mapa stránek || vyhledávání

JSEM

Asi před dvěma lety běžela v televizi několikatidílná kriminálka s názvem Rapl. V každém díle kriminálky byla objasněna vražda. Všemi díly se pak táhla jedna neobjasněná vražda manželky poměrně starého pána. Ten nevěděl kudy kam, nedokázal se s tím vyrovnat, nedokázal se o sebe postarat, a tak byl neustále v lihu.

Po skončení filmu jsem šel na WC se vymočit. Při močení na WC jsme na krátký okamžik naladěni na intuici. Mozek se přepne na krátký okamžik do vln alfa (frekvence 8 – 12 Hz). V normálním bdělém stavu jsme ve stavu beta (frekvence 12 – 40 Hz). Vlny beta jsou patrné při logicko-analytickém, tedy rozumovém uvažování. Při jejich aktivitě se zaměřujeme na řešení problémů. Pokud mě něco napadne při začátku močení, je to vždy na 100% správně a vůbec se nesnažím to ověřovat.

Měl jsem tehdy těžké období a ztotožnil jsem se s oním pánem z filmu Rapl, že bych chtěl celý zbytek života strávit naložený v lihu. Pak mě na tom WC napadl velice zajímavý obraz.

Přemýšlel jsem, co je to to JÁ? Je to to nejvnitřnější JÁ, co v sobě nosíme? A jaktože je tak veliké ke vztahu těla a duše? Všechna náboženství a duchovní směry se shodují na jednom: člověk sestává ze tří složek – tělo, duše, duch. Později jsem to mé JÁ zobrazené na tomto obrázku ztotožnil s náboženským pojmem duch. Jung toto nazývá bytostné Já.

Připomíná mi to túru na horách. Před námi je kopec, když ho zdoláme, objeví se před námi ještě větší kopec a když ho zdoláme, vynoří se před námi hora. Jak mám zdolat ten největší kopec JÁ, když se nemohu vypořádat s kopcem „tělo“? Když zdolám kopec „tělo“, dostanu úkol ještě větší – zdolat kopec „duše“. I kdybych zdolal kopec „duše“, tak se přede mnou objeví hora „JÁ“. To přece nemohu nikdy zvládnout!

Jediná možnost, napadlo mě, je s touto horou „JÁ“ nebojovat, ale ztotožnit se s ní. Dělal jsem asi dva měsíce takové mentální cvičení, že jsem si tu horu „JÁ“ představoval jako klobouk, který jsem si narazil na hlavu. Asi dva měsíce jsem trpěl velkými bolestmi hlavy. Pak se ale všechno rozzářilo! Celý svůj život jsem viděl v netušených souvislostech, celý můj život se mi zjevil jak třírozměrné puzzle, kde jednotlivé kostičky s různým výčnělky do sebe perfektně zapadají. Zjevily se mi souvislosti z minulosti, přítomnost, ale i budoucnost. Celé to do sebe nádherně zapadalo, celý můj život měl najednou nečekaný smysl a rozměr!

Nebyl to ale jeden obraz, celé „zjevení“ trvalo asi 40 dní. Kdyby mi všechny obrazy přišly najednou, psychicky bych to nevydržel. Každý den se mi zjevovaly souvislosti mého života ve všech oblastech. Celé to bylo provázeno velice častým hurónským smíchem a velice častým vyprazdňováním tlustého střeva. Tlusté střevo je symbolika nevědomí. Obsah nevědomí vycházel na světlo.

Biblický termín pro to, co se mi stalo, by byl asi zrození z ducha. Člověk ale v současném světě v tomto stavu nedokáže trvale žít. Musí chodit do práce, starat se o rodinu, má spoustu dalších jiných starostí a to se neslučuje se stavem zrození z ducha. Proto asi po 40 dnech toto období skončilo.

Tento duch (bytostné Já) je taková malá částečka Boha v nás. Na toto bytostné Já je nabalena slupka těla a duše (psychiky). Jediné bytostné Já je věčné: Tělo a duše (psychika) po smrti zanikají.

„Já jsem“ je pojem, že já něco znamenám. Já jsem doktor, právník, profesor, ředitel, prezident, ale i popelář, uklízečka, majitel auta, domu, bazénu… Prostě se nějakým způsobem vyděluji z Jednoty (Boha), a tím pádem jsem od Boha vzdálen.

„JSEM“ je pojem, že nekonám, pouze jsem. Nepotřebuji nic konat, pouze JSEM. Jsem součástí nekonečného věčného Bytí, součást Jednoty.

JSEM je ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Bohu než skrze JSEM.

Pokud by překladatelé dostali za úkol přeložit tuto větu, pravděpodobně by ji zkomolili. Na první pohled nedává smysl. Třeba ruština nemá slovo jsem, v angličtině se já píše velkým písmenem, v němčině nedává smysl výraz „bin“, ale musím říci „ich bin“. Pak po několika překladech může vzniknou věta, která na první pohled dává smysl:

Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ Jan 14,6

Myslím si, že právě tato věta je zkomolena v překladu. Způsobuje pak mnohá nedorozumění, např. nadřazuje křesťanství nad ostatní náboženství či duchovní směry. A to není správné. K Bohu je tolik cest, kolik je lidí.
 

Milan Kučera
 

Poslední články autora:


hodnocení: 3.4
hlasů: 5
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

29 komentářů

Přidat komentář
  1. Výborný článek!
    Nepamatuji se, že bych v diskuzi někdy použil vykřičník.
    Takhle vyladěné myšlení, tělesné funkce a humor, to tu ještě nebylo.
    Váš graf mi připomněl moudrost, která zraje s časem.
    Celý život se hrabeme na kopec, abychom zjistili, že tam nic není.
    Já dodávám : Smyslem není cíl cesty, to je stanice Hluboká pod Zemí, ale samotná cesta. Aby ta cesta stála za to a člověk po sobě něco hodnotného zanechal. Kousek půdy, kterou zhodnotil, a na které může něco dál růst. Myšleno filosoficky, jak jinak.
    Souhlasím, že cest k Bohu je tolik, kolik je lidí.

  2. Děkuji za článek. Souhlasím s Pardalem. Přidávám k dobru link na krátký txt. 1 z 179. publikovaných na portálu onom. Zapsaný kdysi tuším tenkrát po probuzení nikoliv po wc. :-) zní. *ŽIVOT JE ZÁZRAK*
    https://poetizer.com/poem/58177
    PS. JSEM JAKÝ JSEM se mi také líbí aneb berte neb nechte být..

    + Také my jsme poznali lásku, kterou Bůh má k nám, a věříme v ni. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm. (1Jn 4: 16)

    [Zdroj: Český ekumenický překlad]

  3. ad/„JSEM“ je pojem, že nekonám, pouze jsem. Nepotřebuji nic konat, pouze JSEM. Jsem součástí nekonečného věčného Bytí, součást Jednoty.

    Velké nepochopení, podle mne.
    Jakmile se člověk narodí, začíná s postupem času ve svém vývoji konat. To je zde přímo nevyhnutelné. V počátku ovšem s menším hladinou vědomí.

    Lze však konat činy vědomě bez jakýchkoliv přání vzhledem k výsledkům jednání – konání nebo nároku na odměnu. To ano.

    Ve městě, centru Satja Sáí Bába v Puttaparthi, Indie, jsem viděl člověka, který zdánlivě nekonal. Seděl v meditační pozici bez hnutí v takovém výklenku a koukali se na něho turisté i duchovní hledači v tomto duchovním centru. Zdánlivě nesledoval svět kolem sebe. Když kamarádka vytáhla foťák a chtěla si ho vyfotit, zareagoval nesouhlasným pohybem hlavy. Po jeho pravé ruce byla miska na finanční příspěvek a v něm leželo pár mincí. Seděl tam přes poledne, večer a když jsem se šel na něj podívat již za tmy, nebyl tam. Někam šel, někde něco konal, třeba jedl svoji misku rýže s čočkou, umyl si pak misku, mohl s někým i hovořit….. kdo ví? Druhý den tam byl od rána opět.

    V tomto světě nelze nekonat.

    1. → Seděl tam přes poledne, večer a když jsem se šel na něj podívat již za tmy, nebyl tam.
      ____________ Jasně!..:-)) Šmírak jednou, šmírák navždy..:-)))

    2. Vendo, nemal ste u toho „jogína“ dojem, že to všetko iba hrá a je to teda z jeho strany iba obyčajná komédia? A že je tomu tak aj s tými žobrákmi v Indii, ktorí sa hrajú na chudákov iba preto, aby dostali dajaký ten groš na živobytie svojej rodiny? Mnohé veci, ktoré považujeme za realitu nie je realitou, ale komédiou. Nuž, aj takýto je život na našej planéte.

      1. Ten „jogín“ si „vypěstoval“ a nebo mu byly dány určité předpoklady pro to, aby denně seděl v pozici lotosu s rovnými zády s hřbety rukou na kolenou a s jistou pozicí prstů třeba 12-15 hodin. S lidmi verbálně nekomunikoval. V ašrámu jsme byli jen dvě noci – víc jsem o něm nezjišťoval. Mniši v různých řádech se v ústraní modlí, mají svoji komůrku v klášteře a nepotřebují být při tom viděni. Jogín samozřejmě žádnou svoji místnost neměl. Někde odcházejí mniši – jogíni do ústraní v přírodě, do nějaké jeskyně a tam vykonávají svojí cestu. Komedií bych to nenazval.

        Žebrající lidé v Indii? V obrovských městech, v Díllí, v Bombaji, jsou jich stovky či tisíce. Podle mě se na nic nehrají. Pohybují se /ti mladší / v tzv. bazarech, kde je pohyb lidí. Ti starší, postižení někde sedí s nataženou rukou. Obzvláště smutné jsou stovky ušmudlaných dětí, i různě postižených, kteří se obzvláště na bělochy /předpokládají u nich peníze/ přilepí. Jakmile někomu nějaký peníz dáte, vyrojí se jich dalších deset. Známé jsou i případy „žebrajících dětských gangů“, běžné jsou k tomu i okrádání těch, co mají. Zvládnout v Indii a zajistit nějaký sociální systém je velmi obtížné. Ostatně, i v Praze, v Brně, v Bratislavě a vlastně ve všech velkých městech světa se potkáte se žebráky. Většinou si na chudáky nehrají.

        Vaše -„Nuž, aj takýto je život na našej planéte“ – je pro náš svět faktem a pro ty lidi i osudem s karmickým vyrovnáním.

  4. –>M.K.
    Nechci rozebírat Descartovo Cogito, ergo sum (Myslím, tedy jsem). Je to matematicky logický výrok, nezpochybnitelný důkaz mojí existence a existence reálného světa, jak filosofové mnohokrát rozebírali. Jinak řečeno: Já myslím, tedy já jsem.
    https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dubito-ergo-cogito-cogito-ergo-sum-lat
    ,,Pochybuji, tedy myslím, myslím tedy jsem.“ Francouzský filozof René Descartes (1596-1650).
    Píšete v článku :“„JSEM“ je pojem, že nekonám, pouze jsem. Nepotřebuji nic konat, pouze JSEM“
    Můj názor : Není to výzva k nekonání. Pořád je lepší nekonat, než konat zlo. Takže máme tři možnosti- konat dobro, nekonat jako by nic a konat zlo. Budu optimista a nekonání chápu jako přípravu na konání dobra.
    Prospal jsem třetinu svého života, nekonal jsem a pořád jsem to já. Pořád jsem to já, pořád jsme to my (podle písně Marka Ztraceného) nebo jsme to My podle J. Wericha ve filmu Císařův pekař.
    Jako batole jsem nekonal většinu dne a noci. A právě to nekonání umožňuje rozvoj mozku, utřídění nových zážitků a pojmů a dovedností. Vyčištění hlavy pro nové pojmy, z nichž některé zůstávají potřebné po většinu života (schopnost samostatně přijímat potravu a vylučovat ).
    Uvařil jsem si silný čaj lomcovák a očekával duchovní výtrysky. Na výtrysky opakovaně došlo, díky gravitaci byly ve tvaru paraboly. Dnes jsem vzal tabletu B komplexu, takže parabola byla nažloutlá s fluorescencí, což je asi z ribolfavinu (vitaminu B2), doporučená denní dávka 1,5 mg a v uvedeném B komplexu, má se brát jedna tabletka denně, každá má 15 mg vitaminu B2. A tak je to i s ostatními vitaminy, denně doporučená jedna tabletka vitaminu C s 500 mg a doporučená denní dávka je 60-100 mg denně. Naše děti nás na Vánoce zásobili i vitamíny. Na posílení imunity prý je dobrý vitamin C, ale i D a B komplex. Bereme vitaminy hlavně C s manželkou zhruba ob den po snídani, prý se nemají brát na lačno. Nezanedbáváme sponzorování farmaceutických firem ani své zdraví.
    No, nebyl to silný duchovní výtrysk, ale jak píše autor, na začátku paraboly je to vždy na 100% správně. Správný směr výtrysku jsme už probírali někde jinde.
    No, abych nebyl pozadu v diskuzi, která se mění díky odkazům na pobočku ČTK, tak zveřejňuji odkaz pro zdejší znalce posmrtného života -1 milionu dolarů za jeho důkaz.
    https://vtm.zive.cz/clanky/robert-bigelow-nabizi-milion-dolaru-za-dukazy-o-existenci-posmrtneho-zivota/sc-870-a-208074/default.aspx

    1. Pardale, píšete:
      Jako batole jsem nekonal většinu dne a noci. A právě to nekonání umožňuje rozvoj mozku, utřídění nových zážitků a pojmů a dovedností.
      ______________________

      Za celý život člověk nedosáhne takového vývoje jako za 9 měsíců prenatálního života a pak v prvním roce života. A to těch prvních 9 měsíců nekonáme lautr nic:-)

  5. Ježíš Kristus měl kázání na hoře, nejen pro učedníky, ale i pro zástupy lidí.
    Co lidem říkal? Aby nekonali?
    Chudí v duchu? Blaze těm kdo pláčou, blaze tichým, těm, kdo hladoví a žízní po spravedlnosti, milosrdným, těm kdo mají čisté srdce, kteří působí pokoj, těm, kdo jsou pronásledování pro spravedlnost. Říká o tom, jak se modlit, jak se postit, mluví o zabezpečení života, o posuzování druhých……. . Neříká jim, prostě nekonejte, pouze buďte a místo toho všeho nabádání jim neříká – jen buďte, každý jeden si říkejte „JSEM“.

    To by ale bylo něco zcela zadarmo.

    Lojzo, nerozumím tomu, co píšete.

    Vím o technice zklidnění, koncentrace, meditace, potlačení mysli a myšlenkových procesů, ale člověk, který žije v tomto světě, musí konat. Člověka a jeho rodiny nenasytí pouhé vědomí JSEM, vědomí, že je součástí nekonečného věčného Bytí.

    Jakou souvztažnost má to Vaše JSEM s tím, že Ježíš říká v Janovi …..nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží.

    Člověk svojí vůlí říká – cítí – pouze JSEM. Ne JÁ JSEM, ale jen JSEM. Člověk si ale nemůže nic přisvojit, není-li mu to dáno z nebe. /také z Jana kap.3. / Ego takovému člověku nabídne pyšnou myšlenku, jsi součástí nekonečného věčného Bytí, součást Jednoty. Tak to není.

    Ježíš Kristus říká „Já jsem Chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit“

    Vy Lojzo asi můžete namítnout, to přicházení a ta víra je konání, to se mě netýká, já nekonám, já pouze jsem a ty Ježíši Kriste nevíš, že nepotřebuji nic konat, svým JSEM jsem součástí nekonečného Bytí, součástí Jednoty. Sám jsem si to svým JSEM tak rozhodl?

    Tak to asi nemůže být. Nebo ano?

  6. Děkuji všem za reakce. Většinou se týkají toho, že nelze na tomto svět žít to „JSEM“. Souhlasím. Také ve svém článku píši, že to nejde a že po 40 dnech jsem musel začít žít zase to „já jsem“.
    Velice pěkně to popisuje Podobenství o marnotratném synovi. Když byl u Otce, prožíval „JSEM“, když vyšel do světa, žil „já jsem“, pak se vrátil k Otci a byl zase „JSEM“. Jenže obohatil svůj život o prožitek „já jsem“ a za to byl patřičně oceněn.
    Takže já na rozdíl od různých asketiků propaguji: žijte „já jsem“, na prožívání toho „JSEM“ budete mít dost času po smrti.

  7. Ďakujem Vendovi za jeho vysvetlenie a objasnenie toho života v Indii. Považujem ho za objektívne. Aj ja som vyrastal v Bratislave a bol som tiež riadny „kvietok“, ako mnoho mladých ľudí tam v tej dobe, za čo nie som pyšný, ale s pomocou určitej „ochrany z hora“ som to všetko prežil. Aj u nás som sa stretol s cigánmi, ktorí ako vieme, tiež pochádzajú z Indie a tak to prostredie dosť poznám.
    Želám pekný deň!

    1. Degone, je dobře, že jste do toho vnesl naší společnosti bližší problémy.
      Bezdomovec seděl před lety v horké Indii nehnutě 12 hodin. Bylo důležité vyřešit jestli zdánlivě konal nebo nekonal nebo jen dělal nebo nedělal, že koná nebo nekoná. Nevím, jestli to pomůže našim bezdomovcům, máme jich 0,5% populace nebo víc, prostě tak půlka krajského města. Řeší jak s dvoulitrem Braníku přežít mrazivou noc. Snad záleží na základní výchově z rodiny, „kdo jsem“ (ono „Já jsem“) se ukáže, až se to v životě zamotá. Vidím před očima příklad : matka se synem skončila jako bezdomovci, a když zemřela, syn dostal šanci uklízet ve městě za plat. Dlouho nevydržel, údajně odsouzen za vloupání do chatek. Jiný bezdomovec žije asi tak 30 let v budce na okraji města v místě dost frekventovaném. Je stále stejný, vypadá zdravě a nebyly s ním nikdy žádné potíže.

      1. Pardale, nemyslím si, že som do problému bezdomovectva vniesol niečo pozitívneho, čo by ten problém riešilo. Iba konštatujem, že v rôznych krajinách s rôznym spoločenským zriadením sa k tomuto problému stavajú rôzne, alebo vôbec nijako, ako je to napr. v tej už spomínanej Indii. Komunisti sľubovali, že tento problém vyriešia a vytvárali rôzne pracovné tábory, ale to iba tento problém presúvali tam, kde to nebolo natoľko na očiach verejnosti. Inde funguje „armáda spásy“, ktorá poskytuje najnutnejšiu pomoc, čo je dobré, ale problém to tiež neodstraňuje. Týmto problémom sa zaoberá mnoho rôznych inštitúcii, ktoré týmto ľuďom pomáhajú, ale príčina tohto stavu je v nás samotných…

  8. Pan Kučera píše:

    „JSEM je ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Bohu než skrze JSEM.“
    ………..“Myslím si, že právě tato věta je zkomolena v překladu“
    _____________

    O tomhle tématu se zde už psalo. Asi by nebyl velký problém vyhledat řecký text a přeložit. Zkoušela jsem na internetu, ale bohužel se mi to nedaří, možná by pomohla „Hvězdička“.
    Pokud bychom z Janova evangelia odstranili „JÁ“ a zredukovali na „jsem“, ztratí smysl.
    Není jednodušší duchovní text odložit a nepřijmout, když se s ním duše (zatím) neztotožňuje, než se snažit ohýbat jej k obrazu svému?

    ad – Myslím si, že právě tato věta je zkomolena v překladu. Způsobuje pak mnohá nedorozumění, např. nadřazuje křesťanství nad ostatní náboženství či duchovní směry. A to není správné. K Bohu je tolik cest, kolik je lidí.
    __________

    Pokud se tak děje, není to vina evangelia a překladu, ale vinou neporozumění smyslu skrytého. K Bohu je jen jedna cesta.

  9. Věra z Vysočiny píše: – „K Bohu je jen jedna cesta“ – Kdyby tomu tak opravdu bylo, měli bychom na světě už dávno opravdový ráj. Ale realita je jiná. Možno se ptát – kdo jsou Boží bojovníci? – Ti kteří bojují jenom zbraněmi ducha – tedy „slovem“, nebo je dovoleno bojovat taky mečem? Bhagavadgíta doporučuje i zabíjet pro Boha, ale křesťané to mají desaterem (nezabiješ bližního svého) zakázané. Židé mají taky dvě Bible, jedna je stejná jako mají i křesťané, tedy Tóru SZ a tu druhou mají Talmud, který byl ještě donedávna Vatikánem na indexe zakázaných knih. (https://diskuter.wordpress.com/2018/01/26/talmud-zdroj-nenavisti-zakladny-prehlad-a-recenzie-4-knih/) a (https://www.pastorace.cz/clanky/lide-si-mysli-ze-buh-zidu-je-totozny-s-bohem-krestanu). A tak tady máme „dobrého žida“ a „zlého žida“. Tahle otázka se hodně pretraktovala za nacizmu a krátce potom i za komunizmu u nás v souvislosti se smrtí Stalina a Gottwalda. Dnes to taky začíná nabývat na významu, protože ty důsledky pociťujeme v každodením životě…

    1. ad Věra z Vysočiny píše: – „K Bohu je jen jedna cesta“ – Kdyby tomu tak opravdu bylo, měli bychom na světě už dávno opravdový ráj. Ale realita je jiná.
      /Návštěvník/

      Návštěvníku, realita je přesně taková, jak jsem napsala – k Bohu je jen jedna cesta, a to je cesta sebepoznání. S rájem na zemi to nemá nic společného.
      Toto: “ K Bohu je tolik cest, kolik je lidí.“ je fráze.

      1. Milá Věro, ten Sokratův výrok: „Poznej sám sebe“ je sice na pohled líbivý a možno je i částečně pravdivý pokud se nejedná o poznání Boha, ale mezi Bohem Stvořitelem a námi je obrovský rozdíl. Naše materiální a duševní přirozenost nám nedovoluje poznání Boha a myslím, že ani sebe samotného. Na sebe máme vždy jiný pohled, jako na toho druhého člověka, teda na svého bližního. Bůh je nám lidem jenom natolik poznatelný, nakolik jsme schopní přijat a osvojit si Božího ducha, kterým křtil Ježiš, na rozdíl od Jana Křtitele, který křtil vodou. Ale, děkuji Vám za reakci, která mne doopravdy potěšila.

      2. ad.: k Bohu je jen jedna cesta, a to je cesta sebepoznání.

        Ale vždyť k tomu sebepoznání jde každý jinou cestou! Jde o to sebepoznání toho JSEM. To JSEM je stejné podstaty jako Bůh, to je ten Bůh v nás.

        Překvapil mě můj zážitek, že to JSEM (bytostné Já) nemá žádnou morálku. Tedy ani Bůh žádnou morálku nemá. Morálku si museli vymyslet lidé, aby tady jejich těla mohla nějak spoluexistovat. Bytostné Já morálku nemá a ani ji na nic nepotřebuje. Teprve odhozením všech morálních zábran si odblokujeme všechny bloky, které nás blokují poznat ono bytostné Já.

      3. Lojzo, k sebepoznání vede jistě mnoho cest, ale k Bohu jen jedna.
        Píšete, že „Překvapil mě můj zážitek, že to JSEM (bytostné Já) nemá žádnou morálku.“. Ve vztahu k sobě samému ji nepotřebujeme, a ve vztahu k Bohu taky ne, v obou případech je zbytečná. Moje bytostné Já se mi v naplněnosti odkrylo ve vztahu k Ty – v lásce k mému vnoučátku. Nevím, jestli mi někdo může zprostředkovat moje Já srozumitelněji a čitelněji. Možná je to ale i tím, že ta láska k vnoučeti nevyrostla v úhoru, ale v zůrodněné půdě, obrazně řečeno, viz. podobenství o rozsévači. Všechno má svoje souvislosti a předpoklady.

  10. Ale, ale, Návštěvníku, to mi nedává smysl! Proč by židé v Rusku likvidovali svého ochránce, když se stavěl na jejich stranu a bojoval proti jejich úhlavnímu nepříteli Hitlerovi? Jak tohle vysvětlíte?

  11. → Naše materiální a duševní přirozenost nám nedovoluje poznání Boha a myslím, že ani sebe samotného.
    ____________ Kdo (co?) to je ta debilní paušalizace s názvem NAŠE? Moje „duševní přirozenost“ je nazývat věci a jevy pravými jmény a zásadně mluvit jen za sebe. Jaká, tedy kromě vzorců myšlení, je ta vaše?

  12. Pan Honza se pozastavuje nad tím mým pojmem „naše“ a myslí si o sobě, že do tohoto vzorce myšlení nepatří, že je jiný jako ti ostatní. Ale, právě tohle si o sobě myslí všichni a teda je to univerzální vzorec myšlení nás lidí – že jsme jiní, jako ti ostatní. Je to naše ego, které takhle smýšlí. Přijetím Ducha sv. – teda Božího už opuštíme tenhle univerzální vzorec myšlení nás lidí a stáváme se vnitřne jinými – sjednocujeme se s Otcem naší a Jeho duše, protože všechny duše pochází a vychází od Boha – není dílem matérie.

    1. → Ale, právě tohle si o sobě myslí všichni a teda je to univerzální vzorec myšlení nás lidí – že jsme jiní, jako ti ostatní.
      _____________ No tak jo, když si myslíš, že myslíš..:-))) Rozmlouvat ti to nebudu.

  13. → Moje bytostné Já se mi v naplněnosti odkrylo ve vztahu k Ty – v lásce k mému vnoučátku. Nevím, jestli mi někdo může zprostředkovat moje Já srozumitelněji a čitelněji. Možná je to ale i tím, že ta láska k vnoučeti nevyrostla v úhoru, ale v zůrodněné půdě, obrazně řečeno, viz. podobenství o rozsévači. Všechno má svoje souvislosti a předpoklady._____________________________________
    Bůh Tě má zkrátka rád…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2021

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference