošli k sobě. Je to border kolie s instinktem shánět stádo dohromady.

„Tak pojď ke mně,“ řekne vlídně Alice. Bylo to sice na psa, ale zní to dobře. Už jsme opravdu blízko a Alice se usmála. Napřed na Beníka, pak i na mne.

Po večeři se Alice zvedla a šla ke dveřím ložnice.

„Koupila jsem čtyři centimetry tlustou molitanovou desku na postel, je hodně široká, spí se na ní dobře, záda mě nebolí.“

Zvedl jsem ji do náruče a přenesl přes práh, jak má muž udělat s novomanželkou.

Beník se točil dokola a radostně poskakoval.

„Beníku, pelíšek!“

Beník se ještě párkrát zatočil dokola a usadil se do svého pelíšku. Spokojeně si lízal tlapky, což byla obvykle jakási jeho večerní hygiena.

My jsme se věnovali hygieně až pak, pozdě v noci.

* * *

Tato povídka je společné dílo mého a Beníkova mozku, našich snů. Tím končíme. Haf!
 

Na závěr citát mírně sebekritický.

Voltaire: Kolik hloupostí napovídají lidé jen proto, že chtějí říct něco chytrého…

 

Poznámka:
Původně jsem chtěl napsat opravdovou sci-fi, ale i v televizi je sci-fi filmů až běda. Při nejmenším stačí na děsivé noční sny. A sny mají být krásné.
 

Odkazy jsou na články s pokusy s implantáty v mozku zvířat a na umělou inteligenci. Tím myslím, že by se nemělo diskutovat o fake news, kterými se tato témata jen hemží.

[1] https://www.itbiz.cz/clanky/softwarovi-agenti-s-teorii-mysli
O teorii mysli.

„Nejběžnějším typem umělé inteligence jsou dnes asistenti typu Siri. Kdyby tyto programy uvažovaly o tom, co si člověk myslí, co už ví a proč se na něco vlastně ptá, jistě by to přispělo k uživatelské efektivitě. Nejde přitom jen o samotné informace, ale i obecně o stav člověka, který s programem komunikuje. Asistent by např. mohl poznat a ve svém chování přihlédnout k tomu, že člověk je zmatený, nervózní, unavený a přetížený (ospalý, opilý…).“

[2] https://vtm.zive.cz/clanky/americka-armada-vyviji-bryle-s-rozsirenou-realitou-pro-vojenske-psy/sc-870-a-206348/default.aspx
Americká armáda vyvíjí brýle s rozšířenou realitou pro vojenské psy.

[3] https://vtm.zive.cz/clanky/jake-komunikacni-drony-nelze-hacknout-ptaky-a-psy/sc-870-a-203811/default.aspx
Živé drony nelze hacknout.

[4] https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/cviceni-psi-hledali-na-vojenske-zakladne-v-namesti-nad-oslavou-drogy.A120223_082340_brno-zpravy_dmk
Psi hledají drogy.

[5] https://www.idnes.cz/technet/kratke-zpravy/kobylky-proti-minam-americke-namornictvo-zaplati-nezvykly-projekt.A160708_092258_tec-kratke-zpravy_mla
Saranče s implantátem na sledování mozkové aktivity. Cílem je vyvinout technologii, která by umožnila využít vyvinutého čichu zvířat k hledání min a dalších výbušných zařízení na bojišti.

[6] https://www.idnes.cz/xman/styl/zvireci-pyrotechnici-miny-vyhledavaji-i-vcely-sloni-ci-krysy.A160827_115857_xman-styl_fro
Zvířecí pyrotechnici. Miny vyhledávají i včely, sloni či krysy. Zemi, která má svou plochu nejzamořenější minami jsou Spojené státy (kolem vojenských základen z dob studené války).

[7] https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3171798-elon-musk-predstavil-mikrocip-do-mozku-ukazal-jak-ho-vyuziva-prase-gertruda
Elon Musk ukázal světu svůj pokrok v Neuralink mozkovém čipu, který využívá prase Gertruda.

[8] https://cs.wikipedia.org/wiki/Um%C4%9Bl%C3%A1_inteligence
Shrnutí možností umělé inteligence a neuronových sítí působí zatím klidně.

„Neuronové sítě. Umělé neuronové sítě v umělé inteligenci jsou volně inspirovány odpovídajícími biologickými strukturami. Oproti nim jsou však značně zjednodušeny z důvodu zrychlení výpočtů, a používají jiné mechanismy učení, než jaké používá mozek. Cílem informatiky totiž není věrně simulovat biologické struktury, ale především řešit praktické problémy. Tvorbou biologicky věrných modelů neuronů a neuronových sítí se zabývají výpočetní neurovědy.“

 

Pardal
 

Poslední články autora:


hodnocení: 5
hlasů: 3
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

20 komentářů

Přidat komentář
  1. Moje paní občas kouká v televizi na Rosamunde Pilcher. Říká, že ji to uklidňuje, je to pro ni jakási psychická terapie. U mě je to právě naopak. Moje finanční starosti jsou v řádu desítek tisíc až statisíců. V dramatech od Pilcherové se jedná o desítky milionů či stamiliony. To je na mě poněkud přes míru a těžko se s takovým psychickým vypětím vyrovnávám – hluboce s aktéry těch dramat cítím. Když mě má paní osloví miláčku či drahoušku, moje signální soustava je excitována v očekávání, jaká jedovatost (v lepším případě výtka) bude následovat. Naštěstí je tohoto něžného oslovení užíváno jako šafránu. Příběhy od Pilcherové nejsou vždy jen o penězích. Jsou o vztazích, zvláště těch milostných – o lásce. Nejsem prudérní, ale myslím si, že to, čemu se říká láska, je ve skutečnosti jen hormonální bouře organismu. Cosi jako drogové opojení. Neodsuzuji to, ale už tomu nepřikládám ten význam jako kdysi v době své telecí hlouposti :-)

  2. Kdo byl ten druhý, co hodnotil 5 body, nevím, ale já byl ten první. Krásně se to čte, Pardale.
    Ohledně sluchátek do uší, mozkových vln – to vše můžeme.
    Jsou důvěryhodná varování, abychom se varovali napojování techniky do lidského organismu? Kde souvislosti nám nyní nemusí být srozumitelné, ale později může být pozdě.
    Ostatně, kdo by kdy čekal, že bude možné prosvítit lidské tělo, kosti v ruce. (Šikovný švindl – původně řekl k Rentgenově objevu některý slavný britský fyzik.)(Letadla těžší vzduchu?)(Ještě nedávno – vše možné nám určují geny. Nyní už jen málo co. Např. „Dr. Bruce Lipton – Co způsobuje nemoc? & Vliv mysli na imunitu“ – na youtube.com
    Nebo uloženo: „Co způsobuje nemoc & Vliv mysli na imunitu.mp4“)

    1. Pane Tichánku, já hodnocení hvězdičkami skoro nikdy nesleduji, ale potěšil jste mě.
      Píšete: „Jsou důvěryhodná varování, abychom se varovali napojování techniky do lidského organismu? Kde souvislosti nám nyní nemusí být srozumitelné, ale později může být pozdě.“
      Jednou, na když jsme začínali přestavovat starší koupený dům, jsem požádal známého zedníka, až bude nejhůř, jestli by mi pomohl. Odpověděl .“Ono je nejhůř pořád“, ve smyslu, že nemá čas, tehdy za točáče na další večerní fušky. Takže prafrázuji : Ono je pozdě už teď. Civilizace je strašně snadno zranitelná, všechno je příliš propojené a každé lano praská v nejslabším místě. Tím slabým místem je právě vysoká složitost našich zařízení a závislost našich potřeb na nich. Máme nahoře v patře domu ještě jednu televizi, ze které se stala televize s mravnostním zámkem pro děti. Monitor ukazuje dobrý obraz v horní polovině a v dolní polovině je světlé nic. Takže vyvrcholení erotické scény vidět nebude. Řekneme si : potřebujeme druhou televizi? Nepotřebujeme. Ale koupíme ji.
      Potřebujeme mít skoro všude, kam se hneme mobilní telefon? Nepotřebujeme. Ale máme ho.
      Potřebujme zkoumat zatím mozky zvířat pomocí implantovaných elektrod? Nepotřebujeme. Ale dělá se to. Éra elektřiny trvá asi 150 let a změnilo se všechno. Doba plastů, chemizace zemědělství, hromadné používání antibiotik a léků, mikroelektroniky, počítačů atd. – to všechno trvá pár desetiletí.
      Můžeme si položit otázku, jestli vůbec lidský mozek je na to všechno stavěný. Není. A můžeme si položit otázku, jestli se nebudou hledat cesty, jak mozku pomoci to vše zvládat. Každé selhání civilizace (dnes koronavirus), nás bude vracet k základům jednoduchého života člověka v souladu s přírodou. A odpověď už je skoro jistá, že to těžko lidstvo dokáže. Vyrostla jedna a spíše dvě generace, které se životu s jednoduchými nároky vzdalují. Civilizace se už do mozků zakousla a žádá pro ni pracovat. Takže už v hlavě máme čip té příliš složité civilizace.

  3. Nemyslím si, že koronavirus je selháním civilizace. Vždyť již brzy bude k dispozici vakcína, která ho zprovodí ze světa. Klinické zkoušky ještě nejsou ukončeny, ale vakcína se již vyrábí, aby byla k dispozici co nejdříve i s rizikem, že se vyhodí, pokud klinické zkoušky nedopadnou dobře. Tato naděje je dána vysokou technologickou úrovní lidstva. Proto se mi nelíbí, když ve jménu návratu k přírodě je technika ostrakizována. Ve srovnání se španělskou chřipkou je počet obětí koronaviru nízký. Je výborné, že životy starých lidí dostaly přednost před růstem hdp, před hromaděním majetku. Je výborné, že nedostalo přednost „zlaté tele“ Donalda Trumpa a Andyho Babiše – ekonomika. Koronavirus není apokalypsou, je ukázkou, že honba za mamonem má své meze.

    Podobně lze nahlížet velkolepé cíle Evropské unie v oblasti ekologie. A je charakteristické, že populističtí politici(Trump,Zeman,Babiš) ekologii ve jmému nadité peněženky ignorují.

    Výhrady proti technice jsou sočástí tažení proti pokrokářům čili liberálům. Tito lidé zapomínají, že díky tecnickému rozvoji byla radikálně zredukována chidoba ve světě.

    1. Opravuji: místo chidoba patří chudoba.

      Podle Wikipedie extrémní chudoba ve světě stále klesá. Světová banka definuje od roku 2015 extrémní chudobu jako živobytí za méně než 1.90 $/den na osobu. Na začátku 19. století žilo v extrémní chudobě 80 % obyvatel země. Na začátku 20. století to bylo 36 %. Dnes toto číslo činí 8 %. https://cs.wikipedia.org/wiki/Extr%C3%A9mn%C3%AD_chudoba

      Ukazuje se, že „složitá civilizace“ je jediným řešením pro budoucnost.

    2. Pavel píše :“Proto se mi nelíbí, když ve jménu návratu k přírodě je technika ostrakizována.“
      Dalo by se to lehce odstřelit třeba tím, že technika, podobně jako manželka, mám usilovně pomáhá od potíží, které bychom neměli, kdybychom ji neměli.
      Ano, máme se líp. Nehladovíme. Nechodíme v zimě ve sněhu v promočených kožených botách, které buď nejsou vyšlapané a dělají puchýře nebo už jsou děravé. Podobně vlněné ponožky, které neměly gumičku a slézaly z paty. A to je maminka po večerech pletla z vlny a pak tzv. štupovala na dřevěném hříbku. Lehce děravé ponožky je mi líto vyhodit do dones.
      Jí se dobře a žije se světlem a v teple díky zemědělství, průmyslu, technice.
      Máme se líp, protože napravujme i to, co se pokazilo díky tomu, že jsme se chtěli mít dobře moc rychle.
      Ukazuje se, že lékaři, zdravotní personál, učitelé, zemědělci, prodavači, vynálezci, výrobci a opraváři čehokoliv atd., kteří byli po generace vážení, si zaslouží v dnešní pandemii úctu a obdiv.
      Mobilizace sil v době ohrožení pomáhá a pomáhala po všechny generace lidstva.

      1. tzv. štupovala na dřevěném hříbku. – nemusí to být „tak zvané“, protože ruština používá to slovo „štupat“, tak by to mohlo být původní slovanské slovo.

      2. zašít зашить, заштопать kdo to přečte… Že by tak základní slovo přebrala ruština z němčiny,stěží. To mohli Němci převzali od SLovanů – jako chléb nebo pluh.

      3. Ověřovala jsem v etymologickém slovníku, z něm. stopfen – zašívat, látat, ucpávat.
        Němčina zanechala v češtině spoustu stop = germanismy: štreka, štrejchnout, štrůdl,štrykovat (štrikovat), štulec, štulpna, strožok, šturmovat…

        https://cs.wikipedia.org/wiki/Germanismus

        Z rusismů mě napadá kolchoz, boršč a vodka. Ale určitě je jich víc:-)

  4. To mohli Němci převzali od SLovanů – jako chléb nebo pluh.
    __________

    Praslovansky „chlěb“ je starou vypůjčkou z germ. „hlaiba“.

    1. Spíš slovanští zemědělci tkali plátna, šili a štupovali, kdežto germánští lovci měli blíž ke kůži zvířete. Podobně lovci neznali chléb. Vzdálení Rusi nepřebírali od západních germánů. Podle vědy se Slované objevili v Evropě v 6. století,takže to asi stačí

      1. Jen tak kolem: Žijeme v absurdnej dobe, keď odborníci na danú oblasť radšej mlčia alebo si nedovolia zájsť tak ďaleko, aby ohrozili svoju kariéru či nebodaj sa vystavili trestnému stíhaniu. Potom sa týchto chúlostivých tém chytajú ľudia s iným akademickým vzdelaním. Nie je to tak dávno, čo sme zverejňovali seriál o slovanskej histórii, ktorý na základe rozsiahleho a dôsledného štúdia prameňov pre nás písal nehistorik, vzdelaním filozof Viktor Timura. Jeho knihy suplujú prácu študovaných historikov, ktorí nemajú odvahu nabúrať pangermánsky model dejín, podľa ktorého Slovania prišli do Európy až niekedy v 5. – 6. storočí. Početné záznamy i archeologické nálezy svedčiace o tom, že naši predkovia boli pôvodnými Európanmi a žili tu už tisícročia, sú pre nich tabu. Je to tady: https://zemavek.sk/docent-jan-dudas-judaizmus-nie-je-nabozenstvo-ale-politicke-hnutie/

      2. https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/stupovat
        Heslo štupovat má na Google 5900 výsledků, takže jsem asi nevytviřil nové internetové slovo.
        Jinak slovo látat se ve slovanských jazycích kmeni slova štup nebo štep nikde neblíží, našel jsem jen rusky látat = што́пать ( štópať), zjevně germanismus.
        Ruština přebírala bez problémů z němčiny . (Petr I : Jeho dvorní knihovník s hezkým ruským jménem I. D. Schumacher byl pověřen, aby v Paříži, v Berlíně a v londýnské Královské společnosti osobně pozval vybrané vědce do Petrohradu. )
        Ze Seznamu u štupovat přeložit do ruštiny nabízí další slova
        štrúdl штрудель, ( študel´). Štrúdl místo původu Rakousko.
        https://slovnik.seznam.cz/preklad/cesky_rusky/%C5%A1tepovat
        štepovat = rusky стега́ть ( stegáť) podle seznam.cz.
        Ale podle překladač Google heslo štepovat= прививкa (privivka).
        A nabízí štupovat, což je rusky шаг вперед ( šag vpered = krok kupředu). Takže trvale kroky kupředu se lze na Zemi kolem dostat až do zadu. Ano přesně tam. V ochraně před covidem jsme byli pár kroků v předu a jsme už skoro tam vzadu.

        Vojenské hodnosti jsou obdobné v mnoha jazycích Evropy. Takže nemusíme chodit do pragermánštiny a praslovanštiny.
        Indoevropské jazyky mají problém se shodnout byť jen na základních slovech – den, noc, Slunce, Měsíc, muž ( slovanské jazyky většinou čelovek), žena, otec, matka, syn, dcera, voda.
        poručík -rusky лейтена́нт (lejtěnant), německy der Leutnant , francouzsky lieutenant .
        Podobně kapitán, generál (kde původ je asi v  latině).
        Podobně církevní pojmy třeba katedrála.
        A slova, na která by člověk vsadil , že jsou germanismy jako funus, krchov, tak zdá se že takový německý ekvivalent nemají.
        Indoevropské jazyky mají problém se shodnout byť jen na základních slovech – den, noc, Slunce, Měsíc, muž, žena, otec, matka, syn, dcera, Slovanské jazyky se rámcově shodnou i na voda, oheň, kůň.

        Zkoušel jsem, jestli pes rozumí slovu štupovat. Nerozumí. Štrúdl ale chápe, pěkně mu voní.
        Ale když mám v ruce piškůtek, tak se tváří rozumí každému slovu, jen když ho dostane.

      3. Co vy víte, Pardale, třeba opravdu rozumí každému slovu. K tomu se váže příhoda, kterou mi vyprávěl jeden, o mnoho starší kolega z fabriky. Pracoval jako mechanik v servisním oddělení. Jednou k nim přijeli francouzští mechanici a oni je měli zaškolit na naše stroje. Přijel také český tlumočník. Francouzští mnechanici byli velice povídaví a stále se něčemu „řehnili“. Den před odjezdem tlumočník naučil každého českého mechanika nějakou krátkou řeč na rozloučenou. Francouzi byli i při loučení rozchechtaní. Češi odříkali své zdvořilostní řeči … a s francouzkými mechanika se stala nečekaná změna. Úsměv jim zmizel z tváře a byli najednou jacísi nesví …

  5. Pardale píšete, že: „Žena má duši skrytou“. – Můžete to blíže objasnit? Jaký to má důvod? Nebo je jen takový „bonmot“, který se nevysvětluje? A myslí si to o své duši i ženy?

    1. Návštěvníku, psal jsem :“Žena má duši skrytou. Muž ji těžko najde a lehko ztrácí.“
      Takže jak říkáte bonmot, pokud ještě někdo tohle slovo chápe jako vtipnou poznámku, tak mě to těší.
      Skrytou duši (duchovní schopnosti, emoce, psychické a genetické předpoklady) má skryté každý. Co v kom je, to se ukáže, až když s ním něco zamává. V tom lepším případě první láska.
      Píšete : „A myslí si to o své duši i ženy?“
      Letmo jsem to četl a lekl jsem se že, co si myslím o duši své ženy. Kdyby to náhodou četla tak je chytrá, hezká a nesmírně obětavá pro rodinu.
      Co si žena myslí o své duši, to nevím. Jak říká jeden citát: při hrozícím konfliktu se ženou si musí muž ujasnit, jestli chce mít pravdu nebo klid.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2019

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference