Jsme maličcí. A přitom velcí (duchem).
Jsme kouzelníci lásky, vždy tak nějak obklopeni tajemstvím.
Byli jsme dlouho, jako bychom byli mrtví, ale vy jste nás oživili.
Rádi si hrajeme, jsme tak trochu stále dětmi.
Nebereme úplně vážně věci, kterým věříte a které jsou pro vás důležité, a naschvál děláme věci jinak.
Nutíme vás přemýšlet.
Kdo jsme?
Jsme tak trochu pod každým kamenem; tak říkajíc za vším, co je.
Schováni abychom nebyli nápadní (a aby to pro nás bylo bezpečné), ale ne tolik, abychom si nemohli hrát.
Až nás objevíte, tak už tu nebudem, a dokud tu budeme, budeme vám stále jaksi unikat. Jednou to (vše) pochopíte.
Tvoříme láskou a hrou. Jinak to ani neumíme. Někdy naše hry berete až příliš vážně a pak se dějí věci, nad kterými se sami podivujeme.
Víme, čemu věříme. Nepotřebujeme toho moc. Stále je nad námi něco, co nás ochraňuje, drží nad námi ochrannou ruku. Vážíme si toho a projevujeme svůj vděk.
Nejsme nahoře ani dole, ale tak nějak mezi vámi. To je na tom to veselé.
Jsou to vaše strachy a očekávání, které vše zveličují, a vrhají velké stíny, kterých se pak bojíte, nebo je uctíváte. Idealizované představy a strachy.
Bytosti si běžně navlékají různé masky, které jim dáváte. Proč? Protože to ani jinak nejde. Jsou to taková zrcadla.
Ve skutečnosti není nic až tak hrozné, ale ani slavné. Ve skutečnosti není co milovat ani čeho se bát. To jsou vždycky jen vaše představy.
My si s představami hrajeme a žonglujeme s nimi.
Nezapomínáme ale přitom, kdo jsme a co je uvnitř, co je to pravé. Zůstáváme v realitě – ve středu.
Poznáte nás podle určitého rukopisu.
Třeba si ho také časem osvojíte a budete ho používat. Uvidíte nás pak na každém kroku. Budete ohromeni, ale to už budete zcela jiní. Budete vnímat i to, co je pro vás v tuto chvíli neviditelné, a to, co píšeme o sobě, bude platit i o vás.
Stvořitelé lidem
http://stvoritele.blog.cz/
Související články:
